49/1951 Sb. znění účinné od 1. 7. 1951 do 31. 12. 1956

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 29. června 1951,

kterým se upravují některé nároky

pracujících důchodců národního pojištění.

Vláda republiky Československé nařizuje se souhlasem presidenta republiky podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu):

§ 1.

Úvodní ustanovení.

Splnění zvýšených úkolů pětiletého hospodářského plánu vyžaduje nových pracovníků. Úkolem tohoto nařízení je vytvořiti příznivější předpoklady pro získání důchodců do zaměstnání.

§ 2.

Trvání nároku na důchod.

(1)	Starobním důchodcům, kterým vznikl nárok na důchod do 30. června 1951, nelze důchod odejmouti, ani když si vydělávají v zaměstnání více než polovinu průměrného ročního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.
(2)	Nárok na invalidní důchod z národního pojištění nezanikne, ani když si důchodce vydělává v zaměstnání více než polovinu průměrného ročního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen, leč by se zdravotní stav důchodce zlepšil tak, že už není invalidní․
(3)	Vstoupí-li invalidní důchodce, který nemá nárok na starobní důchod, do zaměstnání po 60. roce věku, má se zpravidla za to, že v jeho zdravotním stavu nenastala změna.

§ 3.

Krácení důchodu.

(1)	Má-li důchodce výdělek a přesahuje-li úhrn důchodu a výdělku po přepočtení na rok 48.000 Kčs, krátí se důchod o polovinu částky, o kterou úhrn převyšuje 48.000 Kčs, nejvýše však o polovinu výdělku.
(2)	Dostává-li pracující vdova výchovné na jedno dítě zemřelého pojištěnce (důchodce), krátí se vdovský důchod jen o třetinu částky, o kterou úhrn převyšuje 48.000 Kčs, nejvýše však o třetinu výdělku; dostává-li výchovné na dvě děti, krátí se důchod o jednu šestinu částky, o kterou úhrn převyšuje 48.000 Kčs, nejvýše však o jednu šestinu výdělku; dostává-li výchovné na více dětí, vdovský důchod se vůbec nekrátí.
(3)	Důchod nesmí v žádném případě po zkrácení klesnouti pod polovinu.
(4)	Je-li pracující příjemce invalidního, starobního nebo vdovského důchodu starší 65 let nebo je-li zaměstnán v uhelných dolech pracemi pod zemí, důchod se nekrátí.
(5)	Úrazové důchody se nekrátí.

§ 4.

Opětné vyměření důchodu.

Invalidnímu nebo starobnímu důchodci, který je zaměstnán alespoň po dobu 2 let po 31. prosinci 1950, může býti na jeho žádost vyměřen namísto dosavadního důchodu a zvyšovacích částek za dobu opětného zaměstnání nový důchod podle předpisů o národním pojištění platných v den skončení zaměstnání a z vyměřovacího základu stanoveného též podle výdělku z doby opětného zaměstnání.

§ 5.

Úprava zvyšovacích částek.

Zaměstnancům starším 60 let, kteří setrvají v zaměstnání, ačkoliv by jinak již měli nárok na starobní důchod, náleží za dobu zaměstnání po 30. červnu 1951 zvyšovací částky 4 % průměrného ročního výdělku.

§ 6.

Nemocenské.

(1)	Invalidnímu nebo starobnímu důchodci, jehož zaměstnání trvalo nepřetržitě alespoň 3 měsíce před vznikem pracovní neschopnosti pro nemoc, náleží za podmínek zákona o národním pojištění nemocenské, nejdéle však po dobu 60 dnů. V témže kalendářním roce se však poskytuje nemocenské celkem nejvýše po dobu 60 dnů.
(2)	Vznikla-li pracovní neschopnost pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, náleží důchodci uvedenému v odstavci 1 nemocenské podle předpisů platných pro zaměstnance, kteří nedostávají důchod.
(3)	Zaměstnankyni, která dostává vdovský důchod, náleží nemocenské podle předpisů platných pro zaměstnance, kteří nedostávají důchod.

§ 7.

Odstraňování příkrostí.

Ministerstvo práce a sociální péče může činiti opatření k odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení.

§ 8.

Platnost pro zvláštní skupiny důchodců

a příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů.

Ustanovení § § 2 až 4, 6 a 7 tohoto nařízení platí 1. též pro příjemce důchodů z národního pojištění, které byly k 31. březnu 1950 odpočivnými (zaopatřovacími) platy z veřejného pensijního zaopatření; 2. obdobně pro příjemce odpočivných (zaopatřovacích) platů z veřejného pensijního zaopatření.

§ 9.

Všeobecné ustanovení.

Pokud se v tomto nařízení nestanoví jinak, platí pro pracující důchodce ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění zákona č. 269/1949 Sb.

§ 10.

Závěrečné ustanovení.

Všechny předpisy, pokud odporují ustanovením tohoto nařízení, pozbývají platnosti dnem 30. června 1951.

§ 11.

Účinnost.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1951; provede je ministr práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Zápotocký v. r.

Erban v. r.