8/1966 Sb. znění účinné od 1. 3. 1966 do 31. 5. 1967
8
VYHLÁŠKA
Státní komise pro finance, ceny a mzdy
ze dne 24. ledna 1966
o tvorbě, kontrole a statistice cen
Státní komise pro finance, ceny a mzdy stanoví podle § 3 písm. e) zákona č. 113/1965 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci:
§ 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška upravuje způsob tvorby cen výrobků, výkonů, činností a služeb poskytovaných za peněžitou náhradu (dále jen "výrobky" a působnost státních orgánů a socialistických organizaci při tvorbě, kontrole a statistice cen.
(2) Orgány a organizace, které vykonávají působnost v oblasti cen, jsou povinny vytvářet podmínky a provádět potřebná opatření k tomu, aby ceny byly pružně upravovány v souladu se změnami ekonomických podmínek výroby, zejména vývoje nákladů na výrobu a oběh, a podmínek realizace, tj. poměru nabídky a poptávky, a aby se úroveň realizačních cen nezvyšovala nad stanovenou úroveň cen.
Č Á S T I Základní pojmy (§ 2-8)
§ 2 Realizační ceny Realizačními cenami, tj. cenami, za které se výrobky prodávají v tuzemsku, jsou
a) velkoobchodní ceny, za které se prodávají výrobky socialistickým organizacím pro výrobní spotřebu, výstavbu, vývoz nebo odbytovou činnost a pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu;
b) obchodní ceny, za které se organizacím vnitřního obchodu prodávají výrobky určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny;
c) maloobchodní ceny (spotřebitelské, prodejní), za které se prodávají výrobky obyvatelstvu, popř. socialistickým organizacím, pokud nakupují v maloobchodě nebo pokud tak stanoví sazebník daně z obratu;
d) nákupní ceny, za které pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky prodávané zemědělskými výrobci, předměty získané sběrem, jiné předměty od obyvatelstva a výrobky od drobných výrobců.
§ 3 Zahraniční ceny Pro účely této vyhlášky se zahraničními cenami rozumějí
a) světové ceny, jimiž jsou běžné ceny převládající v obchodních smlouvách na světových trzích pro daný druh výrobků;
b) docíleně zahraniční ceny, jež tvoří individuální tržní ceny, dosažené ze sjednaných podmínek za čs. výrobek při vývozu nebo za nakoupený výrobek při dovozu;
c) docílené zahraniční ceny fco čs. hranice, jež tvoří individuální tržní ceny odvozené z docílených zahraničních cen a upravené o přímé obchodní náklady placené v zahraničí.
§ 4 Zvláštní druhy cen Zvláštní druhy cen jsou
a) tarify;
b) odbytové ceny staveb a jejich částí;
c) cenové limity, jimiž se rozumějí horní hranice cen nových výrobků stanovené v rámci úkolů technického rozvoje pro výzkum, vývoj a výrobu, popř. v rámci úkolů pro dovoz;
e) podnikové ceny, které stanoví oborové ředitelství odchylně od realizačních cen pro prodej mezi podřízenými organizacemi nebo pro zúčtování dodávek mimo výrobní hospodářskou jednotku mezi oborovým ředitelstvím a podřízenými organizacemi. Pro odběratele platí ceny podle § 2. Vyrovnání rozdílů mezi realizačními a podnikovými cenami provádí oborové ředitelství.
§ 5 Obsah cen (1) Velkoobchodní cena zahrnuje
a) náklady a neproduktivní výdaje na výrobu s výjimkou nákladů a výdajů hrazených podnikům z centralizovaných zdrojů nadřízených orgánů,
b) čistý hospodářský výsledek výroby.
Ve stanovených případech se k velkoobchodním cenám připočítávají (z velkoobchodních cen odečítají) účelové cenové dotace (srážky) k podpoře (k omezení) výroby některých výrobků, přirážky na krytí výdajů na opravy v záruční lhůtě, obchodní rozpětí samostatných odbytových nebo zásobovacích organizací apod.
(2) Obchodní cena zahrnuje, pokud není v jednotlivých případech stanoveno jinak, cenu velkoobchodní a daň z obratu.
(3) Maloobchodní cena zahrnuje cenu obchodní a obchodní rozpětí, jímž se v zásadě kryjí náklady, neproduktivní výdaje a čistý hospodářský výsledek oběhu; u služeb zahrnuje maloobchodní cena úplné náklady a neproduktivní výdaje, čistý hospodářský výsledek a popř․ daň z obratu.
(4) Obsah nákupní ceny je obdobný jako obsah ceny velkoobchodní.
(5) Jsou-li služby (přeprava) podmínkou nebo součástí realizace výrobků, mohou ceny výrobků zahrnovat též ceny služeb (náklady na přepravu).
(6) Ceny výrobků zahrnují, pokud není stanoveno jinak, též náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby, licence, patenty, odměny za vynálezy a zlepšovací náměty, projektové a montážní práce, obaly a balení.
(8) Podrobnosti o tom, které náklady, neproduktivní výdaje, ceny služeb apod. se zahrnují do ceny výrobků, upravují příslušné ceníky, cenová opatření nebo dohoda mezi dodavatelem a odběratelem.
§ 6 Kategorie cen (1) Jednotlivé výrobky nebo jejich skupiny se zařazují do cenových kategorií, jimiž jsou kategorie pevných cen, limitních cen nebo volných cen (dále jen "kategorie cen").
