Jednací a pracovní řád Národního shromáždění upravuje zásady jeho práce. Podrobněji se v něm upravují práva a povinnosti poslanců i orgánů Národního shromáždění a styky Národního shromáždění navenek, zejména s vládou a ústředními orgány.

Své vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího a pracovního řádu vlastním usnesením.

Zasedání Národního shromáždění svolává president republiky nejméně dvakrát v roce. Zasedání musí být svoláno, žádá-li to aspoň třetina poslanců.

President republiky prohlašuje zasedání za skončené.

Než bude zvoleno nové předsednictvo Národního shromáždění, řídí ustavující schůzi předseda nebo člen dosavadního předsednictva Národního shromáždění.

Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsednictva.

volí presidenta republiky,

projednává návrhy zákonů, které vycházejí od poslanců Národního shromáždění, jeho výborů, jeho předsednictva, presidenta republiky, vlády a Slovenské národní rady,

projednává dlouhodobé plány rozvoje národního hospodářství republiky a zprávy vlády o plnění ročních plánů,

projednává zprávy vlády o činnosti národních výborů, zprávy o sledování a kontrole provádění ústavy a jiných zákonů,

projednává státní rozpočet a státní závěrečný účet,

projednává mezinárodní smlouvy politické, hospodářské smlouvy obecné povahy a smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,

projednává programové prohlášení, které vláda předkládá Národnímu shromáždění po svém jmenování,

projednává zprávy a podněty presidenta republiky,

projednává návrhy, prohlášení a zprávy vlády,

projednává návrhy, podněty a zprávy předsednictva, předsedy a výborů Národního shromáždění,

projednává návrhy, podněty a dotazy poslanců,

jedná o zprávách Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti,

bdí nad zachováním ústavy․ Může zrušit zákon Slovenské národní rady, nařízení nebo usnesení vlády a obecně závazná nařízení krajských národních výborů, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu (čl. 41 odst. 2 ústavy),

volí a odvolává orgány Národního shromáždění,

volí Nejvyšší soud a může odvolat jeho členy.

Řečnici se hlásí o slovo u předsedajícího, pokud není usnesen konec rozpravy nebo pokud neudělí závěrečné slovo zpravodaji.

Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.

Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.

Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomny nadpoloviční většina všech poslanců. K platnosti je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

K přijetí nebo ke změně ústavy, k usnesení o vypovězení války, ke změně státních hranic, jakož i ke zvolení presidenta republiky je zapotřebí souhlasu tří pětin všech poslanců.

Poslanci mohou navrhnout změnu způsobu a pořadí hlasování.

O těchto návrzích rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí hlasování, určí je předseda.

Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

Národní shromáždění se může prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že schůze je neveřejná.

O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotovuje zápis, v němž je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik poslanců bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování. Zápis ověřuje předseda a ověřovatel.

O každé schůzi se vyhotovuje též doslovný zápis.

Národní shromáždění volí ze svého středu předsednictvo o 30 členech. Předsednictvo se skládá z předsedy Národního shromáždění, z místopředsedů, předsedů stálých výborů a z dalších členů předsednictva.

Předsednictvo je voleno na dobu celého volebního období Národního shromáždění. Setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Národní shromáždění nezvolí své předsednictvo.

Předsednictvo Národního shromáždění je ze své činnosti odpovědno Národnímu shromáždění, které je i jeho jednotlivé členy může kdykoliv odvolat.

Předsednictvo Národního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

vykonává pravomoc podle článku 60 ústavy,

usnáší se na pracovním plánu orgánů Národního shromáždění sestaveném zejména na základě návrhů výborů a rady poslanců a usměrňuje a řídí tak činnost Národního shromáždění a jeho orgánů,

projednává a řídí mezinárodní styky Národního shromáždění,

zkoumá účelnost návrhů zákonů podaných poslanci, výbory Národního shromáždění a Slovenskou národní radou. Zamítne-li návrh, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění, která o takové žádosti rozhodne prostým hlasováním bez rozpravy,

přikazuje návrhy zákonů příslušným výborům,

podává závazný výklad jednacího a pracovního řádu,

určuje, kdy se Národní shromáždění sejde ke schůzi a navrhuje mu pořad schůze,

určuje, v jakém pořadí místopředsedové zastupují předsedu,

usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění,

volí své ověřovatele,

pomáhá výměnou zkušeností a poskytováním potřebných informací v rozvíjení činnosti krajských sdružení poslanců Národního shromáždění i práce poslanců Národního shromáždění v obvodech, zejména z hlediska jejich přípravy pro činnost v Národním shromáždění a jeho orgánech,

usnáší se o organizaci Kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím pracovním řádu,

projednává podněty, návrhy, stížnosti apod., a pokud je neprojedná samo, rozhodne o způsobu jejich vyřízení,

deleguje do schůzí výborů k jednotlivým otázkám poslance, kteří nejsou členy výboru,

rozhoduje o žádostech poslanců o dovolené.

