časového uspořádání účetních případů (časové neboli chronologické zápisy)

věcného uspořádání účetních případů (soustavné neboli systematické zápisy)․

Soustavné zápisy se provádějí na účtech, při čemž se účetní případy třídí a seskupují

Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na synthetickém účtu, k němuž se analytická evidence vede.

Časové zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a pak zachycovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.

Synthetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.

Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství nebo v obojích jednotkách podle povahy hospodářských operací; vede-li se jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách na zápisy synthetické evidence.

Analytická evidence se vede k synthetickým účtům o základních prostředcích, zásobách, pracovních příjmech zaměstnanců, súčtování s jinými osobami, nákladech na výrobu a o nákladech na oběh.

Ministerstvo financí stanoví, ke kterým dalším synthetickým účtům se musí vést analytická evidence.

nejdůležitější ukazatele pro kontrolu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, jakož i potřebné podklady pro jejich sestavení a

údaje potřebné pro rozbor hospodářské činnosti a finančního stavu účetních jednotek.

Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek účtové osnovy a vydá k nim směrnice; předepíše v nich také závazné názvy a číselná označení oddílů a synthetických účtů.

Ústřední účetní jednotky mohou doplnit se souhlasem ministerstva financí účtové osnovy dalšími synthetickými účty podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek.

Účetní zápisy je nutno provádět perem (inkoustem), strojem nebo jiným prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost. Při ručním propisování účetních zápisů a v analytické evidenci je dovoleno používat inkoustové tužky.

Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.

Účetní zápisy je nutno provádět pečlivě a čitelně, bez přeškrtávání a vymazávání, bez připisování nad řádkami, pod nimi nebo v prázdných místech mezi účetními zápisy.

Je nutno zabezpečit spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy, jakož i spojitost účetních zápisů téhož účetního případu.

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně též o ostatních zápisech v účetní evidenci (na př. v účetních výkazech, účetních dokladech, kalkulačních listech, archivní knize). V účetních dokladech je povoleno používat inkoustové tužky, neodporuje-li to zvláštním předpisům.

Ministerstvo financí vydá podrobné předpisy o účetních knihách, o podmínkách pro používání volných listů a o způsobu oprav chybných zápisů v účetní evidenci.

Ministerstvo financí schvaluje typové vzory účetních knih a směrnice k nim.

Na podkladě běžné účetní evidence se v hospodářských organisacích sestavuje výsledná kalkulace vlastních nákladů kalkulační jednice.

Kalkulační jednicí se rozumějí výrobky, služby, zboží apod., po případě jejich části nebo skupiny, vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem.

Výsledná kalkulace vlastních nákladů musí být srovnatelná s předběžnou kalkulací co do kalkulační jednice i co do jednotlivých položek nákladů.

Vlastní náklady kalkulační jednice se zachycují v kalkulačních listech.

Údaje o nákladech v kalkulačních listech, pokud nevyplývají přímo z běžné účetní evidence, musí být doloženy zvláštními doklady, pro něž platí přiměřeně ustanovení o účetních dokladech.

Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek typové kalkulační vzorce pro sestavování výsledné kalkulace vlastních nákladů a vydá k nim směrnice.

Ústřední účetní jednotky vydají podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek souhlasem ministerstva financí oborové kalkulační vzorce a pokyny k nim.

Původní účetní doklady musí mít tyto základní náležitosti:

Původní účetní doklady musí být vyhotoveny ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy, a není-li takových lhůt, neprodleně po dokončení ověřované hospodářské operace. Za jejich včasné vyhotovení a odevzdání účtárně odpovídají osoby, které jsou povolány je podpisovat.

