Čekejte, prosím...
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
142/1960 Sb. znění účinné od 1. 1. 1961 do 31. 12. 1966

142

 

VYHLÁŠKA

generálního ředitele Státní banky Československé

ze dne 8. září 1960

o poskytování provozních úvěrů a uplatňování sankcí

 

Generální ředitel Státní banky československé stanoví podle § 11 odst. 3 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, a podle § 21 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, k provedení vyhlášky ministra financí č. 66/1958 Ú. l., o poskytování úvěrů Státní bankou československou a o platebním a zúčtovacím styku, a na základě dohod s ústředními svazy výrobních a spotřebních družstev:

ČÁST PRVNÍ

(§ 1)

§ 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

(1)

Významné úkoly uložené XI. sjezdem KSČ a vládou republiky všem odvětvím našeho národního hospodářství při zvyšování hmotné a kulturní životní úrovně pracujících vyžadují další rozvíjení materiální a technické základny a zvyšování společenské produktivity práce.

(2)

Proto i provozní úvěr musí být poskytován tak, aby maximálně přispíval k přípravě a zavádění nejvhodnější techniky jako základní podmínky dalšího rychlého růstu společenské produktivity práce, aby pomáhal zabezpečit plnění a společensky žádoucí překračování plánovaných úkolů ve výrobě i v oběhu při dodržování maximální hospodárnosti a vysokého tempa socialistické akumulace a aby působil na ekonomicky správnou tvorbu zdrojů národního hospodářství, včetně vlastních zdrojů hospodářských organizací, i na jejich nejefektivnější využití pro další rychlý rozvoj výrobních sil, pro stále dokonalejší uspokojování společenských a kulturních potřeb pracujících a pro soustavné prohlubování socialistických výrobních vztahů. Bude-li úvěr takto působit, bude tím Státní banka československá sloužit příštímu rozvoji naší socialistické společnosti a přispívat k shromažďování materiálních a kulturních zdrojů potřebných pro její postupný přechod ke komunismu.

(3)

Soustavné rozvíjení a prohlubování socialistické demokracie opírající se o principy demokratického centralismu projevuje se v neustálém zvyšování účinné účasti pracujících na řízení národního hospodářství, správě státu a kulturní výstavbě. Přitom je důležité působit i úvěrem na rychlejší realizaci podnětů pracujících, na zabezpečování souladu místních a dílčích zájmů a potřeb se zájmy a potřebami celospolečenskými a na upevňování centrálního řízení v zásadních otázkách při rozsáhlé decentralizaci pravomoci a odpovědnosti převedené na národní výbory a ostatní společenské a hospodářské organizace.

(4)

Zájem hospodářských organizací na tvorbě vlastních zdrojů a na využití vlastních zdrojů i úvěru pro další rozvoj vytváří hlubší ekonomický vztah mezi hospodářskou činností organizací, jejich vlastními zdroji a úvěrem. Předpokladem všestrannějšího a efektivnějšího využití úvěru v hospodářských organizacích k zrychlení jejich rozvoje je, aby se pracující ve větší míře účastnili rozhodování nejen o vlastních finančních zdrojích hospodářských organizací, ale i o využití úvěru. Pracující v hospodářských organizacích mají zájem na tom, aby organizace požadovaly od banky úvěr jen tehdy, když přispěje v souladu s celospolečenskými zájmy k rozvoji hospodářských organizací, ke zvýšení výroby, k rozvoji dopravy, služeb placených obyvatelstvem, obratu zboží a snížení nákladů, zvýšení produktivity práce a ke zlepšení hospodářských výsledků, nikoli k zakrývání nedostatků. Proto mají vedoucí hospodářských organizací ve spolupráci s orgány Státní banky československé zabezpečovat, aby organizace ROH a pracující byli informováni i o takových otázkách, jako je potřeba úvěru a její důvody, jakož i účelné a efektivní využití úvěru jako finančního zdroje doplňujícího vlastní zdroje hospodářských organizací, a mohli se k těmto otázkám vyjádřit.

(5)

Takto bude Státní banka svou činností a působením úvěru sloužit i ekonomicky a politicky nejúčinnějšímu a nejúčelnějšímu rozvoji tvůrčí iniciativy pracujících a jejich účasti na hospodářské a kulturní výstavbě socialistické republiky ve prospěch celé společnosti i každého jejího příslušníka.

ČÁST DRUHÁ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 2-15)

§ 2

Podle této vyhlášky poskytuje Státní banka československá (dále jen "banka") úvěry a uplatňuje sankce vůči hospodářským organizacím státního socialistického sektoru a výrobním a spotřebním družstvům (dále jen "organizacím"). Na jednotná zemědělská družstva se tyto směrnice nevztahují. Ustanovení této vyhlášky o poskytování úvěrů na oběžné prostředky (část III) platí tehdy, jestliže pro jednotlivá odvětví (např. vnitřní a zahraniční obchod, zemědělství apod.) není stanoveno něco jiného.

§ 3

(1)

Na žádost organizací poskytuje banka tyto provozní úvěry:

a)

úvěry na oběžné prostředky:

aa)

na zásoby, ab) na náklady, ac) na pohledávky za odběrateli;

b)

úvěrové výpomoci: ba) platební úvěr,

bb)

úvěr na mzdy;

c)

jiné úvěry: ca) úvěr na doplnění vlastních oběžných prostředků, cb) zvláštní platební úvěry.

(2)

V jednotlivých odvětvích může banka poskytovat další provozní úvěry.

§ 4

Provozní úvěry se poskytují organizacím podle nejdůležitějších základních účelů, popřípadě objektů úvěrování na jednom, popřípadě více úvěrových účtech. Všechny provozní úvěry posuzuje banka ve vzájemné souvislosti se zřetelem k nejefektivnějšímu využití prostředků vlastních i úvěrových.

§ 5

Při poskytování provozních úvěrů se používá metody úvěrování podle obratu, nebo metody úvěrování podle stavu, popřípadě kombinované (smíšené) metody úvěrování.

§ 6

O soustavě úvěrových účtů v rámci platné účtové osnovy banky a metodách úvěrování jednotlivých odvětví rozhoduje ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky v dohodě s příslušným ústředním orgánem, s výjimkou případů uvedených v § 25. Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může po dohodě s příslušným ústředním orgánem přenést tuto pravomoc na ředitele krajských poboček, popřípadě poboček banky. V takovém případě ředitel příslušné pobočky banky určuje soustavu úvěrových účtů a metody úvěrování v dohodě s příslušným podnikem.

§ 7

(1)

Při poskytování provozních úvěrů vycházejí pobočky banky z rozpisu schváleného úvěrového plánu. Přitom přihlížejí k celkové hospodářské situaci organizace a prověřují, zda požadovaný úvěr bude využit efektivně k plnění plánovaných úkolů, k společensky žádoucímu překračování plánu, popřípadě k urychlenému odstranění přechodných nedostatků a závad v hospodaření.

(2)

Poskytuje-li se úvěr na přechodné překlenutí nedostatku prostředků při neplánovaném vývoji hospodaření organizace, pobočka banky požaduje, aby vedení organizace ve spolupráci s odborovou organizací projednalo odstranění nedostatků a závad v hospodaření s pracujícími.

§ 8

Není-li stanoveno něco jiného, dává souhlas k poskytnutí úvěru organizaci ředitel pobočky banky, popřípadě jím zmocněný zástupce.

§ 9

(1)

Při poskytování úvěru vychází pobočka banky ze zásad stanovených předpisy o vlastních finančních zdrojích a o vlastních oběžných prostředcích hospodářských organizací, popřípadě z dohod s družstevními svazy o způsobu používání vlastních oběžných prostředků.

(2)

Jestliže jsou podniky povinny podle příslušných předpisů krýt normativy plně vlastními a jim podobnými oběžnými prostředky, poskytují pobočky banky podnikům provozní úvěry jen na oběžné prostředky převyšující normativ. 1

(3)

Při přechodném nedostatku vlastních zdrojů na doplňování vlastních oběžných prostředků (obratového fondu), které jsou předpokládány ve finančním plánu organizací, mohou organizace na doplnění vlastních oběžných prostředků obdržet úvěr.

(4)

Mají-li organizace v provozu volné zdroje, popř. použily jich neefektivně, přihlíží k nim pobočka banky při poskytování, popř. splácení provozního úvěru.

§ 10

(1)

Částek poskytnutých provozních úvěrů se používá na splacení provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě a na splacení splatných provozních úvěrů, přičemž se přednostně splácí úvěr se starší splatností․ Zbývající částka se převádí na obratový, běžný nebo jiný účet.

(2)

Ve shodě s účelovým určením úvěru a používanou metodou úvěrování se částek poskytovaných provozních úvěrů může používat k přímé úhradě závazků organizací, a to výjimečně i při existenci splatných úvěrů, popřípadě úvěrů nesplacených ve lhůtě, jestliže je tato výjimka povolena v podmínkách pro poskytnutí jednotlivých druhů provozních úvěrů, popřípadě v jednotlivých případech, ředitelem pobočky banky.

§ 11

(1)

Pobočky banky stanoví lhůty splatnosti provozních úvěrů podle předmětu a způsobu úvěrování zejména v souladu s plánem oběžných prostředků, projednaným s pobočkou banky a jí schváleným, popřípadě s přihlédnutím k jiným ukazatelům v plánu organizace a k tvorbě vlastních zdrojů organizace.

(2)

Lhůta splatnosti provozních úvěrů může být v odůvodněných případech prodloužena. 2

§ 12

Organizace jsou povinny splácet provozní úvěry ve lhůtách stanovených pobočkou banky, nezajištěné úvěry pak ihned po jejich zjištění, a to přednostně z nově poskytovaných provozních úvěrů, pokud se jich nepoužívá k přímé úhradě závazků, a dále z prostředků obratového (běžného), popř. jiného účtu provozních prostředků.

§ 13

Organizace i pobočky banky provádějí prověrky zajištění provozního úvěru ve lhůtách a způsobem stanoveným pro jednotlivé druhy úvěrů.

§ 14

Pobočky banky jsou povinny provádět rozbory používání a splácení provozních úvěrů a požadovat od organizací opatření k efektivnějšímu využití vlastních zdrojů i úvěru a k odstranění zjištěných nedostatků a závad za účelem zajištění návratnosti poskytnutých úvěrů.

§ 15

Není-li možno dosáhnout odstranění nedostatků v práci organizace a zlepšení hospodářských výsledků přímým jednáním mezi pobočkou banky a organizací, event. i jejím nadřízeným orgánem, uplatňuje banka sankce s cílem působit na organizaci, aby zajistila řádné plnění plánovaných úkolů.

ČÁST TŘETÍ

ÚVĚRY NA OBĚŽNÉ PROSTŘEDKY (§ 16-118)

Díl 1

PLÁN OBĚŽNÝCH PROSTŘEDKŮ (§ 16-22)

§ 16

Při poskytování úvěrů na oběžné prostředky (úvěrů na zásoby, náklady, popřípadě i pohledávky za odběrateli) vycházejí pobočky banky z prověřených a bankou schválených ročních a čtvrtletních plánů oběžných prostředků sestavovaných organizacemi.

§ 17

Roční plán oběžných prostředků předkládají organizace pobočkám banky v rámci finančního plánu. Roční plán oběžných prostředků se stává podkladem pro poskytování provozních úvěrů, je-li v souladu s projednanými ročními, popřípadě podrobněji členěnými úvěrovými přísliby a schváleným ročním úvěrovým plánem.

§ 18

(1)

Čtvrtletní plán oběžných prostředků (příloha č. 1) sestavují organizace, kterým pobočka banky poskytuje úvěr na oběžné prostředky anebo které budou během čtvrtletí žádat o poskytnutí úvěrů. Čtvrtletní plán je členěn podle jednotlivých měsíců. Je-li hospodářská činnost organizace podstatně ovlivňována vlivy mimopodnikovými, může dát ředitel úvěrové správy ústředí banky pro příslušné odvětví a ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k rozpisu čtvrtletního plánu oběžných prostředků na počátku jednotlivých měsíců.

(2)

Čtvrtletní plán oběžných prostředků musí vycházet z ročního plánu oběžných prostředků a z rozboru dosavadního plnění plánu a musí být zaměřen na zajištění plánovaných ukazatelů ročního plánu.

§ 19

Jestliže se v podnikovém plánu předpokládá zvýšení, popřípadě snížení normativů proti předcházejícímu čtvrtletí, rozdělí organizace toto zvýšení (snížení) na jednotlivé měsíce rovnoměrně, popřípadě v odůvodněných případech v dohodě s pobočkou banky odchylným způsobem.

§ 20

Organizace, kterým pobočka banky poskytuje úvěry na oběžné prostředky, jsou povinny zavázat se ke splácení úvěru v souladu se čtvrtletním, popřípadě ročním plánem oběžných prostředků a poskytuje-li se úvěr na dobu delší než jeden rok, v souladu s ukazateli pětiletého plánu.

§ 21

(1)

Čtvrtletní plán oběžných prostředků předkládají organizace úvěrující pobočce banky nejdéle do 15 dnů po začátku čtvrtletí (v 1. čtvrtletí do 20 dnů).

(2)

Podle potřeby vydávají jednotlivé ústřední orgány v dohodě s ústředím banky pokyny pro sestavování čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

§ 22

Pobočky banky prověřují, zda ročním, popřípadě čtvrtletním plánem bude zajištěno efektivní využití úvěru k plnění, popřípadě k společensky žádoucímu překračování úkolů podnikového plánu a zda je plán organizace v souladu s rozpisem úvěrového plánu a s úvěrovými přísliby.

Díl 2

ÚVĚRY NA ZÁSOBY (§ 23-68)

§ 23

Úvěrem na zásoby pomáhá banka organizacím k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, při tvorbě kompletačních a odbytových zásob umožňujících lepší zásobování národního hospodářství a působí na snižování spotřebitelských zásob, dodržování sortimentu zásob, zhospodárňování a zrovnoměrňování výroby a zrychlování obrátky zásob.

