Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

120/1965 Sb. znění účinné od 1. 1. 1966 do 28. 1. 1967

120

 

VYHLÁŠKA,

kterou se vydávají

SMĚRNICE ÚSTŘEDNÍ RADY ODBORŮ

pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv

v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství

 

 

Schváleno předsednictvem ÚRO dne 15. 9. 1965 a projednáno v plenárním schůzi vlády ČSSR dne 8. 10. 1965.

 

Postupně zavádění nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství staví Revoluční odborové hnutí před nové náročné úkoly v dalším rozvoji naší ekonomiky. Nová soustava vytváří předpoklady pro účinnější zabezpečení souladu společenských a individuálních zájmů. To se projevuje v tom, že prostředky podniků na krytí potřeb, zejména na odměňování, budou závislé na plnění hospodářských úkolů i uspokojování celospolečenských potřeb. Je proto nutné věnovat mnohem větší pozornost přípravě a přijímání opatření, která v hospodářské činnosti podniků a závodů zajišťují celospolečenské zájmy, opatření v oblasti odměňování a všestranné péče o zlepšování podmínek pro bezpečnost a hygienu práce a kulturní potřeby pracujících.

Z těchto hledisek se v nové soustavě významně posiluje úloha kolektivní smlouvy jako dvoustranného aktu, ve kterém se projevuje nedílná jednota a vzájemná podmíněnost zájmů kolektivu a zájmů celospolečenských. Kolektivní smlouva má vyjadřovat úlohu odborové organizace a plně zabezpečovat programované cíle odborů. Musí napomáhat v prohlubování účasti pracujících na řízení a upevňování vztahu soudružská spolupráce a zvyšovat odpovědnost vedoucích pracovníků i ostatních pracujících za splnění hospodářských úkolů podniků a závodů při zachování zásad bezpečnosti a hygieny práce a úkolů v péči o pracující jako nedílné součásti jejich povinnosti vůči společnosti. Kolektivní smlouva obsahem odráží specifické podmínky jednotlivých oborů, podniků a závodů a je zároveň důležitým nástrojem usměrňování mzdového vývoje.

Předsednictvo Ústřední rady odborů po projednání ve vládě proto podle § 21 zákoníku práce pro uzavírání, registraci, evidenci a kontrolu kolektivních smluv v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství stanoví:

I. Uzavírání kolektivních smluv

Kolektivní smlouvy jsou uzavírány ve všech hospodářských organizacích v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě, obchodě a místním hospodářství na úrovni trustů podniků, oborových podniků, jim podřízených podniků a závodů, případně odloučených provozů, jakož i podniků řízených národními výbory․ V závodech a odloučených provozech se uzavírají kolektivní smlouvy je-li to účelné, s přihlédnutím k soustavě vnitropodnikového řízení. Kolektivní smlouvy, jejich změny a doplňky se sjednávají písemně.

Kolektivní smlouvy mohou se podle potřeby uzavírat také v rozpočtových i zvláštních rozpočtových organizacích, které z části vykonávají obdobnou činnost jako hospodářské organizace.

V organizacích, v nichž zatím nedojde k uplatnění zásad nové soustavy plánovitého řízení, budou kolektivní smlouvy uzavírány podle dosavadních zásad s přihlédnutím k nově se vytvářejícím podmínkám.

Kolektivní smlouvy uzavírají příslušné orgány ROH jménem hospodářských organizací jejich vedoucí (ředitel). Oborovou kolektivní smlouvu uzavírá generální ředitel oboru s orgánem pověřeným ústředním výborem odborového svazu, případně s ÚVOS. Podnikovou kolektivní smlouvu uzavírá ředitel podniku s podnikovým výborem ROH nebo jiným odborovým orgánem, pověří-li je ústřední výbor odborového svazu. Závodní kolektivní smlouvu uzavírá z pověření ředitele podniku ředitel závodu,nebo vedoucí provozu se závodním výborem ROH.

Na úrovni oborů se v souladu s úlohou těchto stupňů řízení uzavírají zpravidla dlouhodobě kolektivní smlouvy. V oborech s menší stabilitou výrobního programu a s nedostatečnou vyjasněností výhledu lze uzavírat kolektivní smlouvy na kratší období.

Pro potřeby pracovníků oborového ředitelství se uzavírá samostatná kolektivní smlouva mezi generálním ředitelem a ZV základní odborové organizace zaměstnanců ředitelství. Náplň této smlouvy je v oblasti péče o pracující obdobná s obsahem závodních kolektivních smluv.

