Daň z obratu odvádějí státní hospodářské organizace, lidová družstva (včetně jednotných zemědělských družstev), družstevní podniky a podniky společenských organizací (dále jen "podniky").

Daň z obratu odvádějí výjimečně též některé rozpočtové a jiné státní organizace, jestliže tak stanoví ministerstvo financí.

Dani podléhá obrat z prodeje zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu. Prodejem zboží se rozumí úplatné zcizení zboží, též směna zboží za jiné zboží nebo za výkon a poskytnutí zboží jako naturální plnění.

O prodej zboží jde též v případech, kdy podnik fakturuje:

Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření podle předpisů o správě národního majetku ¹ dani z obratu nepodléhají.

Z prodejů téhož zboží se odvádí daň toliko jednou. Daň z obratu se neodvádí z prodejů toho zboží, které podnik oprávněně nakoupil za cenu s daní z obratu nebo z něhož byla odvedena daň při vnitropodnikovém použití zboží.

Zbožím vlastní výroby se rozumí:

Zbožím vlastního nákupu se rozumějí výrobky nakoupené za ceny bez daně z obratu.

Z vnitropodnikového použití zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu se odvádí daň z obratu popř․ vyrovnávací daň, jestliže je podnik použil pro svou vlastní potřebu k účelům, pro něž není podle ustanovení sazebníku daně z obratu nebo této vyhlášky, popř. podle zvláštní úpravy oprávněn k nákupu tohoto zboží za ceny bez daně z obratu. Použitím zboží pro vlastní potřebu se rozumí použití, které je podnik podle předpisů o účetnictví povinen účtovat v rámci tržeb a výnosů, popř. k tíži nákladů.

Obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhají dani z obratu náhrady škody socialistickým organizacím z důvodu ztráty zboží, překročení ztrátové normy, manka, vady zboží, jeho zničení, poškození a odcizení s výjimkou náhrad a pokut vybíraných podle předpisů o hospodaření s obaly. Daň z obratu se neodvádí, nahrazuje-li zaměstnanec škodu za zmetky.

Za vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu se nepovažují pouhé převody mezi závody, provozy (cechy), provozovnami nebo jinými jednotkami téhož podniku, pokud nejde o převod do vlastní maloobchodní prodejny.

Darování uskutečněné socialistickou organizací se posuzuje obdobně jako vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu, bez ohledu na způsob účtování daru. O vnitropodnikové použití zboží podléhající dani z obratu nejde tehdy, je-li socialistická organizace podle příslušných předpisů povinna dodat zboží bezplatně.

Z vnitropodnikového použití zboží se neodvádí daň z obratu, byl-li výrobek oprávněně zhotoven z materiálu nakoupeného za ceny s daní z obratu; byl-li výrobek zhotoven částečně i z materiálu nakoupeného za ceny bez daně z obratu, je podnik povinnen odvést daň z obratu připadající na nezdaněný materiál, pokud z vnitropodnikového použití zboží by se měla odvést daň z obratu podle odst. 7.

Zdanitelným obratem je prodejní cena zboží.

Zboží se prodává zásadně za ceny s daní z obratu.

Za ceny bez daně z obratu se prodává zboží, stanoví-li tak sazebník daně z obratu.

Výrobky určené k půjčování obyvatelstvu nakupují socialistické organizace za ceny s daní z obratu bez ohledu na ustanovení sazebníku daně z obratu.

Zdanitelný obrat vzniká:

Daň z obratu, jejíž výši stanoví sazebník daně z obratu, se vypočítává:

Bez újmy ustanovení čl. 6 odst. 4 se o odbytovou přirážku snižuje rozdílová daň z obratu [odst. 1, písm. a) aa)], jde-li o prodej výrobku v pevné tvorbě cen, na který je stanovena malobchodní cena; v případech kdy se výrobek fakturuje s procentní daní (bez ohledu na cenové kategorie), odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně. Není-li dodatková daň fakturována, anebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň.

Při výpočtu daně z obratu procentní sazbou vypočítává se daň z obratu u výrobků zařazených do kategorie pevných cen z velkoobchodní ceny nezvýšené o přirážky v výjimkou přirážek za jinou jakost nebo za jiné provedení (vybavení).

Při výpočtu daně z obratu u výrobků zařazených do kategorie limitovaných a volných cen je základem pro výpočet daně z obratu obchodní cena.

