Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

19/1952 Sb. znění účinné od 1. 1. 1952 do 31. 12. 2023

19

 

Vládní nařízení

ze dne 13. května 1952,

kterým se provádí rozpočtový zákon na rok 1952.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 3 odst. 3, § 5 a § 6 odst. 2 rozpočtového zákona na rok 1952, č. 3/1952 Sb. (dále jen "zákon"):

§ 1.

Dosažení rozpočtových příjmů.

(1)

Částky, jimiž jsou rozpočteny ve státním rozpočtu příjmy, jsou nejnižší mezí, které má být při vybrání těchto příjmů dosaženo.

(2)

Všechny orgány zúčastněné na státním hospodaření jsou povinny dbát o to, aby příjmové zdroje byly plně využity a aby příjmy docházely během roku plynule.

§ 2.

Použití rozpočtových prostředků k určeným účelům a do určené výše.

(1)

Prostředků určených státním rozpočtem k úhradě výdajů (dále jen "rozpočtové prostředky") smí být použito jen k úhradě těch výdajů a jen do té výše, jak určuje státní rozpočet; k úhradě jiných výdajů lze rozpočtových prostředků použít, jen připouštějí-li tak ustanovení tohoto nařízení.

(2)

Všechny orgány hospodařící s rozpočtovými prostředky jsou povinny dbát o to, aby plánované úkoly byly splněny, při čemž musí usilovat, aby se tak stalo co nejúčelněji a nejhospodárněji.

(3)

Rozpočtové prostředky buďtež čerpány jen ve výši úměrné rozsahu plnění plánovaných úkolů a během roku co nejplynuleji.

§ 3.

Časové použití rozpočtových prostředků.

(1)

Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1952 a jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2)

Úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto nařízení mohou zatěžovat rozpočtové prostředky státního rozpočtu na rok 1952, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštích let.

(3)

Poukazovat peníze k úhradě závazků, jež vzniknou po 31. prosinci 1952, nebo tvořit jakýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

(4)

Ministerstvo financí vydá směrnice k provedení odstavce 1, při čemž může povolit odchylky od jeho ustanovení pro použití rozpočtových prostředků určených k úhradě výdajů za práce a dodávky, dále na příděly národnímu podnikání a zařízením státní správy a konečně na příspěvky na plánované investice; podmínkou však je, že se všech těchto prostředků použije na úhradu výdajů spojených s úkoly splněnými do 31. prosince 1952. Pokud jde o národní výbory, postupuje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 4.

Použití investičních rozpočtových prostředků.

(1)

Investice pořizuje orgán, který je v prováděcích plánech investic uveden jako investor.

(2)

Dojde-li během roku ke změně prováděcích plánů investic nebo ke změně investora anebo je-li třeba odstranit nesrovnalosti vzniklé při převodu investičních částek do státního rozpočtu, provede se rozpočtové zajištění úhrady výdajů, pokud je toho třeba, přesunem rozpočtových prostředků (§ § 9 až 17). O úhradu výdajů na investice rozpočtově nezajištěné je povinen postarat se orgán, který činí změny v prováděcím plánu investic.

(3)

Orgán, činící změny uvedené v odstavci 2, oznámí je též Investiční bance, národnímu podniku. Investiční banka podá ministerstvu financí měsíčně souhrnnou zprávou.

(4)

Rozpočtových prostředků, které jsou zařazeny v rozpočtech národních výborů na stavební investice a na příspěvky na takové investice, možno použít jen po předchozím technickém přezkoušení.

(5)

Ministerstvo financí vydá pokyny o proplácení a účtování investic nezaplacených nebo nevyúčtovaných na vrub rozpočtů minulých let včetně roku 1951.

§ 5.

Úhrada osobních nákladů.

(1)

Hospodaření s rozpočtovými prostředky, určenými k úhradě osobních nákladů plánovaných ve mzdových fondech, řídí se předpisy platnými pro tyto fondy.

(2)

Pro hospodaření s ostatními rozpočtovými prostředky určenými k úhradě osobních nákladů platí ustanovení zákona a tohoto nařízení. Úspor na těchto rozpočtových prostředcích nesmí být použito k úhradě jiných než osobních nákladů.

