Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

5/1951 Sb. znění účinné od 5. 2. 1951 do 1. 5. 1961

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

5

 

VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ

ze dne 23. ledna 1951,

kterým se provádí zákon o ubytování branné moci

a Sboru národní bezpečnosti.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 2 odst. 3, § 3 odst. 3, § 4 odst. 5, § 5, § 6 odst. 5 a § 10 odst. 2 zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti (dále jen "zákon"):

Oddíl 1.

Ubytovací povinnost. (§ 1-13)

§ 1.

Rozsah ubytovací povinnosti.

Nelze-li brannou moc nebo SNB ubytovat ve vlastních ubytovacích objektech, jsou držitelé jiných vhodných objektů povinni poskytnout příslušníkům těchto sborů po dobu potřeby ubytování tak, aby

a)

generálové,vyšší důstojníci a ostatní příslušníci branné moci nebo SNB ve funkci, pro niž je plánována hodnost generála nebo vyššího důstojníka, a velitele soustředěných oddílů SNB byli ubytováni po jednom v místnosti,

b)

nižší důstojníci, poddůstojníci z povolání a strážmistři SNB byli ubytováni nejvýše po třech v místnosti,

c)

u ostatních poddůstojníků a u příslušníků mužstva připadala na jednu osobu plocha alespoň 4 m2 a vzdušný prostor alespoň 12 m3; netrvá-li ubytování déle než 10 dnů, může být při nedostatku ubytovacího prostoru tato plocha snížena, avšak ubytované osoby musí mít vždy tolik prostoru, aby si mohly odpočinout a uložit výstroj a výzbroj.

Povinnost k dodání některých movitých
věcných prostředků při ubytování.

§ 2.

(1)

Ubytovací povinnost zahrnuje v sobě též povinnost držitelů objektů poskytnout ubytovaným osobám potřebné vnitřní zařízení, zejména stoly, židle a lůžka, jakož i svítivo a v zimním období otop. Nejsou-li držitelé objektů zároveň držiteli těchto potřeb, mají povinnost je dodat jiné osoby, které je mají v držení.

(2)

Není-li v obci dostatek volných nebo nevyužitých lůžek, nastupuje na místo povinnosti dodat lůžka povinnost dodat pro ubytování mužstva a poddůstojníků na osobu 10 kg slámy nebo jí rovnocenné náhražky nebo až 20 kg náhražky méně hodnotné․

§ 3.

Počínaje jedenáctým dnem ubytování se postarají o lůžka, slámu a otop pro osoby uvedené v § 1 písm. c) orgány vojenské správy nebo SNB samy; kdyby to však bylo spojeno s neúměrnými dopravními nebo jinými obtížemi, obstará tyto potřeby na dožádání a náklad vojenské správy nebo SNB místní národní výbor za ceny v místě obvyklé.

§ 4.

Povinnost k ustájení koní a jiných zvířat.

Držitelé stájí nebo jiných vhodných prostorů jsou povinni poskytnout je po dobu potřeby pro ustájení koní nebo jiných zvířat. Na ustájení jednoho koně připadá plocha alespoň 5 m2 a vzdušný prostor alespoň 24 m3.

§ 5.

Povinnost k dodání některých movitých

věcných prostředků při ustájení.

Povinnost k ustájení zahrnuje v sobě též povinnost poskytnout potřebné stájové zařízení, jakož i svítivo a dále na koně a den 2 kg slámy nebo až 4 kg jiného v místě obvyklého steliva. Ustanovení § 2 odst. 1 věty druhé platí obdobně; pokud jde o dodání slámy (jiného steliva) platí obdobně ustanovení § 3.

§ 6.

Povinnost k poskytnutí některých

jiných místností (prostorů).

Pro potřeby složek branné moci nebo SNB při ubytování, zejména pro kanceláře, učebny, skladiště, dílny, ošetřovny a k umístění vozidel všeho druhu, je držitel objektu povinen poskytnout místnosti (prostory) se zařízením v rozsahu odpovídajícím skutečné potřebě.

