157/1969 Sb. znění účinné od 1. 1. 1970 do 30. 11. 1991
157
Z Á K O N
ze dne 18. prosince 1969,
kterým se mění a doplňuje zákon . 142/1961 Sb. ,
o kárné odpovědnosti soudců z povolání
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Č l á n e k 1 Zákon čč. 142/1961 Sb. , o kárné odpovědnosti soudců z povolání, se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se vypouštějí v první větě slova „Československé socialistické republiky “.
2. § 3 odst. 1 zní:
„(1) Kárné řízení konají kárné senáty krajských soudů, nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. “
3. § 5 odst. 2 zní:
„(2) Kárné řízení proti soudcům krajských soudů a nejvyšších soudů republik provádí kárný senát příslušného nejvyššího soudu republiky. “
4. V § 5 připojuje se odstavec 3 tohoto znění:
„(3) Kárné řízení proti soudcům Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky provádí kárný senát tohoto soudu․ “
5. § 6 odst. 1 zní:
„(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh
a)
předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky proti kterémukoli soudci tohoto soudu,
b)
ministra spravedlnosti proti kterémukoli soudci soudů příslušné republiky,
c)
předsedy nejvyššího soudu republiky proti kterémukoli soudci nejvyššího soudu republiky,
d)
předsedy krajského soudu proti kterémukoli soudci příslušného krajského soudu nebo okresního soudu v jeho obvodu,
e)
předsedy okresního soudu proti kterémukoli soudci příslušného okresního soudu. “
6. § 9 zní:
„ § 9
O zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se provádí kárné řízení proti některému soudci soudů republiky, ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky. “
7. § 14 zní:
„ § 14
Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu,m který zahájení kárného řízení navrhl, a jde-li o soudce některého soudu republiky, též ministerstvu spravedlnosti příslušné republiky. “
8. V § 15 odst. 1 druhá věta zní:
„O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu republiky. “
9. § 15 odst. 4 zní:
„(4) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky nelze podat opravný prostředek. “
10. V § 17 písm. b) zní:
„b)
bylo uloženo opatření v řízení před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil přestupku. “
11. V § 18 první věta zní:
„Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. “
12. Za § 18 se vkládá § 18a tohoto znění:
„ § 18a
Pokud není v tomto zákoně stanoveno něco jiného, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu . “
Č l á n e k 2 (1) Do dne, kterým budou zřízeny nejvyšší soudy republik a Nejvyšší dous Československé socialistické republiky, vykonává jejich působnost v kárných věcech Nejvyšší soud podle dosavadních ustanovení.
(2) Kárné řízení se neprovede proti soudci, kterému bylo před účinností tohoto zákona pravoplatně uloženo pro týž čin opatření v řízení před místním lidovým soudem proto, že se dopustil provinění.
Č l á n e k 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Černík v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