(3)

Podrobnosti o úhradě osobních nákladů upraví ministerstvo financí směrnicemi, které vydá v dohodě se státním úřadem plánovacím, a pokud jde o národní výbory též v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 6.

Uvolňování přídělů národnímu podnikání.

(1)

Ustanovení tohoto nařízení platí i pro hospodaření prostředky zařazenými ve státním rozpočtu jako odvody z národního podnikání a příděly národnímu podnikání.

(2)

Ministerstvo financí stanoví směrnicemi uvolňování přídělů národnímu podnikání ze státního rozpočtu a rozpis a kontrolu jeho odvodů do státního rozpočtu.

§ 7.

Vázání rozpočtových prostředků určených na úhradu úkolů, které odpadly, a vázání neodůvodněných rozpočtových prostředků.

(1)

Jestliže úkol, na nějž byly zařazeny prostředky v rozpočtu národního výboru, přešel na jiný orgán hospodařící podle státního rozpočtu, musí národní výbor příslušné rozpočtové prostředky vázat; těchto prostředků nemůže být použito k jiným účelům ani přesunovým řízením. Podobně musí národní výbor vázat rozpočtové prostředky na úkol, který zcela odpadl nebo byl omezen; těchto vázaných rozpočtových prostředků smí použít k přesunu podle § § 9 až 14.

(2)

Dohlédací národní výbor (věcně příslušný ústřední úřad) je povinen dbát o to, aby jednotlivé plánované úkoly byly národními výbory téhož stupně a stejných hospodářských předpokladů plněny se stejnoměrnými finančními náklady. Proto nařídí vázání rozpočtových prostředků, o nichž zjistí, že jejich zařazení do rozpočtu nebo jejich výše nejsou odůvodněné. Těchto vázaných rozpočtových prostředků může dohlédací národní výbor (věcně příslušný ústřední úřad) použít pro přesunové řízení.

(3)

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně také pro úkoly, na něž je úhrada zajištěna ve státním rozpočtu pro jiné orgány než národní výbory.

§ 8.

Překročení rozpočtových prostředků při nových

nebo vyšších souvztažných příjmech.

(1)

Rozpočtové prostředky mohou být výjimečně překročeny, jsou-li vyšší výdaje vyrovnány příjmy, s nimiž se nepočítalo ve státním rozpočtu, po případě vyššími příjmy, než se ve státním rozpočtu počítalo, pokud jsou tyto příjmy s vyššími výdaji v příčinné souvislosti (souvztažné příjmy).

(2)

K překročení rozpočtových prostředků podle předchozího odstavce je u národních výborů třeba souhlasu dohlédacího národního výboru (věcně příslušného ústředního úřadu). Dohlédací národní výbor (věcně příslušný ústřední úřad) posoudí zejména, zda jde skutečně o příjmy souvztažné. Souhlasu není třeba u zařízení státní správy.

(3)

Částky, o něž byly rozpočtové prostředky překročeny, a nové nebo vyšší souvztažné příjmy nesmějí být vzájemně kompensovány; musí být zúčtovány a v závěrečném účtu vykázány hrubými částkami ve výdajích i v příjmech. Data souhlasu dohlédacího národního výboru, po případě ústředního úřadu, je zaznamenat ve spise, v účetních knihách a v závěrečném účtě.

§ 9.

Přesuny rozpočtových prostředků.

Základní a všeobecná ustanovení.

(1)

Není-li na úhradu nutné potřeby pamatováno v rozpočtu hospodařícího úřadu (orgánu) žádnými prostředky na příslušné účtové skupině, po případě podskupině, nebo nedostačuje-li částka tam zařazená, může být úhrada opatřena úsporami jiných rozpočtových prostředků v rámci téže účtové skupiny, po případě podskupiny, a nelze-li úhradu takto opatřit, může být výdaj uhrazen úsporami v rozpočtových prostředcích jiných účtových skupin, po případě podskupin (přesun rozpočtových prostředků, dále jen "přesun").

(2)

Přesuny jsou přípustny jen v rámci téže kapitoly s výjimkami vyplývajícími z tohoto nařízení.

