Tato vyhláška upravuje základní podmínky dodávky:

Zemědělskými organizacemi podle této vyhlášky jsou všechny socialistické organizace, které dodávají zemědělské výrobky z vlastní zemědělské výroby nebo odebírají zemědělské potřeby pro vlastní zemědělskou výrobu nebo spotřebu.

Touto vyhláškou se řídí přiměřeně i dodávky zemědělských výrobků od jednotlivé hospodařících rolníků, drobných uživatelů zemědělské půdy a chovatelů hospodářských zvířat (dále jen „jednotlivě hospodařící rolníci“) socialistickým organizacím s odchylkami uvedenými v § 14.

Touto vyhláškou se upravují též povinnosti dodavatelů a odběratelů při přepravě zemědělských výrobků a potřeb (část druhá, oddíl šestý).

Dodavatel i odběratel je povinen uzavřít smlouvu na výrobky nebo potřeby, na něž byla uzavřena smlouva o přípravě dodávek.

Na včasnou žádost odběratele je dodavatel povinen uzavřít smlouvu na výrobky nebo potřeby, jejichž dodávka byla stanovena jako závazný úkol.

Smlouvou o dodávce zemědělských výrobků se zavazuje zemědělská organizace dodat ve sjednaných lhůtách smluvené množství zemědělských výrobků v jakosti odpovídající technickým normám, popřípadě jakostním podmínkám uvedeným ve zvláštních podmínkách dodávky, nebyla-li výslovně ve smlouvě dohodnuta jakost jiná. Odběratel se zavazuje výrobky odebrat a zaplatit.

Odběratelé zemědělských výrobků, jmenovitě určení v části druhé oddílu sedmém, jsou povinni odebrat zemědělské výrobky v rozsahu stanoveném v tomto oddílu (§ 109 odst. 3).

Jestliže se zemědělské organizace s odběratelem dohody o tom, že jedna organizace splní závazky ze smlouvy o dodávce výrobků organizace druhé, je zemědělská organizace, s níž je uzavřena smlouva, povinna uhradit zvýšené přepravní náklady spojené s náhradní dodávkou. Na dokladu o převzetí dodávky musí být vyznačeno, za kterou zemědělskou organizaci je plněno.

Dodávka zemědělských výrobků je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli.

Organizace mohou dohodnout, že dodávka zemědělských výrobků je splněna předáním výrobků veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení.

Jestliže odběratel nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo jestliže v čase plnění jinak znemožní dodavateli dodávku splnit, je dodavatel oprávněn plnit uskladněním výrobků; dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámení o provedeném uskladnění. Náklady uskladnění hradí odběratel. Uskladněné výrobky je dodavatel povinen odeslat bez zbytečného odkladu poté, kdy jej odběratel o to požádá. Plní-li zemědělská organizace dodávku zemědělských výrobků uskladněním (§ 168 odst. 2 zákona), uvede v oznámení o provedeném uskladnění tyto údaje: den a místo, druh, množství a jakost uskladněných zemědělských výrobků.

Splněním dodávky přechází správa (vlastnictví) výrobků na odběratele.

Odběratel je povinen odebrat zemědělské výrobky v provozovně zemědělské organizace, pokud jsou tam technické podmínky pro zjištění množství a jakosti dodávaných zemědělských výrobků, nedojde-li k jiné dohodě.

Při odběru je odběratel povinen ihned prověřit, na základě údajů zemědělské organizace, množství a jakost dodávaných zemědělských výrobků, jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin jakosti a všechny další znaky, jejichž zjištění při odběru je uloženo právním předpisem nebo je obvyklé.

Nesouhlasí-li odběratel při odběru zemědělských výrobků od veřejného dopravce (§ 6 odst. 2) s údaji zemědělské organizace o množství a jakosti, je povinen zemědělskou organizaci o tom neprodleně vyrozumět.

Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti dodávaných zemědělských výrobků, je odběratel povinen bez odkladu přizvat orgán oprávněný rozhodnout o jakosti (§ 9) nebo zajistit zjištění jakosti způsobem stanoveným ve zvláštních podmínkách dodávky (kontrolní porážka apod.). Takto zjištěná jakost je pro obě organizace závazná.

Nemůže-li se orgán oprávněný k rozhodování o jakosti ihned dostavit na místo prověřování dodávaných zemědělských výrobků, je odběratel povinen:

Při dodávkách zemědělských výrobků platí za jakost dodanou jakost dohodnutá nebo stanovená podle § 7; nebyla-li jakost zemědělských výrobků takto dohodnuta nebo stanovena, platí za jakost dodanou jakost udávaná zemědělskou organizací.

Odběratel nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady pro nedostatek znaků, jejichž zjištění je uloženo nebo je obvyklé (§ 7 odst. 2) po tom, když jakost zemědělských výrobků byla dohodnuta nebo stanovena.

Orgány oprávněné vydávat závazná rozhodnutí o jakosti dodávaných zemědělských výrobků jsou:

Náklady spojené s rozhodnutím o jakosti hradí organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto. K těmto nákladům patří zejména i náklady spojené se skladováním výrobků (§ 7 odst. 5).

Odběratel, popřípadě dodavatel jsou povinni při každé dodávce zemědělských výrobků vystavit ihned doklad o převzetí dodávky, které podepisují obě organizace; je jím nákupní lístek nebo lístek o převzetí, popřípadě dodací list.

Nákupní lístek se vystaví, dojde-li k dohodě o jakosti dodaných zemědělských výrobků. Nákupní lístek obsahuje název a sídlo zemědělské organizace a odběratele, místo, odkud jsou zemědělské výrobky dodávány, druh, množství, jakost a cenu dodaných výrobků, den a místo převzetí, u jatečných zvířat též hodinu převzetí, popřípadě další údaje potřebné pro vypořádání vzájemných nároků.

Lístek o převzetí se vystaví, nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti. V lístku o převzetí musí být uvedeny tytéž náležitosti jako v nákupním lístku; v údaji o jakosti musí být uvedeny jakosti udané oběma organizacemi. Po rozhodnutí o jakosti příslušným orgánem se vystaví nákupní lístek.

Na dílčí dodávky z jedné ucelené partie v jednom dni lze vystavit lístky o převzetí, které jsou podkladem pro vystavení jediného nákupního lístku.

Odběratelům, kteří na základě dohody nevystavují na dodané zemědělské výrobky nákupní lístek, vystaví zemědělská organizace na základě potvrzeného dodacího listu fakturu podle příslušných předpisů;¹ dodací list obsahuje obdobné údaje jako nákupní lístek.

Na plnění smlouvy se započítávají zemědělské výrobky v jakosti odpovídající technickým normám, stanoveným jakostním podmínkám nebo v jakosti dohodnuté ve smlouvě, pokud ve zvláštních podmínkách dodávky není stanoveno jinak․ Dodávky výrobků se započítávají v kusech, litrech nebo čisté váze. Zrniny a olejniny (včetně semen lnu a konopí) se započítávají v jakosti, která je stanovena technickou normou.

Čistou váhou se rozumí skutečná váha zemědělského výrobku snížená o váhové srážky nebo zvýšená o přirážku k váze v rozsahu stanoveném příslušnými technickými normami nebo zvláštními podmínkami dodávky.

Plnění zemědělských výrobků se započítává u živočišných výrobků jen na závazky běžného měsíce; na plnění smluveného celoročního objemu dodávek se však započítává i překročení smluveného měsíčního množství.

Stanoví-li technická norma, že zemědělské výrobky mají být dodány v obalech, zapůjčí odběratel bezplatně zemědělské organizaci potřebné množství obalů; odběratel zajistí též dopravu obalů do provozovny zemědělské organizace na svůj náklad.

Zemědělské organizace jsou povinny zapůjčené obaly, které nevrátily s poslední dodávkou, připravit k vrácení odběrateli nejpozději do 10 dnů ode dne vyzvání. Jestliže zemědělská organizace obaly v této lhůtě nepřipraví k vrácení, je odběratel oprávněn vyúčtovat zemědělské organizaci penále ve výši 50 % ceny nevrácených obalů. Povinnost poskytnuté obaly vrátit trvá však i po zaplacení penále. Nebude-li moci zemědělská organizace obaly vrátit vůbec, je povinna kromě penále zaplatit jejich cenu. Cenou obalu se rozumí velkoobchodní cena nebo pořizovací cena, jde-li o zemědělskou organizaci, která má právo nakupovat obaly za ceny bez daně z obratu; v ostatních případech maloobchodní cena a není-li stanovena, pořizovací cena s připočtením daně z obratu. Penále za nevrácení obalů se neplatí v případech, kdy je jejich vrácení znemožněno neodvratitelnou událostí (§ 112).

Zpětnou přepravu včas vrácených obalů zajišťuje odběratel na svůj náklad; jinak je zemědělská organizace povinna obaly vrátit do skladu odběratele na svůj náklad.

Způsob uzavírání smluv a stanovení dodávek zemědělských výrobků upravuje zvláštní předpis.²

Dodávka zemědělských výrobků je splněna jejich odevzdáním odběrateli v nákupním místě.

Nákupním (sběrným) místem pro dodávky od jednotlivě hospodařících rolníků je místo, které stanoví okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem na návrh odběratele. Dopravu do nákupního místa provádí jednotlivě hospodařící rolníci na svůj náklad.

Nároky jednotlivě hospodařících rolníků na zpětné odprodeje, vyplývající z dodávek zemědělských výrobků, jsou obdobné jako u zemědělských organizací.

Jestliže jednotlivě hospodařící rolník nemůže bez svého zavinění splnit dodávkový úkol nebo závazek, anebo došlo-li ke změně výměry půdy jím obhospodařované, upraví místní národní výbor po projednání s odběratelskou organizací na jeho žádost přiměřeně závazek a tuto změnu jí oznámí.

Jestliže jednotlivě hospodařící rolník neplní ze své viny dodávkový úkol nebo závazek, upozorní jej místní národní výbor na jeho povinnosti a na důsledky neplnění. Nepřinese-li toto opatření žádoucí výsledek, přistoupí národní výbor k vymáhání závazků podle předpisů o řízení ve věcech správních.³

Pokud se organizace nedohodnou jinak, stanoví se dodací lhůty s přesností nejméně na jeden měsíc.

Dodací lhůty u potřeb z dovozu a u plemenných, chovných a užitkových zvířat, s výjimkou selat, se stanoví s přesností na čtvrtletí, pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak.

Má-li zemědělská organizace za to, že jakost dodaných potřeb neodpovídá jakosti uvedené dodavatelem, je povinna vyrozumět o tom bez prodlení dodavatele, a pokud se důkaz o vadě zajišťuje odběrem vzorků, vyzvat jej k účasti na odběru, a to i v tom případě, jestliže ke zjištění vady jakosti nebo k odběru vzorků přizval orgány společenské kontroly nebo nestrannou osobu.

V případě, že jde o dodávky od nákupních a zásobovacích podniků, je příslušný zemědělský nákupní a zásobovací závod povinen vyslat do zemědělské organizace, na základě jejího oznámení podle odstavce 1, do 3 dnů od obdržení zprávy pověřeného zástupce, který přímo na místě ověří oznámené vady, projedná jejich odstranění, popřípadě zajistí řádný odběr vzorků.

U dodávek chmelařských potřeb, které dodává Chmelařství, oborový podnik, Žatec, postupuje tento podnik při reklamaci obdobným způsobem stanoveným v odstavci 2.

Pokud zemědělská organizace zajišťuje věrohodný důkaz o zjištěných vadách odběrem vzorků (§ 16), musí odebrané vzorky zapečetit. O odběru vzorků se současně sepíše trojmo zápis, v němž se uvede, jakým způsobem a v jakém množství byly vzorky odebrány. Tento zápis podepíší osoby přítomné při odběru vzorků.

Jeden vzorek si ponechá zemědělská organizace a dva vzorky se zápisy předá (odešle) dodavateli. Dodavatel zašle jeden vzorek se zápisem bez zbytečného odkladu Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému; rozhodnutí tohoto orgánu o jakosti je pro obě organizace závazné. Nezašle-li dodavatel vzorek k rozboru, platí, že reklamaci uznává.

Smlouva o provádění prací a výkonů musí obsahovat:

Závazek dodavatele je splněn odevzdáním prací a výkonů odběrateli a potvrzením zemědělské organizace o jejich převzetí.

Vady prací a výkonů, které jsou zřejmé již při převzetí, je odběratel povinen reklamovat ihned při jejich převzetí, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká. Za reklamaci se považuje vytknutí vad na potvrzení o vykonané práci nebo výkonu.

