V souladu s ústavně zaručenou svobodou projevu, slova a tisku využívají občané periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků k tomu, aby jejich prostřednictvím získávali informace, veřejně vyjadřovali své názory ke všem otázkám života společnosti a státu a iniciativně uplatňovali své podněty i návrhy. Toto právo slouží všestrannému rozvoji a uplatnění jejich osobnosti a zároveň upevnění a rozvoji socialistické společnosti.

Svoboda projevu, slova a tisku a společenské poslání periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků jsou materiálně zaručeny tím, že se pracujícím a jejich organizacím dávají k dispozici vydavatelské a tiskové podniky, rozhlas, televize, film a jiné hromadné informační prostředky. Tyto prostředky jsou ve společenském vlastnictví a nemohou být předmětem soukromého podnikání.

Periodický tisk jsou noviny, časopisy a jiné periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě typické pro tento druh tisku. Za periodický tisk se však nepokládají sbírky zákonů, úřední věstníky a dále tiskoviny sloužící výlučně pro úřední, služební nebo provozní účely státních orgánů a organizací, vědeckých a kulturních institucí, hospodářských, společenských a jiných organizací.

Hromadné informační prostředky jsou vedle periodického tisku agenturní zpravodajství, zpravodajské a ostatní publicistické části rozhlasového a televizního vysílání a zpravodajský film, jakož i zvukové a obrazové záznamy používané k pravidelné informovanosti veřejnosti o událostech, jevech, faktech a názorech v Československé socialistické republice nebo v zahraničí.

Informace jsou zprávy, údaje, fakta a názory uveřejňované v periodickém tisku a v ostatních hromadných informačních prostředcích ve všech formách publicistiky.

Oprávnění vydávat periodický tisk vzniká registrací.

Registraci ústředního a krajského periodického tisku provádí ministerstvo školství a kultury, na Slovensku pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu. Registraci ostatního tisku provádějí krajské národní výbory.

název periodického tisku,

jeho politickoideový program, zaměření a zdůvodnění společenské potřebnosti,

název a sídlo vydavatele, nakladatelské organizace a tiskárny (rozmnožovatele),

místo vydávání, adresu redakce a administrace,

období, v nichž bude periodický tisk vycházet,

předpokládaný průměrný náklad, rozsah, formát a cenu,

osobní data šéfredaktora a doklady o jeho státním občanství a odborné způsobilosti,

údaje a doklady o tom, jak bude vydávání periodického tisku zabezpečeno po stránce materiálně technické, finanční a hospodářské.

S vydáváním periodického tisku může být započato až po registraci, kterou je nutno provést do 6 týdnů po podání přihlášky.

Registraci nelze provést, není-li vydávání periodického tisku plánovitě zabezpečeno po stránce materiálně technické, finanční a hospodářské nebo nevyplývají-li z přihlášky ostatní záruky, že periodický tisk bude plnit své společenské poslání.

Vydavatel je povinen oznamovat orgánu, který provedl registraci, každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až potom, když ji tento orgán zaregistroval.

nebude-li vydávání periodického tisku zahájeno do jednoho roku po provedené registraci,

bude-li přerušeno vydávání novin na dobu delší jednoho měsíce, vydávání časopisu nebo jiné periodické tiskoviny na dobu delší jednoho roku, nebo

nastane-li dodatečně skutečnost, pro kterou by nebylo možno registraci provést (§ 7 odst. 2).

Plnění společenského poslání periodického tisku a jeho politickoideového programu a zaměření zajišťuje a za ně odpovídá vydavatel. U ostatních hromadných informačních prostředků je zajišťuje a za ně odpovídá příslušná organizace, na niž se vztahují všechna další ustanovení platná pro vydavatele.

Z pověření vydavatele řídí hromadný informační prostředek šéfredaktor. Na řízení se může podílet redakční rada, která je pomocným a poradním orgánem šéfredaktora, jemuž za svou činnost odpovídá. Jiný rozsah účasti redakční rady na řízení a její odpovědnost stanoví vydavatel. V tomto případě jmenuje a odvolává členy redakční rady vydavatel.

Šéfredaktor určuje obsah jednotlivého vydání hromadného informačního prostředku v souladu s jeho politickoideovým programem a zaměřením a v souladu se zájmy a cíli socialistické společnosti. Za obsah hromadného informačního prostředku a za dodržování jeho politickoideového programu a zaměření odpovídá šéfredaktor vydavateli. Kromě toho odpovídá podle platných předpisů za to, aby obsahem hromadného informačního prostředku nebyly porušeny zákonem chráněné zájmy společnosti, občanů a organizací. Je povinen zabezpečit, aby pravdivost a původ každé informace byly ověřeny s péčí přiměřenou okolnostem případu.