Dojde-li ke změně velkoobchodní nebo maloobchodní ceny, popř. sazby daně z obratu nebo obchodní srážky (přirážky), je pro účely daně z obratu rozhodnuta cena, procentní sazba nebo obchodní srážka (přirážka) platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

Prodává-li podnik zboží zařazené do kategorie pevných cen s přípustnou slevou z maloobchodní ceny z důvodů jeho nižší jakosti, je zdanitelným obratem snížená maloobchodní cena jen tehdy, sníží-li podnik zároveň ve stejném poměru velkoobchodní cenu.

Prodává-li podnik zboží zařazené do kategorie pevných cen, na něž není stanovena maloobchodní cena s přípustnou slevou z velkoobchodní ceny, je zdanitelným obratem snížená velkoobchodní cena.

Daň z obratu vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech podle fakturačních předpisů. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně z obratu u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejích průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Okresní národní výbor může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

Odvody daně z obratu se snižují o oprávněně poskytnutou obchodní srážku. Nárok na obchodní srážku mají obchodní organizace, závody veřejného stravování a závodní jídelny ve výši stanovené podle místa odběru; ³ ostatní organizace mají nárok na obchodní srážku nebo její část, jen stanoví-li tak ministerstvo financí.

Nárok na obchodní srážku lze uplatnit toliko při nákupu zboží za pevné maloobchodní ceny od výrobních podniků, od odbytových a zásobovacích organizací, od nákupních podniků a od podniků zahraničního obchodu, avšak pouze pro další prodej.

Obchodní podniky, závody veřejného stravování a závodní jídelny nemusí uplatňovat nárok na obchodní srážku u dodavatele. Pokud tyto podniky nakupují pro vlastní potřebu výrobky zařazené do kategorie pevných cen, na něž jsou stanoveny maloobchodní ceny, jsou povinny nejpozději před fakturací písemně požádat dodavatele o fakturaci maloobchodní ceny bez poskytnutí obchodní srážky. Ostatní organizace, jimž ministerstvo financí přiznalo nárok na obchodní srážku, jsou povinny si jej u dodavatele předem zajistit.

U výrobků zařazených do kategorie pevných cen nesmí součet odbytové přirážky k velkoobchodní ceně a obchodní srážky z maloobchodní ceny překročit částku odpovídající obchodní srážce stanovené pro styk mezi výrobou a obchodem.

Rozdíly mezi stanovenými a dohodnutými obchodními srážkami nesmějí být vyrovnávány na vrub daně z obratu.

Daň z obratu se odvádí zálohově nebo jednou částkou za měsíc. Zálohově se odvádí ve výši stanovené přesnými částkami, koeficientem nebo pevnými částkami. Okresní národní výbor stanoví způsob odvodu v dohodě s podnikem.

Odvod daně přesnými částkami provádí banka na podkladě individuálního příkazu podniku za období obdobně podle odst. 4. Částka daně k odvodu se zjistí buď z tržeb došlých v těchto obdobích na obratový, kontokorentní nebo běžný účet podniku nebo z vydaných faktur v těchto obdobích; v těchto případech je podnik povinen odevzdat převodní příkaz nejpozději třetího dne po uplynutí došlé platby nebo inkasní lhůty, která se počítá od posledního dne období, za něž se daň odvádí.

Zálohy na daň stanovené koeficientem odvádí banka sama v den zúčtování tržeb na obratový, kontokorentní nebo běžný účet podniku koeficientem z celkových, popř. zdanitelných zúčtovaných tržeb. Koeficient se vypočítává jako poměr skutečné daňové povinnosti za nejblíže předchozí tři měsíce k celkovým tržbám (popř. k tržbám jen za zdanitelný odbyt) za tyto tři měsíce. U podniků se sezónními výkyvy nebo exportními úkoly může být koeficient stanoven i z plánu tržeb na příští měsíc, bude-li tím zajištěn správný a včasný odvod daně. Výši koeficientu, stanoveného okresním národním výborem po projednání s podnikem, oznámí podnik bance nejpozději tři dny před začátkem měsíce. Podnik je povinen předložit bance ve stejné lhůtě potřebný počet podepsaných převodních příkazů, vyplněných až na částku daně a datum.

Odvody pevnými částkami provádí banka na podkladě převodních příkazů podniku:

Najednou měsíčně odvádí podnik daň z obratu s průměrnou měsíční daňovou povinností do 50 000,- Kčs, a to nejpozději do 15. dne běžného měsíce za předcházející měsíc.

