Odškodnění za bolest se poskytuje za bolesti způsobené poškozením na zdraví, jeho léčením nebo odstraňováním jeho následků, a to podle zásad a sazeb stanovených v příloze k této vyhlášce. Odškodnění za bolest musí být přiměřené povaze poškození na zdraví a průběhu léčení.

Odškodnění za bolest nenáleží:

Bolest se neodškodňuje, nedosáhne-li úhrnné hodnocení bolesti z téhož poškození na zdraví alespoň třiceti bodů.

Odškodněním za bolest se neodškodňují ztráty na výdělku.

Není-li některé poškození na zdraví uvedeno v sazbách připojených k této vyhlášce, použije se sazby za jiné poškození, s nímž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnávat․

Provede-li se po skončení léčení operace, která má příčinu v poškození na zdraví, náleží další odškodnění za bolest jako za poškození, se kterým lze tuto operaci nejspíše srovnávat.

Ztížení společenského uplatnění se odškodňuje, jestliže poškození na zdraví má prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů (dále jen "následky"). Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

Odškodnění za ztížení společenského uplatnění nenáleží:

Ztížení společenského uplatnění se neodškodňuje, nedosahuje-li úhrn následků z téhož poškození na zdraví alespoň třiceti bodů.

Odškodněním za ztížení společenského uplatnění se neodškodňují ztráty na výdělku.

Při hodnocení následků, které nejsou v sazbách uvedeny, použije se sazby za následky, s nimiž je lze nejspíše srovnávat podle jejich povahy a rozsahu.

Jestliže společenské uplatnění občana bylo již omezeno předchozími změnami zdravotního stavu, hodnotí se pouze následky, které vznikly v důsledku posuzovaného poškození na zdraví, popřípadě vedly k podstatnému zhoršení předchozích změn zdravotního stavu. Byl-li poškození pro dřívější ztížení společenského uplatnění již odškodněn a odškodňuje-li se nastalé zhoršení původního poškození na zdraví, které nebylo předpokládáno při původním hodnocení, odečte se mu z částky, která by odpovídala jeho nynějšímu stavu ( § 6 odst. 2), částka původně z tohoto důvodu přiznaná.

Při nemocech z povolání lze s ohledem na zvlášť těžké následky a komplikace překročit stanovenou sazbu (počet bodů nebo horní hranici bodového rozmezí). Při těchto nemocech je též možno snížit stanovenou sazbu (počet bodu nebo dolní hranici bodového rozmezí), jestliže poškozený měl bez ohledu na poškození na zdraví v době vzniku jeho následků podstatně omezené předpoklady pro společenské uplatnění. Odchylka může činit nejvýše 20 % stanovené sazby.

Při odškodňování ztížení společenského uplatnění se vychází ze základního počtu bodů, kterým bylo toto ztížení ohodnoceno v lékařském posudku.

Částka odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem se přiměřeně zvýší až na dvojnásobek podle předpokladů, které poškozený ve věku, ve kterém byl poškozen na zdraví, měl pro uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou v důsledku poškození omezeny nebo ztraceny. Těmito předpoklady se rozumí zejména možnost uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním a možnost volby povolání a dalšího sebevzdělání; přitom se přihlíží k tomu, zda jde o muže nebo ženu, a při odstranitelnosti trvalých následků také k upozornění lékaře podle § 10.

Výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění se určuje částkou Kčs 10,- za jeden bod.

Celková výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění z jednoho poškození na zdraví nesmí přesáhnout částku Kčs 40 000; z toho odškodnění za bolest nesmí přesáhnout částku Kčs 12 000, a to ani s připočtením odškodnění podle § 3 odst. 2.

Ve zcela výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může rozhodčí orgán nebo soud odškodnění přiměřeně zvýšit, a to i nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění.

Posouzení se provede, jakmile je možno považovat stav poškozeného za ustálený.

Posudek podává zpravidla příslušný dílenský nebo obvodní lékař. Je-li poškozený léčen v nemocnici nebo v jiném lůžkovém zařízení ještě v době, kdy došla žádost o posudek, anebo byl-li léčen jen v takovém zařízení, je povinen podat posudek lékař nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení. Jestliže se na léčení poškozeného zúčastnilo více zařízení, podává posudek lékař zařízení, v němž byl poškozený naposled léčen.

K podání posudku jsou příslušni také lékaři zdravotnických zařízení ústavů železničního zdravotnictví a zařízení ministerstev vnitra a národní obrany, byl-li v nich poškozený léčen za podmínek uvedených v odstavci 2.

Jde-li o nemoc z povolání, podává posudek výhradně lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví; jde-li o nemoci z povolání vzniklé v oboru vojenské správy, podává posudek vojenská nemocnice.

Zdravotnická zařízení, v nichž byl poškozený léčen, jsou povinna posuzujícímu lékaři dodat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a poskytnout mu potřebná vysvětlení.

Jestliže následky poškození na zdraví, které ztěžují společenské uplatnění poškozeného, je možno napravit nebo zmírnit jednoduchým a běžným lékařským zákrokem, který není nebezpečný ani příliš bolestivý, upozorní posuzující lékař poškozeného na vhodnost takového zákroku. V posudku lékař uvede, jakému základnímu počtu bodů by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedení doporučeného zákroku.

Posudek podle odstavce 1 lze vydat pouze tehdy, byl-li potvrzen odborným oddělením zdravotnického zařízení. Takového potvrzení je třeba také v případech, které jsou uvedeny v zásadách stanovených v příloze k této vyhlášce.

Posudek se vydává písemně. Poškozenému se doručí podle rozhodnutí lékaře buď jedno vyhotovení posudku nebo sdělení o jeho vydání a o výši bodového hodnocení, a to i v případech, kdy o posudek požádal jiný oprávněný ( § 8). Další opis se připojí ke zdravotnické dokumentaci.

Z posudku musí být mimo jiné též patrno, jak lékař dospěl k závěru svého hodnocení.