§ 24

Banka poskytuje organizacím tyto úvěry na zásoby:

a)

na sezónní a jiné krátkodobé potřebné zásoby surovin, základního materiálu a nakupovaných polotovarů, pomocného materiálu, obalů, náhradních součástek pro opravy, paliva, drobných a krátkodobých předmětů na skladě, nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, hotových výrobků, zboží, jakož i odeslaného a nevyfakturovaného zboží, na sezónní nedokončenou výrobu a zásoby neprůmyslových hospodářství, popřípadě sezónní zásoby jiných materiálových hodnot uvedené v plánu oběžných prostředků.

Ředitel pobočky banky může povolit poskytování úvěru i na drobné a krátkodobé předměty v používání, jestli=že jsou organizací řádně evidovány a odpisovány.

Sezónními zásobami se rozumí jakékoli dočasné plánované nahromadění zásob následkem nerovnoměrného rozložení plánovaného nákupu, spotřeby, průběhu výroby, odbytu nebo dopravy během roku, které je nezbytné pro zajištění plánované výroby a realizace. Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popř. výrobní hospodářská jednotka vymezily seznamem sezónní zásoby, na které se poskytuje úvěr.

Jinými krátkodobými potřebnými zásobami se rozumějí zásoby, které se během roku nahromadily z jiných důvodů než uvedených v předcházejícím odstavci a které organizace použije k plnění plánovaných úkolů do konce 1. čtvrtletí příštího roku.

Banka může požadovat, aby příslušný ústřední orgán, popřípadě výrobní hospodářská jednotka vydaly seznam výrobků nebo jejich skupin, které mají omezený odbyt a u nichž se nepovoluje nadplánovaná výroba a které proto nebudou úvěrovány.

V rámci sezónních a jiných krátkodobých potřebných zásob poskytuje banka úvěr na zásoby potřebné k výzkumu, k aplikovanému výzkumu, k vývoji a k výrobě prototypů pro odběratele;

b)

na dlouhodobé potřebné zásoby (dlouhodobé předzásobení, dlouhodobé kompletační a odbytové zásoby). Dlouhodobé potřebné zásoby jsou takové zásoby, které byly kvůli maximální hospodárnosti při plném dodržení plánovací disciplíny dovezeny, vyrobeny nebo vykoupeny v rozsahu převyšujícím potřebu výrobců nebo odběratelů plánovanou do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Ředitel úvěrové správy ústřední banky může povolit úvěrování dlouhodobých potřebných zásob vzniklých z jiných důvodů.

Úvěr na dlouhodobé potřebné zásoby poskytují pobočky banky jen vybraným organizacím na základě dohody jejich ústředních orgánů s ústředím banky, zpravidla podle zvláštního seznamu a zvláštní oddělené evidence;

c)

vyjímečně i na nepotřebné zásoby. Nepotřebnými zásobami se rozumějí nahromaděné zásoby, o nichž organizace neprokáže, že jich použije k plnění plánovaných úkolů nejpozději do konce prvého čtvrtletí příštího roku a u nichž přitom nejde o sezónní, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

§ 25

(1)

Úvěry na zásoby uvedené v § 24, poskytuje banka na zvláštním, popř. na prostém úvěrovém účtě.

(2)

Je-li třeba prohloubit kontrolu některé skupiny nebo některého druhu zásob, může pobočka banky pro poskytování úvěru na takovou skupinu nebo takový druh zásob otevřít samostatné úvěrové účty v rámci analytické evidence banky, schválené ústředím banky. O úvěrování některé skupiny nebo některého druhu zásob na samostatném úvěrovém účtě rozhoduje ředitel pobočky banky.

Oddíl 1

Úvěrování zásob podle stavu na prostém úvěrovém účtě

Podklady pro poskytování úvěru (§ 26-39)

§ 26

Organizacím úvěrovaným podle stavu poskytují pobočky banky úvěry:

a)

podle zpráv o stavu zásob (oběžných prostředků),

b)

podle účetních výkazů

c)

podle plánu oběžných prostředků, popř. rozpisu plánovaného obratu zásob.

§ 27

(1)

Zprávu o stavu zásob předkládá organizace pobočce banky, když žádá o poskytnutí úvěru na zásoby a v případě uvedeném v § 39. Organizace je povinna předložit bance tuto zprávu okamžitě po jejím vystavení, popř. ve lhůtě dohodnuté s pobočkou banky.

(2)

Jestli-že organizace požaduje úvěr podle účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob jen s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech.

(3)

Ve zprávě o stavu zásob uvádí organizace zásoby na skladě i zásoby na cestě. Zásoby v úschově u dodavatele nebo u odběratele uvádí organizace jen tehdy, dá-li ředitel pobočky banky souhlas k jejich úvěrování. Materiál přijatý ke zpracování se ve zprávě o stavu zásob neuvádí.

§ 28

Organizace oceňují ve zprávě o stavu zásob zásoby podle předpisů o vedení účetní evidence o zásobách s těmito odchylkami:

a)

nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby a hotové výrobky se oceňují pro potřeby úvěrování ve skutečných vlastních nákladech, nejvýše však v plánovaných vlastních nákladech; ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může v dohodě s příslušným ústředním orgánem povolit vyjímku z tohoto ustanovení. Pro jednotlivou organizaci povoluje výjímku ředitel pobočky banky;

b)

pokud oceňování zásob podle účetní evidence organizací neodpovídá jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě (např. obaly), může ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky stanovit oceňování těchto zásob pro potřeby úvěrování odpovídající jejich skutečné, popřípadě plánované hodnotě.

§ 29

(1)

Pobočky banky jsou povinny projednat s organizacemi takové členění zásob ve zprávách o stavu zásob, aby mohly zajistit stanovení výše úvěru na sezónní a jiné potřebné zásoby a soustavné prověřování efektivnosti využití zásob. Za tímto účelem uvádějí organizace zvlášť zásoby úvěrované na samostatných úvěrových účtech, popř. zásoby, které se samostatně vykazují (např. dlouhodobé potřebné zásoby), a zvlášť zásoby vyloučené z úvěrování, nadplánové a takové zásoby, které nebudou upotřebeny do konce 1. čtvrtletí příštího roku, nejde-li o sezónní, popř. dlouhodobé potřebné zásoby, jakož i zásoby s omezenými odbytovými možnostmi, uvedené ve zvláštních seznamech vydaných příslušným ústředním úřadem.

(2)

Z úvěrování se vylučují zejména zásoby jsoucí na cestě nad lhůty určené dohodou mezi organizací a pobočkou banky, zásoby přebytečné, nelikvidní, nevhodné pro použití, zmetkovité, špatně uskladněné, popř. znehodnocené.

§ 30

(1)

Organizace je povinna uvádět ve zprávě o stavu zásob:

a)

normativy, popřípadě vlastní a jim podobné oběžné prostředky v souladu s čtvrtletním plánem oběžných prostředků,

b)

celkový stav závazků vůči dodavatelům zásob, zálohy odběratelů a příslušné korektivy,

c)

všechny ostatní zdroje, které jsou volné nebo použité neefektivně (například ke krytí imobilizace oběžných prostředků); přitom organizace vychází z poslední rozvahy nebo z jiných posledně známých stavů, a ze svého platebního kalendáře.

(2)

Jestliže se stav závazků vůči dodavatelům zásob neodchyluje podstatně od korektivu na dovatele, nebo dochází-li jen ke krátkodobým odchylkám od korektivu na dodavatele, může dát ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci souhlas k tomu. aby se ve zprávě o stavu zásob neuváděly závazky vůči dodavatelům zásob, anebo se uváděly ve výši dohodnuté při předložení čtvrtletního plánu oběžných prostředků.

§ 31

(1)

Organizace, které řádně hospodaří se zásobami a pečují o jejich efektivní využití, zejména jsou-li pověřeny tvorbou odbytových zásob, mohou požádat pobočku banky o zálohové poskytování úvěru na zásoby v průběhu jednotlivých měsíců do výše plánovaného měsíčního zvýšení zásob, a to bez předkládání zpráv o zásobách. Souhlas k tomuto postupu dává ředitel pobočky banky.

(2)

Organizace i pobočka banky musí při tomto způsobu poskytování úvěru soustavně dbát, aby nedocházelo k neúčelnému čerpání úvěru a k hromadění volných prostředků na obratovém účtě organizace.

Stanovení výše úvěru a způsob jeho použití

§ 32

Pobočka banky stanoví hodnotu sezónních a jiných potřebných zásob, na něž může poskytnout úvěr, tak, že od celkové hodnoty zásob odečte tyto položky:

a)

zásoby vyloučené z úvěrování ( § 29) a zásoby převyšující stav čtvrtletního plánu oběžných prostředků, nebyly-li přijaty k úvěrování,

b)

zásoby úvěrované na jiných úvěrových účtech,

c)

normativy zásob

§ 33

Pobočka banky poskytuje úvěr na

a)

zaplacení sezónní a jiné potřebné zásoby,

b)

zaplacení dosud nezaplacených zásob.

§ 34

(1)

Pobočky banky určí zaplacené úvěrovatelné zásoby tím způsobem, že od hodnoty zásob zjištěné podle § 32 odečte celý nadplánový stav závazků vůči neinvestičním dodavatelům (závazky vůči dodavatelům zásob snížené o korektiv na dodavatale).

(2)

Jestliže pobočka banky povolila organizaci při úvěrování podle stavu neuvádět ve zprávě o stavu zásob závazky vůči dodavatelům zásob ( § 30, odst. 2), považuje celé zásoby za zaplacené.

§ 35

Při stanovení výše úvěru na zásoby přihlíží pobočka banky dále k zálohám odběratelů přesahujícím příslušné korektivy, jakož i k ostatním zdrojům použitelným ke krytí sezónních a jiných potřebných zásob, pokud jich organizace nepoužila na krytí pohledávek za odběrateli.

§ 36

(1)

Pobočka banky poskytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených zásob až do výše nadplánových závazků vůči dodavatelům, přičemž nakupované zásoby proplácí při splatnosti přímo na vrub úvěrového účtu. Na žádost organizace může pobočka banky proplatit zúčtovací doklady z úvěru na zásoby před lhůtou splatnosti.

(2)

Má-li organizace úvěr nesplacený ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky úvěr jen na zaplacené zásoby a neposkytuje úvěr na zaplacení dosud nezaplacených výrobních zásob s vyjímkou případů, kdy jsou splněny podmínky pro poskytování platebních úvěrů.

Splácení úvěru

§ 37

(1)

Splátky úvěrů stanoví pobočka banky v souladu s prověřeným čtvrtletním plánem oběžných prostředků a s tvorbou a použitím vlastních zdrojů organizace takovým způsobem, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

(2)

Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na zásoby související s řešením úkolů nové techniky pro odběratele, stanoví lhůty splatnosti úvěru po uzavření hospodářské smlouvy v souladu s termíny v ní stanovenými.

§ 38

Jestliže skutečné snížení zásob je nižší než předpokládá plán, a tento vývoj není způsoben hromaděním zásob s omezeným odbytem, může organizace požádat pobočku banky, aby splátka úvěru byla vyúčtovány jen podle skutečného poklesu zásob, ovšem za předpokladu, že organizace provádí opatření k dodržování plánovaného snížení zásob. V takovém případě předkládá organizace dodatkový plán snížení stavu těchto zásob podle zvláštních předpisů.

§ 39

(1)

Pobočka banky může s přihlédnutím k tvorbě vlastních zdrojů a k jejich použití, popřípadě k vývoji prostředků na obratovém účtě požadovat splacení úvěru před dobou splatnosti, popřípadě splacení větší částky, než bylo určeno.

(2)

Jestliže k vyššímu poklesu zásob, než předpokládal plán, je organizace povinna ihned splatit úvěr v odpovídající výši. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost neplní, může od organizace požadovat předkládání zpráv o stavu zásob ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru.

Oddíl 2

Úvěrování zásob podle obratu na zvláštním úvěrovém účtě (§ 40-54)

§ 40

(1)

Na zvláštním úvěrovém účtě poskytuje banka organizacím úvěr na sezónní a jiné krátkodobé, popřípadě dlouhodobé potřebné zásoby.

(2)

U organizací průmyslu nesezónního, jejichž zásoby se pohybují v rámci normativů, se při úvěrování podle obratu zpravidla používá sdruženého úvěrování podle § § 111 až 118.

§ 41

Při poskytování a splácení úvěru vycházejí organizace a pobočky banky z prověřeného čtvrtletního plánu oběžných prostředků, ze zpráv o stavu zásob a z účetních výkazů.

§ 42

(1)

Organizace mohou čerpat úvěr ze zvláštního úvěrového účtu na proplácení nákupu zásob bez omezení, pokud využijí zásob efektivně k plnění a společensky žádoucímu překračování plánu, zajišťují tvorbu komletačních a odbytových zásob a soustavné zrychlování obratu zásob, nepřipouštějí hromadění bezobrátkových zásob a spotřebovávají (realizují) zásoby podle oběžných prostředků.

(2)

Nemá-li organizace potřebné prostředky na obratovém účtě, poskytuje pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu úvěr i na přepravné vždy na dobu tří dnů.

(3)

Ředitel pobočky banky může dát souhlas k proplácení všech přepravních výkonů ze zvláštního úvěrového účtu za předpokladu, že jde převážně o přepravné placené za nakupované zásoby.

(4)

Úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky poskytují pobočky banky na zvláštním úvěrovém účtě během měsíce na podkladě zprávy o stavu zásob (příloha č. 2), kterou organizace předložila. Jde-li však o organizace, která plní základní ukazatele podnikového plánu a pečuje o efektivní využití oběžných prostředků, může ředitel pobočky banky povolit, aby byl organizaci poskytován úvěr na nedokončenou výrobu a hotové výrobky podle plánu oběžných prostředků. V takovém případě se poskytuje úvěr podle plánovaného zvýšení nedokončené výroby a hotových výrobků, zmenšeného o plánovanou spotřebu výrobních zásob a realizaci nakupovaných zásob.

§ 43

(1)

Splátky úvěru stanoví pobočka banky na počátku každého měsíce po dohodě s organizací a s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob, realizaci nakupovaných zásob a změnám ve stavu nedokončené výroby a hotových výrobků, jakož i s přihlédnutím k tvorbě a použití vlastních zdrojů organizace.