(2) Do kategorie pevných cen se zařazují zejména základní suroviny, polotovary, materiály a další výrobky,
a) které rozhodujícím způsobem ovlivňují základní výrobní programy a celkovou úroveň nákladů a cen v navazujících oborech nebo odvětvích,
b) u nichž je třeba pro zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou ústředně zabezpečit účinnou regulaci výroby a spotřeby,
c) které rozhodujícím způsobem ovlivňují strukturu osobní spotřeby a trvale se významně podílejí na životních nákladech,
d) u nichž je třeba ze zdravotních nebo kulturně politických důvodů zajistit jednotnost a potřebnou úroveň cen a cenové relace.
(3) Do kategorie limitních cen se zařazují zejména skupiny výrobků, u nichž dochází k časté obměně sortimentu nebo skupiny výrobků širokého sortimentu relativně málo obměňovaného, u nichž je třeba vytvořit podmínky pro operativní ovlivňování nabídky a poptávky. Limitní ceny se stanoví jako.
a) maximální limitní ceny vymezující horní nepřekročitelné hranice realizačních cen, nebo
b) minimální limitní ceny vymezující dolní nepřekročitelné hranice realizačních cen, nebo
c) směrné limitní ceny, které jsou základem, od něhož se mohou jednotlivé realizační ceny odchylovat (zvýšit nebo snížit). Ve stanovených případech lze k omezení výše odchylek určit jejich nepřekročitelné hranice relativně nebo absolutními částkami a to buď jednostranně, tj. horní nebo dolní hranice nebo oboustranně, tj. horní i dolní hranice (oboustranná limitní cena).
Nadřízené orgány určí podřízeným organizacím období a způsob evidence a vzájemného vyrovnávání odchylek realizačních cen od směrných limitních cen, aby nedocházelo k trvalému zvýšení úrovně realizačních cen nad úroveň směrných limitních cen, pokud takové vyrovnání není zabezpečeno automaticky ekonomickými podmínkami v tržních vztazích (celková vyrovnanost nabídky a poptávky).
Za odchylky od směrných limitních cen se nepovažují přirážky a srážky stanovené nebo dohodnuté ve smyslu § 5 odst. 6
(4) Do kategorie volných cen se zařazují
a) výrobky, u nichž existuje hospodářská soutěž,
b) výrobky s trvalým předstihem nabídky před poptávkou, popř. jejichž úroveň cen je v zásadě určena pevnými nebo limitními cenami standardních výrobků,
c) módní a technické novinky a nové technicky pokrokové výrobky na předem stanovenou dobu a výrobky luxusního provedení,
d) výrobky objemově nevýznamné z hlediska výroby a spotřeby,
e) výrobky pro vývoz, jejichž ceny se tvoří podle docílených zahraničních cen,
f) výrobky prodávané ve vlastní obchodní síti výrobních organizací, pokud je rozhodující část obdobných výrobků prodávána v síti vnitřního obchodu,
g) práce a služby prováděné při řešení výzkumných a vývojových úkolů.
(5) Spotřební výrobky mohou být zařazeny do kategorií limitních nebo volných cen jen po stanovení sazby daně z obratu.
(6) Dojde-li k nežádoucímu vývoji realizačních cen u výrobků zařazených do kategorií volných nebo limitních cen, nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých toto zařízení bylo provedeno, navrhne příslušný orgán, aby tyto výrobky byly přeřazeny do jiné vhodné kategorie cen.
(7) Výrobky, o jejichž zařazení do cenových kategorií není výslovně rozhodnuto, jsou zařazeny až do rozhodnutí do kategorie pevných cen.
§ 7 (1) Základními (pevně stanovenými) složkami cen jsou daň z obratu, účelové cenové dotace, obchodní rozpětí, příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků a jiné, které se stanoví podle zvláštních zásad pevnými sazbami nebo závazně stanoveným způsobem.
(2) Při stanovení přirážek nebo srážek uvedených v § 5 odst. 6 se postupuje jako při sjednávání volných cen, pokud nejsou výjimečně stanoveny jako pevné.
§ 8 Pevné a limitní ceny pro stejné výrobky se stejnými dodacími podmínkami jsou celostátně jednotné, pokud Státní komise pro finance, ceny a mzdy nestanoví jinak.
Č Á S T I I Tvorba cen (§ 9-22)
§ 9 Zásady tvorby cen (1) Cena se tvoří jen pro nově vyráběný nebo dovážený výrobek, určený technickými a dodacími podmínkami, a jde-li o nové výrobky přibližně stejných užitných vlastností vyráběné v podstatě stejnou technologií, též pro skupinu přesně určených výrobků.
(2) Novým výrobkem je podle této vyhlášky výrobek,
a) který uspokojuje společenské potřeby včetně potřeb zdravotních, ochrany práce, kulturních apod., které dosud vyráběnými (dováženými) výrobky nebyly uspokojovány nebo byly uspokojovány jinak, nebo
b) jehož nové konstrukční nebo technologické řešení umožňuje vynakládat při jeho výrobě menší množství společenské práce než výrobek dosud vyráběný (dovážený), nebo dojde-li při stejném množství práce vynaložené na jeho výrobu k takovému zdokonalení jeho užitných vlastností, které umožní jeho hospodárnější využití.
