Občan má právo ukládat peníze na vkladní knížku u státní spořitelny (dále jen "spořitelna") a spořitelna je povinna uložené peníze občanu na požádání vyplatit.

Vkladový vztah mezi občanem a spořitelnou vzniká tím, že spořitelna přijme od občana na jeho žádost peníze alespoň ve výši základního vkladu ( § 4) na dohodnutý druh vkladní knížky ( § 2). O založení vkladu na cestovní vkladní knížce musí občan požádat písemně.

Vkladní knížka je potvrzením o vkladu; spořitelna v ní vyznačuje změny vkladu a jeho konečný stav. Přijme-li spořitelna vklad na vystavenou vkladní knížku, aniž je vkladní knížka předložena, je spořitelna povinna přijetí vkladu vyznačit ve vkladní knížce při jejím nejbližším předložení u úřadovny, která vede vklad.

Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.

Peníze lze ukládat na tyto druhy vkladních knížek:

Obyčejné vkladní knížky a výherní vkladní knížky mohou být vystaveny na doručitele nebo na jméno; jsou-li vystaveny na jméno, musí být ve vkladní knížce výslovně uvedeno, že jde o vkladní knížku na jméno.

Cestovní vkladní knížky jsou vkladními knížkami na jméno.

označení druhu vkladní knížky (obyčejná vkladní knížka se označuje jen jako "vkladní knížka"),

číslo vkladového účtu,

název u vkladních knížek na doručitele a jméno, příjmení a adresu vkladatele u vkladních knížek na jméno,

označení spořitelny a její úřadovny, která vede vklad,

zápisy o výši vkladu, jeho změnách a konečném stavu.

Základní vklad činí 20,- Kčs. Pod tuto částku nesmí celkový vklad klesnout; jinak výše vkladu není omezena.

Základní vklad se vyplatí jen po zrušení vkladového vztahu.

Spořitelna je povinna přijímat na vkladní knížku další vklady a provádět z ní výplaty, požádá-li vkladatel o přijetí vkladu nebo o výplatu u úřadovny, která vede vklad. Peníze přijaté spořitelnou se stávají dalším vkladem teprve dnem, kdy oprávněná osoba sdělí spořitelně, že jde o vklad na určitou vkladní knížku.

Přijímat další vklady na vkladní knížku a provádět z ní výplaty může i jiná úřadovna nebo jiná spořitelna, než která vede vklad. V tomto případě může spořitelna žádat na tom, kdo vklad vybírá, aby dal souhlas k tomu, aby byla na jeho náklad ověřena možnost výplaty, popřípadě též, aby předložil průkaz totožnosti.

Vkladatel může u úřadovny spořitelny, která vede vklad, vázat (vinkulovat) výplaty z obyčejné vkladní knížky a z výherní vkladní knížky na heslo, na přivolení třetí osoby (jiného občana nebo organizace) nebo na skutečnost, o níž je jisto, že nastane․ Při vázání výplaty na skutečnost, o níž je jisto, že nastane, je vkladatel povinen prokázat svou totožnost.

Vázanost výplaty podle odstavce 1 lze zrušit jen u úřadovny spořitelny, která vede vklad. Vázanost na heslo může zrušit ten, kdo sdělí heslo, nebo prokáže, že mu vklad náleží. Vázanost na přivolení třetí osoby může být zrušena jen se souhlasem této osoby nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo notářství. Vázanost na skutečnost, o níž je jisto, že nastane, může zrušit kdykoli ten, kdo výplatu vázal, a zemře-li, notářství příslušné k projednání dědictví.

Z vkladní knížky, která je předmětem výkonu rozhodnutí soudu nebo úřadu, se provede výplata, i když je vázána podle odstavce 1, bude-li zároveň s vkladní knížkou předloženo potvrzení, že nařízení o výkonu rozhodnutí je vykonatelné. Je-li předmětem výkonu rozhodnutí cestovní vkladní knížka, provede spořitelna výplatu i bez předložení průkazního lístku ( § 22).

U vkladních knížek na doručitele nezkoumá spořitelna ani při založení vkladu ani při dalším ukládání a vybírání, kdo je vkladatelem, popřípadě kdo vkladní knížku předkládá; oprávnění spořitelny požadovat průkaz totožnosti v případě uvedeném v § 5 odst. 2 není dotčeno.