Na nižších stupních řízení , především v podnicích, se uzavírají roční kolektivní smlouvy v souladu s prováděcími plány. Přitom je žádoucí uzavírat též dlouhodobě kolektivní smlouvy - tříleté, pětileté.

Kolektivní smlouvy se připravují souběžně na všech stupních řízení spolu s přípravou, projednáváním a schvalováním dlouhodobých a prováděcích plánů rozvoje národního hospodářství. Sestavují se souběžně na základě konzultací a vzájemné výměny informací. Zpřesňují se, popř. doplňují v souladu se zásadními změnami a úpravami plánů.

II. Obsah kolektivních smluv

A.

V kolektivních smlouvách uzavíraných na úrovni trustu podniků a oborových podniků se stanoví cíle, které mají být dosaženy v období, na které se smlouva uzavírá, hlavní cesty k dosažení plánovaného rozvoje.

a)

K zabezpečení plánovaných úkolů smlouva obsahuje:

-

předpokládanou výši tvorby centralizovaných prostředků v celém oboru,

-

způsob, v jakém poměru v rámci oboru budou rozdělovány centralizované prostředky zbývající po splnění odvodů do státního rozpočtu a ostatních závazků, do rezervního fondu, fondu oborové výstavby, fondu technického rozvoje,

-

výše fondu pracujících 1 v celém oboru při splnění výrobních úkolů a dosažení předpokládané tvorby hrubé důchodu, resp. zisku v podřízených podnicích,

-

použití fondu oborové výstavby včetně budování společenských, kulturních, bezpečnostních, zdravotních, sociálních, rekreačních a dalších zařízení sloužících pracujícím oboru, popř. použití rezervního fondu pro účely péče o pracující,

-

použití fondu technického rozvoje; přitom uplatňovat zejména hledisko zabezpečování celospolečenských potřeb,

-

stanovení forem a podnětů rozvoje iniciativy pracujících v oboru,

-

organizování výměny zkušeností ze zavádění a využívání pokrokové techniky, technologie a nových metod práce v oboru,

-

zásady pro odčerpání úspor podniků a jejich účelové vázání v rezervním fondu oborového ředitelství nebo příslušného národního výboru dosažených neinstalováním nebo neprovozováním zařízení na ochranu pracovníků a na zajištění čistoty ovzduší a vod, popřípadě těch investičních akcí, které byly předmětem ustanovení kolektivních smluv podřízených organizací;

b)

k rozdělování vytvořených prostředků a usměrňování mzdového vývoje

-

proporce, v jakém poměru budou rozděleny prostředky na individuální mzdy a na podíly za hospodářské výsledky, - předpokládaný vývoj průměrné mzdy za individuální výsledky práce na jednoho pracovníka při dosažení produktivity práce předpokládané na základě vlastních zpřesněných metod jejího měření,

-

zásady zabezpečující, že pro účely odměňování bude používáno jen části nadplánovaných prostředků odpovídajících zásluhám pracovníků a že prostředků, zejména z neopakovatelných zdrojů z rychle mobilizovaných rezerv (snížení zásob, penále, odprodej strojů apod.), bude především používáno na tvorbu rezervních a účelových fondů pro další rozvoj,

-

termíny a podmínky uplatnění celostátních a oborových norem a normativů (potřeby práce zabezpečují řádnou politickou a technickoorganizační přípravu pro jejich zavedení),

-

zásady pro poskytování podílu na hospodářských výsledcích a pro zřizování osobních účtů vedoucích pracovníků, na které lze převádět část jejich celoročních podílů na hospodářských výsledcích;

c)

ke zlepšení péče o pracovníky

-

opatření ke zlepšení pracovních, sociálních a kulturních podmínek pracovníků oboru, která budou v potřebném rozsahu financována z centralizovaných prostředků oborového ředitelství, zejména ke zlepšování pracovního prostředí, ochrany a bezpečnosti práce, k vytváření lepších podmínek pro ženy pracující v oboru, osoby se změněnou pracovní schopností a pracující důchodce, k zabezpečování stabilizační družstevní a individuální bytové výstavby a k zlepšování hromadného ubytování mládeže a ostatních pracovníků,

-

zajišťování růstu vzdělání a odborné kvalifikace z hlediska perspektivních potřeb (studium na vysokých školách, podnikových institutech, výchova učňů apod.),

-

opatření ke zvýšení péče o ochranu zdraví (proti nemocem z povolání) a bezpečnosti při práci z hlediska perspektivního rozvoje oboru,

-

rozpočet prostředků na kulturní a sociální potřeby pro pracovníky oborového ředitelství, pokud pro ně nebudete uzavírána samostatná kolektivní smlouva,

-

zásadní opatření týkající se úprav režimu pracovní doby a postupu při zkracování pracovní doby, pokud je v příslušném období v oboru plánováno.

