90/1965 Sb. znění účinné od 1. 1. 1966 do 31. 12. 1966

Vládní vyhláška

ze dne 25. srpna 1965

o plánovitém řízení národního hospodářství

V současné etapě rozvoje naší společnosti je nezbytnou podmínkou neustálého růstu národního hospodářství uplatnit takovou soustavu socialistického plánovitého řízení, která vychází z organického sepětí celospolečenského plánování s působením socialistických zbožně peněžních vztahů. Tak se vytvoří podmínky, aby se v praktickém hospodářském životě neustále obnovoval soulad mezi celospolečenským zájmem, podnikovými a individuálními zájmy, aby byla rozšířena pravomoc a odpovědnost podniků a rozvíjena iniciativa pracujících.

Uplatnění této soustavy současně předpokládá aktivní účast pracujících a společenských organizací v řídícím procesu a účinnou politickovýchovnou práci všech orgánů a organizací.

Soustava využívá objektivního působení ekonomických procesů, vlivu světového a domácího trhu, a tak vytváří ekonomický tlak i hmotnou zainteresovanost na plném uplatňování výsledků vědy a techniky a podporuje progresívní tendence v naší ekonomice.

Soustava směřuje k vytvoření jednotných ekonomických podmínek, práv a povinností podniků, aby byly zvýhodněny dobře hospodařící podniky, které nejlépe uspokojují potřeby společnosti.

Tato soustava bude uplatněna postupně, přitom formy a metody řízení budou rozvíjeny v souladu s konkrétními ekonomickými podmínkami i dlouhodobými cíli rozvoje soustavy a jejich účinnost bude prověřována dosahovanými hospodářskými výsledky.

K postupnému uplatnění zásad plánovitého řízení národního hospodářství, schválených usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa dne 29. ledna 1965, vláda ČSSR podle § 391 a § 395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 28 zákona č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci, podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 11 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, stanoví:

Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška vymezuje pojetí a funkci plánu, jeho nástrojů i ekonomických nástrojů řízení, stanoví zásady jejich uplatňování a určuje pravomoc i odpovědnost jednotlivých orgánů hospodářského řízení a organizací při plánovitém řízení národního hospodářství, jakož i zásady účasti pracujících.

§ 2

(1)	Plánovitý rozvoj národního hospodářství je zajišťován soustavou národohospodářských plánů, která je konkretizací hospodářské politiky a základem pro řízení národního hospodářství státem. Národohospodářské plány vyjadřují cíle, které si společnost pro dané období stanovila, a cesty i prostředky k jejich uskutečnění.
(2)	Hlavními nástroji k zabezpečování plánovitého rozvoje jsou jednak závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele plánu, jednak ekonomické nástroje. Tyto hlavní nástroje působí na utváření optimálních proporcí a maximální efektivnosti v procesu vypracování plánu i v období jeho realizace.
(3)	Úlohou ekonomických nástrojů je zejména vytvářet příznivé podmínky pro soulad podnikových a celospolečenských zájmů a pro dlouhodobý zájem podniků na optimálním rozvoji a vytvářet účinný ekonomický tlak na racionální rozhodování podniků, jiných organizací a výrobních hospodářských jednotek.
(4)	Orgány hospodářského řízení jsou povinny uplatňovat nástroje plánovitého řízení tak, aby působily ve vzájemném souladu k uspokojování potřeb společnosti v množství, skladbě, technické a jakostní úrovni výrobků a služeb a k zabezpečování maximální efektivnosti a hospodárnosti.

§ 3

(1)	Ustanoveními části první, druhé a šesté se řídí všechny orgány hospodářského řízení a všechny socialistické organizace, pokud není stanoveno jinak.
(2)	ustanovení části třetí platí pro státní hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností na hrubém důchodu nebo zisku, které určí vláda. Pro ostatní státní hospodářské organizace platí ustanovení části čtvrté. Část pátá platí pro hospodaření národních výborů.
(3)	Postavení družstevních organizací v národním hospodářství, jejich základní zaměření, zásady řízení a organizační výstavbu upravuje třetí část hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. Vztah družstevních organizací ke státnímu rozpočtu je upraven zákonem o důchodové dani družstev a jiných organizací. Základní principy zdokonalené soustavy plánovitého řízení v družstevních organizacích stanoví v souladu s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v rámci své pravomoci příslušné orgány Ústřední rady družstev, Ústředního svazu výrobních družstev a Ústředního svazu spotřebních družstev.

§ 4

(1)	Orgány hospodářského řízení se rozumí ústřední orgány, slovenské národní orgány, oborová ředitelství a národní výbory.
(2)	Výrobní hospodářskou jednotkou se rozumí oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi nebo trust podniků, sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně, rozpracování úkolů, limitů a ekonomických nástrojů a zu hlediska odvodů; vytváří pouze podnikové fondy a fond oborové výstavby.
(3)	Oborovým ředitelstvím se rozumí podle této vyhlášky ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4)	Podnikem ve smyslu třetí a čtvrté části této vyhlášky se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost.
(5)	Krajské národní výbory plní ve vztahu k hospodářství řízenému národními výbory zároveň obdobné úkoly jako ústřední orgány hospodářského řízení ( § 10 odst․ 4, 5 a 7, § 12 odst. 1, § 13 odst. 2, § 14, § 15 odst. 1, § 17 odst. 2, § 29 odst. 1, § 21, § 23 odst. 2, 5 a 7, § 29 odst. 1, § 31 odst. 1, § 34 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2, § 46 odst. 4 a 5, § 66) . Národní výbory vůči podnikům jimi řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství ( § 10 odst. 6 a 7, § 17 odst. 3, § 18 odst. 5, § 21, § 23 odst. 2, § 29 odst. 1, § 30 odst. 2, § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 36 odst. 1, § 43, § 54 odst. 2, § 61 odst. 2, § 66 bod 2, § 73 odst. 2, - 79 odst. 3, § 81 odst. 2, § 84, § 85) .
(6)	Slovenská národní rada plní vůči organizacím ji přímo řízeným obdobné úkoly jako ústřední orgán.

ČÁST PRVNÍ

SOUSTAVA NÁRODOHOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ (§ 5-9)

§ 5

(1)	Soustavu národohospodářských plánů tvoří státní plán rozvoje národního hospodářství, který je základem této soustavy, státní rozpočet, opírající se o finanční plány podniků a rozpočty národních výborů a spjatý se státním plánem rozvoje národního hospodářství, úvěrový plán, pokladní plán, devizový plán a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a státních i ostatních socialistických organizací.
(2)	Státní plán rozvoje národního hospodářství a hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací, včetně jejich finančních plánů, se člení na plány dlouhodobé (zpravidla pětileté) a na plány prováděcí (roční).
(3)	Plány obsahující úkoly rozvoje hospodářství a kultury na Slovensku jsou součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
(4)	Součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou též plány obsahující úkoly rozvoje oblasti a plán vývoje cen, jímž se stanoví změny cenové úrovně odvětví a oborů, výjimečně též takových výrobků, kterými se určuje cenová úroveň oboru.
(5)	Zvláštní částí státního plánu rozvoje národního hospodářství se stanoví úkoly k zabezpečení obrany a bezpečnosti státu.

§ 6

Základem pro vypracování dlouhodobých plánů jsou technickoekonomické koncepce a studie a dlouhodobý výhled, obsahující výhledové cíle a směry rozvoje národního hospodářství, zpravidla na období patnácti až dvaceti let. Jsou východiskem pro určení obsahu dlouhodobých plánů zejména v těch ekonomických činnostech a procesech, jejichž realizace přesahuje období pěti let, a vytyčují strukturální a kvalitativní změny v rozvoji národního hospodářství.

§ 7

(1)

Dlouhodobý státní plán rozvoje národního hospodářství (zpravidla pětiletý) je komplexním národohospodářským plánem, který stanoví koncepci rozvoje národního hospodářství a jeho proporce, způsob uskutečňování strukturálních a kvalitativních změn, rozvoj mezinárodní dělby práce,l přípravu kvalifikovaných kádrů a rozvoj životní úrovně a společenské spotřeby. Stanoví závazné úkoly, rozděluje nejdůležitější prostředky k dosažení cílů dlouhodobého plánu a určuje program hospodářské politiky, která tvoří rámec pro používání ekonomických nástrojů.

(2)

Dlouhodobé hospodářské plány národních výborů, výrobních hospodářských jednotek a socialistických organizací jsou rovněž komplexními plány, které stanoví koncepci rozvoje příslušného oboru, hospodářského celku nebo organizace. Vycházejí z dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství a zabezpečují jej.

§ 8

Prováděcí plány zabezpečují a zpřesňují úkoly dlouhodobého plánu podle podmínek vytvořených při jeho plnění. Vypracovávají se na období jednoho roku s výhledem na další jeden až dva roky.

§ 9

(1)	K dosažení cílů a proporcí vytyčených státním plánem rozvoje národního hospodářství se používají jednak nástroje plánu, kterými jsou závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele, jednak nástroje ekonomické (dlouhodobé a operativní).
(2)	Pro vypracování dlouhodobého plánu se vytyčují směrné úkoly a směrné limity (vyjádřené zpravidla souhrnnými údaji), orientační ukazatele a dlouhodobé ekonomické nástroje ( § 17).
(3)	Národohospodářské plány se vypracovávají v soustavě podkladových údajů podle metodických pokynů a na předepsaných formulářích.

ČÁST DRUHÁ

NÁSTROJE PLÁNU A PLÁNOVACÍ PROCES (§ 10-23)

HLAVA 1

Nástroje plánu (§ 10-14)

§ 10

(1)

Závaznými úkoly se stanoví

a)	státní úkoly vědy a techniky,
b)	jmenovité investice, popř. další úkoly v investiční výstavbě,
c)	celkové úkoly vývozu a jmenovitě určené dodávky zboží, důležité pro rozvoj vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků,
d)	úkoly ve výchově kádrů,
e)	jmenovité úkoly výroby a jiných výkonů a dodávek,
f)	úkoly v zabezpečení obrany a bezpečnosti státu,
g)	úkoly rozvoje hospodářství na Slovensku a v oblastech.