Průměrnou měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce, za než je tato povinnost známa, a s přihlédnutím k plánu na příští tři kalendářní měsíce. Výši pevné částky stanovené okresním národním výborem po projednání s podnikem oznámí podnik bance nejpozději před začátkem měsíce. Je-li pro odvod daně stanovena pevná částka, odvádí ji podnik ve stanovených lhůtách bez ohledu na to, zda daň z obratu v tržbách dosáhla uvedené výše; při tomto způsobu odvodu daně předkládá podnik bance jednotlivě příslušné převodní příkazy tak, aby je banka mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnost daně. U podniků, které dostávají zálohy na vyskladněné zboží, začíná splátkové období počátkem kalendářního měsíce; u ostatních podniků je rozhodující pro počátek splátkového období průměrná inkasní lhůta. Podnik může se souhlasem banky předat bance vyplněné a podepsané převodní příkazy na celý měsíc předem k jejich postupnému uhrazování ve dnech splatnosti, které sám na nich vyznačil.

Podnik odvádějící daň zálohově je povinen vyrovnat nejpozději do 15. dne běžného měsíce daňovou povinnost za předcházející měsíc; k vyrovnání daňové povinnosti může použít pouze zálohové platby do 13. dne běžného měsíce (včetně). Nestačí-li tento úhrn plateb na vyrovnání daňové povinnosti, je podnik povinen tento rozdíl včas vyrovnat; v tomto případě neplatí ustanovení § 17 vyhlášky č. 16/1962 Sb.

Podnik je povinen nejpozději do 20. ledna běžného roku vyrovnat samostatným převodním příkazem nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vzniklý tím, že úhrn všech plateb na celkovou daňovou povinnost za předcházející rok je nižší než daňová povinnost za toto období. Při tomto vyrovnání se musí z úhrnu plateb vyloučit všechny zálohové platby, které se netýkají faktur vydaných v roce, za který se předkládá roční vyúčtování. Přeplatek na dani zjištěný při ročním vyúčtování se zúčtuje na daňovou povinnost na běžný rok, nepožádá-li podnik o jeho vrácení.

Podnik je povinen vyrovnat nejpozději do 3 dnů samostatným převodním příkazem bez ohledu na výši případných zálohových plateb:

Podnik má nárok na vrácení přeplatku na dani z obratu zjištěného v podniku na základě kontroly správnost zůstatku ke dni vyrovnání daňové povinnosti, tj. je-li úhrn plateb k 15. dni běžného měsíce po vyloučení plateb z tržeb na faktury vydané již v běžném měsíci vyšší než celková daňová povinnost.

Odbytové a zásobovací organizace odvádějí daň z obratu ze skutečně došlých plateb od odběratelů. Nejsou povinny vyrovnat k 15. dni měsíce (odst. 7) daň z obratu připadající na nezaplacené faktury. Ustanovení odst. 9 tu platí obdobně.

Nebylo-li hlášení o dani z obratu podáno včas, může okresní národní výbor zvýšit měsíční částku daně až o 1%, nejméně však o částku 100,- Kčs.

Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat samostatné dodatečné hlášení. Dodatečné hlášení o dani z obratu se vyhotovuje na tiskopisu hlášení výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V tomto hlášení se uvedou vždy pouze rozdíly proti původně podanému hlášení. Obdobně je podnik povinen podat dodatečné hlášení i v případech uvedených v čl. 10 odst. 7 a 8. V dodatečném hlášení vyznačí podnik období, v němž došlo k neoprávněnému nákupu nebo k nesprávné fakturaci.

Je-li podniku dodatečně stanovena daň při kontrole je povinen provést specifikaci celkové dodatečně stanovené částky podle položek sazebníku, jestliže tato částka přesahuje 1 000,- Kčs. Specifikaci provede na tiskopisu hlášení o dani z obratu, který se označí :"Specifikace dodatečně stanovené daně". Originál zašle do 5 dnů po převzetí zprávy o kontrole příslušnému okresnímu národnímu výboru. Kopii zašle ve stejné lhůtě své nadřízené organizaci. Stejně postupuje podnik v případě, kdy mu byl rozhodnutím o odvolání nebo jiným opatřením povolen odpis daně; slova "Hlášení o dani z obratu" nahradí slovy "Specifikace odepsané daně" a zápisy ve sloupcích 2 a 3 nebo 5 a 6 tiskopisu hlášení provede červeně nebo s vyznačením "minus".