(3) Za nový výrobek se nepovažuje novou cenu nelze stanovit, jsou-li změny uvedené v odst. 2 nepodstatné nebo neprůkazné. To platí zejména v případě, kdy technické normy nebo podmínky připouštějí záměnu použitých materiálů. sporné případy se řeší jako cenové spory.
(4) Pro nový výrobek, který lze vzhledem k jeho užitným vlastnostem a způsobu jeho výroby zařadit do skupiny výrobků, pro niž cena byla již utvořena, se cena neutvoří, nýbrž výrobek se přímo zařadí do takové skupiny výrobků.
§ 10 (1) Při stanovení pevných a limitních cen nových výrobků jsou příslušné orgány a organizace povinny postupovat podle ustanovení této části.
(2) Při určení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitních cen, které se tvoří dohodou mezi dodavatelem a odběratelem, platí ustanovení této části pouze přiměřeně.
§ 11 (1) Cena nového výrobku se tvoří promítnutím průměrných podmínek výroby a podmínek jeho realizace.
(2) Cena nového výrobku musí být stanovena tak, aby odpovídala úrovni platných cen s výjimkou případů stanovených v § 35 odst. 5.
§ 12 Promítnutí podmínek výroby do ceny (1) Podmínky výroby se do ceny promítají metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popř. z cen několika porovnatelných výrobků.
(2) Porovnatelnými výrobky jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných a limitních cen není porovnatelným výrobek zařazený do kategorie volných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných a limitních cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.
(3) K cenovému porovnání se používá
a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené,
b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výrobků a zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý hospodářský výsledek,
c) kalkulačního porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, normami a rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý hospodářský výsledek,
d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.
(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobů cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.
(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.
§ 13 Započítání čistého hospodářského výsledku do cen (1) Při tvorbě cen metodou cenových normativů, kalkulačního porovnání nebo individuální kalkulace se započítává čistý hospodářský výsledek buď ve výši stanovené sazbou nebo v průměrné výši za porovnatelné výrobky nebo jejich skupiny, popř. za celý podnik nebo obor.
(2) Ústřední orgány stanoví způsob započítávání čistého hospodářského výsledku pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků s ohledem na systém hmotné zainteresovanosti zejména podle odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a v souladu s používanou kalkulační technikou.
§ 14 Promítnutí podmínek realizace do ceny Podmínky realizace se do ceny promítají na základě rozboru (porovnání)
a) efektivnosti použití nového výrobku s porovnatelnými výrobky dosud vyráběnýmI (dováženými) pro spotřebu, vypracovaného ve spolupráci s hlavním odběratelem,
b) poměru nabídky a poptávky na trhu,
c) společenských záměrů k podpoře (omezení) výroby nebo spotřeby, ke zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, popř. k zajištění zdravotních, kulturních a jiných potřeb,
d) relací světových cen, zejména u výrobků určených ústředními orgány.
§ 15 Ceny výrobků, u nichž se provádí podle zvláštních předpisů zkoušení a hodnocení jakosti, se cenově diferencují podle stupně zjištěné jakosti. Přitom
a) vyhodnocení výrobku v prvním stupni jakosti (vysoká jakost) je podmínkou pro jeho hodnocení jako technicky pokrokového výrobku pro účely jeho zařízení do kategorie volných cen nebo pro poskytnutí cenové dotace a to jen po dobu platnosti této značky,
d) výrobky vyhodnocené ve třetím stupni jakosti (vyhovující jakost) se posuzují jako technicky zastaralé výrobky, pro které se stanoví nižší ceny, srážky z cen nebo zvláštní účelová daň.
§ 16 Ceny spotřebních výrobků (1) Do maloobchodní (obchodní) ceny spotřebního výrobku se zahrnuje daň z obratu ve stejném poměru jako u porovnatelných výrobků, bez ohledu na to, která organizace je výrobcem; výjimky povoluje ministerstvo financí. Pokud podle zvláštních předpisů organizace nemá nárok na obchodní rozpětí, zvyšuje se u maloobchodních cen daň z obratu o částku odpovídající obchodnímu rozpětí.
(2) Maloobchodní směrná limitní cena nového spotřebního výrobku se tvoří na základě obchodní ceny (směrné limitní velkoobchodní ceny a sazby daně z obratu) a stanoveného obchodního rozpětí.
§ 17 Ceny staveb a jejich části (1) Ceny staveb, popř. jejich ucelených částí mohou dohodnout dodavatelé s odběrateli jako pevné odbytové ceny na podkladě rozpočtů k úvodním (jednostupňovým) prováděcím (dodavatelským) projektům. To platí obdobně i pro ceny poddodávky souborů strojů a zařízení, stavebních částí a prací.
(2) Nedojde-li k dohodě o pevné odbytové ceně podle odst. 1, dohodnou nebo určí dodavatelé s odběrateli na podkladě rozpočtů k jednostupňovým, prováděcím (dodavatelským) projektům odbytové ceny pro dodávky jednotlivých strojů a zařízení a jednotkové rozpočtové ceny stavebních konstrukcí a prací a montážních prací.
(3) Ceny nově vyvíjených nebo dovážených výrobků a zařízení lze stanovit orientačně s možností jejich zpřesnění do výše rozpočtové rezervy stavby.