(2)

Jestliže má dojít během měsíce podle plánu oběžných prostředků ke snížení nedokončené výroby, popřípadě hotových výrobků úvěrovaných na zvláštním úvěrovém účtě, zvýší banka splátky úvěru vypočtené podle plánované spotřeby výrobních zásob a realizace nakupovaných zásob o plánované snížení nedokončené výroby a hotových výrobků.

(3)

Jestliže organizace překračuje plánovaný nákup, výrobu, popřípadě odbyt, projedná pobočka banky s organizací zvýšení splátek úvěru stanovených podle čtvrtletního plánu oběžných prostředků, s přihlédnutím k překračování plánu za předchozí měsíc (měsíce), popř. přechod ke splácení úvěru podílem připadajícím ve fakturaci na spotřebované výrobní zásoby.

§ 44

(1)

Splátku úvěru stanovenou na měsíc rozdělí pobočka banky na dílčí splátky úvěru (např. na denní, třídenní, pětidenní splátková období) v dohodě s organizací tak, aby to mělo vliv na zrovnoměrnění výroby a odbytu a aby se přihlédlo k nutným nerovnoměrnostem ve výrobě a odbytu. Při rozdělování splátek úvěru postupují pobočky tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace, přičemž vycházejí z platebního kalendáře organizace.

(2)

Má-li organizace trvalý přebytek prostředků, dohodne s ní pobočka denní splátky, popřípadě splátky uprostřed nebo na počátku stanoveného splátkového období.

§ 45

Splátky úvěru vyúčtovává pobočka banky ve stanovené dny z obratového účtu na zvláštní úvěrový účet. Dochází-li u organizace trvale k přebytku prostředků na obratovém účtě, který není možno odstranit ani stanovením denních splátek úvěru, dohodne pobočka banky s organizací splácení úvěru přímo z docházejících příjmů; v tomto případě převádí pobočka banky ze zvláštního úvěrového účtu na obratový účet část příjmů způsobem dohodnutým s organizací.

§ 46

(1)

Jestliže organizace bez vlastní viny nedodržuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě nesnižuje podle plánu nedokončenou výrobu a zásoby hotových výrobků úvěrované na zvláštním úvěrovém účtě, může během měsíce požádat pobočku banky o prolongaci splátek úvěru. 2

(2)

Jestliže organizace překračuje plánovanou spotřebu výrobních zásob, popřípadě snižuje stavy nedokončené výroby a hotových výrobků ve větším rozsahu, než bylo plánováno, je povinna oznámit tuto skutečnost pobočce banky, a odpovídajícím způsobem zvýšit splátky úvěru. Zjistí-li pobočka banky, že organizace tuto povinnost soustavně neplní, může od ní požadovat předkládání zpráv o zásobách ke stanoveným dnům.

§ 47

Jestliže e plátky úvěru vyúčtování podílem z fakturace ( § 43 odst. 3), porovnává pobočka banky před koncem měsíce, popřípadě i v jiných lhůtách, skutečné splátky úvěru s plánovanými a požaduje eventuálně jejich plnění.

§ 48

(1)

Nesplatila-li organizace úvěr ve lhůtě, poskytuje jí pobočka banky bez zvláštní žádosti nové úvěry na zvláštním úvěrovém účtě po dobu 10 dnů po vzniku úvěru naplaceného ve lhůtě.

(2)

Jestliže příčiny finančních obtíží nemohou být v této lhůtě odstraněny, může organizace požádat pobočku banky o další poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě, přičemž předloží plán opatření k odstranění závad, jimiž bude zajištěna návratnost poskytování úvěru. Souhlas k dalšímu poskytování úvěru při úvěru nesplaceném ve lhůtě dává ředitel pobočky banky.

§ 49

Jestliže organizace nežádoucím způsobem hromadí zásoby, neplní základní ukazatele plánu, anebo má jiné nedostatky ve svém hospodaření, popřípadě je v trvalých finančních obtížích, rozhodne ředitel pobočky banky o zpřísnění podmínek pro poskytování úvěru ze zvláštního úvěrového účtu. V takovém případě se zavádí:

a)

výdajový limit nebo

b)

poskytování úvěru s přihlédnutím k výši docházejících příjmů, nebo

c)

poskytování úvěru s přihlédnutím k výši splátek na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve stanovené lhůtě vždy od počátku měsíce anebo

d)

stanovení maximální hranice k čerpání úvěru.

§ 50

Výdajový limit (na čtvrtletí, popřípadě na měsíc) se stanoví podle plánovaného nákupu zásob.Jestliže při plánování nákupu zásob organizace nepřihlédla k likvidaci nadnormativních zásob, může pobočka banky snížit výdajový limit o částku odpovídající těmto zásobám. Organizace, která žádoucím způsobem překračuje plán hrubé hodnoty výroby, nebo která nakupuje kvalitnější suroviny místo původně plánovaných, může požádat o zvýšení výdajového limitu. V takovém případě se výdajový limit úměrně zvýší. Jestliže u organizace dochází k nerovnoměrným dodávkám, může se výdajový limit zvýšit na vrub výdajového limitu pro příští čtvrtletí.

§ 51

(1)

Poskytuje-li se organizaci úvěr s přihlédnutím k docházejícím příjmům, stanoví se podle příjmů organizace za stanovené období (např. za uplynulý týden) výdajový limit na další období.

Při stanovení výdajového limitu se postupuje takto: podle plánu organizace se určí koeficient poměru mezi plánovanými příjmy a plánovanými materiálovými náklady

 

(plánované materiálové náklady

----------------------------- = koeficient).

plánované příjmy

 

Koeficientem se vynásobí částka příjmů připsaných ve prospěch obratového účtu organizace za předchozí týden. Takto zjištěná částka představuje výdajový limit pro poskytování úvěru na zvláštním úvěrovém účtě v příštím týdnu.

(2)

Pobočka banky může zvýšit výdajový limit, jestliže organizace plánuje zvýšení zásob.

§ 52

Poskytuje-li pobočka banky nový úvěr s přihlédnutím k výši splátek úvěru na zvláštní úvěrový účet a ke snížení úvěru nesplaceného ve lhůtě od počátku měsíce, postupuje takto:

úhrady ze zvláštního úvěrového účtu se provádějí běžně do výše splátek provedených od počátku měsíce z obratového účtu na zvláštní úvěrový účet a do výše částky, o niž se úvěr nesplacený ve lhůtě od počátku měsíce snížil. Jestliže organizace plánuje zvýšení zásob, může pobočka banky povolit čerpání úvěru zvýšené o plánované zvýšení sezónních a jiných potřebných zásob.

§ 53

Maximální výši úvěru stanoví pobočka banky s přihlédnutím k dosud poskytnutému úvěru, k nezbytným nepravidelnostem v průběhu zásobování, výroby nebo odbytu, k žádoucímu zvyšování stavu zásob a k výši vlastních a jim podobných oběžných prostředků, popřípadě volných zdrojů použitelných ke krytí zásob.

§ 54

Je-li výdajový limit, popřípadě maximální hranice úvěru vyčerpána, zastavuje pobočka banky další poskytování úvěru s vyjímkou úvěru na výkup, na přepravné a úvěru na debetní zůstatek započtení v mezipodnikové zúčtovně ze zvláštního úvěrového účtu až do stanovení dalšího výdajového limitu. V tomto případě se neproplacené zúčtovací doklady pozastavují. Nákup se však ani v takovémto případě neproplácí z obratového účtu.

Oddíl 3

Úvěry na nepotřebné zásoby (§ 55-62)

§ 55

Banka pomáhá organizacím úvěrem při dočasných poruchách v zásobování, výrobě a odbytu vedoucích k přechodnému nahromadění nepotřebných zásob, aby jim umožnila urychlené odstranění nedostatků a zajištění efektivního využívání zásob.

§ 56

Na nově vzniklé nepotřebné zásoby, které se staly nepotřebnými v důsledku zhospodárnění výroby (např. snížení spotřeby při plnění plánu) nebo z jiných příčin organizací nazaviněných (např. vládou nebo ministerstvem nařízená změna plánu výroby), poskytují pobočky banky úvěr jen za těchto podmínek:

a)

je-li vedena zvláštní evidence pro tyto zásoby podle pokynů jednotlivých ústředních orgánů, jsou-li tyto zásoby odděleně uskladněny nebo viditelně označeny;

b)

zajistí-li organizace hospodárné využití těchto zásob ve lhůtách uvedených v § 57. Podmínka, aby organizace zajistila hospodárné využití nepotřebných zásob, je splněna zejména tehdy, prokáže-li organizace reálnost likvidace zásob prodejem těchto zásob jiným organizacím, nebo jejich spotřebou při plnění plánovaných úkolů v příštím roce.

§ 57

(1)

Pobočka banky poskytuje úvěr na nepotřebné zásoby, které jsou likvidovány do 6 měsíců, se souhlasem ředitele pobočky banky a na zásoby, které budou likvidovány do 12 měsíců, se souhlasem ředitele krajské pobočky banky.

(2)

Tato doba se počítá ode dne, kdy byly tyto zásoby poprvé zahrnuty do výkazu, jímž byl vykázán vznik nepotřebných zásob, popřípadě ode dne, kdy byly zjištěny.

(3)

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může ve vyjímečných případech povolit poskytnutí úvěru na delší dobu.

§ 58

(1)

Jestliže nepotřebné zásoby vznikly zaviněním organizace (např. při nadměrném nákupu, neplnění plánu výroby sortimentu), nebo jestliže soustavně rostou anebo jestliže e organizace nestará o jejich řádnou evidenci a likvidaci, banka úvěr na tyto zásoby neposkytuje.

(2)

Ve vyjímečných případech může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky souhlas k tomu, aby banka tyto zásoby úvěrovala, s tím, že vůči organizaci uplatní sankce podle sedmé části, popř. že bude jako podmínku pro poskytnutí úvěru požadovat stanovení nákupního limitu nadřízeným orgánem, nebo předepsání úrokových nákladů k náhradě pracovníkům, kteří nahromadění těchto zásob zavinili.

§ 59

Úvěrování zásob, které organizace vykázaly jako nepotřebné na počátku roku při sestavování ročního plánu a které není možno úvěrovat podle § § 56 - 57, se podle potřeby upravuje zvláštními příkazy generálního ředitele banky.

§ 60

(1)

Úvěr na nepotřebné zásoby poskytuje banka na samostatném prostém úvěrovém účtě.

(2)

Vyskytují-li se však nepotřebné zásoby v jednotlivých odvětvích v menším rozsahu, může ředitel příslušné úvěrové právy ústředí banky pro celé odvětví, anebo ředitel pobočky banky pro jednotlivou organizaci dát souhlas k jejich společnému úvěrování s ostatními zásobami. V takovém případě je však organizace i nadále povinna plánovat, evidovat a vykazovat nepotřebné zásoby odděleně.

§ 61

(1)

Organizace, která žádá o poskytnutí úvěru na nepotřebné zásoby, předkládá pobočce banky:

a)

zprávu o stavu zásob (příloha č. 2)

b)

plán likvidace nepotřebných zásob.

(2)

Jestliže organizace žádá o úvěr na podkladě účetních výkazů, předloží současně zprávu o stavu zásob s údaji, které nejsou obsaženy v účetních výkazech. Přitom musí zvlášť uvést nepotřebné zásoby, které neodpovídají podmínkám pro poskytování úvěru podle těchto směrnic.

§ 62

Pro poskytování a splácení úvěru na nepotřebné zásoby platí, pokud není stanoveno něco jiného, ustanovení třetí části dílu 2 oddílu 1.

Oddíl 4

Prověrky zajištění úvěru na zásoby (§ 63-68)

§ 63

Organizace a pobočky banky jsou povinny soustavně prověřovat v úzké vzájemné spolupráci, zda se úvěrů na zásoby efektivně využívá a zda jsou materiálově zajištěny, odhalovat rezervy, hledat možnosti k odstranění zásob maloobrátkových a bezobrátkových, jakož i zásob s omezeným odbytem a tak působit k lepšímu a efektivnějšímu využití všech zásob. Současně prověřují, jak se plní úkoly v tvorbě zásob odbytových a kompletačních. Za tím účelem prověřují zajištění úvěru podle účetních výkazů, podle běžné účetní evidence a ve skladech organizací.

§ 64

(1)

Pobočky banky provádějí prověrky zajištění úvěru na zásoby především podle účetních výkazů; jde-li o samostatně úvěrovanou skupinu nebo druh zásob, který není uveden v účetních výkazech v samostatné položce, provádějí prověrku zajištění podle údajů běžné účetní evidence, které v těchto případech předkládají organizace bance s účetními výkazy.

(2)

Prověrku zajištění úvěru na zásoby provádějí pobočky banky měsíčně tím způsobem, že vypočtou zajištění úvěru pro úhrn zásob úvěrovaných na jednom úvěrovém účtě, přičemž vycházejí ze zajištění úvěru podle jednotlivých skupin zásob (výrobní zásoby, nedokončená výroba, hotové výrobky a zboží, ostatní zásoby). Úvěruje-li se skupina nebo druh zásob na samostatném úvěrovém účtě, vypočte se zajištění úvěru odděleně pro každý úvěrový účet.

(3)

Za poslední měsíc ve čtvrtletí provádějí pobočky banky prověrku zajištění úvěru i podle jednotlivých položek výrobních zásob uvedených ve čtvrtletních výkazech; zásoby převyšující stav v plánu oběžných prostředků přejímají jako zajištění úvěru teprve po prozkoumání, zda je možno tyto zásoby úvěrovat.

(4)

Úvěruje-li se podle stavu, postupují pobočky banky při prověrce zajištění úvěru s přihlédnutím zejména k § § 32 až 36. Při úvěrování podle obratu se postupuje obdobně s tím, že se vždy v plné výši odečítají nadplánové závazky vůči neinvestičním dodavatelům.