(3)

Při zajišťování úhrady přesunem vyčerpají úřady a orgány nejprve všechny možnosti přesunů, které mohou provést samy; při tom musí hledat úhradu nejprve v téže účtové skupině (podskupině) příslušné kapitoly, a to bez ohledu na části, oddíly a pododdíly.

(4)

Zajištění úhrady přesunem musí být provedeno dříve, než se učiní opatření nebo založí právní titul, z něhož má výdaj vzniknout.

(5)

Rozpočty ústředního národního výboru a obvodních národních výborů hlavního města Prahy se posuzují při provádění přesunů jako jeden rozpočet.

(6)

Návrhy na přesuny musí obsahovat potvrzení příslušné účtárny, po případě jiného orgánu obstarávajícího účetní službu (dále jen "účtárna"), že lze provést úhradu navrženým způsobem.

(7)

Částka, které bylo použito k přesunu, musí být v rozpočtových prostředcích příslušného účtu (podúčtu), po případě účtové skupiny, vázána jako trvalá úspora. Ve spise, v účetních knihách a v závěrečném účtě je zaznamenat data rozhodnutí, jímž příslušný orgán (úřad) projevil souhlas s přesunem.

(8)

Ministerstvo financí může - pokud jde o národní výbory v dohodě s ministerstvem vnitra - povolit v jednotlivých případech, ukáže-li se toho nezbytná potřeba, odchylky od ustanovení platných pro přesunové řízení.

§ 10.

Omezování přesunů.

(1)

Nejsou přípustny

a)

vzájemné přesuny mezi rozpočtovými prostředky určenými na příděly národnímu podnikání a na výdaje státní správy včetně přídělů zařízením státní správy, s výjimkou rozpočtových prostředků investičních;

b)

přesuny z rozpočtových prostředků určených na příděly zařízením státní správy k úhradě výdajů státní správy, s výjimkou investičních výdajů;

c)

přesuny z rozpočtových prostředků investičních a z rozpočtových prostředků, určených k úhradě osobních nákladů, k úhradě jiných výdajů a přesuny z rozpočtových prostředků, určených k úhradě osobních nákladů plánovaných ve mzdových fondech ani k úhradě ostatních osobních nákladů;

d)

přesuny z rozpočtových prostředků určených k úhradě potřeby na finanční majetek (účtová třída 2) k úhradě nákladů (účtové třídy 3 a 4);

e)

přesuny z rozpočtových prostředků určených na příděly na úhradu investic (účtová skupina 50) k úhradě přídělů na zásoby (účtová skupina 51), nebo na provoz (účtová skupina 52);

f)

přesuny z rozpočtových prostředků určených na příděly na zásoby (účtová skupina 51) k úhradě přídělů na provoz (účtová skupina 52);

g)

přesuny z rozpočtových prostředků určených na příspěvky na investice v účtových skupinách 43 a 44 k úhradě jiných výdajů, s výjimkou výdajů investičních.

(2)

Zařízení státní správy hospodaří podle vlastních rozpočtů v rámci rozpočtových výsledků (zisk, ztráta). Pro jejich hospodaření platí tato omezení:

a)

rozpočtových prostředků určených k úhradě osobních nákladů nesmí být použito k úhradě jiných výdajů a rozpočtových prostředků určených k úhradě osobních nákladů plánovaných ve mzdových fondech nesmí být použito ani k úhradě ostatních osobních nákladů;

b)

rozpočtových prostředků určených na investiční majetek (účtová třída 0) nesmí být použito k úhradě zásob (účtová třída 1) a k úhradě nákladů provozu;

c)

rozpočtových prostředků určených na zásoby (účtová třída 1) nesmí být použito k úhradě nákladů provozu.

§ 11.

Přesuny v rámci vlastního rozpočtu u místních národních výborů

I., II. a III. kategorie.

Místní národní výbory I., II. a III. kategorie mohou bez souhlasu dohlédacího národního výboru hospodařit v rámci výdajového úhrnu celého svého rozpočtu s omezeními vyplývajícími pro ně z ustanovení § 7 odst. 1 a 2, § 10 a § 12 odst. 2. Částka rozpočtových prostředků na representační výdaje, zařazená v účtové skupině 36, může však být překročena jen se souhlasem dohlédacího národního výboru.

Přesuny v rámci vlastního rozpočtu u ostatních národních výborů.

§ 12.

