vypouštějí odpadní vody bez povolení vodohospodářského orgánu nebo je vypouštějí ve větší míře nebo s větším množstvím nečistot, než je podle podmínek stanovených v jeho rozhodnutí přípustné;

nepečují o řádní provoz čistícího zařízení odpadních vod;

nevyžádají si k investicím nebo změnám ve výrobě, které mají vliv na čistotu vod, vyjádření vodohospodářského orgánu podle § 24 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství ve znění zákona č. 12/1959 Sb.;

neuvedou do provozu čistící zařízení ve lhůtách stanovených vodohospodářským orgánem;

nezavádějí nebo nedodržují opatření zejména v technologii výroby, v rozmisťování výrobních zařízení nebo k hospodárnému užívání vody, uložená vodohospodářským orgánem k ochraně čistoty vod;

způsobí, že do povrchových nebo podzemních vod se dostanou nebo mohou dostat pevné, plynné nebo tekuté látky, které nejsou odpadními vodami.

Výše pokut ukládaných v případech uvedených v § 2 písm. a) až e) se stanoví podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen "výroba") a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovaných nebo vyráběných.

Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do pěti kategorií, pro které se stanoví současně technické jednotky výroby či zpracovávaných surovin (dále jen "technické jednotky"). Jednotlivé kategorie výrob a technické jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. Není-li výroba zařazena v žádné kategorii, rozhodne o jejím zařazení a technické jednotce orgán ukládající pokutu po projednání s ústředním vodohospodářským orgánem.

Výše pokuty je součinem sazby za technickou jednotku a celkového množství technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň; u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby․ Pro každou kategorii výroby je současně stanovena nejnižší pokuta. V jednotlivých kategoriích činí

sazba za technickou jednotku: nejnižší pokuta:

v I. kategorii 5,- Kčs 15 000 Kčs

v II. kategorii 3,- Kčs 10 000 Kčs

v III. kategorii 2,- Kčs 5 000 Kčs

v IV. kategorii 1,- Kčs 3 000 Kčs

v V. kategorii 0,20 Kčs 10 000 Kčs

V případech uvedených v § 2 písm. c) a e), ve kterých dojde pouze k ohrožení čistoty vod, uloží se pokuta podle míry ohrožení, a to ve výši 3 000 až 30 000 Kčs.

Je-li týž druh výroby u jedné organizace rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž došlo k případům, za které se pokuta ukládá.

Při souběhu případů uvedených v § 2 písm. a) až e) při témž druhu výroby u téže organizace nebo při témž druhu výroby v jednom jejím samostatném výrobním objektu ukládá se pokuta jen za ten případ, kdy lze uložit pokutu nejvyšší.

Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze k této vyhlášce; není-li v příloze uvedena, lze ji zařadit podle odstavce 2 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.

V případech uvedených v § 2 písm. f) se uloží pokuta podle míry závadnosti znečištění, popřípadě ohrožení, a to ve výši 3 000 až 200 000 Kčs.

V souladu s povinností uživatelů vod plánovitě odstraňovat dosavadní znečišťování vod ¹ stanoví vodohospodářský orgán organizaci, které ukládá pokutu, lhůty, v nichž má odstranit závady, za které jí byla uložena pokuta.

Organizaci, která lhůtu nesplní, uloží vodohospodářský orgán další pokutu, vypočtenou podle § 3 odst. 3, avšak za použití dvojnásobné sazby za technickou jednotku; v případě, že organizace nesplní další lhůty, které jí byly uloženy k odstranění závad, uloží jí pokutu, vypočtenou podle § 3 odst. 3, avšak za použití trojnásobné sazby za technickou jednotku.

pokuty ukládané za znečišťování povrchových nebo podzemních vod podle § 2 písm. a), b), d) a e) a vypočtené podle § 3 popřípadě § 4 se snižují, jestliže organizace:

Vypočtená pokuta se snižuje o tolik procent, o kolik procent se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění, nejvýše však na její nejnižší přípustnou výši, uvedenou v § 3 odst. 3. ²

Který ukazatel znečištění je rozhodující, určí orgán ukládající pokutu.

Pokuty ukládají vodohospodářské orgány okresních národních výborů.

Navrhne-li uložení pokuty orgán Státní vodohospodářské inspekce, předložení vodohospodářskému orgánu okresního národního výboru též zprávu o výsledcích šetření, a pokud to je slučitelné s povahou případu, návrh lhůt, v nichž má organizace odstranit závady, které vedly ke znečištění vody, popřípadě k ohrožení její čistoty.

Pokuty nelze uložit, jestliže od případů uvedených v § 2 uplynul nejméně rok.

Uložené pokuty jsou splatny do čtrnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci.

Pokuty jako neplánované příjmy plynou do fondu rezerv a rozvoje příslušného okresního národního výboru.

Prokáže-li organizace, že ani při vynaložení veškerého úsilí nemohla zabránit případům znečištění uvedeným v § 2, může vodohospodářský orgán národního výboru uloženou pokutu snížit až na její nejnižší přípustnou výši uvedenou v § 3 odst. 3 a 8.

V případech, kdy by zaplacení pokuty ohrozilo podstatně hospodářskou stabilitu organizace, může uloženou pokutu snížit ministr - předseda Ústřední správy vodního hospodářství na doporučení vedoucího příslušného ústředního orgánu, nebo jde-li o organizaci řízenou národním výborem, na doporučení rady příslušného krajského národního výboru.