B.

V kolektivních smlouvách uzavíraných na úrovni podniků se stanoví cíle, kterých chce podnik dosáhnout v rozvoji výroby, cestou technického rozvoje, snižování pracnosti a zvyšování kultury práce, v orientaci na hlavní úkoly a výši hrubého důchodce nebo zisku předpokládané při splnění plánovaných úkolů,

a)

k zabezpečení plánovaných úkolů kolektivní smlouva obsahuje:

-

opatření a závazky vedení podniku ke splnění stanovených cílů,

-

opatření v rozvoji iniciativy pracujících vyjadřující jejich účast na realizaci plánu,

-

rozdělení prostředků zbývajících při dosažení plánované tvorby hrubého důchodu nebo zisku po splnění odvodů do státního rozpočtu a ostatních závazků, do rezervního fondu, fondu obnovy, fondu kulturních a sociálních potřeb a jeho rozdělení na závody, fondu pracujících a jeho rozdělení na závody, popř. do rizikového fondu,

-

předpokládaná výše průměrné mzdy za individuální výsledky práce na jednoho pracovníka při dosažení produktivity práce předpokládané na základě vlastních zpřesněných metod jejího měření,

b)

k rozdělování vytvořených prostředků a usměrňování mzdového vývoje

-

poměr, v jakém budou do uvedených fondů rozděleny prostředky zbývající podniku z vyšší než předpokládané tvorby hrubého důchodu nebo zisku; v těchto ustanoveních zakotvit přednostní dostatečnou dotaci fondů zabezpečujících perspektivní rozvoj podniku; přitom dbát, aby uvažovaný růst mezd byl plně v souladu s dlouhodobou koncepcí mzdového vývoje podniku, aby pro účely odměňování bylo používáno jen částky z nadplánovaných prostředků odpovídající zásluhám pracovníků, a aby prostředků z rychle mobilizovatelných a jednorázových rezerv (snížení zásob, penále, odprodej strojů apod.) bylo používáno především na tvorbu rezervních a účelových fondů pro další rozvoj,

-

poměr, v jakém bude používáno při zainteresovanosti na hrubém důchodu prostředků, fondu pracujících na mzdy za individuální výsledky práce a na podíly hospodářských výsledcích podniků; přitom zabezpečit, aby růstu prostředků fondu pracujících bylo používáno především k posilování hmotné zainteresovanosti na zabezpečování celospolečenských potřeb na celkových výsledcích hospodaření formou podílů na těchto výsledcích a aby mzdy za individuální výsledky práce byly zvyšovány jen v rozsahu odůvodněném zejména růstem kvalifikace a pracovního výkonu, žádoucím posílením prémií a odměn za plnění konkrétních úkolů a pro dosažení účinnější diferenciace těchto mezd,

-

při hmotné zainteresovanosti na zisku též plánovaný základní mzdový fond, případně způsob jeho tvorby,

-

předpokládaný vývoj mzdových relací mezi hlavními kategoriemi pracovníků podniku, popř. mezi některými povoláními,

-

pravidla pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích podniků a vnitropodnikových útvarů včetně ustanovení o krácení nebo odnětí podílů; přitom vycházet z předcházejících ustanovení o předpokládaných výdělkových relací mezi hlavními kategoriemi pracovníků, popř. mezi povoláními,

-

pravidla pro zřizování a používání fondů vedoucích pracovníků, zejména fondu mistrů a vedoucích provozů,

-

termíny a způsob provádění prověrek ekonomické účinnosti uplatňování mzdových forem včetně podnikových prémiových řádů,

-

termíny tvorby a politické i technickoorganizační podmínky pro uplatnění podnikových norem a normativů spotřeby práce v souladu s plánovanými technickoorganizačními opatřeními,