(1)

Místní národní výbory IV. kategorie a národní výbory vyššího stupně mohou bez souhlasu dohlédacího národního výboru (věcně příslušného ústředního úřadu) zajišťovat úhradu přesunem v příslušné kapitole svého rozpočtu

a)

v rámci rozpočtových prostředků téže účtové skupiny (podskupiny);

b)

v rámci účtové třídy 0 na podkladě schválených změn prováděcích plánů investic;

c)

v rámci rozpočtových prostředků na věcné náklady účtové třídy 3, při čemž přesuny na účtové skupiny 35 až 37 mohou být prováděny, jen pokud není možno zajistit potřebnou úhradu přesunem mezi jejich vlastními podskupinami (35b a 35c, 36a a 36b, 37a a 37b); rozpočtové prostředky na representační a podobné náklady (účet 368) mohou být překročeny jen se souhlasem dohlédacího národního výboru (věcně příslušného ústředního úřadu), i když by mohla být úhrada opatřena způsobem uvedeným v tomto ustanovení;

d)

z účtové skupiny 40 a 44 na účtovou skupinu 43, nikoli však naopak, a

e)

navzájem mezi účtovými skupinami 40 a 44.

(2)

Jestliže vznikly úspory na příslušných rozpočtových prostředcích tím, že nedošlo k určitým opatřením, na jejichž úhradu jsou rozpočtovány příspěvky účastníků, lze těchto úspor použít způsobem stanoveným v předchozím odstavci jen se souhlasem dohlédacího národního výboru (věcně příslušného ústředního úřadu).

§ 13.

(1)

Nemůže-li místní národní výbor IV. kategorie nebo okresní národní výbor zajistit úhradu podle § 12 odst. 1, požádá předem dohlédací národní výbor o souhlas k přesunu rozpočtových prostředků z jiné účtové skupiny téže kapitoly svého rozpočtu. Nemůže-li být nový nebo vyšší výdaj uhrazen ani způsobem uvedeným v předchozí větě, požádá národní výbor předem dohlédací národní výbor o souhlas k přesunu rozpočtových prostředků z úspor jiné kapitoly svého rozpočtu.

(2)

Nemůže-li krajský národní výbor zajistit úhradu podle § 12 odst. 1, může ji zajistit přesunem rozpočtových prostředků z jiné účtové skupiny téže kapitoly svého rozpočtu na základě usnesení rady. Nemůže-li být nový nebo vyšší výdaj krajského národního výboru uhrazen ani způsobem uvedeným v předchozí větě, může být uhrazen přesunem rozpočtových prostředků z úspor jiné kapitoly jeho rozpočtu na základě usnesení rady, avšak s výjimkou vzájemných přesunů mezi účtovými třídami 3 a 4, dále přesunů rozpočtových prostředků z účtové skupiny 40 na účtové skupiny 43 a 44 a naopak, jakož i rozpočtových prostředků z účtové skupiny 43 na účtovou skupinu 44; k těmto přesunům potřebuje krajský národní výbor souhlasu obou zúčastněných ústředních úřadů.

§ 14.

Přesuny mezi rozpočty národních výborů.

(1)

Nemůže-li místní národní výbor nebo okresní národní výbor zajistit úhradu v rámci svého rozpočtu ani použitím přesunů mezi kapitolami svého rozpočtu, požádá dohlédací národní výbor o jiné opatření úhrady. Dohlédací národní výbor může povolit překročení rozpočtových prostředků, jestliže opatří úhradu buď ve svém vlastním rozpočtu nebo v rozpočtu jiného národního výboru svého obvodu, a to z rozpočtových prostředků, jež nařídil vázat podle § 7 odst. 2. Povolil-li dohlédací národní výbor přesun, učiní zároveň opatření, aby rozpočtové prostředky, na jejichž vrub se úhrada opatřuje, byly vázány, jestliže se tak nestalo již dříve.

(2)

Nemůže-li okresní národní výbor zajistit úhradu pro místní národní výbor ani způsobem uvedeným v odstavci 1, postoupí věc krajskému národnímu výboru k obdobnému zajištění úhrady.

§ 15.

Překročení rozpočtu národního výboru.