§ 7.

Osvobození od ubytovací povinnosti.

(1)

K ubytování branné moci nebo SNB nelze používat objektů nebo místností,

a)

v nichž jsou zastupitelské úřady nebo byty osob, kterým přísluší právo exteritoriality, za podmínky vzájemnosti,

b)

u nichž by ubytování ohrožovalo řádný chod veřejné správy nebo soudnictví nebo hospodářský, po případě kulturní život.

(2)

Při ukládání ubytovací povinnosti nutno držiteli objektu ponechat prostory,jichž nezbytně potřebuje pro sebe a pro své rodinné příslušníky, po případě pro své zaměstnance.

§ 8.

Povinnosti držitele objektů.

(1)

Pokud držitel objektu, jemuž byla uložena ubytovací povinnost, jej neudržuje ve stavu způsobilém k obvyklému užívání, může vojenská správa nebo SNB provést potřebné opravy a odstranit závady na náklad držitele.

(2)

Úpravy, kterými se zlepší ubytování branné moci nebo SNB nebo kterými se přikázané objekty přizpůsobí zvláštním potřebám branné moci nebo SNB, lze provést jen na náklad státu. Trvá-li na tom držitel, musí být objekt po skončeném ubytování uveden opět do původního stavu na náklad státu.

§ 9.

Náhrada za ubytování.

(1)

Za ubytování branné moci nebo SNB a dodané movité věcné prostředky se poskytuje náhrada podle sazeb obsažených v příloze k tomuto nařízení. Národnímu výboru jako držiteli objektu náhrada nepřísluší; za movité věcné prostředky dodané národním výborem přísluší mu náhrada pouze tehdy, jestliže si je opatřil za úplatu.

(2)

Netrvá-li ubytování branné moci nebo SNB celý den, poskytne se náhrada za celý den. Vystřídá-li se však během 24 hodin v témže objektu více jednotek (osob), přísluší držiteli objektu pouze jedna náhrada, a to podle sazby pro něho nejvýhodnější.

§ 10.

Splatnost náhrady za ubytování.

(1)

Náhrada za ubytování se platí vždy po 10 dnech; trvá-li však ubytování méně než 10 dnů, zaplatí se celá náhrada najednou před jeho skončením.

(2)

Náhrada pro všechny držitele v obci se vyplácí prostřednictvím místního národního výboru; místní národní výbor vyplatí neprodleně jednotlivým držitelům objektů, po případě jiným osobám, které dodaly věcné prostředky, částky na ně připadající.

(3)

Byla-li ubytovací povinnost, po případě povinnost k dodání některých movitých věcných prostředků, výjimečně uložena orgány vojenské správy nebo SNB držitelům přímo, platí se náhrada též přímo jim.

§ 11.

Náhrada škody způsobené ubytováním.

(1)

Stav objektu zjišťují při jeho převzetí k ubytovacím účelům a při jeho odevzdání po skončeném ubytování orgány vojenské správy nebo SNB za účasti držitele nebo v jeho nepřítomnosti za účasti zástupce místního národního výboru.

(2)

Za opotřebení vzniklé obvyklým užíváním, jakož i za poškození (u movitých věcí též za ztrátu), nastalé náhodou nebo zaviněné držitelem, příslušníky jeho rodiny a jeho zaměstnanci nebo třetími osobami, za něž vojenská správa nebo SNB neodpovídá, se náhrada škody neposkytuje.

(3)

Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody podle § 3 odst. 2 zákona počíná dnem následujícím po dni, v němž ubytovací objekt byl po skončeném ubytování odevzdán jeho držiteli.

§ 12.

Náhrada škody způsobené cvičením.