(2)

Závaznými limity se stanoví zejména

a)	objem oborových investic a celkový objem nejmenovitých investic, objem stavebních prací prováděných stavebními podniky pro investice a generální opravy a objem rozpočtových nákladů zahajovaných staveb;
b)	neinvestiční výdaje ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací na vědu a výzkum;
c)	celkový objem dovozu zboží a dovoz jmenovitě určeného zboží, důležitého pro rozvoj národního hospodářství, vnějších vztahů a plnění mezistátních závazků;
d)	počet pracovníků, tam kde je to nezbytné pro zajištění proporcionálního rozvoje národního hospodářství;
e)	objem mzdových fondů, popř. další ukazatele u organizací, u nichž není vývoj mezd řízen ekonomickými nástroji;
f)	odběr vybraných materiálů, popř. energie.

(3)

Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda v nezbytném rozsahu v dlouhodobém státním plánu rozvoje národního hospodářství a podle potřeb je zpřesní, popř. stanoví další závazné úkoly a závazné limity v prováděcím státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu, popř. v úvěrovém, pokladním nebo devizovém plánu.

(4)

Závazné úkoly a závazné limity stanoví vláda ústředním orgánům a krajským národním výborům; tyto orgány v rámci své pravomoci zabezpečují závazné úkoly a závazné limity jednak ekonomickými nástroji, jednak stanovením závazných úkolů a závazných limitů podřízeným organizacím.

(5)

Ústřední orgány a krajské národní výbory mohou rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou v dlouhodobém nebo v prováděcím plánu jen zcela výjimečně, a to tím, že uloží mimořádný závazný úkol ( § 14).

(6)

Oborové ředitelství může rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů jen za podmínek stanovených ve statutu výrobní hospodářské jednotky nebo tím, že uloží mimořádný závazný úkol ( § 14). Obdobně postupují národní výbory.

(7)

Na dodávky v rozsahu závazných úkolů jsou organizace povinny za podmínek stanovených v hospodářském zákoníku uzavřít hospodářskou smlouvu. Nedodrží-li organizace závazný limit, je nadřízený orgán oprávněn odčerpat jí přiměřenou částku z fondu pracujících nebo rezervního fondu nebo zkrátit příslušný limit v příštím roce. Odčerpanou částku převede oborové ředitelství do svého rezervního fondu, ústřední orgán do své finanční rezervy, národní výbor do svého fondu rezerv a rozvoje.

§ 11

(1)

Při stanovení závazného státního úkolu vědy a techniky určí vláda též pracoviště odpovědné za řešení a koordinaci závazného státního úkolu vědy a techniky a rozhodující spolupracující pracoviště, lhůtu řešení, jakož i rozhodující prostředky k zabezpečení tohoto úkolu.

(2)

Jako závazný úkol výroby a jiných výkonů a dodávek může být uložena jen výroba zvlášť důležitých konkrétních výrobků, a to určením množství, popř. též stanovením technickoekonomických parametrů. Výjimečně může být uložen jmenovitý úkol výroby a jiných výkonů a dodávek na širší soubor výrobků v případě, kdy

a)	objektivně působící vlivy omezují účinnost ekonomických nástrojů (např. přírodní podmínky),
b)	po přechodnou dobu nelze očekávat plné působení ekonomických nástrojů a tržních vztahů (např. u dodávek pro vývoz, pro vnitřní obchod, pro jmenovité stavby apod.).

§ 12

(1)	Ústřední orgány a národní výbory mohou limity počtu pracovníků rozepsat na podřízené výrobní hospodářské jednotky a organizace buď jako závazné limity nebo jako orientační ukazatele, jestliže zajistí v souhrnu jejich dodržení.
(2)	V zájmu zajištění potřeby pracovních sil v preferovaných odvětvích mohou krajské národní výbory s ohledem na situaci ve zdrojích pracovních sil podnikům (organizacím), u nichž limit počtu pracovníků byl nadřízeným orgánem rozepsán jako orientační, stanovit po dohodě s nadřízeným orgánem tento limit jako závazný.
(3)	Závazný limit počtu pracovníků je možno překročit jen výjimečně na základě písemného povolení krajského národního výboru, vydaného v dohodě s ústředním orgánem. Požadavky na povolení k překročení limitu počtu pracovníků posuzuje krajský národní výbor z hlediska společenské efektivnosti a možností ve zdrojích pracovních sil.
(4)	Pro přijímání a překročení počtu pracovníků z doplňkových zdrojů pro rozšiřování služeb a pro údržbu bytového fondu platí zvláštní předpis.

§ 13

(1)

Orientační ukazatele nemají charakter závazných úkolů; slouží k informaci organizací o potřebách a zdrojích společnosti. Organizace průzkumem trhu, jednáním se svými odběrateli a dodavateli a zejména uzavíráním dlouhodobých a jiných smluv zpřesňují proporce státního plánu, vyjádřené orientačními ukazateli, a o zpřesnění informují nadřízený orgán.

(2)

Orgány hospodářského řízení analyzují odchylky skutečného hospodářského vývoje od orientačních ukazatelů státního plánu a na základě toho činí závěry pro operativní používání ekonomických nástrojů řízení a pro opatření v oblasti využití rezerv, v oblasti dovozu, investic apod. Jestliže by odchylky skutečného vývoje od proporcí státního plánu, vyjádřených orientačními ukazateli, ohrozily podstatně splnění základních cílů státního plánu, uloží vláda další závazné limity, popř. uloží ústředním orgánům (krajským národním výborům), aby zajišťovaly proporce státního plánu mimořádnými závaznými úkoly ( § 10 odst. 5), a to v případech, kdy použití ekonomických nástrojů by nabylo účinné.

§ 14

(1)	Orgán hospodářského řízení, který ukládá nebo navrhuje uložení závazného úkolu výroby, jiných výkonů nebo dodávek, je povinen zjistit, zda stanovením závazného úkolu nedojde ke zhoršení hospodářského výsledku v takovém rozsahu, že by byl ohrožen žádoucí vývoj mezd. V takovém případě je povinen provést nebo navrhnout potřebné změny ekonomických nástrojů řízení, popř. zajistit též úměrné ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků.
(2)	V případech, kdy na úseku výroby, jiných výkonů nebo dodávek ústřední orgány, národní výbory nebo oborová ředitelství rozšíří okruh závazných úkolů ( § 10 odst. 5 a 6), jsou tyto orgány povinny hradit skutečné škody, vzniknou-li v důsledku uložení takovéhoto mimořádného úkolu.
(3)	Organizace se mohou domáhat úhrady podle odst. 2, jen ohlásí-li a zdůvodní-li nadřízenému orgánu ve lhůtě jím stanovené rozsah nepříznivých hospodářských důsledků.

Hlava 2

Plánovací proces (§ 15-23)

§ 15

(1)	Vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství řídí podle pokynů vlády Státní plánovací komise (část tohoto plánu, týkající se rozvoje vědy a techniky, se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky); zúčastní se ho ústřední orgány, Slovenská národní rada a krajské národní výbory, jakož i vědecké instituce a výzkumné ústavy. Vypracování hospodářských plánů socialistických organizací řídí nadřízené ústřední orgány (u organizací řízených národními výbory příslušné národní výbory ve spolupráci s ústředními orgány).
(2)	Účast Národního shromáždění na rozpracování zásadních otázek rozvoje národního hospodářství a na vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí usnesením Národního shromáždění č. 182/1964 Sb.
(3)	Postup při vypracování státního plánu rozvoje národního hospodářství se řídí metodickými pokyny Státní plánovací komise.

Dlouhodobý plán

§ 16

Při vypracování dlouhodobého plánu ústřední orgány, Slovenská národní rada, národní výbory, oborová ředitelství a organizace konfrontují své záměry s koncepcí obsaženou ve směrnici stanovené vládou a navrhují nadřízeným orgánům případné úpravy, doložené ekonomickými rozbory. Orgány hospodářského řízení a organizace pracují při tvorbě dlouhodobého plánu metodou postupného přibližování k nejvhodnějšímu řešení. Vypracovávají postupně několik, vždy hlouběji propracovaných návrhů plánu, a vzájemně porovnávají různé varianty řešení.

§ 17

(1)

Směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství stanoví vláda na podkladě návrhu Státní plánovací komise (včetně směrnice pro vypracování dlouhodobého plánu rozvoje vědy a techniky na podkladě návrhu Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky). Směrnice obsahuje

a)	dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení,
b)	směrné úkoly a směrné limity pro vypracování státního plánu,
c)	orientační ukazatele.

(2)

Na podkladě směrnice stanovené vládou rozpracuje ústřední orgán směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele na oborová ředitelství a jím přímo řízené organizace. Obdobně postupují i národní výbory a Slovenská národní rada. Pro stanovení odvodů platí ustanovení § 30 až 36 a § 46 až 48.

(3)

Oborové ředitelství (řídící národní výbor) rozpracuje na podniky stanovené dlouhodobě působící ekonomické nástroje řízení; směrné úkoly a směrné limity a orientační ukazatele rozepíše na podniky v rozsahu a formě odpovídající stupni soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru).

§ 18

(1)	Státní plánovací komise vypracuje návrh dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství na podkladě návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů a po projednání s nimi jej předloží vládě. Návrh plánu rozvoje vědy a techniky předkládají společně Státní plánovací komise a Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a návrhy plánu investiční výstavby a projektových prací Státní plánovací komise ve spolupráci se Státní komisí pro investiční výstavbu.
(2)	Na návrh vlády projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství Národní shromáždění a schvaluje jej formou zákona ( § 4 zákona č. 183/1964 Sb.).
(3)	Ústřední orgány sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele dlouhodobého plánu a zabezpečí vládou uložené závazné úkoly a závazné limity; postupují přitom podle § 10 odst. 4 a 5. Národní výbory postupují při zajištění dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství podle § 21 a orgány Slovenské národní rady podle § 20.
(4)	Pětiletý plán badatelského výzkumu schvaluje vláda; k jeho provedení a ke schvalování nutných změn a doplňků zmocňuje Československou akademii věd.
(5)	Oborová ředitelství (řídící národní výbory) převedou závazné úkoly a závazné limity na podřízené organizace způsobem, který zabezpečí jejich splnění a který odpovídá soustředění řídící a plánovací agendy na oborovém ředitelství (řídícím národním výboru); současně sdělí podřízeným organizacím orientační ukazatele. Přitom postupují podle ustanovení § 10 odst. 6.

