O regresních náhradách rozhodují okresní národní výbory, pokud nejsou podle odstavce 2 k rozhodnutí příslušný okresní ústavy národního zdraví.

Okresní ústavy národního zdraví rozhodují o povinnosti k regresní náhradě v případech, v nichž

U národních výborů rozhodují o regresních náhradách regresní komise. národní výbor může pověřit odbor zdravotnictví,k aby místo regresní komise rozhodoval o regresních náhradách, jejichž uplatněná výše nepřesahuje částku 10.000,- Kčs.

O odvolání proti rozhodnutím orgánů okresního národního výboru rozhodují obdobné orgány krajského národního výboru.

O odvolání proti rozhodnutím okresního ústavu národního zdraví rozhoduje regresní komise okresního národního výboru.

Dokud není o regresních náhradách pravomocně rozhodnuto, rozhodují orgány uvedené v § 2 a 3 také o snížení nebo prominutí regresní náhrady a o povolení splátek nebo o jiném odložení splatnosti; činí tak zpravidla při rozhodování o věci samé. Přirážku v regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona lze ukládat jen současně s rozhodnutím o regresní náhradě, pokud nejde o případy uvedené v ustanovení § 42 odst. 2.

Pravomocně přiznané pohledávky z regresních náhrad promíjet nebo zčásti promíjet, povolovat splátky na takové pohledávky nebo povolovat jiné odložení jejich splatnosti, upouštět od jejich vymáhání nebo činit s nimi jiné dispozice přísluší finančnímu odboru okresního národního výboru, který pohledávku spravuje ( § 31), a to jen z důvodů stanovených v předpisech o správě národního majetku.

Okresní a krajské národní výbory volí regresní komise jako užší komise svých zdravotnických komisí.

Regresní komise se skládá z předsedy nebo jeho zástupce a dalších čtyř členů. Za předsedu regresní komise a jeho zástupce se volí poslanec národního výboru, který je členem zdravotnické komise. Za další členy regresní komise se zvolí zástupce Revolučního odborového hnutí, pracovník v oboru státní zdravotní správy, pracovník v oboru sociálního zabezpečení a pracovník v oboru finanční správy. Aspoň jeden z členů musí být právní.

Aby bylo možné střídání, zvolí se větší počet členů regresní komise. Člen za Revoluční odborové hnutí se volí na návrh příslušné odborové rady.

Regresní komise rozhoduje většinou hlasů všech svých pěti členů (odstavec 2).

Vyžaduje-li to rozsah rozhodování, zvolí národní výbor takový větší počet zástupců předsedy a ostatních členů regresní komise, aby mohlo být ustaveno více regresních komisí. Zvolení členové mohou být přibíráni k jednání a rozhodování v kterékoliv regresní komisi téhož stupně tak, aby její složení odpovídalo ustanovení § 5 odst. 2.

Regresní komise mimo svou činnost rozhodovací dohlížejí, zda se příprava podkladů pro jejich rozhodování provádí účelně a v souladu s předpisy o řízení a s pokyny metodického řízení a zda je zaručeno objektivní zjištění skutkového stavu․ Pomáhají ústavům národního zdraví zejména službami svých odborných poradců ( § 7) a při projednávání regresních náhrad s organizacemi, které vykazují velkou úrazovost ( § 17). V součinnosti s odborovými radami sledují vývoj úrazovosti ve svém obvodu, zejména z hlediska výchovného účinku regresních náhrad, a předkládají příslušným orgánům své návrhy a podněty k odstranění nedostatků. Projednávají stav regresní činnosti ve svém obvodě a předkládají zdravotnické komisi na základě získaných zkušeností návrhy a náměty ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k lepšímu zajištění regresní činnosti a k použití výnosu regresních náhrad ( § 33 odst. 2 a 3).

Jestliže je zřízeno více regresních komisí, mají být všechny komise svolávány též ke společným zasedáním, na kterých se projednávají úkoly uvedené v odstavci 2, jednotný postup v rozhodování a jiné zásadní otázky.

Regresní komise si zvolí pro každý hlavní výrobní nebo pracovní obor zastoupený v jejím obvodě nejméně dva odborné poradce, kteří ze své práce anebo na základě jiné své odborné způsobilosti znají zařízení pracovišť a výrobní (pracovní) postupy tohoto oboru, jakož i příslušné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Jestliže je více regresních komisí, zvolí odborné poradce všechny komise na společném zasedání. Vhodné osoby pomáhá vybírat, popřípadě navrhuje příslušný orgán Revolučního odborového hnutí, svaz výrobního družstevnictví a výrobní zemědělská správa.