Nárok na náhradu škody, způsobené cvičením branné moci nebo SNB na pozemcích nebo kulturách, se uplatňuje u příslušného místního národního výboru do 30 dnů po skončení cvičení, jinak nárok zanikne; návrhy na zjištění škody nutno však podat v prvních 5 dnech této lhůty místnímu národnímu výboru. Místní národní výbor provede soupis přihlášených škod a v dohodě s orgány vojenské správy nebo SNB vyhlásí způsobem v místě obvyklým dobu, kdy budou nároky na náhradu škod projednávány. Nedojde-li k dohodě o nároku na náhradu škody, rozhodne o něm okresní národní výbor.

§ 13.

Naturální stravování branné moci a SNB.

(1)

Při ozbrojených a záchranných výpomocech mohou u místních národních výborů požadovat stravu a krmivo jen příslušníci branné moci nebo SNB, kteří se vykáží písemným rozkazem vydaným příslušným velitelstvím. Stravu a krmivo lze požadovat podle početního stavu jednotky v rozsahu uvedeném v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Za dodanou stravu a krmivo zaplatí příslušné velitelství (odstavec 1) náhradu podle běžných spotřebitelských cen, a to nejpozději, jakmile byl splněn úkol jednotky. Náhrada se poukáže místnímu národnímu výboru, který ji vyplatí neprodleně jednotlivým poskytovatelům stravy nebo krmiva.

(3)

Podrobnosti k provedení odstavce 2 stanoví ministerstvo potravinářského průmyslu v dohodě s ministerstvy národní obrany a národní bezpečnosti vyhláškou v úředním listě.

Oddíl 2.

Hospodaření s vojenskými byty a s byty SNB. (§ 14-23)

§ 14.

Poměr k všeobecným předpisům o hospodaření s byty.

Pokud zákon nebo toto nařízení nestanoví jinak; platí pro hospodaření s vojenskými byty a s byty SNB přiměřeně ustanovení zákona č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty, a prováděcích předpisů k němu vydaných.

§ 15.

Působnost.

(1)

Pokud zákon nebo toto nařízení nesvěřují hospodaření s vojenskými byty nebo s byty SNB výslovně místním národním výborům, hospodaří

a)

s vojenskými byty vojenská místní velitelství (dále "vojenské bytové úřady"),

b)

s byty SNB krajská velitelství národní bezpečnosti (dále "bytové úřady SNB").

(2)

Je-li toho třeba, mohou si ministerstva národní obrany a národní bezpečnosti vyhradit výkon působnosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

§ 16.

Směny bytů.

(1)

Směny vojenských bytů nebo bytů SNB za jiné byty lze provádět, jen souhlasí-li s tím vojenský bytový úřad nebo bytový úřad SNB i místní národní výbor. Při těchto směnách ztrácí vojenský byt nebo byt SNB tuto svou povahu a nabývá ji byt druhý.

(2)

Smění-li vojenská osoba z povolání nebo příslušník SNB v činné službě vojenský byt nebo byt SNB za byt v rodinném domku, který mu byl přidělen z konfiskovaného majetku, neztrácí jeho dosavadní byt povahu vojenského bytu nebo bytu SNB, avšak výměr (příkaz) k jeho vyklizení podle § 6 odst. 2 zákona lze vydat jen se souhlasem ministerstva národní obrany, po případě ministerstva národní bezpečnosti, uděleným v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

Uvolňování bytů.

§ 17.

(1)

Vydá-li vojenský bytový úřad nebo bytový úřad SNB podle § 6 odst. 1 zákona nebo místní národní výbor podle § 6 odst. 2 zákona příkaz (výměr) k vyklizení vojenského bytu nebo bytu SNB, jehož se užívá na podkladě nájemní nebo jiné smlouvy o užívání, prohlásí zároveň v příkazu (výměru) tuto smlouvu za zrušenou.