§ 19

Prováděcí plán

(1)

Návrh státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství vypracovává na základě prověřených návrhů ústředních orgánů, Slovenské národní rady a krajských národních výborů Státní plánovací komise; předkládá jej vládě s informací o variantách řešení úkolů prováděcího plánu a s návrhem na stanovení ekonomických nástrojů, kterými bude třeba podněcovat splnění plánu.

(2)

Pro zajištění závazných úkolů a závazných limitů státního prováděcího plánu platí obdobně ustanovení § 18 odst. 3 a 5.

§ 20

Plán rozvoje národního hospodářství na Slovensku

(1)

Návrhy plánu rozvoje národního hospodářství na Slovensku vypracovává ve funkci plánovacího orgánu Slovenské národní rady a ve funkci oblastního orgánu Státní plánovací komise Slovenská plánovací komise, a to ve spolupráci s ústředními orgány, ostatními orgány Slovenské národní rady, krajskými národními výbory, oborovými ředitelstvími a organizacemi. V odvětvích, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady, zúčastňují se příslušná pověřenectva a komise Slovenské národní rady procesu tvorby plánu tím, že vypracovávají návrhy plánů a v rozsahu stanoveném vládou provádějí jejich rozpracování a odpovídají za jejich realizaci.

(2)

Slovenská plánovací komise předkládá návrh plánu předsednictvu Slovenské národní rady a Státní plánovací komisi. Při vypracování návrhu plánu rozvoje hospodářství na Slovensku vychází z návrhů plánů vypracovaných pověřenectvy, komisemi a ostatními výkonnými orgány Slovenské národní rady a z návrhů hospodářských plánů za podniky (a ve vymezeném rozsahu i za závody) na Slovensku, které předkládají oborová ředitelství Slovenské plánovací komisi, popř. příslušným pověřenectvům a komisím Slovenské národní rady.

(3)

Ústřední orgány a oborová ředitelství projednávají se Slovenskou plánovací komisí, popř. s příslušnými výkonnými orgány Slovenské národní rady, zásadní otázky rozvoje jednotlivých oborů na Slovensku, především umísťování nových závodů, pořadí naléhavosti investičních akcí, návrhy, technickoekonomických koncepcí, zaměření výrobních programů a jejich rozmístění, základní úkoly v oblasti ekonomických nástrojů, organizaci výrobně technické základny a otázky výchovy a přípravy kvalifikovaných kádrů.

(4)

Vláda stanoví závazné úkoly plánu za hospodářství na Slovensku

Slovenské národní radě za hospodářství, které přímo řídí;

ústředním orgánům v rámci jejich celkových závazných úkolů a v případech, kdy slovenské národní orgány vystupují jako nositelé závazných úkolů, též za pověřenectva;

národním výborům na Slovensku na základě návrhu předloženého Státní plánovací komisí po projednání s příslušnými orgány Slovenské národní rady.

Rozhodující úkoly z hlediska rozvoje hospodářství na Slovensku stanoví vláda jako závazné úkoly v územním průřezu.

(5)

Stanoví-li vláda některé nástroje ekonomického řízení bezprostředně pro oborová ředitelství, určí úkoly za Slovensko ve všech případech, kdy je to potřebné pro zajištění úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku a pro účelné rozmístění výrobních sil.

§ 21

Plány hospodářství řízeného národními výbory

Krajské národní výbory rozpracovávají závazné úkoly, závazné limity a orientační ukazatele dlouhodobého a prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství a stanoví ekonomické nástroje řízení podřízeným organizacím a národním výborům nižších stupňů; závazné úkoly a závazné limity mohou národní výbory rozpracovat a stanovit pro podřízené organizace a národní výbory i v jiné než vládou stanovené formě. Počet a rozsah závazných úkolů a závazných limitů může národní výbor rozšířit jen v případě, vyžaduje-li to nezbytný zájem uspokojení místních potřeb a nenaruší-li to ekonomickou samostatnost organizace. Jinak může uložit mimořádný závazný úkol za podmínek uvedených v § 10 odst. 5 a 6.

§ 22

Oblastní plány

(1)	K zajištění proporcionality rozvoje hospodářství na svém území vypracovávají krajské národní výbory návrhy plánů rozvoje oblastí.
(2)	Ústřední orgány, orgány Slovenské národní rady, oborová ředitelství a jim podřízené organizace jsou povinny předkládat krajským národním výborům jako podklad pro vypracování návrhů plánů rozvoje oblastí návrhy svých plánů v oblastním členění, a to v rozsahu stanoveném metodickými pokyny Státní plánovací komise. S krajskými národními výbory jsou povinny též projednávat své rozvojové úkoly, vztahující se k celkovému rozvoji hospodářství na území jednotlivých krajů; protokol o těchto jednáních je podkladem pro vypracování jejich plánů.
(3)	Krajské národní výbory poskytují ústředním orgánům, Slovenské národní řadě, oborovým ředitelstvím a jim podřízeným organizacím podklady a údaje potřebné pro jejich činnost z hlediska hospodářského rozvoje oblastí, zejména údaje o zdrojích pracovních sil, bytové výstavbě, vodohospodářských podmínkách a výstavbě zařízení na úseku hospodářství řízeného národními výbory.

§ 23

Změny prováděcího plánu

(1)	Závazné úkoly a závazné limity stanovené státním prováděcím plánem může změnit jen vláda a v rozsahu jejího zmocnění Státní plánovací komise, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, Slovenská národní rada, popř. ministři (vedoucí ústředních orgánů) a rady krajských národních výborů.
(2)	Ústřední orgány, Slovenská národní rada a národní výbory mohou provést změny jen v rámci jim stanovených závazných úkolů a závazných limitů.
(3)	Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro změny stanovených operativních ekonomických nástrojů.
(4)	Návrh na změnu podle odstavců 1 až 3 může předložit příslušný orgán, popř. organizace, za podmínek uvedených v § 14. V návrhu na změnu musí vyčíslit její vliv na ostatní údaje svého plánu, vliv na plány dodavatelů a odběratelů, popř. jiných změnou dotčených organizací. K návrhu na změnu závazného úkolu dodávek musí přiložit vždy stanovisko odběratelů. Návrh musí vždy řešit důsledky změn na hospodaření dotčených organizací.
(5)	Návrhy na změny podle odstavce 1 předkládá příslušný ústřední orgán nebo krajský národní výbor po projednání se Státní plánovací komisí, Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, ministerstvem financí, popř. s dalšími zúčastněnými ústředními orgány a krajskými národními výbory, krajský národní výbor též po projednání s příslušným ústředním orgánem.
(6)	Návrhy na změny podle odstavců 1 až 3, týkající se úkolů rozvoje hospodářství na Slovensku, jakož i změny týkající se plánů národních výborů na Slovensku, musí být předem projednány s příslušnými orgány Slovenské národní rady.
(7)	Návrhy na změny podle odstavce 2, které se dotýkají též státního rozpočtu, musí být předem projednány s ministrem financí; přesahují-li zmocnění ministra financí nebo požádá-li o to ministr financí, předloží příslušný ústřední orgán (Slovenská národní rada, krajský národní výbor) návrh vládě.
(8)	Podrobnosti o změnách plánu investiční výstavby, prováděných ústředními investory, stanoví Státní plánovací komise.
(9)	Pokud změnou plánu bude zvýšen původně stanovený závazný úkol ve výrobě, jiných výkonech nebo dodávkách, postupuje se podle ustanovení § 14.

ČÁST TŘETÍ

Ekonomické nástroje (§ 24-64)

Hlava 1

Ekonomické nástroje, hrubý důchod a zisk (§ 24-28)

§ 24

Orgány hospodářského řízení jsou povinny používat ekonomických nástrojů tak, aby v podnicích vytvářely hmotný zájem zdokonalovat a rozšiřovat výrobu, pružně ji přizpůsobovat potřebám společnosti a zvyšovat produktivitu práce, opírající se o soustavné využívání nové techniky.

§ 25

Jako dlouhodobých ekonomických nástrojů se používá:

-	odvodu stanoveného procentní sazbou ze zůstatkové ceny základních prostředků (dále jen "odvod ze základních prostředků"),
-	podílu, popř. odvodu z odpisů základních prostředků,
-	odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, stanoveného pevnou sazbou, popř. též pevnou částkou nebo pravidly pro její určení.

§ 26

Jako operativních ekonomických nástrojů se používá zejména:

-	cen, cenových přirážek a srážek, dotací, daně z obratu,
-	tarifů, mzdových forem, norem spotřeby práce a jiných nástrojů mzdových soustav,
-	dodatkových odvodů a slev z odvodů podle zvláštních předpisů,
-	stanovení přídělů do jednotlivých fondů,
-	účelových dotací,
-	provozních a investičních úvěrů a úroků z nich,
-	devizových úvěrů,
-	povinné účasti výrobních hospodářských jednotek a hospodářských organizací na úhradě oborových investic,
-	nástrojů zajišťování oblastní proporcionality,
-	nástrojů hmotné zainteresovanosti na zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu a na tvorbě a úsporách devizových prostředků,
-	odčerpání neoprávněné získaných prostředků na základě hodnocení výsledků a revizí,
-	penále, pokut, náhrad škod a jiných postihů.

Hrubý důchod a zisk

§ 27

(1)

Hrubý důchod organizace tvoří dosažené tržby z realizace výrobků a jiných výkonů (prací a služeb), hlavní činnosti a ostatních činností, různé formy dotací k cenám, výnosy za investice, generální opravy a materiál (včetně drobných a krátkodobých předmětů) vlastní výroby a ostatní výnosy,

po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy (např. nákupní cena prodaného zboží, prodaných materiálových zásob a poddodávek, srážky poskytnuté odbytovým organizacím, částky převedené do rizikového fondu)

a po odečtení materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků a předmětů v používání) a služeb a výdajů nevýrobní povahy.

(2)

Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, zásob výrobků a zvířat a změny zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů.

(3)

Podrobná náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 je stanovena v předpisech o účetnictví.

§ 28

Zisk organizace tvoří:

tržby a výnosy ze všech jejích činností a různé formy dotací k cenám,

po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy,

po připočtení přírůstku, popř. odečtení úbytku stavu zásob, uvedených v § 27 odst. 2, a změn zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů

a po odečtení nákladů.

