93/1965 Sb. znění účinné od 1. 1. 1966 do 31. 12. 1966
93
Vyhláška
ministerstva financí ze dne 4. září 1965
o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky
Ministerstvo financí stanoví podle § 391 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. , podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky:
§ 1 Tato vyhláška vymezuje neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky, určuje zdroje financování a způsob jejich použití ve státních organizacích.
Neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky
§ 2 Neinvestičními náklady rozvoje vědy a techniky zabezpečované fondem vědy a techniky jsou
a) náklady na řešení badatelského výzkumu ( § 3) ,
b) náklady na řešení výzkumných a vývojových prací ( § 4),
c) vícenáklady spojené s osvojením (záběhem) výroby nových výrobků a nových výrobních technologií ( § 6),
d) ostatní neinvestiční náklady na rozvoj vědy a techniky nezahrnované do nákladů na řešení úkolů vědy a techniky ( § 7).
§ 3 Náklady na řešení badatelského výzkumu podle § 2 písm. a) jsou náklady na řešení úkolů v oblasti přírodních, technických a společenských věd, které jsou zahrnuty do plánu badatelského výzkumu.
§ 4 Náklady na řešení úkolů výzkumných a vývojových prací podle § 2 písm. b) jsou
a) náklady na výzkum a vývoj a provozní vyzkoušení nových výrobků (bez nákladů na vlastní výrobu výrobků), u nichž se předpokládá výroba dalšího kusu ve stejném nebo částečně pozměněném provedení,
b) náklady na výzkum a vývoj nových výrobků, které budou předmětem opakované, sériové nebo hromadné výroby,
c) náklady na výzkum a vývoj nových výrobních technologií,
d) náklady na technickoekonomické studie.
§ 5 (1) Součástí nákladů na řešení úkolů podle § 2 písm. a) a b) jsou rovněž náklady
a) na koordinaci úkolů vědy a techniky koordinačními (hlavními) pracovišti,
b) na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím, technickou normalizaci, typizaci ve výstavbě, vědeckotechnické a ekonomické informace, patenty, vynálezy a zlepšovací návrhy, tvoří-li tyto součást nebo samostatnou etapu řešeného úkolu vědy a techniky a na oponentní řízení,
c) na zakoupení licencí, pokud nahrazují plánované řešení úkolů vědy a techniky nebo jejich části,
d) na pořízení jednotlivých zkušebních a pokusných zařízení, strojů a speciálních přístrojů, včetně s tím souvisejících bezpečenostních a hygienických zařízení a stavebních prací, které jsou nezbytné k vyřešení (splnění) jednoho nebo více současně řešených úkolů vědy a techniky, avšak nejsou v příslušné státní organizaci určeny k trvalému vybavení jako základní prostředky,
e) na pořízení ověřovacích provozů (poloprovozů a pokusných provozů), jestliže tyto provozy jsou nezbytné k vyřešení (splnění) jednoho nebo více současně řešených úkolů vědy a techniky a mají sloužit k ověření výsledků výzkumu pro přípravu dokumentace plánované výstavby nebo rekonstrukce trvalých provozů, avšak nejsou v příslušné státní organizaci určeny k zabezpečení výrobních úkolů nebo trvalému vybavení jako základní prostředky; tyto dočasné ověřovací provozy (poloprovozy a pokusné provozy), u nichž plánované pořizovací náklady převyšují jeden mil․ Kčs, musí být před jejich zařazením do plánu schváleny Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky,
f) na uvedení do zcela spolehlivého provozu provozního souboru nové nebo rekonstruované výrobní kapacity, vyvolané použitím provozně nevyzkoušených strojů a zařízení, které jsou výsledkem řešení úkolů vědy a techniky.
(2) Náklady podle odst. 1 písm. f) zahrnují
a) náklady na nezbytné úpravy a změny provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,
b) náklady na nezbytné úpravy a změny standardních strojů a zařízení, které byly podle projektu použity v jednom souboru s provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními.