Jakost zrnin a olejnin se stanoví na základě rozboru provedeného podle metod stanovených technickými normami ČSN 46 1011 a 46 2302.

Zrniny a olejniny se posuzují a hodnotí podle jakostí stanovených technickými normami:

Dohodnou-li se organizace, že zrniny a olejniny budou dodávány ve stavu odpovídajícím použité technologii sklizně, postupuje se, pokud jde o cenové a váhové srážky takto:

Dodací lhůty u zrnin a olejnin se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně a u lněného semene a slunečnice do 31. března roku následujícího po sklizni.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg zrnin nebo olejnin se stanoví v této výši:

Pro posuzování a hodnocení brambor konzumních raných, konzumních pozdních, průmyslových a krmných platí ČSN 46 2211.⁵

Smlouvy se uzavírají na dodávky brambor:

Dodací lhůty u brambor konzumních raných se stanoví do 31. srpna běžného roku. Výše dodávky pro červen se dohodne do 10. června, pro červenec a srpen nejpozději do 15. předcházejícího měsíce. U brambor konzumních pozdních a brambor průmyslových se stanoví dodací lhůty nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

Nesplní-li zemědělská organizace dodávky brambor konzumních raných, může s odběratelem dohodnout náhradní plnění v bramborách konzumních pozdních. Zápočet dodávky nadsmluvního množství brambor konzumních raných na plnění smluvního množství brambor konzumních pozdních se provede po dohodě obou smluvních stran.

Při dodávce brambor s vyšším obsahem cizích příměsí, než určuje technická norma, se stanoví čistá váha tak, že se odečte množství cizích příměsí převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

Dohodnou-li se organizace, že brambory konzumní pozdní budou dodávány ve stavu odpovídajícím použité technologii sklizně, postupuje se podle těchto zásad:

Zemědělské organizace, které dodávají brambory průmyslové na základě smlouvy, mají nárok na zpětný odprodej 20 kg vlhkých zdrtků nebo 15 kg lisovaných zdrtků, nebo 2,5 kg sušených zdrtků, popřípadě 90 litrů lihovarských výpalků z každých 100 kg dodaných průmyslových brambor v čisté váze. Zdrtky, popř. výpalky se předávají zemědělské organizaci ve zpracovatelském podniku ve lhůtách dohodnutých ve smlouvě.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg brambor se stanoví v této výši:

Seno se dodává v jakostech stanovených ČSN 46 1511, sláma ČSN 46 1071, senná moučka ON 46 7018 a zelená píce ON 46 7017.

Veškeré uvedené produkty se dodávají v čisté váze. Čistou váhou u sena a slámy s rozumí skutečná váha o vlhkosti nejvýše 17 %, u senné moučky 12 % a u zelené píce obsah sušiny 18 %. Za každé vyšší procento vlhkosti u sena a slámy až do 25 % se odečte z převzaté skutečné váhy 1 %; seno a sláma o vyšším obsahu vody než 25 % se nenakupují.

Dodací lhůty u sena a slámy se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně a u senné mouky a zelené píce podle uzavřené smlouvy.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg výrobků se stanoví v této výši:

Technické plodiny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

Dodávky technických plodin se započítávají na plnění smluv čistou vahou. Při dodávkách cukrovky a čekanky se zaokrouhluje čistá váha na desetikilogramy, a to v rozmezích 10 kg vždy pod 5 kg dolů a od 5 kg nahoru. Při dodávkách stonkového lnu a stonkového konopí se čistá váha zaokrouhluje v rozmezích 5 kg vždy od 3 kg nahoru.

Dodávky cukrovky a čekanky se plní jejich odevzdáním odběrateli na složišti cukrovaru nebo sušárny čekanky.

Podíl nečistot (minerální nečistoty lpící na bulvách, popřípadě rostlinné příměsi) se sráží pouze v případech, kdy přesahuje 5 % celkové váhy jednotlivé dodávky; do 5 % se srážky neprovádějí. Srážky nad 5 % se stanoví vzájemnou dohodou organizací. Nedojde-li k dohodě, provede se prací zkouška a srážky se stanoví podle skutečného zjištění nečistot nad 5 %. Odběratel je oprávněn provádět dále srážky na volnou hlínu a kamení (součást táry), za špatné kleštění, za příměs krmné řepy a vyběhlic, za nahnilou nebo namrzlou cukrovku a čekanku.

Odběratel vystavuje na dílčí dodávky lístky o převzetí, které jsou podkladem, pro vystavení jediného nákupního lístku na celou dodávku. Na požádání zemědělské organizace nebo v dohodnutých lhůtách je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci zálohu odpovídající množství dodané cukrovky a čekanky.

Smlouvy o dodávce stonkového lnu se uzavírají na období od 1. července běžného roku do 30. června roku následujícího po sklizni. Smlouvy se uzavírají na len rosený i nerosený. Dodávka neroseného lnu bez semene a se semenem musí být ve smlouvě zvlášť dohodnuta.

Dodací lhůta pro rosený len z podzimní rosy se stanoví nejpozději do 31. ledna příštího roku; pro nerosený len se semenem a pro stonkové konopí nejpozději do 31. prosince roku sklizně. Dodací lhůta pro ostatní len se stanoví nejpozději do 30. června roku následujícího po sklizni, popřípadě v termínu kratším dohodnutém ve smlouvě.

Neohodnotí-li a neodebere-li odběratel len a konopí do 14 dnů po nabídce od zemědělské organizace, platí za jakost dodanou jakost udaná zemědělskou organizací. V takovém případě má zemědělská organizace právo plnit uskladněním neodebraného výrobků. Dodávka je v tomto případě splněna odesláním oznámení o provedeném uskladnění. Náklady za uskladnění neodebraného lnu a konopí hradí odběratel ve výši vlastních nákladů na skladování (za 1 q a započatý týden). Zemědělská organizace má právo vyfakturovat hodnotu rovnající se 80 % ceny odhadnutého množství uskladněného lnu, který nebyl ve stanovené lhůtě převzat.

Stonkový len a konopí se ohodnocují na základě smyslového posouzení odebraného vzorku. Organizace se mohou dohodnout na tom, že zařazení roseného stonkového lnu do třídy jakosti bude provedeno podle výsledku výrobní zkoušky ze vzorku nebo podle výsledku zpracování celé partie a u stonkového lnu neroseného podle výsledku laboratorní zkoušky. V těchto případech se provede — pokud nejde o prodlení s odběrem podle odstavce 3 — jakostní zařazení do třídy jakosti a proplacení až po provedení výrobní laboratorní zkoušky.

Pokud se organizace dohodnout na dodávce neroseného lnu odsemeněného nebo neodsemeněného, započítávají se tyto dodávky na plnění smlouvy takto:

za 100 kg neroseného stonkového lnu odsemeněného 75 kg roseného lnu,

za 100 kg neroseného stonkového lnu neodsemeněného 56,25 kg roseného lnu.

Odběratel je povinen uvést v dokladu o převzetí dodávky také den, kdy bude provedeno zařazení převzatého chmele do jakostních tříd. Zařazení do jakostních tříd je odběratel povinen provést ve lhůtách stanovených ve svozním plánu, nejpozději však do 7 dnů ode dne převzetí. Odběratel odebere z převzaté partie za účasti zemědělské organizace dva vzorky, z nichž jeden si ponechá a druhý předá zemědělské organizaci. Výjimečně může zemědělská organizace písemně pověřit odběratele, aby za ni odebral v její nepřítomnosti vzorky, tyto zapečetil a předložil zemědělské organizaci dodatečně, nejpozději však při cenovém ohodnocení. Vzorky se pořizují z každé dodané partie pro vzorkování všech převzatých žoků.

Zařazení do jakostních tříd a cenové ohodnocení se provádí ve skladu odběratele za přítomnosti zástupce zemědělské organizace na základě typových vzorků jakosti stanovených orgánem oprávněným k rozhodnutí o jakosti chmele. Nedojde-li k dohodě o zařazení chmele do jakostních tříd nebo o cenovém ohodnocení, je odběratel povinen ihned zajistit u uvedeného orgánu stanovení jakosti chmele na základě původního vzorku odebraného ze sporné partie.

Jestliže zemědělská organizace nabídne v souladu se svozním plánem chmel k dodávce a odběratel chmel nepřevezme do 7 dnů, postupuje se obdobně podle § 25 odst. 3, přičemž odběratel je povinen poskytnout náhradu za skladování 0,50 Kčs za každý 1 q a den. Náhrada za ošetřování se platí ve výši skutečně vzniklých nákladů.

Při dodávkách se čistá váha každého žoku chmele zaokrouhluje na kilogramy, a to vždy pod 0,50 kg dolů a od O,50 kg nahoru.

Zemědělské organizace jsou povinny vrátit neprodleně po skončení oceňovacího řízení odběrateli odebrané vzorky chmele.

Zemědělské organizace, které dodaly odběrateli technickou cukrovku nebo čekanku, mají nárok na zpětný odprodej cukru za sníženou maloobchodní cenu především pro pracovníky přímo zúčastněné na ošetření a sklizni cukrovky a čekanky.

Poukazy na nákup cukru za maloobchodní cenu sníženou o Kčs 6,— za 1 kg jakéhokoliv cukru⁶ vydávají odběratelé

Za dobře a včas vykonané jarní práce na cukrovce a čekance se vydávají nejpozději do 30 dnů po skončení okopávky po jednocení poukazy na nákup zlevněného cukru, jako záloha na dodávky cukrovky a čekanky ve výši 25 kg za každý obdělaný hektar plochy cukrovky a čekanky. Tuto zálohu vydá zemědělská organizace pracovníkům, kteří se zúčastnili při jarních pracích (ošetření) na cukrovce nebo čekance, ihned po skončení těchto prací.

Zemědělské organizace, které dodávají cukrovku nebo čekanku, mohou při konečném zúčtování dodávek požadovat místo poukazů na nákup zlevněného cukru proplacení příslušné slevy podle odstavce 2 v penězích. Peněžitá záloha místo poukazů na nákup zlevněného cukru se za vykonané jarní práce neposkytuje.

Podrobnosti, jakožto i podmínky platnosti poukazů na nákup zlevněného cukru upraví zvláštní předpis.

Za dodávky cukrovky a čekanky mají zemědělské organizace právo na bezplatnou dodávku 57 kg čerstvých řízků (podle (ČSN 56 5860) s obsahem 8 % sušiny a 0,50 kg melasy (podle ČSN 56 5840) o polarizaci 50 % z každých 100 kg váhy dodané cukrovky nebo čekanky. Řízky s vyšším nebo nižším obsahem sušiny a melasa s nižším nebo vyšším procentem polarizace se vydávají v příslušném poměru.

Budou-li místo čerstvých řízků vydávány řízky sušené, vydávají se za dodávku cukrovky a čekanky v poměru 9 kg sušených řízků za každých 100 kg čerstvých řízků s obsahem 8 % sušiny. Zemědělská organizace při odběru sušených řízků zaplatí skutečné náklady na sušení.

Zemědělským organizacím, které dodávají cukrovku nebo čekanku, jsou předávány řízky na stejném místě, kde dodaly cukrovku nebo čekanku. Řízky za cukrovku odebíranou odběratelem z vlastních skládek zemědělských organizací předávají odběratelé zemědělským organizacím na místě dohodnutém ve smlouvě v obvodu zemědělské organizace. Náklady přepravy řízků na místo jejich předání zemědělské organizaci hradí odběratel cukrovky nebo čekanky.

Melasa se vydává v cukrovaru. Zemědělská organizace je povinna odebrat melasu nejpozději do 30. dubna roku následujícího po sklizni, jinak ztrácí nárok na dodávku melasy. Odběr melasy se sjednává ve smlouvě.

Zemědělské organizace dodávající cukrovku mají právo ne bezplatnou dodávku saturačních kalů v množství nejméně 6 kg za každých 100 kg dodané cukrovky. Odběr saturačních kalů se sjednává ve smlouvě. Lhůta odběru se stanoví nejpozději do 31. března roku následujícího po sklizni cukrovky, jinak zemědělská organizace ztrácí nárok na dodávku kalů. Saturační kaly vydává odběratel zemědělské organizaci v cukrovaru.

Zelenina, ovoce a vinné hrozny se posuzují podle ČSN 46 3000 — Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu (ovoce čerstvé, zelenina čerstvá) — a podle ustanovení této vyhlášky.