Stavby a budovy, zařízení vyžadující montáž a práce na jejich dobudování nebo adaptace zvětšující jejich pořizovací hodnotu se vyúčtují jako základní prostředky po jejich dokončení. Zařízení nevyžadující montáž (dopravní prostředky, volně stojící obráběcí stroje, zemědělské stroje, stavební mechanismy a pod.), zařízení vyžadující montáž, avšak určené pro stálou reservu, dále dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva bez zřetele na jejich hodnotu, jakož i nástroje a inventář s výjimkou hospodářských prostředků patřících k oběžným prostředkům ( § 53) se vyúčtují jako základní prostředky po jejich převzetí.

Investiční náklady spojené s vysázením porostů, jakož i s pracemi na pozemcích, v hlubinách země, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce s výjimkou důlních investičních prací) se vyúčtují jako základní prostředky každoročně v částce vynaložené v účetním roce bez zřetele, zda byl dokončen celý komplex prací.

Investiční práce v najatých základních prostředcích se mohou provádět jen v případech, které byly předvídány ve schváleném investičním plánu a ve smlouvě o nájmu základních prostředků, a náklady na ně se vyúčtují stejným způsobem jako investice.

Investiční práce, které byly provedeny v najatých základních prostředcích a odevzdávají se pronajimateli bezúplatně po uplynutí nájemní doby, vyčlení se ze základních prostředků nájemce a zahrnou se do souboru základních prostředků pronajimatele zároveň se zvětšením jeho základního nebo obdobného fondu.

Generální opravy v najatých základních prostředcích se provádějí podle podmínek smlouvy na účet pronajimatele nebo nájemce; po jejich dokončení se musí vyjádřit v rozvaze pronajimatele.

Náklady na práce spojené s úpravou pozemků, lesů a pod., které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, jakož i náklady na dočasně přerušené stavby a jiné náklady, kterými se nezvětšuje hodnota základních prostředků, se nezahrnují do souboru těchto prostředků a na konci účetního roku se vyúčtují na stanovené zdroje financování.

Náklady na geologické průzkumné práce, které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, se nezahrnují do souboru základních prostředků a vyúčtují se na stanovené zdroje financování po dokončení celého komplexu prací; vyúčtování lze však provést teprve na podkladě potvrzení, že materiál o výsledku těchto prací byl odevzdán příslušnému orgánu pro geologický výzkum.

Zůstatkovou hodnotu základních prostředků, které ztratily svůj výrobní nebo hospodářský význam, vyúčtují účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky na vrub tohoto fondu.

Zůstatková hodnota základních prostředků, které byly podle platných předpisů převedeny bezúplatně na jinou účetní jednotku, se vyúčtuje v převádějící účetní jednotce na vrub základního nebo obdobného fondu, v přejímající účetní jednotce v jeho prospěch.

V účetních jednotkách, které mají základní nebo obdobný fond, se při demontáži zařízení vyúčtují původní náklady na jeho montáž na vrub tohoto fondu.

Hodnota zásob získaných z likvidace základních prostředků (při zbourání budov a staveb, při demontáži zařízení a pod.) a náklady spojené s touto likvidací se v účetních jednotkách, které mají obratový nebo obdobný fond, vyúčtují v plných částkách ve prospěch a na vrub tohoto fondu.

Základní prostředky v používání, v konservaci i v reservě se uvádějí v aktivech rozvahy v pořizovací hodnotě.

Opotřebení základních prostředků s výjimkou chovných zvířat se uvádí v pasivech rozvahy ve zvláštní položce jako oprávky. V rozpočtových organisacích se opotřebení základních prostředků nezachycuje, pokud ministerstvo financí nestanoví jinak.

Oprávky k základním prostředkům musí odpovídat součtu odpisů zmenšenému o náklady skutečně vynaložené na generální opravy.

Normy odpisů včetně jejich části, která je určena na generální opravy, rozlišené podle druhů budov, staveb, zařízení, strojů, inventáře a ostatních základních prostředků, stanoví ústřední účetní jednotky se souhlasem ministerstva financí.

V podnicích se sezónní výrobou se roční částka odpisů vyúčtuje do nákladů období sezóny.

