§ 15 zní:

„Provinění

(1) Proti zaměstnancům, kteří se proviní tím, že poruší své povinnosti, lze použít bez újmy jejich odpovědnosti podle jiných předpisů jako výchovných prostředků kárných opatření ( § 16).

(2) Kárné opatření lze uložit pouze do měsíce ode dne, kdy se o provinění zaměstnance dozvěděl vedoucí úřadu (orgánu), který je oprávněn kárné opatření uložit ( § 27), nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné orgány vnitřní kontroly, do dvou let ode dne, kdy se zaměstnanec provinění dopustil.“

§ 16 zní:

„Kárná opatření

(1) Jako kárných opatření lze použít

(2) Při rozhodování o tom, jakých opatření má být vůči zaměstnanci použito, je třeba přihlížet k závažnosti jeho provinění, způsobené škodě, míře jeho zavinění a jeho dosavadnímu postoji k práci․ Jde-li o porušení povinnosti nepatrného významu, vedoucí je zaměstnanci pouze vytkne a poučí ho o nesprávnosti jeho jednání.

(3) Ustanovení zákona č. 24(1957 Sb., o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, zůstávají nedotčena.

(4) Za totéž provinění lze uložit zaměstnanci pouze jedno z kárných opatření uvedených v odstavci 1. Byl-li zaměstnanec odsouzen pro trestný čin nebo mu byl uložen trest v trestním řízení správním, popřípadě kárný trest ministerstvem státní kontroly nebo kárné opatření podle zákona č. 24/1957 Sb., nemůže mu být za totéž provinění uloženo ještě také kárné opatření podle tohoto nařízení. Bylo-li o provinění zaměstnance zahájeno některé z uvedených řízení, je třeba vyčkat jeho výsledku; doba tohoto řízení se nezapočítává do doby, ve které lze uložit kárné opatření ( § 15 odst. 2).“

§ 21 zní:

„Opravné prostředky

(1) Proti rozhodnutí může zaměstnanec podat námitky. O námitkách rozhodne úřad (orgán), který rozhodnutí vydal, po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí ustavené pro zaměstnance pracoviště (dále jen „závodní výbor“).

(2) Z rozhodnutí o námitkách může se zaměstnanec, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, odvolat k nadřízenému úřadu (orgánu); jde-li o rozhodnutí komise nebo odboru národního výboru,může se zaměstnanec odvolat k radě tohoto národního výboru. Tyto orgány rozhodnou o odvolání po projednání s příslušným vyšším orgánem odborového svazu.

(3) Námitky i odvolání musí být podány u úřadu (orgánu), proti jehož rozhodnutí směřují, do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Námitky ani odvolání nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek a odvolání podaných proti uložení kárného opatření. Jinak platí pro jejich podávání, projednávání a rozhodování obecné předpisy o správním řízení.

(4) Z rozhodnutí o námitkách může zaměstnanec podat stížnost k rozhodčí komisi, jde-li o

(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy upravující uplatňování nároků

§ § 27 a 28 včetně společného nadpisu zní:

„Kárné řízení

§ 27

Příslušnost

Kárné opatření ukládá vedoucí úřadu (orgánu, u něhož má zaměstnanec své trvalé pracovní místo v době, kdy se zahajuje kárné řízení; má-li být uloženo kárné opatření vedoucímu úřadu, uloží mu je vedoucí bezprostředně nadřízeného úřadu (orgánu. Pracovníkům národních výborů a jejich zařízení ukládá kárné opatření ten orgán, funkcionář nebo pracovník, kterého tím pověří rada národního výboru.

§ 28

Řízení

(1) Poruší-li zaměstnanec své povinnosti takovým způsobem, že by mu mělo být za to uloženo kárné opatření, oznámí to jeho vedoucí obvyklým způsobem příslušnému orgánu ( § 27).

(2) Orgán, jemuž přísluší uložit kárné opatření, vyslechne před jeho uložením zaměstnance. Je-li toho třeba v zájmu objasnění jeho provinění, popřípadě v závažnějších případech, může pověřit některého zaměstnance, aby provedl podrobné vyšetření věci a vyslechl svědky a znalce.

(3) Kárné opatření lze uložit jen po předchozím projednání s odborovými orgány, pokud k tomu není podle příslušných předpisů ¹) třeba jejich souhlasu.

(4) Uložení kárného opatření se poznamená v osobním spise zaměstnance; nedopustí-li se zaměstnanec během dvou let od uložení tohoto kárného opatření dalšího provinění, vyřadí osobní úřad záznam o uložení kárného opatření z osobního spisu.

__________

§ 29 zní:

„Zřízení a příslušnost

(1) Stížnosti proti rozhodnutí o námitkách ( § 21 odst. 4) projednávají a rozhodují rozhodčí komise, které se zřizují:

(2) Dohodne-li se na tom krajský národní výbor s krajskou odborovou radou, může být zřízena rozhodčí komise také u některých zařízení podléhajících krajskému národnímu výboru pro zaměstnance, jejichž osobním úřadem je toto zařízení. Po dohodě okresního národního výboru s okresní odborovou radou může být zřízena rozhodčí komise také u městských národních výborů pro stížnosti zaměstnanců, jejichž osobními úřady jsou tyto národní výbory nebo zařízení jim podřízená.“

§ 30 zní:

„Složení komisí

(1) Předsedu rozhodčí komise, jeho náměstky a polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává odborový orgán určený Ústřední radou odborů. Druhou polovinu členů rozhodčí komise jmenuje a odvolává úřad (orgán), u něhož byla rozhodčí komise zřízena.