§ 65

Zjistí-li banka při prověrce zajištění u organizace zásoby, které neměly být přijaty k úvěrování a které organizace zvlášť neuvedla ve zprávě o stavu zásob podle § 29, odečítá pobočka banky částku odpovídající hodnotě takto zjištěných zásob od skutečného stavu tak dlouho, dokud organizace neprokáže, že tyto zásoby byly spotřebovány, zkompletovány, nebo že byly odstraněny závady, pro něž nebylo možno tyto zásoby úvěrovat.

§ 66

(1)

Jestliže pobočka banky při prověrce zjištění úvěrů podle účetních výkazů zjistí nedostatek zajištění úvěru, uhradí ihned částku nezajištěného úvěru bez zvláštního příkazu organizace.

(2)

Jestliže však v období od 1. dne měsíce do dne předložení účetních výkazů byl nezajištěný úvěr splacen, může organizace současně s účetními výkazy předložit pobočce banky zprávu o stavu zásob k pozdějšímu datu. V takovém případě pobočka banky přihlédne při prověrce zajištění úvěru podle účetních výkazů ke zprávě o stavu zásob.

§ 67

(1)

Údaje uváděné ve zprávách o stavu zásob prověřuje pobočka banky podle údajů skladní a ostatní účetní evidence nejméně jednou za půl roku podle plánu schváleného ředitelem pobočky banky. Přitom se zaměřuje ve spolupráci s organizací zejména na zásoby s malou obrátkou a zásoby bezobrátkové. Organizace, které mají nechozrasčotní provozovny v jiných místech, musí předkládat k prověrce originály dokladů, hlášení a jiné podklady, které tvoří podklad pro sestavení zpráv o stavu zásob předkládaných organizací.

(2)

Dále prověřuje pobočka banky správnost vedení skladní evidence namátkovým srovnáním originálů dokladů (přejímajících protokolů), železničních nákladních listů, faktur a jiných dokladů se zápisy ve skladních kartách. Namátková kontrola se musí provádět tak, aby mohla pobočka banky dělat závěry o celých zásobách. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popř.jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace a úvěrový inspektor pobočky banky.

§ 68

(1)

Podle příkazu a plánu ředitele pobočky banky provádí pobočky banky prověrky zásob zjištěním na místě zejména v organizacích, které dostatečně nepečují o efektivní využití zásob a o mobilizaci rezerv, mají vážné závady v zásobování, ve skladování zásob, ve výrobě nebo odbytu, popřípadě v evidenci. Tyto prověrky provádí pobočka banky tak, aby působily na odstraňování nehospodárnosti a nepořádků v účetní evidenci a na likvidaci nepotřebných zásob a zásob s omezeným odbytem.

(2)

Zjistí-li pobočky banky, že zboží a materiálové hodnoty jsou uskladněny špatně a že hrozí jejich znehodnocení, popřípadě že jsou takovým uskladněním částečně znehodnoceny, přejímá takové zásoby k úvěrování jen tehdy, jestliže organizace do stanovené lhůty zajistí nápravu a jestliže při částečném znehodnocení zásob provede jejich nové ocenění pro potřeby úvěrování.

(3)

Má-li pobočka banky pochybnosti o správnosti provedeného nového ocenění, povolí úvěrování takových zásob s podmínkou, že budou na náklady organizace oceněny znalcem ve lhůtě, kterou pobočky banky s organizací sjedná.

(4)

Jestliže pobočka banky při prověrce na místě zjistí nižší stav zásob ve srovnání se stavem vykázaným ve skladní a ostatní účetní evidenci, použije výsledku namátkové prověrky na všechny úvěrované hodnoty organizace. Rozsah prověrky zásob zjištěním na místě stanoví ředitel pobočky banky. Zápis o prověrce podepisuje ředitel nebo ekonomický náměstek, popřípadě jemu na roveň postavený vedoucí pracovník organizace, a za pobočku banky úvěrový inspektor.

Díl 3

ÚVĚRY NA NOVOU TECHNIKU, NA SEZÓNNÍ A JINÉ NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ (§ 69-92)

§ 69

Uvedenými úvěry pomáhá banka organizacím zejména při přípravě výroby technicky progresívních výrobků, při rozvoji prvovýroby a při překlenutí nesouladu mezi vývojem jejich příjmů a výdajů.

Oddíl 1

Úvěr na novou techniku (§ 70-85)

§ 70

(1)

Pobočky banky poskytují úvěr na novou techniku organizacím, které jsou řešiteli, výrobci nebo uživateli nové techniky, přičemž tímto úvěrem podporují rychlejší vývoj nově techniky a její zavádění zejména tam, kde jde o vysoce efektivní opatření, vedoucí k odstranění úzkých profilů v zásobování, ke zvyšování produktivity práce cestou automatizace, mechanizace a chemizace a k rozšíření, zkvalitnění nebo zavedení služeb placených obyvatelstvem apod.

(2)

Pobočky banky poskytují úvěr na plánované úkoly nové techniky, zejména na náklady spojené s výzkumem, aplikovaným výzkumem, výstavbou poloprovozů sloužících výzkumu, vývojem, výrobou prototypů a zaváděním nové výroby, jestliže vlastní zdroje podniku na krytí těchto nákladů dočasně nestačí.

(3)

Tento úvěr se neposkytuje na pořizování nových investic.

§ 71

Úvěr na novou techniku se poskytuje na financování nákladů převyšujících zdroje ve fondu technického rozvoje, popřípadě jiné zdroje organizace použitelné pro tento účel podle příslušných předpisů.

§ 72

Potřebu úvěru, popřípadě jeho splácení v průběhu roku projednává organizace s úvěrující pobočkou banky v období sestavování ročního plánu, popřípadě při zařazení nového úkolu na plánu. Žádá-li organizace o poskytnutí úvěru na dobu delší než jeden rok, projedná s ní pobočka banky předběžně lhůty, v nichž bude splácení úvěru zahájeno, i konečnou lhůtu, do níž bude úvěr splacen.

§ 73

Před poskytnutím úvěru pobočka banky prověřuje, jak je zajištěno financování technického rozvoje z vlastních zdrojů, jakým způsobem organizace používá vlastních prostředků na novou techniku a zda jsou tyto prostředky plánovanými akcemi nové techniky plně vyčerpány.

§ 74

(1)

Pobočka banky poskytuje úvěr a požaduje jeho splácení na podkladě plánu potřeby zdrojů na novou techniku, který organizace předkládá na začátku čtvrtletí (příloha č. 3).

(2)

Jestliže během roku nedochází k odchylkám od ročního plánu potřeby zdrojů na novou techniku, popřípadě od splátek úvěru, postupuje pobočka banky v dohodě s organizací podle celoročního plánu a předkládání čtvrtletních plánů nepožaduje.

§ 75

Organizace může čerpat úvěr jen na proplácení těch akcí, které je oprávněna financovat z fondu technického rozvoje. Částky poskytnutých úvěrů se převádějí na účet fondu technického rozvoje organizace.

§ 76

Pobočka banky poskytuje úvěr i při existenci úvěru nesplaceného ve lhůtě, popřípadě při zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování, anebo při prohlášení organizace za neschopnou placení, pokud tato plní řádně úkoly související s novou technikou. V takovém případě se částky poskytovaného úvěru i nadále převádějí na účet fondu technického rozvoje.

§ 77

Ředitel pobočky banky povoluje úvěr na novou techniku nejdéle na dobu dvou let; ve vyjímečných případech, kdy jde o řešení zvlášť složitých úkolů nové techniky, může - se souhlasem ředitele krajské pobočky banky - povolit úvěr až na dobu pěti let.

§ 78

Splátky úvěru stanoví pobočka banky v souladu s plánovanou tvorbou a s potřebou zdrojů na novou techniku, uvedenou v plánu potřeby zdrojů na novou techniku (příloha č. 3). Splatné úvěry vyúčtovává pobočka banky na vrub prostředků, které jsou soustředěny na účtě fondu technického rozvoje; nejsou-li na tomto účtě dostatečné prostředky, vyúčtovává je na vrub obratového účtu organizace.

§ 79

(1)

Jestliže organizace nemá dostatek vlastních prostředků k splácení úvěru, převádějí se nesplacené úvěry na účet provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě.

(2)

Má-li organizace provozní úvěr nesplacený ve lhůtě, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru na novou techniku nesplaceného ve lhůtě přednostně z prostředků zúčtovaných do fondu technického rozvoje a dále z účtu obratového.

§ 80

Organizaci, která financuje novou techniku formou nákladů příštích období, poskytuje pobočka banky úvěr na tyto náklady, pokud převyšují stanovené normativy na financování nové techniky. V takovém případě projedná organizace s pobočkou banky plánovanou výši nákladů na novou techniku, výši nákladů, které budou kryty vlastními prostředky, popřípadě jinými zdroji, a potřebu úvěru při sestavování celoročního plánu; na počátku každého čtvrtletí předkládá plán nákladů příštích období na novou techniku v plánu oběžných prostředků (příloha č. 1).

§ 81

Částky úvěrů poskytovaných podle předcházejícího paragrafu převádí pobočka banky podle příkazů organizace na obratový účet. Splátky úvěru vyúčtovává na vrub obratového účtu organizace, a nemá-li tato potřebné prostředky, na vrub účtu provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě. Při vzniku úvěru nesplaceného ve lhůtě nebo při zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování anebo při prohlášení organizace za neschopnou placení nezastavuje pobočka banky poskytování úvěru za předpokladu, že jsou řádně plněny plánované úkoly nové techniky. Lhůty splatnosti stanoví pobočka banky způsobem uvedeným v § 78.

§ 82

Úroky z úvěru na novou techniku se účtují na vrub obratového účtu organizace, a to i v těch případech, kdy financuje novou techniku z fondu technického rozvoje.

§ 83

Úvěr na novou techniku se poskytuje na samostatném úvěrovém účtě. Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může zavést společné poskytování úvěru na novou techniku a úvěru na sezónní a jiné náklady příslušných období.

Kontrola využití a zajištění úvěru na novou techniku

§ 84

(1)

Pobočky banky namátkově zkontrolují dodržování lhůt stanovených plánem pro výzkum, aplikovaný výzkum, stavbu poloprovozů sloužících výzkumu, pro vývoj, pro výrobu prototypů, pro zavádění nové výroby, pro osvojení technologie nové výroby apod.

(2)

Zjistí-li pobočka banky, že tyto lhůty se nedodržují, nebo jiné nedostatky, projedná s organizací opatření k zjednání nápravy. Jestliže se tato opatření neplní, postupuje pobočka banky podle ustanovení o uplatňování sankcí.

§ 85

(1)

Pobočky banky provádějí prověrku zajištění úvěru na novou techniku

a)

u organizace, u níž je technický rozvoj financován z fondu technického rozvoje, na základě údajů o nákladech na technický rozvoj financovaných z fondu technického rozvoje,

b)

u organizace, u níž je technický rozvoj financován formou nákladů příštích období, na základě údajů o tom, kolik v nákladech příštích období činí náklady na technický rozvoj a v jaké výši je tato položka financována z vlastních prostředků.

(2)

Tyto údaje předkládá organizace pobočce banky současně s účetními výkazy.

Oddíl 2

Úvěry na sezónní náklady a na náklady příštích období (§ 86-92)

§ 86

Pobočky banky poskytují organizacím úvěr na sezónní náklady příštích období, jestliže musí vynakládat náklady na přípravu výroby před zahájením výrobního procesu, při nerovnoměrnostech v průběhu výrobního procesu, při komletaci výrobků, popřípadě v dalších případech nutného zajištění plánovaných úkolů a společensky žádoucího jejich překračování.

§ 87

(1)

Pobočky banky poskytují úvěr na tyto plánované sezónní náklady a náklady příštích období:

a)

náklady na přípravu a rozvoj prvovýroby, zejména výroby stavebních hmot,

b)

náklady na zařízení staveniště,

c)

náklady příštích období související s přípravou nebo s organizováním sezónně přerušované výroby, anebo s organizováním dopravy nebo odbytu výrobků,

d)

sezónní náklady na výrobní proces,

e)

náklady příštích období, pokud souvisejí s jiným časovým rozložením výplat mezd, než odpovídá výrobě a odbytu (např. v souvislosti s výplatami mezd na dovolené).

(2)

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může povolit poskytování úvěru na sezónní náklady příštích období i v jiných případech za předpokladu, že organizace dodržuje předpisy o používání vlastních zdrojů a doplňování vlastních oběžných prostředků.

§ 88

Pobočky banky vycházejí při poskytování úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období z plánovaných nákladů uvedených ve čtvrtletním, popřípadě ročním plánu oběžných prostředků.

§ 89

Pobočky banky poskytují organizacím v dohodnutých lhůtách úvěr na sezónní náklady a na náklady příštích období na samostatném prostém úvěrovém účtě na podkladě čtvrtletního, popřípadě ročního plánu sezónních nákladů a nákladů příštích období po odečtení normativů, popřípadě příslušných výdajů příštích období, jakož i dalších zdrojů, pokud nejsou tyto zdroje použity ke krytí pohledávek za odběrateli.

§ 90

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může stanovit, že úvěr na všechny, popř. některé sezónní náklady a na náklady příštích období se poskytuje podle zpráv o vykonaných pracích.

§ 91

Prověrky zajištění úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období provádějí pobočky banky podle účetních výkazů. Zjistí-li, že vynaložené náklady neodpovídají poskytnutému úvěru, vyúčtují splátku úvěru. Jsou-li vynaložené náklady vyšší než poskytnutý úvěr, mohou povolit zvýšení úvěru za předpokladu, že budou dodrženy plánované náklady, anebo že vyšší náklady souvisejí se společensky žádoucím překračováním plánu a dalším rozvojem výroby a odbytu.

§ 92

Na počátku čtvrtletí, v němž podle plánu nákladů dochází ke snížení těchto nákladů, popřípadě k dokončení výroby, stanoví pobočka banky v dohodě s organizací splátky úvěru na sezónní náklady a na náklady příštích období v souladu s plánem výroby a realizace, a to tak, aby nedocházelo k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace. Lhůty splatnosti úvěru stanoví pobočka banky tak, aby úvěr byl splacen nejpozději do konce kalendářního roku. Vyjímky povoluje ředitel pobočky banky.