Jakost výrobků se posuzuje a hodnotí podle těchto technických norem:

Dodací lhůty u zeleniny, ovoce a vinných hroznů se sjednávají v roční smlouvě na měsíční nebo sezónní období. Pokud se dodací lhůty sjednávají na měsíční období, upřesňují se vždy do 27. dne předcházejícího měsíce.

Plnění smlouvy a penalizace se u jednotlivých druhů zeleniny, ovoce a u vinných hroznů posuzují podle množství sjednaného pro příslušný měsíc nebo sezónní období.

Za účelem zabezpečení rovnoměrné sklizně, nákupu a zásobování zeleninou uzavírají odběratelé v rámci smluv o dodávce zemědělských výrobků písemné dohody o dodávce zeleniny s rozdělením na kratší časové období. Při uzavírání dohody se zemědělskou organizací se vychází z uzavřené smlouvy o dodávce zemědělských výrobků a ze současného i předpokládaného stavu ve vegetaci.

Zemědělské organizace jsou povinny:

Odběratelé jsou povinni:

Při dodávce kořenové zelenina s vyšší příměsí na kořenech ulpělé nebo odpadávající zeminy, než stanoví příslušná technická norma, se čistá váha určí tak, že se odečte množství zeminy převyšující odchylku přípustnou technickou normou.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg (kusů, svazků) zeleniny, ovoce nebo vinných hroznů se stanoví ve výši 5 % ze smluvně dohodnuté ceny I. jakostní třídy.

Moštové hrozny evropské révy vinné se posuzují a hodnotí podle jakosti stanovené ČSN 46 3043.

Dodací lhůty u moštových hroznů evropské révy vinné se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

Obsah cukru se stanoví tak, že ke zlomkům do 0,5 % se nepřihlíží a zlomky nad 0,5 % se zaokrouhlují na vyšší procento.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg moštových hroznů evropské révy vinné se stanoví ve výši 40,— Kčs.

Koření se dodává v jakostech stanovených technickými normami:

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg koření se stanoví v této výši:

Léčivé a aromatické rostliny se dodávají v jakostech stanovených technickými normami, popřípadě československým lékopisem.

Léčivé a aromatické rostliny se nakupují jednak od zemědělských organizací, jednak z lidového sběru.

Zemědělské organizace jsou povinny dodat odběrateli i po splnění smlouvy celé sklizené množství žita infikovaného námelem z ploch, na které byla uzavřena smlouva. dodávky námelového žita se započítávají na plnění smluvní dodávky žita.

Dodávka léčivých a aromatických rostlin je splněna jejich odevzdáním odběrateli,popřípadě jejich předáním veřejnému dopravci nebo poště k přepravě do místa určení.

Nákupní lístek vystaví odběratel ihned po převzetí dodávky, uskutečňuje-li se odevzdáním výrobků zemědělskou organizací. V ostatních případech do 3 dnů po převzetí zásilky, jestliže byla dopravována veřejným dopravcem nebo poštou, a do 10 dnů od převzetí dodávky, jde-li o dodávku ze školního sběru.⁷ Nedodrží-li odběratel tyto lhůty, platí, že léčivé a aromatické rostliny byly dodány v jakosti udané zemědělskou organizací, a nebyla-li udána, v I. jakosti.

Pokud odběratel nezařadil dodávku do jakostní třídy udané zemědělskou organizací a nebyla-li jakost udána do I. třídy jakosti, je povinen u dodávek přesahujících 50 kg čisté váhy odebrat vzorek podle ČSN 86 6005. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se stanovenou jakostní třídou, je povinna to písemně oznámí odběrateli do 10 dnů po odeslání nákupního lístku. Neučiní-li tak, platí jakost stanovená odběratelem.

Trvá-li odběratel na zařazení do jakostní třídy, kterou stanovil, je povinen do 10 dnů po obdržení zprávy od zemědělské organizace předložit vzorek k rozboru Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

U dodávek léčivých a aromatických rostlin do 50 kg čisté váhy, pokud byly splněny odevzdáním veřejnému dopravci nebo poště, platí zařazení do jakostní třídy provedené odběratelem.

Dodací lhůty u léčivých a aromatických rostlin se stanoví nejpozději do 31. prosince roku sklizně.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg léčivých nebo aromatických rostlin se stanoví ve výši 5 % smluvně dohodnuté ceny I. jakostní třídy.

Smlouvou o výrobě a dodávce osiva, sadby, sádě a kořenáčů chmele a školkařských výpěstků včetně podnoží, roubů, řízků, sazenic a ostatního materiálu pro výrobu výpěstků (dále jen „osivo a sadba“) se zemědělská organizace (množitel) zavazuje vyrobit a dodat ve sjednané lhůtě dohodnuté množství uznaného osiva a sadby v odpovídajícím stupni množení z ploch, které byly v porostu uznány. Pro výrobu dohodnutého množství se organizace pověřená výrobou osiva a sadby⁸ zavazuje dodat zemědělské organizaci za úhradu potřebné množství osiva a sadby v odpovídajícím stupni množení, poskytovat odbornou poradenskou pomoc při výrobě a zaplatit dodané množství uznaného osiva a sadby.

Při výrobě a dodávce osiva a sadby, jakož i při jejich uvádění do oběhu, jsou organizace povinny dodržet ustanovení zákona č. 612/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a vyhlášky č. 62/1964 Sb.

Ve smlouvě bude dohodnuto, zda zemědělská organizace dodá na plnění svých smluvních závazků přírodní nebo uznané osivo a sadbu.

U ovocných a okrasných dřevin k získání semen se dodávají na plnění smlouvy celé plody.

Pro uznaná osiva a sadbu platí ČSN 46 0311, pro zkoušení osiv ČSN 46 0610, pro zkoušení sadby brambor ČSN 46 0611, pro zkoušení sazečky cibule, sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin ČSN 46 0612, pro balení, dopravu a skladování osiv ČSN 46 0310 — Společná ustanovení pro osivo a sadbu.

Pro jednotlivé skupiny nebo druhy osiva a sadby platí tyto technické normy:

Přírodní osivo a sadbu odebírá odběratel od zemědělské organizace k úpravě a nákupu.

Ke každé dodávce přírodního osiva a sadby je zemědělská organizace povinna připojit dodací list. Dodací list obsahuje údaje o místu výroby, o množství, způsobu balení, druhu, odrůdě a stupni množení a číslo osvědčení o přehlídce porostu. Jde-li o dílčí dodávku, musí to být v dodacím listu výslovně uvedeno.

Odběratel je povinen vystavit na každou dodávku přírodního osiva a sadby lístek o převzetí. Lístek o převzetí musí obsahovat:

Dodává-li zemědělská organizace přírodní osivo v pytlích odběratele, je povinna mu zaplatit náhradu za opotřebení pytlů ve výši stanovené cenovými předpisy. ⁹

Při odběru přírodního osiva a sadby je odběratel povinen zjistit:

Nedostatek těchto znaků nemůže odběratel po převzetí přírodního osiva a sadby k úpravě namítat.

Z každé partie nebo z každé dílčí dodávky přírodního osiva a sadby je odběratel povinen odebrat spolu s množitelem nebo jeho zástupcem dva kompromisní vzorky nebo dát odebrat do 3 dnů po převzetí dodávky dva úřední vzorky. Jeden vzorek si ponechá odběratel, druhý předá ihned zemědělské organizaci. Při odběru vzorků se postupuje podle příslušných technických norem (ČSN 46 0610 — Zkoušení osiva, ČSN 46 0612 — Zkoušení sazečky cibule, sadby česneku a sadby cibulovitých a hlíznatých květin).

Odběratel je povinen vzorky odborně uložit nejméně do konce roku, v němž probíhá nejbližší vegetační období po splnění dodávky. U partií víceletých plodin, které nebyly použity do směsí, trvá povinnost uložení vzorků do konce prvního užitkového roku rostliny. Tato povinnost se nevztahuje na vzorky osiva a sadby rostlin, které není možno vzhledem k jejich povaze po stanovenou dobu skladovat.

Odběratel je povinen převzaté přírodní osivo vyčistit a učinit při čištění potřebná opatření, aby bylo dosaženo alespoň čistoty požadované technickými normami. Odpady se při čištění třídí podle stupně jejich použitelnosti.

Zjistí-li odběratel po převzetí dodávky laboratorním rozborem, že přírodní osivo a sadbu nelze upravit na jakost stanovenou technickými normami, vyrozumí o tom ihned zemědělskou organizaci. Nesouhlasí-li zemědělská organizace se zjištěním odběratele, je odběratel povinen požádat o rozhodnutí kontrolní orgán.

Obdobně se postupuje v případech, kdy úprava osiva a sadby by vyžadovala nepřiměřeně složitého technologického postupu spojeného s vysokými náklady. V tomto případě může zemědělská organizace trvat na úpravě osiva; je však povinna uhradit veškeré náklady zvláštní úpravy.

Vyhradí-li si zemědělská organizace účast při čištění, je odběratel povinen včas ji k tomuto čištění pozvat.

Odběratel je povinen dodat zemědělské organizaci o každé partii přírodního osiva a sadby písemnou zprávu o výsledku úpravy a uznávacího řízení ve vzorku nejpozději do 7 dnů po obdržení rozhodnutí kontrolního orgánu.

Po vyčištění a uznání osiva ve vzorku je odběratel povinen vystavit nákupní lístek na vyčištěné osivo.

Nesouhlasí-li zemědělská organizace s výsledkem uznávacího řízení nebo s výsledkem úpravy, oznámí to do 15 dnů odběrateli, jinak platí, že se sděleným výsledkem souhlasí. V případě nesouhlasu je odběratel povinen zajistit neprodleně kontrolní rozbor vzorku přírodního osiva a sadby odebraného při dodávce podle § 41 odst. 2.

Zemědělská organizace je oprávněna odevzdat kontrolnímu orgánu také svůj vzorek. Rozbor kontrolního orgánu je podkladem k posouzení, zda došlo k napadenému výsledky úpravy, sestupnění nebo neuznání osiva ve vzorku pro vadu přírodního osiva a sadby nebo pro neodbornou manipulaci u odběratele.

Organizace se mohou dohodnout, že jakost a výtěžnost dodávaného přírodního osiva a sadby bude stanovena na základě laboratorního ohodnocení vzorku odběratelem.

Výsledek ohodnocení je odběratel povinen sdělit zemědělské organizaci nejpozději do 8 týdnů po převzetí s výslovným upozorněním, že případný nesouhlas s výsledkem ohodnocení je povinna zemědělská organizace sdělit odběrateli nejdéle do 15 dnů. Neoznámí-li zemědělská organizace odběrateli nesouhlas v této lhůtě, platí, že s výsledkem ohodnocení souhlasí.

Oznámí-li zemědělská organizace, že s výsledkem ohodnocení nesouhlasí, postupuje se podle § 43 odst. 3.

Za přírodní osivo a sadbu převzaté k úpravě vyplatí odběratel zemědělské organizaci zálohu nejméně v hodnotě tržního zboží. U druhů, které nemají povahu tržního zboží, vyplatí odběratel přiměřenou zálohu odpovídající posouzení jakosti dodaného osiva a sadby, nejméně však polovinu předpokládané hodnoty osiva a sadby. Sadba brambor tříděná u odběratele se nezálohuje a proplatí se podle výsledku třídění nejpozději do 3 týdnů po převzetí ke třídění.

Při dodávkách osiva a sadby podléhajících skleníkovým zkouškám vyplatí odběratel zemědělské organizaci zálohu v plné výši ceny platné pro stupeň uznaný při poslední přehlídce porostu. Dojde-li podle výsledku skleníkové zkoušky k sestupnění nebo zamítnutí partie, vrátí zemědělská organizace odběrateli příslušný cenový rozdíl.

Za úpravu přírodního osiva a sadby účtuje odběratel zemědělské organizaci stanovený, popř. dohodnutý poplatek, který se odečte z konečné hodnoty uznaného osiva a sadby uvedené v nákupním lístku.

Dodává-li zemědělská organizace uznané osivo a sadbu, je povinna připojit uznávací list s výjimkou osiva a sadby určených pro skleníkové zkoušky, u kterých sdělí číslo osvědčení o přehlídce porostu a uznávací list předá dodatečně. Odběratel je povinen na každou dodávku uznaného osiva a sadby od zemědělské organizace vystavit nákupní lístek. Nákupní lístek musí obsahovat stejné údaje jako lístek o převzetí (§ 40 odst. 3) s výjimkou údajů pod písm. f) a g). Navíc však musí obsahovat:

Ostatní dodavatelé osiva a sadby jsou povinni vydat odběrateli na každou dodávku osiva a sadby, s výjimkou dodávek osiva zelenin, květin a měsíčního jahodníku ve spotřebitelském balení nebo barevných sáčcích, dodací list, ve kterém uvedou:

U osiv, která nedosahují III. třídy jakosti, avšak byla povolena do oběhu na základě výjimky udělené ministerstvem zemědělství a výživy, musí dodavatel uvést v procentech příslušnou váhovou náhradu a číselně hodnotu, pro kterou osivo nedosahuje požadované III. třídy jakosti.