Odborný poradce spolupracuje s ústavem národního zdraví, zejména radí jeho regresním pracovníkům, na které rozhodné okolnosti je třeba zaměřit zjišťování podkladů, vyjadřuje se k příčinám poškození zdraví a pomáhá také při přípravě věcí k jejich projednávání s organizacemi ( § 17) a při přípravě návrhů předkládaných rozhodujícím orgánům.

Odborného poradce přibírá regresní komise k projednávání, jde-li o regresní náhradu z výrobního (pracovního) oboru, pro který byl zvolen. Nemůže-li se některý odborný poradce projednávání zúčastnit, anebo týká-li se jednání oboru, pro který nebyl odborný poradce zvolen, přibere se odborný poradce z oboru příbuzného.

Při projednávání má odborný poradce hlas poradní. V otázkách práv a povinností souvisících s výkonem funkce jsou však odborní poradci v každém směru postaveni na roveň voleným členům komisí národních výborů ¹ .

Stanovisko odborných poradců nenahrazuje odborné vyjádření orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci ve věcech spadajících do jejich působnosti, ani odborné vyjádření orgánů odboru Revolučního odborového hnutí. Je tedy nutno vyžádat odborné vyjádření těchto orgánů, kdykoliv je toho třeba, a podle okolností i přizvat pověřené jejich pracovníky k jednání.

Místně příslušným k přípravě podkladů a k uplatnění regresní náhrady (dále jen „projednání regresní náhrady“) je okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě došlo k poškození zdraví, které je důvodem povinnosti k regresní náhradě.

U nemocí z povolání je příslušným okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodě poškozený naposled pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká; tento okresní ústav národního zdraví projedná regresní náhradu co do povinnosti všech zúčastněných organizací ( § 2 odst. 4 zákona).

K projednání regresních náhrad, směřujících právě proti místně příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví nebo proti nadřízenému okresnímu národnímu výboru, určí krajský národní výbor jiný okresní ústav národního zdraví ve svém obvodě. Toto pověření nesmí být vzájemné.

Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zdravotnictví mohou ze závažných důvodů určit k projednávání regresních náhrad okresní ústav národního zdraví, který by k tomu nebyl jinak příslušný.

Místně příslušnými k rozhodování o regresní náhradě jsou orgány národního výboru, v jehož obvodě působí ústav národního zdraví, který jako příslušný nebo k tomu určený regresní náhradu projednal ( § 8).

Je-li rozhodnutí o regresní náhradě vyhrazeno okresnímu ústavu národního zdraví ( § 2 odst. 2), je jeho příslušnost k rozhodování o této náhradě dána jeho místní příslušnosti k jejímu projednání.

Ministerstvo zdravotnictví může při opatřeních podle § 8 odst. 4 stanovit odchylky také co do místní popřípadě věcné příslušnosti k rozhodování o regresních náhradách, zejména pokud si toho vyžádá soustava řízení zdravotnictví velkých měst.

Okresní ústavy národního zdraví jsou povinny plnit úkoly podle zákona a prováděcích předpisů tak, aby bylo dosaženo cílů zákonem sledovaných.

Národní výbory jsou povinny zabezpečit podmínky pro řádnou činnost svých orgánů na úseku regresních náhrad, zejména zabezpečit vedení evidence, přípravu jednání regresní komise, vyhotovování a doručování rozhodnutí, jakož i předávání vykonatelných rozhodnutí k vymáhání.

Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje jednotný přístup při uplatňování regresních náhrad i při rozhodování o nich ( § 6 zákona) a řídí metodicky činnost odborů zdravotnictví národních výborů a činnost ústavů národního zdraví na tomto úseku, jakož i činnost orgánů rozhodujících o regresních náhradách.

Krajské národní výbory metodicky řídí regresní činnost okresních národních výborů a okresních ústavů národního zdraví ve svých obvodech v souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví; činí tak především prostřednictvím krajských ústavů národního zdraví. Okresní národní výbory řídí regresní činnost ve svých obvodech a dbají přitom pokynů krajského a ústředního metodického řízení.

Řízení regresní činnosti se provádí na všech stupních v nejužší spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a s orgány sociálního zabezpečení.

Orgány a organizace poskytují v mezích své působnosti orgánům regresního řízení potřebnou pomoc při plnění úkolů vyplývajících ze zákona i předpisů vydaných k jeho provedení ( § 10 zákona), a to nejen pomoc v těchto předpisech uloženou (např. hlášením úrazů), ale i pomoc zvláště vyžádanou. Zejména orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státního odborného dozoru a národní výbory, jsou-li o to požádány, předkládají urychleně podklady, sdělují potřebné údaje a podávají odborná vyjádření.