-

odvolání na příslušné předpisy o společenské záruce mezd při nedostatku prostředků na mzdy za individuální výsledky práce; zásady pro stanovení pořadí výplaty mezd za individuální výsledky práce v případě uplatnění společenské záruky mezd, a v rámci prostředků, které bude mít podnik k dispozici, případná záruka výplaty některých prémií přinášejících prokazatelný ekonomický efekt i v případě, kdy celkové hospodářské výsledky podniků byly nepříznivé,

c)

ke zvýšení péče o pracovníky

-

zvyšování vzdělání a kvalifikace pracovníků, zejména příprava odborných a kvalifikovaných kádrů pro zvládnutí nové techniky a technologie,

-

zajištování odborné výchovy učňovského dorostu a výchovy mládeže nastupující přímo do pracovního poměru,

-

opatření k omezení přesčasové práce a k vytváření předpokladů pro zkracování pracovní doby při plnění plánovaného růstu výroby a výdělků,

-

opatření ke zlepšení pracovního prostředí a k ozdravění jednotlivých pracovišť, ke zvýšení péče o ochranu a bezpečnost při práci, ke zlepšení pracovních, sociálních, kulturních a rekreačních podmínek pracovníků, ke zlepšení péče o závodní stravování (zlepšování vybavení závodních jídelen apod.), k všestranné pomoci při zajišťování bytové výstavby (družstevní, individuální), při údržbě a opravách podnikových bytů a závodních ubytoven,

-

opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen (zejména zřizování a rozšiřování zařízení pro děti, usnadnění nákupu a pod.), osob se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců,

-

používání prostředků fondu obnovy, popř. prostředků oborové výstavby pro zlepšení pracovních, zdravotních, sociálních, kulturních, bytových a učňovských zařízení včetně krytí plánu ozdravných a bezpečnostních opatření,

-

rozpočet výdajů na kulturní, sociální, zdravotní a rekreační potřeby z fondu kulturních a sociálních potřeb.

C.

V kolektivních smlouvách uzavíraných v závodech, popř. v odloučených provozech, se zpravidla stanoví

-

závazky hospodářského vedení a závodního výboru k zabezpečení úkolů operativního plánu v množství, sortimentu a kvalitě,

-

stanovení forem a podnětů rozvoje iniciativy pracujících,

-

podmínky, za kterých lze pracovníkům závodů poskytovat podíly na k hospodářských výsledcích vnitrozávodních útvarů,

-

ustanovení o používání fondů vedoucích pracovníků, zejména fondů mistrů a vedoucích provozů,

-

termíny a způsob provádění prověrek ekonomické účinnosti, uplatňování mzdových forem včetně závodních prémiových řádů,

-

termíny tvorby a politické i technickoorganizační podmínky pro uplatnění závodních norem a normativů spotřeby práce v souladu s plánovitými technickoorganizačními opatřeními,

-

opatření ke zlepšení pracovních, kulturních, sociálních, zdravotních, tělovýchovných a rekreačních podmínek pracovníků včetně rozpočtu prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb (rozepsaných z podniku),

-

opatření ke zlepšení stravování pracovníků (zřizování pomocných hospodářství apod.). k podpoře bytové výstavby a údržby (uzavírání dohod s podniky bytového hospodářství apod.) k zajištění údržby podnikových bytů, závodních ubytoven apod. ke zkvalitnění a zrychlení dopravy pracujících do práce včetně závazků pracovníků k využívání svépomoci bez nároků na finanční prostředky,

-

opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek pracujících žen, zejména rozšiřování pracovních příležitostí pro těhotné ženy a matky malých dětí, (vhodné rozvržení pracovní doby, zabezpečení výstavby závodních jeslí, mateřských škol a dětských útulků, rozšiřování služeb, usnadnění nákupu apod.) a ke zlepšení pracovních podmínek osob se změněnou pracovní schopností a pracujících důchodců.

III. Registrace a evidence kolektivních smluv

K zabezpečení souladu kolektivních smluv v oblasti odměňování s pracovněprávními a mzdovými předpisy a směrnicemi nadřízených orgánů provádí se jejich registrace a evidence. Případná ustanovení podnikových a závodních kolektivních smluv o pracovních mzdových podmínkách nesmí být v rozporu s oborovými kolektivními smlouvami. Orgány, které registrují kolektivní smlouvy, jsou povinny provádět kontrolu jejich plnění hodnotit a přijímat patřičná opatření.

Oborové kolektivní smlouvy se zaregistrují u ústředních výborů odborových svazů a příslušných ústředních hospodářských orgánů. Podnikové a závodní kolektivní smlouvy (včetně provozů) se evidují u bezprostředně nadřízených hospodářských a vyšších odborových orgánů.

Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích řízených národními výbory na úrovni kraje se evidují u krajských svazových odborových orgánů a příslušných odvětvových komisí KNV. Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích řízených okresními, městskými a místními národními výbory se evidují u příslušných okresních svazových odborových orgánů a odvětvových komisí ONV. V případech, kdy není zřízen svazový orgán, eviduje kolektivní smlouvy příslušná okresní odborová rada.

Registrace a evidence podléhají také změny a doplňky kolektivních smluv týkajících se pracovních a mzdových podmínek.

Registrující a evidující orgány mají právo pozastavit ustanovení kolektivní smlouvy, která jsou v rozporu s platnými předpisy.

Případné rozpory při uzavírání, registraci nebo evidenci kolektivních smluv řeší příslušné nadřízené odborové a hospodářské orgány.

Pracující se mohou u příslušného útvaru v kolektivní smlouvě určeného kdykoliv seznámit se mzdovými a pracovně právními předpisy v podniku platnými.

K zajištění komplexnosti v otázkách kulturních, zdravotních, sociálních, bezpečnostních rekreačních potřeb pracujících, služeb a péče o pracující ženy, mládež apod. předávají závody a provozy zejména tyto části své kolektivní smlouvy okresní odborové radě.

IV. Platnost a kontrola kolektivních smluv

V každé kolektivní smlouvě je určeno období, na které se kolektivní smlouva uzavírá a odkdy nabývá účinnosti.

Oborové kolektivní smlouvy jsou schvalovány orgánem, který určí ústřední výbor oborového svazu. Jejich ustanovení o pracovních a mzdových podmínkách nabývají platnosti dnem registrace u obou registrujících orgánů.

Kolektivní smlouvy uzavírané v podnicích, v závodech, popřípadě v odloučených provozech, jsou schvalovány členskou schůzí nebo konferencí ROH. Změny a doplňky kolektivních smluv nabývají platnosti schválením členskou schůzí nebo konferencí ROH.

Kolektivní smlouvy jsou dvoustranným aktem závazným pro obě smluvní strany - vedení hospodářských organizací a oborových orgánů.

Ke zrušení platnosti kolektivní smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, pokud na tom mají obě smluvní strany zájem, se vyjadřují oborové a hospodářské orgány, popř. orgány národních výborů, u nichž jsou smlouvy registrovány nebo evidovány.

Za splnění závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy pro organizaci odpovídající vedoucí pracovníci v rozsahu svých funkcí a další pracovníci jmenovitě uvedení v kolektivní smlouvě. Zaviněné nelnění závazků se posuzuje jako porušení pracovní povinnosti se všemi důsledky podle platných předpisů. Za závazky kolektivu pracujících nese odpovědnost příslušný odborový orgán podle stanov Revolučního odborového hnutí.

Plnění kolektivních smluv se kontroluje souběžně s hodnocením hospodářských výsledků tak, aby o plnění byli informováni všichni pracovníci. Při pololetní kontrole plnění kolektivní smlouvy se vypracovává protokol o plnění závazků. Při hodnocení a revizi celoročních výsledků hospodaření, posuzování vývoje zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů, plnění plánu ozdravných opatření, vývoje jakosti výrobků a služeb se provádí i důkladná kontrola plnění kolektivní smlouvy, jak je to stanoveno v části třetí, hlava 9, § 63, odstavec 3 vládní vyhlášky o plánovitém řízení národního hospodářství. Závěry z této kontroly slouží jako podklad pro přípravu nové kolektivní smlouvy. Vedoucí hospodářští pracovníci a členové příslušných oborových orgánů osobně podávají zprávu na členských schůzích nebo konferencích ROH o plnění závazků ve všech částech kolektivní smlouvy.

 

Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1966.



Poznámky pod čarou:

Pro účely těchto směrnic pod pojmem fondu pracujících se rozumí i fond odměn u podniků uplatňujících systém zainteresovanosti na zisku.

Poznámky pod čarou:
1

Pro účely těchto směrnic pod pojmem fondu pracujících se rozumí i fond odměn u podniků uplatňujících systém zainteresovanosti na zisku.