Dodavatel je povinen vydat dodací list i při prodeji osiva a sadby z otevřeného obalu. V tomto dodacím listě musí být uvedeno:

Dodávka sadby brambor z partie podléhající skleníkové zkoušce může být uskutečněna bez uznávacího listu na základě osvědčení o třetí přehlídce porostu. Pokud bude sadba na základě výsledku skleníkové zkoušky sestupněna nebo zamítnuta a odběratel odmítne si ji ponechat, zajistí dodavatel na svůj náklad přesun dodávky sadby a zaplatí odběrateli i případné náklady za skladování.

Při odběru uznaného osiva a sadby je odběratel povinen zjistit:

Zjistí-li odběratel při odběru vady uvedené v odstavci 1, je povinen o tom vyrozumět dodavatele

Dodavatel je povinen ihned po obdržení zprávy o vadách, pokud nedojde k dohodě o jejich odstranění, sdělit odběrateli, zda se dostaví k odběru kompromisního vzorku. Nedostaví-li se dodavatel do 3 dnů od oznámení vad k odebrání vzorku, zajistí odběratel odběr úředního vzorku a jeho rozbor. Jde-li o dodávky osiva a sadby zemědělských nákupních a zásobovacích podniků pro zemědělské organizace, postupuje se podle § 16 odst. 2.

Nesouhlasí-li dodavatel nebo odběratel s posudkem kontrolního orgánu vydaným podle rozboru vzorku nebo výsledku vegetační zkoušky, je oprávněn si vyžádat od kontrolního orgánu do 24 hodin po obdržení tohoto posudku komisionální posouzení celé dodané partie přímo na místě, za účasti dodavatele i odběratele, popřípadě žádat o nové úřední vzorkování. O jednání komise se sepíše zápis. Podle výsledku komisionálního řízení vydá kontrolní orgán konečný posudek.

Nezajistí-li odběratel věrohodný důkaz o vadách dodávky uvedených v odstavci 1 způsobem stanoveným v odstavci 2 až 4, platí za jakost dodanou jakost udaná dodavatelem. Práva z odpovědnosti za vady uvedené v odstavci 1 nemůže odběratel později uplatňovat.

Dodavatel odpovídá za pravost druhu a odrůdy osiva a sadby, za jejich předepsanou jakost a stupeň množení, jakož i za to, že byly vypěstovány v porostech, které při uznávacím řízení vyhověly požadavkům pro uznání.

Záruční doba za pravost druhu a odrůdy osiva a sadby (s výjimkou školkařských výpěstků) a za ostatní vady, které není odběratel povinen zjišťovat podle § 47, končí uplynutím roku, v němž probíhá nejbližší vegetační období po splnění dodávky.

Záruční doba u školkařských výpěstků je stanovena takto:

Vady způsobené plísní bramborovou nezřetelnou ještě v době převzetí je povinen reklamovat,

Zjistí-li odběratel během vegetace vady jakosti dodaného osiva a sadby, za které dodavatel odpovídá podle § 48, oznámí tyto vady bez zbytečného odkladu dodavateli ještě v době, ve které lze při místním šetření v porostu reklamované vady spolehlivě určit. Vhodnou dobou pro posouzení pravosti a čistoty druhu a odrůdy, popřípadě jakosti, je zejména:

Dodavatel je povinen zajistit nejpozději do 7 dnů ode dne oznámení vady místní šetření v porostu za účasti odběratele, kontrolního orgánu, popř. svého dodavatele.

Při místním šetření v porostu se postupuje zpravidla takto:

O výsledku místního šetření v porostu se pořídí zápis, v němž dodavatel a odběratel uvedou svá stanoviska o zjištěných vadách. Tento zápis nahrazuje reklamaci, nebylo-li reklamováno již dříve.

Při škodách způsobených dodávkou vadného osiva, sadby včetně chmelové sádě, kořenáčů a školkařských výpěstků se nahradí i to, čeho by zemědělská organizace při pravidelném běhu věcí dosáhla, kdyby nedošlo k vadné dodávce (ušlý zisk).

Dodavatel neodpovídá za škody způsobené virovými chorobami, snětí prašnou, popř. dalšími chorobami stanovenými ministerstvem zemědělství a výživy.

Zvířata se dodávají v jakostech stanovených technickými normami:

Odběratel, který se zemědělskou organizací uzavře smlouvu o dodávce jatečných zvířat v ročním objemu, dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících plato tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

Odběratel je povinen odebrat jatečný skot i nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě v rozmezí dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí v rozmezí dodávkového měsíce. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli dodávku jatečného skotu nad množství výslovně dohodnuté ve smlouvě do začátku dodávkového čtvrtletí, u jatečných prasat a ovcí 20 dnů před začátkem dodávkového měsíce.

Pokud budou vytvořeny podmínky pro zpeněžování jatečných zvířat v mase, má zemědělská organizace právo požadovat nákup v živém nebo v mase. Zvolený způsob zpeněžování je pro dodavatele závazný pro celoroční objem dodávek. Podmínky zpeněžení v mase se dohodnou ve smlouvě.

Odběratel dohodne se zemědělskou organizací den a hodinu odběru, množství a místo převzetí. Jestliže k dohodě nedojde, je odběratel povinen sdělit zemědělské organizaci nejpozději 7 dnů před dodávkou den a hodinu odběru z jednotlivých míst s uvedením množství.

Jatečná zvířata, která neodpovídají technickým normám nebo podmínkám dodávky stanoveným v této vyhlášce a maso z nutně poražených zvířat, s výjimkou masa nepoživatelného, se započítávají na plnění smlouvy.

Zemědělské organizace jsou povinny:

Odběratel je povinen:

Váha zvířat, popřípadě masa se zjišťuje vážením s přesností na kilogram. Ke zlomkům do 0,50 kg se nepřihlíží, zlomky nad 0,50 kg se zaokrouhlují nahoru.

Zvířata (kromě telat) mají být dodávána a přejímána nenakrmená a nenapojená. Jsou-li zvířata (kromě telat) nevylačněná nebo nakrmená a napojená,, provede se váhová srážka do 5 % ze živé váhy, u nadměrně nakrmených zvířat do 8 % ze živé váhy. Jestliže ani 8 % srážka nestačí nadměrnou nakrmenost postihnout, zvířata se nenakupují. U přelačnělých zvířat se živá váha zvyšuje o přirážku na lačnost. U jatečných telat se provádí srážka na nakrmenost v paušální výši 1 kg z každého kusu. Zemědělská organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu na dopravovaném zvířeti způsobenou nadměrnou nakrmeností, pokud je zvíře dopravováno na nejbližší jatky.

Nedojde-li mezi odběratelem a zemědělskou organizací k dohodě o zařazení zvířat do třídy jakosti nebo o srážce na nakrmenost (skot, ovce, prasata, koně), je odběratel povinen zajistit provedení kontrolní porážky. Kontrolní porážka musí být provedena zpravidla na nejbližších jatkách.

Kontrolní porážka se provádí přednostně před ostatními porážkami. Výsledek kontrolní porážky je pro obě organizace závazný, bude-li kontrolní porážka provedena nejpozději do 24 hodin po odběru (§ 7 odst. 4). Po této době je výsledek kontrolní porážky závazný jen v údaji o jakosti. Pokud jde o váhu, platí váha zjištěná při odběru po odečtení srážky na nakrmenost, kterou uvedla zemědělská organizace při odběru. Kontrolní porážku lze však provádět jen v průběhu doby, v rámci které lze ještě spolehlivě posoudit jakost masa dodaného kusu v době odběru. Odběratel je povinen včas před provedením kontrolní porážky vyrozumět zemědělskou organizaci o místu a době kontrolní porážky. Zemědělská organizace je oprávněna zúčastnit se kontrolní porážky.

Při kontrolní porážce z důvodu jakostního zařazení skotu, telat a ovcí se posoudí zařazení živého zvířete podle jakosti masa a v případě rozdílu se podle jakosti masa přeřadí živé zvíře do odpovídající třídy jakosti; u jatečných prasat nad 115 kg živé váhy, popř. u sviní a řezanců se pro jakostní zařazení posuzuje tlouštka hřbetního sádla podle technické normy. Při kontrolní porážce skotu, ovcí a prasat z důvodu stanovení srážky na nakrmenost se čistá (nákupní) váha určí podle dosažené výtěžnosti. Je-li sporná jak jakost tak i nakrmenost, zařadí se zvíře nejprve podle znaků jakosti masa do příslušné třídy jakosti a z váhy masa se vypočte živá váha čistá (nákupní) tak, že se vezme za základ váha vytěženého masa a nejnižší výtěžnost jakostní třídy (u skotu mezitřídy). Při kontrolní porážce na jakost se živá váha nemění, pokud bylo dosaženo výtěžnostního rozpětí a příslušné jakostní třídy, do které bylo zvíře před provedením kontrolní porážky dodavatelem zařazeno. Neodpovídá-li dosažená výtěžnost výtěžnostnímu rozpětí, přeřadí se zvíře do jakostní třídy odpovídající dosažené výtěžnosti a přejímací živá váha se vypočte z nejnižší výtěžnosti platné pro tuto třídu, u skotu mezitřídu. U skotu, ovcí a koní jakostní třídy D se za nejnižší výtěžnost považuje nejvyšší výtěžnost této třídy snížená u skotu o 3%, u ovcí a koní o 2 %.

Není-li přítomna zemědělská organizace při kontrolní porážce, ověřuje její výsledek státní veterinární lékař.

Zvýšené náklady z provedení kontrolní porážky jdou k tíži organizace, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto.

K jatečným účelům není dovoleno dodávat zdravé březí plemenice (klisy, krávy, jalovice, prasnice, bahnice). Při dodávkách plemenic k jatečným účelům se nepožaduje veterinární osvědčení o jalovosti a potvrzení o vyřazení z chovu. Zjistí-li se po poražení, že zvíře bylo březí, odečte se zemědělské organizaci dodatečně z nákupní váhy váha plodu (včetně plodových vod a obalu). Zemědělská organizace je povinna vrátit odběrateli částku odpovídající váza plodu (včetně plodových vod a obalu), jakož i náhradu spojenou se zvláštní veterinární prohlídkou masa a plodu.

K přepravě zvířat určených k jatečným účelům je odběratel povinen si včas předem opatřit veterinární osvědčení příslušného státního veterinárního lékaře, v němž potvrzuje, že zvířata byla prohlédnuta a není námitek proti jejich přemístění. K přepravě zvířat určených na nutnou porážku vystaví majiteli zvířete na jeho žádost povolení k nutné porážce státní veterinární lékař. Odběratel jatečných zvířat je povinen sdělit příslušnému státnímu veterinárnímu lékaři nejpozději do 7 dnů před nakládkou den a hodinu, místo nakládky a místo určení, druh a množství zvířat určených k přepravě. Dodržení této lhůty se nevztahuje na nutné porážky.

Odběratel nemůže uplatňovat práva z odpovědnosti za vady dodaných zvířat ani práva z odpovědnosti za škodu vzešlou z jejich vad, pokud při odběru zvířete vystavil nákupní lístek (nákup v živém), u kontrolních porážek lístek o převzetí.

Odběratel nenakupuje v živém kozly a zvířata, u nichž se vyskytují vady, které by mohly mít za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

Odběratel nemůže odmítnou nákup v živém v případě, když se dodávají zvířata v živém s vadami, které nemají za následek nepoživatelnost masa, jako např.:

Nedohodnou-li se organizace o tom, zda má být proveden nákup v živém, rozhodne státní veterinární lékař.

Z domácích porážek prasata mohou jednotlivě hospodařící rolníci dodat na plnění smluvního množství vepřové půlky bez drobů, s hlavou nebo bez hlavy, avšak s hřbetním a plstním sádlem.