§ 18 Ceny dovážených a vyvážených výrobků Ceny dovážených a vyvážených výrobků se stanoví
a) obdobným způsobem jako ceny výrobků, které nejsou předmětem zahraničního obchodu nebo
b) odvozením ceny jednotlivých výrobků nebo souboru výrobků z docílené zahraniční ceny, pokud o použití tohoto způsobu rozhodnou příslušné ústřední orgány.
§ 19 Ceny zemědělských výrobků Na tvorbu nákupních cen zemědělských výrobků se vztahují ustanovení tohoto oddílu jen přiměřeně.
§ 20 Ceny přebytečných a neupotřebitelných výrobků Při prodeji přebytečných a neupotřebitelných výrobků se ceny tvoří dohodou mezi prodávající a kupující socialistickou organizací, pokud podle zvláštních předpisů nestanoví cenu nadřízené orgány; cena však nesmí převýšit náklady na pořízení výrobku odpovídající cenám pro stejný nebo porovnatelný výrobek v době prodeje, pokud není zvlášť stanoveno jinak.
§ 21 Zásady pro změny cen (1) Cenu lze změnit jen v důsledku významnější změny
a) ekonomických podmínek výroby nebo zahraničního obchodu,
b) podmínek realizace ( § 14).
(2) Současně se změnou ceny se stanoví zejména počátek platnosti změněné ceny a způsob vypořádání důsledků ze změny ceny.
(3) Změna ceny se netýká dodávek, o nichž jsou uzavřeny hospodářské smlouvy, pokud ústřední orgán nestanoví jinak, popř. pokud se o tom organizace nedohodnou.
(4) Zásady pro změny cen se přiměřeně použijí také pro změny základních (pevně stanovených) složek cen. Při změně ceny se popř. odpovídajícím způsobem upraví i základní (pevně stanovené) složky cen.
§ 22 Změny nesprávně stanovených cen (1) Jestliže byla pevná nebo limitní cena stanovena nesprávně, příslušný orgán ji změní tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.
(2) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž již byla uzavřena hospodářská smlouva jen pokud s tím odběratel souhlasí.
(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se vztahuje na všechny dodávky, které mají být uskutečněny ode dne změny ceny; příslušný ústřední orgán může rozhodnout, že se tato změna vztahuje i na dodávky již uskutečněné.
Č Á S T I I I Cenové řízení (§ 23-29)
§ 23 Návrh ceny nového výrobku (1) Návrh na stanovení ceny nového výrobku musí obsahovat
a) kvalitativní i kvantitativní určení nového výrobku doložené vzorkem výrobku nebo jeho výkresem, fotografii apod; popis výrobku (skupiny výrobků) zahrnuje výčet technických parametrů charakterizujících co nejúplněji užitné vlastnosti výrobku (skupiny výrobků),
b) důvody, pro které se nový výrobek zavádí,
c) cenovou kalkulaci nového výrobku v předepsaném členění,
d) údaje o cenovém porovnání,
e) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s předběžnou (informativní) cenou, popř. zdůvodnění odchylek od stanoveného cenového limitu,
f) údaje o podmínkách realizace nového výrobku a u výrobků určených ústředními orgány ( § 14 písm. d) porovnání s relacemi světových cen,
g) zařazení výrobku do kategorie cen,
h) stanovisko hlavních odběratelských organizací k navrhované ceně se zdůvodněním případných protinávrhů,
ch) označení výrobků podle jednotné klasifikace.
(2) Při použití individuální kalkulace ( § 12 odst. 5) doloží se návrh tak, aby bylo zřejmé, že nebyla zhoršena dosud dosahovaná úroveň výrobních podmínek.
§ 24 Návrh na změnu ceny Návrh na změnu ceny musí obsahovat
a) zdůvodnění navrhované změny ceny,
b) celkové vyčíslení důsledků změny ceny pro dodavatele, odběratele a vůči státnímu rozpočtu,
c) stanovisko hlavních odběratelů spolu s návrhem na řešení důsledků změny ceny a v důležitých sporných případech též posudek nezúčastněných odborných orgánů, ústavů a expertů.
§ 25 Postup v cenovém řízení (1) Návrh ceny nového výrobku nebo návrh na změnu ceny vypracovává a předkládá dodavatelská, popř. odběratelská organizace nebo jim nadřízené orgány.
(2) Přísluší-li stanovení ceny oborovému ředitelství dodavatele, může stanovit cenu jen v dohodě s oborovým ředitelstvím hlavního odběratele.
(3) Přísluší-li stanovení ceny nového výrobku nebo změny ceny odvětvovým ústředním orgánům, předkládá oborové ředitelství návrh současně všem zúčastněným ústředním orgánům. Příslušný odvětvový ústřední orgán může stanovit cenu nebo změnu ceny jen v dohodě s ústředním orgánem nadřízeným hlavnímu odběrateli a u cen, jejichž stanovení nebo změny se dotýkají státního rozpočtu a kde daň z obratu není stanovena sazbou, též v dohodě s ministerstvem financí.
(4) Návrhy maloobchodních, popř. též velkoobchodních cen spotřebních výrobků se projednávají zpravidla ve společném cenovém řízení, které řídí ústřední orgán, jemuž přísluší tvorba maloobchodních cen.
(5) Ústřední orgány se mohou předem dohodnout, že příslušný odvětvový ústřední orgán může cenu uvedenou v návrhu stanovit bez projednání s ostatními odvětvovými ústředními orgány, jestliže mezi oborovými ředitelstvími dodavatele a hlavního odběratele bylo dosaženo dohody o tomto návrhu.