Stejně jako šéfredaktor odpovídá v mezích svého pověření i zástupce šéfredaktora.

Plní-li u některých hromadných informačních prostředků úkoly šéfredaktora vedoucí redaktor nebo předseda redakční rady, vztahují se na něho všechna ustanovení platná pro šéfredaktora.

Nedotčena zůstává odpovědnost autorů informací, vyplývající z platných předpisů.

Šéfredaktor a ostatní redaktoři jsou při plnění úkolů vyplývajících podle tohoto zákona z poslání hromadných informačních prostředků i z jiných předpisů povinni dbát na zájmy socialistického státu a společnosti a důsledně je prosazovat. Při výkonu své činnosti požívají ochrany podle platných předpisů proti všem formám nátlaku směřujícího k maření jejich činnosti.

Šéfredaktor a ostatní redaktoři jsou povinni chránit osoby, které jim poskytly pravdivé údaje a sdělení pro informace určené k uveřejnění. Zejména jsou povinni zachovávat mlčenlivost a jména těchto osob. Jen tyto osoby mohou šéfredaktora nebo redaktor zprostit této povinnosti mlčenlivosti.

Šéfredaktor i ostatní redaktoři úzce spolupracují při plnění svých úkolů se státními orgány a organizacemi, vědeckými a kulturními institucemi, hospodářskými, společenskými i jinými organizacemi. Tyto orgány a organizace využívají hromadných informačních prostředků v zájmu plnění svých úkolů a k rozvoji iniciativy a zvyšování účasti občanů na jejich plnění.

Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace jsou povinny poskytovat šéfredaktorům i ostatním redaktorům v rozsahu jejich pověření informace nezbytné pro pravdivé, včasné a všestranné informování veřejnosti nebo jim umožnit přístup k takovým informacím.

Státní orgány a organizace, vědecké a kulturní instituce a hospodářské organizace odmítnou poskytnutí informace nebo přístup k ní, obsahuje-li

Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mohou však poskytnout šéfredaktorům a ostatním redaktorům pro jejich vlastní informovanost i informace, které nejsou určeny k uveřejnění. Tyto informace nesmějí šéfredaktoři ani redaktoři zveřejnit.

Státní orgány a organizace, vědecké kulturní instituce a hospodářské organizace jsou povinny zaujmout do jednoho měsíce stanovisko k důležitým společensky prospěšným návrhům, doporučením a podnětům a k závažné společenské kritice, které byly uveřejněny v periodickém tisku nebo v jiném hromadném informačním prostředku a na něž byly šéfredaktorem výslovně upozorněny. Sdělení stanoviska odmítnou v případech uvedených v § 13 odst. 3.

Šéfredaktor je povinen uveřejnit stanovisko státního orgánu, instituce nebo organizace ve vhodné formě a odpovídajícím rozsahu po vzájemné dohodě v periodickém tisku v jednom z nejbližších připravovaných vydání, v rozhlase a televizi v jednom z nejbližších obdobných vysílání, a to zpravidla do jednoho měsíce.

Šéfredaktor je povinen uveřejnit způsobem uvedeným v odstavci 2 také stanovisko společenské organizace k důležitému společensky prospěšnému návrhu, doporučení nebo podnětu nebo k závažné společenské kritice, které byly uveřejněny v periodickém tisku nebo v jiném hromadném informačním prostředku, zejména ty, na něž byla společenská organizace šéfredaktorem výslovně upozorněna.

Státní orgány a vydavatelé úzce spolupracují ve věcech týkajících se zásadních otázek periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků se Svazem československých novinářů, na Slovensku se Svazem slovenských novinářů. Zejména jsou povinni vyžadovat si jejich stanovisko k zásadním otázkám rozvoje periodického tisku a ostatních hromadných informačních prostředků, jejich technického a hospodářského zabezpečení a k zásadním otázkám postavení redaktorů.

Vzájemnou spoluprací vytvářejí státní orgány a vydavatelé podmínky pro úspěšný výkon novinářské práce redaktorů a napomáhají tak k tomu, aby svaz novinářů mohl podle svých stanov plnit své poslání.

Občané, kteří využívají ústavně zaručené svobody projevu, slova a tisku, požívají plné ochrany podle platných předpisů.

Uveřejnění informace, která ohrožuje zákonem chráněné zájmy společnosti nebo občanů, je zneužitím svobody projevu, slova a tisku.

Za ochranu společnosti a občanů proti zneužití svobody projevu, slova a tisku odpovídají vydavatel, šéfredaktor, redaktor a autor v rozsahu vyplývajícím z platných předpisů. Podle těchto předpisů se též posuzuje povinnost vydavatele k náhradě škody způsobené organizacím nebo občanům obsahem periodického tisku nebo jiného hromadného informačního prostředku.

Cenzura je nepřípustná.

Cenzurou se rozumějí jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními prostředky. Tím není dotčena pravomoc prokurátora a soudu.

Byl-li v hromadném informačním prostředku uveřejněn nepravdivý nebo pravdu zkreslující údaj, který se dotýká cti občana nebo dobrého jména organizace, vědecké nebo kulturní instituce, anebo který se týká činnosti státního orgánu, může občan, organizace, instituce nebo státní orgán nejpozději do dvou měsíců po uveřejnění písemně žádat šéfredaktora o bezplatné uveřejnění opravy a navrhnout její znění.

Šéfredaktor odmítne uveřejnění opravy, může-li dokázat pravdivost údaje, o jehož opravu je žádán, nebo byla-li žádost o opravu podána po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1.

Není-li důvodu k odmítnutí opravy podle předchozího odstavce, je šéfredaktor povinen opravu uveřejnit. Přitom je povinen zajistit, aby znění opravy a způsob jejího uveřejnění byly předem dohodnuty s žadatelem o opravu; nedojde-li k dohodě, rozhodne soud podle § 20. Opravu musí šéfredaktor uveřejnit do osmi dnů po podání žádosti o opravu, v časopise nebo v jiné periodické tiskovině v nejbližším čísle připravovaném po podání žádosti, a na stejném místě a stejným písmem, jako byl uveřejněn údaj, k němuž se oprava vztahuje.

Oprava údaje uveřejněného v rozhlase nebo v televizi musí být uveřejněna ve stejně hodnotné vysílací době, v jaké byl uveřejněn opravovaný údaj. Oprava údaje uveřejněného v agenturním zpravodajství musí být uveřejněna v těch novinách, které opravovaný údaj uveřejnily a které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné zpravodajské agentury. Oprava údaje uveřejněného ve zpravodajském filmu nebo zvukovém, nebo obrazovém záznamu musí být uveřejněna v jedněch novinách, které určí žadatel o opravu, a to na náklad příslušné filmové nebo výrobní organizace. Šéfredaktor novin určených žadatelem o opravu je povinen opravu uveřejnit.

Odepře-li šéfredaktor opravu uveřejnit, neuveřejní-li opravu vůbec, neuveřejní-li ji způsobem uvedeným v § 19 odst. 3 a 4 anebo nebyla-li uveřejněná oprava vyhovující, rozhodne na návrh občana (organizace, instituce, státního orgánu) o povinnosti uveřejnit opravu okresní soud. Návrh musí být podán do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené k uveřejnění opravy. O řízení platí občanský soudní řád. Soudem stanovená povinnost k opravě zavazuje i nástupce šéfredaktora.

Nedotčena zůstávají ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti.

Výměna informací mezi Československou socialistickou republikou a ostatními státy je svobodná. Výměna informací slouží dorozumění a přátelství mezi národy a jejich vzájemnému poznávání a uskutečňuje se dovozem a vývojem periodického tisku a činností zpravodajských agentur a informačních zařízení.

Výměny informací nesmí být zneužíváno k ohrožování cti a práv československých občanů a jejich socialistického soužití ani k ohrožování zájmů socialistického státu a společnosti nebo rozvoje mezinárodní mírové spolupráce.

Zahraniční zpravodajské agentury (jiné obdobné zahraniční hromadné informační prostředky) mohou na území Československé socialistické republiky vyvíjet činnost jen, jestliže jejich pracovníci a stálí zahraniční zpravodajové jsou akreditováni u ministerstva zahraničních věcí.

Ministerstvo zahraničních věcí i ostatní státní orgány poskytují pracovníkům zahraničních zpravodajských agentur (obdobných zahraničních hromadných informačních prostředků) a stálým zahraničním zpravodajům pomoc potřebnou k řádnému výkonu jejich činnosti. Jestliže však akreditovaný pracovník nebo zpravodaj poruší zákonem chráněné zájmy společnosti nebo mezinárodní dohody, může ministerstvo zahraničních věcí akreditaci zrušit.

zákon č. 184/1950 Sb., o vydávání časopisů a o Svazu československých novinářů, ve znění zákona č. 44/1958 Sb.,

vyhláška č. 696/1948 Ú. l., o hospodaření papírem při vydávání časopisů,

vyhláška č. 1144/1948 Ú. l., jíž se vydávají podrobné směrnice o podávání žádosti o povolení k tisku časopisů,

vyhláška č. 1465/1948 Ú. l., o zřízení Hospodářského ústředí vydavatelstev časopisů při ministerstvu informací,

vyhláška č. 39/1951 Ú. l. (č. 58/1951 Ú. v.), kterou se vydávají tiskové předpisy, ve znění vyhlášek č. 191/1951 Ú. l. (č. 232/1951 Ú. v.), č. 3/1960 Sb. a č. 45/1963 Sb.