Toto nařízení platí pro všechny hospodářské organisace (dále jen "podniky") s výjimkami dále uvedenými.

Pro banky, státní spořitelny a Státní pojišťovnu platí toto nařízení, jen pokud zvláštní předpisy o hospodaření těchto ústavů nestanoví jinak.

Na podniky pro zahraniční obchod, První českou zajišťovnu a na lidová družstva se vztahují jen ustanovení § 3, § 6 odst. 1 a 2 a § § 7, 8, 14 a 15 tohoto nařízení, a to přiměřeně.

Základními fondy podniku jsou hmotné předměty, jejichž doba upotřebitelnosti je delší než jeden rok a jejichž hodnota je vyšší než limit stanovený podle předpisů o účetní evidenci; jsou to zejména budovy, stavby, stroje a jiná zařízení, inventář a též pozemky. Bez zřetele na hodnotu patří k základním fondům zemědělské stroje a zemědělské nářadí (nikoli ruční), dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva.

K základním fondům nepatří pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava, bez zřetele na hodnotu a dobu upotřebitelnosti, speciální nástroje a speciální přípravky, bez zřetele na hodnotu, a mladá zvířata a zvířata ve výkrmu․

Základní fondy má zásadně spravovat podnik, který je pověřen úkoly, k jejichž plnění základní fondy zcela nebo převážně slouží; výjimky jsou možné jen ze závažných hospodářských nebo jiných důvodů.

V pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky podřízenými témuž ústřednímu úřadu rozhoduje orgán jim přímo společně nadřízený; mezi podniky z oboru působnosti různých ústředních úřadů rozhodují tyto úřady ve vzájemné dohodě.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně při pochybnostech o příslušnosti ke správě základních fondů mezi podniky a rozpočtovými organisacemi.

Řádná správa základních fondů především vyžaduje, aby základní fondy byly podle zvláštních předpisů zjištěny, sepsány, oceněny a evidovány. Podnik je dále povinen sledovat, zejména při inventarisaci, zda základní fondy co do skutečného množství, druhu a stavu souhlasí s evidencí.

Podnik pečuje též o to, aby hranice jeho pozemků byly vytyčeny a omezníkovány a hraniční znaky udržovány.

Podnik je povinen dbát o pořádek ve veřejných knihách, zejména aby v nich byl zapsán jako vlastník československý stát s vyznačením podniku, který základní fondy spravuje.

Podnik je povinen učinit předepsaná, po případě vhodná opatření, zejména bezpečnostní a protipožární, aby se předešlo poškození, zničení, ztrátě nebo zneužití základních fondů.

K zajištění výkonu práv vyplývajících ze správy základních fondů je podnik povinen použít včas všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva a držby, uplatňovat nároky na náhradu škody a dávat podnět k trestnímu stíhání.

Soustavné zvyšování výroby, produktivity práce a snižování vlastních nákladů vyžaduje, aby všech základních fondů v podnicích bylo plně využito. Podnik je proto povinen plné využití základních fondů zajistit, řídě se přitom v podrobnostech zvláštními předpisy, zejména statutem.

Základní fondy, o nichž podnik při sestavování nebo změně plánu zjistí, že jich nebude využito vůbec nebo že jich bude využito jen v nepatrné míře, považují se za přebytečné. To neplatí o základních fondech v reservě a o základních fondech instalovaných do provozu, avšak podle pokynů příslušných orgánů nepoužívaných (daných do konservace). Podnik je povinen o přebytečných základních fondech podat do 30 dnů po zjištění přebytečnosti zprávu nadřízenému orgánu a upozornit, která hospodářská nebo rozpočtová organisace má o ně zájem.

Nadřízený orgán převede přebytečné základní fondy na podnik nebo rozpočtovou organisaci v oboru své působnosti, kde je jich zapotřebí. Zjistí-li nadřízený orgán, že v oboru jeho působnosti nelze přebytečných základních fondů využít, ohlásí to ústřednímu úřadu, který postupuje obdobně. Nelze-li přebytečných základních fondů využít v oboru působnosti ústředního úřadu, převedou se do správy podniku nebo rozpočtové organisace v působnosti jiného ústředního úřadu, kde je o ně zájem.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě se státním úřadem plánovacím, jak se hlásí přebytečné základní fondy a zjišťují organisace, u nichž může být těchto fondů nejlépe využito. Státní úřad plánovací může stanovit, které přebytečné základní fondy smějí být z působnosti ústředního úřadu převáděny jen se souhlasem státního úřadu plánovacího.

Základní fondy podniků, které se staly neupotřebitelnými a nelze je učinit upotřebitelnými vůbec nebo jen po neúměrně nákladné opravě, se vyřazují likvidací. Předměty z likvidace se zužitkují v podniku nebo prodají podle toho, co je hospodárnější. Prodej těchto předmětů se provádí zásadně prostřednictvím podniků socialistického sektoru.

O likvidaci základních fondů a o tom, jak se naloží s předměty z likvidace, rozhoduje vedoucí podniku (závodu) na základě vyjádření komise složené ze zaměstnanců podniku, po případě jiných věci znalých osob. Členy komise určí vedoucí podniku (závodu); jedním z členů komise musí být ustanoven hlavní (vedoucí) účetní nebo jeho zástupce. O likvidaci se sepíše protokol. Likvidace strojů a jiných zařízení do šrotu vyžaduje schválení ústředního úřadu.