Díl 4

ÚVĚR NA POHLEDÁVKY ZA ODBĚRATELI (§ 93-110)

§ 93

Úvěr na pohledávky za odběrateli poskytuje banka organizacím na dobu potřebnou k uskutečnění inkasa tržeb od odběratelů; tímto úvěrem současně působí na plynulé a rovnoměrné plnění odbytových úkolů, na včasnou fakturaci a inkaso tržeb. Úvěr se neposkytuje na pohledávky za organizacemi prohlášenými za neschopné placení a za soukromníky; vyjímky povoluje ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky.

Oddíl 1

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti (§ 94-100)

§ 94

(1)

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti poskytují pobočky banky organizacím zpravidla na podkladě údajů uvedených ve zprávě o stavu pohledávek za odběrateli, sestavené podle evidence o pohledávkách vedené organizací (příloha č. 4).

(2)

Organizace jsou povinny uvádět ve zprávách o stavu pohledávek jako samostatné položky částku daně z obratu (daně z výkonů), pohledávky, které nevyfakturovaly ve stanovené lhůtě, jakož i pohledávky vůči odběratelům, prohlášeným za neschopné placení trvale s velkým zpožděním.

(3)

Dále uvádějí organizace ve zprávě o stavu pohledávek za odběrateli zdroje použitelné na krytí pohledávek za odběrateli.

(4)

Zprávy o stavu pohledávek za odběrateli předkládá organizace ve lhůtách dohodnutých s pobočkou banky. Dojde-li k většímu poklesu pohledávek za odběrateli do lhůty splatnosti, je organizace povinna oznámit tuto skutečnost bance před termínem pro předložení zprávy další.

(5)

Jestliže organizace poskytuje platební doklad na pohledávku za odběrateli před její splatností odvolá nebo jestliže odběratel její zaplacení před splatností odmítne, je organizace povinna tuto skutečnost bance oznámit.

§ 95

(1)

Pobočky banky poskytují úvěr na pohledávky bez daně z obratu (daně z výkonu).

(2)

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas, aby úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti byl poskytován organizacím určitého odvětví na celou vyfakturovanou částku, jestliže daň z obratu (daň z výkonů) dosahuje nepatrné výše. Pro jednotlivé případy může dát tento souhlas ředitel pobočky banky.

§ 96

(1)

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti se poskytuje do splatnosti pohledávky; jde-li o mezimístní styk, prodlužuje se tato lhůta o dva dny. Úvěr na pohledávky za odběrateli s okamžitou splatností se poskytuje v mezimístním styku na čtyři dny.

(2)

Ředitel pobočky banky může stanovit jednotnou průměrnou lhůtu pro poskytování úvěru na pohledávky za odběrateli s různou splatností.

§ 97

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti upravuje pobočka banky ve lhůtách dohodnutých s organizací pro předkládání zpráv o stavu pohledávek.

§ 98

(1)

Není-li možno poskytovat úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti podle evidence organizací o pohledávkách, může dát ředitel pobočky banky souhlas, aby se úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti poskytoval na podkladě soupisek zúčtovacích dokladů. V takovém případě pobočka banky upravuje úvěr o rozdíl mezi částkou platebních dokladů předložených a vyřazených v předcházejícím dnu z úvěrování.

(2)

Přede dnem splatnosti úvěru vyloučí pobočka banky z úvěrování platební doklady, které před uplynutím splatnosti dodavatel odvolal, jakož i platební doklady, u nichž došlo k odmítnutí akceptu. Ředitel pobočky banky může povolit vyjímky.

§ 99

(1)

Při plánovaném zúčtování poskytují pobočky banky úvěr do výše úvěrové potřeby organizace, zjištěné na podkladě údajů v její žádosti o úvěr, a vycházejí přitom z hodnoty dodávek a poloviny dnů mezi dvěma termíny splátek (příloha č. 5).

(2)

Úvěr se upravuje zpravidla koncem období, za které se fakturuje. Nejsou-li plánované platby rozloženy rovnoměrně, upravuje pobočka banky výši úvěru jednou za 10 dnů.

§ 100

Všechny platby došlé na úhradu pohledávek za odběrateli se připisují ve prospěch obratového účtu, popř., je-li tak stanoveno směrnicemi pro úvěrování jednotlivých odvětví, ve prospěch zvláštního úvěrového účtu, popř. jiného účtu. Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas k tomu, aby byl úvěr na pohledávky za odběrateli splácen docházejícími tržbami, připisovanými přímo ve prospěch účtu úvěru na pohledávky za odběrateli.

Oddíl 2

Úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti při traťových dodávkách (§ 101-103)

§ 101

Pro poskytování úvěru na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti při traťových dodávkách platí ustanovení oddílu 1 s odchylkami uvedenými v § § 102 a 103.

§ 102

Jestliže dodavatel fakturuje dodávku odběrateli po obdržení faktury od odesílatele, poskytuje pobočka banky úvěr:

a)

odesílateli dodávky na pohledávky za dodavateli v mezimístním styku na 6 dnů; v místním styku pobočka banky odesílateli dodávky úvěr neposkytuje;

b)

dodavateli na pohledávky za odběrateli v mezimístním styku podle § 96.

§ 103

(1)

Jestliže odesílatel dodávky fakturuje odběrateli jménem dodavatele, poskytne pobočka banky úvěr:

a)

odesílateli dodávky na pohledávky za dodavatelem za stejných podmínek jako v § 102 písm. a),

b)

dodavateli na pohledávky za odběratelem na dobu:

12 dnů - mají-li dodavatel a odesílatel dodávky účet u pobočky banky v témže

místě a odběratel u jiné pobočky banky,

10 dnů - mají-li dodavatel, odesílatel dodávky a odběratel účty u různých

poboček banky,

6 dnů - mají-li dodavatel, odesílatel dodávky a odběratel účty u pobočky banky v témže místě,

4 dnů - mají-li dodavatel a odběratel účty u pobočky banky v témže místě a

odesílatel dodávky u jiné pobočky banky.

(2)

Jestliže se lhůty oběhu dokladů od těchto lhůt podstatněji odchylují, může ředitel pobočky banky dát souhlas k poskytování úvěru na jinou lhůtu, popřípadě může dát souhlas k stanovení průměrné lhůty pro poskytování úvěru.

Oddíl 3

Úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti (§ 104-107)

§ 104

Nedostává-li organizace některé své pohledávky za odběrateli uhraženy včas a pečuje-li o jejich inkaso, může požádat pobočku banky o poskytnutí úvěru na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti, popřípadě o prolongaci tohoto úvěru. Úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti poskytuje pobočka banky organizacím, které provádějí opatření ke zlepšení svého hospodaření, zejména pečují o inkaso pohledávek za odběrateli a mají v pořádku evidenci o pohledávkách za odběrateli. 2

§ 105

(1)

Pobočka banky poskytuje úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti na podkladě zprávy organizace o výši pohledávek nezaplacených odběrateli ve lhůtě splatnosti.

(2)

Jestliže pobočka banky poskytuje organizaci úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti včetně daně z obratu (daně z výkonů), uvádí organizace ve zprávě pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti také včetně daně.

§ 106

Zprávu o pohledávkách za odběrateli po lhůtě splatnosti předkládá organizace ve lhůtách dohodnutých s pobočkou banky. Jestliže došlo k většímu snížení pohledávek za odběrateli po lhůtě splatnosti, je organizace povinna předložit o tom pobočce banky zprávu před stanovenou lhůtou.

§ 107

(1)

Ředitel pobočky banky může povolit organizaci, která má svou evidenci pohledávek za odběrateli v pořádku, řádně se stará o inkaso svých pohledávek a pobočce banky řádně předkládá zprávy o pohledávkách za odběrateli do lhůty splatnosti a po lhůtě splatnosti v jedné položce.

(2)

Jestliže údaje o pohledávkách nejsou dostatečně průkazné anebo jestliže organizace nepečuje o inkaso pohledávek, může pobočka banky, dříve než zastaví poskytování úvěru na pohledávky po lhůtě splatnosti požadovat, aby organizace ve zprávách o pohledávkách za odběrateli uváděla seznam jednotlivých pohledávek za odběrateli po lhůtě splatnosti s uvedením jejich splatnosti.

Oddíl 4

Prověrky zajištění úvěru na pohledávky za odběrateli (§ 108-110)

§ 108

Pobočky banky provádějí prověrku úvěru na pohledávky za odběrateli měsíčně podle účetních výkazů předkládaných organizacemi.

§ 109

Dále pobočka banky namátkově prověřuje jednou za čtvrtletí přímo u organizací dodržování fakturačních předpisů a předpisů pro platební a zúčtovací styk, stav pohledávek do lhůty splatnosti a po lhůtě splatnosti, důvody úplných a částečných odmítnutí akceptu, odvolání inkasních příkazů a případy, kdy odběratelé neplatí. U organizací, které řádně nepečují o fakturaci a inkaso pohledávek za odběrateli a mají závady v evidenci pohledávek, provádí pobočka banky tuto prověrku měsíčně.

§ 110

Jestliže pobočka banky při prověrce zjistí neodůvodněné odmítnutí akceptu odběratelem, vyrozumí o tom banku odběratele s tím, aby tyto případy porušení platební kázně u odběratele prověřila.

Díl 5

SDRUŽENÉ ÚVĚROVÁNÍ OBĚŽNÝCH PROSTŘEDKŮ (§ 111-118)

§ 111

(1)

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas k zavedení sdruženého úvěrování zásob a pohledávek, popřípadě zásob, nákladů a pohledávek. Tuto pravomoc může podle potřeby a s přihlédnutím k upevňování hospodaření organizací přenášet na ředitele poboček banky.

(2)

Při sdruženém úvěrování se používá metody úvěrování podle stavu i metody úvěrování podle obratu.

§ 112

Při sdruženém úvěrování vycházejí pobočky banky z čtvrtletního plánu oběžných prostředků, ve kterém organizace uvádějí plánované stavy pohledávek za odběrateli s případným zpřesněním jejich vývoje v průběhu jednotlivých měsíců.

§ 113

(1)

Při úvěrování podle stavu poskytuje pobočka banky úvěr kdykoli v průběhu měsíce na základě zprávy o stavu oběžných prostředků (příloha č. 2).

(2)

Ve zprávě o stavu oběžných prostředků uvádí organizace na základě dohody s pobočkou banky:

a)

buď v samostatných položkách stav zásob, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli,

b)

nebo v jedné položce celkovou výši všech oběžných prostředků uvedených pod písm. a).

§ 114

Organizacím, které soustavně pečují o zlepšování svého hospodaření a zajišťují efektivní využívání oběžných prostředků, může dát ředitel pobočky banky souhlas k poskytování úvěru na oběžné prostředky v průběhu jednotlivých měsíců podle plánu oběžných prostředků.

§ 115

Při výpočtů výše úvěru a poskytování úvěru postupují dále pobočky banky způsobem stanoveným pro úvěrování zásob, nákladů a pohledávek za odběrateli v příslušných oddílech.

§ 116

Užívá-li se při sdruženém úvěrování oběžných prostředků úvěrování podle obratu, postupuje pobočka banky v dohodě s organizací takovým způsobem, aby bylo zajištěno maximální využití úvěru k plnění plánu a přesnost při poskytování úvěru, aby úvěr působil na rovnoměrné plnění výrobních a odbytových úkolů a aby nedocházelo k nežádoucímu hromadění prostředků na obratovém účtě.

§ 117

(1)

Při stanovení splátek úvěru se používá zejména těchto tří způsobů:

a)

měsíční splátka úvěru se stanoví s přihlédnutím k plánované spotřebě výrobních zásob a nakupovaného zboží a k plánovanému snížení nedokončené výroby, hotových výrobků, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli. Jestliže je plánováno zvýšení v některé z uvedených skupin oběžných prostředků (s výjimkou výrobních zásob), poskytuje pobočka banky úvěr na toto zvýšení buď podle zpráv o skutečném zvýšení uvedených oběžných prostředků, anebo s přihlédnutím k plánovanému zvýšení při stanovení splátek úvěru na počátku měsíce, a to způsobem uvedeným v § 42. Měsíční splátku úvěru rozkládá pobočka banky v dohodě s organizací do dílčích splátek úvěru;

b)

měsíční splátka úvěru se stanoví způsobem uvedeným pod písm. a) s tím rozdílem, že se při jejím stanovení nevychází předem ze změn ve stavu pohledávek za odběrateli; v takovém případě předkládají organizace pobočce banky zprávy o stavu pohledávek za odběrateli ke dnům, kdy se vyúčtovávají splátky úvěru. Pobočka banky upraví předem stanovenou splátku úvěru podle oznámené změny ve stavu pohledávek za odběrateli;

c)

u organizací, kde dochází k podstatným odchylkám od plánu oběžných prostředků, vyúčtovává pobočka banky splátky úvěru stanoveným podílem z docházejících příjmů. V takovém případě vypočte pobočka banky měsíční splátku úvěru způsobem uvedeným pod písm. a) a zjistí poměr mezi plánovanou splátkou úvěru a plánovanými příjmy.

 

plánovaná splátka úvěru

Koeficient = -----------------------

plánované příjmy

 

Podle stanovené koeficientu vyúčovává pobočka banky splátky úvěru ze skutečně docházejících příjmů.

(2)

Pokud není v tomto bodě stanoveno něco jiného, postupují pobočky banky podle ustanovení o úvěrování zásob podle obratu, uvedených v § § 40 až 54.

§ 118

(1)

Při prověrkách zajištění úvěru po skončení jednotlivých měsíců, prováděných na základě účetních výkazů, prověřují pobočky banky jednotlivě vývoj a skladbu každé složky oběžných prostředků (zásob, sezónních a jiných nákladů příštích období a pohledávek za odběrateli) a stanoví výši oběžných prostředků, které se mohou stát objektem úvěrování, způsobem stanoveným pro prověřování příslušných skupin oběžných prostředků. Po provedení tohoto rozboru vypočítají pobočky banky celkovou výši materiálového zajištění úvěru, přičemž postupují obdobným způsobem jako v § § 32 až 36 a v § 64.

