Přípravné řízení o rozpočtech a rozpočetní řízení směřuje k tomu,

aby národním výborům finančně zajistilo řádné plnění jejich úkolů, a to jak plánovaných výkonů a potřeb, tak i ostatního programu jejich činnosti; zejména má zajistiti úhradu výdajů,

kterých vyžaduje plnění jednotného hospodářského plánu,

které se zakládají na zákonných nebo jiných právních titulech a

kterých vyžaduje výkon působnosti národních výborů;

aby zabezpečilo rovnoměrné plnění úkolů veřejné správy;

aby zabezpečilo, že na úkoly veřejné správy bude vynakládáno jen tolik, kolik je únosné s hlediska celkového národního důchodu, a že bude uspokojována jen nutná potřeba státní správy, a to v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji.

Těchto zásad musí dbát jak národní výbory, které připravují a sestavují rozpočty, tak dohlédací národní výbory (úřady), které jejich rozpočetní podklady a rozpočty podle dalších ustanovení upravují.

Ministerstvo vnitra stanoví směrnicemi v dohodě s ministerstvem financí, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, kdy se má začít s přípravou rozpočtu, jak má tato příprava postupovat a jakým způsobem se provádí.

V době stanovené směrnicemi podle odstavce 1 vyzve ministerstvo vnitra národní výbory, aby podle ustanovení těchto směrnic a v rozsahu jimi stanoveném sestavily předpokládané potřeby pro svou činnost a pro svůj vlastní hospodářský plán ( § 3 odst. 2 zákona), jakož i předpokládané příjmy v příštím roce (dále jen "rozpočetní podklad"). Částky na předpokládané investice se vykáží odděleně. Na rozpočetním podkladu se usnáší rada národního výboru.

Rozpočetní podklady sdělí národní výbory svým dohlédacím národním výborům (ministerstvu vnitra), které je přezkoušejí a upraví v zájmu rovnoměrnosti․ Rozpočetní podklady se sestavují do okresních a krajských přehledů, a to odděleně podle jednotlivých stupňů národních výborů. Ministerstvo vnitra pak po jejich projednání s věcně příslušnými ústředními úřady sestaví souhrny celostátní.

Celostátní souhrny rozpočetních podkladů národních výborů slouží jako jedna z informativních pomůcek k stanovení výdajových směrných čísel pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu (celková resortní směrná čísla).

Příslušný ústřední úřad určí po projednání věci s ministerstvy vnitra a financí, jaká částka z celkového jeho resortního směrného čísla připadá na neinvestiční potřeby národních výborů ( § 15 odst. 1 zákona). Tuto částku sdělí ministerstvům vnitra a financí.

Ministerstvo vnitra rozvrhne v dohodě s ministerstvem financí a příslušným ústředním úřadem onu část resortního směrného čísla, která byla určena pro výdaje národních výborů, na hlavní město Prahu a na jednotlivé kraje, a to:

Ústřední národní výbor hlavního města Prahy rozvrhne resortní směrné číslo pro lidovou správu v Praze na jednotlivé obvodní národní výbory a na ústřední správu města.

Krajský národní výbor rozvrhne částku určenou pro okresní a místní národní výbory na jednotlivé okresy, a to:

Okresní národní výbory rozvrhou částku určenou pro místní národní výbory na jednotlivé místní národní výbory (místní resortní směrné číslo).

Úhrn všech resortních směrných čísel pro příslušný národní výbor (celkové směrné číslo krajské, okresní, po případě místní) je hranicí, kterou nesmějí překročit neinvestiční výdaje v rozpočtu národního výboru. Při tom však může národní výbor při sestavování rozpočtu zvýšit potřebu některé kapitoly na úkor směrného čísla kapitoly jiné; musí však dbát toho, aby bylo zabezpečeno plnění úkolů kapitoly takto krácené, zejména plnění povinností plynoucích ze zákona a jiných právních titulů a povinností uložených národnímu výboru nadřízenými národními výbory (úřady).