Ustanovení odstavce 2 platí přiměřeně i pro likvidaci základních fondů v důsledku jejich ztráty nebo krádeže a u dospělých chovných a tažných zvířat, dospělé drůbeže a včelstev též v důsledku jejich uhynutí.

U dospělých chovných a tažných zvířat a dospělé drůbeže považuje se za likvidaci také převedení do výkrmu, prodej nebo zabití, u včelstev jejich prodej. Protokol o likvidaci může být nahrazen jiným dokladem.

Dnem stanoveným v rozhodnutí o likvidaci, po případě skutečností uvedenou v odstavci 4, ztrácejí základní fondy v podniku svou povahu.

Přebytečné základní fondy, které nelze převést ( § 9, odst. 3) ani zcizit, mohou být pronajaty, a to především organisacím státního socialistického sektoru. O pronájmu se sepíše listina.

Pronájem místností k účelům obytným nebo provozním se řídí předpisy o hospodaření s byty nebo s jinými místnostmi.

Správa základních fondů se převádí mezi podniky navzájem, jen jde-li o základní fondy přebytečné nebo vyžaduje-li to obecný zájem. Ze správy podniků do správy rozpočtových organisací a naopak mohou být základní fondy převedeny, pokud to připouštějí i předpisy platné pro rozpočtové organisace. Převod správy se děje administrativně a bezplatně.

Ústřední úřad nebo orgán jím pověřený může v oboru své působnosti administrativním opatřením převést základní fondy ze správy podniku do správy jiného podniku (vyčlenit je a zároveň začlenit) nebo do správy rozpočtové organisace; jde-li o převod do správy podniku nebo rozpočtové organisace v oboru působnosti jiného ústředního úřadu, činí se administrativní opatření v dohodě obou ústředních úřadů.

Jde-li o základní fondy menšího hospodářského významu, může být administrativní opatření (odstavec 2) nahrazeno písemnou dohodou podniku s jiným podnikem nebo rozpočtovou organisací, schválenou příslušným ústředním úřadem nebo orgány jím pověřenými. Schválení není třeba, jde-li o základní fondy, jejichž úhrnná pořizovací hodnota, ve které jsou vedeny v účetní evidenci, nepřevyšuje 20 000 Kčs, pokud si příslušný ústřední úřad nevyhradí schvalování převodů správy základních fondů o pořizovací hodnotě nižší. Ministr financí může v dohodě s vedoucími zúčastněných ústředních úřadů částku 20 000 Kčs zvýšit buď pro obor určitého ústředního úřadu nebo pro určité druhy základních fondů.

Administrativní opatření nebo dohoda (odstavce 2 a 3) musí obsahovat podstatné náležitosti, zejména označení podniku předávajícího, podniku (rozpočtové organisace) přejímajícího, určení předmětu převodu, jeho pořizovací hodnotu a výši oprávek, po případě ustanovení o závadách, pohledávkách a závazcích a den přechodu správy.

Oprávnění ministra financí udělovat souhlas k začlenění národního majetku do podniků, vyhrazené mu předpisy o národních podnicích, není dotčeno.

Základní fondy nemohou být zcizeny nebo zatíženy, a to ani exekučně, pokud se ve zvláštních předpisech nebo v tomto nařízení nestanoví jinak.

Přebytečné základní fondy, které nelze převést ( § 9, odst. 3), může podnik v zájmu rozvoje národního hospodářství nebo v jiném obecném zájmu zcizit lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím, po případě též pracujícím.

Pracujícím mohou být zcizeny rodinné domky a podobné drobné stavby (na př. chaty), podíly k nim nebo pozemky pro jejich stavbu a pro zřízení zahrádky. Pozemky lze též zcizit k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov.

Základní fondy se zcizují zásadně úplatně, a to za běžnou cenu ( § 367 obč. zák.), za jinou cenu nebo bezplatně jen ze zvlášť závažných důvodů.

Zcizení základních fondů děje se písemnou formou a vyžaduje schválení ústředního úřadu.

Řádně provedenými odpisy základních prostředků, t. j. peněžních prostředků vynaložených na pořízení základních fondů, vyjadřujícími jejich postupné opotřebení, zajišťují se finanční prostředky na jejich obnovu a generální opravy a opatřuje podklad pro správné zjištění nákladů na výrobu a oběh.

Odpisy se vypočítávají z původní nebo reprodukční pořizovací hodnoty (odpisová základna) podle obecných norem odpisů, směrných norem odpisů nebo (zvláštních) norem odpisů.

Ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví podrobnosti, zejména obecné a směrné normy odpisů. Tím nejsou dotčeny předpisy o účetní evidenci, které zmocňují ústřední účetní jednotky stanovit normy odpisů.

Ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady může stanovit výjimky a odchylky z tohoto nařízení.

Ministerstvo financí může pro úplatné nabývání základních fondů podniky od soukromníků stanovit podmínky, po případě takové nabývání omezit nebo i vyloučit.