§ 6 (1) Vícenáklady osvojení (záběhu) výroby nových výrobků a osvojení nových výrobních technologií podle § 2 písm. c) se rozumí rozdíl mezi skutečnými vlastními náklady výroby při jejich osvojování (záběhu) a náklady výroby uhrazenými v ceně výrobků.
(2) Osvojení (záběh) výroby nových výrobků a osvojení (záběh) nových výrobních technologií končí zahájením běžné výroby a musí být u každého úkolu předem vymezeno množstvím nebo dobou, popřípadě množstvím i dobou potřebnou k osvojení (záběhu) výroby; podrobnosti podle konkrétních podmínek stanoví pro jednotlivá odvětví příslušná ministerstva a ústřední úřady (krajské národní výbory) a pro jednotlivé obory příslušná oborová ředitelství.
§ 7 Neinvestiční náklady rozvoje vědy a techniky podle § 2 písm. d) jsou
a) stipendia pro výchovu vědeckých pracovníků,
b) náklady na vědeckotechnické a ekonomické informace a ostatní náklady k zabezpečení činnosti organizací (pracovišť) výzkumné a vývojové základny, která vyplývá z jejich pracovní náplně v oblasti rozvoje vědy a techniky,
c) náklady na činnost prováděnou státními hospodářskými organizacemi v zájmu preference rozvoje vědy a techniky v příslušném odvětví nebo výrobním oboru, pokud nejsou zahrnuty do nákladů pod písm. b).
Zdroje financování rozvoje vědy a techniky
§ 8 (1) Zdrojem financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky jsou
a) státní rozpočet,
b) fond technického rozvoje oborového ředitelství,
c) fond technického rozvoje podniku.
(2) Prostředky uvedené v odst. 1 nemohou být použity k jiným účelům, než stanoví tato vyhláška.
§ 9 Z prostředků státního rozpočtu se hradí
a) rozpočtovým organizacím (pracovištím) výzkumné a vývojové základny veškeré výdaje ve schváleném rozsahu včetně výdajů na kooperaci se státními hospodářskými organizacemi a zvláštními rozpočtovými organizacemi při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,
b) státním hospodářským organizacím a zvláštním rozpočtovým organizacím řešení státních úkolů vědy a techniky podle § 2 písm. a) a b) a u vybraných státních úkolů stanovených Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky i vícenáklady osvojení podle § 2 písm. c),
c) státním hospodářským organizacím a zvláštním rozpočtovým organizacím účelové dotace k zabezpečení činnosti podle § 2 písm. d),
d) státním hospodářským organizacím a zvláštním rozpočtovým organizacím účelové dotace na řešení vybraných úkolů perspektivního nebo celospolečenského významu, pokud jsou pro podnik ekonomicky neúnosné, nebo jejichž řešení je spojeno s velkým rizikem.
§ 10 (1) Úhrady podle § 9 písm. b) provádějí příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory na základě faktur po splnění celého úkolu vědy a techniky, nebo jeho jednotlivých etap. a to z prostředků státního rozpočtu, které si tyto orgány zabezpečí ve finančních plánech formou účelového financování; prostředky účelového financování zahrnují i prémie a odměny za splnění úkolů vědy a techniky.
(2) Z prostředků státního rozpočtu, zabezpečovaných formou účelového financování, mohou příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory poskytovat podle podmínek dohodnutých v hospodářské smlouvě v průběhu řešení úkolu vědy a techniky přiměřené zálohy, nejvýše však do výše ceny za řešení úkolu, stanovené v hospodářské smlouvě; po splnění úkolu vědy a techniky jsou dodavatelé povinni ve faktuře přijaté zálohy zúčtovat (odečíst).
(3) Úhrady faktur provádějí a zálohy poskytují příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory pouze hlavním (koordinačním) pracovištím státních hospodářských organizací a zvláštních rozpočtových organizací; hlavní (koordinační) pracoviště hradí faktury a poskytují zálohy svým subdodavatelům z provozních prostředků za podmínek uvedených v odst. 1 a odst. 2.