(2) Při jmenování členů rozhodčí komise je třeba dbát, aby v ní byly zastoupeny všechny kategorie zaměstnanců, jejichž spory má tato komise rozhodovat.

(3) Jednotlivé stížnosti projednávají a rozhodují rozhodčí komise v tříčlenných senátech. O odvoláních ( § 36) jednají a rozhodují rozhodčí komise v senátech pětičlenných. Senáty se skládají z předsedy a z dalších členů senátu, které určí předseda senátu; polovinu těchto dalších členů senátu určí předseda senátu z členů rozhodčí komise jmenovaných odborovým orgánem z členů příslušného odborového svazu a druhou polovinu z členů rozhodčí komise jmenovaných úřadem (orgánem), u něhož byla komise zřízena.

(4) Ústřední rada odborů po projednání s příslušnými ústředními úřady (orgány) a krajskými národními výbory podrobněji upraví provádění rozhodčího řízení a blíže vymezí složení a působnost rozhodčích komisí.“

§ 31 odst. 1 zní:

„(1) Činností v rozhodčí komisi nesmí vzniknout jejímu členu žádná újma v jeho pracovním poměru a v nárocích, které z něho vyplývají; za dobu účasti na jednáních rozhodčí komise zůstává členům rozhodčí komise zachován nárok na jejich příjmy z pracovního poměru, jako kdyby pracovali na svém pracovišti.“

§ 32 zní:

„Náklady

Náklady spojené s činností rozhodčích komisí, včetně náhrad cestovních výdajů členům komise hradí úřad (orgán), při kterém je rozhodčí komise zřízena. Tento úřad (orgán) také zajišťuje a bezplatně provádí administrativní práce spojené s rozhodčím řízením, dává k dispozici místnosti a technické pomůcky potřebné pro jednání rozhodčí komise a uschovává její spisový materiál.“

§ § 33 až 36 včetně společného nadpisu zní:

„Rozhodčí řízení

§ 33

Stížnost

Stížnost k rozhodčí komisi musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí úřadu (orgánu) o námitkách, a to úřadu (orgánu), u něhož je zřízena komise, která má o stížnosti rozhodnout. Stížnost nemá odkladný účinek. Odmítnout stížnost jakou opožděnou nebo nepřípustnou nebo naopak v odůvodněných případech prominout zmeškání lhůty přísluší rozhodčí komisi.

§ 34

Jednání komise

(1) Rozhodčí komise zahájí jednání do 8 dnů od podání stížnosti a vede je tak, aby o stížnosti mohlo být rozhodnuto do dalších 30 dnů.

(2) Rozhodčí komise dbá o to, aby zjistila skutečný stav věci co nejúčelněji a co nejrychleji. Před rozhodnutím sporu vyslechne rozhodčí komise zaměstnance, který stížnost podal, a zástupce úřad (orgánu), proti jehož rozhodnutí byla stížnost podána, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

(3) Během celého průběhu jednání má se rozhodčí komise snažit o to, aby spor byl vyřešen smírem. Dojde-li před rozhodčí komisí k uzavření smíru, je třeba, aby jej rozhodčí komise schválila.Rozhodčí komise přitom dbá, aby smír nebyl v rozporu s platnými předpisy. Schválením nabývá smír účinků pravomocného rozhodnutí.

(4) Bylo-li stížnosti zaměstnance třeba jen zčásti vyhověno, má zaměstnanec nárok na náhradu ušlého výdělku a nutných výdajů, které mu vznikly účastí na řízení. Náhradu mu poskytne úřad (orgán), proti jehož rozhodnutí byla stížnost podána.

§ 35

Rozhodnutí

(1) Nedojde-li k uzavření smíru, rozhodčí komise v souladu s platnými předpisy napadené rozhodnutí potvrdí nebo zruší. Pokud s předmětem sporu souvisí platové nároky zaměstnance, je rozhodčí komise oprávněna na návrh zaměstnance rozhodnout i o nich.

(2) Rozhodčí komise usnáší se na svém rozhodnutí v neveřejné poradě většinou hlasů členů příslušného senátu. O výsledku hlasování se sepíše zápis, který podepíší všichni členové senátu.

(3) Písemné rozhodnutí rozhodčí komise se vyhotoví do 8 dnů a podepíše je předseda a jeden člen senátu.

§ 36

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí rozhodčí komise může zaměstnanec nebo úřad (orgán), proti jehož rozhodnutí stížnost směřovala, podat odvolání do 15 dnů od doručení jejího rozhodnutí. Odvolání se podává u úřadu (orgánu), u něhož je zřízena rozhodčí komise, proti jejímuž rozhodnutí odvolání směřuje, a nemá odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje

(3) Rozhodnutí o odvolání je konečné. Jinak platí o podání odvolání a způsobu jeho projednávání obdobně ustanovení § 33 až 35.“