(6) Hlavní odběratel nebo jeho nadřízený orgán je povinen sdělit zdůvodněné stanovisko k navrhované ceně nového výrobku nebo k navrhované změně ceny do 10 dnů po obdržení návrhu; neučiní-li tak, může být o návrhu rozhodnuto nebo návrh předložen k dalšímu řízení bez jeho stanoviska; k opožděnému stanovisku nemusí příslušný ústřední orgán přihlížet.
(7) Nesouhlasí-li hlavní odběratel nebo jeho nadřízený orgán ve svém stanovisku s navrhovanou cenou nového výrobku nebo s navrhovanou změnou ceny, je povinen své stanovisko s dodavatelem nebo jeho nadřízeným orgánem na jeho výzvu do 7 dnů projednat, jinak nemusí orgán, který cenu stanoví, k jeho stanovisku přihlížet.
(8) Lhůty se počítají ode dne obdržení předepsaných podkladů. Pokud podklady nemají předepsané náležitosti, je povinen si je nadřízený orgán nebo odběratel vyžádat nejpozději do 5 dnů.
§ 26 (1) Přísluší-li stanovení ceny nového výrobku nebo změny ceny Státní komisi pro finance, ceny a mzdy nebo Státní komisi pro techniku, předkládá návrh příslušný odvětvový ústřední orgán. Přitom se postupuje obdobně podle § 25.
(2) Při navrhování cenového limitu a předběžné ceny se postupuje přiměřeně jako při navrhování ceny nového výrobku.
(3) Ústřední orgán nadřízený dodavateli stanoví v dohodě se Státní komisí pro techniku podmínky cenového řízení při jednání o cenových dotacích pro technicky pokrokové výrobky nebo o cenovém znevýhodnění technicky zastaralých výrobků.
§ 27 Ustanovení § 23-26 platí pro cenové řízení o pevných a limitních cenách.
§ 28 Stanovení ceny (1) Pevné a limitní ceny se stanoví nebo mění rozhodnutím o ceně, volné ceny a realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitních cen dohodou socialistických organizací v hospodářské smlouvě, popř. podle odst. 5, 6. Nestanoví-li dodavatel nebo jeho nadřízený orgán cenu nového výrobku do 15 dnů po obdržení návrhu a nejde-li o cenový spor podle § 29, může po této době dodávající organizace prodávat výrobky za navrhované ceny dohodnuté s odběratelem.
(2) Rozhodnutí o pevné nebo limitní ceně musí obsahovat alespoň
a) označení orgánu nebo organizace, které vydává rozhodnutí o ceně s odkazem na předpisy nebo pověření, na jehož základě je příslušná cenu stanovit nebo měnit,
b) přesné označení výrobku, jehož cena se stanoví nebo mění a označení kategorie cen, do niž je výrobek zařazen,
c) výši ceny, popř. hranice limitní ceny,
d) určení dne, od kterého cena vstoupí v platnost.
(3) Rozhodnutí, kterým se mění pevná nebo limitní cena, obsahuje tyto další náležitosti:
a) výši dosud platné ceny,
b) určení, zda změněná cena platí i pro výrobky, o jejichž dodávce byly již uzavřeny hospodářské smlouvy nebo které již byly dodány.
(4) Nedojde-li k dohodě organizací o výši realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitních cen, stane se v případech, kdy je stanovena povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu, realizační cenou
a) u maximálních limitních cen stanovená horní hranice,
b) u minimálních limitních cen stanovení dolní hranice,
c) u směrných limitních cen stanovená směrná cena, není-li zvlášť jinak stanoveno.
(5) Dohoda o výši volné ceny nebo realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitních cen může být nahrazena výslovnou dohodou o způsobu určení nebo zjištění ceny (kalkulace apod).
(6) Maloobchodní (prodejní, spotřebitelské volné ceny nebo realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitních cen s výjimkou individuálně vyráběných a prodávaných výrobků stanoví příslušná organizace bez dohody s kupujícím.
§ 29 Cenové spory (1) Vznikne-li spor při stanovení pevně nebo limitní ceny, stanoví cenu
a) odvětvový ústřední orgány, jestliže cenu mělo stanovit oborové ředitelství,
b) Státní komise pro finance, ceny a mzdy nebo v oblasti cen ves výstavbě, tj. cen stavebních montážních geologických, geodetických a kartografických prací (dále jen ceny ve výstavbě), Státní komise pro techniku, jestliže měl cenu stanovit ústřední orgán, včetně případů, kdy nedošlo k dohodě mezi ústředními orgány podle písm. a).
(2) Podle odstavce 1 se postupuje též, nedojde-li k dohodě o návrhu pevné nebo limitní ceny nebo o návrhu změny ceny, který předložily zvláštní kontrolní orgány a orgány pověřené povinným zkoušením a hodnocením jakosti výrobků (státní zkušebny), zejména při projednávání návrhů cen nebo změn cen technicky pokrokových a technicky zastaralých výrobků. Zvláštními kontrolními orgány jsou zejména orgány Ústřední komise lidové kontroly a statistiky a lidové kontroly, speciální inspekční orgány, orgány Státní banky apod.