Váha masa vytěženého z nutných porážek a ze zvířat zpeněžovaných v mase podle odstavce 2, pokud toto maso bylo určeno pro veřejné stravování, tj. bez konfiskovaných částí, se započítává na plnění smluvního množství jednotlivých druhů jatečných zvířat tak, že váha masa se násobí u skotu, koní a skopového bravu koeficientem 2, u prasat koeficientem 1,25, u telat koeficientem 1,4. Váhou vytěženého masa se rozumí váha 4 čtvrtí u skotu a koní, 2 půlek u prasat nebo celých telat v kůži bez nožiček, nebo u dospělých zvířat skopového bravu váha trupu bez noh, a to vždy s vrostlým lojem nebo sádlem a s ledvinami ve vychladlém stavu.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečných zvířat se stanoví ve výši:

Pro zařazení do jakostních tříd se stanoví tyto jakostní znaky:

Pro dodávky jatečných koz platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

Pro zařazení jatečných koní do jakostních tříd je rozhodující výtěžnost masa. Podle výtěžnosti se zařazují jateční koně do:

jakostní třídy A při výtěžnosti nad 57 %,

jakostní třídy B při výtěžnosti nad 51 %,

jakostní třídy C při výtěžnosti nad 45 %,

jakostní třídy D při výtěžnosti do 45 %.

Pro zařazení jatečných hříbat (koní do dvou let) do jakostních tříd se stanoví tyto znaky:

jakostní třída A: hříbata plně zmasilá, velmi dobré jatečné hodnoty;

jakostní třída B: hříbata zmasilá, dobré jatečné hodnoty

jakostní třída C: hříbata málo zmasilá.

Pro dodávky jatečných koní a hříbat platí obdobně ustanovení § 53 a 54.

Povinnost platit penále je jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

Svoz zvířat určených k nutnému poražení nebo svoz masa a ostatních vedlejších částí nutně poražených zvířat mimo jatky zajišťují zemědělské nákupní a zásobovací podniky na požádání zemědělské organizace v případě, že zemědělská organizace nemůže pohotově použít vlastní dopravní prostředek.

Podniky masného průmyslu jsou povinny přijímat v kterékoli době zvířata dodaná k nutné porážce, popřípadě maso z nutných porážek a vydat o tom předávající organizaci lístek o převzetí s udáním hrubé váhy (kopii tohoto lístku předají zástupci zemědělské organizace). Není-li možno váhu zjistit vážením zvířat v živém stavu, je nutno tuto skutečnost zdůvodnit v lístku o převzetí.

Zpeněžení zvířat určených k nutnému poražení zajišťuje zemědělský nákupní a zásobovací podnik, který je povinen ihned po provedeném zpeněžení vystavit zemědělské organizaci nákupní lístek, ke kterému musí být přiloženo potvrzení státního veterinárního lékaře o konečném výsledku prohlídky a posouzení masa a vedlejších produktů porážky.

Nařídí-li veterinární lékař laboratorní vyšetření masa, proplácí se maso a vedlejší produkty až podle výsledku tohoto vyšetření. Zjišťování váhy masa a vedlejších produktů se provádí za účasti zástupce zemědělské organizace ihned po skončení veterinární prohlídky. Zjištěná váha se zaokrouhluje způsobem stanoveným v § 53 odst. 3. Váha vnitřností a vepřových kůží se obdobným způsobem zaokrouhluje na 10 dkg; u ostatních kůží na 0,50 kg. Pro kvalitativní hodnocení masa a vedlejších produktů z nutně poražených zvířat platí cenový výměr ministerstva zemědělství o zpeněžování zvířat v mase. Pro zařazení vepřového masa poživatelného bez omezení do třídy jakosti musí být vzata v úvahu i váha konfiskátů z půlek přesto, že se konfiskáty neproplácejí a nezapočítávají na plnění smluvního množství.

Podkladem pro stanovení jakosti masa a vedlejších produktů je jejich posouzení státním veterinárním lékařem, který stanoví, zda maso a vedlejší produkty jsou poživatelné, podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné. Zařazení poživatelného masa do jakostní třídy dohodnou organizace. Případné rozpory o zařazení masa do jakostní třídy rozhoduje veterinární lékař.

Od dodavatele nelze požadovat náhradu nákladů za dopravu, zpracování, prohlídky, přesun nebo za odklizení masa zdravotně závadného.

Dojde-li ke konfiskaci veškerého masa a vedlejších produktů porážky pro jejich nepoživatelnost, nemá zemědělská organizace právo na zaplacení dodaného zvířete, nenese však nálady porážky a dopravy.

Náklady za dopravu zvířat určených k nutné porážce hradí ve všech případech zemědělské nákupní a zásobovací podniky, a to i jednotlivě hospodařícím rolníkům.

Odběratel je povinen vydat zástupci zemědělské organizace potvrzení státního veterinárního lékaře o částečné nebo úplné konfiskaci masa a vedlejších produktů nebo o jejich prohlášení za podmíněně poživatelné.

Živá jatečná drůbež se dodává podle ČSN 46 6415.

Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu o dodávce drůbeže v ročním objemu a v členění na hrabavou a vodní, informativně podle druhů.

Dodací lhůta se stanoví s přesností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí v členění na hrabavou a vodní drůbež. Současně sdělí informativně i členění hrabavé a vodní drůbeže na jednotlivé druhy. Nedojde-li k k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %; v podílu dodávek hrabavé a vodní drůbeže se připouští zaměnitelnost do výše 20 %. Rozsah smluvených měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek. Zemědělská organizace je povinna nahlásit odběrateli 10 dnů před začátkem dodávkového měsíce, jaké množství hrabavé drůbeže bude dodáno více než činí množství sjednané k dodávce na příslušný měsíc. Vodní drůbež je odběratel povinen odebrat do 10 dnů po nahlášení zemědělskou organizací.

Jatečnou drůbež přejímá odběratel v provozovně zemědělské organizace. Zemědělská organizace je povinna připravit drůbež na místo přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu). Odběratel předem dohodne se zemědělskou organizací odběr drůbeže (čas a množství). Z intenzivních velkochovů je odběratel povinen odebrat vždy veškerou drůbež včetně nestandardní. Neodebere-li odběratel drůbež v dohodnutém množství a čase, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou. Nepřipraví-li zemědělská organizace drůbež v dohodnutém čase a množství k dodávce, uhradí odběrateli vzniklé náklady.

Odběratel je povinen odmítnout odběr drůbeže, není-li k dodávce připojeno osvědčení státního veterinárního lékaře.

Nedojde-li mezi organizacemi k dohodě o jakosti, je odběratel povinen přizvat pověřený kontrolní orgán. Nelze-li kontrolní orgán zajistit u dodávek vodní drůbeže a krůt nad 200 kusů a u kuřat a slepic nad 300 kusů, zjistí se jakost kontrolní porážkou. Kontrolní porážka musí být provedena přednostně týž den, nebo nejpozději následující den po odběru, pokud možno na nejbližším místě, kde lze tuto porážku provést. Zemědělská organizace má právo se zúčastnit kontrolní porážky. Kontrolní porážkou se zjišťuje jakost jatečné drůbeže přejímané podle váhy v živém v provozovně zemědělské organizace. Poměr jakostních tříd zjištěných kontrolní porážkou se použije pro zpětné stanovení poměru jakostních tříd v dodávce živé drůbeže. Při kontrolní porážce se určuje jakost zabité drůbeže podle jakostních znaků uvedených v ČSN 46 6415. K vadám drůbeže způsobených při zabití a opracování se nepřihlíží. Drůbež III. jakostní třídy se zařazuje do II. jakostní třídy do výše normy zpracovatelského závodu. Spory o jakost zabité drůbeže při kontrolní porážce rozhoduje s konečnou platností státní veterinární lékař. Při převzetí drůbeže do kontrolní porážky vystaví odběratel zemědělské organizaci lístek o převzetí, na kterém potvrdí druh, počet kusů a váhu drůbeže. V poznámce uvede „kontrolní porážka“ a vyznačí jakost udávanou zemědělskou organizací i odběratelem. Úhyny a ztráty na váze během přípravy nese odběratel. Nákupní lístek vystaví odběratel do dvou pracovních dnů po obdržení vyúčtování kontrolní porážky.

U drůbeže nakrmené před dodávkou se odečte z váhy každého kusu nejvýše:

U kachen dodávaných přímo z vody se sráží z váhy každého kusu 0,05 kg (kromě srážky na nakrmenost).

V případech, kdy zemědělská organizace dodává zabitou drůbež, platí zvláštní předpisy, ČSN 57 3099, popřípadě dodací podmínky dohodnuté ve smlouvě.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 kg živé váhy jatečné drůbeže činí 30,— Kčs.

Drůbež nemocná z chovů nebo oblastí zamořených nemocemi nebo drůbež podezřelá z nakažení nebo nákazy se odebírá podle pokynů státního veterinárního lékaře. Na tuto drůbež vystaví odběratel lístek o převzetí, kde uvede druh, počet kusů a váhu drůbeže. Tato drůbež se dopravuje a zpracuje podle pokynů státního veterinárního lékaře a za základ pro zpeněžení se bere množství poražené drůbeže určené státním veterinárním lékařem za poživatelné. Náklady spojené s opracováním drůbeže III. třídy a konfiskátů hradí zemědělská organizace. Na plnění smlouvy se zemědělskou organizací započítává celková živá váha převzaté drůbeže mimo konfiskáty.

Obdobně se postupuje i při zpeněžování nestandardní drůbeže, pokud nedojde k jiné dohodě.

Na dodávky tržních kaprů (I. a II. váhová třída) se uzavírají roční smlouvy. Odběratel se dohodne se zemědělskou organizací nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí na rozsahu dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí.

Jestliže ve smlouvě nebudou uvedeny jiné jakostní podmínky, platí pro odběr tržních kaprů tyto nejnižší váhy:

Při dodávkách kaprů I. třídy se považuje váhová třída za splněnou, neobsahuje-li dodávka více než 5 % kaprů nižší váhové třídy.

Na dodávky nestandardního kapra, ostatních tržních ryb, rybí násady, plůdku a jiker se uzavírají smlouvy, ve kterých se sjednají dodací podmínky a ceny.

Podmínky dodávky a odběru zvěřiny a živé zvěře dohodnou uživatelé honiteb s odběrateli ve smlouvě.

Povinnost platit penále u dodávek ryb, rybí násady, plůdku, jiker, zvěřiny a živé zvěře vzniká jen tehdy, bylo-li penále ve smlouvě výslovně dohodnuto.

Jakost syrového mléka stanoví ČSN 57 0601 — Syrové mléko (dále jen „mléko“).

Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce mléka v ročním objemu. Při uzavírání smlouvy je odběratel oprávněn si vyžádat od zemědělské organizace orientačně množství na jednotlivá čtvrtletí a nejpozději vždy 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí dohodnout rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění jednotlivých měsíců platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

Mléko neodpovídající ČSN 57 0601 — Syrové mléko je odběratel povinen odebrat v rozsahu stanoveném v § 109 odst. 3, a to za ceny stanovené zvláštním předpisem. ¹⁰ Na plnění smlouvy se započítávají dodávky mléka o kyselosti nepřesahující 10° SH.

Zjistí-li odběratel rozborem podle ČSN 57 0530, že dodavatel porušil dodané mléko vodou, odstředěným mlékem, odsmetaněním, nezapočítává se tato dodávka na plnění smlouvy. Vykazuje-li mléko tukuprostou sušinu nad 8 %, je odběratel povinen prokázat jeho porušení odebráním stájového vzorku.

Mléko přejímá odběratel v mléčnici nebo na jiném místě, kde je technicky možné zjistit množství a jakost mléka (§ 63 odst. 1). Místo přejímky v zemědělské organizaci musí být komunikačně přístupné. V případech, kdy cesty nejsou přístupny nadměrné váze vozidla nebo jinak nesjízdné, dohodne se zemědělská organizace s odběratelem o jiném přejímacím místě nebo dílčím svozu v rámci obvodu zemědělské organizace.

Odběratel je povinen zajistit odvoz mléka z místa přejímky podle dohodnutého svozního plánu, který musí být stanoven tak, aby mohl být ukončen technologický postup podle ČSN 46 6104 „Ošetření syrového mléka po nadojení“, nejdéle však do 20 hodin po nadojení, pokud nejsou dohodnuty lhůty kratší. Dobu odvozu mléka dohodne odběratel se zemědělskou organizací. Nedojde-li k dohodě, odvoz mléka se neuskuteční

Při konvovém svozu je odběratel povinen poskytnout zemědělské organizaci bezplatně denně v potřebném množství čisté mlékárenské konve podle ČSN 46 6109. Při cisternovém svozu zapůjčí odběratel bezplatně mlékárenské konve těm zemědělským organizacím, od nichž neprovádí odvoz mléka z mléčnice nebo z důvodu nedostatečné technické vybavenosti odběratele. V těchto případech obstarává čištění a údržbu konví zemědělská organizace bezplatně. V ostatních případech se musí zapůjčování konví a příslušná úhrada výslovně dohodnout ve smlouvě.

