Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

169/1969 Sb. znění účinné od 1. 1. 1970 do 16. 3. 1971

169

 

NAŘÍZENÍ VLÁDY

Československé socialistické republiky

ze dne 23. prosince 1969,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení vládního nařízení

č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,

ve znění pozdějších předpisů

 

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, podle § 391395 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 1720 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky:

Čl. I

Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb. (dále jen „vládní nařízení“) se mění a doplňuje takto:

1.

V § 4 odst. 1 se vypouštějí slova „slovenské národní orgány“.

2.

§ 4 odst. 6 se vypouští.

3.

§ 5 odst. 2 se vypouští.

4.

§ 9 odst. 3 se vypoustí.

5.

§ 10 odst. 1 písm. c) zní: „c) základní úkoly rozvoje hospodářství v oblastech,

6.

K § 10 odst. 2 se připojuje další ustanovení tohoto znění: „c) podíl mzdových prostředků na výkonech nebo jejich výše (dále jen „limit mzdových prostředků“).

7.

V § 10 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova: „limity mzdových fondů ústředně řízených rozpočtových organizací“.

8.

V § 10 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova: „limit celkového mzdového fondu“.

9.

§ 10 odst. 6 se vypouští.

10.

§ 10 odst. 7 zní:

(7) V oblasti investiční výstavby se stanoví její rozsah, kterým se řídí poskytování dotací ze státního rozpočtu a úvěrová politika Státní banky československé. Zároveň se stanoví rozsah investiční výstavby za Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku s cílem napomáhat účelnému rozmísťování investic při dodržení stejné ekonomické efektivnosti na celém území státu. V souvislosti s tím se stanoví také orientační objemy investičních úvěrů za Československou socialistickou republiku, Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku, které se v souladu se zásadami úvěrové politiky a výběrového řízení v průběhu realizace upřesňují.

 

11.

§ 12 odst. 1 zní:

(1) Nesplní-li organizace závazný úkol - s výjimkou úkolů, na které se vztahuje ustanovení § 11 odst․ 8 - nebo překročí-li závazný limit, je nadřízený orgán povinen uložit jí dodatkový odvod ve výši částky, kterou tím neoprávněně získala nebo uspořila; překročí-li limit mzdových prostředků, je nadřízený orgán povinen uložit dodatkový odvod ve výši trojnásobku částky, o kterou byl limit překročen.

 

12.

K § 12 se připojuje další odstavec tohoto znění:

(6) V případech, kdy mzdový vývoj v organizaci v průběhu roku vážně ohrožuje dodržení limitu mzdových prostředků, může nadřízený orgán, popř. příslušný ústřední orgán změnit limit stanovený jako podíl mzdových prostředků na výkonech na limit stanovený jako absolutní výše mzdových prostředků; může též v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy omezit právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě.1

 

13.

K § 13 se připojuje další odstavec tohoto znění:

(3) Orientační ukazatele slouží též k hodnocení jak orgány a organizace zabezpečovaly potřeby společnosti.

 

14.

§ 15 se vypouští.

 

15.

Za § 22 se vkládá další paragraf tohoto znění:

§ 22a

Použití zisku u poplatníků daně ze zisku

 

(1) Organizace, která podléhá dani ze zisku a dani z jmění, je povinna použít zisku 2) nejprve ke splnění svých povinností, a to

a)

především k úhradě daní a odvodů do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,

b)

k odvodům oborovému ředitelství,

c)

ke splnění ostatních svých povinností.

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá organizace zisku zejména k tvorbě a k doplnění

a)

rezervního fondu,

b)

fondu kulturních a sociálních potřeb,

c)

fondu výstavby,

d)

dalších účelových fondů,

e)

fondu odměn.

 

16.

§ 24 odst. 2 písm. a) zní:

a)

ze základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení 3) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) a pro závodní stravování a ubytování,

 

17.

§ 24 odst. 2 písm. c) zní:

c)

ze základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a ze samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,“.

 

18.

V § 25 odst. 6 se vypouštějí slova: „(na Slovensku pověřenectva Slovenské národní rady pro finance)“.

 

19.

V § 26 odst. 2 písm. c) zní:

c)

o zůstatkovou cenu základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly a samostatných investic rozpočtového plánu a civilní obrany, pokud nejsou využívány při plnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.“.

 

21.

V § 26 odst. 3 se vypouští věta druhá.

 

22.

K § 26 se připojují další odstavce tohoto znění:

(5) Podnik neprovádí odvod z odpisů základních prostředků, činí-li zůstatková cena jeho základních prostředků méně než 40 % jejich pořizovací ceny.