(3) Pokud orgán, který má stanovit pevnou nebo limitní cenu, toto do lhůty 15 dnů ( § 28 odst. 1) nestanoví, protože nedošlo k dohodě mezi zúčastněnými orgány, je povinen předložit spor ihned příslušnému nadřízenému orgánu, popř. Státní komisní pro finance, ceny a mzdy nebo Státní komisi pro techniku k rozhodnutí.
(4) Náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny expertům uhradí oborové ředitelství dodavatele a odběratele, a to v poměru stanoveném orgánem, který spor rozhodl.
Č Á S T I V Dodatkové odvody prostředků získaných neoprávněným zvýšením cen (§ 30)
§ 30 (1) Organizaci, která získala prostředky na základě
a) nesprávně stanovené pevné nebo limitní ceny,
b) nedodržení stanovené ceny,
c) nedodržení podmínek, pro které byla cena stanovena,
d) nesplnění závazných cenových opatření určujících úroveň realizačních cen, zejména kdy nedojde k vyrovnání odchylek ve smyslu § 6 odst. 3 písm. c)
uloží nadřízený orgán (zpravidla na návrh orgánu provádějícího kontrolu cen) dodatkový odvod do státního rozpočtu.
(2) Úhrn neoprávněné získaných prostředků se nesnižuje o rozdíly z nesprávně použitých nižších cen (zlepšení jakosti apod.).
(3) Dodatkový obvod se ukládá ve výši prostředků neoprávněně získaných podle odst. 1 snížené o částky, které organizace do 15 dnů od rozhodnutí, jímž jí byl uložen dodatkový obvod, vrátila odběratelům a o částku, která byla již odvedena do státního rozpočtu.
(4) Dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % z celé původní částky neoprávněně získaných prostředků, zjistí-li neoprávněně získané prostředky zvláštní kontrolní orgán nebo ústřední orgán. Toto zvýšení se při použití nesprávně stanovené pevné nebo limitní ceny vztahuje pouze na případy, kdy důvodem pro stanovení této ceny byl návrh organizace, které se dodatkový odvod ukládá.
(5) Dodatkový odvod se v případech uvedených v odst. 1 písm. d) neuloží, je-li použití vyšších cen pouze dočasného charakteru a vyrovnání cenových rozdílů lze očekávat v nejbližším období nebo stanoví-li tak Státní komise pro finance, ceny a mzdy.
(6) Zvýšení dodatkového odvodu (odst. 4) odpadá v případech, kdy dodavatel odvádí do státního rozpočtu pokutu ve výši větší než 50 %.
(7) Jestliže orgán přímo organizaci nadřízený neuloží odvést dodatkový obvod podle návrhu zvláštního kontrolního orgánu, rozhodne o jeho uložení na návrh zvláštního kontrolního orgánu příslušný odvětvový ústřední orgán, popř. Státní komise pro finance, ceny a mzdy.
Č Á S T V Působnost při tvorbě, kontrole a statistice cen (§ 31-35)
§ 31 Státní komise pro techniku Státní komise pro techniku
a) vydává se souhlasem Státní plánovací komise pro finance, ceny a mzdy zásadní opatření pro zdokonalování soustavy cen ve výstavbě, v oblasti tvorby cen nových technicky pokrokových výrobků a technicky zastaralých výrobků a v otázkách cen výrobků podléhajících povinnému zkoušení a hodnocení jakosti;
b) stanoví změny pevných a limitních cen, popř. pevné ceny v oblasti cen ve výstavbě, které navrhují ústřední orgány podle § 33 odst. 1b) , bod 2, 3;
c) vykonává působnost podle § 33 odst. 1 v oblasti cen projektových prací a inženýrských služeb;
d) předkládá Státní komisi pro finance, ceny a mzdy návrhy na změny úrovně cen ve výstavbě;
e) rozhoduje, pokud nedojde k dohodě mezi ústředními orgány, rozpory o použití cen a rozpočtových podkladů ve výstavbě (včetně cen projektových prací a inženýrských služeb) a pro účely cenového řízení o tom, zda jde o technicky pokrokové nebo technicky zastaralé výrobky.
§ 32 Ministerstvo financí Ministerstvo financí vykonává působnost podle § 33 odst. 1 v oblasti cen pozemků a staveb v osobním nebo soukromém vlastnictví a úhrad za dočasné užívání pozemků a za právo osobního užívání pozemků.