(1)

Nemůže-li být nový nebo vyšší výdaj uhrazen žádným ze způsobů uvedených v § § 8 až 14, může věcně příslušný ústřední úřad povolit překročení rozpočtu národního výboru kteréhokoliv stupně, zajistí-li úhradu z rozpočtových prostředků vázaných podle § 7 odst. 2 v rozpočtech krajských národních výborů nebo z rozpočtových prostředků jím obhospodařovaných, a to pokud jde o rozpočtové prostředky ústřední, se souhlasem ministerstva financí.

(2)

V ostatních případech požádá věcně příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem vnitra předem o souhlas vlády.

§ 16.

Přesuny u ostatních orgánů státní správy.

(1)

Úřady, které jsou bezprostředně podřízeny ústředním úřadům, postupují při provádění přesunů v rámci rozpočtových prostředků, povolených jim státním rozpočtem, obdobně jako krajské národní výbory.

(2)

Ústřední úřady provádějí ve svém oboru působnosti zajišťování úhrady výdajů v rámci rozpočtových prostředků, povolených jim státním rozpočtem, obdobně podle § 12, dále přesuny z účtové skupiny 44 na účtovou skupinu 42, nikoli však naopak, a přesuny vzájemně mezi účtovými skupinami 42 a 43. V ostatních případech, jakož i u přesunů navzájem mezi výdaji ústředními, výdaji v krajích českých a výdaji Slovenska je třeba souhlasu ministerstva financí.

§ 17.

Přesuny a překročení rozpočtových prostředků u Ústřední národní pojišťovny.

(1)

Rozpočtových prostředků určených u Ústřední národní pojišťovny k úhradě nákladů na dávky nemocenského pojištění a rodinné přídavky nesmí být použito na úhradu jiných výdajů. Při tom náklady nemocenského pojištění na porodné a dětskou výbavu a náklady důchodového pojištění na výbavné se hradí z prostředků rodinných přídavků.

 

(2)

Přesuny a překročení rozpočtových prostředků u organisačních složek Ústřední národní pojišťovny podléhají schválení této pojišťovny.

§ 18.

Vzájemné náhrady.

(1)

Vzájemné náhrady za výkon státní správy mezi jednotlivými jejími orgány se neposkytují. Náhrady se však poskytují, jestliže jeden orgán státní správy opatřuje druhému věcné potřeby. Náklady užívání věcných prostředků dvěma nebo více orgány státní správy společně hradí tyto orgány poměrným dílem; neposkytují si však náhradu za užívání národního majetku, jejž spravuje jeden z nich.

(2)

U zařízení státní správy se neposkytují náhrady jen mezi zařízením a orgánem je spravujícím.

(3)

Ministerstvo financí může připustit výjimky z ustanovení předchozích odstavců.

§ 19.

Překročení rozpočtových prostředků kapitoly.

(1)

Předchozího souhlasu Národního shromáždění podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona není třeba,

a)

jde-li o výdaje, jež vyplývají z usnesení vlády o změnách státního národohospodářského plánu a o finančních důsledcích těchto změn;

b)

jde-li o výdaje, jež vyplývají z nových zákonů a vládních nařízení vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), nebo podle ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy, na jejichž finanční důsledky nemohlo být ve státním rozpočtu pamatováno;

c)

jde-li o nepředvídané výdaje, jejichž uskutečnění musí být provedeno ihned, ježto je u nich nebezpečí z prodlení;

d)

jde-li o případy uvedené v § 15 odst. 2.

(2)

Výdaje uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) mohou být uskutečněny jen s předchozím souhlasem vlády.

(3)

Nové nebo zvýšené výdaje, jež vyplývají ze změny působnosti a jež nemohou být uhrazeny některým ze způsobů uvedených v § § 8 až 14, § 15 odst. 1 a § 16, mohou být uskutečněny se souhlasem ministerstva financí po dohodě s příslušnými ústředními úřady; nový výdaj nebo překročení výdajů musí být kryty vázáním potřebné částky v kapitole, kde bylo rozpočtově na tento úkol původně pamatováno ( § 7 odst. 1 a 3).

§ 20.

Vybírání dávek a poplatků místními národními výbory.

