Z pojištění se za podmínek dále uvedených poskytují:

Státní úřad důchodového zabezpečení může pojištěnému družstevníku , jeho rodinným příslušníkům nebo pozůstalým

Volba výše pojistného důchodu se provádí uzavřením smlouvy. Neuzavře-li družstevník smlouvu, je pojištěn na nejnižší důchod 800,- Kčs za pojistné 70,- Kčs měsíčně.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení může pověřit vyhláškou v úředním listě též jiné orgány než okresní národní pojišťovny, aby přijímaly přihlášky družstevníků k pojištění a uzavíraly jménem Státního úřadu důchodového zabezpečení smlouvy o výši důchodu.

Státní úřad důchodového zabezpečení vydá vzorec přihlášky, kterou se družstevník přihlašuje k důchodovému pojištění, a závazné vzorce smluv o výši důchodu.

Dávky důchodového pojištění náležejí družstevníku, po případě jeho pozůstalým, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o národním pojištění, pokud toto nařízení a předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše jednoho roku před vznikem nároku na důchod může však být doplaceno do šesti měsíců po vzniku tohoto nároku.

Starobní (invalidní) důchod ve výši 1750,- Kčs nebo 2000,- Kčs měsíčně, na nějž se družstevník pojistil, náleží, trvalo-li pojištění na tyto důchody do dne vzniku nároku na důchod alespoň 10 let; jinak se důchod krátí úměrně k době trvání pojištění, činí však nejméně 1500,- Kčs měsíčně, trvalo-li pojištění na některý z těchto důchodů alespoň 4 roky.

Za minulou dobu náleží dávka důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.

je neschopen práce v družstvu nebo

pracuje jako družstevník dále v družstvu podle svých schopností.

Invalidní důchod náleží pojištěnému družstevníku, který pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav není schopen jakékoliv výdělečné práce.

Částečný invalidní důchod ve výši 60 % pojištěného důchodu náleží pojištěnému družstevníku, který pro trvale nepříznivý zdravotní stav nemůže odpracovat v dosavadní činnosti ani polovinu průměrného počtu pracovních jednotek odpracovaných v době členství v družstvu, nejdéle však v posledních třech kalendářních letech, a v družstvu i nadále podle svých schopností pracuje. Předseda státní komise důchodového zabezpečení může v dohodě s ministrem zemědělství stanovit vyhláškou v úředním listě podrobnosti.

Starobní (invalidní) důchod se zvyšuje o výchovné na každé dítě do dokonaného 16. roku věku, o které důchodce pečuje.

Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 190,- Kčs, na dvě děti 430,- Kčs, na tři děti 720,- Kčs, na čtyři děti 1060,- Kčs, na pět dětí 1450,- Kčs, na šest dětí 1890,- Kčs, na sedm dětí 2380,- Kčs a na každé další dítě o 540 Kčs více.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti, zejména též o tom, za jakých podmínek se poskytuje výchovné na dítě starší 16 let.

Důchod, na nějž je družstevník pojištěn ( § 4), se zvyšuje o 5 % za každých pět roků práce konané v družstvu.

Družstevníku, který dále pracuje v družstvu a neuplatní nárok na starobní důchod ( § 7), ač by tak mohl učinit, zvýší se dále pojištěný starobní důchod ode dne uplatnění nároku o 15 % za každý rok práce v družstvu po dni, kdy nárok na starobní důchod mohl být, ale nebyl uplatněn.

Vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) a sirotčí důchod se vyměřují podle zákona o národním pojištění ze starobního (invalidního) důchodu, na který je družstevník pojištěn, čítajíc v to i zvýšení důchodu podle § 10; vdovský důchod činí však nejméně 700,- Kčs měsíčně, sirotčí důchod nejméně 500,- Kčs měsíčně.

Vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) se zvyšuje o výchovné na každé dítě do dokonaného 16. roku věku, o které vdova (družka) pečuje.

Výchovné činí měsíčně na jedno dítě 340,- Kčs, na dvě děti 680,- Kčs, na tři děti 1020,- Kčs, na čtyři děti 1360,- Kčs, na pět dětí 1700,- Kčs, na šest dětí 2040,- Kčs, na sedm dětí 2380,- Kčs a na každé další dítě o 540,- Kčs více.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví vyhláškou v úředním listě podrobnosti, zejména též o tom, za jakých podmínek se poskytuje výchovné na dítě starší 16 let.

Starobní důchod družstevníka, který dosáhl věku alespoň 65 let, se bez ohledu na výši jeho odměny za práci v družstvu nekrátí, jestliže v družstvu pracuje podle svých schopností.

Vznikne-li družstevníku nárok na starobní (invalidní) důchod podle tohoto nařízení a nárok na důchod podle zákona o národním pojištění - vyjma nárok na úrazový důchod nebo zaopatřovací požitky válečných poškozenců - nebo nárok na odpočivný plat podle předpisů o veřejném pensijním zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, krátí se úhrn důchodů o polovinu nižšího důchodu. To platí též, vznikne-li nárok na vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) podle tohoto nařízení vdově (družce), které náleží též důchod podle předpisů uvedených v předchozí větě, vyjma úrazový důchod nebo zaopatřovací požitky válečných poškozenců.