Organizace a občané, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, jsou povinni poskytovat potřebnou součinnost v regresním řízení ve lhůtě, kterou jim orgány regresního řízení k tomu stanovily, zejména sdělit své stanovisko k požadavku, k jeho podkladům a ke způsobu jejich zjištění, sdělit požadované údaje a předložit požadované podklady. Organizace, která se chce zprostit povinnosti k regresní náhradě, musí ve lhůtě určené orgánem regresního řízení označit důkazní prostředky o rozhodných okolnostech ( § 2 odst. 2 a 3 zákona), a pokud je to v její moci, tyto důkazní prostředky předložit.

Organizace (jejich organizační složky), v nichž došlo k poškození zdraví, jsou povinny ( § 10 zákona) hlásit okresnímu ústavu národního zdraví každý úraz, o kterém se podle předpisů o registraci pracovních úrazů sepisuje záznam o úrazu. Hlášení se provádí zasláním opisu záznamu o úrazu.

Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit úrazy a nemoci z povolání i jiná poškození zdraví osob, jež přijala do léčení, pokud nemají bezpečně zjištěno, že případ byl již k regresním účelům ohlášen. Úrazy těžké, hromadné a smrtelné hlásí všechny bez výjimky, stejně i nemoci z povolání. Z ostatních úrazů hlásí jen ty úrazy, u nichž okolnosti nasvědčují, že byly někým zaviněny; ve stejném rozsahu hlásí i jiná poškození zdraví (např. akutní otravy chemickými škodlivinami, infekce aj.).

Vyšší odborové orgány a při nich ustanovení inspektoři bezpečnosti práce zasílají okresnímu ústavu národního zdraví opis zprávy o příčinách smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů, jejichž vyšetřování se zúčastnili. Tuto povinnost mají i jiné orgány, které se zabývají vyšetřováním pracovních úrazů a nemocí z povolání a zjišťováním jejich příčin (orgány státní báňské správy, Ústav technického dozoru a jeho inspektoráty, výrobní zemědělské správy, orgány hygienické služby aj.).

Orgány veřejné bezpečnosti sdělují výsledky šetření, jež konaly o úrazech a nemocech z povolání nebo jiných poškozeních zdraví.

Podavatelé hlášení musí uvést co nejpřesněji, jak k úrazu, nemoci z povolání nebo jinému poškození zdraví došlo, a to organizace uvedené v odstavci 1 úplným a pravdivým vyplněním záznamu o úrazu, zdravotnická zařízení uvedená v odstavci 2 podle údajů poškozeného, pokud dotaz na věc byl podle okolností možný, orgány uvedené v odstavci š a 4 podle vlastního zjištění a s připojením rozboru příčin. O příčinách nemocí z povolání se zdravotnická zařízení vyjádří též podle své znalosti pracoviště.

O tom, v jaké lhůtě a kterému okresnímu ústavu národního zdraví se zasílají záznamy o úrazu podle odstavce 1, platí předpisy o registraci pracovních úrazů ² . Hlášení podle odstavců 2 až 4 se zasílají okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady podle § 8.

Soudy a orgány prokuratury plní vůči příslušnému ústavu národního zdraví ( § 8) povinnosti, jimiž je poškozené socialistické organizaci zajišťována v trestním řízení příležitost k uplatnění jejich majetkových práv. I když tato práva nebyla v trestním řízení uplatněna, zasílají soudy tomuto ústavu zprávu o výsledku trestního stíhání pro trestný čin, jimž byl někdo usmrcen nebo poraněn, a prokuratury v takových věcech zprávu o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu.

Zdravotnická zařízení jsou povinna hlásit příslušnému ústavu národního zdraví ( § 8) také údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Rovněž musí hlásit smrt poškozeného, i když nastala později, avšak příčinné souvislosti s úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví ( § 13 odst. 2).

Orgány provádějící výplatu dávek nemocenského pojištění popřípadě zabezpečení v nemoci (závody, v nichž se nemocenské pojištění provádí, orgány Revolučního odborového hnutí, orgány výrobního družstevnictví, orgány jednotných zemědělských družstev a orgány národních výborů) hlásí příslušnému okresnímu ústavu národního zdraví výši dávek nemocenského pojištění (zabezpečení v nemocnici) vyplácených při úrazu, nemoci z povolání a jiných poškozeních zdraví ( § 13 odst. 2), a to ihned po skončení výplaty.

Odbory sociálního zabezpečení okresních národních výborů jsou povinny hlásit okresnímu ústavu národního zdraví příslušnému k projednání regresní náhrady ( § 8) ihned každé pravomocné rozhodnutí posudkové komise sociálního zabezpečení, kterým byla vyslovena invalidita nebo částečná invalidita vzniklá z úrazu,nemoci z povolání nebo jiného poškození zdraví.

