Státní rozpočet na rok 1951 tvoří a) rozpočet státní správy (skupina I.); její výdaje se stanoví částkou 114.451, 057.000 Kčs a příjmy jsou rozpočteny částkou 166.520, 133.000 Kčs, takže vyplývá přebytek 52.069.076.000 Kčs: b) rozpočet státního dluhu (skupina II.): jeho výdaje se stanoví částkou 4.787,000.000 Kčs: c) rozpočet Ústřední národní pojišťovny (skupina III.) se schodkem v nemocenském a důchodovém pojištění 3.608, 629.000 Kčs; d) státní příděl Fondu znárodněného hospodářství (skupina IV.); stanoví se částkou 43.400.000.000 Kčs.

Po odečtení výdajů rozpočtu státního dluhu, schodku rozpočtu Ústřední národní pojišťovny a státního přídělu Fondu znárodněného hospodářství od přebytku rozpočtu státní správy vyplývá přebytek státního rozpočtu 273,447.000 Kčs.

Ve výdajích rozpočtů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c jsou obsaženy výdaje na investice, jež činí - kromě příspěvku 11.600,000.000 Kčs na investice Fondu bytového hospodářství - v rozpočtu státní správy 21.400,000.000 Kčs a v rozpočtu Ústřední národní pojišťovny 778.186.000 Kčs.

V Příloze k tomuto zákonu jsou uveřejněny celkové sestavy státního rozpočtu.

Má-li být uspokojena nutná potřeba a není-li pro její úhradu žádný úvěr nebo nedostačuje-li úvěr příslušné účtové skupiny nebo podskupiny, může být výdaj uhrazen úsporami v úvěrech jiných účtových skupin nebo podskupin (přesun úvěru, dále jen "přesun"). U národního výboru se provádějí přesuny za předpokladů předchozí věty především v jeho rozpočtu.

Přesuny jsou přípustny zásadně jen v rámci téže kapitoly.

Úvěrů určených k úhradě osobních nákladů (účtová třída 3) nesmí být použito k úhradě jiných výdajů a naopak. Výjimky z tohoto ustanovení povoluje vláda.

Rozpočty ústředního národního výboru a obvodních národních výborů hlavního města Prahy se posuzují při provádění přesunů jako jeden rozpočet.

Vláda vydá nařízením podrobnější předpisy k provedení ustanovení předchozích odstavců, jimiž zejména a) omezí přípustnost přesunů, b) stanoví výjimky z ustanovení odstavce 2 pro rozpočty národních výborů, c) stanoví, v kterých případech je možno provádět přesuny úvěrů mezi rozpočty jednotlivých národních výborů navzájem, po případě mezi rozpočty národních výborů a ústředních úřadů. d) upraví postup při požadování, schvalování a provádění přesunů.

Vláda učiní potřebná finanční opatření, aby bylo zajištěno provádění investic v případech, kde je nesoulad mezi schválenými prováděcími plány a investičními úvěry jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

Změní-li se v rozpočetním roce podle příslušných předpisů prováděcí plány investic, učiní orgán, který změnu provedl, opatření o úhradě podle ustanovení tohoto zákona, po případě dá k takovému opatření podnět.

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o příspěvcích na investice poskytovaných státní správou.

Místní národní výbory jsou povinny vybírat všechny vhodné a účelné dávky a poplatky, a to dávky a poplatky se sazbami vyjádřenými v měnových jednotkách nejvyššími sazbami uvedenými ve vzorných pravidlech ve znění předpisů je měnících a doplňujících. U dávky ze psů se však povinnost vybírat dávku nejvyššími sazbami vztahuje pouze na hlavní město Prahu; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra může stanovit směrnicemi případné odchylky v předmětu a sazbách této dávky.

Rozhodnout o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Jemu také přísluší posoudit přiměřenost sazeb dávek a poplatků, jejichž sazby nejsou vyjádřeny ve vzorných pravidlech měnovými jednotkami, a přiměřenost sazeb dávky ze psů.