Hlava 2

Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů v podnicích (§ 29-44)

§ 29

Použití hrubého důchodu nebo zisku

(1)	Oborové ředitelství (řídící národní výbor) určí v dohodě s ústředním orgánem (krajským národním výborem), zda v podřízených podnicích bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku.
(2)	Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve k úhradě svých povinností, a to:
-	především k odvodům do státního rozpočtu (rozpočtu řídícího národního výboru, oborovému ředitelství);
-	k úhradě pojistného nemocenského pojištění, dávek a poplatků, úroků, rozdílu placených a přijatých pokut a penále (aktivní rozdíl se připočítá) a ostatních neproduktivních výdajů podle předpisů o účetnictví;
-	na splácení úvěrů, pokud nejsou uhrazovány z fondu obnovy.
(3)	Po provedení úhrad podle odstavce 2 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku k tvorbě a k doplňování rezervního fondu, fondu obnovy, fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu pracujících (u podniků se zainteresovaností na hrubém důchodu) nebo fondu odměn (u podniků se zainteresovaností na zisku).
(4)	Hrubého důchodu nebo zisku mohou podniky použít též k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí.

Odvody podniků

§ 30

(1)

Podniky provádějí tyto odvody:

odvod ze základních prostředků,

odvod z odpisů,

odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku, který se člení zpravidla na

-	základní odvod,
-	odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku.

v případech uvedených v § 34 také dodatkové odvody.

(2)

Místo odvodů podle odstavce 1 písm. c) může oborové ředitelství, popř. řídící národní výbor, stanovit podniku odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3)

Odvody hospodářských organizací přímo řízených ústředním orgánem se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu, a to nejpozději ve lhůtách platných pro oborová ředitelství.

§ 31

(1)

Sazba odvodu ze základních prostředků činí v průmyslu, stavebnictví, obchodě, odbytu a zásobování 6 % ročně. U základních prostředků služeb, u prodejen a jejich vybavení, popř. u těch dalších základních prostředků ve vnitřním obchodě, které určí ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh příslušného ústředního orgánu (krajského národního výboru), činí sazba 3 % ročně. Snížená 3 % sazba se vztahuje i na základní prostředky podniků místního hospodářství, pokud jsou používány k poskytování služeb.

(2)

Odvod ze základních prostředků se provádí ze zůstatkové ceny základních prostředků a z ceny investic, které nebyly ve lhůtě stanovené závazným úkolem pětiletého, popř. prováděcího plánu uvedeny do provozu.

(3)

Odvod ze základních prostředků provádějí všechny státní hospodářské organizace; u bytového hospodářství národních výborů se tento odvod neprovádí.

(4)

Podniky nejsou povinny provádět odvod;

a)	ze základních prostředků sloužících výlučně bytovým, zdravotnickým, školským, kulturním a tělovýchovným účelům a pro rekreaci vlastních zaměstnanců;
b)	ze základních prostředků sloužících k zlepšení čistoty vody a ovzduší a k ochraně zdraví pracujících;
c)	ze základních prostředků v konzervaci;
d)	z části ceny základních prostředků, která byla uhrazena z hrubého důchodu nebo zisku (popř. z investičního úvěru, který se z těchto zdrojů splatí), a to po dobu 5 let.

(5)

Zvláštní předpisy upraví sazby odvodu ze základních prostředků sloužících obraně, bezpečnosti, státním hmotným rezervám a dopravě (včetně veřejných komunikací).

§ 32

(1)	Odvod ze základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod, a to nejpozději čtvrtého dne před koncem běžného měsíce podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.
(2)	Odvod ze základních prostředků provádí podnik oborovému ředitelství. Podnik řízený národním výborem provádí tento odvod do rozpočtu řídícího národního výboru.

§ 33

(1)

Výši a lhůty základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, určí ústředně řízenému podniku oborové ředitelství a podniku řízenému národním výborem řídící národní výbor na základě úkolů určených vládou, popř. národním výborem vyššího stupně, a to na dobu shodnou s obdobím, na které je určila vláda, pokud statut nestanoví jinak. Tyto odvody provádí podnik oborovému ředitelství, podnik řízený národním výborem do rozpočtu řídícího národního výboru.

(2)

Přírůstkem hrubého důchodu nebo zisku je rozdíl mezi vyšším skutečným hrubým důchodem nebo ziskem za běžný rok a vypočteným hrubým důchodem nebo ziskem za rok, který bezprostředně předcházel roku, v němž v podniku byla zavedena soustava hmotné zainteresovanosti, založená na hrubém důchodu nebo zisku. Oborové ředitelství (řídící národní výbor) může podniku určit jiný způsob výpočtu přírůstku hrubého důchodu nebo zisku.

§ 34

(1)

Dodatkové odvody mohou být stanoveny:

a)	při nežádoucím vývoji mezd a při neoprávněném zvýšení cen podle zvláštních předpisů, které též určí kam se prostředky odvedou;
b)	k odčerpání úspor z neinstalování nebo z neprovozování zařízení na ochranu pracovníků a na zajišťování čistoty ovzduší a vod oborovým ředitelstvím nebo řídícím národním výborem (popř. ústředním orgánem nebo krajským národním výborem) do jejich rezervního fondu, fondu rezerv a rozvoje, popř. finanční rezervy, a to podle jimi stanovených pravidel nebo podle zásad obsažených v kolektivní smlouvě;
c)	k uplatnění hmotné odpovědnosti za efektivnost investiční výstavby, a to oborovým ředitelstvím při zařazování jmenovitých investic do plánu v rámci stanovených ekonomických podmínek a pravidel pro financování investiční výstavby podle zvláštních předpisů, které vydá Státní plánovací komise, ministerstvo financí a Státní komise pro investiční výstavbu;
d)	k zajišťování oblastní proporcionality; tyto prostředky se odvedou do státního rozpočtu, popř. do rozpočtu příslušného národního výboru.

(2)

Další dodatkové odvody může stanovit vláda a v případech jí stanovených oborová ředitelství (řídící národní výbory a příslušné ústřední orgány pro jimi přímo řízené organizace).

§ 35

Místo dotací k cenám může nadřízený orgán (řídící národní výbor) stanovit podnikům slevy z odvodů z hrubého důchodu nebo zisku, popřípadě pevné částky slev odvodů ze základních prostředků. Přitom nesmějí být dotčeny vztahy ke státnímu rozpočtu.

§ 36

Odpisy základních prostředků

(1)	Podnik odvádí oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) odpisy ve výši a lhůtách, které oborové ředitelství (řídící národní výbor) stanoví v dlouhodobém plánu, popř. zpřesní v prováděcím plánu. Zbývající část odpisů převede podnik do svého fondu obnovy.
(2)	O zůstatkovou cenu likvidovaných základních prostředků zvýší podnik odpisy; o částku, která byla odepsána nad pořizovací cenu základních prostředků, odpisy sníží. Při prodeji základních prostředků se obdobně odpisy upraví o rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou. Výjimky při likvidaci celých závodů povoluje na návrh ústředního orgánu (krajského národního výboru) ministerstvo financí po dohodě se Státní plánovací komisí a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky.
(3)	Výpočet zůstatkové ceny základních prostředků určují předpisy o účetnictví.

Fondy podniků

§ 37

Rezervní fond

(1)	Podnik je povinen si zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Minimální výši tohoto fondu stanoví podniku jeho nadřízený orgán.
(2)	Podnik vytváří, doplňuje a používá rezervního fondu podle vládou schválených zásad, především k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud k jejich úhradě nestačí fond pracujících.
(3)	Po úhradách provedených podle odstavce 2 může podnik použít prostředků rezervního fondu k financování jakýchkoliv potřeb, o nichž rozhoduje ve své pravomoci, za předpokladu, že minimální výše rezervního fondu zůstane zachována.
(4)	Použití prostředků rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů.

§ 38

Rizikový fond

(1)	V podnicích provozujících maloobchodní činnost se vytváří rizikový fond, zejména pro krytí sezónního snížení cen a ztrát zboží, vznikajících jeho přirozenou povahou.
(2)	I v ostatních podnicích se může, povolí-li to ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh ústředního orgánu, vytvářet rizikový fond (fond pojistný, zajišťovací, záruční, záručních oprav).
(3)	Zdroje fondů uvedených v odstavcích 1 a 2, způsob jejich použití, jakož i jejich minimální výši určí příslušný ústřední orgán (u hospodářství řízeného národními výbory v dohodě s krajskými národními výbory) podle zásad stanovených ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí. Rizikový fond se vytváří především na vrub tržeb.

§ 39

Fond obnovy

(1)

Fond obnovy zahrnuje kromě prostředků, které se podnikům ponechávají z odpisů, též příděly z hrubého důchodu nebo zisku, prostředky převedené z jiných fondů a příspěvky od jiných organizací a orgánů, popř. i účelové dotace ze státního rozpočtu. Dalším zdrojem jsou i celkové výsledky z prodeje a likvidace přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků a nedokončených investic, pokud tržby (výnosy) převyšují náklady spojené s jejich prodejem (likvidací). Jestliže náklady spojené s prodejem (likvidací) základních prostředků převyšují tržby (výnosy), hradí se rozdíl z fondu obnovy.

(2)

Fond obnovy slouží k financování podnikových investic (včetně generálních oprav, příslušné projektové dokumentace a příslušných tzv. jiných investic), popř. ke splácení investičních úvěrů poskytnutých na tyto investice. Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí může stanovit, že prostředků fondu obnovy se používá i k financování oborové výstavby, která má charakter obnovy.

§ 40

Fond kulturních a sociálních potřeb

(1)	Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem z hrubého důchodu nebo zisku, a to minimálně ve výši stanovené vládou. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí může být tento příděl zvýšen; nesmí však tím být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.
(2)	O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.
(3)	Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících. Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících.

§ 41

Fond pracujících

(1)

Fond pracujících zahrnuje:

a)	u podniků se zainteresovaností na hrubém důchodu prostředky na mzdy za individuální výsledky práce (tj. včetně prémií a odměn za individuální výsledky práce), na podíly na hospodářských výsledcích a prostředky na ostatní osobní výdaje;
b)	u podniků se zainteresovaností na zisku základní mzdový fond, fond odměn (pro prémie a odměny za individuální výsledky práce a podíly na hospodářských výsledcích) a prostředky na ostatní osobní výdaje.

(2)

Z fondu pracujících je možno převádět po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí prostředky

a)	do rezervního fondu,
b)	po dosažení minimální výše rezervního fondu ( § 37) do všech ostatních fondů. Převody z jiných fondů do fondu pracujících nejsou dovoleny, s výjimkou doplňování z rezervního fondu podle § 37.