Ukáže-li se při sestavování rozpočtu, že národní výbor a přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 nepotřebuje přiděleného směrného čísla v celém rozsahu, je povinen sdělit přebývající částku nejpozději při předkládání usneseného rozpočtu dohlédacímu národnímu výboru (úřadu), který pak, pokud je toho třeba, může ji v rámci téže kapitoly přidělit jinému národnímu výboru při úpravě jeho rozpočtu.

Návrh rozpočtu místního národního výboru sestaví rada místního národního výboru a vyloží jej k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů, což se v obci vyhlásí způsobem v místě obvyklým. V této době mohou do návrhu rozpočtu nahlédnout a činit k němu připomínky fysické osoby starší 18 let, které mají v obci své bydliště nebo zaměstnání, a právnické osoby, které mají v obci své sídlo nebo v ní vykonávají činnost, a pokud jde o potřeby škol, též sdružení rodičů a přátel školy a místní národní výbory přiškolených obcí.

Po uplynutí 15 denní lhůty se místní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet místního národního výboru spolu s připomínkami se předloží okresnímu národnímu výboru.

Rada okresního národního výboru přezkoumá rozpočty místních národních výborů, a je-li toho třeba, upraví je.

Návrh rozpočtu okresního národního výboru sestaví rada okresního národního výboru a vyloží jej na dobu 15 dnů, o čemž vyrozumí všechny místní národní výbory a vyhláškou okresní orgány masových lidových organisací v okrese s upozorněním, že mohou do něho během této doby svými zmocněnci nahlédnout a podat k němu připomínky.

Po uplynutí 15 denní lhůty se okresní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané podmínky. Usnesený rozpočet okresního národního výboru spolu s připomínkami se předloží krajskému národnímu výboru.

Rada krajského národního výboru přezkoumá rozpočty okresních národních výborů, a je-li toho třeba, upraví je.

Návrh rozpočtu krajského národního výboru sestaví rada krajského národního výboru a vyloží jej po dobu 15 dnů, o čemž vyrozumí všechny okresní národní výbory, jednotný (ústřední) národní výbor a vyhláškou krajské orgány masových lidových organisací v kraji s upozorněním, že mohou do něho během této doby svými zmocněnci nahlédnout a podat k němu připomínky.

Po uplynutí 15 denní lhůty se usnese krajský národní výbor ve veřejném plenárním zasedání na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet krajského národního výboru spolu s připomínkami se předloží ministerstvu vnitra.

Ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady přezkoumá, a je-li toho třeba, upraví rozpočty krajských národních výborů.

Pro lidovou správu v hlavním městě Praze se sestavuje jednotný rozpočet ústředního národního výboru, jehož součástí jsou rozpočty obvodních národních výborů.

Návrh rozpočtu obvodního národního výboru sestavuje rada obvodního národního výboru a vyloží jej po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí. Pro oprávnění k podávání připomínek platí obdobně předpisy o připomínkách k návrhům rozpočtů místních národních výborů, avšak s tou odchylkou, že místo bydliště (zaměstnání, sídla) v obci se vyžaduje bydliště (zaměstnání, sídlo) v příslušném obvodu.

Po uplynutí 15 denní lhůty se obvodní národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet obvodního národního výboru spolu s připomínkami k němu se předloží ústřednímu národnímu výboru.

Rada ústředního národního výboru upraví rozpočty obvodních národních výborů a sestaví návrh rozpočtu pro ústřední správu města. Celý rozpočet (včetně upravených rozpočtů obvodních národních výborů) se veřejně vyloží po dobu 15 dnů. V této době mohou k němu podávat připomínky osoby oprávněné podle předpisů o připomínkách k návrhům rozpočtů místních národních výborů a dále příslušné orgány masových lidových organisací.

