121/1964 Sb. znění účinné od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1973
121
VYHLÁŠKA
Ústřední správy energetiky
ze dne 22. června 1964
kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla
Ústřední správa energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a pro schválení hlavním arbitrem Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. :
§ 1 Rozsah platnosti Tato vyhláška upravuje veškeré dodávky elektřiny a tepla, nevztahuje se však na dodávky pro vývoz a z dovozu.
Č Á S T D R U H Á DODÁVKY ELEKTŘINY (§ 2-22)
O d d í l p r v n í Technické podmínky (§ 2-7)
§ 2 (1) Dodávka je splněna přechodem elektřiny za zařízení dodavatele do zařízení odběratele.
(2) U dodávek elektřiny je přípustná tolerance + 3 % a - 10 %; u dodávek pro elektrickou trakci Československých státních drah, pro hromadnou městskou dopravu, pro zvláštní zařízení ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a Ústřední správy spojů, jakož i pro dodávky elektřiny ze závodních elektráren do zařízení pro veřejný rozvod, je však přípustná tolerance + 7 % a - 10 %.
(3) U napětí elektřiny je přípustná tolerance +- 10 %; napětí se měří na svorkách předávacího elektroměru. Pro odběry při účinku nižším než 0,7 není dodavatel povinen dodržovat výši napětí.
(4) U kmitočtu je přípustná tolerance +- 1 %; může se měřit v kterémkoliv místě odběrného zařízení.
(5) Odběratel nesmí dodávat jalovou energii do sítí dodavatele bez jeho souhlasu.
§ 3 (1) Bez souhlasu dodavatele nesmí odběratel přenechat elektřinu připojeným odběratelům; tento souhlas dá dodavatel jenom v těch případech, kdy jejich připojení na veřejný rozvod by bylo nehospodárné.
(2) Odběratel je povinen zajistit u podružně připojených odběratelů zachování všech předpisů a opatření, týkajících se odběru a hospodaření elektřinou.
Omezení a přerušení dodávky a odběru
§ 4 Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku elektřiny v těchto případech:
a) Při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, projednaných s odběratelem alespoň 40 dní předem,
b) při změně napětí nebo druhu dodávané elektřiny,
c) při živelních pohromách (např. bouři, vichřici, požáru, povodni, sesutí půdy),
d) při provádění regulačních a dispečerských opatření podle regulačního a dispečerského plánu,
e) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení zvláštním předpisům do té míry, že může ohrozit bezpečnost života nebo majetku, nebo způsobit nadměrné ztráty při spotřebě elektřiny, případně mimořádný pokles nebo kolísání napětí u jiných odběratelů,
f) zabraňuje-li odběratel ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny dodavateli přístup k měřícím přístrojům a elektrickým zařízením,
g) byl-li u odběratele zjištěn neoprávněný odběr,
h) změní-li odběratel bez souhlasu dodavatele počet nebo přípojnou, popřípadě sjednanou hodnotu transformátorů sloužících u odběratele k přímému odběru elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod,
ch) nesplní-li odběratel příkaz odstranění závad v elektrickém zařízení, popřípadě rušení telekominikačního zařízení energetiky, poslech rozhlasu, příjem televize nebo jiných zařízení,
i) přenechá-li odběratel elektřinu bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům,
j) má-li zařízení odběratele trvale horší účiník než 0,5, popřípadě horší účiník, než který je stanoven dodavatelem, a odběratel nevyhověl v dané lhůtě výzvě dodavatele k jeho zlepšení,
k) odebírá-li odběratel vyšší příkon, než který je stanoven spotřebním nebo odběrovým diagramem, nebo spotřebuje-li větší množství v KWh, než je sjednáno smlouvou,
l) z nutných provozních důvodů; toto přerušení však v době, kdy odběratel měl podle diagramu nárok odebírat elektřinu, nesmí být v jednotlivých případech delší než 15 minut.
§ 5 (1) Omezení nebo přerušení dodávky elektřiny je dodavatel povinen oznamovat vhodným způsobem všem velkoodběratelům․ Bez tohoto oznámení, pokud nejde o případy uvedené v § 4 písmeno c) a l), nesmí dodavatel omezit nebo přerušit dodávku elektřiny. V případech uvedených v § 4 písmeno f) až j) musí být oznámení, pokud se organizace nedohodnou na jiném způsobu, provedeno písemně; v případech uvedených v § 4 písmeno k) poskytne dodavatel přiměřenou lhůtu.
Maloodběratelům je dodavatel povinen oznamovat omezení nebo přerušení dodávky elektřiny jen ve zcela vyjímečných případech, kdy se na tom organizace z vážných důvodů dohodnou ve smlouvě.
(2) Omezení nebo přerušení dodávky elektřiny pro provádění plánovaných oprav údržbových a provozních prací, projednávaných podle § 4 písm. a), je dodavatel povinen oznámit odběratelům ve velkém alespoň 10 dní předem.
(3) Přerušení nebo omezení dodávky nesmí však být uskutečněno, jestliže by tím mohlo dojít k ohrožení života nebo neúměrným hospodařením ztrátám. Hrozí-li však nebezpečí v prodlení, zejména ohrožují-li závady na odběrném elektrickém zařízení bezprostředně bezpečnosti života nebo majetku, odpojí dodavatel závadná zařízení ihned po zjištění závady; není-li odběratel odpojení přítomen, vyrozumí ho o tom neprodleně.
(4) Změnu napětí či druhu elektřiny je dodavatel povinen oznámit odběrateli nejméně rok předem.