Každému, kdo předloží vkladní knížku na doručitele, se vyplatí požadovaná částka, nebrání-li výplatě úřední zákaz, zákaz výplaty ( 14 a 16), umořovací řízení, vinkulace nebo zvláštní ustanovení této vyhlášky ( § 19 odst. 3). Spořitelna však neprovede výplatu, má-li důvodné podezření z trestného činu týkajícího se vkladu.

Při založení vkladu na vkladní knížce na jméno musí občan prokázat svou totožnost.

S vkladem na vkladní knížce na jméno může nakládat ten, kdo prokáže, že je vkladatelem nebo jeho zástupcem. Spořitelna nesmí vklad na vkladní knížce na jméno vyplatit, brání-li tomu skutečnosti uvedené v § 7 odst. 2.

Vklad na vkladní knížce na jméno lze převést mezi živými; k převodu dojde tím, že spořitelna na žádost vkladatele vyznačí ve vkladní knížce jméno, příjmení a adresu nového vkladatele. Nabude-li občan vkladu na vkladní knížce na jméno dědictvím, vyznačí spořitelna převod vkladu na nového vkladatele na jeho žádost a po průkazu dědictví.

Dojde-li ke zrušení vkladového vztahu, může spořitelna požadovat náhradu ve výši 3,- Kčs za zrušenou vkladní knížku.

Zrušená vkladní knížka se vkladateli nevrací.

Jestliže vkladatel po 20 let vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku u té úřadovny spořitelny, která vede vklad, k doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby.

Občan má právo na vrácení zůstatku zrušeného vkladu. Toto právo se promlčuje ve třech letech od zrušení vkladového vztahu.

Je-li ohlášena ztráta, zničení nebo odcizení vkladní knížky neznámým pachatelem, zavede spořitelna, která vklad vede, na návrh vkladatele nebo toho, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále jen "navrhovatel"), řízení o prohlášení vkladní knížky za umořenou. Navrhovatel přitom musí prokázat svou totožnost a uvést údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladní knížky.

Až do skončení nebo zastavení umořovacího řízení nelze s vkladem nakládat.

Zahájení umořovacího řízení oznámí spořitelna vyhláškou. Vyhláška musí být vyvěšena alespoň po dobu dvou měsíců na místě přístupném pro občany v úřadovně, která vede vklad, a ve spořitelně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí dvou měsíců ode dne v ní uvedeného pozbude vkladní knížka platnosti a bude za ni navrhovateli vydána nová vkladní knížka nebo vyplacen vklad.

O zahájení umořovacího řízení vyrozumí spořitelna navrhovatele a všechny osoby, které podle jejích znalostí by mohly mít na vkladu právní zájem (dále jen "účastníci").

Navrhovatel je povinen zaplatit spořitelně za zahájení umořovacího řízení náhradu ve výši 2 % ze vkladu, nejméně však 10,Kčs a nejvýše 50,- Kčs.

Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví spořitelna umořovací řízení a oznámí to účastníkům.

Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku někdo jiný než navrhovatel, zastaví spořitelna umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, souhlasí-li s tím ten, kdo ji předložil. Žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost. Spořitelna vyrozumí o tom zároveň navrhovatele a upozorní jej, že s vkladem bude možno nakládat, neprokáže-li do jednoho měsíce, že svůj nárok uplatnil u soudu. Stejně se postupuje, zjistí-li spořitelna jiným způsobem, že vkladní knížku má někdo jiný.

Uplatní-li během umořovacího řízení někdo jiný nárok na vklad, aniž předložil vkladní knížku, vyrozumí o tom spořitelna navrhovatele a požádá toho, kdo nárok na vklad uplatnil, aby do jednoho měsíce po uplynutí lhůty stanovené v § 11 odst. 3 prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, vydá spořitelna novou vkladní knížku nebo vyplatí vklad navrhovateli; jinak vyčká soudního rozhodnutí.

Výpovědní lhůta pro výběry může být smluvena jen při vzniku vkladového vztahu. Spořitelna poznamená sjednání výpovědní lhůty ve vkladní knížce.

Vklad s výpovědní lhůtou může vkladatel vybrat zčásti nebo zcela i před uplynutím výpovědní lhůty nebo bez předchozí výpovědi. Z částek takto vybraných je vkladatel povinen zaplatit spořitelně náhradu za nedodržení výpovědní lhůty, a to

u vkladů s šestiměsíční

Vkladatel může výpověď opakovat po uplynutí sjednané výpovědní lhůty. Dal-li vkladatel výpověď a nevybere-li vklad do dvou měsíců po uplynutí výpovědní lhůty, stane se výpověď neúčinnou.