Po uplynutí 15 denní lhůty se usnese na rozpočtu pro lidovou správu v hlavním městě Praze veřejné plenární zasedání ústředního národního výboru, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet i s připomínkami se předloží ministerstvu vnitra, které dále postupuje jako při rozpočtech krajských národních výborů.

Rozpočty jednotných národních výborů s výjimkou jednotného národního výboru Vysokých Tater se sestaví jako rozpočty jednotné, ale součástí každého takového rozpočtu je rozpočet pro lidovou správu v příslušné obci.

Rada jednotného národního výboru připraví návrh rozpočtu a vyloží jej po dobu 15 dnů. K rozpočtu pro lidovou správu v obci mohou se činit připomínky obdobně podle předpisů o rozpočtech místních národních výborů. K ostatnímu obsahu rozpočtu jednotného národního výboru možno činit připomínky obdobně podle předpisů o rozpočtech okresních národních výborů.

Po uplynutí 15 denní lhůty se jednotný národní výbor ve veřejném plenárním zasedání usnese na svém rozpočtu, při čemž též projedná podané připomínky. Usnesený rozpočet se předkládá příslušnému krajskému národnímu výboru, který dále postupuje jako při rozpočtech okresních národních výborů.

Rozpočty ústředních národních výborů Brna a Bratislavy a rozpočet jednotného národního výboru Vysokých Tater se projednají obdobně podle zásad o rozpočtech místních národních výborů s těmito odchylkami:

Z rozpočtů národních výborů se sestaví okresní, krajské a celostátní souhrny, a to odděleně podle jednotlivých stupňů národních výborů. Podrobnosti budou stanoveny v zásadách vydaných podle § 5.

Vyšší dohlédací národní výbor (úřad) může si dát předložit též kterýkoliv rozpočet jednotlivě. Při pořizování krajských souhrnů může krajský národní výbor upravit též kterýkoliv rozpočet z okresního souhrnu a při pořizování celostátních souhrnů může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí a se zúčastněnými ústředními úřady upravit též kterýkoliv rozpočet z okresního nebo krajského souhrnu.

Z opatření, jímž byl rozpočet národního výboru upraven nebo náhradním opatřením sestaven a stanoven, nelze se odvolat.

Osoby a orgány, které podaly připomínky k rozpočtu národního výboru, není třeba jednotlivě vyrozumívat o tom, jak byly jejich připomínky projednány a vyřízeny, a nepřísluší jim odvolací právo. Mohou však, pokud tomu nebrání veřejný zájem, po schválení rozpočtu nahlédnout do příslušných spisů.

Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem zásady pro sestavení závěrečných účtů národních výborů a pro jejich projednání a včlenění do závěrečného účtu státního. Přitom stanoví též lhůty pro sestavení a projednání těchto závěrečných účtů.

Po uplynutí rozpočetního roku jsou národní výbory všech stupňů povinny uzavřít ve stanovené lhůtě veškeré účetní knihy o všech příjmech a výdajích a sestavit závěrečné účty. Rada národního výboru sestaví závěrečné účty a vyloží je po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí a k připomínkám obdobně podle předpisů o vyložení rozpočtů. Po uplynutí 15 denní lhůty se závěrečné účty i s došlými připomínkami předloží k projednání plenárnímu zasedání národního výboru. Účty projednané v plenárním zasedání se předkládají i s došlými připomínkami k přezkoušení dohlédacímu národnímu výboru (úřadu), který si k nim po případě vyžádá potřebná vysvětlení. Shledá-li dohlédací národní výbor (úřad) závady, učiní opatření, aby byly odstraněny. Pokud jde o sestavování okresních, krajských a celostátních souhrnů a o včleňování závěrečných účtů národních výborů do závěrečných účtů státních, platí obdobně ustanovení o rozpočtech.

Závěrečné účty úsporových fondů se sestavují do oddělených souhrnů a projednávají se zároveň a stejným způsobem jako závěrečné účty vlastního hospodaření národních výborů.