Odebírá-li odběratel mléko v mléčnici, je zemědělská organizace povinna ji vybavit řádným osvětlením a zařízením k uchování jakosti a měření množství mléka, pokud je odebíráno z chladících nádrží.¹¹

Převzetí mléka potvrdí odběratel v lístku o převzetí, který vyplní zemědělská organizace a který musí mí náležitosti stanovené v § 10 odst. 3. Údaje o jakosti se uvedou podle zjištění při odběru, a to stupeň kyselosti, teplota, stupeň čistoty a počet odebraných vzorků na tučnost. V lístku o převzetí se uvede i počet předaných a vrácených obalů. Odběratel vystaví nákupní lístek po zjištění procenta tučnosti, popř. specifické hmoty a dalších ukazatelů, potřebných k určení jakosti mléka v laboratoři odběratele a předá jej následující den zemědělské organizaci. Zjistí-li odběratel porušenost mléka, je povinen to oznámit týž den zemědělské organizaci (telefonicky, telegraficky).

V případech, kdy má být mléko převzato na plnění smlouvy se srážkou na kyselost (kyselost nad 8° SH do 10° SH), nebo nemá být započteno na plnění smlouvy (nad 10° SH), se stanoví kyselost ihned při převzetí dostupnou a průkaznou metodou.

Zástupce zemědělské organizace musí být přítomen při předání mléka k převzetí a potvrzení průvodních dokladů v době stanovené svozním plánem. Je-li nepřítomen, platí zjištění osádky vozidla.

Vzorky se odebírají denně při převzetí, a to u konvového svozu v provozovně odběratele (mlékárna), u cisternového svozu v zemědělské organizaci. Při odběru mléka je odběratel povinen na požádání předat zemědělské organizaci zaplombovaný vzorek pro kontrolní účely.

Ve výjimečných a odůvodněných případech se u cisternového svozu mohou obě organizace se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dohodnout o tom, že zjišťování tučnosti denních dodávek mléka nebude prováděno každý den. Tučnost však musí být zjištěna nejméně 10krát za 1 kalendářní měsíc. Hranice denní anulace v případě sníženého počtu dnů pro stanovení tučnosti se sníží na ± 0,1 % a měsíční rozdíl nesmí překročit ± 0,03 %.

Vzorky se odebírají do vzorkovnice v minimálním množství 250 ml z každé denní dodávky mléka. Odběratel je povinen provést rozbory vzorků ještě týž den a zbytky vzorků uchovat do 12. hodiny příštího dne. Nebude-li ve výjimečných případech možno provést rozbor mléka (mléko z části promrzlé, rozbití vzorkovnice apod.) platí, že mléko mělo tučnost odpovídající průměrné tučnosti zjištěné u ostatního mléka dodávaného v běžném měsíci. Bazénové vzorky u cisternového svozu se nabírají po řádném rozmíchání v poměru obsahu jednotlivých nádob, ve kterých je mléko připraveno k odvozu, a to buď ručně nebo pomocí odkapového zařízení.

Neodebere-li odběratel mléko v době stanovené svozním plánem, odpovídá zemědělská organizace za teplotu a kyselost mléka připraveného ke svozu jen další 1 hodinu.

Jestliže jakost dodávaného mléka zjišťuje odběratel, má zemědělská organizace právo zúčastnit se zjišťování jakosti v laboratoři odběratele.

Při cisternovém svozu je odběratel povinen provádět denně kontrolu jakosti a obsahu jednotlivých cisteren a srovnávat je s údaji zjištěnými u dodavatele. Kontrolní vzorek se odebere z celého množství mléka obsaženého v cisterně po řádném promíchání obsahu cisterny, a to nejméně dvěma náběry. Tučnost kontrolního vzorku se stanoví dvěma úředně ověřenými tukoměry. Jestliže rozdíl mezi tučností kontrolního vzorku a tučností zjištěnou rozborem vzorků odebraných při převzetí přesahuje ± 0,2 %, postupuje se jako by vzorky nebyly odebírány. Odběrateli může být povoleno postupovat takto i v případě, přesahuje-li denní rozdíl ± 0,1 %.

Celoměsíční rozdíl mezi přijatou a proplacenou průměrnou tučností na jednotlivých cisternových linkách nesmí překročit + 0,03 %. Zejména v těchto případech může Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nařídit odběr dvou rampových cisternových vzorků nezávisle na sobě, po opětovném promíchání obsahu cisterny, přičemž druhý vzorek se zaplombuje a bude sloužit výhradně ke kontrolním účelům.

Za dodané mléko v měsíci poskytne odběratel zemědělské organizaci do 20. dne každého měsíce zálohu přibližně ve výši 2/3 předpokládané celoměsíční dodávky. Po uplynutí měsíce provede do 5. dne následujícího měsíce konečné vyúčtování.

Odběratel zaplatí zemědělské organizaci cenu za dodané mléko podle průměrné tučnosti, jež se vypočte tak, že se sečtou tukové jednotky dodané v jednotlivých dnech zúčtovacího období příslušnou zemědělskou organizací. Tento součet se dělí množstvím litrů mléka, které dodala v témže období. Průměrná tučnost se vypočítá na 2 desetinná místa.

Dohodne-li se odběratel s JZD o tom, že JZD obstará v obci za stanovenou odměnu sběr mléka od výrobců — jednotlivců (členů JZD, jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav) a provede proúčtování výplat za toto mléko, musí mít tato smlouva písemnou formu. Návrh smlouvy předkládá odběratel. VE smlouvě se stanoví výše odměny za sběr a výplatu mléka a materiální podmínky (zapůjčení konví, vybavení sběrny, úhrada režie ve sběrně apod.), které odběratel poskytne JZD.

Dodávky jednotlivě hospodařících rolníků a soukromých chovatelů krav se přejímají a skladují odděleně od dodávek ze společné výroby a proplácejí se na základě zjištěné jakosti a průměrné tučnosti nejméně 3 platných vzorků od všech sdružených dodavatelů a po provedení příslušných srážek (přirážek). Vyúčtování se provádí do 15. dne následujícího měsíce.

Zemědělská organizace má nárok na odprodej odstředěného mléka nebo podmáslí ke krmným účelům v rozsahu stanoveném ministerstvem zemědělství a výživy.

Na odprodej mléka uzavírá odběratel se zemědělskou organizací smlouvu v rozsahu, který odpovídá údajům zemědělské organizace o počtu telat a selat obsažených v jejich návrzích celoročního výrobně finančního plánu, popřípadě hospodářsko výrobně finančního plánu. Rozsah měsíčních dodávek odstředěného mléka nebo podmáslí dohodnou zemědělské organizace s odběratelem nejpozději 15 dnů před začátkem každého čtvrtletí.

Odběratel dodává tekuté krmné mléko pravidelně denně v jakosti podle příslušných ČSN. Na plnění smlouvy se nezapočítávají krmná mléka tekutá i sušená, která neodpovídají příslušným ČSN. Odběratel může podle dohody se zemědělskou organizací vydávat za odstředěné pasterované mléko, sušené odstředěné mléko, a to v poměru 1 kg sušeného odstředěného mléka ze 11 litrů čerstvého odstředěného pasterovaného mléka.

Odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí se dodává zemědělským organizacím v konvích. Čistě vymyté konve jsou povinny vracet ve sjednaných lhůtách a není-li lhůta dohodnuta, při nejbližší dodávce. rozváží-li odběratel odstředěné pasterované mléko nebo podmáslí cisternou, je povinen je předávat zemědělským organizacím v konvích.

Zjistí-li zemědělská organizace nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, že krmné mléčné výrobky neodpovídají jakosti stanovené technickými normami, mají právo požadovat náhradní dodávku těchto výrobků v jakosti stanovené ČSN. Právo zemědělské organizace účtovat penále za dodávku vadné jakosti není tím dotčeno.

K plnění smlouvy o dodávce mléka sladkou smetanou nebo máslem musí dát souhlas výrobní zemědělská správa a státní veterinární lékař. Dohody se v těchto případech uzavírají zejména tehdy, vedou-li k dalšímu zintenzívnění výroby nebo kdyby svoz mléka byl nehospodárný. Zemědělské organizace, které se zabývají chovatelstvím a plemenářstvím a potřebují k tomu účelu čerstvé odstředěné mléko k odchovu mláďat, mohou místo mléka dodávat smetanu nebo máslo.

Při dodávkách smetany nebo másla se musí dohodnout způsob dopravy těchto výrobků do mlékárny. Náklady dopravy hradí vždy odběratel.

Smetana se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 0656, ovčí hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1137, míchaný hrudkový sýr se dodává v jakostech stanovených ČSN 57 1138 a ovčí mléko se dodává v jakostech stanovených v ÚN — MPP — 10 854.

Propočet smetany na plnění smlouvy o dodávce mléka se provede vydělením tukových jednotek ve smetaně průměrnou tučností současně dodávaného mléka. Dodává-li zemědělská organizace výlučně smetanu, provede s přepočet vydělením tukových jednotek ve smetaně základní tučností 3,60 %.

Selské máslo se nakupuje od zemědělských organizací jen v mimořádných případech a jeho dodávku určují zvláštní předpisy.¹² Jakostní podmínky selského másla se dohodnout ve smlouvě. Jakostní hodnocení selského másla se provádí v místě přejímky. Na dodávku se započítává selské máslo této jakosti:

Máslo horší jakosti (mazlavé, špatné konzistence, nakyslé, nahořklé nebo nažluklé chuti, spařené, o mírně zvýšeném obsahu vody nebo slabě znečištěné), se nakupuje jen výjimečně se srážkou z nákupní ceny a nezapočítává se na plnění smlouvy. Máslo starší, žluklé a hořké, páchnoucí, značně znečištěné, máslo se značným obsahem vody se nesmí nakupovat. Rozhodne-li okresní národní výbor, že se máslo musí ze zdravotních důvodů dodávat přepuštěné k rafinaci a technickým účelům, přepočte se na plnění dodávky čerstvého másla vynásobením množství dodaného přepuštěného másla koeficientem 1,25.

Ovčí hrudkový sýr se přejímá v místě dohodnutém ve smlouvě se zemědělskou organizací podle předem dohodnutého sezónního svozního plánu. Propočet ovčího hrudkového sýra na plnění smlouvy o dodávce mléka se provádí v poměru 1 : 11 (l kg ovčího hrudkového sýra 11 11 litrů kravského mléka). Míchaný ovčí sýr se započítává na plnění smlouvy o dodávce mléka v poměru 1 : 9,5 (1 kg míchaného hrudkového sýra = 9 1/2 litru kravského mléka).

Penále za nedodaných nebo neodebraných 100 litrů mléka se stanoví ve výši 5,— Kčs.

Konzumní vejce se dodávají v jakostech stanovených ČSN 46 6408.

Zemědělská organizace uzavírá s odběratelem smlouvu na dodávku konzumních vajec v ročním objemu.

Dodací lhůta konzumních vajec se stanoví s předností na měsíc. Odběratel dohodne se zemědělskou organizací, nejpozději 30 dnů před začátkem každého čtvrtletí, rozsah dodávek v jednotlivých měsících následujícího čtvrtletí. Nedojde-li k dohodě, platí návrh zemědělské organizace. Pro plnění v jednotlivých měsících platí tolerance ± 10 %. Rozsah měsíčních dodávek v posledním čtvrtletí musí však vést ke splnění smluveného celoročního objemu dodávek.

Konzumní vejce přejímá odběratel vždy v provozovně zemědělské organizace, přístupné dopravnímu prostředku (nákladnímu automobilu), v níž je možno zjistit váhu vajec a prosvítit jejich jakost.

Zemědělská organizace je povinna uložit vejce do obalů a vystavit dodací list, v němž uvede celkovou váhu dodávky a počet kusů. Pokud zemědělská organizace dodává vejce, která se nakupují podle ČSN 46 6408 se srážkou z pevné (základní) nákupní ceny, je povinna je balit odděleně a obal označit.

Zemědělská organizace připraví za odměnu na žádost odběratele vejce k odvozu tak, že vyznačí na jednotlivých obalech jméno, adresu,, brutto, taru a netto váhu a počet kusů. Odběratel je povinen obalový materiál na vejce a tiskopisy potřebné k vybavení dodávky vajec zajistit pro zemědělskou organizaci bezplatně.

Dodávka vajec se uskutečňuje ve dnech dohodnutých mezi zemědělskou organizací a odběratelem. Nebylo-li možno dohodnutý plán odběru vajec z provozovny zemědělské organizace dodržet, je odběratel povinen odebrat vejce nejpozději do 3 dnů a započítat dodávku na období, ve kterém měla být odebrána. Nesplní-li odběratel tuto povinnost, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

Při odběru v provozovně zemědělské organizace prověřuje odběratel udanou jakost a váhu dodávky. Jakost se prověřuje statistickou přejímkou na základě stanoveného nebo dohodnutého přejímacího plánu. Zjistí-li se statistickou přejímkou, že jakost neodpovídá jakosti udané zemědělskou organizací, má odběratel právo požadovat slevu až 5 % z ceny celkové dodávky nebo proplatit dodávku podle výsledku statistické přejímky anebo požadovat vytřídění nevyhovujících vajec. Nesouhlasí-li zemědělská organizace s výsledkem statistické přejímky, zajistí odběratel do 3 pracovních dnů od převzetí kontrolní třídění v nejbližší třídírně vajec. Odběratel je povinen přizvat zemědělskou organizaci ke kontrolnímu třídění. Dodávka se proplatí podle výsledku kontrolního třídění. Pokud se organizace nedohodnou jinak, platí pro zúčtování zásada, že vejce tekoucí zjištěná při kontrolním třídění se započítávají k tíži odběratele. Také ostatní vadná vejce, pokud jejich počet nepřesahuje 0,5 % z celkového počtu dodaných vajec, se započítávají k tíži odběratele. Vyskytne-li se při kontrolním třídění více než 1 % vajec neodpovídajících jakosti udané zemědělskou organizací, je tato organizace povinna zaplatit odběrateli penále ve výši 20 % z hodnoty překlasifikovaných vajec.

Pro přímé dodávky podle smluvených dodacích podmínek zapůjčí odběratel zemědělské organizaci na její požádání obaly za sjednanou cenu.

Penále za nedodaných nebo neodebraných 1000 kusů vajec činí 20,— Kčs.

Odběratel uzavře se zemědělskou organizací smlouvu o dodávce vlny v ročním objemu s členěním na pololetí. Smlouvy o dodávce za každé pololetí se zpřesňují 30 dnů před začátkem pololetí.

Surová ovčí vlna se nakupuje v jakostech stanovených ČSN 80 1110. Zemědělská organizace je povinna vlnu ihned po střiži rozprostřít na dobu 10 až 14 dnů na vzdušném místě, dále vlnu roztřídit podle jakosti, tj. srovnat a rozdělit podle jemnosti a délky a oddělit kousky od rouna.

Odběratel nakupuje surovou ovčí vlnu na základě smyslového posouzení jemnosti, čistoty, délky, charakteru, zdravosti, vlhkosti vláken a stanoví třídu jakosti a procento výtěžnosti. V případě, že zemědělská organizace nesouhlasí s ohodnocením, je odběratel povinen zajistit odebrání vzorku dodávané vlny buď orgánem pověřeným rozhodnout o jakosti vlny nebo za účasti obou organizací podle ČSN 80 1110.

Odběratel nakupuje vlnu přímo v provozovně zemědělské organizace, pokud jsou pro to zemědělskou organizací vytvořeny podmínky (velká světlá místnost vybavena třídícím stolem, cejchovanou váhou vážící s přesností na 5 dkg a zařízením na žokování vlny), jinak v místě dohodnutém ve smlouvě. Od ostatních dodavatelů se vlna nakupuje v místech vyhlášených odběratelem po schválení okresním národním výborem a po projednání se státním veterinárním lékařem.

Při nákupu se k váze surové ovčí vlny do 5 dkg nepřihlíží a nad 5 dkg se zaokrouhluje na 10 dkg.

Pokud se vlna nakupuje v provozovně zemědělské organizace, je odběratel povinen zajistit obaly. Při odběru vlny mimo provozovnu zemědělské organizace je dodavatel povinen dodat vlnu ve vlastních obalech, pokud nebude ve smlouvě dohodnuto jinak.

Penále na nedodaných nebo neodebraných 100 kg surové ovčí vlny činí 200,— Kčs.

Plemenná a chovná zvířata se prodávají na trzích na plemenná a chovná zvířata, výjimečně ze stáje chovatele.

Při prodeji plemenných a chovných zvířat musí dodavatel odevzdat odběrateli potvrzení o původu vydané plemenářskou organizací, průvodní list, vážní lístek, veterinární potvrzení o výsledku zdravotních zkoušek podle platných předpisů¹³ a potvrzení způsobilosti k další plemenitbě; dále odevzdá záznam o zapuštění a stavu březosti potvrzený při inseminaci plemenářskou organizací, v případě přirozené plemenitby státních veterinárním lékařem.

Užitkovými zvířaty jsou taková zvířata, která neodpovídají podmínkám stanoveným pro plemenná nebo chovná zvířata a jsou určena k dalšímu hospodářskému využití.

Pro užitkový skot platí ČSN 46 6111,

pro užitková prasata platí ČSN 46 6155 a

pro užitkové ovce platí ČSN 46 6215.

Při nákupu nakrmených zvířat se dohodne se zjištěné váhy srážka do 5 %, při nadměrné nakrmenosti až do 8 %. Při prodeji a nákupu selat je možno, jsou-li nakrmena, provádět srážky na nakrmenost, nejvýše však do 5 %.

dodavatel je povinen současně s dodávkou užitkových zvířat předat odběrateli průvodní list, veterinární potvrzení o výsledku zdravotních zkoušek a doklad o zapuštění nebo březosti zvířat.

Na dodávky selat se uzavírají dlouhodobé smlouvy, popřípadě smlouvy o přípravě dodávek a roční smlouvy s členěním na jednotlivé měsíce, které obsahují údaje o kusech a váze selat. Při dodávkách selat se připouští proti smluvenému množství měsíční tolerance v této výši:

Odběratel není povinen odebrat selata a běhouny před sjednanou dodací lhůtou nebo po ní. chce-li odběratel trvat na splnění po uplynutí stanovené lhůty, musí to oznámit bez zbytečného odkladu dodavateli; jestliže tak neučiní, nemůže již později na splnění trvat.

Penále za nedodané nebo neodebrané sele činí 50,— Kčs.

Při dodávce selat z mezikrajových nebo meziokresových přesunů drahou nebo dopravními prostředky dodavatele, je odběratel oprávněn uplatnit vůči dodavateli váhové úbytky, jestliže ztráty na váze selat při trvání přepravy činí

z nákupní živé váhy uvedené v průvodním dokladu (vážním protokolu). V těchto případech je odběratel oprávněn požadovat pouze náhradu váhového úbytku nad výše uvedené procento, přičemž pro výpočet těchto úbytků je rozhodující rozdíl vzniklý mezi váhou uvedenou v průvodním dokladu (vážním protokole) a váhou zjištěnou v místě předání odběrateli.

Odběratel je povinen převzít selata i mimo pracovní dobu, pokud mu to bylo oznámeno.

Vady plemenných, chovných a užitkových zvířat, které nejsou zřejmé při odběru od dodavatele a které nebylo možno zjistit při výběru, musí být písemně reklamovány do 15 dnů od splnění dodávky, jde-li o mladá zvířata, a do 42 dnů od splnění dodávky, jde-li o starší zvířata, drůbež a selata onemocnělá sípavkou, jinak právo z odpovědnosti za tyto vady zaniká. Při meziokresních a mezikrajových přesunech se tato záruční doba prodlužuje o dobu trvání přepravy. Za mladá zvířata se považují:

Jestliže v záruční době zvířata onemocní, je odběratel povinen zajistit provedení veterinární prohlídky a jejich ošetření. Hrozí-li nebezpečí úhynu do doby, než se dostaví státní veterinární lékař, je odběratel povinen nechat zvířata odporazit a prokázat totožnost odporaženého zvířete. Na požádání dodavatele je odběratel povinen zajistit na jatkách předložení kůže z odporaženého zvířete, u selat, běhounů a chovných prasniček prohlídku půlek k odsouhlasení čísla zvířete.

Jestliže byla při prodeji zaručena u plemenic březost a prokáže-li se veterinárním potvrzením nižší stupeň březosti, je odběratel oprávněn požadovat na dodavateli slevu až do výše 15 % z prodejní ceny. V případech zjištěné jalovosti může být sleva požadována v odůvodněných případech až na úroveň jatečné hodnoty.

Obchodními hnojivy jsou všechny druhy dusíkatých, fosforečných, draselných, kombinovaných, vápenatých, humusových a bakteriálních hnojiv, popřípadě jiné látky užívané ke hnojení a zúrodňování půdy.

Zemědělské nákupní a zásobovací podniky (dále jen „ZNZP“) jsou povinny plnit dodávky hnojiv v množství a druzích dohodnutých ve smlouvě. rozsah měsíčních dodávek dohodnou organizace vždy 30 dnů před začátkem příslušného čtvrtletí. Obě organizace se v průběhu roku mohou dohodnout na případných změnách druhové skladby hnojiv. Pro plnění smlouvy podle jednotlivých druhů je však vždy rozhodná dodávka v čistých živinách.

ZNZP je povinen odběrateli oznámit nejpozději s fakturou:

Při dodávkách hnoji neodpovídajících technickým normám je ZNZP povinen poskytnout odběrateli přiměřenou (dohodnutou, stanovenou) slevu.

Není-li dohodnuto ve smlouvě jinak, je příjemce traťových dodávek z dovozu povinen reklamovat u ZNZP v těchto lhůtách:

Jestliže příjemce nereklamoval ve lhůtách stanovených v předchozím odstavci, jeho právo z odpovědnosti za vady zaniká.

ZNZP odpovídá za přípravky po dobu, která je stanovena od data výroby a vyznačena na obalu nebo na dodacím listě, nejméně však po dobu 2 měsíců od splnění dodávky.

Jestliže záruční doba přesáhne dobu účinnosti stanovenou výrobcem, může být přípravek dodán jen se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Přepravní skříně a ohradové palety musí být vyprázdněny ihned po obdržení výrobků.

Pro vrácení sudů, konví a hoboků platí lhůty uvedené na průvodním dokladu v souladu se zvláštními předpisy.¹⁴

Nevrátí-li odběratel konve, sudy a hoboky ve stanovené lhůtě, budou mu ZNZP vyfakturovány za pořizovací cenu.

Nabídne-li odběratel ZNZP vyfakturované obaly, je ZNZP povinen použitelné obaly odebrat a zaplatit za ně pořizovací cenu (u plechových bubnů dvě třetiny pořizovací ceny), sníženou o dvojnásobek poplatku za opotřebení.

Plechové bubny, které jsou fakturovány společně s dodávkou, může odběratel nabídnout ZNZP, který je převezme, pokud jsou dále použitelné, za dvě třetiny pořizovací ceny.

Ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků a potřeb se dodavatel zavazuje dodat odběrateli krmné směsi, pokud mu odběratel dodá v dohodnutém předstihu odpovídající množství zrnin nebo jiných vlastních krmiv (dále jen „surovin“). Tyto suroviny se nakupují za podmínek stanovených v § 20, 21 a 22 této vyhlášky.

Dojde-li k prodlení odběratele v dodávce surovin (§ 138 zákona), je dodavatel povinen oznámit odběrateli zastavení dodávek krmných směsí nejméně 10 dnů před smluvenou dodací lhůtou a současně podat zprávu o tom nadřízené organizaci (výrobní zemědělské správě, oborovému ředitelství apod.).

Závazek dodat krmiva odběrateli vzniká pro dodavatele také v případech zpětných odprodejů a mimořádných přídělů krmiv podle platných předpisů.

Krmiva se zhoršenými jakostními znaky proti technickým normám mohou být výjimečně dodána pouze se souhlasem odběratele; přitom je dodavatel povinen vždy popsat vady a současně dohodnout slevu z ceny pro krmiva neodpovídající technickým normám.

Pokud orgán pověřený odbornou státní kontrolou nad krmivy zjistí u výrobce nebo dodavatele, že krmná směs nebo jiné krmivo nemá vyhovující jakost, je dodavatel povinen poskytnout odběrateli přiměřenou slevu z ceny.

Při podezření na vadu jakosti nebo při zjištění vady dodané krmné směsi nebo jiného krmiva, je odběratel oprávněn požadovat náhradní plnění v době potřebné k zajištění řádní výživy zvířat. Nezajistí-li dodavatel náhradní plnění včas, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu, které nemohl odběratel zabránit.

Pokud došlo k onemocnění nebo k úhynu zvířat a je podezření, že důvodem byla dodávka vadné krmné směsi, je odběratel povinen požádat státního veterinárního lékaře o klinické vyšetření postižených zvířat, popřípadě i o pitvu a laboratorní vyšetření uhynulých zvířat. Současně je povinen vyrozumět dodavatele.

Tekutá krmiva se dodávají v nádobách odběratele, není-li jiné dohody.

Dodavatel je povinen převzít zpět použitelné jutové pytle od krmiv a krmných směsí za podmínek stanovených cenovými předpisy.

Odběratel je povinen ohlásit dodavateli ihned výskyt nákazy zvířat. Byla-li v provozovnách odběratele zjištěna slintavka, nakažlivé zmetání, mor prasat, obrna prasat, sípavka prasat, salmonela a svrab, nesmí být dodávky uskutečňovány v jutových pytlích. Obaly, které přišly do provozoven odběratele, kde se vyskytla nákaza, nesmějí být vráceny a odběratel je povinen je zničit. Dodavatel vyfakturuje tyto obaly odběrateli podle cenových předpisů.

Bezobalová přeprava krmných směsí se provádí na základě předchozí dohody mezi dodavatelem a odběratelem. Dodavatel s odběratelem současně dohodnou způsob kontroly dodávaného množství. Na žádost jedné strany je druhá strana povinna zúčastnit se odběru kompromisního vzorku při vyprazdňování dopravního prostředku. Vzorek se odebere podle technických norem dvojmo (pro dodavatele a odběratele) a uskladní se po dobu vzájemně dohodnutou.

Mlékárna dodá na základě smlouvy odběrateli výměnou za stejné množství syrového mléka krmné pasterované mléko pro napájení telat podle ČSN 57 0599, a to v množství nejvýše 300 litrů na jedno chovné tele a 2 kg vitamínového a antibiotického přípravku.

Dodavatel uzavře se zemědělskou organizací smlouvy na dodávky krmného pasterovaného mléka v ročním objemu a členění na čtvrtletí a upřesní se zemědělskou organizací vždy 7 dní před počátkem dodávkového měsíce rozsah měsíční dodávky.

Vnější přepravu zemědělských výrobků včetně kampaňové přepravy organizují a zajišťují odběratelé. K jejímu zabezpečení využívají v dohodě s pobočkou krajského dopravního střediska v okrese a s okresním národním výborem:

Vnější přepravou zemědělských výrobků se rozumí veškerá přeprava těchto výrobků určených k prodeji. Vnější přeprava začíná v provozovně, skladu, polním mlatu, skládce zemědělské organizace nebo na jiném místě v obvodu zemědělské organizace, na kterém jsou výrobky připraveny k naložení a které je přístupné nákladním automobilům.

Odběratel dohodne se zemědělskou organizací ve smlouvě o dodávce zemědělských výrobků rozsah vnější přepravy jednotlivých druhů zemědělských výrobků prováděné dopravními prostředky zemědělské organizace;¹⁵ rozsah vnější přepravy se zpřesňuje zejména pro kampaňovou přepravu.

Zemědělské organizace:

Zemědělská organizace provádí vnější přepravu zemědělských výrobků na nálad odběratele za úhradu podle platného tarifu nákladní automobilové dopravy pro vnitrostátní přepravu.¹⁶

Provede-li zemědělská organizace přepravu zemědělských výrobků za odběratele vlastním dopravním prostředkem, je odběratel povinen zajistit vykládku na svůj náklad.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přepravu cukrovky prováděnou zemědělskou organizaci do 6 km (§ 99 písm. d).

Zelenina a ovoce

U zeleniny a ovoce, u nichž se nákupní cena tvoří dohodou zemědělských organizací s odběratelem (limitní a volné ceny), jsou součástí smlouvy o dodávce zeleniny ovoce též podmínky přepravy.

Plemenná, chovná a užitková zvířata

Přepravu plemenných, chovných a užitkových zvířat na nákupní trhy (svodné místo) zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Přepravu nakoupených zvířat ze stáje, z nákupního trhu nebo svodného místa zajišťuje odběratel na svůj náklad.

Drůbež

Přepravu zabité a opracované drůbeže ze zemědělské organizace k odběrateli zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Přepravu nakoupené plemenné a chovné drůbeže ze zemědělské organizace nebo z místa konání trhu zajišťuje na svůj náklad odběratel.

Cukrovka a zpětné dodávky cukrovarnických řízků

Pokud cukrovar nebo jeho filiální váha není vzdálena od provozovny zemědělské organizace více než 6 km, zajišťuje a provádí na základě uzavřené smlouvy přepravu cukrovky a její složení na přejímacím místě bez urovnání zemědělská organizace vlastními dopravními prostředky na náklad cukrovaru za úhradu přepravních nákladů podle tarifních předpisů. Pokud zemědělská organizace nemá dostatečnou vlastní dopravní kapacitu pro přepravu veškeré cukrovky na tuto vzdálenost, rozhodne výrobní zemědělská správa na žádost zemědělské organizace před začátkem sklizně a po dohodě s cukrovarem, jaké množství cukrovky odveze cukrovar. Je-li vzdálenost do cukrovaru nebo na jeho filiální váhu větší než 6 km, a není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, má zemědělská organizace právo zřizovat na veškeré množství cukrovky vlastní skládku. Provádí-li zemědělská organizace v dohodě s cukrovarem přepravu cukrovky na vzdálenost větší než 6 km, uhradí jí cukrovar náklady přepravy řízků za vzdálenost, o kterou zemědělská organizace přepravila cukrovku přes 6 km. Dopravu cukrovky z polí na vlastní skládku zemědělských organizací organizuje a zajišťuje zemědělská organizace. Odvoz cukrovky ze skládky zemědělské organizace do cukrovaru nebo na jiné přejímací místo organizuje a zajišťuje odběratel. Nakládku cukrovky na místě vlastní skládky obstará zemědělská organizace na vlastní náklad. Odběratel uhradí zemědělské organizaci paušální poplatek ve výši 1,30 Kčs za 1 q dodané cukrovky z vlastní skládky. V případech, kdy cukrovka bude dodávána z vlastních skládek zemědělských organizací, musí být ve smlouvě stanoveno místo odběru (skládka zemědělské organizace), místo splnění dodávky (cukrovar nebo filiální váha), denní časový plán odvozu cukrovky odběratelem a konečný termín, do kdy bude ukončen odvoz cukrovky po skončení sklizně. Dohodnutý časový plán bude podléhat oboustranným majetkovým sankcím, a to ve výši 1 Kčs za 100 kg a den včas neodvezené nebo k odvozu nepřipravené cukrovky. Tento časový plán je možno přizpůsobit případům, kdy klimatické podmínky naruší předpokládaný průběh sklizně, a to na návrh zemědělské organizace nebo cukrovaru uplatněný v přiměřené lhůtě. V místě plnění dodávky bude kontrola dodávaného množství a jakosti prováděna zástupcem zemědělské organizace nebo objektivním orgánem. V případě, že zemědělská organizace bude požadovat přepravu řízků na větší vzdálenost než je místo, kde zemědělská organizace plnila dodávky cukrovky (§ 31 odst. 3), nebo vlastní skládka zemědělské organizace, ze které cukrovar zajišťoval přepravu cukrovky, uhradí zemědělská organizace cukrovaru náhradu za rozdíl vzdálenosti ve výši platného tarifu. Provede-li zemědělská organizace přepravu řízků na větší vzdálenost, než ke které je zavázána, uhradí cukrovar rozdíl vzdálenosti ve výši platného tarifu. Náklady za vyložení řepných řízků ze železničních vagónů uhradí zemědělské organizaci cukrovar ve výši sazeb platného tarifu.

Léčivé a aromatické rostliny

Odběratel hradí dovozné takto:

drobné dodávky zemědělských výrobků

Pokud zemědělské organizace dodávají rostlinné zemědělské výrobky a vlnu, jejichž jedna dodávka nepřesahuje váhu 100 kg, jsou povinny zajistit přepravu do nejbližšího místa odběru. U dodávek rostlinné a živočišné výroby nepřesahujících 100 kg uhradí dodavatel zemědělské organizaci, pokud není v této vyhlášce stanoveno jinak, náhradu dovozného takto:

Toto ustanovení se nevztahuje na dopravu zvířat určených k nutné porážce (§ 57 odst. 8).

Přepravu zemědělských potřeb, u nichž je stanovena dopravní parita franco zemědělské organizace, zajišťuje dodavatel. Tato přeprava končí v provozovně, skladu nebo na jiném dohodnutém místě v obvodu zemědělské organizace, které je přístupné nákladním automobilům. Vykládku zemědělských potřeb zajišťuje zemědělská organizace.

Dodavatel je povinen při přepravě vlastními dopravními prostředky oznámit zemědělské organizaci předem přibližnou hodinu uskutečnění dodávky nejpozději 7 hodin ráno pro dopolední a nejpozději do 11 hodin pro ostatní dodávky toho dne. Nesplní-li dodavatel tuto povinnost, nemůže požadovat od zemědělské organizace provedení vykládky neprodleně, ani účtovat stání vozidla, s výjimkou doby potřebné k vykládce vozidla.

Dodávky zemědělských potřeb odpovídající celovagónovým zásilkám se dodávají zpravidla jako traťové dodávky. V těchto případech vykládku z vagónu a odvoz ze železniční stanice na místo určení zajišťuje zemědělská organizace na svůj náklad. Výši slev z prodejních cen u traťových dodávek stanoví zvláštní předpis.

Přepravu zemědělských potřeb, u nichž je stanovena dopravní parita loco sklad dodavatele. zajišťuje zemědělská organizace. Nakládku zemědělských potřeb bez urovnání zajišťuje dodavatel.

Zemědělská organizace odebírá zemědělské potřeby z nejbližšího specializovaného skladu v okrese, který musí být uveden ve smlouvě. Ve smlouvě může být dohodnuto místo i mimo okres, pokud je přepravní vzdálenost pro zemědělskou organizaci výhodnější. Pokud zemědělská organizace odebere na žádost dodavatele zemědělské potřeby z jiného vzdálenějšího místa, než je uvedeno ve smlouvě, je dodavatel povinen uhradit zemědělské organizaci náhradu dovozného za rozdíl vzdálenosti.

Traťové dodávky sadby brambor zemědělským organizacím se vylučují. Přepravu sadby brambor z nejbližší železniční stanice do zemědělské organizace zajišťuje zemědělská organizace na náklad dodavatele.

Při dodávkách užitkových zvířat (s výjimkou selat) se organizace dohodnou o způsobu a úhradě přepravy. Výše nákladů přepravy u dodávek selat se účtuje zemědělské organizaci podle platných tarifů.

Náhrada dovozného za dodávku zemědělských potřeb spojená s prováděním prací a výkonů bude zahrnuta do celkové ceny poskytnutých prací a výkonů..

Odběrateli dále uvedených zemědělských výrobků jsou tyto organizace:

Rozsah nákupu brambor, konzumních vajec a jatečné drůbeže [písm. b)] do státních fondů dohodne s ostatními odběrateli Zemědělské zásobování a nákup, oborové ředitelství Praha. Rozsah nákupu moštových hroznů se státními zemědělskými organizacemi dohodnou Vinarské závody, odborový podnik, Bratislava.

Dodávkami do státních fondů se rozumí prodej zemědělských výrobků, u kterých jsou stanovený základní (pevné) nákupní ceny odběratelům uvedeným v odstavci 1, pokud s nimi byla uzavřena smlouva.

Odběratelé uvedení v odstavci 1 písm. a) jsou povinni nakoupit veškeré nabídnuté zemědělské výrobky, pokud jsou způsobilé k přímé spotřebě nebo ke zpracování, a to i když neodpovídají technickým normám. Tutéž povinnost mají u výrobků uvedených v odstavci 1 písm. b) zemědělské nákupní a zásobovací podniky a Vinarské závody, odborový podnik, Bratislava. Tato povinnost se vztahuje pouze na výrobky, u nichž je stanovena za dodávky nadsmluvního (mimosmluvního) množství základní (pevná) nákupní cena.

Zemědělské organizace mohou prodávat obiloviny, jatečný skot a jatečná telata výlučně zemědělským nákupním a zásobovacím podnikům a tabák výlučně Čs. tabakovému priemyslu, odborovému podniku, Nové Zámky. Jatečná prasata, mléko, osivo a sadbu a vyrobené révové víno mohou zemědělské organizace volně prodávat jen v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Ostatní zemědělské výrobky mohou zemědělské organizace prodávat volně.