§ 6 Odběratel může omezit nebo přerušit odběr z důvodů uvedených v § 4 písm. a) až d); je povinen postupovat přitom obdobně podle § 5.
§ 7 Příkazy energetického dispečinku ke změně dodávky při odběru elektřiny jsou dodavatel a odběratel povinni si navzájem potvrzovat. Způsob a důsledky těchto dispečerských opatření dohodnou organizace při uzavírání smlouvy.
O d d í l d r u h ý DODÁVKY ELEKTŘINY ZE ZAŘÍZENÍ PRO VEŘEJNÝ ROZVOD (§ 8-15)
§ 8 (1) Organizace, která hodlá odebírat elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod, je povinna nejpozději 30 dní před započetím odběru předložit dodavateli návrh smlouvy na formuláři, který mu dodavatel vydá na požádání. Dodavatel je povinen vyjádřit se k návrhu smlouvy do 20 dnů od jeho obdržení.
(2) Smlouvy se uzavírají zpravidla bez časového omezení, a to pro každé odběrní místo zvlášť. Jediným odběrním místem může být samostatný, prostorově souvislý a elektricky propojený celek, i když má více elektrických přípojek.
(3) Stejným způsobem se uzavře smlouva:
a) při rozšíření jmenovitého nebo sjednaného výkonu transformátorů u primárního odběru o více než 5 %.
b) při požadovaném rozšíření sekundárního odběru do připojené hodnoty 10 kW o více než 2 kW, nebo jde-li o rozšíření připojené hodnoty nad 10 kW o více než 10 %. Připojenou hodnotou se rozumí součet příkonů všech elektrických spotřebičů podle údajů na jejich štítku nebo přímo na žárovkách ve watech nebo kilowatech (kW),
c) požaduje-li odběratel změnu sazby.
(4) Přejímá-li nový uživatel objekty, v nichž je elektrické zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, je povinen nejpozději před započetím odběru předložit dodavateli návrh smlouvy a do 3 dnů od převzetí objektu oznámit stav měřícího zařízení ke dni převzetí, nebo v téže lhůtě písemně sdělit, že nehodlá elektřinu odebírat.
§ 9 (1) Odběratelé elektřiny se dělí na odběratele ve velkém a v drobném.
(2) Odběratele ve velkém se dělí dále na odběratele:
a) prvé kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí více než 240 tis. kWh a nejvyšší plánovaný hodinový elektrický příkon více než 1000 kW,
b) druhé kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí více než 240 tis. kWh avšak nejvyšší plánovaný hodinový elektrický příkon je nejvýše 1000 kW,
c) třetí kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí nejvýše 240 tis. kWh.
(3) U odběratelů ve velkém se množství elektřiny, jež má být dodáno v příslušném období, určuje ve smlouvě podle plánovaných aktů. Časový průběh odběru za příslušné období je určován odběrovým, popřípadě spotřebním diagramem. Nejpozději 20 dní před počátkem tohoto období je odběratel ve velkém povinen oznámit dodavateli potřebu elektřiny (v kWh) na příslušné období a do dalších 10 dnů sjednat podle bližších časových dispozic dodavatele odběrový diagram, který je součástí smlouvy.
(4) Odběrové a spotřební diagramy mohou být směnové, denní, měsíční, čtvrtletní a roční, obvykle vyjádřené průběhem denních, týdenních nebo měsíčních maximálních hodnot; druh diagramu navrhuje dodavatel po projednání s odběratelem.
(5) Odběratelé prvé kategorie sjednají příslušné diagramy měsíčně, druhé kategorie čtvrtletně a třetí kategorie ročně; to platí i o sjednávání množství elektřiny (v kWh).
(6) Dojde-li dodatečně k nepředvídané změně, zejména v účelové výrobě, může odběratel žádat dodavatele nejpozději vždy do 15. dne měsíce, v němž ke změně dochází, o dodatečné snížení množství elektřiny ve smlouvě a zárověň o úpravu sjednaného odběrového diagramu odpovídající nižšímu množství kWh; tuto změnu je dodavatel povinen uskutečnit do pěti dnů.
§ 10 Při zrušení smlouvy je odběratel povinen umožnit dodavateli, aby provedl poslední odečet a odebral měřící přístroje, popřípadě provedl jiná opatření, související s ukončením dodávky. Neumožní-li odběratel provedení odečtu, je povinen platit odebíranou elektřinu včetně úplaty za měřící zařízení až do skončení dodávky nebo do předložení návrhu smlouvy novým odběratelem.
§ 11 Odběratelé elektřiny v drobném jsou povinni před uzavřením smlouvy prokázat, že odběrné elektrické zařízení vyhovuje požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti; potvrzení o tom vydávají oprávněné elektrotechnické závody.
§ 12 (1) Odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod měří dodavatel zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele, a to podle údajů vlastního měřícího, pomocného a ovládacího zařízení (dále jen "měřící zařízení"), které odběrateli namontuje, zapojí, udržuje a cejchuje na úplatu stanovenou zvláštními předpisy.
(2) Dodavatel může kdykoliv na svůj náklad vyměnit své měřící zařízení, namontovaná u odběratele.
(3) Odběratel je povinen pečovat o to, aby nedošlo k poškození měřícího zařízení, sledovat jejich řádný chod a bez zbytečného odkladu ohlásit dodavateli veškeré závady v měření, jakož i poruchy ve svém odběrném rozvodném zařízení.
(4) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu (pro jednotlivá oddělení závodu) namontovat vlastní kontrolní i podružné elektroměry, zapojené za hlavním elektroměrem dodavatele. Stavy těchto elektroměrů dodavatel neodečítá a k jejich osazení, pokud nejsou zapojeny na měřící transformátory hlavního měření, není třeba souhlasu dodavatele; odběratel však při osazení přihlíží k jejich účelnosti, zejména z hlediska tvorby spotřebních norem elektřiny.
(5) Namontování kontrolních měřících zařízení odběratele v případech, kdy je nutno připojit je na měřící transformátory dodavatele, může být provedeno jen se souhlasem dodavatele. Toto připojení provádí dodavatel na náklad odběratele.
(6) Za účelem dálkového signalizování, řízení a ovládání spotřeby elektřiny, např. pomocí impulsů tónového kmitočtu, je dodavatel oprávněn umístit do zařízení odběratele přijímací relé nebo jiná ovládací zařízení.
§ 13 (1) Má-li odběratel pochybnost o správnosti údajů měřících zařízení, může požádat písemně dodavatele o jejich přezkoušení.
(2) Dodavatel je povinen provést zkoušku měřícího zařízení do 3é dnů po oznámení námitek odběratele, a je-li toto zařízení vadné, vyměnit je za správné. Zkouška se provede podle příslušných technických norem.
(3) Zjistí-li se při zkoušce, že údaj zkoušeného zařízení se neodchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.
(4) Zjistí-li se při zkoušce měřícího zařízení, že udává hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, uhradí zvýhodněná organizace částku odpovídající chybě v údajích, a to ode dne, kdy závada vznikla, nejdéle však ode dne předcházejícího odečtu. V tomto případě náklady na přezkoušení a výměnu hradí organizace, která jej má ve správě (vlastnictví).
(5) Nelze-li přesně zjistit spotřebu elektřiny za dobu poruchy měřícího zařízení, vypočte se podle spotřeby v přibližně stejném období minulého roku. Jde-li o nový odběr nebo o změnu v odběrových poměrech, může dodavatel fakturovat tuto spotřebu podle průměrných spotřeb naměřených v dalších dvou odečítacích obdobích, popřípadě jiným s odběratelem dohodnutým způsobem.
(6) Jestliže při dodávce vznikla závada v měření poruchou sazbového spinače nebo zastavením jeho chodu, vyfakturuje se celá spotřeba od posledního odečtu až do odstranění poruchy nižší a vyšší sazbou v poměru podle spotřeby z předešlého odečítacího období, v němž měřidla správně registrovala.
§ 14 Neoprávněný odběr (1) Za neoprávněný odběr se považuje:
a) odebírá-li odběratel elektřinu bez smlouvy s dodavatelem, třeba jen na zkoušku, a zejména není-li měřena měřícím zařízením dodavatele,
b) odebírá-li odběratel elektřinu k jiným účelům, než sjednaným, nebo pro spotřebiče, jejichž používání je podle zvláštních předpisů zakázáno,
c) provedl-li odběratel taková opatření, aby měřící zařízení spotřebu elektřiny buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,
d) poškodí-li odběratel měřící zařízení, jeho tovární, cejchovní nebo podnikové plomby, nebo neohlásí-li nahodilé poškození do tří dnů po té, kdy je zjistil.
(2) Množství elektřiny neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažuje u odběratelů elektřiny nízkého napětí štítkové zatížení všech zjištěných spotřebičů neměřených, nesprávně měřených nebo neoprávněně používaných, a tato doba využití (pokud nebyla zjištěna delší):
a) u topidel všech druhů (od září do konce dubna) a u zásobníků horké vody (uvažováno celoročně), po osm hodin denně,
b) u světelných spotřebičů a sdělovací techniky (radio, televize), po čtyři hodiny denně,
c) u všech ostatních spotřebičů (například u topných spotřebičů pro vaření a pečení a chladící zařízení včetně elektrických motorů a domovních vodárniček) po dvě hodiny denně.
(3) Při neoprávněném odběru zjištěném u odběratelů elektřiny vysokého nebo velmi vysokého napětí, se uvažuje štítkové zatížení všech transformátorů sloužících k přímému odběru ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, a to po dobu 8 hodin denně, pokud nebyla zjištěna delší doba využití.
(4) Denní spotřeba, stanovená podle odstavce 2, popřípadě podle odstavce 3, se násobí počtem dní neoprávněného odběru, a není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, fakturuje se odběr za celé poslední odečítací období za cenu podle platných sazeb.
(5) Nelze-li zjistit počet a druh skutečně užívaných spotřebičů u odběratelů elektřiny nízkého napětí, stanoví se za základ výpočtu náhrady údaje, které jsou uvedeny ve smlouvě.
(6) K částkám vypočteným podle odstavce 4 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, nejméně však 20 Kčs. Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr u spotřebičů nesprávně měřených se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.
§ 15 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektřiny stanoví se penále, a to u odběratelů ve velkém prvé kategorie měsíčně, druhé kategorie čtvrtletně a třetí kategorie ročně takto:
a) nedodá-li dodavatel smluvené množství pro jednotlivá odběrní místa, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,02 Kčs za každou nedodanou kWh,
b) neodebere-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrní místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,02 Kčs za každou neodebranou kWh,
c) překročí-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá smluvní místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,10 Kčs za každou překročenou kWh; u dodávek elektřiny pro elektrickou trakci Československých státních drah, hromadnou městskou dopravu a pro zvláštní zařízení ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a Ústřední správy spojů zaplatí však 0,02 Kčs.
(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu stanoví se odběratelům ve velkém penále takto:
a) nedodá-li dodavatel elektrický výkon v kW, smluvený odběrovým diagramem pro jednotlivá odběrní místa, nebo přeruší-li dodávku elektřiny déle než 15 minut, a to souvisle v době, kdy odběratel byl podle diagramu oprávněn elektřinu odebírat, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 0,02 Kčs za každý nedodaný kW a hodinu, nejméně však 20 Kčs,
b) jestliže odběratel, u něhož se elektrický výkon měří ukazatelem čtvrthodinového maxima, překročí čtvrthodinový výkon v kW o více než 10 % hodinové hodnoty smluvené odběrovým diagramem, a to v době energetických špiček. popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli za každý případ překročení čtvrthodinového elektrického výkonu penále ve výši 50 Kčs, nejvýše však 3000 Kčs za příslušné období (odstavec 1),
c) jestliže odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací (maxigraf, printomaxigraf nebo maxiprint) nebo se průběh odebíraného elektrického výkonu zjišťuje pravidelným odečítáním příslušného elektroměru, překročí sjednaný odběrový diagram v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny proti diagramu, je povinen zaplatit dodavateli penále, a to ve výši:
1.- Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 5 % hodnoty odběrového
diagramu,
3.- Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 10 % hodnoty odběrového
diagramu,
10,- Kčs za každý kW a hodinu při překročení přes 10 % hodnoty odběrového
diagramu.
(3) Za nedodržení kmitočtu a napětí se stanoví penále takto:
a) dodává-li dodavatel elektřinu souvisle po dobu delší než 15 minut při napětí či kmitočtu nižším nebo vyšším, než bylo dohodnuto, je povinen zaplatit penále ve výši 0,02 Kčs za každou kWh dodanou při nižším nebo vyšším nepětí či kmitočtu,
b) dodá-li dodavatel elektřinu současně při nižším nebo vyšším napětí a kmitočtu, a to souvisle pod obu delší než 15 minut, zaplatí penále pouze ve výši 0,02 Kčs za každou kWh dodanou při vyšším nebo nižším napětí a kmitočtu,
c) penále podle písmene a) a b) se platí jenom v tom případě, může-li se dodržení napětí a kmitočtu zjišťovat cejchovanými přístroji s grafickým zaznamenáváním, při čemž dodavatel může v případě pochybnosti o správném registrování požádat o přecejchování. Výhody za přecejchování hradí ta organizace, v jejíž neprospěch se projeví výsledek přezkoušení.
(4) Za nedodržení lhůt, stanovených v § 9 odst. 3 a v § 13 odst. 2, jakož i za nedodržení třídenní lhůty, stanovené předpisy o hospodaření elektřinou pro zaslání průběhu výroby, odběru spotřeby a dodávky elektřiny, stanoví se penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.
(5) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 50 Kčs za každý den, kdy odebíral elektřinu beze smlouvy.
O d d í l t ř e t í (§ 16)
§ 16 Fakturace a placení (1) Fakturování dodávek se provádí:
a) u velkoodběratelů v případech, kdy plánovaná spotřeba měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, sběrnými fakturami, při čemž je formou placení plánované zúčtování,
b) u ostatních velkoodběratelů sběrnými fakturami,
c) u maloodběratelů sběrnými fakturami se zálohovým účtováním; po přechodnou dobu je dodavatel oprávněn odečítat a inkasovat přímo.
(2) Sběrná faktura za dodávku elektřiny, která není splatná v hotovosti nebo nebyla zaplacena pro nedostatek hotovosti, může být zaplacena převodním příkazem, nepřesahuje-li částku 200 Kčs, jinak inkasním příkazem. Převodní příkaz popřípadě inkasní příkaz vystavuje dodavatel při odečtu měřidel. Sběrná faktura, pokud se platí převodním příkazem, je splatná v místním styku do 6 dnů v mezimístním styku do 10 dnů po jejím odeslání.
(3) Nemůže-li dodavatel odevzdat odběrateli pro jeho nepřítomnost sběrnou fakturu, která je splatná v hotovosti, zahrne dodavatel do sběrné faktury manipulační poplatek ve výši 0,60 Kčs a zašle ji odběrateli.
(4) Nemůže-li dodavatel provést odečet, může vyhotovit fakturu podle spotřeby v minulém odbdobí a rozdíly zúčtoval při nejbližším zjištění skutečných údajů elektroměru.
(5) Nezaplatí-li odběratel sběrnou fakturu ihned v hotovosti, vyznačí na ni dodavatel, že nebyla zaplacena, a odevzdá ji odběrateli.
O d d í l č t v r t ý ZÁVODNÍ ELEKTRÁRNY (§ 17-22)
§ 17 (1) Smlouvy o dodávce elektřiny ze závodních elektráren do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny se uzavírají pro každou závodní elektrárnu zvlášť.
(2) Smlouva se uzavírá zpravidla na dobu jednoho roku; její součástí je dodávkový a výrobní diagram.
§ 18 (1) Dodavatel je povinen oznámit odběrateli, pokud s ním nedohodl jinou lhůtu, 20 dní před počátkem každého dodávkového měsíce množství elektřiny v kWh, jež bude dodáno.
(2) Odběratel dohodne s dodavatelem do dalších pěti dnů dodávkový diagram. Dodávku elektřiny rozdělí dodavatel podle bližších dispozic odběratele na dobu vyššího a nižšího zatížení energetického systému a smluví zároveň dodávku jalové elektřiny. Organizace jsou přitom povinny přihlížet k technologii účelové výroby, povaze závodní elektrárny, k ekonomickým hlediskům i k potřebě celostátního energetického systému.
Měření elektřiny dodávané závodními elektrárnami
§ 19 (1) Měřící zařízení se umísťuje zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele; opatří, montuje a udržuje, pokud se organizace nedohodnou jinak, odběratel, který za ně účtuje dodavateli úhradou. Dodavatel má právo v dohodě s odběratelem připojit svá kontrolní zařízení.
(2) Dodávaná elektřina činná i jalová se měří cejchovanými jendoduchými, popřípadě více sazbovými elektroměry opatřenými brzdou proti zpětnému chodu.
(3) Dodavatel je povinen upozornit odběratele na závady, vzniklé na měřícím zařízení, případně na jeho chybný chod.
(4) Odečet elektroměru provádí odběratel v měsíčních obdobích koncem nebo začátkem každého měsíce.
§ 20 (1) V elektrárnách o instalovaném výkonu nad 100 kW je dodavatel povinen vést půlhodinové denní záznamy o výrobě elektřiny svému podniku a do zařízení pro veřejný rozvod, jakož i ostatním odběratelům, Dodavatel je též povinen vést hodinové diagramy dodávek a podávat odběrateli pravidelné denní hlášení, a to nejdéle do 9. hodiny následujícího dne. Dodavatel je povinen zapisovat do svého provozního deníku příčiny snížení nebo přerušení dodávky do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny s udáním času (hodina a minuta) a hlásit je ihned odběrateli. Toto hlášení je dodavatel povinen potvrdit písemně během příštího dne.
(2) U elektráren o instalovaném výkonu nižším než 1000 kWh hlásí dodavatel odběrateli pouze vyrobená, popřípadě dodaná množství kWh za celou směnu, a dále výkony dosažené v dobách dopoledního a večerního špičkového zařízení energetického systému.
(3) Organizace mohou dohodnout podle celkové energetické situace i jiný způsob podání hlášení.
(4) V případě poruch na výrobním zařízení závodní elektrárny dodá odběratel elektřinu závodní elektrárně podle zvláštního ujednání ve smlouvě, a to za ceny platné pro výpomocné dodávky elektřiny ve velkém za zařízení veřejný rozvod elektřiny.
§ 21 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluvního množství elektřiny je organizace povinna zaplatit druhé organizaci penále ve výši 0,02 Kčs za každou kWh, nejméně však 20 Kčs.
(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 0,02 Kčs za každý kW a hodinu, nejméně však 20 Kčs.
(3) Za nedodržení napětí je dodavatel povinen zaplatit penále podle § 15 odst. 3.
(4) Za nedodržení lhůt, uvedených v § 18 zaplatí organizace, která je v prodlení, penále 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.
§ 22 (1) Organizace, která provozuje závodní elektrárnu nebo teplárnu, je současně dodavatelem elektřiny vlastnímu podniku, je povinna uvést ve smlouvě uzavírané s organizací ÚSE též množství elektřiny v kWh, dodávané vlastnímu podniku a odpovídající spotřební diagram.
(2) Za nedodržení takto stanoveného množství (kWh) a výkonu (kW), je tato organizace povinna zaplatit organizaci ÚSE majetkové sankce, stanovené v § 15 odst. 1 písm. C, odst. 2 písm. b, C, odst. 4 a odst. 5.
(3) Dodává-li organizace, která provozuje závodní elektrárnu nebo teplárnu, elektřinu jinému odběrateli, řídí se tyto dodávky podle části druhé, oddíl druhý.
Č Á S T T Ř E T Í DODÁVKY TEPLA (§ 23-36)
O d d í l p r v n í Technické podmínky a měření (§ 23-29)
§ 23 (1) Dodávka je splněna přechodem tepla ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele; organizace se mohou dohodnout i jinak.
(2) U dodávek tepla v Gcal je přípustná tolerance + 5 % a - 10 %.
(3) Tlak a teplotu dodávané páry, popřípadě horké nebo teplé vody dohodnou organizace ve smlouvě; současně dohodnou i jejich minimální a maximální hodnoty, ve kterých se mohou dodávky a odběry pohybovat.
(4) Odběratel je oprávněn kondenzát i vratnou vodu pouze tepelně využitkovat jen do ochlazení stanoveného dodavatelem; je však povinen kondenzát i vratnou vodu vracet. Přípustné jsou jen ztráty stanovené technickou normou nebo ve smlouvě.
Ve zcela vyjímečných případech se mohou organizace dohodnout na jiném způsobu použití kondenzátu.
(5) Odběratelem vrácený kondenzát nesmí být znečišťován více, než jak bylo s dodavatelem dohodnuto. V odůvodněných případech může dodavatel požadovat, aby si odběratel opatřil a namontoval na svůj náklad automatický hlásič čistoty vráceného kondenzátu, který zabraňuje vrácení kondenzátu znečištěného nad přípustnou hodnotu.
(6) Dodavatel je oprávněn kontrolovat odběrné tepelné zařízení u odběratele, jakož i správnost odběratelových údajů.
(7) Odběratel není oprávněn použít dodané teplo k jiným než ve smlouvě sjednaným účelům.
(8) Odběratel může se souhlasem dodavatele přenechat teplo podružně připojeným odběratelům. Je však povinen namontovat a udržovat podružná měřidla tepla pro každý podružný odběr vlastním nákladem a pravidelně odečítat a fakturovat podle platné sazby spotřebované teplo měřené podružným měřidlem.
(9) Odběratel je povinnen oznámit dodavateli při předložení návrhu smlouvy nebo na požádání provozní údaje k uskutečnění dodávky tepla.
§ 24 (1) V zájmu plynulého zásobování teplem všech odběratelů je dodavatel oprávněn podle potřeby provádět regulační a omezovací opatření.
(2) Odběratel je povinen pečovat o to, aby nedošlo k poškození měřidel a hlásit dodavateli bez zbytečného odkladu všechny závady na tepelném zařízení v používaném objektu, pokud mají vliv na dodávku tepla a odstranit je co nejrychleji v té části tepelného zařízení, jehož je provozovatelem.
§ 25 (1) Dodavatel měří dodávku zpravidla v předávacím místě zařízením, které odběrateli namontuje, zapojí a udržuje ( včetně cejchování ) za úplatu podle zvláštních předpisů. Organizace si však mohou dohodnout odchylnou úpravu.
(2) Měření dodávaného tepla se provádí takto:
a) je-li nositelem tepla pára, jejíž včechen kondenzát se shromažďuje u odběratele, měří se dodávka tepla zpravidla vodoměrem kondenzátu. Tam, kde se u odběratele kondenzát z dodané páry buď vůbec neshromažďuje nebo jen z části, měří se odběr paroměrem a shromážděný kondenzát vodoměrem. Přitom paroměrem se zpravidla měří celá dodávka tepla u odběratele. Vrácený kondenzát se měří vodoměrem;
b) je-li nositelem tepla horká nebo teplá voda,měří se přístroji, které měří teplo ( kalorimetry ) v gigakaloriích ( Gcal ) nebo kombinací registračních přístrojů podle jejichž údajů se vypočítává množství dodaného tepla ( průtokoměr, popřípadě vodoměr a registrační teploměr ). Odběratel nesmí zasahovat do primárního teplovodního nebo horkovodního okruhu, pokud to nebylo s dodavatelem dohodnuto.
Odebírá-li se ve vyjimečných případech teplonosná látka, měří se vodoměrem nebo rozdílem údajů vstupního a vratného vodoměru. Zjistí-li dodavatel v odběrném tepelném zažízení odběratele, kde se dodává teplo prostřednictvím horké nebo teplé vody, která se má vracet, úbytek vrácené vody, zaplatí odběratel mimo majetkové sankce ode dne zjištěné závady nejdéle však za tři měsíce nazpět množství nevrácené vody a odpovídajícího tepla.
(3) Dodavatel může kdykoliv na svůj náklad vyměnit svá měřící, pomocná a ovládací zařízení, namontovaná u odběratele.
(4) Odběratel dodá, popřípadě zaplatí elektrický proud pro měřicí zařízení tepla.
(5) Odběratel je povinen sledovat sledovat správný chod měřicího zařízení a ihned hlásit dodavateli veškeré závady a neobvyklosti v měření, jakož i zjevné poruchy v instalaci před měřicím zařízením.
(6) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu namontovat vlastní podružná nebo kontrolní měřidla, zapojená za hlavním měřidlem dodavatele. Stavy těchto měřidel dodavatel neodečítá. Podružná nebo kontrolní měřidla odběratele musí být zvlášť označena. Dojde-li k poruše měřícího zařízení dodavatele, lze použít údajů kontrolní měřící soupravy odběratele. K osazení podružných a kontrolních měřidel pro odběr tepla je třeba souhlasu dodavatele jen v těch případech, kdy tato měřidla by mohla ovlivnit chod měřidel dodavatele. Odběratel musí při umístění takových měřidel přihlížet k účelnosti i z hlediska tvorby spotřebních norem tepla.
§ 26 (1) Má-li odběratel popřípadě dodavatel tepla do veřejného rozvodu pochybnosti o správnosti údajů měřícího zařízení, může požádat písemně o jejich přezkoušení.
(2) Dodavatel je povinen provést zkoušku měřidel do 30 dnů od obdržení žádosti odběratele, a jsou-li vadná, vyměnit je za správné.
(3) Zjistí-li se při přezkoušení, že údaje měřidla se neodchylují od skutečné hodnoty o více než +- 30 %, hradí náklady spojené se zkoušením ta organizace, která o přezkoušení žádala.
(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřidla, že udává hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než je přípustné podle odstavce 3, hradí zvýhodněná organizace částku odpovídající chybě v údajích měřidla, a to od dne předcházejícího odečtu. Náklady za přezkoušení a výměnu měřidla nese organizace, která má měřidlo ve správě (vlastnictví).
(5) Nelze-li přesně zjistit spotřebu tepla za dobu poruchy měřícího zařízení, vypočte se buď podle údajů kontrolního měřidla, nebo u dodávek pro otopné účely podle spotřeby v přibližně stejném období minulého roku. Jde-li o novou dodávku nebo o změnu v odběrových poměrech, může dodavatel fakturovat tuto spotřebu podle průměrných spotřeb naměřených v dalších dvou odečítacích obdobích, popřípadě jiným s odběratelem dohodnutým způsobem.
(6) Není-li dodávka tepla vyjímečně po přechodnou dobu zjišťována měřícími zařízeními, dohodnou organizace ve smlouvě způsob zjišťování odběru.
Omezení a přerušení dodávek a odběrů
§ 27 Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit dodávku tepla v těchto případech:
a) pro provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, projednaných s odběratelem alespoň 40 dní předem,
b) při změně druhu nositele tepla,
c) při živelních pohromách (např. bouři, vichřici, požáru, povodní, sesutí půdy),
d) při provádění regulačních a dispečerských opatření podle regulačního plánu,
e) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení zvláštním předpisům do té míry, že může ohrozit bezpečnost života nebo majetku, způsobit nadměrné ztráty při spotřebě tepla nebo poruchu u dodavatele nebo jiných odběratelů,
f) zabraňuje-li odběratel dodavateli přístup k měřícím přístrojům a tepelným zařízením,
g) byl-li u odběratele zjištěn neoprávněný odběr,
h) změní-li odběratel bez souhlasu dodavatele počet nebo připojnou hodnotu tepelných zařízení, popřípadě vymění clonu regulující tepelný příkon,
ch) nesplní-li odběratel příkaz k odstranění závad v tepelném zařízení,
i) přenechá-li odběratel teplo bez souhlasu dodavatele dalším odběratelům,
j) vrací-li odběratel menší množství nositele tepla nebo kondenzátu, popřípadě kondenzát horší jakosti,
k) odebírá-li odběratel vyšší příkon, než připouští odběrový diagram, nebo odebere-li větší množství tepla, než je sjednáno smlouvou,
l) z nutných provozních důvodů; toto přerušení však v době, kdy odběratel měl podle diagramu nárok odebírat teplo, nesmí být v jednotlivých případech delší než 30 minut.
§ 28 (1) Omezení nebo přerušení dodávky je dodavatel povinen oznamovat dohodnutým způsobem bez zbytečného odkladu.
(2) Při tom je však dodavatel povinen:
a) oznámit odběratelům alespoň 10 dní předem přerušení dodávky tepla, hodlá-li provádět plánované opravy a revizní práce,
b) oznámit odběrateli změnu druhu nositele tepla nebo podstatnou změnu jeho parametrů písemně nejméně rok před počátkem kalendářního roku, ve kterém tato změna má být uskutečněna,
c) písemně vyrozumět dodavatele v případech omezení nebo přerušení podle § 27 písm. f) až l),
d) v případech uvedených v § 27 písm. j) až k) může dodavatel upozornit i osobně nebo telefonicky a poskytnout přiměřenou lhůtu, po jejímž marném projití může dodávku přerušit nebo omezit.
(3) Přerušení nebo omezení dodávky může však být uskutečněno, jestliže by tím mohlo dojít k ohrožení života, nebo neúměrným hospodářským ztrátám. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, zejména ohrožují-li závady na odběrném zařízení tepla bezprostředně bezpečnost života nebo majetku, zastaví dodavatel dodávku ihned po zjištění závady, a není-li odběratel přítomen, vyrozumí ho o tom bez zbytečného odkladu.
(4) Dodávku tepla přerušenou nebo zastavenou z důvodů, jež jsou na straně odběratele, obnoví dodavatel po odstranění všech závad, pro které byla dodávka přerušena nebo omezena.
§ 29 (1) Odběratel může omezit nebo přerušit odběr tepla z důvodů uvedených v § 27 písm. a) až d), je však povinen postupovat při tom obdobně podle § 28.
(2) U dodávek tepla výhradně pro otopné účely může odběratel omezit nebo přerušit odběr též z důvodu hospodárnosti; je však povinen oznamovat omezení nebo přerušení dodavateli dohodnutým způsobem předem.
O d d í l d r u h ý Hospodářské smlouvy (§ 30-36)
§ 30 (1) Organizace, která hodlá odebírat teplo, je povinna nejpozději do 30 dní před začátkem roku, ve kterém se má odběr uskutečnit, předložit dodavateli návrh smlouvy na formuláři, který mu na požádání vydá dodavatel. Dodavatel je povinen vyjádřit se k návrhu smlouvy do 20 dnů od jeho obdržení.
(2) Smlouvy se uzavírají zpravidla bez časového omezení, a to pro každé odběrní místo zvlášť.
(3) Má-li dojít ke změně tepelného příkonu o více než 10 %, je odběratel povinen předložit dodavateli 30 dnů předem nový návrh smlouvy.
§ 31 (1) Přesahuje-li dodávka pro jednotlivá odběrní místa 3000 Gcal ročně, dohodnou organizace ve smlouvě množství tepla dodávaného měsíčně a odběrové diagramy. V hospodářsky odůvodněných přípaech je odběratel povinen souhlasit se sjednáním odběrového diagramu s rozdělením dodávky na jednotlivé měsíce, i když ročně dodávané množství je menší než 3000 Gcal.
(2) Odběrové diagramy mohou být hodinové, směnové, denní nebo roční; druh diagramu navrhuje dodavatel po projednání s odběratelem.
(3) Je-li zařízení odběratele upraveno tak, že lze odebírat teplo z jiného zdroje než ze zařízení dodavatele, je odběratel povinen uvést tuto okolnost v návrhu smlouvy. O způsobu připojení těchto odběratelů rozhoduje dodavatel.
(4) Dojde-li dodatečně k nepředvídané změně v účelové výrobě, může odběratel žádat dodavatele nejpozději do 15. dne měsíce, ve kterém ke změně dochází, o dodatečné snížení množství tepla ve smlouvě, popřípadě i odběrového diagramu; tuto změnu je dodavatel povinen uskutečnit do 5 dnů.
§ 32 Požádá-li organizace o zrušení smlouvy rok, nebo v jiné dohodnuté lhůtě předem, je druhá organizace povinna s tím souhlasit. Po uplynutí této lhůty je odběratel povinen umožnit dodavateli, aby provedl poslední odečet a odebral měřící zařízení, popřípadě učinil další opatření k ukončení dodávky. Neumožní-li odběratel provedení odečtu, je povinen platit odebírané teplo až do skončení dodávky, nebo předložení návrhu smlouvy novým odběratelem.
§ 33 Přijímá-li nový uživatel objekt, v němž je odběrné zařízení tepla připojeno k zařízení energetických dodavatelských organizací, je povinen bez zbytečného odkladu nejpozději však před započetím odběru předložit dodavateli návrh smlouvy a do tří dnů od převzetí objektu oznámit mu stav měřidel ke dni převzetí objektu, nebo v též lhůtě písemně sdělit, že hodlá teplo odebírat.
§ 34 Neoprávněný odběr (1) Za neoprávněný odběr se považuje:
a) odebírá-li odběratel teplo beze smlouvy s dodavatelem třeba jen na zkoušku, a zejména není-li měřeno měřícím zařízením dodavatele,
b) odebírá-li odběratel teplo k jiným účelům než sjednaným,
c) provedl-li odběratel taková opatření, aby měřící zařízení spotřebu tepla buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně, ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,
d) poškodí-li odběratel měřící zařízení, jeho tovární, cejchovní či podnikové plomby nebo clonu, nebo neohlásí-li dodavateli nahodilé poškození do tří dnů po té, kdy je zjistil.
(2) Množství tepla neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažuje plné zatížení všech spotřebičů, popřípadě plné zatížení, které připustí clona, a to po dobu 12 hodin denně; mimo topné období se však nepřihlíží k tepelným spotřebičům. Takto stanovená denní spotřeba se násobí počtem dní neoprávněného odběru; není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, vyfakturuje se odběr za poslední odečítací období.
(3) Nelze-li zjistit počet a druh spotřebičů u odběratele tepla, použijí se za základ výpočtu náhrady údaje uvedené ve smlouvě.
(4) K částkám vypočteným podle odstavců 2 nebo 3 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, nejméně však 20 Kčs. Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr u spotřebičů nesprávně měřených se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.
§ 35 Majetkové sankce (1) Za nedodání, neodebrání, nebo překročení smluveného množství tepla za období pro každé odběrní místo, se stanoví tato penále:
a) nedodá-li dodavatel množství tepla, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 7 Kčs za každou nedodanou Gcal,
b) neodebere-li odběratel množství tepla, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 7 Kčs za každou neodebranou Gcal,
c) překročí-li odběratel množství tepla, je povinen zaplatit kromě jeho ceny penále ve výši 50 Kčs za každou překročenou Gcal.
(2) Za nedodání nebo překročení smluveného výkonu se stanoví pro jednotlivá odběrní místa tato penále:
a) nedodrží-li dodavatel výkon v Gcal/hod. souvisle po dobu 30 minut, nebo přeruší-li dodávku na tuto dobu v době, kdy měl odběratel právo teplo odebírat, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 7 Kčs za každou nedodanou Gcal/hod., nejméně však 20 Kčs,
b) překročí-li odběratel výkon v Gcal/hod., je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 7 Kčs za každou překročenou Gcal/hod., nejméně však 20 Kčs.
(3) Za nedodržení smluveného tlaku a teploty páry, popřípadě horké nebo teplé vody, se stanoví toto penále:
a) jestliže dodavatel souvisle po delší dobu než 30 minut dodává teplo při tlaku nebo teplotě nositele tepla nižším nebo vyšším, je povinen zaplatit penále ve výši 7 Kčs za každou Gcal dodanou při nižším nebo vyšším tlaku nebo teplotě,
b) jestliže dodavatel dodává teplo současně při nižším nebo vyšším tlaku i teplotě nositele tepla, a to po dobu delší než 30 minut, je povinen zaplatit penále pouze ve výši 7 Kčs za každou Gcal dodanou při nižším nebo vyšším tlaku i teplotě.
(4) Penále podle odstavců 2 a 3 se platí jen v těchto případech, jsou-li výkon, tlak, popřípadě teplota zjišťovány u odběratele registračními přístroji a grafickým zaznamenáváním.
(5) Nevrátí-li odběratel množství kondenzátu nebo vratné vody sjednané ve smlouvě, zaplatí dodavateli penále ve výši 5 Kčs za každou tunu nevráceného kondenzátu nebo vratné vody; základem pro výpočet penále je množství snížené o ztráty podle § 23 odst. 4.
(6) Za nedodržení lhůt stanovených v § 26 odst. 2, § 28 odst. 2, písm.
a) je organizace, která nesplnila závazky, povinna zaplatit penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.
(7) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 50 Kčs za každý den, kdy odebíral teplo beze smlouvy.
§ 36 Fakturování dodávek tepla se provádí sběrnými fakturami; formou placení je v případě, kdy plánovaná hodnota měsíčního odběru činí nejméně 4000 Kčs, plánované zúčtování.
Č Á S T Č T V R T Á Ustanovení společná a závěrečná (§ 37-38)
§ 37 Organizace mohou si dohodnout odchylné technické podmínky a způsob měření při dodávkách elektřiny nebo tepla, jsou-li pro to zvláštní důvody na straně odběratele a je-li to hospodářsky účelné a dodavateli technicky možné. Náklady na vybudování zvláštních technických zařízení nese podle jejich povahy odběratel nebo dodavatel.
§ 38 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