Úrok připsaný ke vkladu s výpovědní lhůtou může vkladatel vybrat bez výpovědi a bez povinnosti zaplatit náhradu podle odstavce 2 do dvou měsíců po uplynutí období, za které byl úrok připsán na účtě.

Náhrada za nedodržení výpovědní lhůty se nepožaduje, pokud se vklad převádí na jinou vkladní knížku se stejnou, popřípadě delší výpovědní lhůtou.

Vklady na výherních vkladních knížkách se neúrokují; místo toho se účastní slosování na získání výhry, popřípadě prémie.

Slosování se účastní všechny vklady na výherních vkladních knížkách číslem, které měly ke konci posledního dne slosovacího období, nebyli-li do tohoto dne zrušeny.

Vklad na výherní vkladní knížce nelze zrušit v době od skončení slosovacího období do dne, kdy je spořitelnám oznámen výsledek slosování. Dále nelze zrušit vklad na výherní vkladní knížce, na který připadne výhra, ode dne, kdy je spořitelnám oznámen výsledek slosování, do dne, kdy spořitelna připisuje výhry.

Počet a výše výher a prémií, jakož i způsob slosování, jsou stanoveny v herním plánu, který přílohou této vyhlášky. Počet a výše výher a prémií jsou upraveny na základě úrokové sazby, platné pro vklady na obyčejných vkladních knížkách bez výpovědní lhůty.

Výhry se vypočtou z průměrného zůstatku vkladu za slosovací období. Při zjišťování tohoto zůstatku se přihlíží ke vkladu ode dne zaúčtování a k výběru ode dne, který předchází zaúčtování na vkladový účet, nejpozději však od sedmého dne následujícího po vkladu nebo výběru. Částky vkladů, výběrů, průměrných zůstatků a výher se při výpočtu zaokrouhlují na celé Kčs dolů.

Výhra (prémie) může být vyplacena teprve po připsání na vkladovém účtě. Spořitelna je povinna připsat výhry a prémie na vkladové účty do 3 týdnů po slosování. Výhra (prémie) se však bere v úvahu pro výpočet průměrného zůstatku vkladu popřípadě stanovení nároku na prémii počínaje prvním dnem slosovacího období, které následuje po slosovacím období, za něž byla získána.

Vklady na cestovních vkladních knížkách se úrokují 1,5 %; vede je v českých krajích Státní spořitelna v Praze 1 a na Slovensku Státní spořitelna v Bratislavě.

O založení vkladu na cestovní vkladní knížce může vkladatel požádat i prostřednictvím jiných spořitelen nebo prostřednictvím pošt.

Vkladatel má právo žádat u všech spořitelen a pošt o přijetí dalších vkladů na vystavenou cestovní vkladní knížku a o výplaty z ní, nepřevyšující částku 400,- Kčs za den, popřípadě částku, k jejíž výplatě dala písemně souhlas spořitelna, která vede vklad.

Při výplatě nepřevyšující částku 400,- Kčs není třeba zjišťovat, kdo vybírá.

S cestovní vkladní knížkou se vkladateli vydá průkazní lístek. Vklad lze vyplatit, je-li s cestovní vkladní knížkou současně předložen průkazní lístek.

Průkazní lístek musí být ověřen označením spořitelny, která vede vklad, a kontrolním číslem.

Dojde-li ke ztrátě, zničení nebo odcizení průkazního lístku, vydá spořitelna, která vklad vede, vkladateli nový průkazní lístek, který označí jako duplikát.

Občan má právo ukládat peníze na běžný účet a přijímat na něj platby a spořitelna je povinna provádět z běžného účtu podle příkazu občana výplaty a platby.

Spořitelna zřídí občanovi běžný účet na jeho písemnou žádost, prokáže-li svou totožnost a uloží-li na běžný účet peníze alespoň ve výši základního vkladu. Lze zřídit společný účet více občanům.

Běžný účet je označen jménem, příjmením a adresou vkladatele (vkladatelů).

Základní vklad činí 20,- Kčs. Pod tuto částku nesmí vklad klesnout; jinak výše vkladu není omezena. Základní vklad se vyplatí jen při zrušení běžného účtu.

Vkladatel nebo jeho zástupce může s vkladem nakládat jen vlastnoručně podepsanými písemnými příkazy. S vkladem na společném účtě ( § 23 odst. 2) mohou nakládat všichni vkladatelé jen společně, nebylo-li jinak dohodnuto.