§ 33 Ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory (1) Odvětvové ústřední orgány, ústřední svazy družstev a ústřední orgány společenských organizací v oblasti cen výrobků, které prodávají jim podřízené organizace nebo organizace řízené národními výbory, pokud odvětvově patří do jejich působnosti,
a) stanoví 1. pevné a limitní ceny nových výrobků, pokud si jejich stanovení nevyhradí Státní komise pro finance, ceny a mzdy (nebo státní komise pro techniku v oblasti cen ve výstavbě), nebo pokud je podle dalších ustanovení nestanoví krajské národní výbory, oborové ředitelství, popř. krajské svazy výrobních družstev, 2. změny pevných a limitních cen v rámci změn úrovně cen stanovené vládou nebo Státní komisí pro finance, ceny a mzdy, 3. zařazení výrobků do cenových kategorií, pokud jsou vyráběny a dodávány výhradně v rámci resortu, 4. v dohodě s odběratelskými ústředními orgány,
aa) které výrobky jsou technicky pokrokové;
bb) normativní lhůty, po které budou podle § 6 odst. 4 písm. c) módní a technické novinky a nové technicky pokrokové výrobky zařazeny do kategorie volných cen (u výrobních prostředků též v dohodě se Státní komisí pro techniku). Tyto normativní lhůty se počítají ode dne schválení prototypu nebo vzorku výrobku a minimálně zahrnují přiměřenou dobu pro osvojení jeho výroby, 5. cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků, a to i na základě návrhů odběratelů, zvláštních kontrolních orgánů, státních zkušeben a jejich řídících orgánů;
b) předkládají Státní komisi pro finance, ceny a mzdy návrhy 1. na zařazení výrobků do kategorií pevných, limitních a volných cen a na změny tohoto zařazení, vypracované podle zásad uvedených v § 6 a projednané s hlavními odběrateli a jim nadřízenými orgány, 2. na změny úrovně cen a na změny pevných a limitních cen, s výjimkou těch, které stanoví podle písm. a/2 (návrhy na změny cen ve výstavbě předkládají Státní komisi pro techniku), 3. na stanovení pevných cen nových výrobků, které si vyhradí Státní komise pro finance, ceny a mzdy nebo v rámci své působnosti Státní komise pro techniku.
(2) Zvláštní působnost odvětvových ústředních orgánů, kromě působnosti uvedené v odst. 1, vykonávají:
a) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství 1. v dohodě s Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků v oblasti nákupních cen zemědělských výrobků, 2. v oblasti prodejních cen výrobků pro zemědělství;
b) v oblasti docílených zahraničních cen a normativních sazeb pro stanovení cen ve vývozu a dovozu ministerstvo zahraničního obchodu;
c) v oblasti pevných a limitních maloobchodních cen spotřebních výrobků a služeb 1. prodávaných v síti Ústředního svazu spotřebních družstev ministerstvo vnitřního obchodu s výjimkou výrobků prodávaných výhradně nebo převážně v síti ústředního svazu spotřebních družstev, 2. prodávaných v síti výrobních podniků, pokud je převážná část výrobků téže skupiny zboží prodávána v síti vnitřního obchodu, ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány;
d) ministerstvo vnitra pro odvětví místního hospodářství a také 1. v dohodě s příslušnými ústředními orgány v oblasti pevných a limitních cen prací a služeb poskytovaných v síti jiných odvětví, pokud je převážná část těchto prací a služeb poskytována v síti místního hospodářství, 2. v oblasti úhrad (včetně vedlejších platů) za užívání bytů a nebytových místností;
e) v oblasti pevných a limitních cen stavebních prací, s výjimkou podzemních důlních prací, ministerstvo stavebnictví, v oblasti montážních prací ministerstvo těžkého průmyslu a v oblasti geodetických a kartografických prací Ústřední správa geodézie a kartografie, kterým přísluší tvorba a změny těchto cen v dohodě s dalšími dodavatelskými ústředními orgány příslušných prací.
(3) Ministerstvo vnitra stanoví změny velkoobchodních cen výrobků místního hospodářství, Ústřední svaz výrobních družstev změny velkoobchodních cen výrobků výrobních družstev a ministerstvo vnitřního obchodu změny maloobchodních cen výrobků místního hospodářství a výrobních družstev v případech, kdy tyto ceny stanoví krajské národní výbory podle odst. 4 písm. a), pokud si stanovení jejich změn vyhradí v zájmu sjednocení cen ve více krajích.
(4) Krajské národní výbory vykonávají pro hospodářství jimi řízené ve svém obvodu v zásadě obdobnou působnost jako odvětvové ústřední orgány s tím, že
a) působnost uvedenou v odst. 1 písm. a), bod 1 vykonávají, pokud jde o výrobky organizací místního hospodářství, výrobních družstev, (s výjimkou cen, které stanoví krajské svazy výrobních družstev), přidružené výroby zemědělských podniků a soukromých výrobců; cenové porovnání se provádí a zásada jednotnosti cen se vztahuje jen na výrobky, které jsou vyráběny organizacemi místního hospodářství a výrobních družstev v obvodu působnosti krajského národního výboru; působnost uvedenou v odst. 1 písm. a, bod 4, 5 vykonávají, pokud jde o výrobky místního hospodářství;
b) předkládají příslušným odvětvovým ústředním orgánům návrhy na ostatní opatření podle odst. 1 a popř. odst. 2;
c) mohou přenést na národní výbory nižších stupňů svou působnost týkající se výrobků dodávaných v obvodu příslušného národního výboru, zejména přidružené výroby zemědělských podniků a soukromých výrobců.
§ 34 Oborová ředitelství a podniky (organizace) (1) Oborová ředitelství v oblasti cen výrobků, které prodávají a které prodávají jim podřízené organizace
a) stanoví 1. limitní ceny nových výrobků v případech, kdy je tím pověří nadřízený odvětvový ústřední orgán se souhlasem Státní komise pro finance, ceny a mzdy, 2. limitní ceny, které se tvoří na základě individuální kalkulace podle § 12 odst. 5, pokud jejich stanovením nepověří podřízené organizace. 3. cenové limity výrobků určované v etapě jejich výzkumu a vývoje;
b) předkládají nadřízenému odvětvovému ústřednímu orgánu návrhy na opatření, která provádí ústřední orgány.