(6) Ministerstvo financí může v souladu se záměry státní hospodářské politiky na návrh příslušných ústředních orgánů nebo krajských národních výborů (ve Slovenské socialistické republice okresních národních výborů) snížit, popř. prominout podniku povinnost platit odvod z odpisů základních prostředků.

(7) Podnik není povinen odvést částku odvodu z odpisů základních prostředků přesahujících 95 % vytvořených odpisů.

(8) Nadřízený ústřední orgán může rozhodnout, že podnik, na který se vztahuje odstavec 5, 6 nebo 7, bude odvádět vytvořené odpisy nebo jejich část oborovému ředitelství, které jich použije na investiční potřeby výrobní hospodářské jednotky.

 

23.

§ 27 odst. 1 písm. d) zní:

d)

odvody podle § 12 a § 83c odst. 2,

 

24.

§ 27 odst. 4 zní:

(4) Odvody podle odstavce 1 písm. a), b) a e) a odvod za překročení limitu mzdových prostředků ( § 12 odst. 1) se provádějí do státního rozpočtu, není-li stanoveno jinak.

 

25.

§ 35 odst. 2 zní:

(2) V podnicích, které podléhají dani ze zisku nebo dani důchodové, a v podnicích, které provádějí odvod ze zisku ( § 23 odst. 2), se vytváří fond odměn, který spolu s částkami mezd a ostatních osobních výdajů zúčtovanými na vrub nákladů podniku tvoří fond pracujících. Zdrojem fondu odměn je ta část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností a po vytvoření a doplnění ostatních fondů (podle § 22 nebo § 22a).

 

26.

§ 35 odst. 3 zní:

(3) Fond pracujících v podnicích, které provádějí odvod z hrubého důchodu, a fond odměn podniků, které podléhají dani ze zisku nebo dani důchodové 4) a podniků provádějících odvod ze zisku, může být doplněn odměnami ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelovými dotacemi od nadřízených, popř. jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů, a převody z rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících (fondy odměn) podniků nejsou přípustné.

 

27.

§ 35 odst. 5 zní:

(5) Z fondu pracujících podniků provádějících odvod z hrubého důchodu a z fondu odměn podniků podléhajících dani ze zisku nebo dani důchodové a podniků provádějících odvod ze zisku je možné uvnitř podniku po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky

a)

do rezervního fondu,

b)

po dosažení minimální výše rezervního fondu ( § 31) do všech ostatních fondů.

 

28.

§ 36 odst. 1 zní:

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty:

a)

prostředky podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený hrubý důchod nebo zisk a ostatní volné prostředky),

b)

provozními úvěry,

c)

finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu státem.

 

29.

§ 36 odst. 3 zní:

(3) Přírůstky oběžných prostředků (tj. zásob, předmětů postupné spotřeby a pohledávek) proti stavu k 1. lednu 1968 se kryjí vlastními prostředky podniků z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku podle § 22 odst. 2 nebo - 22a odst. 2. Státní banka československá může z této zásady povolit výjimky u sezónních a žádoucích odbytových zásob, u zásob podniků poskytujících služby a v případech stanovených zásadami úvěrové politiky.

 

30.

§ 38 odst. 2 zní:

(2) Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 32 a další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření. Nadřízený ústřední orgán může též stanovit minimální výši oborového fondu technického rozvoje.

 

31.

V § 40 odst. 1 písm. a) věta první se vypouštějí slova: „(v členění na ČSSR a z toho na Slovensko)“.

 

32.

V § 40 odst. 1 písm. a) věta čtvrtá se vypouštějí slova: „pokud jde o investiční akce v českých krajích, a orgány Slovenské národní rady, pokud jde o investiční akce na Slovensku“.

 

33.

V § 40 odst. 1 se vypouští písm. e).

 

34.

V § 74 odst. 6 se vypouštějí slova: „(pokud jde o slovenské kraje, též v dohodě s orgány Slovenské národní rady)“.

 

35.

V § 80 odst. 1 se vypouštějí slova: „a Slovenské národní radě“.

 

36.

§ 80 odst. 3 zní:

(3) Rezervy mzdových prostředků, které si při rozpisu závazných limitů prováděcího plánu ponechaly orgány a organizace, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy mzdových prostředků se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.

 

37.

V § 81 odst. 1 se vypouštějí slova: „nebo slovenských národních orgánů“.

 

38.

§ 82 odst. 1 zní:

(1) Základem obchodních vztahů socialistických organizací jsou úkoly plánu a v jejich rámci vzájemné dohody o dodávkách anebo službách, jakož i o podmínkách vzájemné spolupráce. Orgány hospodářského řízení usměrňují tyto vztahy tak, aby byly zabezpečeny záměry a cíle státního plánu rozvoje národního hospodářství; v případě potřeby mohou do těchto vztahů zasahovat způsobem a za podmínek stanovených právními předpisy.