(3)

Do fondu pracujících se převádějí účelové dotace od nadřízených, popř. jiných orgánů na prémie a odměny za splnění společensky důležitých úkolů, jako splnění významných vývozních úkolů apod. Tyto prostředky jsou zásadně vyhrazeny určeným účelům.

(4)

Způsob použití fondu pracujících a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví mzdové předpisy, popř. kolektivní smlouvy.

§ 42

Financování oběžných prostředků

Oběžné prostředky podniků jsou kryty

a)	volnými prostředky provozní povahy (stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený hrubý důchod nebo zisk a ostatní volné prostředky),
b)	provozními úvěry.

§ 43

Financování technického rozvoje

(1)	Náklady na technický rozvoj v podnicích za řešení úkolů pro vlastní potřebu se hradí z fondu technického rozvoje podniku. Fond technického rozvoje podniku se tvoří z nákladů podle zásad stanovených zvláštními předpisy. Tento objem určí podniku oborové ředitelství (řídící národní výbor) v dlouhodobém plánu.
(2)	Fond technického rozvoje podniku nezřizují účelové výzkumné a vývojové ústavy.

§ 44

Převody investičních prostředků

(1)	Částky podílů z odpisů převádí podnik na svůj investiční účet současně s odvodem z odpisů.
(2)	Částky určené k převodu do fondu obnovy z hrubého důchodu nebo zisku, jakož i z jiných fondů a výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků a nedokončených investic převede podnik na svůj investiční účet nejpozději ve lhůtě stanovené pro předložení ročních účetních výkazů.

Hlava 3

(§ 45-52)

Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů výrobní hospodářskou jednotkou

§ 45

(1)	Oborové ředitelství vytváří z odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a z odvodů z odpisů podřízených podniků centralizované prostředky.
(2)	Centralizovaných prostředků používá oborové ředitelství
-	především k odvodům do státního rozpočtu,
-	k tvorbě a doplňování oborových fondů,
-	k financování své činnosti a přidružených útvarů a k tvorbě svých fondů podnikového charakteru, a to pokud nejsou kryty vlastními příjmy,
-	k úhradě výdajů spojených s uložením mimořádných úkolů podnikům,
-	k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí nebo s jejich souhlasem.
(3)	Centralizované prostředky, oborového ředitelství se zvyšují o přijaté pokuty, jakož i o úroky z půjček a o jiné obdobné platby od podřízených podniků.
(4)	Náklady činnosti oborového ředitelství a přidružených útvarů a tvorba oborového fondu technického rozvoje z centralizovaných prostředků se z hlediska stanovení odvodů z hrubého důchodu nebo zisku považují za náklady výrobní hospodářské jednotky.

Odvody výrobní hospodářské jednotky

§ 46

(1)	Výrobní hospodářské jednotky provádějí z centralizovaných prostředků do státního rozpočtu
a)	základní odvod,
b)	odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku,
c)	odvod z odpisů základních prostředků.
(2)	Místo základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku může být výrobní hospodářské jednotce určen odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.
(3)	Výrobní hospodářské jednotky provádějí do státního rozpočtu souhrnně za podřízené organizace též odvod ze základních prostředků ( § 31 a 32), popř. i určené dodatkové odvody.
(4)	Základní odvod, odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. jiné formy odvodu stanoví vláda jednotlivým výrobním hospodářským jednotkám na návrh příslušných ústředních orgánů, dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí, a to nejméně na dobu tří let. Obdobně stanoví vláda odvody pro krajské národní výbory za odvětví řízená národními výbory, a to na návrh krajských národních výborů, dohodnutý se Státní plánovací komisí (popř. Slovenskou národní radou) a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí.
(5)	Pro případy objektivně zdůvodněného poklesu hrubého důchodu (popř. zisku) proti výchozímu roku za celou výrobní hospodářskou jednotku stanoví vláda na návrh příslušného ústředního orgánu (příslušného krajského národního výboru), dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí, pravidla pro úměrné snižování základního odvodu.

§ 47

Způsob provádění odvodů

(1)	Oborové ředitelství (podnik řízený přímo ústředním orgánem) dohodne s pobočkou banky rozdělení ročního základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. ročního odvodu z celkového hrubého důchodu nebo zisku, na jednotlivá čtvrtletí. Nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce odvádí oborové ředitelství do státního rozpočtu po jedné třetině částky dohodnutého čtvrtletního odvodu.
(2)	Odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, se dodatečně čtvrtletně upravuje podle hrubého důchodu nebo zisku skutečně dosaženého za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Odvod se upraví o částku vypočtenou z rozdílu mezi skutečně dosaženým a na totéž období plánovaným hrubým důchodem nebo ziskem, odpovídající procentní sazbě stanovené výrobní hospodářské jednotce pro odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku.
(3)	Na návrh výrobní hospodářské jednotky může jí příslušná pobočka Státní banky československé výjimečně povolit úpravu odvodů měsíčně.
(4)	Přeplatek nebo nedoplatek vyplývající z úprav podle odstavců 2 a 3 zúčtuje se při nejbližším odvodu z hrubého důchodu nebo zisku.
(5)	Odvod ze základních prostředků provádí oborové ředitelství do státního rozpočtu nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, a to za všechny podřízené organizace ve výši podle § 31. Tato lhůta platí i pro případné dodatkové odvody prováděné do státního rozpočtu prostřednictvím oborového ředitelství.
(6)	Odvody se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu.

§ 48

Odpisy základních prostředků

(1)	Ústřední orgán určí - na základě vládou stanoveného plánu investiční výstavby a pravidel pro stanovení podílu z odpisů pro fondy obnovy - výrobním hospodářským jednotkám podíl z odpisů na financování oborových investic a podíl z odpisů pro fondy obnovy, a to nejméně na dobu tří let.
(2)	Zbývající část odpisů odvádí výrobní hospodářská jednotka do státního rozpočtu, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce po jedné třetině částky odpisů, plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.
(3)	Odvody z odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Vyplyne-li z těchto úprav přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu z odpisů.
(4)	Ustanovení § 47 odst. 6 platí obdobně.

Oborové fondy

§ 49

Oborové ředitelství vytváří tyto oborové fondy:

-	rezervní fond,
-	fond oborové výstavby,
-	fond technického rozvoje.

§ 50

Rezervní fond

(1)	Oborové ředitelství je povinno zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Zásady pro tvorbu a použití rezervního fondu a jeho minimální výši stanoví vláda při schválení prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství.
(2)	Z rezervního fondu mohou být poskytovány též bezúročné, popř. úročitelné půjčky podnikům k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud podniky k tomu účelu nemají dostatek prostředků ve fondu pracujících ani ve svém rezervním fondu. Prostředků rezervního fondu může být též použito k úhradě převzatých záruk za úvěr na mzdy, poskytnutý podnikům bankou.
(3)	Ustanovení § 37 odst. 3 platí obdobně.

§ 51

Fond oborové výstavby

Z odpisů odvedených podniky, popř. z ostatních centralizovaných prostředků a účelových dotací ze státního rozpočtu, vytvoří oborové ředitelství fond oborové výstavby. Z tohoto fondu financuje oborové ředitelství podnikům oborovou výstavbu; k doplnění může banka poskytnout investorovi úvěr.

§ 52

Fond technického rozvoje

(1)	K financování úkolů technického rozvoje vytváří oborové ředitelství z centralizovaných prostředků, popř. z účelových dotací ze státního rozpočtu a dalších zdrojů podle zvláštních předpisů fond technického rozvoje.
(2)	Minimální výši fondu technického rozvoje v souhrnu za podniky i oborová ředitelství stanoví vláda závazně dlouhodobým plánem.

Hlava 4

Změny odvodů a pokuty za opožděné odvody (§ 53-54)

§ 53

Změny odvodů

(1)

Základní odvod z hrubého důchodu nebo zisku a sazby odvodů z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku (popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku), jakož i podíly nebo odvody z odpisů základních prostředků, mohou být měněny orgánem, který je stanovil, a to pouze:

a)	při rozsáhlejších organizačních změnách výrobních hospodářských jednotek;
b)	v souvislosti s podstatnou změnou dlouhodobého plánu;
c)	při podstatné změně rozsahu mezioblastních a mezikrajských přesunů stavebních prací, při změně rozsahu staveb zabezpečovaných závaznými úkoly / § 10 odst. 1 písm. b)/ a změně rozsahu prací v krajích soustředěně výstavby;
d)	při změnách velkoobchodních cen v případech stanovených zvláštními předpisy;
e)	jestliže uložením závazného úkolu by se vytvářely prostředky použitelné k nezaslouženému zvýšení mezd.

(2)

Usnesením vlády mohou být základní odvody, popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku, upraveny v souvislosti se zaváděním (rozšiřováním) účasti podniků na úhradě oborových investic.

§ 54

Pokuty za opožděné odvody

(1)	Neprovede-li oborové ředitelství, popř. podnik, odvod do státního rozpočtu včas a v plné výši, zaplatí do státního rozpočtu za každý den prodlení pokutu ve výši 1 % z částky včas neodvedené.
(2)	Neprovede-li podnik odvod oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) včas a v plné výši, může oborové ředitelství (řídící národní výbor) uložit podniku, aby mu zaplatil za každý den prodlení pokutu ve výši 1 % z částky včas neodvedené.

Hlava 5

Ekonomické nástroje k zajišťování oblastní proporcionality (§ 55-56)

§ 55

(1)

K zajištění potřebného rozmístění výrobních sil a oblastní proporcionality se používají tyto ekonomické nástroje:

a)	účelové dotace na úhradu zvýšených investičních nákladů souvisících s umístěním podnikových a oborových investic do okresů nebo míst vládou předem stanovených;
b)	snížení procenta odvodu ze základních prostředků o jednu třetinu, a to nejdéle na 5 let k vyrovnání zvýšených provozních nákladů nových závodů v okresech a místech stanovených vládou;
c)	ukládání hmotného postihu za překročení stanoveného limitu pracovních sil a za neplnění závazných úkolů životního prostředí.

(2)

V případě, kde nebude možno postupovat podle odstavce 1, lze u nově zahajovaných staveb ve vybraných oblastech použít stanovení dodatkového odvodu z hrubého důchodu (zisku), nebo účasti investorů na úhradě vyvolaných investic.