(2)

Jestliže ve vojenském bytě nebo v bytě SNB bydlely 1. srpna 1950 vedle osob, které jsou nebo 4. června 1948 byly vojenskými osobami z povolání, ve výslužbě nebo vojenskými pensisty anebo příslušníky SNB v činné službě nebo ve výslužbě, také jiné osoby, nevztahuje se na tyto osoby příkaz (výměr) k vyklizení bytu podle § 6 odst. 1 nebo 2 zákona, dokud jim nebude přikázán přiměřený náhradní byt.

§ 18.

(1)

Chce-li se při přeložení do výslužby nebo při propuštění z činné služby vojenská osoba z povolání nebo příslušník SNB v činné službě nastěhovat do bytu ve vlastním rodinném domku nebo v rodinném domku příslušníka své rodiny, prohlásí místní národní výbor na návrh vojenského bytového úřadu nebo bytového úřadu SNB nájemní nebo jinou smlouvu o užívání tohoto bytu za zrušenou.

(2)

Nepřikáže-li dosavadnímu uživateli bytu přiměřený náhradní byt vojenský bytový úřad nebo bytový úřad SNB, přikáže mu jej místní národní výbor, který prohlašuje nájemní nebo jinou smlouvu o užívání za zrušenou, po případě jiný místní národní výbor.

§ 19.

Náhradní byty.

(1)

Náhradní byt musí být přikázán vždy zároveň s příkazem (výměrem) k vyklizení bytu.

(2)

Při přikazování náhradních bytů je přihlížet k osobním a rodinným poměrům dotčené osoby.

(3)

Osobám, jež vykonávají v dosavadním bydlišti povolání důležité s hlediska plnění úkolů jednotného hospodářského plánu, lze přikázat náhradní byt v jiné obci jen se souhlasem krajského národního výboru uděleným v dohodě s krajským vojenským velitelstvím nebo s krajským velitelstvím národní bezpečnosti.

(4)

Přikáže-li vojenský bytový úřad nebo bytový úřad SNB osobě, která je podle § 6 odst. 2 zákona povinna vyklidit vojenský byt nebo byt SNB, jako náhradní byt jiný vojenský byt nebo byt SNB, neztrácí tím náhradní byt tuto svou povahu, avšak výměr (příkaz) k jeho vyklizení podle téhož ustanovení lze vydat jen se souhlasem ministerstva národní obrany, po případě ministerstva národní bezpečnosti, uděleným v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče.

§ 20.

Řízení.

(1)

Vojenské bytové úřady a bytové úřady SNB postupují při řízení ve věcech upravených zákonem a tímto nařízením podle předpisů o správním řízení.

(2)

Z rozhodnutí vojenských bytových úřadů nebo bytových úřadů SNB, pokud směřují proti vojenským osobám z povolání nebo příslušníkům SNB, v činné službě, není opravného prostředku. Směřuje-li takové rozhodnutí proti jiným osobám, mohou se tyto osoby odvolati z rozhodnutí

a)

vojenského místního velitelství k velitelství okruhu, jež rozhodne s konečnou platností,

b)

krajského velitelství národní bezpečnosti k ministerstvu národní bezpečnosti.

§ 21.

Vyklizování bytů.

(1)

Právoplatné výměry (příkazy) k vyklizení bytů jsou exekučními tituly a vykonávají se správní nebo soudní e xekucí.

(2)

Exekuci lze provésti jen tehdy, byl-li přikázán přiměřený náhradní byt a je-li tento byt vyklizen.

§ 22.

Pojem rodinného domku.

Rodinným domkem podle zákona a tohoto nařízení se rozumí domek s jedním nebo se dvěma byty, po případě s dalším bytem, byl-li zřízen s využitím svažitého staveniště.

§ 23.

Prováděcí předpisy.

Ministerstva národní obrany a národní bezpečnosti vydají v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče vyhláškou v úředním listě podrobné předpisy k provedení ustanovení tohoto oddílu.

Oddíl 3.

(§ 24)

§ 24.

Účinnost a provedení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři národní obrany a národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

arm. gen. Dr. Čepička v. r.

Kopřiva v. r.