71/1966 Sb. znění účinné od 20. 5. 1966 do 19. 5. 2001

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 16. června 1966

o Úmluvě mezi Československou socialistickou republikou

a Polskou lidovou republikou

o úpravě otázek týkajících se dvojího státního občanství

Dne 17. května 1965 byla ve Varšavě podepsána Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o úpravě otázek týkajících se dvojího státního občanství.

S Úmluvou vyslovilo souhlas Národní shromáždění a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 20. dubna 1966.

Podle svého článku 14 odstavce 1. vstoupila Úmluva v platnost dnem 20. května 1966.

České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.

První náměstek ministra:

dr. Gregor v. r.

ÚMLUVA

mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou

o úpravě otázek týkajících se dvojího státního občanství (čl. 1-14)

President Československé socialistické republiky a Státní rada Polské lidové republiky,

majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které obě Smluvní strany podle svého zákonodárství považují za své občany,

a vedeni přáním odstranit dvojí státní občanství těchto osob na základě jejich dobrovolného rozhodnutí a zabránit vzniku dvojího státního občanství,

rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali za tím účelem svými zmocněnci:

president Československé socialistické republiky

Oskara Jeleňa,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Československé socialistické republiky v Polské lidové republice;

státní rada Polské lidové republiky

Mariana Naszkowského,

státního podtajemníka v ministerstvu zahraničních věcí Polské lidové republiky,

kteří po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, se dohodli takto:

Č l á n e k 1

Osoby, které v den, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, mají současně státní občanství obou Smluvních stran, mohou si zvolit státní občanství té Smluvní strany, které si přejí zachovat․

Č l á n e k 2

1.	Osoby uvedené v článku 1, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a zvolí si státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom písemné prohlášení diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu druhé Smluvní strany.
2.	Osoby uvedené v článku 1, které žijí na území třetího státu, podají písemné prohlášení o volbě státního občanství diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu té Smluvní strany, jejíž státní občanství si volí.
3.	Pro podání prohlášení o volbě státního občanství, které se podává ve dvou vyhotoveních, se stanoví lhůt jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost.

Č l á n e k 3

1.	Prohlášení o volbě státního občanství jsou oprávněny podat jen zletilé osoby,.
2.	Za zletilé podle této Úmluvy se považují osoby, které dovršily 18. rok věku, nebo osoby mladší, které uzavřely manželství.

Č l á n e k 4

1.	Nezletilé děti, které v den, kdy tato Úmluva vstoupí v platnosti, mají současně státní občanství obou Smluvních stran, budou mít výlučně státní občanství rodičů, jestliže rodiče mají nebo podle této Úmluvy budou mít totéž státní občanství.
2.	Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, určuje se státní občanství jejich nezletilých dětí, které mají dvojí státní občanství, dohodou rodičů. Dohodu rodičů je nutno vyjádřit v prohlášení podaném podle ustanovení článku 2.
3.	Nedojde-li k dohodě rodičů, podrží nezletilé děti výlučně státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území mají trvalé bydliště v poslední den lhůty uvedené v článku 2 odstavec 3. Mají-li děti v tento den trvalé bydliště na území třetího státu, podrží výlučně státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území se narodily; jestliže se narodily na území třetího státu, podrží výlučně státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území měli rodiče trvalé bydliště bezprostředně před odjezdem do třetího státu, a neměli-li rodiče takové bydliště, státní občanství matky.
4.	Jestliže jeden z rodičů zemřel nebo pozbyl rodičovských práv, podrží nezletilé děti, které mají dvojí státní občanství, státní občanství druhého rodiče.
5.	Jestliže rodiče nezletilých dětí, které mají dvojí státní občanství, neuzavřeli manželství nebo jejich manželství bylo rozvedeno nebo prohlášeno za neplatné nebo rodiče zůstávají v manželském svazku, avšak žijí odděleně, a soud svěřil výkon rodičovských práv zejména výchovu dětí jednomu z rodičů, podrží děti výlučně státní občanství tohoto rodiče, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Dohodu rodičů je nutno vyjádřit v prohlášení podaném podle ustanovení článku 2.
6.	Nezletilé děti, které mají dvojí státní občanství a jejichž oba rodiče zemřeli nebo jsou neznámého pobytu, jakož i děti, jimž byl ustanoven opatrovník, protože rodiče byli zbaveni rodičovských práv nebo jejich rodičovská práva jsou v klidu, budou mít výlučně státní občanství jedné ze Smluvních stran v souladu s ustanovením odstavce 3.