§ 56

Obory, činnosti, okresy a místa, pro něž budou používány ekonomické nástroje podle § 55, stanoví předem vláda. Způsob používání těchto nástrojů určí ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí, a pokud jde o Slovensko, též v dohodě se Slovenskou národní radou.

Hlava 6

Ceny (§ 57)

§ 57

(1)	Ekonomicky odůvodněný vývoj a působení cen se řídí pomocí
-	plánu vývoje cen,
-	kategorizace cen,
-	tvorby cen nových výrobků,
-	provádění změn cen,
-	kontroly cen,
-	odčerpání prostředků podniků, získaných neoprávněným zvýšením cen.
(2)	Způsob vypracování plánu vývoje cen upravuje Státní plánovací komise metodickými pokyny.
(3)	Zásady pro plánování, tvorbu a kontrolu cen a pro vymezení působnosti v oboru tvorby a kontroly cen stanoví zvláštní předpisy. Tyto předpisy též stanoví, ve kterých případech bude ústřední orgán (krajský národní výbor) oprávněn odčerpat dodatkovým odvodem do státního rozpočtu prostředky, které organizace získá neoprávněným zvýšením cen, porušením cenových předpisů, zhoršením jakosti výrobků nebo jiných výkonů ( § 34).

Hlava 7

Ekonomické nástroje k zabezpečení efektivnosti investic (§ 58-60)

§ 58

(1)

Investiční výstavba se provádí formou jmenovitých, oborových a podnikových investic.

(2)

Jmenovité investice stanoví vláda; zároveň stanoví jejich rozpočtové náklady, kapacity, popř. jiné technickoekonomické ukazatele a lhůty uvedení do provozu, určí organizace odpovědné za přípravu a vybudování investic a pokud předpokládaný přínos jmenovitých investic není zahrnut ve stanovených odvodech, určí výši dodatkového odvodu z hrubého důchodu nebo zisku a termín, od něhož se bude dodatkový odvod platit. Jmenovité investice a příslušná projektová dokumentace i příslušné tzv. jiné investice se financují ze státního rozpočtu.

§ 59

(1)	Výběr oborových investic provádějí oborová ředitelství (popř. národní výbory) ve spolupráci se Státní bankou československou v rámci objemu stanoveného státním plánem. V nezbytném rozsahu posuzuje výběr oborových investic vláda, popř. orgány jí pověřené, a to z hlediska mezioborových proporcí, oblastního rozvoje a rozestavěnosti.
(2)	K financování oborových investic a příslušné projektové dokumentace i tzv. jiných investic slouží fond oborové výstavby a u staveb zahájených po 1. lednu 1966 též vlastní finanční účast výrobních hospodářských jednotek a podniků a investiční úvěr.

§ 60

O podnikových investicích rozhodují podniky samostatně v rámci vymezených finančních prostředků a možností hmotného zajištění. Financování podnikových investic a příslušné projektové dokumentace i tzv. jiných investic se provádí z fondu obnovy. Podnikové investice zahrnují též generální opravy, s výjimkou odvětví a oborů, kde je povoleno zřízení fondu údržby.

Hlava 8

Úvěr a úrok (§ 61-62)

§ 61

(1)	K financování svých potřeb používají podniky také úvěru. Z úvěru platí úrok.
(2)	Úvěrování a úročení se řídí předpisy o úvěrování a úročení, úvěrovým plánem a zásadami úvěrové a úrokové politiky a podrobněji se upravuje úvěrovými smlouvami mezi bankou a podniky, popř. oborovými ředitelstvími (řídícími národními výbory).
(3)	Základní koncepci úvěrové a úrokové politiky na období dlouhodobého plánu stanoví vláda současně se směrnicí; zásady jejího provádění v jednotlivých letech stanoví současně s prováděcím plánem.

§ 62

Jestliže banka v rámci svého oprávnění odmítne úvěr, popř. po předchozím upozornění vyloučí některé potřeby z úvěrování, jsou podniky povinny financovat tyto potřeby z hrubého důchodu (zisku), zejména z rezervního fondu (při zachování povinnosti stanovené v § 37 odst. 3) nebo z fondu pracujících.

Hlava 9

Hodnocení výsledků a revize (§ 63-64)

§ 63

(1)	Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši hrubého důchodu nebo zisku, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení použitelného hrubého důchodu nebo zisku. Stejně postupují i oborová ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.
(2)	Způsob vypracování roční uzávěrky a zhodnocení výsledků hospodaření stanoví Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Způsob závěrečného vypořádání závazků a definitivní rozdělení prostředků stanoví ministerstvo financí. Ústřední komise lidové kontroly a statistiky vydá se souhlasem vlády pravidla pro provádění periodických revizí hospodaření.
(3)	Při zhodnocení výsledků hospodaření musí být zejména posouzen vývoj zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů (spotřebitelů), udržování základních prostředků, plnění plánu ozdravných opatření, vývoj jakosti výrobků a služeb, plnění kolektivních smluv apod. O odčerpání neoprávněně získaných prostředků platí § 34.

§ 64

Zůstatky finančních prostředků podniků a výrobních hospodářských jednotek se koncem roku převádějí do roku následujícího.

ČÁST ČTVRTÁ

(§ 65-71)

Plánovité řízení organizací s omezeným působením hmotné zainteresovanosti

§ 65

(1)	Pro hospodářské organizace a výrobní hospodářské jednotky, u nichž nejsou uplatňovány principy soustavy řízení založené na dlouhodobě působících ekonomických nástrojích (hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku), platí dosavadní předpisy s odchylkami dále stanovenými.
(2)	Tyto organizace jsou řízeny převážně nástroji plánu a jsou zainteresovány na jeho plnění a překračování.

§ 66

Ustanovení části druhé této vyhlášky platí pro hospodářské organizace a výrobní hospodářské jednotky uvedené v § 65 s těmito odchylkami:

jako závazné úkoly se též stanoví (především prováděcím plánem)

a)	objem výroby (výkonů),
b)	snížení, popř. úroveň nákladů,
c)	úroveň zásob,
d)	popř. zvýšení produktivity práce a další vládou stanovené úkoly; počet pracovníků se stanoví zpravidla závazným limitem;

ústřední orgány, oborová ředitelství a národní výbory mohou podle potřeby rozšířit okruh závazných úkolů a závazných limitů stanovených vládou;

neplatí ustanovení § 14.

§ 67

Ekonomické nástroje

(1)	Organizace a výrobní hospodářské jednotky provádějí odvody ze základních prostředků (podle § 31 a 32 popř. § 46 a 47) a v rozsahu stanoveném vládou i odvody z odpisů základních prostředků.
(2)	Z operativních ekonomických nástrojů ( § 26) se využívá zejména:
-	cen, cenových přirážek a srážek, dotací, daně z obratu,
-	tarifů, mzdových forem, norem spotřeby práce a jiných nástrojů mzdových soustav,
-	stanovení přídělů do jednotlivých fondů,
-	provozních a investičních úvěrů a úroků z nich,
-	nástrojů zajišťování oblastní proporcionality,
-	podílů na tvorbě a úsporách devizových prostředků,
-	odčerpání neoprávněně získaných prostředků,
-	penále, pokut, náhrad škod a jiných postihů.
(3)	Náplň zisku stanoví § 28.
(4)	Výši podílu na nadplánovém zisku stanoví vláda usnesením k státnímu rozpočtu.
(5)	Pro účely hmotné zainteresovanosti, vázané na plnění plánu nákladovosti nebo snížení nákladů, upravují organizace náklady a zisk neúčetně o neproduktivní výdaje, popř. i o odvod ze základních prostředků.

§ 68

Použití zisku

(1)	Podniky používají zisku
-	především k odvodům do státního rozpočtu (rozpočtu řídícího národního výboru), popř. oborovému ředitelství;
-	k úhradě pojistného nemocenského pojištění, dávek a poplatků, úroků, rozdílu placených a přijatých pokut a penále (aktivní rozdíl se připočítává) a ostatních neproduktivních výdajů podle předpisů o účetnictví;
-	na splácení úvěrů;
-	k tvorbě a doplňování fondů podle dosavadních předpisů;
-	k financování nejmenovité výstavby ve výši určené finančním plánem;
-	k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí.
(2)	Oborové ředitelství si vytváří z odvodů ze zisku a z odpisů podřízených podniků centralizované prostředky, jichž používá
-	především k odvodům do státního rozpočtu,
-	k tvorbě a doplňování oborového fondu technického rozvoje,
-	k financování své činnosti a přidružených útvarů, pokud nejsou kryty vlastními příjmy,
-	k jiným účelům určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí.

§ 69

(1)	Pro hospodaření s celkovým mzdovým fondem (včetně prémií) a s ostatními osobními výdaji platí mzdové předpisy.
(2)	Pro financování oběžných prostředků platí ustanovení § 42.
(3)	Pro financování technického rozvoje platí ustanovení § 43 a 52.
(4)	Zůstatky finančních prostředků podniků a výrobních hospodářských jednotek se koncem roku převádějí do roku následujícího.
(5)	Ustanovení o cenách ( § 57), o úvěru a úroku ( § 61 a 62), o hodnocení výsledků ( § 63 a o ekonomických nástrojích k zajišťování oblastní proporcionality ( § 55 s výjimkou dodatkových odvodů) platí obdobně.

§ 70

Investiční výstavba

(1)	Investiční výstavba se provádí jako jmenovitá nebo nejmenovitá, z níž se samostatně vyčleňují drobné podnikové a místní investice.
(2)	Jmenovitá výstavba se financuje ze státního rozpočtu, nejmenovitá výstavba ze zdrojů určených finančním plánem, popř. z doplňkových zdrojů určených na financování drobných podnikových a místních investic.
(3)	Projektová dokumentace a tzv. jiné investice se financují obdobně jako příslušná investiční výstavba.
(4)	Ustanovení § 36 odst. 2 platí obdobně.

§ 71

Ustanovení části páté a části šesté této vyhlášky platí v přiměřeném rozsahu, tj. pokud vzhledem k předchozím ustanovením přicházejí pro tyto organizace a výrobní hospodářské jednotky v úvahu.

ČÁST PÁTÁ

Hospodaření národních výborů (§ 72-80)

Hlava 1

Rozpočty národních výborů

(rozpočtový řád) (§ 72-78)

§ 72

Každý národní výbor sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něho. Aktivním plněním úkolů zahrnutých v rozpočtu zabezpečují národní výbory úkoly dlouhodobého i prováděcího hospodářského plánu.

§ 73

(1)

Rozpočty národních výborů obsahují

a)	příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací,
b)	finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory,
c)	příspěvky určené příspěvkovým organizacím,
d)	popřípadě též finanční vztahy jiných organizací.

(2)

Hospodářské a rozpočtové organizace hospodaří samostatně podle svých finančních plánů a rozpočtů. Jejich povinnosti a jejich vztahy k národnímu výboru určuje podle platných předpisů národní výbor, který je řídí (řídící národní výbor).

(3)

Příspěvkové organizace hospodaří samostatně podle svých rozpočtů, které nejsou součástí rozpočtu národního výboru. K plnění jejich úkolů může jim národní výbor poskytnout příspěvek podle zvláštních předpisů.

§ 74

(1)	Národní výbory zabezpečují plnění svých úkolů, obsažených v rozpočtu, vlastními příjmy a dotací z vyššího (ústředního) rozpočtu.
(2)	Druhy vlastních příjmů národních výborů (tj. příjmů, popř. zdrojů, s nimiž mohou disponovat) stanoví vláda dlouhodobým plánem.
(3)	Národním výborům může být vládou nebo národním výborem vyššího stupně určen odvod do vyššího (popř. ústředního) rozpočtu.
(4)	Vláda stanoví krajským národním výborům (a tyto pak rozpisem okresním národním výborům) podíl z odpisů na financování oborových investic a podíl z odpisů pro fondy obnovy, a to nejméně na tři roky.
(5)	Národní výbory se po skončení roku podílejí na přebytcích svého hospodaření, dosažených v souladu se zájmy společnosti, a to podle zásad stanovených vládou a národním výborem vyššího stupně.
(6)	Národní výbory mohou sdružovat své finanční a hmotné prostředky jiných národních výborů a organizací k výstavbě nebo provozu zařízení, která budou sloužit občanům v jejich obvodě.

§ 75

Sestavení rozpočtu

(1)	Návrhy svých rozpočtů sestavují národní výbory tak, aby plně využily všech zdrojů vlastních příjmů a co nejhospodárněji a nejefektivněji zaměřily finanční prostředky na úkoly, jejichž provedení má být rozpočtem zajištěno.
(2)	Národní výbory sestavují návrhy svých rozpočtů v souladu se závaznými úkoly a závaznými limity stanovenými v dlouhodobém a prováděcím plánu rozvoje národního hospodářství. Tyto úkoly rozpracují národní výbory pro jimi řízené organizace a pro národní výbory nižšího stupně. Pro vypracování návrhů rozpočtů místních a městských národních výborů určí okresní národní výbor pouze základní, jednoduché ukazatele.
(3)	Národní výbory zajistí, aby jejich rozpočty byly projednány s občany.

§ 76

Předložení a projednání rozpočtu

(1)	Národní výbory předloží návrhy rozpočtu národnímu výboru vyššího stupně. Krajské národní výbory předloží návrhy rozpočtů, kraje vládě a příslušným ústředním orgánům. Krajské národní výbory na Slovensku předkládají návrhy svých rozpočtů též Slovenské národní radě a jejím orgánům.
(2)	Návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol projednají příslušné ústřední orgány; své stanovisko k nim sdělí radám krajských národních výborů, vládě (popř. též Slovenské národní radě), ministerstvu financí a Státní plánovací komisi. Návrhy rozpočtů krajských národních výborů na Slovensku projednají též orgány Slovenské národní rady; pověřenectvo Slovenské národní rady pro finance vypracuje vlastní návrh rozpočtu jednotlivých krajů na Slovensku, který po projednání s orgány Slovenské národní rady předloží ministerstvu financí.
(3)	Celkový návrh rozpočtů národních výborů vypracuje ministerstvo financí a projedná jej s krajskými národními výbory, Státní plánovací komisí, příslušnými ústředními orgány a pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance. Návrh rozpočtů národních výborů předloží ministr financí vládě jako součást návrhu státního rozpočtu.
(4)	Po schválení státního rozpočtu Národním shromážděním provedou národní výbory případné úpravy svých rozpočtů a předloží je ke schválení plénu národního výboru.
(5)	Krajské národní výbory předloží ministerstvu financí, Státní plánovací komisí a příslušným ústředním orgánům přehled o rozpisu některých vybraných údajů svých schválených rozpočtů v rozsahu stanoveném ministerstvem financí. Krajské národní výbory na Slovensku předloží tyto ukazatele též orgánům Slovenské národní rady. Národní výbory nižšího stupně předloží ukazatele svých schválených rozpočtů národnímu výboru vyššího stupně v rozsahu jím určeném.

§ 77

Rozpočtové hospodaření

(1)

Všechny orgány národních výborů odpovídají podle své působnosti za hospodárné a efektivní plnění rozpočtu a za jeho pravidelnou kontrolu. (2) Národní výbory hospodaří podle svých schválených rozpočtů, vypracovaných v rozsahu určeném rozpočtovou skladbou. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(3)

Národní výbory provádějí ve vlastní pravomoci potřebné změny rozpočtu, pokud si rozhodnutí o změně nevyhradil vyšší orgán.

§ 78

Přechodné výpomoci a úvěry

(1)	Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje ( § 79 a 80) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.
(2)	K zabezpečení účelných a rentabilních potřeb nadplánovaného rozvoje hospodářství, který nelze zajistit z prostředků fondu rezerv a rozvoje, může být poskytnut úvěr. Poskytnutý úvěr uhradí národní výbor ze svých prostředků.

Hlava 2

Fond rezerv a rozvoje hospodářství národních výborů (§ 79-80)

§ 79

(1)

Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje, jehož zdroje jsou:

a)	část základního odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku podřízených organizací, o kterou zvýšil příslušný národní výbor částku základního odvodu, stanovenou mu vládou, popř. národním výborem vyššího stupně;
b)	podíl na odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku hospodářských organizací řízených národními výbory ve výši stanovené v dlouhodobém plánu vládou, popř. národním výborem vyššího stupně;
c)	příjmy rozpočtových organizací (včetně nerozpočtovaných příjmů), odvody zvláštních rozpočtových organizací, odvody hospodářských organizací, u nichž není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo zisku, a daňové příjmy získané národními výbory nad objemy stanovené v ročním rozpočtu a ponechaně národním výborům podle zvláštních předpisů;
d)	úspory dosažené zhospodárněním neinvestičních výdajů rozpočtových organizací, ponechané národním výborům podle zvláštních předpisů;
e)	příspěvky z fondu rezerv a rozvoje jiného národního výboru, popř. prostředky poskytnuté ústředním orgánem pro fond rezerv a rozvoje;
f)	přijaté pokuty, jakož i úroky z půjček a jiné obdobné platby od podřízených podniků a od národních výborů nižšího stupně;
g)	jiné zdroje stanovené zvláštními předpisy a zdroje stanovené vládou nebo orgánem jí zmocněným.

(2)

Zdroje fondu rezerv a rozvoje místních a městských národních výborů tvoří celé přebytky hospodaření.

(3)

Kromě fondu rezerv a rozvoje vytvářejí krajské, popř. okresní a městské národní výbory též fond oborové výstavby ( § 51).

§ 80

(1)

Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory k těmto účelům:

a)	k poskytování účelových dotací hospodářským organizacím řízeným národním výborem a k financování úkolů technického rozvoje;
b)	k finančnímu krytí místních potřeb;
c)	k poskytování nenávratných příspěvků národním výborům a návratných půjček do fondu rezerv a rozvoje jiných národních výborů;
d)	k úhradě výdajů spojených s uložením mimořádných úkolů a k poskytování dotací na výrobky, výkony a služby;
e)	na mimořádné odměny funkcionářům a pracovníkům národních výborů a rozpočtových organizací řízených národními výbory podle zvláštních předpisů;
f)	k financování zvelebovacích akcí a k úhradě jiných drobných a místních investic, generálních oprav a údržby;
g)	k financování spoluúčasti na některých podnikových investicích.

(2)

K jiným účelům, zejména ke zvyšování plánovaného mzdového fondu a plánovaných odměn funkcionářů národních výborů, nelze prostředků fondu rezerv a rozvoje použít. Prostředků fondu rezerv a rozvoje nesmí být použito k zakrývání nepříznivých výsledků hospodaření hospodářských organizací řízených národními výbory, k oslabování ekonomických nástrojů řízení (zejména k porušování vývoje mzdových proporcí) a ke změkčování jejich finančních plánů.

(3)

Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje i fondu oborové výstavby se koncem roku převádějí do roku následujícího.

se koncem roku převádějí do roku následujícího.

ČÁST ŠESTÁ

Společná a závěrečná ustanovení (§ 81-95)

Hlava 1

Rezervy (§ 81-82)

§ 81

(1)	Ve směrnici pro vypracování dlouhodobého státního plánu rozvoje národního hospodářství se ústředním orgánům mohou stanovit současně se stanovením odvodů z hrubého důchodu nebo zisku též objemy finančních rezerv, které ústřední orgány používají pro ekonomické vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a rozšíření závazných úkolů a pro zajišťování hospodářské stability. Takto stanovené objemy rezerv se zvyšují o částku, o kterou na návrh ústředního orgánu vláda stanoví ( § 46 odst. 4) pro výrobní hospodářské jednotky vyšší povinnost odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, než jaká byla ve směrnici uvažována. Ministerstvo zahraničního obchodu používá finanční rezervy též na vyrovnání konjunkturních výkyvů cen a jiných nepředvídaných poruch ve finančním hospodaření podniků zahraničního obchodu.
(2)	Oborová ředitelství, popř. řídící národní výbory, mohou při stanovení odvodů z hrubého důchodu nebo ze zisku hospodářských organizací tvořit rezervy. Tyto rezervy mají povahu centralizovaných zdrojů, popř. rezervního fondu oborového ředitelství; u národních výborů jsou součástí fondu rezerv a rozvoje.
(3)	Kromě rezerv uvedených v odstavcích 1 a 2 vytvářejí orgány hospodářského řízení a socialistické organizace pro zajištění hospodářské stability přiměřené rezervy hmotné, kapacitní nebo devizové apod.

§ 82

(1)	Právo disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu má vláda, která může v určitém rozsahu pověřit dispozicí předsedu Státní plánovací komise, ministra financí, předsedu Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, generálního ředitele Státní banky československé, ministra zahraničního obchodu, popř. vedoucí jiných ústředních orgánů nebo slovenských národních orgánů. Přitom vláda zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.
(2)	Práva disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy vytvářející orgán nebo organizace. Účelové rezervy mohou být použity jen k určenému účelu.
(3)	Rezervy (základních) mzdových fondů, které si při rozpisu ročního plánu ponechaly orgány a organizace používající hmotné zainteresovanosti na zisku, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány, např. ke krytí překročení základního mzdového fondu. Dodatečným rozpisem rezervy základního mzdového fondu se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.
(4)	Pokud by se rozpouštěním rezervy měnily závazné úkoly nebo závazné limity plánu, je nutno postupovat podle § 23.

Hlava 2

Vztahy dodavatelů a odběratelů (§ 83)

§ 83

(1)	Základem vztahů mezi dodavateli a odběrateli je volný výběr tuzemského dodavatele a odběratele a vzájemná dohoda o dodávkách. Dodavatelské organizace nesmějí omezovat odběratele ve volném výběru dodavatelů rajonizací odbytu nebo jinými podobnými formami.
(2)	Základní metodou zjišťování potřeb národního hospodářství je průzkum a rozbor trhu prováděný dodavatelskými a odběratelskými organizacemi bez předběžného nahlašování požadavků.
(3)	Objednací (předkládací) lhůty jsou obecně závazné pouze u výrobků, jejichž výroba a rozdělení jsou závazně stanoveny státním plánem. Objednací lhůty u ostatní produkce mají pouze informativní charakter. Výjimky z ustanovení tohoto odstavce může povolit Státní plánovací komise.

Hlava 3

Zájmové a účelové smlouvy a gesce (§ 84-89)

§ 84

(1)	Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více výrobním hospodářským jednotkám soustředěním některých činností, např. provádění výzkumu a vývoje, odbytu, zásobování nebo některých dílčích činností s tím spojených, soustřeďování drobných dovozů a jejich rozdělování, obhospodařování zásob vývozního zboží, získávání technickoekonomických informací, sdružování prostředků na společnou výstavbu, rozdělování dovezených výrobků apod. Nadřízené orgány nesmí uzavírání těchto smluv nařizovat.
(2)	Účelem smlouvy je zpravidla pověření jedné ze zúčastněných organizací výkonem dané činnosti za ostatní zúčastněné organizace.
(3)	Ve smlouvě se stanoví zejména: činnost, která je předmětem dohody, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných stran, úhrada nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky, zejména majetkové, při porušení povinností vyplývajících ze smlouvy.
(4)	Pro uzavírání zájmových a účelových smluv se nepoužije ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.

§ 85

(1)

Investoři mohou podle § 84 sdružovat své prostředky na výstavbu a vybavení objektů pro výrobu a rozvod páry, elektrické energie, plynu, vody, dále na výstavbu objektů čistíren odpadních vod, skladového hospodářství, komunikací, správních a administrativních budov, školních, kulturních, tělovýchovných, rekreačních, turistických, zdravotních a sociálních zařízení apod. Ve smlouvě určí též hlavního investora, podíly při financování společné výstavby, jakož i právo a povinnosti při výstavbě, správě majetku a budoucím provozu společného zařízení.

(2)

Zdroje na financování společné výstavby zajišťují ve svém finančním plánu jednotliví spoluinvestoři ve výši a termínech dohodnutých s hlavním investorem, a to:

a)	hospodářské organizace a oborová ředitelství, v příslušných podnikových nebo oborových fondech, nebo ve zdrojích na nejmenovitou výstavbu;
b)	rozpočtové organizace ve svém rozpočtu; rozpočtové organizace se mohou dohodnout, že prostředky si nebudou mezi sebou převádět a že je bude mít ve svém plánu pouze hlavní investor.

(3)

Hlavní investor uvede ve svém plánu jako zdroj financování též prostředky zajišťované pro společnou výstavbu spoluinvestory.

(4)

Dojde-li ke smlouvě o společné výstavbě v průběhu roku, zajistí investoři svou podílovou účast v plánu hlavního investora přesunem podílu jednak z hmotného a jednak i z finančního plánu investiční výstavby ve prospěch hlavního investora.

Gesce

§ 86

V případech, kdy se objem určité produkce závazně ukládá a rozděluje státním plánem, může Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány pověřit výkonem činností s tím spojených (soustřeďování, projednávání a zpracování podkladů, bilancování, příprava a projednání návrhů rozdělení, propojení dodavatelsko-odběratelských vztahů atd.) některý ústřední orgán, zpravidla ten, v jehož působnosti se převážně část produkce vyrábí.

§ 87

(1)	V rámci plánu dovozu může Státní plánovací komise pověřit jednotlivé ústřední orgány rozdělováním závazně plánem stanovených dovozních kvót na tu produkci, která svým charakterem spadá do odvětví řízeného pověřeným ústředním orgánem, a to v těch případech, kdy není účelné, aby již přímo ve státním plánu byly dovozní kvóty rozděleny na odběratelské ústřední orgány.
(2)	Dodavatelské ústřední orgány jsou povinny zajišťovat případné další doplňkové dovozy, vyplývající z neočekávaných poruch v dodávkách tuzemské výroby, ze svých vlastních dovozních kvót, a to i v těch případech, kdy limit na běžný doplňkový dovoz je odběratelskému ústřednímu orgánu stanoven přímo státním plánem.
(3)	Návrhy na konkrétní strukturu dovozu uskutečňovaného v rámci plánem stanovených dovozních limitů se předkládají před schválením k odbornému posouzení (expertize) hlavnímu výrobci v daném oboru, který se k návrhu vyjadřuje z hlediska technického a možnosti zaměnitelnosti výrobou tuzemskou. Na základě posouzení expertního vyjádření a návrhu odběratelského orgánu učiní konečné rozhodnutí o realizaci navrhovaného dovozu ten orgán, který dovozní limit stanovil.
(4)	Nomenklaturu produkce, na kterou se vztahuje v případě dovozu povinnost předkládání k odborné expertize, stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány, které zároveň určují výrobní hospodářské jednotky (podniky) pověřené prováděním odborné dovozní expertizy.
(5)	Povinnost předkládat návrhy dovozu k odborné expertize se nevztahuje na dovozy uskutečňované za devizy, získané buď za překročení vývozních úkolů, zakoupené za tuzemskou měnu nebo získané z devizových úvěrů v Obchodní bance, a dále na dovozy spotřebního zboží, uskutečňované organizacemi vnitřního obchodu. Organizace vnitřního obchodu však jsou povinny informovat v dostatečném předstihu tuzemské výrobce o zamýšleném dovozu.

§ 88

(1)

Na úseku plánu rozvoje vědy a techniky se uplatňuje gesce v těch případech, kde vzniká nezbytná potřeba koordinace při zabezpečování závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací. Výkonem gesce tohoto druhu jsou zpravidla pověřována koordinační a hlavní pracoviště výzkumných a vývojových prací, určená Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky, popř. hlavní pracoviště badatelského výzkumu, určená Československou akademií věd.

(2)

Potřeba případné další koordinace badatelských, výzkumných a vývojových úkolů, které nejsou závazně uloženy státním plánem rozvoje vědy a techniky, se řeší formou dobrovolných zájmových a účelových smluv mezi výrobními hospodářskými jednotkami, popřípadě i smlouvami mezi Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a výrobními hospodářskými jednotkami ve smyslu § 84 této vyhlášky. Touto koordinací jsou zpravidla pověřována vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje.

§ 89

Gesce je možno uplatňovat v zásadě jen na úrovni ústředních orgánů.

Hlava 4

Účast pracujících (§ 90-91)

§ 90

Ústřední orgány, slovenské národní orgány, národní výbory, oborová ředitelství a další státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1985 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.

§ 91

Hospodářské organizace a národní výbory se mohou přímo podílet svými prostředky na investiční výstavbě školských a zdravotnických objektů a na vybavení škol a zdravotnických objektů zařízením a pomůckami. Pomoc školám a školským a zdravotnickým zařízením lze uskutečnit buď poskytnutím finančních prostředků z příslušných fondů nebo přímým převodem hmotných základních a oběžných prostředků anebo pracovní výpomocí. Tím nejsou dotčeny jejich povinnosti podle § 9 zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči.

Hlava 5

Závěrečná ustanovení (§ 92-95)

§ 92

(1)	Výjimky z této vyhlášky může povolit vláda, která též může stanovit zvláštní způsob plánovitého řízení pro některá odvětví národního hospodářství nebo obory.
(2)	Výjimky z ustanovení části čtvrté může povolit Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.
(3)	Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z této vyhlášky Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.

§ 93

Způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti upravují zvláštní předpisy.

§ 94

(1)

Zrušují se:

vládní vyhláška č. 134/1958 Ú. l., o opatřeních ke zvýšení osobní hmotné zainteresovanosti pracujících; 2. vládní vyhláška č. 78/1960 Sb., o rozpočtovém řádu národních výborů; 3. vyhláška č. 63/1958 Ú. l., o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací státního socialistického sektoru; 4. § 16 odst. 2 vyhlášky vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 42/1964 Sb., o závodním stravování; 5. pokyny Státní plánovací komise pro zavádění a provádění gescí (č. j. 152 542/1959); 6. pokyny Státní plánovací komise upravující postup při účelném omezování dovozu surovin a materiálů (č. j. 121 401/64-SM/4); 7. zásady pro bilancování decentralizovaně (podnikově) plánovaných strojírenských výrobků a výkon, publikované v metodických pokynech Státní plánovací komise pro plán rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1952 (č. j. 173 050/1961-č. 5/3);

zásady pro zajištění péče o hospodárnost nároků na dopravu, vydané Státní plánovací komisí (č. j. 163 506/60-SM/13); 9. směrnice Státní plánovací komise pro plánování a provádění materiálně technického zásobování výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť vysokých škol, vědeckých akademií a výzkumných a vývojových středisek podniků (č. j. 152 264/62-SM/4).

(2)

Pro výrobní hospodářské jednotky a hospodářské organizace s hmotnou zainteresovaností podle části třetí této vyhlášky neplatí:

1.	vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících;
2.	vyhláška č. 123/1960 Sb., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;
3.	vyhláška č. 152/1960 Sb., o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;
4.	vyhláška č. 78/1961 Sb., o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací; a předpisy vydané k jejich provedení.

§ 95

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Inž. Černík v. r.