Odpisy pronajatých základních prostředků účtuje pronajímatel podle stanovených norem na vrub nájemného.

Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se nepřerušuje po dobu oprav a prostojů základních prostředků s výjimkou strojů a zařízení, u nichž je dovoleno provádět odpisy podle jejich výkonu.

Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se přerušuje, jestliže základní prostředky byly dány do konservace z rozhodnutí vlády nebo rady krajského národního výboru, pokud je k tomu příslušná.

K základním prostředkům nepatří a jako oběžné prostředky se uvádějí:

Hodnota předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a e) se odpisuje podle doby jejich upotřebitelnosti.

Hodnotu předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) je dovoleno odpisovat i tak, že se vyúčtuje jako opotřebení 50 % jejich hodnoty při vydání ze skladů do používání a zbývajících 50 % po odečtení ceny jejich možného použití při vyřazení.

Hodnota speciálních nástrojů a speciálních přípravků se odpisuje v částkách předvídaných plánem, při jehož sestavování se vychází z rozpočtovaných nákladů na jejich zhotovení a z plánovaného množství výrobků, musí však být odepsána nejdéle v období dvou let. Hodnota speciálních nástrojů a speciálních přípravků určených pro individuální zakázku se plně odpisuje při odevzdání zakázky do výroby.

Hodnota mladých zvířat a zvířat ve výkrmu se neodpisuje.

Krátkodobé předměty a drobné předměty, jakož i speciální nástroje a speciální přípravky, pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava se uvádějí v rozvaze v pořizovací hodnotě. Opotřebení těchto předmětů se uvádí v pasivech rozvahy ve zvláštní položce jako oprávky; v rozpočtových organisacích se toto opotřebení neúčtuje, pokud ministerstvo financí nestanoví jinak.

Suroviny, základní a pomocný materiál, palivo, obaly, náhradní součástky pro opravy, drobné a krátkodobé předměty, zboží, hotové výrobky a pod. se uvádějí v rozvaze v částce odpovídající jejich skutečným vlastním nákladům.

Skutečné vlastní náklady těchto zásob zahrnují všechny náklady na jejich pořízení a dodání na sklad účetní jednotky.

Vlastní výrobky rostlinné a živočišné výroby získané v běžném roce se účtují během tohoto roku do sestavení roční výsledné kalkulace v plánovaných vlastních nákladech.

Suroviny, materiál a palivo je dovoleno zachycovat buď v plánovaných vlastních nákladech s vykázáním odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných, nebo ve velkoobchodních (fakturních) cenách s vykázáním částky dopravních a pořizovacích nákladů a přirážek zásobovacích organisací. Ministerstvo financí může v nutných případech povolit obdobný způsob účtování také u obalů a náhradních součástek.

Částka odchylek od plánovaných cen nebo částka dopravních a pořizovacích nákladů a přirážek zásobovacích organisací, připadající na spotřebované suroviny, materiál a palivo, se musí měsíčně vyúčtovat na příslušné druhy činnosti a do příslušných nákladů.

Hotové výrobky je dovoleno zachycovat buď v plánovaných vlastních nákladech s vykázáním odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných, nebo ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu) s vykázáním rozdílů mezi hodnotou v těchto cenách a skutečnými vlastními náklady.

Částka odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných nebo částka rozdílů mezi skutečnými vlastními náklady hotových výrobků a jejich hodnotou ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu), která připadá na realisované hotové výrobky, se musí měsíčně vyúčtovat na příslušné účty realisace.

Suroviny a materiál odeslaný k zpracování se uvádí v rozvaze v příslušné položce surovin a materiálu.

Suroviny a materiál přijatý k zpracování se uvádí pod rozvahovými součty v cenách uvedených ve smlouvě.

V položce rozvahy "Nedokončená výroba" se musí uvádět skutečné vlastní náklady nedokončených výrobků a prací.

V průmyslových odvětvích s velkoseriovou a hromadnou výrobou je dovoleno oceňovat součástky a polotovary ve výrobě v běžných normových vlastních nákladech.