řídí schůze Národního shromáždění, schůze předsednictva Národního shromáždění a rady poslanců,

zastupuje Národní shromáždění navenek,

podpisuje zákony a opatření předsednictva Národního shromáždění,

podává Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle čl. 60 odst. 2 ústavy.

Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány stálé výbory.

Národní shromáždění zřizuje stálé výbory: mandátový, ústavně právní, pro plán a rozpočet, průmyslový, zemědělský, zahraniční, kulturní, zdravotní a podle potřeby další stálé výbory.

Pro projednání určitých otázek může Národní shromáždění zřídit výbory dočasné.

Jednotlivé výbory se mohou sejít ke společným schůzím, aby mohly všestranně projednávat některé společné otázky.

Předseda výboru řídí práci výboru a informuje o ní předsednictvo Národního shromáždění.

Výbor si ve své ustavující schůzi zvolí místopředsedu, který zastupuje předsedu ve výboru v době jeho nepřítomnosti, a svého ověřovatele.

Výbory Národního shromáždění opírají se ve své činnosti o spolupráci s pracujícími a jejich organizacemi.

K projednávání závažných otázek výbory přibírají ke své práci kromě zástupců státních orgánů vědce, zlepšovatele, techniky a jiné přední pracovníky hospodářského a kulturního života.

Po projednání návrhu zákona nebo zákonného opatření stanoví výbor zpravodaje, který podá Národnímu shromáždění případně jeho předsednictvu ústní zpravodajskou zprávu.

O návrzích zákonů předkládá výbor Národnímu shromáždění vedle toho též zprávu písemnou, pokud v návrhu zákona provedl nějaké změny.

Jestliže týž návrh zákona nebo zákonného opatření je přikázán k projednání více výborům, mohou výbory takový návrh projednat ve společné schůzi.

Výbory se mohou dohodnout na společném zpravodaji pro Národní shromáždění nebo jeho předsednictvo, a to i v tom případě, neprojednávají-li výbory návrh ve společné schůzi.

Členové vlády se mohou účastnit všech schůzí Národnímu shromáždění nebo jeho orgánů. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

Ve schůzích výborů Národního shromáždění mohou se členové vlády dát zastupovat svými náměstky.

Poslanci Národního shromáždění zvolení ve volebních obvodech na území téhož kraje nebo hlavního města Prahy sdružují se v krajská sdružení poslanců Národního shromáždění.

Na Slovensku jsou členy krajských sdružení poslanců vedle poslanců Národního shromáždění také poslanci Slovenské národní rady.

Krajské sdružení poslanců Národního shromáždění volí ze svého středu svého předsedu.

Na schůzích krajského sdružení poslanců Národního shromáždění jsou projednávány úkoly souvisící s prací Národního shromáždění a jeho orgánů (na Slovensku též s prací Slovenské národní rady a jejích orgánů) a s činností členů krajského sdružení poslanců v obvodech. Usnesení, podněty a připomínky ze schůzí krajských sdružení poslanců Národního shromáždění jsou postupovány Národnímu shromáždění (na Slovensku též Slovenské národní radě).

Krajská sdružení poslanců Národního shromáždění pomáhají při přípravě svých členů k jejich činnosti ve volebních obvodech a v orgánech Národního shromáždění (na Slovensku též v orgánech Slovenské národní rady).

Poslanci napomáhají sjednocovat tvůrčí síly pracujících v úsilí o plný rozvoj socialistické společnosti a za tím účelem udržují s nimi nejužší spojení. Jsou povinni pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti Národního shromáždění. Zejména jsou poslanci povinni vysvětlovat voličům význam zákonů schválených Národním shromážděním a pomáhat tak, aby státní a hospodářské orgány a občané zákony zachovávali. Poslanci si ověřují v denním životě, jak jsou zákony prováděny a jak se osvědčují.

Poslanci jsou povinni při své práci přihlížet k návrhům, stížnostem a přáním občanů a uplatňovat v Národním shromáždění zkušenosti získané ve styku s občany. Spolupracují úzce s národními výbory a v součinnosti s nimi a s organizacemi pracujícího lidu pomáhají provádět zákony a usnesení strany a vlády, zvláště tím, že získávají občany svých volebních obvodů pro plnění úkolů socialistické výstavby a rozvíjejí tvůrčí síly pracujících.

Poslanci mají právo předkládat Národnímu shromáždění návrhy zákonů a jiné návrhy vyplývající z jejich činnosti jako zástupců lidu.

Poslanci jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

Poslanci mají právo požadovat od státních orgánů vysvětlení potřebná pro plnění svých úkolů.

Poslanci národních výborů a všichni občané a organizace pracujících podporují poslance Národního shromáždění v jejich činnosti a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

Poslanci jsou povinni účastnit se všech jednání a prací Národního shromáždění, zvláště účastnit se schůzí Národního shromáždění a jeho výborů, do nichž byli zvoleni.

Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Národního shromáždění nebo jeho orgánů, musí se omluvit.

Poslanec může z vážných příčin žádat o dovolenou.