(1)

Místní národní výbory jsou povinny vybírat všechny vhodné a účelné dávky a poplatky, a to dávky a poplatky se sazbami vyjádřenými v měnových jednotkách nejvyššími sazbami uvedenými ve vzorných pravidlech ve znění předpisů je měnících a doplňujících. U dávky ze psů se však povinnost vybírat dávku nejvyššími sazbami vztahuje pouze na hlavní město Prahu; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra může stanovit směrnicemi případné odchylky v předmětu a sazbách této dávky. Dávka z útraty se vybírá sazbami platnými dne 31. prosince 1951.

(2)

Rozhodnout o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Jemu také přísluší posoudit přiměřenost sazeb dávek a poplatků, jejichž sazby nejsou vyjádřeny ve vzorných pravidlech měnovými jednotkami, a přiměřenost sazeb dávek ze psů.

(3)

Nevyhoví-li místní národní výbor povinnosti uložené mu v odstavci 1, a to ani ve lhůtě stanovené dohlédacím národním výborem (úřadem), učiní dohlédací národní výbor (úřad) opatření, kterým vybírání vhodných a účelných dávek a poplatků zavede a stanoví též jejich sazby. Rovněž stanoví jejich sazby, stanovil-li místní národní výbor sazby v nepřiměřené výši. Z opatření dohlédacího národního výboru nelze se odvolat.

(4)

Až do nové úpravy vypočítává a vybírá všeobecné vodné, zvláštní vodné, nájemné z vodoměrů a poplatky za vpuštění stok a potrubí domovních do obecních stok a používání těchto krajská vodohospodářská služba, a to bez platebního výměru. Místní národní výbor vydá platební výměr podle dosavadních předpisů jen na žádost spotřebitele nebo krajské vodohospodářské služby. Vybrané částky jsou příjmem krajské vodohospodářské služby.

§ 21.

Zjišťování rozpočtových důsledků zákonných a jiných opatření.

U návrhů zákonů, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, nařízení ministrů a nařízení sboru pověřenců (nařízení pověřenců), vládních usnesení, usnesení sboru pověřenců, vyhlášek a u všech jiných opatření ústředních úřadů buďtež s největší odpovědností zváženy také jejich hospodářské a finanční důsledky. Důsledky těchto opatření pro výdaje nebo příjmy státního rozpočtu je vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Připouští-li povaha navrhovaného opatření zavedení nových příjmů, je tyto nové příjmy vždy navrhnout.

§ 22.

Hospodaření s rozpočtovými prostředky ve čtvrtletních obdobích.

Ministerstvo financí upraví směrnicemi hospodaření s rozpočtovými prostředky ve čtvrtletních obdobích tam, kde se zatím nehospodaří podle státního rozpočtu rozděleného na čtvrtletí; pokud jde o hospodaření národních výborů, postupuje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 23.

Úhrada výdajů na nové úkoly ukládané národním výborům ústředními úřady.

(1)

Ukládají-li ústřední úřady národním výborům nové úkoly, na něž není v rozpočtu národních výborů vůbec nebo plně pamatováno, jsou povinny předem učinit opatření k zajištění příslušné úhrady a toto opatření sdělit národním výborům.

(2)

Úhradu nových úkolů lze zajistit

a)

přesuny rozpočtových prostředků podle ustanovení o přesunech;

b)

přidělením rozpočtových prostředků ústředních úřadů; přidělené prostředky musí ústřední úřad ve svém rozpočtu vázat a nemůže jich použít k jiným účelům ani přesunovým řízením.

(3)

Poukazovat finanční prostředky na nové úkoly národním výborům v hotovosti je nepřípustné.

(4)

O všech opatřeních uvedených v odstavci 2 je třeba vyrozumět ministerstva financí a vnitra; jde-li o okresní nebo místní národní výbory, je třeba vždy uvědomit též příslušný krajský i okresní národní výbor.

§ 24.

Zatěžování státních rozpočtů příštích let.

(1)

Ke všem opatřením, která časově přesahují schválený státní rozpočet a svými důsledky zatěžují nebo by mohla zatěžovat státní rozpočty v příštích letech, jako jsou zřizování nových honorovaných docentur a lektorátů na vysokých školách, rozšiřování úřadů a orgánů státní správy, zřizování, popřípadě rozšiřování jiných zařízení, uzavírání nových nájemních smluv, vydávání nových periodických tiskovin a dlouhodobé objednávky, pokud by takovými opatřeními byl způsoben nový nebo vyšší náklad pro státní pokladnu, je třeba předchozího souhlasu.