(2)

Při sdruženém úvěrování se analogicky uplatňují i všechna ustanovení této vyhlášky i prověřování oběžných prostředků podle účetní evidence organizací a v jejich skladech.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚVĚROVÉ VÝPOMOCI (§ 119-135)

Všeobecná ustanovení

§ 119

(1)

Organizacím, které jsou v dočasné finanční tísni poskytuje banka přechodně úvěrové výpomoci ve formě:

a)

platebního úvěru a

b)

úvěru na mzdy,

nejsou-li v jejich hospodaření vážné závady delšího trvání, které by ohrozily návratnost poskytnutého úvěru.

(2)

Tyto úvěrové výpomoci mohou být výjimečně poskytovány i organizacím, které mají úvěry nesplacené ve lhůtě.

§ 120

Organizace, která žádá pobočku banky, aby jí poskytovala úvěrovou výpomoc, provede rozbor příčin platebních obtíží, předloží návrh opatření na jejich odstranění a uvede lhůty pro jejich realizaci.

§ 121

(1)

Úvěrové výpomoci poskytuje pobočka banky pro prověření finanční situace a výsledků hospodaření organizace podle účetních výkazů a rozborů, popř. dalších podkladů, které má k dispozici.

(2)

Pobočka banky může upustit od požadování rozborů příčin platebních obtíží a návrhu opatření k jejich odstranění, a to zejména z dobře pracujících organizací, u nichž se finanční obtíže vyskytují jen zřídka a zcela krátkodobě.

§ 122

O poskytování úvěrové výpomoci rozhoduje ředitel pobočky banky.

§ 123

Zjistí-li pobočka banky podle předložených účetních výkazů, popřípadě dalších podkladů, které má k dispozici (rozbory apod.), že organizace dohodnutá opatření k odstranění příčin platebních obtíží neplní, popř. že následkem jejich neplnění není zajištěna návratnost poskytnutého úvěru, upozorní organizaci, že jí po uplynutí stanovené lhůty, nejméně však po sedmi dnech, zastaví poskytování úvěrové výpomoci a že bude požadovat splacení dosud poskytnutých úvěrových výpomocí.

Díl 1

PLATEBNÍ ÚVĚR (§ 124-129)

§ 124

Úvěrovou výpomoc formou platebního úvěru poskytují pobočky banky organizacím úvěrovaným na prostých úvěrových účtech, není-li jim poskytován úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti.

§ 125

Organizace uhrazují z platebního úvěru platby dodavatelům za zboží a za materiálové hodnoty, práce a služby, včetně přepravních výkonů (při použití jakékoli formy zúčtování), na něž nemají potřebné prostředky na obratovém účtě. Z platebního úvěru se dále uhrazuje debetní zůstatek ze započtení u organizací zapojených do mezipodnikové zúčtovny.

§ 126

(1)

Pobočka banky stanoví lhůtu splatnosti platebního úvěru v dohodě s organizací, s přihlédnutím k rozsahu platebních obtíží a ke lhůtám, v nichž organizace plánuje odstranit příčiny finančních obtíží.

(2)

Ředitel pobočky banky může dát souhlas, aby se platební úvěr splácel jen ve stanovené dny, a to v případě, jsou-li na obratovém účtě prostředky, kterých nebude v nejbližších dnech potřebí na úhradu jiných plateb, a za předpokladu, že organizace soustavně pečuje o včasné inkaso pohledávek.

§ 127

Pobočka banky při předložení účetních výkazů prověřuje, jako organizace plní stanovené podmínky pro poskytování platebního úvěru, projednává s organizací další průběh plnění k odstranění příčin platebních obtíží a podle potřeby stanoví nové lhůty splatnosti pro další poskytování platebního úvěru.

§ 128

Neplní-li organizace opatření dohodnutá s pobočkou banky, může pobočka banky stanovit organizaci, dříve než jí platební úvěr zastaví (podle § 123), nejvyšší hranici pro platební úvěr s přihlédnutím k výši nezaviněné imobilizace oběžných prostředků.

§ 129

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas, aby dobře hospodařící organizace, které efektivně využívají oběžných prostředků, plní plánované úkoly ve výrobě a odbytu a dodržují finanční, platební, fakturační, úvěrovou a mzdovou kázeň, používaly platebního úvěru na jakoukoli úhradu s tím, že jej budou běžně splácet z volných prostředků na obratovém účtě. Tento rozšířený platební úvěr může být poskytován i organizacím úvěrovaným na zvláštním úvěrovém účtě.

Díl 2

ÚVĚR NA MZDY (§ 130-135)

§ 130

Úvěr na mzdy poskytuje banka organizacím jako úvěrovou výpomoc při přechodných finančních obtížích k zajištění včasné výplaty mezd. Úvěr na mzdy nesmí vést ke snížení odpovědnosti organizací za včasnou výplatu mezd z prostředků získaných plněním plánovaných úkolů.

§ 131

Organizacím, které nemají trvalé závady ve svém hospodaření a u nichž je nedostatek prostředků jen důsledkem opožděného inkasa od odběratelů, poskytují pobočky banky úvěr na mzdy bez požadování plánu nápravných opatření, zejména upustí-li organizace od rezervování prostředků na mzdy. U ostatních organizací se postupuje podle § § 121 a 122.

§ 132

Ve výjimečných případech mohou pobočky banky poskytovat úvěr na mzdy, i když jeho návratnost není plně zajištěna. V takovém případě uplatňují pobočky banky zpřísněný postup a požadují záruku nadřízeného orgánu podle § § 167 až 177.

§ 133

Úvěr na mzdy se poskytuje v den výběru (poukazu) prostředků na mzdy, a to do výše prostředků nedostávajících se v tento den k výplatě mezd, včetně příslušenství a platů postavených mzdám na roveň.

§ 134

Úvěr na mzdy se poskytuje na dobu stanovenou s přihlédnutím k příčinám finančních obtíží, nejdéle však na dobu 30 dnů, pokud dále není stanoveno něco jiného.

§ 135

(1)

Jestliže organizace má nedostatek prostředků k úhradě prémií vyplácených podle předpisů upravujících financování nové techniky a osobní hmotnou zainteresovanost na tomto úseku, může pobočka banky povolit na žádost organizace, potvrzenou jejím nadřízeným orgánem, úvěr na mzdy.

(2)

Pobočka banky poskytuje tento úvěr za předpokladu, že není možno zajistit dotaci prémiového fondu z vlastních oběžných prostředků ani dotaci od nadřízeného orgánu, popřípadě ani převodem části prémiového fondu od odběratele. Před poskytnutím úvěru projedná s organizací očekávanou tvorbu prémiového fondu a způsob splácení úvěru a v případě potřeby i opatření ke zlepšení hospodaření, která jsou předpokladem dotování prémiového fondu.

(3)

Lhůty splatnosti úvěru stanoví pobočka banky v souladu s očekávanou tvorbou prémiového fondu, nejdéle však do konce běžného kalendářního roku. Ve výjimečných, zvlášť závažných případech je možno povolit splatnost úvěru až do konce příštího kalendářního roku. Má-li organizace v prémiovém fondu volné prostředky, může pobočka banky požadovat splácení úvěru i před stanovenými lhůtami.

(4)

Splátky úvěru se účtují na vrub účtu prémiového fondu, při nedostatku prostředků na tomto účtě na vrub obratového účtu; při nedostatku prostředků na tomto účtě převádí pobočka banky úvěr na účet provozních úvěrů nesplacených ve lhůtě.

ČÁST PÁTÁ

ZVÝHODNĚNÉ ÚVĚROVÁNÍ PROGRESÍVNĚ HOSPODAŘÍCÍCH ORGANIZACÍ (§ 136-143)

§ 136

(1)

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dávat souhlas k zvýhodněnému úvěrování progresívně hospodařících organizací, a to pro celé odvětví, popř. pro jednotlivé organizace. Tuto pravomoc může podle potřeby s přihlédnutím k upevňování hospodaření organizací přenášet na ředitele poboček banky.

(2)

Zvýhodněné úvěrování zavádí banka u progresívních organizací, které efektivně využívají oběžných prostředků, využíváním nové techniky, a progresívními formami práce zajišťují plnění mobilizačních plánovaných úkolů a za aktivní účasti pracujících na řízení zajišťují i efektivní využívání úvěru.

§ 137

Při zvýhodněném úvěrování progresívně hospodařících organizací se může používat jednak úvěrování podle stavu, jednak úvěrování podle obratu.

§ 138

Při zvýhodněném úvěrování progresívně hospodařících organizací vycházejí pobočky banky i organizace z prověřeného a projednaného plánu oběžných prostředků.

§ 139

Je-li organizace úvěrována podle stavu, může čerpat v průběhu měsíce úvěr na zvýšení oběžných prostředků v souladu s plánem oběžných prostředků; kromě toho je zmocněna uhradit podle podmínek stanovených bankou z téhož úvěrového účtu vybrané, popřípadě jakékoli provozní platby, popř. odvody s tím, že při dostatku prostředků zajistí splácení této úvěrové výpomoci sama.

§ 140

Předpokládá-li se v plánu oběžných prostředků snížení stavu oběžných prostředků, stanoví pobočka banky splátky úvěru podle plánu, popř. s přihlédnutím ke skutečnému vývoji oběžných prostředků na počátku čtvrtletí, popřípadě na počátku jednotlivých měsíců.

§ 141

(1)

Zavádí-li se zvýhodněné úvěrování u organizací úvěrovaných podle obratu, postupuje se podle § § 117 a 118 s tím, že organizace může v případě přechodného nedostatku prostředků na obratovém účtě uhradit podle podmínek stanovených bankou vybrané platby, popřípadě jakékoli platby ze zvláštního úvěrového účtu s tím, že při nedostatku prostředků na obratovém účtě zajistí splácení takto poskytnuté úvěrové výpomoci sama.

(2)

Pokud je rozsah použití úvěrové výpomoci při přechodném nedostatku prostředků poměrně stálý, může pobočka banky dohodnout s organizací úměrné zvýšení úvěrový účet předem vždy na počátku měsíce.

§ 142

Způsob splácení úvěrů při úvěrování podle stavu i při úvěrování podle obratu může být řešen v dohodě mezi pobočkou banky a organizací i jiným způsobem; musí však být organizován tak, aby bylo zajišťováno dodržování základních zásad socialistického úvěru a aby nedocházelo k nadměrnému čerpání úvěru a k hromadění prostředků na obratovém účtě organizace.

§ 143

Organizace i pobočka banky provádějí prověrky zajištění úvěru způsobem uvedeným v § 118. Zjištěné výsledky pravidelně hodnotí na společných poradách, aby byly odstraněny nedostatky ve využití úvěru a zajištěno jeho další efektivní využívání.

ČÁST ŠESTÁ

JINÉ ÚVĚRY (§ 144-152)

Díl I

ÚVĚR NA DOPLNĚNÍ VLASTNÍCH OBĚŽNÝCH PROSTŘEDKŮ (§ 144-151)

a)

Úvěr při plánovaném nesouladu mezi potřebou a tvorbou vlastních zdrojů

organizace

§ 144

Pobočky banky poskytují organizacím úvěr na doplnění vlastních oběžných prostředků:

a)

jde-li o přechodný časový nesoulad mezi plánovanou tvorbou vlastních zdrojů a plánovanou potřebou doplňování vlastních oběžných prostředků, který bude odstraněn nejdéle do konce kalendářního roku,

b)

jde-li o přechodný nedostatek vlastních zdrojů v souvislosti s převzetím mobilizačnějších, popřípadě nových společensky důležitých úkolů v plánu, které vedou ke zvýšení potřeby oběžných prostředků a bezprostředně se neprojevují vyšší tvorbou zdrojů, jestliže bude tento nedostatek odstraněn nejdéle do tří let,

c)

jde-li o přechodný nedostatek vlastních zdrojů v souvislosti s převzetím mobilizačních úkolů při tvorbě kompletačních a odbytových zásob, který bude odstraněn nejdéle do tří let,

d)

jde-li o přechodný nedostatek vlastních oběžných prostředků vyplývající z nedostatku prostředků u nadřízeného orgánu, který bude podle plánu odstraněn dotací nadřízeného orgánu nejdéle do konce kalendářního roku.

§ 145

(1)

Úvěr se poskytuje po prověření ekonomické správnosti normativů a způsobu rozdělení a použití vlastních zdrojů. Jestliže se úvěr poskytuje podle § 144 písm. d), předloží organizace pobočce banky prohlášení nadřízeného orgánu o dodatečném doplnění obratového fondu s uvedením lhůt.

(2)

Souhlas k poskytování úvěru na doplňování vlastních oběžných prostředků v případech uvedených pod písm. a) - d) dává ředitel pobočky banky na dobu jednoho roku, na delší dobu ředitel krajské pobočky banky. Souhlas k poskytování úvěru na doplnění vlastních oběžných prostředků v jiných případech a na jiné lhůty může dát ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky.

(3)

Pokud podmínky ve výrobě a zásobování a zejména překračování plánovaných úkolů u dodavatelů stavebních a strojních investic umožňují rozšířit objem decentralizovaných investic, může vrchní ředitel pověřený řízením správy plánovací a ekonomické v ústředí banky dát souhlas k tomu, aby pobočky banky poskytovaly progresívním organizacím, které soustavně zajišťují zrychlování obratu oběžných prostředků, úvěr na doplnění vlastních oběžných prostředků ve výši odpovídající prostředkům uvolněným v důsledku očekávaného zrychlení obratu oběžných prostředků, a to nejpozději do konce pětiletky, v níž se úvěr poskytne.

§ 146

Ředitel příslušné úvěrové správy ústředí banky může dát souhlas, aby se úvěr podle § § 144 a 145 poskytoval společně a úvěrem na zásoby.

b)

Úvěr na přechodné překlenutí nedostatku vlastních oběžných prostředků při neplánovaném vývoji hospodaření

§ 147

(1)

Úvěr na doplnění vlastních oběžných prostředků poskytuje pobočka banky dále organizacím, které mají nedostatek oběžných prostředků následkem:

a)

nevytvoření vlastních zdrojů u podílu na přírůstku zisku, popřípadě na zisku v plánovaném rozsahu,

b)

neplánované ztráty, popřípadě překročení plánovaných nákladů.