Posudkoví lékaři sociálního zabezpečení okresního národního výboru podávají na žádost příslušného ústavu národního zdraví nebo orgánu rozhodujícího o regresní náhradě odborné vyjádření o invaliditě nebo částečné invaliditě osob, u kterých se tento stav pro účely sociálního zabezpečení nezjišťuje ( § 39 odst. 3). K žádosti o toto odborné vyjádření je třeba připojit potřebnou lékařskou dokumentaci. Vyskytnou-li se pochybnosti o správnosti vydaného vyjádření, může orgán rozhodující o regresní náhradě nebo příslušný ústav národního zdraví požádat krajského vedoucího lékaře sociálního zabezpečení o přezkoumání tohoto vyjádření.

Orgány uvedené v předchozích odstavcích jsou povinny hlásit příslušnému ústavu národního zdraví ihned také každou změnu ohlášených skutečností. Orgány sociálního zabezpečení hlásí však bez zvláštní žádosti změnu invalidity (jejího stupně) jen při takových poškozeních zdraví, pro která ministerstvo zdravotnictví takové zabezpečení vyžádalo ³ .

Okresní ústav národního zdraví je povinen zjistit rozhodné skutkové okolnosti projednávaného případu co nejpřesněji, nejúplněji a nejúčelněji. Provede za tím účelem potřebná šetření, vyslechne svědky, kteří mohou přispět k objasnění věci, opatří si v nezbytných případech odborná vyjádření, vyžádá si potřebné spisy, záznamy a doklady, popřípadě si opatří jiné podklady. Používá přitom součinnosti odborových orgánů, stálých odborných poradců regresní komise a součinnosti, popřípadě pomoci orgánů, organizací a občanů podle § 12.

Při zjišťování podkladů má okresní ústav národního zdraví všechna práva a povinnosti vyplývající z předpisů o správním řízení a ze zvláštních předpisů o řízení v regresních věcech.

Ke zjištění skutkového stavu je okresní ústav národního zdraví oprávněn také konat šetření v organizacích i na jiných místech.

Okresní ústav národního zdraví vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních náhrad; její součástí je i úschova hlášení a podkladů umožňující řádnou kontrolu odložených případů.

Také národní výbory vedou evidenci o případech, které jim byly předloženy k rozhodnutí.

Evidence se vede podle jednotných zásad stanovených ministerstvem zdravotnictví ( § 6 zákona) ⁴ .

Dospěje-li okresní ústav národního zdraví podle výsledků šetření k názoru, že občan nebo organizace jsou povinni k regresní náhradě, oznámí jim to s konkrétním odůvodněním této povinnosti a výše požadované regresní náhrady. Zároveň je vyzve, aby do 15 dnů regresní náhradu zaplatili, popřípadě povinnost k jejímu zaplacení uznali co do důvodu i výše, anebo aby se v této lhůtě vyjádřili k požadavku a jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění.

Regresní náhrady, které organizace uznala co do důvodu za projednávání regresních náhrad podle § 17, vyčíslí okresní ústav národního zdraví najednou s odkazem na dosažené uznání důvodu.

Jestliže občan nebo organizace použije příležitosti k vyjádření podle odstavce 1 a sdělí své námitky, je okresní ústav národního zdraví povinen prošetřit tyto námitky a provést nabízené důkazy, pokud mají význam pro posouzení povinnosti k regresní náhradě nebo pro její výši a nejsou zbytečné vzhledem k podkladům již bezpečně zjištěným. Obsah nově zjištěných skutkových okolností musí být účastníkovi sdělen a musí mu být dána možnost k nim se vyjádřit, a nestačí-li sdělení tohoto obsahu, musí být účastníkovi dána možnost seznámit se s nimi nahlédnutím do spisů nebo jinak.

Jestliže okresní ústav národního zdraví podle výsledků provedeného šetření, popřípadě již na základě hlášení zjistí, že povinnost k regresní náhradě není dána, regresní náhradu neuplatní a věc odloží. Byla-li již vydána výzva k zaplacení, poznamená stručně důvody odložení. Rozhodnutí ( § 26) se v odkládaných případech nevydává. Odložení nabrání pokračovat v řízení, zjistí-li se, že jsou důvody k uplatnění regresní náhrady, pokud ovšem ještě nedošlo k zániku práva ( § 7 zákona).

V ostatních případech po uplynutí lhůty dané ve výzvě k zaplacení,, popřípadě po došetření věci vzhledem k došlým námitkám, rozhodne okresní ústav národního zdraví ve věci samé, pokud je podle § 2 odst. 2 k tomu příslušný; jinak předloží věc k rozhodnutí příslušnému orgánu národního výboru.

Rozhodnutí o regresní náhradě vydá okresní ústav národního zdraví také v případech, v nichž občan nebo organizace uznali povinnost k regresní náhradě písemně co do důvodu i výše, avšak regresní náhradu podle dohody neplní ( § 31 odst. 2).

V řízení o regresních náhradách před orgány národních výborů je okresní ústav národního zdraví účastníkem; v řízení před orgány krajského národního výboru může jeho úkoly převzít odbor zdravotnictví krajského národního výboru, který může těmito úkoly pověřit krajský ústav národního zdraví anebo okresní ústav národního zdraví ve svém sídle.

Orgán rozhodující o regresní náhradě musí poskytnout účastníkům příležitost, aby se mohli vyjádřit k celému podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Nemusí tak učinit, jestliže jim byla tato příležitost poskytnuta již dříve ( § 18) a skutkový základ pro rozhodnutí se nezměnil.

I když toho není třeba ke splnění povinnosti uvedené v předchozím odstavci, orgán rozhodující o regresní náhradě projedná věc za současné přítomnosti účastníků, kdykoliv je ústavního jednání zapotřebí v zájmu úplného zjištění skutkového podkladu, posílení výchovného účinku nebo větší přesvědčivosti řízení a rozhodnutí.

K otázkám věcné příslušnosti přihlíží rozhodující orgán v každém období řízení. K místní nepříslušnosti přihlíží jenom, byla-li uplatněna nejpozději v odpovědi na výzvu podle § 18. Jestliže je nepříslušným, postoupí věc příslušnému orgánu.

Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne orgán rozhodující o regresní náhradě vždy ve věci samé.

Přiznaná regresní náhrada musí být zaplacena do 15 dnů od právní moci rozhodnutí; na tuto lhůtu se v rozhodnutí upozorní. Úroky z prodlení se nepožadují.

Rozhodnutím lze také vyslovit jinou splatnost náhrady, zejména placení ve splátkách nebo odložení splatnosti k pozdějšímu určenému datu, jsou-li zde okolnosti, které znemožňují platit hned, popřípadě najednou, anebo jestliže je třeba v mezidobí posoudit, zda povinný splnil podmínky, na které bylo vázáno povolení snížení nebo prominutí regresní náhrady ( § 24 odst. 5).

Povolit splátky nebo jinak odložit splatnost podle předchozího odstavce lze i bez žádosti. K žádosti občana se povolí splátky vždy, přesahuje-li jeho povinnost k regresní náhradě částku 1000,- Kčs.

Organizaci se ukládá regresní náhrada v plné výši.

Regresní náhradu lze organizaci snížit jen zcela výjimečně a jen na její žádost, mluví-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

Snížit nelze regresní náhradu záležející jen v náhradě nákladů léčení a dávek nemocenského pojištění. Pevnou částku regresní náhrady při částečné invaliditě a invaliditě nebo smrti lze - s výjimkou ustanovení odstavce 6 - snížit nejvýše o polovinu. Snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být uložena přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

Za zvláštní okolnost hodnou mimořádného zřetel lze považovat buď krajně nepříznivé důsledky, které by mělo pro organizaci zaplacení plné regresní náhrady (např. z hromadného úrazu zvlášť velkého počtu osob) anebo prokázaně jinak příznivé výsledky péče organizace o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při ráci. Tyto výsledky se posuzují především z hlediska plnění úkolů stanovených plánem ozdravných opatření.

Povoluje-li se organizaci snížení regresní náhrady, je možno vázat toto povolení na podmínku, že organizace provede ve stanovené lhůtě určitá opatření zaměřená na podstatné snížení úrazovosti v určeném období. Tato podmínka musí být stanovena, snižuje-li se regresní náhrada o více než 20 000,- Kčs. Větší slevu lze také rozvrhnout na několik období a dílčí slevy vázat na splnění předepsaných podmínek v určeném období.

Větší snížení, než je uvedeno v odstavci 3, lze povolit jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru vydaném v součinnosti s krajskou odborovou radou. Jestliže celkové snížení regresních náhrad organizaci z poškození zdraví vzniklých v témže kalendářním roce by přesáhlo částku 500 000,- Kčs, lze snížení povolit jen po předchozím souhlasu ministerstva zdravotnictví, které jej vydá v součinnosti s Ústřední radou odborů; souhlas je třeba vyžádat prostřednictvím krajského národního výboru.

Proti občanovi přísluší regresní náhrada jen do výše 10 000,- Kčs. způsobil-li však občan poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti, přísluší proti němu regresní náhrada do výše 20 000,- Kčs, a to včetně přirážky ( § 4 odst. 1 zákona).

Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze občanovi regresní náhradu přiměřeně snížit nebo prominout. Vezme se při tom zřetel také na občanovy poměry, zejména na závažnost důsledků, jaké by mělo zaplacení regresní náhrady na jeho výživu a životní úroveň jeho manžela, příbuzných v řadě přímé nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti.

Má-li občan povinnost k regresní náhradě, protože způsobil někomu poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti, lze mu regresní náhradu snížit, popřípadě prominout jen zcela výjimečně, jestliže důvody toho podle odstavce 2 zasluhují mimořádného zřetele. Prominutí i snížení je vyloučeno v případech, v nichž by mohla být občanovi uložena přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

Při snížení i prominutí regresní náhrady je třeba pečlivě vyvažovat ohled na povinného s obecným zájmem na výchově občanů k zachování zásad socialistického pořádku.

Regresní náhradu lze občanovi snížit, popřípadě prominout, i když sám o to nepožádal.

Rozhodnutí musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy, musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, musí být náležitě odůvodněno a musí v něm být vždy zaujato a odůvodněno stanovisko k námitkám a návrhům účastníků. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby byla z něho patrna správnost rozhodnutí a aby vychovávalo občany a organizace k ukázněnému plnění povinností. Rozhodnutí musí vždy obsahovat poučení a odvolání.

Rozhodnutí se vydává vždy písemně a účastník se nemůže vzdát jeho doručení.

Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí u orgánu, který rozhodnutí vydal. Včas podané odvolání má odkladný účinek, který nelze vyloučit.

Orgán, který vydal rozhodnutí, může jen tenkráte sám vyhovět podanému odvolání, vyhoví-li mu v plném rozsahu a souhlasí-li s tím účastníci. Jinak rozhodují o dovolání orgány uvedené v § 3.

Vyžaduje-li rozhodnutí o regresní náhradě odborného posouzení a nebyla-li věc po této stránce dostatečně osvětlena již v předcházejícím řízení, opatří si odvolací orgán odborné vyjádření příslušného orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, popřípadě jiného odborného orgánu nebo organizace, krajského ústavu národního zdraví a jeho prostřednictvím v nejzávažnějších případech ministerstva zdravotnictví.

Náklady řízení o regresních náhradách nesou ústav národního zdraví a národní výbory, u nichž tyto náklady vznikají.

Svědečné, znalečné, náhrady pracovních cest, nutné výdaje členů regresních komisí při výkonu funkce, jakož i jiné hotové výlohy potřebné k účelnému uplatnění regresních náhrad zálohují národní výbory; pokud tyto výlohy vznikají z působnosti okresního ústavu národního zdraví při přípravě podkladů nebo při uplatňování regresní náhrady, provádí se jejich úhrada podle poukazu ústavu národního zdraví, popřípadě se tyto výlohy uhrazují ze zálohy, kterou národní výbor poskytl k tomuto účelu ústavu národního zdraví.

Náklady, které v řízení vzniknou organizaci nebo občanovi, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, nese tento účastník sám.

Organizaci, která byla uznána povinnou k regresní náhradě, se uloží, aby uhradila vzniklé hotové výdaje uvedené v odstavci 2.

Občanovi, který byl uznán povinným k regresní náhradě, se uloží v přiměřené výši uhradit hotové výlohy uvedené v odstavci 2, jestliže vznikly jeho zaviněním, anebo způsobil-li poškození zdraví úmyslně nebo v opilosti.

Úhradu hotových výdajů uvedených v odstavci 2, které vznikly jenom proto, že občan nebo organizace, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, svévolně nebo úmyslně neposkytli potřebnou součinnost podle § 12, může orgán příslušný k rozhodnutí o regresní náhradě uložit tomuto účastníkovi i tenkráte, když k uložení náhrady samé nedošlo.

Okresní národní výbor spravuje pohledávky z regresních náhrad ať přiznané nebo jen uznané, o kterých rozhodly nebo by byly příslušné rozhodnout jeho orgány nebo okresní ústav národního zdraví. Okresní národní výbor vykonává tuto správu svým finančním odborem. Tato správa se však netýká pohledávek z regresních náhrad, které se vypořádávají bez uplatnění nebo které uplatňují orgány ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra ( § 12 zákona).

Regresní náhrady spravované okresním národním výborem se platí na účet tohoto národního výboru. Není-li plněna uznaná pohledávka, oznámí to okresní národní výbor neprodleně okresnímu ústavu národního zdraví ( § 20 odst. 3).

Rozhodnutí orgánů národního výboru nebo okresního ústavu národního zdraví o regresní náhradě vykonává finanční odbor okresního národního výboru, a to podle předpisů o vymáhání pohledávek daňových. Regresní náhrady proti rozpočtovým, družstevním a společenským organizacím se přitom vykonávají stejným způsobem jako proti státním hospodářským organizacím.

Výnos regresních náhrad spravovaných okresními národními výbory je neplánovaným příjmem těchto národních výborů. V souladu s účelovým určením tohoto výnosu podle § 8 zákona poskytují se z něho příspěvky:

Příspěvek podle odstavce 1 může být poskytnut na zařízení a opatření státu nebo socialistických organizací. Základním předpokladem je, že organizace výhledem k výši nutných nákladů nemůže takové zařízení nebo opatření provést ze svých prostředků, ač jich účelně používá, anebo nemůže je provést v čase odpovídajícím naléhavé potřebě. přiměřená účast organizace na nákladech má být zpravidla zachována.

Na poskytnutí příspěvku podle předchozích ustanovení není právní nárok. Příspěvek se poskytuje na žádost organizace nebo orgánů jí nadřízených.

Příspěvek nelze poskytovat na zařízení a opatření běžné povahy, která má organizace zajišťovat z vlastních prostředků.

V rámci účelového určení podle § 32 je v každém okrese z výnosu regresních náhrad dosaženého v běžném roce jedna polovina určena na zařízení a opatření v okrese, dalších 30 % na zařízení a opatření v kraji a zbytek 20 % na potřeby celostátní povahy; k těmto celostátním potřebám patří také vyšší oprávněná potřeba jednotlivých krajů, popřípadě okresů.

Příspěvky z výnosu regresních náhrad poskytuje okresní národní výbor, který spravuje výnos regresních náhrad. Pokud tak činí z poloviny výnosu, která je podle odstavce 1 určena pro potřeby okresu, řídí se vlastním uvážením naléhavosti a významu těchto potřeb z hlediska zabezpečení ochrany života a zdraví. Příspěvky z druhé poloviny výnosu, která je vyhrazena pro potřeby kraje a pro potřeby celostátní, poskytuje jen podle pokynů krajského národního výboru. Návrh předkládá radě okresního národního výboru zdravotnická komise v dohodě s finanční komisí a plánovací komisí a po slyšení příslušných orgánů Revolučního odborového hnutí a výrobního družstevnictví, jakož i orgánů hygienické služby a jiných příslušných orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Zdravotnická komise vychází z námětů své regresní komise; plánovací komise přihlédne ke stanovisku své odborné komise pro péči o zdravé životní prostředí, byla-li při ní zřízena ⁶ .

Pokyny k poskytnutí příspěvku z kvot vyhrazených pro potřeby kraje a pro potřeby celostátní dává okresnímu národnímu výboru krajský národní výbor; při projednávání návrhu se postupuje způsobem uvedeným v odstavci 2. S kvotou vyhrazenou pro celostátní potřeby nakládá krajský národní výbor jen podle pokynu ministerstva zdravotnictví.

Pro potřeby, které jsou plánovány na několik let, může být poskytnut celkový příspěvek, rozvržený na více let, k jehož plnění se v dalších letech použije výnosu regresních náhrad již v průběhu roku, vždy však jen do výše získaných zdrojů v rámci příslušné kvoty.

Rady okresních národních výborů se mohou dohodnout, že kvot výnosu určených pro potřebu okresu bude v rámci ustanovení § 32 použito pro společné potřeby více okresů, pro potřeby kraje nebo pro potřeby celostátní. Obdobná dohoda je přípustná i mezi radami krajských národních výborů. Při těchto dohodách přihlížejí rady národních výborů ke stanovisku orgánů uvedených v odstavci 2.

Orgán poskytující příspěvek určí vždy účel použití a lhůty, v nichž má být jeho použití vykázáno a vyúčtováno. O poskytnutí příspěvku vyrozumí kromě organizace, které je příspěvek určen, vždy také její nadřízený orgán a příslušný orgán dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, jakož i orgán státního odborného dozoru, do jehož působnosti patří účel, k němuž má být příspěvku použito. Jde-li o příspěvek poskytovaný z vyhrazené kvoty, vyrozumí také orgán, který vydal pokyn k tomuto použití.

Organizace, která dostala příspěvek, podává ve stanovené lhůtě zprávu o jeho použití s potřebnými doklady orgánu, který jí příspěvek poskytl ( § 33 odst. 2) a který zařídí přezkoumání zprávy příslušnými orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo jiným způsobem.

Orgán, který příspěvek poskytl ( § 33 odst. 2), posoudí, zda bylo příspěvku použito za podmínek stanovených při jeho poskytnutí; v opačném případě rozhodne, že organizace je povinna příspěvek nebo jeho část vrátit.

Sazba náhrad nákladů léčebné péče se stanoví

Za poskytnutou zubní péči se k částkám podle odstavce 1 písm. b) popřípadě a) připočítává vždy cena volného drahého kovu, pokud nebyla uhrazena léčeným občanem.

Náklady, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a 2, se nepočítají; zejména se nepočítají léky, obvazy a běžné léčebné a ortopedické pomůcky, které byly poskytnuty ať přímo nebo na základě lékařského předpisu, a náklady dopravy nemocného nebo zdravotnického pracovníka k nemocnému.

Pevná částka regresní náhrady při invaliditě nebo smrti postiženého činí 100 000,- Kčs, při částečné invaliditě 50 000,- Kčs.

Pevná částka uvedená v odstavci 1 je náhradou všech dávek důchodového zabezpečení, které by byly přiznány z důvodu invalidity (částečné invalidity) nebo smrti poškozeného. Pevná částka při smrti poškozeného náleží i v případech, kdy nebyly přiznány žádné důchody pozůstalých.

Pevné částky podle odstavce 1 náležejí i v případech, kdy poškození popřípadě jejich pozůstalí nemají nárok podle předpisů o důchodovém zabezpečení, anebo jim takové nároky nevznikly. Pokud se invalidita poškozených pro účely důchodového zabezpečení nezjišťuje, považuje se za invaliditu nebo částečnou invaliditu takový jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý úrazem nebo jiným poškozením zdraví ( § 13 odst. 2), který by u osob v pracovním poměru odpovídal podmínkám invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů o sociálním zabezpečení.

Pevná částka podle předchozích ustanovení se nedotýká regresních náhrad pro náklady léčebně preventivní péče a pro dávky nemocenského pojištění. Nepovažují se však náklady léčebně preventivní péče poskytnuté po přiznání invalidity (částečné invalidity), ledaže by šlo o náklady uvedené v ustanovení § 37 odst. 1 písm. c), poskytované při této invaliditě poprvé. Rovněž se nepožaduje vyplacené pohřebné.

Pravomocným přiznáním nebo dobrovolným zaplacením pevné částky podle odstavce 1 je případ po regresní stránce vyřízen a k pozdějším změnám, ať příznivým nebo nepříznivým, se nepřihlíží. Jestliže však poškozený přestal být invalidním do jednoho roku po tom, co byl invalidním uznán, vrátí se povinnému občanu nebo organizaci to, co na pevnou částku regresní náhrady zaplatili, po odečtení skutečně vyplacených dávek důchodového zabezpečení. Tyto účinky nemá pouhá změna invalidity na částečnou invaliditu.

Nárok na vrácení částky podle předchozího odstavce zaniká, jestliže jej občan nebo organizace neuplatnili do 6 měsíců poté, co byla výplata důchodu poškozenému pravomocně zastavena. O tomto nároku rozhodne regresní komise okresního národního výboru.

Regresní náhrady z poškození zdraví, z nichž nevznikla pracovní neschopnost, a z lehkých poškození zdraví osob, u kterých se pracovní neschopnost nezjišťuje, se uplatňují:

Za lehké poškození zdraví podle odstavce 1 se považuje takové, které si vyžádalo jen ambulantní péči, a to méně než pěti ošetřeními.

Omezení uvedené v odstavci 1 se netýká případů, kdy nebylo dbáno předpisů o uznávání pracovní neschopnosti.

Regresní náhrady proti organizacím a občanům, pokud jsou pro takový případ své odpovědnosti pojištěni u Státní pojišťovny, se vypořádávají s touto pojišťovnou podle zvláštní úpravy bez uplatnění; práva z pojištění nejsou tím dotčena.

Podle zvláštní úpravy uvedené v odstavci 1 se nevypořádává přirážka k regresní náhradě podle § 4 odst. 1 zákona.

Okresní národní výbory rozhodují také o regresních náhradách uplatňovaných orgány ministerstev národní obrany a vnitra, pokud se podle § 12 zákona uplatňují před orgány národních výborů. Postupují při tom podle ustanovení této vyhlášky; rozhodovací pravomoc okresních ústavů národního zdraví se však na tyto náhrady nevztahuje.

Místně příslušnými k rozhodování o regresních náhradách uvedených v odstavci 1 jsou orgány národních výborů, v jejichž obvodě má sídlo orgán ministerstva národní obrany, popřípadě ministerstva vnitra, který je příslušný k uplatnění regresní náhrady.