(2)

K takovému opatření může dát souhlas ústřední úřad, nebo je může učinit v oboru vlastní působnosti, jestliže očekávaný náklad nepřestoupí v jednotlivém případě částku 250 000 Kčs ročně a v úhrnu všech případů částku 4 000 000 Kčs ročně. V ostatních případech je třeba souhlasu ministerstva financí.

(3)

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na hospodaření národních výborů; pro ně platí ustanovení § 16 vládního nařízení č. 90/1950 Sb., o správě národního majetku národními výbory.

§ 25.

Poměr k zákonu o finančním hospodaření národních výborů.

Nedotčena zůstávají ustanovení § 19 odst. 1 a § § 2032 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, a ustanovení vládního nařízení č. 75/1950 Sb., o rozpočtech a závěrečných účtech národních výborů.

§ 26.

Závěrečná ustanovení.

(1)

Všechny orgány státní správy jsou odpovědny podle příslušných předpisů za to, že bude dbáno ustanovení zákona a tohoto nařízení.

(2)

Předpisy k provedení tohoto nařízení, pokud se dotýkají též provádění státního národohospodářského plánu, vydá ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím.

(3)

Úspornému referendu musí být předloženy zejména návrhy na výdaje k posouzení jejich účelnosti a přiměřenosti, a to v rozsahu vyplývajícím z předpisů vydaných pro činnost úsporných referentů.

(4)

Účtárna vede v evidenci všechny povolené výdaje, jakož i všechny objednávky, jimiž se rozpočtové prostředky váží. Z toho důvodu je třeba zasílat účtárně k záznamu nejen spisy, jimiž se dává poukaz k výplatě, nýbrž též spisy, jimiž se rozpočtové prostředky váží, zejména jimiž se uskutečňují objednávky. Tímto ustanovením není dotčena povinnost hospodařících složek, zejména referátů národních výborů, sledovat a kontrolovat plnění svých úkolů v souladu s plněním rozpočtu.

(5)

Účtárna zkouší správnost údajů ve všech spisech, kterými se uskutečňují objednávky a státní výdaje. Jsou-li údaje správné a odpovídá-li objednávka nebo poukaz zákonu a tomuto nařízení, objednávka se zaznamená, nebo se provede výplata.

(6)

Má-li účtárna námitky proti objednávce nebo proti platebnímu poukazu, uvede je ve spise a vrátí spis bez provedení poukazovacímu orgánu.

(7)

Nesouhlasí-li poukazovací orgán s názorem účtárny, předloží věc k rozhodnutí přednostovi úřadu, u ministerstva ministrovi, u národního výboru pak jeho předsedovi prostřednictvím příslušného referenta. Písemné rozhodnutí přednosty úřadu (předsedy národního výboru) je konečné. Jestliže toto rozhodnutí nařídí provedení objednávky nebo poukazu, s nímž účtárna nesouhlasí, zaznamená účtárna objednávku nebo provede výplatu a poznamená u příslušného zápisu, po případě též v závěrečném účtě, stručné odůvodnění s uvedením čísla spisu, kterým bylo provedení proti jejím námitkám znovu nařízeno. Poukazovací úřad (národní výbor) oznámí takové případy ministerstvu financí, ministerstvu státní kontroly, a pokud nejde o ústřední úřad, také věcně příslušnému ústřednímu úřadu.

§ 27.

Účinnost.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede je ministr financí a ostatní členové vlády.

Zápotocký v. r.

Široký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Ševčík v. r.

Bacílek v. r.

Bílek v. r.

arm. gen. Dr. Čepička v. r.

Dr. Gregor v. r.

Harus v. r.

Dr. Havelka v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Jonáš v. r.

Kabeš v. r.

Kliment v. r.

Kopecký v. r.

Krajčír v. r.

Málek v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Nepomucký v. r.

Dr. Neuman v. r.

Nosek v. r.

Plojhar v. r.

Pokorný v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Rais v. r.

Smida v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Šlechta v. r.