(2) Oborové ředitelství sjednávají v případech, kdy uzavírají hospodářské smlouvy, dohody o výši realizační ceny výrobků zařazených do kategorie limitních cen a volných cen.
(3) Podniky sjednávají v případech, kdy uzavírají hospodářské smlouvy, dohody o volných cenách a realizačních cenách výrobků zařazených do kategorie limitních cen.
(4) Ve statutu výrobní hospodářské jednotky, popř. obchodní hospodářské jednotky, může být stanoveno, ve kterých případech jsou podřízené organizace vázány souhlasem oborového ředitelství při sjednávání dohody o výši realizační ceny výrobků, zařazených do kategorie limitních cen a o výši volné ceny, nebo kdy oborové ředitelství dohody o těchto cenách sjednává a u maloobchodních cen, kdy je stanoví. Vůči druhé organizace platí cena uvedená v hospodářské smlouvě, popř. dohodnutá jiným způsobem.
(5) Organizace přímo řízené ústředními orgány, vykonávají též působnost oborových ředitelství.
§ 35 (1) Ustanovení § 34 platí obdobně pro působnost při tvorbě cen v rozpočtových organizacích, družstvech a společenských organizacích.
(2) Pro organizace místního hospodářství může výhradu uvedenou v § 34 odst. 4 stanovit řídící nebo krajský národní výbor a pro družstevní a společenské organizace jejich nadřízený orgán.
(3) Krajské svazy výrobních družstev stanoví limitní ceny nových výrobků vyráběných výrobními družstvy v obvodu jejich působnosti, pokud jsou určeny výhradě pro výrobní spotřebu a ceny výrobků podle § 34 odst. 1 písm. a), bod 2 a 3.
(4) Ústřední orgány společenských organizací mohou sjednávat dohody o volných cenách a realizačních cenách výrobků zařazených do kategorie limitních cen.
(5) Stanovit pevné nebo limitní ceny s ohledem na podmínky realizace odchylně od úrovně platných cen mohou pouze ústřední orgány uvedené v § 33 odst. 1
Č Á S T V I Obecná a závěrečná ustanovení (§ 36-40)
§ 36 Základní (pevně stanovené) složky cen (1) Návrhy zásad pro stanovení a změny základních (pevně stanovených) složek cen předkládají Státní komisi pro finance, ceny a mzdy
a) ministerstvo financí, pokud jde o složky cen, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu (účelové cenové dotace, intervence apod.) nebo odváděny do státního rozpočtu (účelová daň apod.),
b) odvětvové ústřední orgány uvedené v § 33 odst. 1 pokud jde o složky cen, které jsou hrazeny z rozpočtu odvětvového ústředního orgánu nebo odváděny do tohoto rozpočtu (cenové dotace k podpoře výroby technicky pokrokových technicky zastaralých výrobků apod.) a pro obchodní rozpětí,
c) ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, pokud jde o příplatky k nákupním cenám zemědělských výrobků.
(2) Ústřední orgány uvedené v odst. 1 stanoví a mění konkrétní sazby základních )pevně stanovených) složek cen.
§ 37 (1) Se souhlasem Státní komise pro finance, ceny a mzdy vydávají
a) Ústřední komise lidové kontroly a statistiky úpravou pro provádění kontroly a statistiky cen a zásady pro kalkulaci nákladů,
b) Státní plánovací komise metodické pokyny pro oblast cen speciální výroby,
c) ústřední orgány uvedené v § 33 odst. 1, 2 metodické pokyny v oblasti cen v odvětvích jimi řízených; přitom v dohodě s příslušnými ústředními orgány ministerstvo vnitra vydává podrobnější pokyny pro tvorbu velkoobchodních cen a ministerstvo vnitřního obchodu pro tvorbu maloobchodních cen, vykonávanou krajskými národními výbory podle § 33 odst. 4 a).
(2) Odvětvové ústřední orgány vydávají ceníky, dodatky k ceníkům nejméně jednou za rok), seznamy cen apod., popř. stanoví, které z podřízených organizací je budou vydávat. Nedílnou součástí ceníků jsou též cenové dodací podmínky, popř. způsoby tvorby cen, kategorie cen apod.
(3) Státní komisi pro fiannce, ceny a mzdy budou předávat zejména
a) Ústřední komise lidové kontroly a statistiky výsledky kontrol a statistiky cen,
b) odvětvové ústřední orgány 1. návrhy koncepce a plánu vývoje cen, 2. rozbory vývoje cen a jejich působení, 3. zhodnocení změn cen, které provedou podle § 33 ods. 1 písm. a/2 a stanovení cen podle § 35 odst. 5.
§ 38 (1) K návrhům opatření, která podle ustanovení této vyhlášky předkládají ústřední orgány Státní komisi pro finance, ceny a mzdy a které mají vliv na státní rozpočet, musí být připojeno stanovisko ministerstva financí.
(2) Výjimky z ustanovení této vyhlášky může povolit Státní komise pro finance, ceny a mzdy.
§ 39 Zrušují se
1. vyhláška Státní plánovací komise č. 187/1959 Ú.l. o metodice tvorby cen, ve znění vyhlášek č. 229/1959 Ú.l. a č. 86/1962 Sb. ,
2. vyhláška Státní plánovací komise č. 146/1964 Sb. o podrobnějším vymezení působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen.
§ 40 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března
Ministr-předseda:
inž. Sucharda v.r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