(2)

Pobočky banky mohou v odůvodněných případech poskytovat tento úvěr i organizacím, které mají úvěr nesplacený ve lhůtě, pokud bude zajištěna návratnost úvěru.

§ 148

Organizace, která žádá o úvěr, předloží pobočce banky plán opatření k odstranění závad.

§ 149

(1)

Pobočka banky poskytuje úvěr, jestliže opatření navržená k odstranění závad umožní nahradit nedostávající se vlastní oběžné prostředky nejdéle do jednoho roku a ve výjimečných případech do dvou let od poskytnutí úvěru.

(2)

Lhůty splatnosti stanoví pobočka banky v dohodě s organizací podle plánu opatření k odstranění závad.

§ 150

K poskytnutí úvěru do jednoho roku dává souhlas ředitel pobočky banky a na delší dobu ředitel krajské pobočky banky.

§ 151

Pobočka banky po dobu čerpání úvěru prověřuje, zda organizace odstraňuje nedostatky v hospodaření, které vedly k neplánované ztrátě nebo k nesplnění plánovaného zisku; zjistí-li, že organizace neusiluje účinně o dosažení dodatečných úspor nebo vlastní oběžné prostředky nadále prohospodařuje, upozorní organizaci a její nadřízený orgán, pokud převzal záruku, že bude požadovat splacení úvěru před lhůtou splatnosti.

Díl 2

ZVLÁŠTNÍ PLATEBNÍ ÚVĚRY (§ 152)

§ 152

(1)

Organizacím s trvalými nedostatky v hospodaření, kterým nemůže být poskytována úvěrová výpomoc podle části čtvrté, jakož i organizacím, které nemají trvalé nedostatky ve svém hospodaření, avšak nepožádaly o poskytování úvěrových výpomocí a nejsou úvěrovány na zvláštním úvěrovém účtě, poskytuje pobočka banky:

a)

úvěr na uhrazení přepravného, pokud není možno zajistit úhradu v rámci kvóty ponechané organizaci k volné dispozici, ani jiným způsobem,

b)

úvěr na debetní zůstatek započtení; tento úvěr poskytují pobočky banky organizacím do doby, než bude rozhodnuto o vyloučení špatně pracující organizace za zúčtování započtením pohledávek.

(2)

Uvedené úvěry se poskytují organizacím na dobu tří dnů.

ČÁST SEDMÁ

SANKCE (§ 153-201)

Díl 1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 153-157)

§ 153

Vůči organizacím vykazujícím závady v hospodaření a porušujícím povinnosti ke společnosti zpřísňuje banka podmínky úvěrování i platebního a zúčtovacího styku a uplatňuje vůči nim úvěrové a jiné sankce. Cílem uplatnění sankcí je působit na odstranění závažných nedostatků v práci organizací a zlepšit jejich hospodaření.

§ 154

Pobočka banky zpravidla neuplatňuje sankce ihned po zjištění závad, nýbrž teprve tehdy, když se nepodařilo přímým jednáním s vedením organizace, orgány ROH a jejich prostřednictvím se všemi pracujícími organizace, event. i s jejím nadřízeným orgánem zajistit odstranění zajištěných závad a nedostatků.

§ 155

(1)

Rozhodnutí o uplatnění sankce oznámí pobočka banky organizaci nejpozději 7 dní předem, pokud dále není stanoveno něco jiného. V závažných případech upozorní před uplatněním sankce orgán nadřízený organizaci a hlavní pobočku.

(2)

Zjistí-li pobočka banky, že organizace vědomě před bankou existující nedostatky zatajila, může uplatnit sankci ihned po zjištění této skutečnosti a po upozornění organizace.

§ 156

(1)

O volbě vhodné sankce, lhůtě jejího uplatnění, jakož i o zrušení sankce rozhoduje ředitel pobočky banky, není-li u jednotlivých sankcí stanoveno něco jiného.

(2)

Pobočka banky může vůči organizaci použít i několika sankcí současně.

§ 157

Pobočky banky jsou povinny věnovat zvýšenou pozornost organizacím, vůči nimž uplatnily sankce, zejména pravidelně hodnotit účinnost uložených sankcí, průběh plnění opatření k odstranění závad, zaměřovat svou rozborovou činnost na odhalování rezerv a jejich mobilizaci a působit na vytvoření podmínek k urychlenému zrušení sankcí.

Díl 2

JEDNOTLIVÉ SANKCE (§ 158-201)

Vyrovnání úvěru před lhůtou splatnosti

§ 158

Zjistí-li pobočka banky, že organizuje použila poskytnutého úvěru k jiným účelům, než bylo určeno, popřípadě že porušuje předpisy o provádění, financování a úvěrování investiční výstavby, dá ředitel pobočky banky bez předchozího upozornění organizace příkaz, aby byl úvěr vyrovnán před lhůtou splatnosti.

§ 159

Jestliže organizace nepředkládá podklady potřebné pro splácení úvěru nebo pro prověrku zajištění úvěru buď vůbec, nebo ve stanovených lhůtách, anebo jestliže předkládá podklady, které nejsou dost průkazné, může pobočka banky u všech úvěrů, u nichž je ohroženo prověření materiálového zajištění úvěru, požadovat splacení úvěru před lhůtou splatnosti.

§ 160

Omezení nebo zastavení poskytování některých úvěrů

Pobočka banky může zastavit organizaci poskytování některých úvěrů jak provozních, tak investičních, zejména jestliže organizace

a)

plánuje použití vlastních zdrojů v rozporu s platnými předpisy, popřípadě neefektivně používá svého podílu na přírůstku zisku (na zisku) jiným způsobem, než je stanoveno v ročním podnikovém plánu, takže nedoplňuje vlastní oběžné prostředky a nezajišťuje tak, aby jimi byla kryta trvale nutná potřeba oběžných prostředků, nebo její část stanovená příslušnými předpisy, anebo takovým způsobem, že dochází k nežádoucímu zpomalování rychlosti obratu normovaných oběžných prostředků proti plánu;

b)

nezajišťuje svým hospodařením návratnost poskytovaných úvěrů;

c)

nezajišťuje z vlastní viny odbyt svých výrobků, popřípadě vyrábí výrobky s omezeným odbytem v nežádoucím rozsahu;

d)

používá prostředků k decentralizované výstavbě neefektivně a nehospodárně, popř. porušuje předpisy o provádění financování a úvěrování investiční výstavby;

e)

nepředkládá pobočce banky účetní výkazy a zprávy předepsané příslušnými předpisy pro úvěrování a zúčtování ve stanovených lhůtách nebo předkládá hlášení vadná;

f)

soustavně porušuje plánovací, finanční, smluvní, úvěrovou, zúčtovací, platební, mzdovou anebo pokladní kázeň.

Vyloučení pohledávek z úvěrování

§ 161

Zjistí-li pobočka banky, že organizace soustavně předkládá zúčtovací doklady po lhůtě stanovené pro fakturování a pro předkládání zúčtovacích dokladů do banky, nebo že zúčtovací doklady obsahují nesprávné údaje (zejména nejsou-li podloženy odeslaným zbožím a materiálovými hodnotami, vykonanými pracemi nebo službami), oznámí organizaci, že jí zastaví úvěr na pohledávky za odběrateli, pokud neučiní opatření ke zjednání nápravy. V závažných případech upozorní pobočka banky orgán organizaci nadřízený.

§ 162

Jestliže má organizace ve velkém rozsahu pohledávky za odběrateli ve lhůtě neuhrazené a nestará se dostatečně o jejich inkaso, může ji pobočka banky požádat, aby žádala odběratele, kteří jí soustavně neplatí, o přednostní proplácení dodávek z kvóty, s níž jsou zmocněni disponovat i při nedostatku prostředků.

§ 163

V případě, že organizace ani po upozornění pobočky banky nepečuje dostatečně o inkaso svých pohledávek od odběratelů, omezí, popřípadě zastaví jí pobočka banky poskytování úvěrů na pohledávky za odběrateli po lhůtě, popř. i do lhůty splatnosti.

§ 164

Jestliže organizace z vlastní viny nezajišťuje rovnoměrný odbyt a fakturaci svých výrobků a působí poruchy v zásobování odběratelů, může pobočka banky omezit takové organizaci úvěr na pohledávky za odběrateli do lhůty splatnosti v době zvýšené fakturaci, popřípadě poskytovat úvěr jen za předpokladu, že organizace současně předloží zprávu o stavu zásob.

§ 165

Zvýšení úrokové sazby

Pobočka banky může zvýšit úrokovou sazbu z některého nebo ze všech poskytovaných úvěrů až na trojnásobek úrokové sazby, za niž byl úvěr poskytnut, těm organizacím,

a)

které soustavně porušují plánovací, finanční, smluvní, zúčtovací, platební, mzdovou nebo pokladní kázeň,

b)

které imobilizují oběžné prostředky, zejména hromadí nepotřebné zásoby, popřípadě zásoby s omezeným odbytem,

c)

které nezajišťují rovnoměrné plnění plánu v průběhu měsíce, popřípadě čtvrtletí,

d)

které nepředkládají pobočce banky včas výkazy a zprávy, které jsou povinny předkládat, nebo předkládají hlášení vadná,

e)

které porušují povinnosti uložené jinými předpisy banky pro úvěrování,

f)

které porušují předpisy o provádění a financování investiční výstavby,

g)

které nezavedou formu zúčtování s dodavateli, popř. odběrateli, navrženou pobočkou banky,

h)

které požadují úvěry nad úvěrové přísliby, které byly projednány a bankou schváleny při sestavování podnikového plánu, pokud přitom nejde o žádoucí překračování plánu.

Úvěrování na záruku nadřízeného orgánu

§ 166

Pobočka banky požaduje za poskytnutý úvěr záruku orgánu nadřízeného organizaci, je-li ohroženo splacení úvěru buď vůbec, nebo včas, nebo není-li zajištěno, že opatření k odstranění závad budou provedena ve stanovené lhůtě, anebo že budou účinná, jakož i ostatních případech stanovených v této vyhlášce.

§ 167

Pobočka banky může žádat záruku za nový úvěr (jeho část) nebo za jednotlivý, již poskytnutý úvěr (jeho část), popřípadě za všechny úvěry.

§ 168

Jestliže pobočka banky rozhodne, že úvěr bude poskytován jen na záruku, upozorní organizaci, aby požádala nadřízený orgán o převzetí záruky a aby tento orgán převzal záruku u orgánu banky, u něhož má účet.

§ 169

(1)

Zdrojem krytí záruky mohou být všechny prostředky, které nadřízený orgán přejímající záruku má nebo bude mít na účtech v bance, počínajíc dnem splatnosti závazku se zárukou.

(2)

Až do uplatnění záruky může nadřízený orgán s těmito prostředky disponovat, pokud úvěrující pobočka banky v dohodě s hlavní pobočkou banky popř. pobočkou banky vedoucí účet nadřízeného orgánu přejímajícího záruku, nepožaduje částečné nebo úplné vázání zaručené částky. Vázání zaručené částky před uplatněním záruky se neprovádí, je-li nadřízeným orgánem národní výbor.

§ 170

Orgán banky, s nímž je orgán nadřízený organizaci ve styku, prověří reálnost záruky, a to se zřetelem na ostatní, dosud převzaté záruky a na očekávané příjmy, kterých může být použito k jejímu krytí. Převzetí záruky oznámí pobočce banky, která úvěruje organizaci, za niž je přejímána záruka.

§ 171

(1)

Nadřízený orgán přejímající záruku odevzdá příslušnému orgánu banky, u něhož má otevřen účet, ve dvou vyhotoveních záruční listinu podepsanou osobami zmocněnými rozhodovat o přejímání záruk.

(2)

Záruční listina obsahuje tyto údaje:

a)

název organizace, která se zaručuje,

b)

název organizace, za niž je přejímána záruka,

c)

označení úvěru, za který se záruka přejímá, a jeho splatnost, jakož i důvod převzetí záruky,

d)

výši záruky,

e)

čísla účtů nadřízeného orgánu, z nichž má banka úvěr poskytnutý na záruku vyrovnat,

f)

opatření, která k zajištění návratnosti úvěru provede organizace, popřípadě orgán, který záruku přejímá,

g)

jména osob, které jsou povinny tato opatření provádět, lhůty, ve kterých mají být provedena, a jména osob, které jsou povinny opatření kontrolovat,

h)

právo banky vyrovnat po předchozím upomenutí organizace úvěr včas nezaplacený z prostředků, které jsou na účtech ručitele nebo které na tyto účty dojdou a jichž banka podle ujednání má právo k vyrovnání úvěru použít, a to i před stanovenou lhůtou splatnosti úvěru, nejsou-li prováděna ve lhůtách dohodnutá opatření k odstranění závad, nebo nejsou-li tato opatření účinná.

§ 172

Pobočka banky poskytne úvěr na záruku, jakmile obdrží od orgánu banky, který je ve styku s orgánem organizaci nadřízeným, zprávu o převzetí záruky. Jestliže pobočka banky neobdrží tuto zprávu do 30 dnů po upozornění organizace, popřípadě obdrží oznámení a odmítnutí záruky, zastaví z rozhodnutí ředitele pobočky banky poskytování úvěru nebo všech úvěrů, na něž byla požadována záruka, a ihned je vyrovná, s výjimkou úvěru na proplácení výkupu. Vrchní ředitel, pověřený řízením správy plánovací a ekonomické v ústředí banky, může určit další druhy úvěrů, které pobočka banky poskytuje organizacím i tehdy, když nebyla převzata záruka.

§ 173

Jestliže organizace nezaplatí ve stanovené lhůtě úvěr poskytnutý na záruku, požádá pobočka banky orgán banky, u něhož je veden účet ručícího nadřízeného orgánu, o realizaci záruky. Současně oznámí orgánu organizaci nadřízenému, že požádala o realizaci záruky.