§ 11 (1) Účelové dotace podle § 9 písm. c) a d) zabezpečují si příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory jako součást účelového financování.
(2) Účelové dotace podle odst. 1 přidělují oborovým ředitelstvím ústřední orgány případně krajské národní výbory do fondu technického rozvoje oborového ředitelství převodem peněžních prostředků.
Fond technického rozvoje oborového ředitelství
§ 12 (1) K financování úkolů technického rozvoje vytvářejí oborová ředitelství fond technického rozvoje oborového ředitelství
a) z centralizovaných prostředků,
b) z účelových dotací ze státního rozpočtu,
c) z odvodů od podřízených hospodářských organizací za tržby získané využitím hmotných předmětů (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje přístroje, stavby, materiál, dokumentace) zbylých po ukončení úkolu vědy a techniky, pokud náklady na příslušný úkol byly hrazeny z prostředků fondu technického rozvoje oborového ředitelství nebo fondu technického rozvoje podniku,
d) z dalších zdrojů.
(2) Z prostředků fondu technického rozvoje oborového ředitelství se provádějí
a) úhrady za řešení úkolů rozvoje vědy a techniky podle § 2 písm. a) až c) objednaných oborovým ředitelstvím u jiných organizací,
b) úhrady případné ztráty přímo podřízeným organizacím výzkumné a vývojové základny, pokud tato ztráta vyplývá ze zabezpečování vědy a techniky.
Fond technického rozvoje podniku
§ 13 (1) Fond technického rozvoje podniku se tvoří na vrub nákladů formou rezervy na výdaje příštích období.
(2) Na vrub fondu technického rozvoje podniku se hradí
a) veškeré náklady vynaložené na řešení úkolů podle § 2 písm. b) a c) pro vlastní podnikovou potřebu včetně dodávek, prací a služeb dodaných jinou organizací,
b) ostatní neinvestiční náklady podle § 2 písm. d), které vznikají ze zabezpečování rozvoje vědy a techniky pro podnikovou potřebu.
(3) Náklady na úkoly vědy a techniky, pokud nejsou určeny pro vlastní potřebu podniku, hradí objednatel ze svých prostředků.
§ 14 (1) Tvorba a použití fondu technického rozvoje oborového ředitelství a fondu technického rozvoje podniku se sleduje a vykazuje odděleně podle předpisů Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.
(2) Nevyčerpané prostředky fondu technického rozvoje oborového ředitelství a fondu technického rozvoje podniku koncem roku nepropadají a převádějí se jako zdroj financování vědy a techniky do roku následujícího.
§ 15 (1) Prémie a odměny za řešení úkolů vědy a techniky tvoří součást nákladů příslušného úkolu vědy a techniky.
(2) Na předem stanovené prémie a odměny, které nebyly v době ukončení úkolu vyplaceny, vytvářejí si podniky a organizace rezervu na vrub nákladů příslušného úkolu vědy a techniky; případné rozdíly mezi takto vytvořenou rezervou a skutečně vyplacenými částkami za prémie a odměny zvyšují (snižují) ostatní neinvestiční potřeby nezahrnované do nákladů na řešení úkolů vědy a techniky [ § 2 písm. d)].
§ 16 (1) Dodávky, práce a služby, kterými se plní úkoly rozvoje vědy a techniky, se provádějí mezi rozpočtovými organizacemi bezúplatně, v ostatních případech se provádějí za úplatu ve výši stanovené podle předpisů o tvorbě cen.
(2) Úkoly rozvoje vědy a techniky smluvně zajišťují
a) státní úkoly Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory,
b) vybrané úkoly celospolečenského a perspektivního významu, pokud jsou pro oborové ředitelství nebo podnik ekonomicky neúnosné, nebo jejichž řešení je spojeno s velkým rizikem, příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory,
c) u oborových úkolů příslušná oborová ředitelství,
d) u podnikových úkolů nebo jejich subdodávek, objednaných u jiných organizací, příslušné podniky.
§ 17 (1) Výsledky řešení státních úkolů vědy a techniky financované z prostředků státního rozpočtu se předávají organizacím za náhradu nebo na základě rozhodnutí Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a ministerstva financí bezplatně.
(2) Způsob využití vyřešených státních úkolů vědy a techniky, výši náhrady a lhůty její splatnosti určí příslušné ústřední orgány případně krajské národní výbory po dohodě se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a ministerstvem financí.
(3) Náhrady za využití výsledků řešení státních úkolů vědy a techniky stanovené podle odst. 2 uhradí příslušné organizace na vrub nákladů (zpravidla časově rozlišovaných); úhrady jsou příjmy státního rozpočtu.
§ 18 (1) Organizace, které řešily úkoly rozvoje vědy a techniky, musí nejpozději do jednoho roku po splnění úkolu převést všechny při řešení získané, popř. zbylé předměty (prototypy, zkušební a pokusná zařízení, stroje, přístroje, stavby, materiál, dokumentace) do základních prostředků, nebo do zásob a nebo je převést (prodat) jiné socialistické organizaci podle předpisů o správě národního majetku ; pro jejich ocenění platí předpisy o tvorbě cen.
(2) Předměty povahy základních prostředků, které mohou organizace samy využít, převezmou do svých základních prostředků a proplatí ze svých prostředků na financování investiční výstavby.
(3) Předměty, které nemají povahu základních prostředků a které mohou organizace samy spotřebovat a využít, převezmou
a) státní hospodářské organizace a zvláštní rozpočtové organizace do zásob a proplatí ze svých provozních prostředků,
b) rozpočtové organizace výzkumné a vývojové základny jako materiál a drobné a krátkodobé předměty bezplatně získané a ve výši jejich ocenění váží příslušné rozpočtové prostředky jako trvalou úsporu.
(4) Nespotřebují-li organizace samy zbylé předměty, jsou povinny nakládat s nimi jako s přebytečným nebo neupotřebitelným národním majetkem podle předpisů o správě národního majetku.
(5) Organizace odvedou prostředky získané využitím zbylých předmětů do toho zdroje, ze kterého byly náklady na řešení příslušného úkolu hrazeny, s výjimkou úkolů, jejichž náklady byly hrazeny na vrub fondu technického rozvoje podniku a u kterých příjmy získané jejich využitím odvádějí podniky a organizace svým oborovým ředitelstvím [ § 12 odst. 1, písm. c)].
Neinvestiční náklady na činnosti nezabezpečované
§ 19 (1) Náklady rozvoje vědy a techniky ( § 2) nejsou a fondem vědy a techniky se nezabezpečují
a) náklady na technickou normalizaci, typizaci ve výstavbě, vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím, vědeckotechnické a ekonomické informace, racionalizaci řízení a správy, patenty, vynálezy a zlepšovací návrhy, pokud nejsou součástí nebo samostatnou etapou úkolu vědy a techniky podle § 2 písm. a) až c), nebo součástí nákladů podle § 2 písm. d),
b) vícenáklady spojené s osvojením (záběhem) výroby podle licence, pokud nenahrazuje plánovaný úkol vědy a techniky,
c) náklady na experimentální ověřování ve výstavbě (experimentální projekty a studie) a na tvorbu jednotných výkonových norem a normativů,
d) náklady na výzkum a vývoj výrobků, s jehož výrobou výrobce ani výhledově neuvažuje (unikátní výrobek), a to ani ve stejném nebo částečně pozměněném provedení,
e) vícenáklady spojené s osvojením (záběhem) výroby na základě převodu výrobních programů, s uváděním nových závodů do provozu a s osvojením výroby podle převzaté dokumentace,
f) úhrady státnímu rozpočtu za využití výsledků vyřešených státních úkolů vědy a techniky ve výrobě.
(2) Zdroje a způsob financování nákladů podle odst. 1 stanoví zvláštní předpisy.
§ 20 Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky.
§ 21 Zrušuje se vyhláška ministra financí, předsedy Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a předsedy Státní plánovací komise č. 88/1963 Sb. , o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky.
§ 22 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