Zástupce může za vkladatele nakládat vkladem jen na základě písemné plné moci, která byla uložena u spořitelny a k tomuto nakládání jej výslovně opravňuje. Zmocní-li vkladatel k nakládání vkladem více zástupců, může určit, že mohou jednat samostatně nebo společně; neurčí-li nic, musí jednat všichni společně.

Podpisy vkladatele a jeho zástupce na písemných příkazech se musí shodovat s podpisy, které vkladatel potvrdil spořitelně jako vzorové podpisy. Příkaz podepsaný osobou, jejíž vzorový podpis spořitelna nemá nebo jejíž podpis nesouhlasí s vzorovým podpisem, spořitelna neprovede, nebude-li jinak prokázáno, že jde o podpis oprávněného.

Není-li prokázána jiná výše vkladu, je pro jeho výši rozhodný zůstatek vykázaný v účetních knihách spořitelny.

Spořitelna je povinna vkladateli nejpozději 31. března každého roku oznámit zůstatek vkladu na běžném účtě, který je vykázán v jejích účetních knihách k poslednímu dni předcházejícího roku.

Jestliže vkladatel nesprávnost zůstatku, který byl vykázán v účetních knihách spořitelny k poslednímu dni kalendářního roku, nenamítne do tří roků od tohoto dne a jestliže ani spořitelna v téže lhůtě tento zůstatek neopraví a opravu vkladateli nesdělí, platí vykázaný zůstatek za správný.

Roční úrokové sazby z půjček občanům činí nejvýše 10 %.

U půjček nesplacených ve lhůtě z částek přiznaných soudním rozhodnutím činí roční úrok od počátku prodlení dvojnásobek sjednané úrokové sazby, avšak nejméně 6 % a nejvýše 12 %.

Spořitelna je oprávněna žádat splacení celé půjčky před uplynutím sjednané lhůty, použije-li občan půjčené částky na jiný než dohodnutý účel.

Spořitelna je oprávněna žádat splacení celé půjčky též pro nesplnění některé splátky, avšak jen bylo-li to dohodnuto a jen do splatnosti další splátky.

Úroky z vkladů a půjček se účtují pozadu ke dni 31. prosince každého roku, popřípadě ke dni zrušení účtu. Vypočítávají se z celých deseti korun jistiny a zaokrouhlují se na celé desetihaléře dolů.

Pro počítání úroků platí rok za 360 dní a měsíc za 30 dní.

Částky ukládané a vybírané ze vkladů a částky vyplácené z půjček a splacené na půjčky v období od 26. prosince do konce roku se úrokují tak, jakoby je spořitelna přijala nebo vyplatila až 1. ledna následujícího roku.

Úroky z vkladů se připsáním k jistině stávají její součástí. Totéž platí o úrocích z půjček, pokud bylo smluveno vedení půjčky na běžném účtě.

Úrokování vkladu počíná dnem zaúčtování vkladu na vkladovém účtě, nejpozději však sedmým dnem po vkladu, dnem předcházejícím zaúčtování výběru na tomto účtě, nejpozději však sedmým dnem po výběru.

Úrokování půjček počíná dnem, kdy spořitelna poskytnutou částku zaúčtovala na účtě půjčky, nejpozději však sedmým dnem po poskytnutí této částky, a končí, pokud jde o splacenou částku, dnem předcházejícím zaúčtování splátky na tomto účtě, nejpozději však sedmým dnem po zaplacení splátky. Byly-li však smluveny pravidelné měsíční splátky, může být též ujednáno, že úrokování splacených částek se končí dnem jejich splatnosti, i když k zaplacení dojde v určité době před splatností nebo po splatnosti splátky.

Úrokové sazby z půjček občanům, stanovené zvláštními předpisy ¹ , nejsou touto vyhláškou dotčeny.

Jestliže půjčka podle odstavce 1 nebyla splacena ve lhůtě, činí roční úrok z částek přiznaných soudním rozhodnutím od počátku prodlení dvojnásobek stanovené úrokové sazby, avšak nejméně 6 % a nejvýše 12 %.

Způsob počítání úroků z těchto půjček se řídí ustanoveními této vyhlášky.

Touto vyhláškou se řídí i vkladové vztahy a půjčky, při nichž účastníkem vztahu je jiná socialistická organizace k peněžním službám určená než spořitelna; ustanovení této vyhlášky, vyplývající z organizačního uspořádání soustavy státních spořitelen, platí však jen potud, pokud se na tyto vztahy hodí.

Ustanovení o běžném účtu platí též pro běžné účty zřizované podle zvláštních předpisů, pokud tyto předpisy neobsahují odchylnou úpravu.