Č l á n e k 5

Zjistí-li Smluvní strana, které bylo prohlášení o volbě státního občanství podáno, že osoba, která učinila prohlášení, nebo nezletilé dítě, jehož se prohlášení týká, není podle právního řádu této Smluvní strany jejím státním občanem, má se za to, že prohlášení nebylo podáno.

Č l á n e k 6

Osoby, které ve lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, nepodají prohlášení o volbě státního občanství, podrží výlučně státní občanství té smluvní strany, na jejímž území mají trvalé bydliště v poslední den uvedené lhůty. Mají-li v tento den trvalé bydliště na území třetího státu, podrží výlučně státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území měly trvalé bydliště bezprostředně před odjezdem za hranice; jestliže tyto osoby neměly takové bydliště, podrží výlučně státní občanství té Smluvní strany, které nabyly později.

Č l á n e k 7

Osoby, žijící na území jedné ze Smluvních stran, které si zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, budou moci zůstat nadále v dosavadním bydlišti.

Č l á n e k 8

Smluvní strany si budou po dobu 18 měsíců ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, zasílat diplomatickou cestou jednou měsíčně seznamy osob, které ve lhůtě stanovené v článku 2 podaly prohlášení o volbě státního občanství. Spolu se seznamy zašlou jedno vyhotovení prohlášení osob uvedených v seznamu.

Č l á n e k 9

1.	Rodiče, z nichž jeden je státním občanem jedné a druhý státním občanem druhé smluvní strany, mohou dítěti, narozenému po dni, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, zvolit státní občanství jedné ze Smluvních stran.
2.	Rodiče, kteří dítěti narozenému na území jedné Smluvní strany zvolí státní občanství druhé Smluvní strany, musí do tří měsíců po narození dítěte předložit dvojmo souhlasné prohlášení o volbě státního občanství, a to v Československé socialistické republice národnímu výboru, v jehož matrice je narození dítěte zapsáno, v Polské lidové republice orgánu pro vnitřní záležitosti presidia okresního, městského nebo obvodního národního výboru. Prohlášení musí předem potvrdit diplomatická mise nebo příslušný konzulární úřad druhé Smluvní strany.
3.	Narodí-li se dítě na území třetího státu, musí rodiče předložit do tří měsíců po narození dítěte dvojmo souhlasné prohlášení o volbě jeho státního občanství diplomatické misi nebo příslušnému konzulárnímu úřadu té Smluvní strany, jejíž státní občanství dítěti zvolili.
4.	Nepředloží-li rodiče shodné prohlášení o volbě státního občanství dítěte, bude mít dítě výlučně státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území se narodilo. Dítě narozené na území třetího státu bude mít státní občanství té Smluvní strany, na jejímž území měli jeho rodiče trvalé bydliště bezprostředně před odjezdem za hranice; neměli-li rodiče takové bydliště, bude mít dítě státní občanství matky.
5.	Smluvní strany si budou zasílat diplomatickou cestou zprávy o volbě státního občanství dětí, provedené podle ustanovení odstavců 2 a 3. Zprávy spolu s jedním vyhotovením prohlášení rodičů budou zasílány do šesti měsíců ode dne narození dítěte.

Č l á n e k 1 0

Došlo-li na základě této Úmluvy k volbě státního občanství jedné ze Smluvních stran, bude mít dotčená osoba ode dne podání prohlášení výlučně státní občanství, které bylo zvoleno.

Č l á n e k 1 1

Ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost, budou příslušné orgány obou Smluvních stran činit nabytí státního občanství jedné ze Smluvních stran závislým na tom, že občan předloží doklad druhé Smluvní strany potvrzující, že nejsou překážky ke změně občanství.

Č l á n e k 1 2

Prohlášení o volbě státního občanství a potvrzení o jeho podání nepodléhají poplatkům.

Č l á n e k 1 3

Všechny sporné záležitosti týkající se výkladu a provádění této Úmluvy budou řešeny diplomatickou cestou.

Č l á n e k 1 4

1.	Tato Úmluva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost třicátého dne po výměně ratifikačních listin, která bude provedena v Praze.
2.	Tato Úmluva zůstane v platnosti pět let. Její platnost se bude prodlužovat vždy o dalších pět let, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím její platnosti.

Tato Úmluva byla sepsána ve Varšavě dne 17. května 1965, ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a polském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Na důkaz tohoto uvedení zmocněnci tuto Úmluvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.

Z plné moci

presidenta Československé socialistické republiky

O. Jeleň v. r.

Z plné moci

Státní rady Polské lidové republiky

M. Naszkowski v. r.