Odvod ze zisku provádějí ústředně řízené státní hospodářské organizace (včetně projektových ústavů) a tyto organizace řízené národními výbory:

podniky místního stavebnictví,

projektové ústavy,

n. p. Silnice,

Československá automobilová doprava,

n. p. Sběrné suroviny.

Výjimkou z ustanovení odstavce 1 odvod ze zisku neprovádějí organizace

státního obchodu,

výrobny stavebních hmot,

železniční dopravy (s výjimkou samostatných průmyslových a stavebních

organizací),

vodní dopravy,

nákupu zemědělských výrobků,

lesního hospodářství,

vodního hospodářství,

výzkumné a vývojové základny,

lázní a zřídel,

školství,

kultury a informací (s výjimkou n. p. Gramofonové závody),

Ústřední správy spojů,

Státního statistického úřadu,

zemědělské, ve kterých jsou uplatněny ekonomické nástroje

v zemědělství ¹ (s výjimkou podniku Zemědělské stavby Bratislava),

automobilové opravny ústředně řízené (s výjimkou opraven ministerstva

národní obrany),

n. p. Čedok.

Stavební organizace neprovádějí odvod ze zisku za rok 1968; počínaje rokem 1969 neprovádějí odvod ze zisku ze stavebních prací prováděných pro komplexní bytovou výstavbu, maloobchodní síť, zařízení cestovního ruchu, školská a zdravotnická zařízení a údržbu bytového majetku․

Základem pro výpočet odvodu ze zisku je zisk ² snížený o

odvody do státního rozpočtu a do rozpočtu národního výboru, ³

odvody zemědělské daně,

odvody z motorových vozidel do silničního fondu,

zaplacené pojistné,

odvody oborovému ředitelství do fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,

podíly na hospodářských výsledcích,

příspěvky podniků z hrubého důchodu (zisku) na realizovanou podnikovou bytovou výstavbu.

zrušen

10 % u podniků spotřebního průmyslu, potravinářského průmyslu (s výjimkou n. p. Obal a Strojíren potravinářského průmyslu, na něž se vztahuje sazba podle písm. c), Ústřední správy energetiky a Československé automobilové dopravy,

20 % u odbytových organizací,

45 % u ostatních státních hospodářských organizací.

Odvod z přírůstku mezd se vypočte z meziročního přírůstku objemu mezd vyplacených organizací.

Odvod z přírůstku mezd se neprovádí, pokud meziroční přírůstek průměrné mzdy nepřekračuje 5 %.

Při růstu průměrné mzdy, který překračuje 5 % a činí nejvýše 7 %, provádí se odvod z přírůstku mezd, který se vypočte z celkového meziročního přírůstku objemu mezd procentní sazbou vyplývající ze součinu procenta meziročního přírůstku průměrných mezd, převyšujícího 5 %, a koeficientu 20. Přitom procento meziročního přírůstku průměrných mezd se vypočte s přesností na setinu. Odvod z přírůstku mezd činí nejvýše 40 % celkového meziročního přírůstku objemu mezd.

Při růstu průměrné mzdy nad 7 % se k částce odvodu vypočtené podle odstavce 3 připočte částka, která se rovná částce meziročního přírůstku objemu mezd vyplývajícího z růstu průměrných mezd nad 7 %.

Jestliže průměrná mzda vzrostla v roce 1968 oproti roku 1967 o více než 5 %, použije se při výpočtu odvodu jako průměrné mzdy v roce 1968 průměrné mzdy roku 1967 zvýšené o 5 %.

V odvětvích, které stanoví vláda, určí základnu pro výpočet odvodu z přírůstku mezd ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo financí.

Odvod ze zisku a odvod z přírůstku mezd provádějí ústředně řízené hospodářské organizace do státního (ústředního) rozpočtu a organizace řízené národními výbory do rozpočtu řídícího národního výboru. Spotřební a výrobní družstevní organizace provádějí odvod z přírůstku mezd do rozpočtu národního výboru, kterému odvádějí důchodovou daň družstev.

Krajský národní výbor může stanovit, že část odvodů ze zisku a z přírůstku mezd placených organizacemi řízenými národními výbory se centralizuje a používá k financování naléhavých potřeb těchto organizací.

Způsob a lhůty provádění odvodů a sankce pro případ, že odvody nebyly provedeny včas a v plné výši, stanoví vláda.

Vláda může pro některá odvětví snížit odvody ze zisku a z přírůstku mezd.

Ministr financí může povolit pro ústředně řízené organizace výjimky z ustanovení § 3 a v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí též z ustanovení § 5. Pro organizace řízené národními výbory a pro spotřební a výrobní družstevní organizace může povolit tyto výjimky příslušný krajský národní výbor.

Výjimky podle odstavce 1 a 2 mohou být povoleny v případech, jestliže by jinak v provozu organizací vznikla finanční nerovnováha nebo jestliže by došlo k úvěrovému zatížení organizací přesahujícímu 60 % hodnoty jejich úvěrovatelné investiční výstavby.