Nedokončené generální opravy se uvádějí v rozvaze v částce skutečných nákladů.

Výdaje vzniklé v účetním období, které však hospodářsky souvisí s příštími účetními obdobími, se uvádějí v rozvaze ve zvláštní položce "Náklady příštích období" a musí být vyúčtovány do nákladů nejdéle v období dvou let, ve zvláštních případech, se souhlasem ministerstva financí a státního úřadu statistického, nejdéle v období čtyř let.

Náklady na důlní přípravné práce se odpisují během plánované doby trvání těžby.

Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů, u nichž prošla lhůta k námitkám, jakož i částky uznané dlužníkem nebo přiznané v arbitrážním nebo soudním řízení, se uvádějí v rozvahách zúčastněných účetních jednotek v příslušných položkách věřitelů nebo dlužníků.

Před uplynutím lhůty k námitkám, jakož i před uznáním částek těchto nároků dlužníkem nebo před jejich předložením k rozhodnutí v arbitrážním nebo soudním řízení se tyto částky uvádějí v rozvahách věřitele i dlužníka pod rozvahovými součty.

Pohledávky z mank, zpronevěr a z rozkrádání včetně těch, které byly již přiznány soudem nebo se vymáhají v exekučním řízení, uvádějí se v rozvaze na samostatném řádku.

Pohledávky z mank, zpronevěr a z rozkrádání, které nebyly soudem přiznány, se odpisují způsobem uvedeným v § 85 písm. c).

Soudem přiznané pohledávky, které nebyly zaplaceny pro platební neschopnost dlužníkovu, se odpisují se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky do ztrát ve zvláštní položce.

Odpis pohledávky pro platební neschopnost dlužníkovu neznamená zánik pohledávky. Tato pohledávka musí být uváděna pod rozvahovými součty po dobu deseti let od okamžiku jejího odepsání, aby se mohla vymáhat, změní-li se dlužníkovi majetkové poměry.

Částky, které dluhují národní a komunální podniky a rozpočtové organisace, jakož i částky jejich závazků vůči deponentům, které nelze vymáhat pro jejich promlčení, musí být odvedeny do státního rozpočtu nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby, není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak. Za opožděné odvedení těchto částek se vybírá penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení.

Promlčené dluhy a závazky ostatních účetních jednotek musí být převedeny do zisků nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby.

Promlčené pohledávky se odpisují do ztrát se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky.

Porušení povinnosti vymáhat včas pohledávku se stíhá podle příslušných předpisů.

Náklady na běžné opravy provedené v účetním roce se zahrnují do nákladů tohoto roku.

V podnicích, ve kterých se běžné opravy základních prostředků provádějí nerovnoměrně, je dovoleno během účetního roku do nákladů jednotlivých účetních období zahrnovat náklady na běžné opravy částkami plánovanými pro tato období. Rozdíl mezi skutečnými náklady a plánovanými částkami se podle své povahy uvede v rozvaze v aktivní položce "Náklady příštích období" nebo v pasivní položce "Výdaje příštích období".

V podnicích se sezónní výrobou s výdaje příštích účetních období, které se zahrnují do skutečných vlastních nákladů výroby běžného účetního období, uvedou jako reserva v položce "Výdaje příštích období".

Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci jsou koruny československé; s výjimkou rozvahy a účetních výkazů o ziscích a ztrátách je však v účetní evidenci účetních jednotek, které jsou v hospodářském styku s cizinou, dovoleno používat také cizí měny.

Cizí měna se přepočítává na koruny československé kursem, podle něhož se plní.

Rozvahy a účetní výkazy o ziscích a ztrátách se sestavují v nezaokrouhlených částkách. Souhrnné rozvahy a ostatní souhrnné účetní výkazy se sestavují v částkách zaokrouhlených na miliony Kčs se dvěma desetinnými místy.