67/1950 Sb. znění účinné od 1. 8. 1965 do 31. 12. 1965
67
ZÁKON
ze dne 17. května 1950
o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon).
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první. Úvodní ustanovení. (§ 1-3)
Část druhá. Úprava pracovních poměrů. Soudci z povolání. (§ 4-24)
§ 17. Kárné provinění. (1) Kárného provinění se dopustí soudce, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší své povinnosti.
(2) Dosáhl-li soudce prvého ustanovení zatajením překážky nebo klamným předstíráním, že splnil podmínky předepsané pro ustanovení, posuzuje se toto jednání jako kárné provinění.
§ 18. Kárné tresty. (1) Kárné tresty jsou:
1. pokárání,
2. peněžitý trest,
3. propuštění.
(2) Peněžitý trest lze uložit do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno soudci povolit přiměřené měsíční splátky.
(3) Při uložení kárného trestu pokárání nebo peněžitého trestu může být v kárném nálezu vysloveno, že soudce může být přeložen k jinému soudu.
§ 19. Kárné orgány. (1) Kárné řízení koná nejvyšší soud jako kárný soud v senátě složeném z předsedy nejvyššího soudu (jeho zástupce), ze dvou soudců z povolání ustanovených u nejvyššího soudu a ze dvou soudců z lidu jako přísedících.
(2) Kárný senát sestavuje předseda nejvyššího soudu (jeho zástupce). Přísedící ze soudců z povolání jsou povoláváni do kárného senátu ze členů nejvyššího soudu, kteří budou k tomu určeni na celý rok předem. O vyloučení a odmítnutí členů senátu a zapisovatele platí přiměřeně předpisy o vyloučení a odmítnutí soudců a zapisovatelů v trestním řízení soudním.
(3) Kárné provinění soudců stíhá generální prokurátor kárnou žalobou.
§ 20. Kárné řízení. (1) O kárném řízení, o nálezu kárného soudu a o obnově kárného řízení platí přiměřeně, pokud se dále nestanoví jinak, předpisy o řízení ve věcech trestních․
(2) Obhájcem obviněného může být advokát, soudce z povolání, prokurátor nebo zástupce jednotné odborové organisace.
(3) V řízení proti obviněnému, jehož pobyt není znám, nebo je-li jeho dosažení spojeno s těžko překonatelnými překážkami, vyvěsí se obsílka k hlavnímu líčení na soudní desce.
§ 21. Zproštění výkonu práce. (1) Stane-li se soudce důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byly ohroženy důležité veřejné zájmy, zprostí ho kárný soud výkonu práce. Nestrpí-li věc odkladu, zprostí ho výkonu práce zatím předseda služebního nebo nadřízeného úřadu a oznámí to neprodleně kárnému soudu.
(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému soudci 30% a ženatému 50% základního platu. Tato část základního platu se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané soudcem v této době se započítávají na tuto částku.
(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, kárný soud je zruší z úřední moci nebo na návrh kárného zástupce nebo předsedy služebního nebo nadřízeného úřadu, po případě k žádosti postiženého soudce. Skončilo-li kárné řízení zastavením nebo byl-li soudce obvinění zproštěn, zařídí se doplacení příjmů, které mu nebyly vyplaceny vzhledem k ustanovení předchozího odstavce. Na tento doplatek se započítávají jiné příjmy, získané v době zproštění výkonu práce.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně i pro soudce, u něhož zproštění výkonu práce nastalo uvalením vazby.
§ 22. Výkon kárného trestu. (1) Výkon kárného trestu zařídí osobní úřad.
(2) Kárný trest pokárání je vykonán doručením písemného vyhotovení kárného nálezu obviněnému. Peněžitý trest se zpravidla vykoná srážkou s pracovních příjmů provinivšího se soudce a odvede se do státní pokladny.
Prokurátoři a soudcovští čekatelé.
Část třetí. Úprava platových poměrů. (§ 25-27)
Část čtvrtá. Závěrečná ustanovení. (§ 28-31)
Část pátá. Přechodná ustanovení. (§ 32-35) Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Dr. Rais v. r.
Přechodná ustanovení novel:
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck