Vědecká hodnost kandidáta věd se uděluje na základě obhajoby kandidátské disertační práce (dále jen "kandidátská disertace") před příslušnou komisí.

Podmínkou pro povolení obhajoby kandidátské disertace je úspěšné vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky nebo podle vyhlášky předsedy Československé akademie věd a ministra školství a kultury o výchově nových vědeckých pracovníků ze dne 11. listopadu 1964, pokud uchazeč nebyl od kandidátských zkoušek osvobozen.

Vynikajícím pracovníkům, kteří splňují podmínky předepsané v § 5 odst. 3 zákona o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen "zákon") a touto vyhláškou, lze udělit hodnost kandidáta věd bez vykonání zkoušek, jestliže ve veřejné vědecké rozpravě před komisí obhájí společenský význam svých vědeckých prací.

Vědecká hodnost doktora věd se uděluje na základě obhajoby doktorské disertační práce (dále jen "doktorská disertace") před komisí.

Podmínkou pro povolení obhajoby doktorské disertace je, aby uchazeč měl hodnost kandidáta věd anebo byl členem akademie věd, vysokoškolským profesorem (dále jen "profesor") nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Nejsou-li splněny tyto podmínky, rozhoduje o povolení obhajoby Státní komise. Doktorskou disertaci mohou též obhajovat ti uchazeči o hodnost kandidáta věd, jejichž disertace má podle posudku všech oponentů úroveň doktorské disertace ( § 23). Obhajobu doktorské disertace může příslušný orgán ( § 18 odst. 3) povolit též docentům.

Podmínkou pro udělení vědecké hodnosti cizímu státnímu příslušníkovi je, aby svou vědeckou tvůrčí činností i odbornou praxí dával záruku další práce pro pokrok vědy a prospěch společnosti.

Státní komise pro vědecké hodnosti (dále jen "Státní komise") stanoví po dohodě s Československou akademií věd, ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky:

Orgány oprávněné rozhodovat o udělení vědecké hodnosti jsou:

Při zřízení komise pro obhajoby stanoví zřizující orgán vysokou školu, fakultu, vědecký ústav nebo jiné vědeckovýzkumné pracoviště, při němž komise působí a jež zajišťuje její činnost․ Komise při pracovišti, které nepodléhá zřizujícímu orgánu, se zřizují v dohodě s vědeckým orgánem příslušného resortu; není-li v resortu takový orgán, lze komise zřídit v dohodě s vedoucím funkcionářem tohoto pracoviště.

Státní komise vyhlašuje seznam skupin věd, popřípadě oborů, stanovených podle odst. 1 písm. a), seznam orgánů oprávněných zřizovat komise pro obhajoby a orgánů oprávněných rozhodovat o udělení vědecké hodnosti, jakož i seznam stálých komisí pro obhajoby a pracovišť, při nichž jsou zřízeny.

Státní komise může v jednotlivých případech propůjčit právo zřídit komisi pro určitou obhajobu disertace kandidátské nebo doktorské (odst. 1 písm. b)), popřípadě i právo rozhodnout o udělení vědecké hodnosti též orgánu (odst. 2), který jinak toto právo nemá.

Státní komise může ze závažných důvodů odejmout příslušným orgánům oprávnění zřizovat komise pro obhajoby a udělovat vědecké hodnosti.

Státní komise a presidium, popřípadě předsednictvo akademie věd mohou též samy zřizovat komise pro obhajoby.

Vykonání kandidátských zkoušek podle této vyhlášky lze povolit pracovníkům, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání a nejsou zařazeni do žádné organizované formy výchovy nových vědeckých pracovníků.

Se souhlasem Státní komise lze výjimečně povolit vykonání kandidátských zkoušek i uchazečům, kteří neabsolvovali vysokou školu.

Kandidátské zkoušky tvoří:

Zkoušku z marxismu-leninismu nekoná uchazeč, který je promovaný filolog, historik, právník, ekonom nebo absolvent Vysoké stranické školy - Institutu společenských věd při ÚV KSČ. Nekoná ji také uchazeč, u něhož některá ze součástí marxismu-leninismu je předmětem odborné zkoušky.

Zkoušku z ruského i druhého světového jazyka nekoná uchazeč, pro něhož je tento jazyk mateřským jazykem, nebo který absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, anebo vykonal státní zkoušku z příslušného jazyka. Nekoná ji též uchazeč, pro něhož je příslušný jazyk předmětem odborné zkoušky.

Odborná zkouška platí 5 let. Předseda orgánu, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může tuto dobu na odůvodněnou žádost uchazeče prodloužit nejdéle o další 3 roky. Doba platnosti ostatních kandidátských zkoušek je neomezená.

Pro cizí státní příslušníky platí, pokud jde o kandidátské zkoušky z jazyků a z marxismu-leninismu, zvláštní předpis. ¹

Odbornou zkouškou se zjišťují znalosti ze širšího vědního základu oboru, do něhož patří chystaná kandidátská disertace, popřípadě též z příbuzných částí jiných oborů.

Odborná zkouška je ústní a písemná. Písemná zkouška záleží ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu kandidátské disertace. Téma referátu stanoví předseda komise pro obhajoby, který může v odůvodněných případech písemnou zkoušku prominout, zejména může-li uchazeč předložit původní publikované práce. Referát odevzdá uchazeč předsedovi zkušební komise měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

Ústní zkoušku je možno dělit na dílčí zkoušky. Při zkoušce dostává uchazeč otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice kandidátské disertace. Ústní zkouška trvá nejdéle 2 hodiny; je-li rozdělena na dílčí zkoušky, trvá každá z nich nejdéle hodinu.

Seznam předmětů odborné zkoušky vydá Československá akademie věd ve spolupráci s ministerstvem školství a kultury a Státní komisí. Předměty odborné zkoušky stanoví v konkrétních případech předseda komise pro obhajoby.

Zkouškou z marxismu-leninismu má uchazeč prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu ve všech jeho součástech a že si osvojil poznatky marxistické teorie a metody zejména pro vědeckou práci ve svém oboru.

Zkouška je ústní, popřípadě též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle 30 minut.

Obsah zkoušky stanoví podrobněji předseda komise pro obhajoby v dohodě s příslušnou katedrou, přičemž postupuje obdobně podle předpisů platných pro kandidátské zkoušky aspirantů; zejména může omezit obsah zkoušky, prokázal-li již uchazeč své znalosti marxismu-leninismu jiným způsobem. ²

Zkouškou z ruského a druhého světového jazyka má uchazeč prokázat, že

Zkouška je ústní a trvá nejdéle 30 minut.

Zkušební komise pro odborné zkoušky se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů.

Předsedu a členy zkušební komise jmenuje pro každý jednotlivý případ předseda komise pro obhajoby po projednání s jejími členy z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně. Přitom alespoň jeden člen komise musí být doktorem věd, profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Není přípustné, aby všichni členové komise byli z téhož pracoviště (ústavu, fakulty apod.).

Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu a pro jazykové zkoušky se skládají z předsedy a dvou dalších členů.

Předsedy zkušebních komisí jsou vedoucí příslušných kateder (odst. 4) nebo jimi určení zástupci.

Další členy komise jmenuje její předseda. Jedním jejím členem je pracovník příslušné katedry, druhým je odborník z oboru, ve kterém bude uchazeč obhajovat kandidátskou disertaci.

Kandidátské zkoušky z marxismu-leninismu a z jazyků se konají na příslušných katedrách. Podle potřeby je určí na žádost předsedy komise příslušný funkcionář akademie věd nebo vysoké školy či fakulty.

Zkušební komise jednají o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnášejí se většinou hlasů všech svých členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda.

Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.

O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis, který podepíše předseda a všichni členové zkušební komise.

O výsledku zkoušky vydá zkušební komise uchazeči potvrzení.

Uchazeč podá sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele žádost o povolení kandidátských zkoušek pracovišti (ústavu, vysoké škole, fakultě), při kterém je zřízena příslušná komise pro obhajoby. To ji po registraci postoupí k projednání věcně příslušné komisi pro obhajoby.

Není-li zřízena taková komise, anebo má-li chystaná disertace hraniční mezioborovou povahu nebo bude z oboru, který není uveden v seznamu Státní komise ( § 2 odst. 4), podá uchazeč žádost o povolení kandidátských zkoušek orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby v některém příbuzném oboru.

K žádosti o povolení kandidátských zkoušek přiloží uchazeč tyto doklady:

Podává-li uchazeč žádost svému vlastnímu pracovišti, nepřipojuje doklady, které byly tomuto pracovišti již dříve předloženy.

O žádosti podané podle § 12 odst. 1 rozhoduje předseda komise pro obhajoby.

Pokud žádost o povolení kandidátských zkoušek nebyla podána prostřednictvím zaměstnavatele a neobsahuje objektivní komplexní politické a morální hodnocení s rozborem odborné pracovní činnosti uchazeče, vypracované po dohodě se ZO KSČ i ROH, k němuž se uchazeč mohl vyjádřit, opatří je příslušný funkcionář.

Patří-li chystaná disertace do oboru, pro který je zřízena komise pro obhajoby, vyhoví předseda komise žádosti, jde-li o československého občana, který absolvoval vysokou školu, anebo mu tato podmínka byla prominuta, a který má všeobecné předpoklady pro splnění ostatních podmínek stanovených v § 7 odst. 1 zákona. Po projednání s uchazečem dále určí a uchazeči oznámí podrobnosti týkající se zkoušek ( § 5 - 7).

K povolení kandidátských zkoušek a obhajoby cizím státním příslušníkům je nutný souhlas ministerstva školství a kultury nebo akademie věd, který si předseda komise musí před rozhodnutím opatřit.

Nejsou-li splněny uvedené podmínky (odst. 3 a 4), zamítne žádost odůvodněným rozhodnutím.

Nenáleží-li chystaná disertace do oboru působnosti komise, postoupí předseda komise žádost po projednání s uchazečem pracovišti, kde je zřízena věcně příslušná komise pro daný případ, anebo orgánu, kterému přísluší zřizovat komise v oboru, do něhož chystaná disertace podstatně zasahuje.

Bude-li mít chystaná disertace hraniční mezioborovou povahu nebo bude-li žádost podána podle § 12 odst. 2, rozhodne o povolení zkoušek a o dalších opatřeních buď sám vedoucí funkcionář orgánu, jestliže v jeho pravomoci je zřizovat komise pro všechny obory, do nichž disertace zasahuje, nebo postoupí žádost s vyjádřením příslušných odborníků Státní komisi.

V případě, že žádost o povolení zkoušek podle odst. 6 a 7 bude podána zároveň se žádostí o povolení obhajoby, zřídí se pro tuto obhajobu komise podle ustanovení § 19 odst. 2 nebo 3 a o žádosti dále rozhodne předseda této komise.

Proti zamítavému rozhodnutí se uchazeč může odvolat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí předsedy komise pro obhajoby, je odvolacím místem orgán, který komisi zřídil, jde-li o rozhodnutí orgánu, který zřizuje komise, je odvolacím místem Státní komise.

Ve výjimečných případech může být uchazeč osvobozen od kandidátských zkoušek, a to zcela nebo zčásti; žádost o osvobození podá orgánu, u kterého by žádal o povolení kandidátských zkoušek.

K žádosti připojí jednak doklady, které je nutno přiložit k žádosti o povolení kandidátských zkoušek, jednak doklady, které svědčí o tom, že má potřebné znalosti v předmětu, ve kterém žádá o osvobození.

Orgán, který je oprávněn zřizovat komise pro obhajoby, může osvobodit

Žádost o osvobození od kandidátských zkoušek a o povolení obhajoby disertace může uchazeč spojit v jedno podání, které bude projednáno současně.

Žádost o povolení obhajoby disertace podá uchazeč sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele pracoviště (ústavu, vysoké škole, fakultě), kde je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby.

Není-li zřízena žádná taková komise anebo má-li disertace hraniční mezioborovou povahu nebo je z oboru, který není uveden v seznamu podle § 2 odst. 4, podá uchazeč žádost orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby v příslušném nebo příbuzném oboru.

K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

Kandidátská disertace musí prokazovat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž uchazeč osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

Kandidátská disertace musí být vytištěna, rozmnožena jiným způsobem nebo napsána na stroji a svázána. Jako disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod., pokud takový soubor splňuje požadavky podle odst. 1; předkládá-li se takový soubor, je třeba přiložit stručný výtah, vystihující hlavní nové poznatky a použité metody.

Doktorská disertace musí být závažným vědecky originálním dílem, důležitým pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi. Zároveň má také charakterizovat uchazeče spolu s jeho ostatními vědeckými pracemi jako vyhraněnou vědeckou osobnost.

Doktorská disertace musí být vydána tiskem, a to buď celá práce nebo její zkrácené znění anebo uzavřená část práce. Publikované zkrácené znění práce nebo její části musí vždy obsahovat podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být práce předložena vždy v plném znění. Jako disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud splňuje požadavky podle odst. 3.

Disertace musí vyhovovat též po stránce jazykové i vnější úpravy. Jednotlivé listy musí být pevně spojeny, na titulní straně musí být uvedeno označení, kde byla vypracována a kdy byla ukončena, a jde-li o disertaci aspiranta, též jméno školitele. Zjistí-li předseda komise pro obhajoby, že disertace nesplňuje některý z požadavků podle odst. 2, 4 a 5, vrátí ji uchazeči. V řízení se pokračuje po odstranění závad.

Náleží-li disertace do oboru působnosti komise, jíž byla předložena, rozhodne o žádosti předseda komise, pokud nejde o případy uvedené v odst. 3 a 4 anebo o případy uvedené v § 19. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 14 odst. 2 - 5. Nesplňuje-li uchazeč potřebné podmínky, zamítne předseda komise jeho žádost odůvodněným rozhodnutím. Zamítnutí žádosti z důvodů odborné úrovně disertace není přípustné.

Uchazeč se může proti zamítavému rozhodnutí podle odst. 1 odvolat do 15 dnů od jeho doručení orgánu, který komisi zřídil.

Uchází-li se o hodnost doktora věd docent, který není kandidátem věd, rozhodne o povolení obhajoby orgán, který komisi zřídil.

Předkládá-li uchazeč jako disertaci kolektivní vědeckou práci, jejímž je spoluautorem, anebo její části, rozhodne o povolení obhajoby příslušná komise pro obhajoby, jejíž předseda je povinen vyrozumět o rozhodnutí Státní komisi. V předložené disertaci musí být vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Žádost o povolení obhajoby kolektivní disertace musí obsahovat prohlášení ostatních spoluautorů, v němž potvrdí autorství uchazeče u označených částí a ocení jeho podíl na celkovém zpracování. V tezích vytkne uchazeč především ty myšlenky, které hodlá obhajovat.

Nenáleží-li předložená disertace do oboru působnosti komise, přistupuje předseda komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 14 odst. 6.

Orgán, jemuž byla předložena žádost o povolení obhajoby disertace hraniční mezioborové povahy nebo žádost podle § 16 odst. 2, rozhodne o ní, pokud disertace plně svým obsahem náleží do oboru, pro který je sám oprávněn zřizovat komise pro obhajoby; vyhoví-li žádosti, určí dočasnou komisi pro tuto obhajobu a její působiště.

Jestliže disertace svým obsahem zasahuje do oborů, v nichž jsou oprávněny zřizovat komise různé orgány, a neodmítne-li ji orgán, kterému byla předložena, zřídí komisi pro tuto obhajobu a určí její působiště po dohodě se všemi zúčastněnými orgány, přičemž se zároveň rozhodne o druhu hodnosti a orgánu, který hodnost udělí. Nedojde-li přitom ke shodě nebo zasahuje-li disertace do oboru, pro který žádný orgán není oprávněn komise zřizovat, postoupí žádost s vyjádřením zúčastněných orgánů Státní komisi.

Předseda komise pro obhajoby ustanoví oponenty po projednání se členy komise.

Kandidátskou disertaci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou odborníky příslušného oboru. Alespoň jeden z nich musí být členem akademie věd, doktorem věd, profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Druhým, popřípadě dalším oponentem musí být ustanoven pracovník s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně jiný pracovník obdobné úrovně.

Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky příslušného oboru. Alespoň dva z nich musí být členy akademie věd, doktory věd, profesory nebo vedoucími vědeckými pracovníky. Třetím, popřípadě dalším oponentem musí být ustanoven pracovník s vědeckou hodností nebo vědeckopedagogickým titulem, výjimečně jiný pracovník obdobné úrovně.

Oponenty nemohou být ustanoveni pracovníci, kteří se podílejí na zpracování disertace jako spoluautoři a školitelé aspiranta. Za oponenta nelze ustanovit také přímého představeného nebo přímého podřízeného disertanta. Není dále přípustné, aby všichni oponenti téže disertace byli pracovníky téhož pracoviště.

Jde-li o obhajobu doktorské disertace, potvrzuje oponenty na návrh příslušné komise orgán, který komisi zřídil.

Výjimky z podmínek pro kvalifikaci oponentů uvedených v odst. 2 a 3 povoluje Státní komise.

Každý oponent je povinen předložit písemně posudek nejpozději do 1 měsíce přede dnem obhajoby disertace předsedovi komise a disertaci vrátit.

Posudek oponentů musí obsahovat vyčerpávající kritický rozbor disertace s uvedením jejích předností i nedostatků a musí výslovně uvést, zda disertace vyhovuje podmínkám stanoveným v § 17 odst. 1 a 2, jde-li o disertaci kandidátskou, a v § 17 odst. 3, jde-li o disertaci doktorskou, a také uvést, zda a co nového přinesla vědě i praxi. Má-li oponent za to, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň disertace doktorské, je povinen toto své mínění v posudku výslovně uvést a podrobně odůvodnit.

Každý oponent vypracovává samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odst. 2 nebo 3, vrátí jej předseda komise pro obhajoby oponentovi.

Disertace se hodnotí podle jejího stavu v době, kdy byla předložena spolu se žádostí k obhajobě. Po předložení nelze na disertaci se do obhajoby nic měnit.

Předseda komise pro obhajobu určí dobu a místo obhajoby. Konání obhajoby oznámí vyhláškou na pracovišti, při němž komise působí, a zajistí prostřednictvím sekretariátu Státní komise její uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury. Vyhlášku spolu s tezemi disertace zašle neprodleně též oponentům, členům komise, před níž se bude obhajoba konat, pracovišti uchazeče a dalším pracovištím a institucím, které mohou mít podle tématu disertace zájem na obhajobě, zejména však pracovištím, při nichž působí komise pro obhajoby v příslušném oboru. Pracoviště, jimž byla vyhláška zaslána, zajistí, aby se s jejím obsahem i s tezemi mohli seznámit všichni pracovníci. Uchazeči a členům komise, před kterou se bude obhajoba konat, zašle předseda komise v opise též oponentské posudky nejpozději do 15 dnů přede dnem obhajoby.

V oznámení pro sekretariát Státní komise se uvede:

Každý, kdo má o obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, činit z ní poznámky a výpisy a podat písemně nejpozději v den obhajoby své posudky nebo vyjádření předsedovi komise pro obhajoby, popřípadě je při obhajobě ústně přednést.

O tom, má-li být disertace vzhledem k obsahu, který je třeba v zájmu státu utajit, obhajována neveřejně, rozhodne pracoviště uchazeče v dohodě s nadřízeným orgánem. Předseda komise pro obhajoby pak postupuje podle příslušných předpisů o ochraně utajovaných skutečností.

Komise pro obhajoby a orgán, který ji zřídil, jsou povinny pečovat o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do 8, doktorská nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby. O překročení lhůty je nutno vyrozumět Státní komisi s uvedením důvodů.

Orgány uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) zřizují a ruší komise pro obhajoby kandidátských disertací, komise pro obhajoby veřejnou rozpravou a komise pro obhajoby doktorských disertací, a to zpravidla jako stálé komise pro určité vědy nebo obory ( § 2 odst. 1 písm. a)), popřípadě podle směrnic Státní komise pro ucelené úseky oborů. Tyto orgány rovněž jmenují a odvolávají předsedu, zástupce předsedy a další členy komise. O složení každé komise jsou povinny informovat Státní komisi.

Komise pro obhajoby kandidátských disertací a komise pro obhajoby veřejnou rozpravou jsou alespoň pětičlenné, komise pro obhajoby doktorských disertací jsou alespoň devítičlenné. Členové komisí musí být odborníky příslušného nebo příbuzného oboru, zpravidla doktory nebo kandidáty věd. Pro obhajoby kandidátských disertací a pro obhajoby veřejnou rozpravou musí být alespoň dva členové komise doktory věd, profesory nebo vedoucími vědeckými pracovníky; pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové komise doktory věd a alespoň tři další členové buď doktory věd, nebo profesory anebo vedoucími vědeckými pracovníky; výjimky z této zásady povoluje Státní komise.

Ve zvláštních případech, zejména vyžaduje-li toho povaha disertace, lze výjimečně zřídit podle zásad uvedených v odst. 1 a 2 i dočasnou komisi pro jednotlivou obhajobu.

Vedoucí funkcionář orgánu, který komisi zřídil, může v případě potřeby doplnit komisi pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky. Toto doplnění se Státní komisi nehlásí.

Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.

K platnosti obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise včetně přítomných oponentů. Přítomní členové nesmějí být všichni z téhož pracoviště.

Školitel a spoluautor disertace, pokud jsou členy komise, se neúčastní rozhodování o návrhu na udělení hodnosti ( § 18 odst. 1) a nepočítají se pro tento případ za členy komise.

Obhajoba je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou ( § 22 odst. 4), a každý, kdo je přítomen, má právo se účastnit diskuse.

Obhajoba se koná na pracovišti, při němž komise působí, anebo podle rozhodnutí předsedy komise pro obhajoby na závodech i na jiných pracovištích, s jejichž prací disertace souvisí, projeví-li o obhajobu zájem.

Při obhajobě disertace musí být po celou dobu obhajoby přítomni, jde-li o kandidátskou disertaci, alespoň dva oponenti, z nichž alespoň jeden je doktor věd, profesor anebo vedoucí vědecký pracovník, a jde-li o doktorskou disertaci, alespoň tři oponenti, z nichž alespoň dva jsou doktory věd, profesory anebo vedoucími vědeckými pracovníky.

Obhajobu řídí předseda komise nebo jeho zástupce. Oponent obhajobu řídit nemůže.

Obhajobu disertace zahájí předsedající stručným vylíčením životního běhu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 14, sdělí téma disertační práce a přehled vědeckých prací, objevů a vynálezů uchazeče, jakož i posudky o nich. Je-li uchazeč aspirantem, přečte předsedající posudek školitele a katedry (oddělení ústavu), na níž disertace byla vypracována.

Uchazeč vyloží stručně podstatný obsah své disertace.

Oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků; za nepřítomné oponenty tak učiní předsedající nebo jiný člen komise ( § 26 odst. 3). Uchazeč je povinen zaujmout stanovisko k jejich posudkům, zejména ke všem námitkám, připomínkám a dotazům.

Poté předsedající seznámí přítomné s dalšími posudky a vyjádřeními, které byly podány, a zahájí diskusi.

V diskusi ke kandidátské disertaci se ověřuje správnost, zdůvodněnost a vědecká původnost a závažnost poznatků obsažených v disertaci, jakož i správnost a výstižnost předložených posudků. Kromě toho se v diskusi ověří, pokud je třeba, hloubka teoretických znalostí uchazeče.

V diskusi k doktorské disertaci se ověřuje jednak vědecká originálnost a závažnost disertace i správnost a zdůvodněnost poznatků v ní obsažených, jednak význam předložené disertace pro další rozvoj bádání nebo pro společenskou praxi; zároveň se v diskusi ověří správnost a výstižnost předložených posudků. Pokud je třeba, posoudí se v diskusi též význam dalších uchazečových prací, které ho mají charakterizovat jako vyhraněnou vědeckou osobnost.

V diskusi odpoví uchazeč na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse.

O obhajobě se pořídí výstižný zápis se zřetelem k odst. 3, 5, 6 a 7, který podepíše předsedající.

Ihned po skončení obhajoby se na neveřejném zasedání komise zhodnotí průběh a výsledek obhajoby. Potom se hlasuje o návrhu na udělení vědecké hodnosti.

Hlasuje se tajně hlasovacími lístky, které obsahují údaj: "souhlasím - nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti". Jeden z těchto údajů hlasující škrtne. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti je třeba, aby pro návrh byla odevzdána většina hlasů přítomných členů komise. Není-li při hlasování o podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd přítomno víc než pět členů komise, je třeba, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti byly odevzdány alespoň čtyři kladné hlasy. Návrh na udělení vědecké hodnosti doktora věd lze podat, hlasovalo-li při minimální účasti 6 - 7 členů pro jeho podání nejméně pět členů komise. Při záporném výsledku obhajoby doktorské disertace je komise povinna rozhodnout, zda podá návrh na udělení hodnosti kandidáta věd, jestliže disertant tuto hodnost ještě nemá.

O výsledku hlasování se pořídí zápis, který podepíší všichni hlasující.

Předsedající vyhlásí ihned po skončení hlasování veřejně výsledek hlasování o podání návrhu na udělení vědecké hodnosti.

Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky, ověřenými v praxi, již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou získat vědeckou hodnost kandidáta věd bez vykonání zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě obhájí společenský význam svých vědeckých prací.

Vědecké práce, jejichž společenský význam se má obhájit, mají přinášet nové vědecky zdůvodněné poznatky, které mají značný společenský význam svým přínosem pro praxi nebo pro rozvoj vědeckého bádání.

Návrh na povolení obhajoby podle odst. 1 předkládá vědecká instituce, vědecký orgán nebo vědecká organizace. Předloží jej orgánu, oprávněnému zřizovat pro příslušný obor komise pro obhajoby veřejnou rozpravou podle - 5 odst. 3 zákona. K návrhu připojí:

Pro povolení obhajoby je nutným předpokladem, aby navrhovaný pracovník

Obhajobu lze povolit za uvedených předpokladů profesorům, docentům, vedoucím a samostatným vědeckým pracovníkům a se souhlasem Státní komise i jiným osobám.

O povolení obhajoby rozhodne prostou většinou hlasů všech členů orgán oprávněný zřídit příslušnou komisi.

Proti zamítavému rozhodnutí podle odst. 1 může se navrhující instituce odvolat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí ke Státní komisi.

Při řízení o obhajobě veřejnou rozpravou platí, pokud není stanoveno jinak, obdobně ustanovení upravující řízení o obhajobě kandidátské disertace. Jde zejména o ustanovení § 18 odst. 4, § 20 odst. 1, 2, 4, 6, - 21, § 22, § 25, § 26, § 27 odst. 1, 2, 3, 4, 7, 8, § 28, § 42 odst. 2.

V diskusi se má především kriticky ověřit společenský význam předložených prací, jakož i vědecká zdůvodněnost a původnost poznatků, které tyto práce přinášejí. Rozhodne-li komise, že nepodá návrh na udělení hodnosti, lze se proti tomuto rozhodnutí odvolat ke Státní komisi podle - 36 odst. 1.

Byla-li obhajoba úspěšná, předloží předseda komise do 15 dnů po skončení obhajoby spisy týkající se řízení o obhajobě orgánu oprávněnému rozhodovat o udělení hodnosti ( § 2 odst. 2).

Rozhoduje-li o udělení vědecké hodnosti jiný orgán než ten, který zřídil komisi pro obhajobu, předkládají se spisy prostřednictvím tohoto orgánu, který k nim připojí své vyjádření.

Orgán oprávněný rozhodovat o udělení vědecké hodnosti posoudí na základě zprávy předsedy komise pro obhajoby nebo některého jejího člena, zda byly splněny všechny podstatné věcné i formální náležitosti obhajoby a zda jsou splněny obecné podmínky stanovené zákonem pro udělení vědecké hodnosti. O udělení vědecké hodnosti rozhodne veřejným hlasováním prostou většinou hlasů přítomných členů.

Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3, zamítne udělení vědecké hodnosti a toto své rozhodnutí věcně odůvodní. Bylo-li udělení vědecké hodnosti zamítnuto proto, že nebyly splněny všechny podstatné věcné i formální náležitosti obhajoby, zruší obhajobu a učiní opatření pro řádný průběh nové obhajoby.

Při jednání a rozhodování orgánu o udělení vědecké hodnosti je třeba přítomnosti nejméně dvou třetin všech členů.

Předseda orgánu oprávněného udělit vědeckou hodnost oznámí rozhodnutí podle § 34 písemně uchazeči, jeho pracovišti, příslušné komisi pro obhajobu, popřípadě též orgánu, který ji zřídil, a Státní komisi.

Rozhodnutí, kterým byla uchazeči udělena vědecká hodnost, uveřejní sekretariát Státní komise ve Věstníku ministerstva školství a kultury. V oznámení uvede:

Bylo-li udělení vědecké hodnosti zamítnuto, může uchazeč, popřípadě navrhovatel, podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí proti němu odvolání ke Státní komisi. Odvolání se podává v pěti vyhotoveních.

Byla-li vědecká hodnost udělena, může do 30 dnů ode dne uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury podat kdokoli proti udělení hodnosti námitky u Státní komise.

O odvolání nebo o námitkách uvědomí Státní komise ihned orgán, který hodnost udělil, o námitkách uvědomí též uchazeče.

Shledá-li Státní komise při rozhodování o odvolání nebo o námitkách, že nebylo při řízení dbáno podstatných věcných nebo formálních náležitostí, které mohly mít vliv na výsledek řízení, zruší rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti, popřípadě i obhajobu a může nařídit novou obhajobu nebo nové řízení před orgánem oprávněným rozhodnout o udělení vědecké hodnosti.

Státní komise zašle své rozhodnutí instituci, jejíž orgán o udělení vědecké hodnosti rozhodl, a ta doručí rozhodnutí Státní komise uchazeči. O svém rozhodnutí uvědomí Státní komise i toho, kdo podal námitky.

Rozhodnutí Státní komise je konečné.

Pokyn k vydání diplomu dá Státní komise po uplynutí lhůty stanovené pro podání námitek ( § 36 odst. 2), jestliže námitky nedošly nebo byly Státní komisí zamítnuty.

Diplom vydá slavnostním způsobem akademie věd nebo vysoká škola, jejichž orgány o udělení vědecké hodnosti rozhodly.

Za předpokladů stanovených zákonem lze k vyjádření vysoké pocty udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.

K udělení čestné vědecké hodnosti je třeba předchozího souhlasu Státní komise. Žádost o souhlas předkládá Státní komisi s potřebným odůvodněním předseda orgánu, který hodlá hodnost udělit.

Udělení čestné vědecké hodnosti se zpravidla vyhlašuje slavnostním způsobem.

O odnětí vědecké hodnosti rozhoduje orgán, který hodnost udělil, pokud nenastala ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu ( § 11 odst. 2 zákona). Pro řízení o odnětí vědecké hodnosti platí ustanovení § 34 a 35 přiměřeně.

Proti rozhodnutí, jímž orgán oprávněný rozhodovat o udělení hodnosti odňal jím udělenou vědeckou hodnost, může občan, jemuž byla hodnost odňata, podat odvolání ke Státní komisi do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Byla-li pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu vědecká hodnost odňata, je občan povinen vrátit diplom Státní komisi.

Orgány oprávněné udělovat vědecké hodnosti vedou evidenci vědeckých hodností, které udělily. Státní komise vede evidenci všech udělených vědeckých hodností.

Pracoviště, při němž je zřízena komise pro obhajoby, uschová po jednom výtisku každé disertace a další jeden výtisk zašle k bibliografickému zpracování Státní knihovně ČSSR - Národní knihovně v Praze, která po zpracování postoupí disertaci podle obsahu buď Universitní knihovně v Praze nebo Státní technické knihovně v Praze.

Vědecké hodnosti získané v zahraničí nabývají platnosti na území Československé socialistické republiky nostrifikací.

Nostrifikovat lze vědecké hodnosti, které svou úrovní odpovídají vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice, a jednotlivé zkoušky, pokud jsou předepsány pro udělení vědecké hodnosti.

Žádost o nostrifikaci se podává u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby v oboru, v němž byla získána vědecká hodnost nebo složena zkouška, která má být nostrifikována.

Není-li v Československé socialistické republice takový orgán, podá se žádost u Státní komise, která pověří provedením nostrifikace některý orgán oprávněný zřizovat komise pro obhajoby v příbuzném oboru.

K žádosti o nostrifikaci je třeba připojit:

Žádá-li o nostrifikaci Československý státní občan, opatří vedoucí funkcionář orgánu, u něhož se žádost podává, hodnocení žadatele podle § 14 odst. 2. Hodnocení nemusí vyžadovat, jestliže žadatel získal vědeckou hodnost, o jejíž nostrifikaci se uchází, na základě studií, k nimž byl vyslán do zahraničí některým československým ústředním úřadem (orgánem).

Žádá-li o nostrifikaci cizí státní příslušník, vyžádá vedoucí funkcionář vyjádření ministerstva vnitra.

Vedoucí funkcionář může s přihlédnutím k obsahu hodnocení žádost zamítnout. Žádost podanou cizincem zamítne, jestliže ministerstvo vnitra s nostrifikací nesouhlasí. Žádost také zamítne, nebyla-li řádně doložena a nedostatek nebyl ve stanovené lhůtě odstraněn. Proti zamítavému rozhodnutí se může žadatel odvolat do 15 dnů od doručení ke Státní komisi.

Nebyla-li žádost zamítnuta podle § 45, ustanoví vedoucí funkcionář orgánu, u něhož byla žádost podána, pro nostrifikaci vědecké hodnosti kandidáta věd a nostrifikaci vykonaných zkoušek jednoho a pro nostrifikaci vědecké hodnosti doktora věd dva posuzovatele. Posuzovatelé jsou povinni předložit ve stanovené lhůtě písemné vyjádření, zda vědecká hodnost, o jejíž nostrifikaci se žádá, odpovídá v konkrétním případě svou úrovní vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice.

Za posuzovatele mohou být ustanoveni doktoři věd, profesoři, vedoucí vědečtí pracovníci, docenti a pracovníci s vědeckou hodností, kteří jsou odborníky v témže oboru, v němž byla udělena hodnost nebo složena zkouška, o jejichž nostrifikaci se žádá. Jedním z posuzovatelů vědecké hodnosti doktora věd musí být doktor věd, profesor nebo vedoucí vědecký pracovník.

Nostrifikace nabývá účinnosti dnem, kdy žadatel získal vědeckou hodnost nebo složil zkoušku, pokud orgán rozhodující o nostrifikaci nestanoví jiný termín.

Orgán, který rozhodl o nostrifikaci vědecké hodnosti, je povinen vést evidenci nostrifikovaných hodností, oznamovat jednotlivá rozhodnutí sekretariátu Státní komise a zajistit jeho prostřednictvím vyhlášení nostrifikace ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

Státní komise vede ústřední evidenci všech nostrifikovaných hodností; na základě oznámení podle odst. 2 vyznačí sekretariát Státní komise nostrifikaci v diplomu nostrifikační doložkou nebo vydá žadateli příslušné potvrzení, v němž se potvrdí platnost vědecké hodnosti na území Československé socialistické republiky a uvede den, od kterého je účinná.