Jinak platí pro zánik a krácení důchodu družstevníků obdobně předpisy o zániku a krácení důchodu platné pro důchodce ze zaměstnaneckého pojištění mladší 65 let.

Zůstal-li družstevník po vstupu do družstva pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná, zanikne toto jeho pojištění dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.

Přestane-li družstevník, který byl dříve samostatně hospodařícím zemědělcem, být družstevníkem, změní se jeho pojištění v dřívější pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné tak, jako by k pojištění podle tohoto nařízení a dřívějších předpisů o důchodovém pojištění družstevníků nebylo došlo.

Přestane-li družstevník být členem družstva a stane-li se zaměstnancem, započítá se mu doba pojištění jako družstevníka, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením ( § 6 odst. 1 a § 26 odst. 1), pro nárok i výši důchodu; netrvalo-li však důchodové pojištění ze zaměstnání v pracovním poměru alespoň 4 roky, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů platných pro družstevníky, leč by se následkem pracovního úrazu stal invalidní nebo zemřel. Za vyměřovací základ z pojištění družstevníků se považuje desetinásobek pojistného.

Pojistné je splatné do 15 dnů po uplynutí měsíce, za který se platí.

Pojistné hradí družstevník.

Pojistné vybírá a odvádí družstvo.

Státní úřad důchodového zabezpečení může povolit družstvu, aby odvádělo pojistné v jiných než měsíčních lhůtách.

kdy pojištění vzniká a zaniká,

jak se započítává pro nárok a jeho výši doba pojištění získaná podle zákona o národním pojištění,

jak se zachovávají nároky z dosavadního důchodového pojištění zaměstnanci, který se stal družstevníkem, a

jak se stanoví nároky při změně smlouvy o výši pojistného důchodu.

Ustanovení tohoto nařízení o pojištění osob samostatně výdělečně činných platí přiměřeně též pro členy jednotných zemědělských družstev I. a II. typu a pokud se v něm nestanoví jinak, pro spolupracující členy rodin.

Nároky spisovatelů, výtvarných umělců, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků z národního pojištění se posuzují i nadále jen podle zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných.

Dávky důchodového pojištění náležejí osobě samostatně výdělečně činné, po případě jejím pozůstalým, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem o národním pojištění, pokud toto nařízení nestanoví jinak, a je-li splatné pojistné za celou dobu trvání pojištění zaplaceno; pojistné dlužné za dobu nejvýše půl roku před vznikem nároku na důchod může však být doplaceno do tří měsíců po vzniku tohoto nároku.

Za minulou dobu náleží dávka důchodového pojištění nejvýše za dobu dvou měsíců před uplatněním nároku.

je neschopna vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nebo

zanechala samostatné výdělečné činnosti se souhlasem národního výboru.

Starobní (invalidní) důchod spolupracujícího člena rodiny se stanoví podle zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných, nesmí však být vyšší než starobní (invalidní) důchod osoby samostatně výdělečně činné nebo člena jednotného zemědělského družstva I. a II. typu, který za něho platí pojistné.

Důchody pozůstalých po osobě samostatně výdělečně činné se vyměřují ze starobního (invalidního) důchodu stanoveného podle tohoto nařízení; vdovský důchod (důchod pozůstalé družky) činí však nejméně 600,- Kčs měsíčně, sirotčí důchod nejméně 400,- Kčs měsíčně.

O poskytování výchovného platí ustanovení § 9 a § 11 odst. 2 až 4.

Vznikne-li osobě samostatně výdělečně činné, která byla zároveň též zaměstnancem, nárok na dávky důchodového pojištění, započítávají se pro výši důchodu též vyměřovací základy ze samostatné výdělečné činnosti konané do 30. září 1952, je-li z nich splatné pojistné zaplaceno nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením ( § 17 odst. 1 a § 26 odst. 2). Od 1. října 1952 je osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň též zaměstnancem, pojištěna jen jako zaměstnanec.

Přestane-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat výdělečnou činnost a stane-li se zaměstnancem, započítá se jí doba pojištění ze samostatné výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením ( § 17 odst. 1 a § 26 odst. 2), pro nárok i výši důchodu; nesplňuje-li však základní podmínku pro vznik nároku na důchod v zaměstnaneckém pojištění, posuzuje se její nárok na dávky důchodového pojištění podle předpisů platných pro osoby samostatně výdělečně činné, leč2 by se následkem pracovního úrazu stala invalidní nebo zemřela.

Je-li osobě samostatně výdělečně činné přiznán starobní (invalidní) důchod, zaniká její důchodové pojištění dnem, od kterého je přiznán důchod.

Pokud se v tomto nařízení nebo v předpisech podle něho vydaných nestanoví jinak, platí pro důchodové pojištění podle tohoto nařízení, zejména též o povinnosti osob samostatně výdělečně činných platiti za sebe a spolupracující členy rodiny pojistné, přiměřeně zákon o národním pojištění a předpisy podle něho vydané.

Nároky ze smluv o pojištění na důchod uzavřených družstevníky podle dosavadních předpisů se posuzují podle tohoto nařízení.

Družstevník může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 31. ledna 1953; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.

Osoba samostatně výdělečně činná může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 30. listopadu 1952; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.

Ustanovení zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných, které odporují tomuto nařízení, se zrušují.

Dále se zrušují