§ 174

Pobočka banky může realizovat záruku, popřípadě její část i před stanovenou lhůtou splatnosti úvěru, jestliže zjistí, že organizace neprovádí opatření dohodnutá k odstranění závad nebo že tato opatření nejsou účinná. V takovém případě upozorní pobočka banky nadřízený orgán, který převzal záruku, 14 dní předem, že bude záruku realizovat. O realizaci záruky rozhoduje ředitel pobočky banky úvěrující organizaci, za niž byla záruka převzata.

§ 175

V případě, že na účtech organizace jsou v den splatnosti úvěru prostředky, které však organizace v nejbližší době potřebuje k výplatě mezd nebo k odvodům zisku, může pobočka banky trvat na splacení úvěru z poskytnuté záruky.

§ 176

Jestliže pobočka banky nepovažuje za účelné realizovat záruku ihned po splatnosti úvěru, může ji realizovat i později.

§ 177

Pobočka banky používá volných prostředků na obratovém účtě organizace ke splacení neuhrazeného zůstatku zaručeného provozního úvěru a volných prostředků na investičním účtě ke splacení investičního úvěru i v případech, kdy uplatnila realizaci záruky, kdy však dosud nedošly prostředky ze záruky. Částku došlou z realizované záruky použije pobočka banky na splacení neuhrazeného zůstatku a případný přebytek vrátí na účet ručitele.

Stanovení závazné formy zúčtování

§ 178

(1)

Jestliže organizace soustavně nakupuje a hromadí nadnormativní zásoby v nežádoucím rozsahu, nebo takové nadnormativní zásoby nelikviduje, popřípadě z nich vyrábí zásoby s omezeným odbytem, anebo soustavně porušuje platební kázeň, oznámí pobočka banky organizaci, že požádá její hlavní dodavatele, aby od ní vyžadovali placení z kvóty na přednostní placení, popřípadě předchozí zajištění prostředků na placení.

(2)

Pobočka banky upozorní na uplatnění této sankce organizaci a její nadřízený orgán nejméně 30 dnů předem.

§ 179

Jestliže organizace v této lhůtě neučiní účinná opatření k likvidaci nadnormativních zásob, popřípadě nezajistí placení svých závazků ve stanovených lhůtách, oznámí pobočka banky písemně největším dodavatelům této organizace prostřednictvím poboček banky, které vedou jejich obratové účty, že uplatní vůči nim sankce, jestliže budou této organizaci dodávat, aniž by tato zajišťovala placení způsobem uvedeným v § 178 odst. 1.

§ 180

Jestliže organizace nedodržuje bankou stanovenou závaznou formu zúčtování se svými odběrateli, popřípadě dodavateli, uplatní vůči ní banka sankce podle §- 158 až 177 a podle § 181.

§ 181

Zastavení rezervování částek na mzdy

Organizacím, které porušují mzdovou kázeň nebo neplní své závazky a povinnosti vůči státnímu rozpočtu, dodavatelům, bance nebo jiným věřitelům, může pobočka banky zkrátit lhůtu pro rezervování částek na výplatu mezd, popřípadě rezervování částek na výplatu mezd zastavit.

§ 182

Omezení výplat v hotovosti

Jestliže organizace soustavně porušuje finanční, platební, mzdovou, smluvní nebo pokladní kázeň, může pobočka banky omezit výplaty v hotovosti z obratového, běžného nebo jiného účtu organizace na hospodářskooperativní výdaje.

Použití vlastních investičních prostředků

§ 183

Jestliže má organizace neplánované ztráty z předchozích let nebo vlastní oběžné prostředky nedoplňuje, může pobočka banky při schvalování výsledků finančního hospodaření organizace požadovat, aby organizace z prostředků, které má na investičním účtě z podílu na přírůstku zisku (ze zisku) docíleného v předchozích letech (pokud není třeba tyto prostředky rezervovat na financování investic, na něž byly uzavřeny hospodářské smlouvy), uhradila neplánované ztráty a doplnila vlastní oběžné prostředky.

§ 184

Jestliže organizace neuhradí neplánované ztráty a nedoplní vlastní oběžné prostředky z vlastních investičních prostředků, uplatní pobočka banky své námitky proti schválení účetních výkazů a upozorní organizaci a její nadřízený orgán, že uplatní další sankce podle této vyhlášky, zejména že zastaví nebo omezí poskytování některých úvěrů nebo že je bude poskytovat na záruku, zvýší úrokovou sazbu, stanoví závaznou formu zúčtování anebo zavede zvláštní způsob úvěrování a zúčtování.

Vázání vlastních prostředků

§ 185

(1)

U organizací, které mají nadbytek vlastních finančních zdrojů a které tyto prostředky vynakládají neúčelně nebo nehospodárně a neodůvodněně překračují potřebu oběžných prostředků proti předpokladům pětiletého plánu, může pobočka banky přistoupit k vázání vlastních zdrojů organizace na samostatných účtech vázaných prostředků, a to ve výši odpovídající jejich nežádoucímu použití. Pobočka banky přitom může poskytnout organizaci úvěr na nepotřebné zásoby, popř. na jiné nedostatky v hospodaření organizace s vyšší úrokovou sazbou.

(2)

V takových případech je organizace povinna předložit pobočce banky plán opatření na odstranění nedostatků a likvidaci nežádoucí potřeby oběžných prostředků a předkládat podklady pro úpravu výše úvěru a pro uvolňování vlastních zdrojů organizace ve lhůtách stanovených pobočkou banky.

(3)

Tuto sankci může pobočka banky uplatnit nejméně 30 dnů po upozornění organizace, jejího nadřízeného orgánu a hlavní (krajské) pobočky banky.

§ 186

(1)

Zdroje vázané z výše uvedených důvodů uvolňuje pobočka banky jen ve výši odpovídající likvidovaným nepotřebným zásobám, popř. odstraněným jiným nedostatkům a to až do jejich úplné likvidace. Jestliže se opatření organizace ukazují jako účinná, může pobočka banky uvolnit zdroje organizace i před úplným odstraněním nedostatků, pro něž se vázání vlastních zdrojů provádělo.

(2)

Nelikviduje-li organizace nepotřebné zásoby, nebo jiné nedostatky na základě opatření dohodnutých s pobočkou banky, požaduje pobočka banky splacení úvěru poskytnutého na tuto potřebu, blokuje však i dále vlastní zdroje organizace až do odstranění nedostatků.

§ 187

Jestliže pobočka banky poskytuje úvěr na přechodné překlenutí nedostatku prostředků při neplánovaném vývoji hospodaření organizace a zejména nepotřebných zásob se zárukou nadřízeného orgánu, může požadovat, aby byly vázány vlastní zdroje nadřízeného orgánu, až do výše záruky podle § 185. Při uvolňování vázaných zdrojů nadřízeného orgánu se postupuje způsobem uvedeným v § 186.

§ 188

Penále

Jestliže organizace poruší předpisy o platebním a zúčtovacím styku, vybere pobočka banky z jejího obratového účtu penále podle příslušných předpisů. 3

Zvláštní způsob úvěrování a zúčtování

§ 189

Zjistí-li pobočka banky v hospodaření organizace vážné závady, na jejichž odstranění by nemohla účinně působit některou z uvedených sankcí, upozorní organizaci a její nadřízený orgán, že podá návrh na zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování, jestliže organizace závady nebude odstraňovat.

§ 190

Zvláštní způsob úvěrování a zúčtování může pobočka banky zavést u těch organizací, v jejichž hospodaření jsou nejméně po dobu dvou měsíců vážné závady, které organizace neodstraňují (zejména když organizace neplní základní ukazatele podnikového plánu, neuvádějí kapacity do provozu v plánovaných lhůtách, nezajišťují zásobování národního hospodářství potřebnými výrobky, používají prostředků k investiční výstavbě neefektivně a nehospodárně, nebo imobilizují oběžné prostředky).

§ 191

Příkaz k zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování dává ředitel krajské pobočky banky.

§ 192

Při zvláštním způsobu úvěrování a zúčtování neposkytuje banka organizaci platební úvěr. Ve výjimečných případech může banka poskytovat úvěr na mzdy na záruku nadřízeného orgánu. Dále je banka oprávněna:

a)

uplatňovat sankce uvedené v § § 158 až 188 bez zřetele na podmínky, které jsou v nich uvedeny,

b)

omezit, popřípadě odejmout organizaci právo proplácet z obratového účtu v rámci kvóty, stanovené na přednostní placení,

c)

stanovit u organizací, které soustavně špatně pracují a neuhrazují včas své závazky vůči státnímu rozpočtu, že vedle daně z obratu (daně z výkonů) se i ostatní přímé odvody do státního rozpočtu provádějí přednostně před všemi ostatními platbami.

§ 193

O vydání příkazu k zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování uvědomí pobočka banky organizaci a její nadřízený orgán, a to nejméně 14 dnů přede dnem zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování. Současně požádá ředitele organizace, aby na uplatnění této sankce byli prostřednictvím orgánů ROH upozorněni pracující.

§ 194

Jestliže organizace pro zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování zcela odstranily závady, pro něž byly převedeny na zvláštní způsob úvěrování a zúčtování, nebo uvedené závady neodstranily plně, avšak dosáhly podstatného zlepšení ve své práci, může pobočka banky podle okolností upustit od jednotlivých sankcí, popř. obnovit v plném rozsahu obecný způsob úvěrování a zúčtování.

§ 195

(1)

Návrh na obnovení obecného způsobu uvěrování a zúčtování předkládá ředitel pobočky banky, která úvěruje organizaci, ke schválení řediteli krajské pobočky banky.

(2)

Pobočka banky obnoví obecný způsob úvěrování a zúčtování okamžitě po schválení návrhu. O obnovení obecného způsobu úvěrování a zúčtování uvědomí pobočka banky organizaci a její nadřízený orgán.

§ 196

Zavedení a zrušení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování se uveřejňují ve Věstníku ministerstva financí.

Prohlášení organizace za neschopnou placení

§ 197

Organizaci, která po dobu šesti měsíců po zavedení zvláštního způsobu úvěrování a zúčtování neodstraňuje závady, pro něž byl zvláštní způsob úvěrování a zúčtování zaveden, a nezlepšuje své hospodaření, může banka prohlásit za neschopnou placení.

§ 198

O prohlášení organizace za neschopnou placení, popřípadě o odvolání této sankce rozhoduje příslušný vrchní ředitel banky. Pokud jde o formy, způsob předložení a projednání návrhu na prohlášení organizace za neschopnou placení, platí obdobně ustanovení § § 189 až 196.

§ 199

Je-li organizace prohlášena za neschopnou placení,

a)

použije banka vůči ní, kromě sankcí již uplatněných, nejpřísnějších úvěrových a zúčtovacích sankcí podle § § 158 až 188, popřípadě zastaví poskytování úvěrů anebo požádá o splacení všech úvěrů,

b)

vyrozumí prostřednictvím příslušných poboček banky hlavní dodavatele o prohlášení organizace za neschopnou placení,

c)

učiní oznámení ministerstvu státní kontroly.

§ 200

(1)

Jména organizací, které jsou prohlášeny za neschopné placení, jakož i těch, u nichž byl obnoven obecný způsob úvěrování a zúčtování, oznamuje generální ředitel banky zvláštní zprávou ve Věstníku ministerstva financí.

(2)

Jména organizací prohlášených za neschopné placení jsou ostatním organizacím k dispozici u všech poboček banky.

§ 201

Opatření při čerpání nezákonných, nebo neodůvodněných úvěrů

Zjistí-li banka, že vedoucí organizací připustili předložení nesprávných podkladů, popřípadě údajů bance, aby dosáhli nezákonných nebo neodůvodněných úvěrů anebo znemožnili zjištění závad v hospodaření, učiní o tom kromě uplatnění sankcí oznámení orgánu nadřízenému organizaci, aby učinil opatření proti osobám, které tyto závady zavinily. O zvlášť závažných případech učiní oznámení ministerstvu státní kontroly.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 202-204)

§ 202

Výjimky a odchylky z této vyhlášky povoluje generální ředitel banky, popřípadě vrchní ředitelé jím zmocnění, a to pokud se odchylky týkají celého odvětví národního hospodářství, po projednání s příslušnými ústředními úřady (orgány).

§ 203

Zrušují se směrnice Státní banky československé č. 245/1958 Ú. l., o úvěrování zásob, směrnice Státní banky československé č. 246/1956 Ú. l., o úvěrování nepotřebných nadnormativních zásob, směrnice generálního ředitele Státní banky československé č. 197/1959 Ú. l., o poskytování úvěru na novou techniku, směrnice Státní banky československé č. 171/1956 Ú. l., o poskytování zúčtovacích úvěrů, směrnice Státní banky československé č. 104/1958 Ú. l., o poskytování úvěrové výpomoci a uplatňování sankcí, a body 29 a 30 směrnic Státní banky československé č. 136/1955 Ú. l., o placení přepravného dopravním organizacím výběrkami přepravného a o poskytování zúčtovacích úvěrů na přepravné.

§ 204

Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. ledna 1961.

Generální ředitel:

dr. Pohl v. r.



Poznámky pod čarou:

Při poskytování provozních úvěrů výrobním a spotřebním družstvům vycházejí pobočky banky z dohod mezi bankou a příslušnými ústředními svazy o způsobu krytí normativů vlastními a jim podobnými oběžnými prostředky.

Pravomoc jednotlivých orgánů banky k povolování prolongací úvěru se stanoví příkazy generálního ředitele banky.

Pravomoc jednotlivých orgánů banky k povolování prolongací úvěru se stanoví příkazy generálního ředitele banky.

Pravomoc jednotlivých orgánů banky k povolování prolongací úvěru se stanoví příkazy generálního ředitele banky.

Směrnice Státní banky čs. č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku.

Poznámky pod čarou:
1

Při poskytování provozních úvěrů výrobním a spotřebním družstvům vycházejí pobočky banky z dohod mezi bankou a příslušnými ústředními svazy o způsobu krytí normativů vlastními a jim podobnými oběžnými prostředky.

2

Pravomoc jednotlivých orgánů banky k povolování prolongací úvěru se stanoví příkazy generálního ředitele banky.

3

Směrnice Státní banky čs. č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku.