10/1969 Sb. znění účinné od 29. 10. 1992 do 31. 12. 2023
Tento zákon je nadále nepoužitelný na základě čl. 1 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb.
10
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 31. ledna 1969
o Radě obrany státu
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 2 Zřizuje se Rada obrany státu.
§ 3 (1) Rada obrany státu určuje hlavní směry přípravy a organizace obrany Československé socialistické republiky a činí opatření s tím spojená. K tomu cíli.
a) určuje základní koncepci výstavby branného systému ČSSR a v něm zejména výstavbu ozbrojených sil;
b) schvaluje základní opatření přípravy státních orgánů a hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice pro případ války,
c) navrhuje vládě pro projednává s příslušnými ústředními orgány základní proporce ekonomického zabezpečení výstavby branného systému ČSSR a dbá přitom na hospodárně a účelné vynaložení prostředků na obranu;
d) schvaluje základní pojetí operačního plánu obrany ČSSR;
e) navrhuje příslušným ústavním orgánům opatření nutná k řízení státu v případě války;
f) činí závěry z vojensko-politického hodnocení mezinárodních vztahů a na základě toho navrhuje příslušným ústavním orgánům mezinárodně právní zabezpečení v zájmu obrany ČSSR, popřípadě jiná opatření vyplývající z mezinárodních závazků ČSSR;
g) v případech ohrožení ČSSR vnějším nepřítelem činí opatření ke zvýšení připravenosti státu k obraně, a to ještě před vyhlášením válečného stavu nebo vypovězením války;
h) za války rozhoduje o opatřeních spojených s vedením války.
(2) K provedení svých rozhodnutí podle odstavce 1 je Rada obrany státu oprávněna stanovit závazné úkoly federálním ministerstvům, federálním výborům a ostatním federálním ústředním orgánům státní správy a radám obrany republik.
(3) Rada obrany státu
a) podává Federálnímu shromáždění zprávy o přípravě a stavu obrany ČSSR a o svých závažnějších opatřeních a doporučuje mu opatření, která považuje za nutná a účelná;
b) může si od příslušných státních orgánů vyžadovat zprávy a návrhy o přípravě a organizaci obrany ČSSR.
§ 4 (1) V případě nenadálého napadení ČSSR vnějším nepřítelem, které znemožní na určitou dobu činnost předsednictva Federálního shromáždění vlády ČSSR, činí Rada obrany státu nezbytná a neodkladná opatření k obraně, jež by jinak příslušela těmto orgánům. Rada obrany státu určí zároveň způsob jejich vyhlášení.
(2) Nevysloví-li Federální shromáždění, jeho předsednictvo nebo vláda ČSSR na své nejbližší schůzi souhlas s opatřením Rady obrany státu, vydaným podle ustanovení odstavce 1, pozbývá takové opatření další platnosti.
§ 5 (1) Rada obrany státu se skládá z předsedy, místopředsedy a z dalších 4 až 8 členů.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu jmenuje a odvolává president České socialistické republiky.
(3) President České socialistické republiky odvolá předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu, navrhne-li to některá sněmovna Federálního shromáždění; pro hlasování o návrhu platí obdobě ustanovení čl. 43 odst. 2 a 3 ústavního zákona o československé federaci.
(4) Zasedání Rady obrany státu se zúčastňují předsedové branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a S němovny národů Federálního shromáždění.
§ 6 Rada obrany státu a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni Federálnímu shromáždění.
§ 7 (1) Předseda Rady obrany státu řídí práce Rady obrany státu. Má právo zúčastnit se schůzí vlády a vyjadřovat svá stanoviska z hlediska obrany státu k projednávaným návrhům.
(2) Sekretářem Rady obrany státu je ředitel odboru obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády České a Slovenské Federativní Republiky a funkci sekretariátu vykonává odbor obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 8 President Československé socialistické republiky jakožto vrchní velitel ozbrojených sil má právo vyžádat si svolání Rady obrany státu, účastnit se jejích schůzí a předsedat jim. Má též právo navrhovat Radě obrany státu vhodná opatření k obraně ČSSR, požadovat od předsedy Rady obrany státu a jejich jednotlivých členů zprávy a projednávat s nimi, které úkoly je třeba řešit.
§ 9 (1) V České socialistické republice se zřizuje Rada obrany ČSR a v Slovenské socialistické republice se zřizuje Rada obrany SSR.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany republiky jmenuje a odvolává předseda Rady obrany státu.
(3) Rada obrany České socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též České národní radě. Rada obrany Slovenské socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též Slovenské národní radě. Předseda Rady obrany státu odvolá předsedu, místopředsedu a členy Rady obrany republiky, navrhne-li to příslušná národní rada.
(4) Rada obrany České republiky a Rada obrany Slovenské republiky jsou oprávněny v rozsahu svých působností stanovit závazné úkoly ministerstvům a ostatním ústředním orgánům státní správy republik a radám obrany zřizovaným v republikách.
§ 10 (1) V Praze, Bratislavě a v okresech a městech, které určí Rada obrany České republiky a Rada obrany Slovenské republiky, se zřizují rady obrany.
(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy těchto rad jmenuje a odvolává předseda rady obrany příslušné republiky.
§ 11 Působnost federálních orgánů, rad obrany republik a rad obrany, uvedených v § 10 odst. 1, jakož i působnost ostatních orgánů republik a příslušných územních orgánů státní správy při zajišťování úkolů obrany upraví zákon Federálního shromáždění. Při schvalování tohoto zákona se postupuje podle čl. 42 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
§ 12 (1) Na obranu Československé socialistické republiky a k její přípravě mohou státní orgány určené zákonem Federálního shromáždění, je-li to naléhavě nutné a v míře nezbytné, požadovat od každého součinnost a věcné prostředky a ukládat mu omezení i věcné plnění.
(2) Organizace určené zákonem Federálního shromáždění jsou povinny konat přípravu pro svou činnosti za války a odpovídají za plnění úkolů obrany v míru i ve válce.
(3) Podmínky a rozsah povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví zákon Federálního shromáždění.
§ 13 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1969.
Svoboda v.r.
Dr. Colotka v.r.
Ing.Černík v.r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
