Zřizuje se Československá akademie věd (dále jen "Akademie") jako nejvyšší vědecká instituce republiky Československé, sdružující nejvýznamnější vědecké pracovníky státu.

Akademie vzniká přebudováním Královské české společnosti nauk, založené r. 1784 u České akademie věd a umění, a navazuje na pokrokové tradice české a slovenské vědy.

Akademie slouží veškerou svou činností rozvoji vědy a techniky a tím budování socialismu v naší vlasti a blahu jejího lidu.

Hlavní úkoly Akademie jsou:

Akademie je poradcem vlády ve všech zásadních vědeckých otázkách

Svoje bádání zaměřuje Akademie tak, aby jeho výsledky měly nejvyšší vědeckou úroveň a tvořily základ pro další rozvoj vědy a techniky i pro vědeckou výchovu a popularisaci a přispívaly tak podstatně k plnění praktických úkolů spojených s budováním socialismu.

Pro toto bádání Akademie zřizuje a řídí vlastní vědecká pracoviště a vypracovává krátkodobé i dlouhodobé (perspektivní) plány své badatelské činnosti.

Akademie má právo udělovat vědecké hodnosti kandidáta věd a doktora věd a čestnou vědeckou hodnost doktora věd; udělování se řídí zvláštními předpisy.

Akademie pečuje o soustavnou výchovu a zvyšování kvalifikace svých pracovníků; jako jeden z prostředků této výchovy je v Akademii zřízena vědecká aspirantura.

K provádění své řídící a vrcholné koordinační činnosti ( § 2 odst. 2 písm. b)) Akademie ve spolupráci s ostatními akademiemi věd a příslušnými ústředními úřady zejména:

Akademie je při uskutečňování své řídící a vrcholné koordinační činnosti oprávněna zejména:

Akademie je vrcholným představitelem československé vědy v mezinárodních vědeckých stycích.

Akademie udržuje vědecké styky s akademiemi věd a vědeckými institucemi v zahraničí, především s akademiemi a institucemi Svazu sovětských socialistických republik a zemí lidové demokracie, sleduje vývoj veškeré zahraniční vědy a pečuje o využití jejich úspěšných výsledků.

Akademie je socialistická právnická osoba.

Sídlem Akademie je Praha. Akademie může však zřizovat svá vědecko-organisační centra (základny) a svá vědecká pracoviště i mimo své sídlo.

řádní členové-akademici, volení z aktivních vědců obohacujících vědu pracemi velkého významu a přispívajících k socialistické výstavbě státu,

členové korespondenti, volení z aktivních vědců obohacujících vědu významnými pracemi a přispívajích k socialistické výstavbě státu.

Nejvyšším orgánem Akademie je valné shromáždění, skládající se ze všech členů a čestných členů Akademie.

Valné shromáždění volí na návrh presidia členy a čestné členy Akademie, volí a odvolává jednotlivé členy presidia Akademie. Volby členů, čestných členů, jakož i členů presidia, schvaluje vláda.

Valné shromáždění rozhoduje o základních otázkách týkajících se úkolů Akademie a o základních otázkách organisačních, zejména

Nejvyšším řídícím orgánem Akademie v době mezi zasedáními valného shromáždění je presidium Akademie.

Presidium tvoří president Akademie, náměstkové presidenta, hlavní vědecký sekretář, předsedové sekcí, po případě i zástupci hlavního vědeckého sekretáře a další členové presidia.

Užším sborem v rámci presidia je výbor presidia, jejž tvoří president Akademie, jeho náměstkové, hlavní vědecký sekretář, po případě i zástupci hlavního vědeckého sekretáře a další členové určení presidiem z jeho středu.

Členové presidia Akademie jsou voleni valným shromážděním na 4 léta, a to tak, že volba presidenta Akademie, jeho náměstků, hlavního vědeckého sekretáře a jeho zástupců se koná časově odděleně od volby předsedů sekcí; doba mezi oběma volbami činí 2 léta. Valné shromáždění přitom podle potřeby určuje, jaký počet náměstků presidenta, po případě zástupců hlavního vědeckého sekretáře i dalších členů presidia má být volen.

Presidentem Akademie a náměstky presidenta mohou být zvoleni jen akademici.

Je-li třeba provést volbu člena presidia před uplynutím funkčního období, volí valné shromáždění nového člena jen na zbytek funkčního období.

Presidium zejména projednává návrhy celostátních plánů stěžejních vědecko-výzkumných prací, projednává a schvaluje návrhy plánů badatelské činnosti Akademie, po příslušném projednání zřizuje a zrušuje vědecká pracoviště Akademie, jakož i přičleňuje vědecké společnosti; provádí rozhodnutí valného shromáždění, svolává jeho zasedání a připravuje pro ně návrhy na volbu členů Akademie, jakož i ostatní podklady. Presidium je odpovědno valnému shromáždění, jemuž podává o své činnosti zprávu na nejbližším jeho zasedání.

Presidium může v naléhavých případech učinit opatření v otázkách týkajících se plnění úkolů Akademie nebo v otázkách organisačních, o nichž jinak přísluší rozhodovat valnému shromáždění. Takové opatření musí být předloženo ke schválení na nejbližším zasedání valného shromáždění.

Při sestavování rozpočtu a při hospodaření s rozpočtovými prostředky má presidium Akademie působnost, která ve státní správě přísluší vedoucímu ústředního úřadu.

Výbor presidia zejména zajišťuje přípravu jednání presidia a provádění jeho usnesení. Presidium může pověřit výbor presidia vyřizováním určitých otázek nebo souboru otázek. Výbor presidia je odpovědný presidiu, jemuž podává pravidelně zprávy o své činnosti.

Výkonným orgánem presidia je úřad presidia Československé akademie věd, který podle pokynů hlavního vědeckého sekretáře obstarává hospodářské a administrativní věci Akademie. V čele úřadu presidia je ředitel jmenovaný presidiem Akademie, který se účastní s poradním hlasem schůzí presidia a výboru presidia.

upravila podrobnosti o propůjčování hodnosti kandidáta věd a doktora věd,

upravila právní otázky, týkající se zařízení a majetku institucí, jejichž dosavadní úkoly zcela nebo zčásti přejímá Akademie a rozhodla o převodu tohoto majetku,

vydala bližší předpisy o hospodaření Akademie,

stanovila výši a další podrobnosti o odměně členů Akademie,

upravila pracovní a platové poměry zaměstnanců Akademie.

Zrušují se ustanovení odporující tomuto zákonu.

Zejména se ruší