Odpočtové částky uvede podnik v řádce pro tu položku, které se odpočet týká. Ve sloupci 2 nebo 5 se úhrn velkoobchodních cen sníží o částku odpovídající odpočtu, jestliže se změna týká i celkového úhrnu velkoobchodních cen. Má-li podnik nárok na odpočet daně z obratu zaplacené v nákupní ceně zboží, uvede odpočtovou částku této daně na samostatném řádku ve sloupci 4 nebo 7, ve sloupci 2 nebo 3 uvede úhrn velkoobchodních cen odpovídající odpočtu se znaménkem minus a ve sloupci 1 uvede položku, jíž se odpočet týká. Důvod odpočtu se uvede ve sloupci 8 nebo v příloze hlášení o dani z obratu.

Závody (provozovny), které samostatně fakturují, za něž však podnik odvádí daň z obratu ústředně, jsou povinny podat okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají své sídlo, dílčí hlášení o dani z obratu, popř. dodatečné nebo specifikované hlášení. To však neplatí, zasílají-li svému ústředí kopie vydaných faktur a všech dokladů o vzniku zdanitelného obratu.

Po skončení kalendářního roku podá podnik do 17. ledna okresnímu národnímu výboru ve dvou vyhotoveních roční vyúčtování daně z obratu na tiskopisu vydaném ministerstvem financí. Obdobné vyúčtování se podá i za část roku, jestliže je podnik během roku zrušen, začleněn do jiného podniku, nebo změní sídlo a tím i místní příslušnost. V těchto případech se vyúčtování podá nejpozději do 17. dne po uplynutí měsíce, ve kterém došlo ke změně, a to okresnímu národnímu výboru příslušnému před změnou příslušnosti.

Okresní národní výbor vrátí po přezkoušení jedno vyhotovení ročního vyúčtování podniku do 30 dnů ode dne jeho podání.

Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení o dani z obratu a uplatnit odpočet daně z obratu připadající:

Odpočet daně z obratu lze uplatnit nejpozději v hlášení o dani z obratu za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce, v němž vznikl zdanitelný obrat.

Po lhůtě uvedené v odst. 2 může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

Okresní národní výbor může povolit ve lhůtě stanovené v odst. 2 odpočet daně z obratu u zboží nakoupeného za ceny s daní z obratu, které bylo přesunuto v podniku do provozoven, jež zpracovávají materiál v cenách bez daně z obratu, avšak jen do výše odvedené daně.

Odpočty daně z obratu se uplatní v hlášení o dani z obratu za kalendářní měsíc, v němž byl vydán dobropis z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo povolení příslušného okresního národního výboru, popř. v němž byla vystavena faktura na zboží přesunuté do mimotržních fondů. V případech, uvedených v odst. 3 může podnik uplatnit odpočet do 15 dnů po měsíci, v němž mu bylo doručeno arbitrážní nebo soudní rozhodnutí (schválený smír). Pokud by v určitém měsíci nestačila daň z obratu k úhradě odpočtů, bude zbývající částka vrácena podniku přímo na jeho obratový, kontokorentní nebo běžný účet.

Podniky nemají nárok na fakturaci ceny bez daně z obratu ani nemohou uplatňovat odpočet daně z obratu, koupí-li zboží od obchodních podniků.

Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Odběratel, který je plátcem daně z obratu, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

Zvýšení daně ve výši 0,05% za každý den prodlení, celkem však nejméně 100,- Kčs, se předpisuje:

Zvýšení se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po splatnosti až včetně do dne odpisu na vrub účtu plátce; u dodatečně stanovené daně se zvýšení daně počítá ode dne původní splatnosti, tj. od 15. dne běžného měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byla vyhotovena faktura nebo jiný doklad o prodeji, popř. o vnitropodnikovém použití zboží. Za den platby se považuje den, kdy byla zúčtována částka na vrub obratového nebo jiného účtu.

V případech uvedených v ods. 1 písm. d), e) a f) je podnik povinen uhradit zvýšení daně vždy bez ohledu na to, zda měl na účtě daně z obratu přeplatek ke dni splatnosti.

Zvýšení daně uhrazuje podnik sám převodním příkazem.

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

Zrušuje se výnos ministerstva financí ze dne 15. června 1963 čj. 152/35 000/63, kterým se provádí zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění oprav a doplňků čj. 152/55 540/65 ze dne 20. prosince 1965 a čj. 152/49 058/66 ze dne 30. prosince 1966 se změnami a úpravami vydanými do 31. prosince 1967.

Nedotčen zůstává výnos ministerstva financí čj. 152/45 500/66, kterým byl vydán sazebník daně z obratu platný od 1. ledna 1967 a zvláštní úpravy daně z obratu vydané s účinností od 1. ledna 1968. ⁵

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.