Nevyhoví-li místní národní výbor povinnosti uložené mu v odstavci 1, a to ani ve lhůtě stanovené dohlédacím národním výborem ( úřadem), učiní dohlédací národní výbor (úřad) opatření, kterým vybírání vhodných a účelných dávek a poplatků zavede a stanoví též jejich sazby. Rovněž stanoví jejich sazby, stanovil-li místní národní výbor sazby v nepřiměřené výši. Z opatření dohlédacího národního výboru nelze se odvolat.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra směrnicemi, jakým způsobem a v jakých sazbách mají národní výbory vybírat dávku z útraty (ve veřejných zábavních místnostech, po případě v místnostech přepychových nebo v místnostech odchylujících se od obvyklého způsobu provozu a pod.) v místech, kde se taková dávka vybírá. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.

Až do nové úpravy vybírá se vodné (zvláštní, všeobecné i poplatky za vodoměry) i v obcích, kde je zřízen komunální podnik vodovodní. Ministerstvo financí učiní v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem stavebního průmyslu opatření, aby bylo vodné za dobu od 1. ledna 1951 až do nové úpravy odváděno orgánu, který je pověřen péčí o zásobování vodou.

Národní výbory a poukazovací úřady sestavují a předkládají výkazy předpokládaných výdajů a příjmů, jakož i výkazy o výsledcích finančního hospodaření za uplynulé období.

Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro Ústřední národní pojišťovnu, Fond znárodněného hospodářství a další fondy, které určí ministerstvo financí.

Ministerstvo financí a) stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím způsob sestavování a projednávání výkazů předpokládaných výdajů a příjmů; b) upravuje výši předpokládaných výdajů a může vydat směrnice pro orgány jím pověřené k provádění této úpravy; c) určí v dohodě se státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem způsob sestavování a projednávání výkazů o výsledcích finančního hospodaření.

Při opatřeních podle odstavce 3 postupuje ministerstvo financí, pokud jde o národní výbory, v dohodě s ministerstvem vnitra a pokud jde o Ústřední národní pojišťovnu, v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

Vláda učiní vhodná opatření pro státní hospodaření v době od 1. ledna 1952 do vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1952, nejdéle však do 31. března 1952, nebude-li rozpočtový zákon na uvedený rok vyhlášen do 31. prosince 1951.

Učiní-li vláda opatření podle odstavce 1, mohou být po dobu jejich platnosti uskutečňovány jen výdaje na úkoly plynoucí ze zákona nebo založené na právních titulech, dále na úkoly, jejichž splnění vyžaduje nerušený chod státní správy nebo neodkladný veřejný zájem.

Investice mohou být po dobu platnosti opatření učiněných podle odstavce 1 uskutečňovány jen v rámci prováděcího plánu.

Pokud z odstavců 1 a 2 nevyplývá jinak, postupuje se po dobu platnosti opatření učiněných podle odstavce 1 obdobné podle příslušných ustanovení tohoto zákona.

Výdaje i příjmy za dobu zatímního vedení státního hospodaření je po vyhlášení rozpočtového zákona na rok 1952 definitivně zúčtovat na jeho vrub, po případě v jeho prospěch.

Zákon č. 83/1948 Sb., o zřízení fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v roce 1947 v oboru zemědělství a výživy, se zrušuje.

Zálohy poskytnuté fondu ze státní pokladny, které nebyly uhrazeny příjmy fondu do 31. prosince 1950, se odpisují; příjmy fondu uvedené v § 2 citovaného zákona připadají ode dne 1. ledna 1951 státní pokladně.

Ministr financí se zmocňuje, aby učinil opatření souvisící se zrušením fondu.

Zrušují se a) zákon č. 404/1922 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní; b) vládní nařízení č. 206/1924 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní; c) ustanovení ostatních zákonů a vládních nařízení o státních podnicích, pokud odporují ustanovením platným pro zařízení státní správy.

Věcně příslušný ministr učiní v rámci platných předpisů opatření, jichž bude třeba k dalšímu plnění úkolů, které byly doposud obstarávány státními podniky.