 

39.

§ 82 odst. 2 zní:

(2) Výrobní podniky a podniky služeb jsou oprávněny si v rámci předmětu činnosti vymezeného zřizovací listinou určit svůj výrobní program v souladu s potřebami trhu a v souladu se stanovenými závaznými úkoly a závaznými limity; v rozporu s požadavky odběratelů nesmějí omezovat výrobu anebo vypouštět z výrobního programu výrobky, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený orgán.

 

40.

§ 82 odst. 4 zní:

(4) Socialistická organizace nesmí odmítnout uzavření smlouvy na dodávku nebo poskytutí služby za obvyklých podmínek, pokud dodávka (služba) je v mezích jejích možností a organizace nemá svoji kapacitu z hlediska požadovaného termínu plnění vyčerpanou jinými již uzavřenými smlouvami o dodávkách, popř. smlouvami o přípravě dodávek; je přitom povinna přednostně uspokojovat požadavky na dodávky (služby) sloužící k zabezpečení úkolů, které jsou ve státním plánu rozvoje národního hospodářství uvedeny jako preferované, a dále požadavky těch odběratelů, pro jejichž uspokojování byla zřízena.

 

41.

V § 82 se vypouští odstavec 5.

 

42.

§ 83 zní:

§ 83

 

(1) Socialistická organizace nesmí ve své hospodářské činnosti jednat způsobem, který je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může poškodit jiné soutěžící organizace.

(2) Organizace, která je poškozena nebo ohrožena jednáním, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže, je oprávněna podle předpisů o nekalé soutěži požadovat, aby druhá organizace

a)

tohoto jednání se zdržela,

b)

odstranila protiprávní stav,

c)

nahradila škodu včetně ušlého zisku.

 

43.

Za § 83 se vkládají další paragrafy tohoto znění:

§ 83a

 

(1) Socialistická organizace nesmí zneužívat svého postavení na trhu k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací.

(2) Zneužitím postavení na trhu je zejména:

a)

vynucování nepřiměřených hospodářských podmínek při uzavírání smluv o dodávkách anebo o poskytnutí služeb (zvláště dohody o plnění, které je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k plnění organizací poskytovanému nebo dohody o neodůvodněně nižších majetkových důsledcích pro případ porušení smluvních závazků, než jaké jsou podpůrně stanoveny právním předpisem),

b)

vázání uzavření smlouvy o dodávce anebo o poskytnutí služby na další dodatkové plnění, které podle hospodářských zvyklostí s předmětem smlouvy nesouvisí.

 

§ 83b

 

(1) Socialistické organizace nesmějí zneužívat situace na trhu způsobem, který může vyvolat poruchu na trhu, zejména zastavit nebo omezit výrobu nebo prodej zboží, zatajovat nebo hromadit zboží, aby byl vyvolán jeho nedostatek za účelem udržení nebo neoprávněného zvýšení cen anebo získání jiného neoprávněného hospodářského prospěchu.

(2) Organizace se nesmí sama nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by mohlo vést k vyloučení nebo k omezení soutěže, jež by v rozporu se zájmy rozvoje národního hospodářství nepříznivě ovlivňovalo poměry na trhu na újmu jiných organizací nebo na újmu spotřebitelů.

(3) Organizace nesmí též překračovat rozsah svého oprávnění k hospodářské činnosti nebo jinak vykonávat určitou hospodářskou činnost neoprávněně.

 

§ 83c

 

(1) Organizace, která prokáže oprávněný zájem, se může domáhat toho, aby organizace jednající v rozporu s ustanoveními § 83a a § 83b se zdržela dalšího porušování, odstranila protiprávní stav a nahradila škodu včetně ušlého zisku.

(2) Byly-li jednáním poškozeny zájmy spotřebitelů nebo národního hospodářství, je organizace povinna odvést do státního rozpočtu dvojnásobek částky, kterou neoprávněně získala; na tento dodatkový odvod se však započte částka, kterou je organizace povinna zaplatit jako dodatkový odvod na základě vládního nařízení nebo jiných právních předpisů.

 

44.

§ 84 se vypouští.

 

45.

V § 85 odst. 1 se v poslední větě vypouštějí slova: „ani omezovat“.

 

46.

§ 85 odst. 3 zní:

(3) Smlouva vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, úhradu nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvních povinností. Není-li ve smlouvě stanovena odpovědnost smluvních stran jinak, platí, že odpovídají vůči jiným socialistickým organizacím poměrně podle výše svých podílů na činnosti sdružení. Nestanoví-li smlouva jinak, dělí se účastníci sdružení o zisk podle poměru velikosti podílů, kterými přispěli k jeho dosažení.

 

47.

§ 85 odst. 6 zní:

(6) Na základě smlouvy o sdružení může vzniknout nová socialistická organizace podle zvláštních předpisů nebo po dohodě socialistických organizací se souhlasem ústředního orgánu státní správy příslušného podle předmětu činnosti zakládané organizace. Tento orgán též schvaluje statut nebo stanovy zakládané organizace a jejich změny a vykonává vůči organizaci funkci orgánu hospodářského řízení; o souhlasu se vznikem organizace rozhodne po vyjádření orgánů nadřízených organizacím, které uzavřely smlouvu o sdružení. Přísluší-li vydání souhlasu ke vzniku organizace několika ústředním orgánům státní správy, dohodnou se tyto orgány, který z nich bude vůči založené organizaci vykonávat funkci orgánu hospodářského řízení. Založená organizace se zapisuje do podnikového rejstříku. Členové sdružení ručí za závazky této organizace v případě jejího zániku neomezeně; není-li ve smlouvě stanoveno něco jiného, vypořádají se mezi sebou podle výše svých podílů.

 

48.

§ 85 odst. 7 zní:

(7) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací nebo v případech stanovených ve smlouvě. Organizaci vzniklou na základě smlouvy o sdružení může zrušit též orgán, který vůči ní vykonává funkci orgánu hospodářského řízení.

 

49.

V § 90 se vypouštějí slova: „slovenské národní orgány“.

Čl. II

(1)

Pokud je vládním nařízením upraveno rozepisování závazných úkolů, závazných limitů apod. ústředními orgány, rozumí se tím nadřízené ústřední orgány ve vztahu k organizacím, které řídí.

(2)

Pokud vládní nařízení upravuje způsob placení odvodů do státního rozpočtu, rozumí se tím státní rozpočet příslušné národní republiky podle sídla organizace, nejde-li o platby, které jsou příjmem státního rozpočtu federace.

(3)

Pokud je vládním nařízením svěřena působnost krajským národním výborům, přísluší tato působnost ve Slovenské socialistické republice orgánům podle zákona Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů ve Slovenské socialistické republice.

Čl. III

(1)

Dodatkový odvod podle § 5 odst. 4 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a § 39 odst. 2 vládního nařízení může oborové ředitelství stanovit podniku pro rok 1970 nově, pokud změna nebo stanovení odvodu je nutné v důsledku zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení. V jiných případech může tak oborové ředitelství učinit jen se souhlasem nadřízeného orgánu. Pokud se přerozdělení týká podniků v obou republikách, musí být předem dohodnuto s příslušnými ústředními orgány obou republik. Totéž platí obdobně při přerozdělení podle § 39 odst. 7 a 8 vládního nařízení.

(2)

Ustanovení § 85 odst. 6 a 7 o působnosti orgánu vykonávajícího funkci orgánu hospodářského řízení platí i pro organizace vzniklé na základě smlouvy o sdružení, uzavřené před účinností tohoto nařízení.

Čl. IV

Účinnost vyhlášky hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 139/1965 Sb., o úpravě některých hospodářských závazkových vztahů, ve znění vyhlášky č. 119/1967 Sb. a účinnost vyhlášky hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 18/1968 Sb., o úpravě majetkových sankcí v investiční výstavbě, se prodlužuje do 31. prosince 1970.

Čl. V

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970. 5

Ing. Černík v. r.



Poznámky pod čarou:

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSSR č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

Pro organizace, které podléhají dani ze zisku a dani z jmění podle zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, se nepoužije ustanovení § 3 odst. 6 věty druhé, § 18 odst. 1 písm. a) - d) a odst. 2, - 20 - 22, § 23 - 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 věty druhé, - 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) - d), § 49, § 50 odst. 3, pokud stanoví odchylky, § 64 odst. 1 - 3, § 65 písm. a), c) a d) (pokud jde o vztah k - 59 odst. 1 písm. b)), § 66 písm. b), c) a e), § 67 a 70.

Poznámky pod čarou:
1

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSSR č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce.

5

Pro organizace, které podléhají dani ze zisku a dani z jmění podle zákona č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení, se nepoužije ustanovení § 3 odst. 6 věty druhé, § 18 odst. 1 písm. a) - d) a odst. 2, - 20 - 22, § 23 - 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 věty druhé, - 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) - d), § 49, § 50 odst. 3, pokud stanoví odchylky, § 64 odst. 1 - 3, § 65 písm. a), c) a d) (pokud jde o vztah k - 59 odst. 1 písm. b)), § 66 písm. b), c) a e), § 67 a 70.