Originály děl výtvarných umění (obrazy, sochy, grafiku, díla umění užitého), jakož i tzv. autorské kopie těchto děl v rozsahu prováděcích předpisů k zákonu o dani z obratu ¹ (dále jen "díla výtvarných umění") mohou prodávat, pokud není ustanoveno jinak:

Plošné a plastické rozmnoženiny děl výtvarných umění mohou vydávat jen oprávnění vydavatelé a prodávat jen osoby, které mají oprávnění k rozšiřování těchto rozmnoženin.

Socialistické organizace zabývající se nákupem a prodejem děl výtvarných umění - s výjimkou speciálních prodejen státní distribuční sítě obchodu klenoty, hodinami a starožitnostmi - mohou prodávat nebo přijímat do komise jen ta díla výtvarných umění žijících autorů, s výjimkou děl architektonických, která jim dodají fondy.

Ústřední úřady a orgány, národní výbory, podniky, lidová družstva, ostatní rozpočtové, hospodářské, společenské a jiné socialistické organizace (dále jen "organizace") mohou nakupovat díla výtvarných umění žijících autorů s výjimkou děl architektonických, pro vlastní potřebu - pokud jinými předpisy není nákup omezen - výhradně od fondů, a s výjimkou zadávání návrhů na díla umění užitého ( § 4 a § 5) jen jejich prostřednictvím vytvoření takových děl zadávat; ² díla výtvarných umění nežijících autorů mohou nakupovat jen prostřednictvím prodejen státní distribuční sítě obchodu klenoty, hodinami a starožitnostmi, a to po předchozím posouzení galerií, v jejímž obvodu působnosti se dílo nalézá.

S ohledem na potřebu neustálého zvyšování kultury prostředí organizace plánují v rámci svých běžných plánů a rozpočtů roční i perspektivní plány prostředků na nákup děl výtvarných umění a stanoví způsob jejich použití a umístění․ ³

Plánování, výběr a nákup děl výtvarných umění projednávají a provádějí organizace v součinnosti se svými základními organizacemi KSČ, ROH, popř. ČSM.

Po schválení plánů a rozpočtů oznámí organizace své požadavky podle odstavce 2 na díla výtvarných umění žijících autorů, a to jak na díla hotová, tak i na díla, která mají být vytvořena, příslušnému krajskému sekretariátu fondu. Ústředí fondů v Praze nebo v Bratislavě oznámí organizace své požadavky pokud jde o kraj Středočeský nebo Západoslovenský, jakož i vždy, když jde o dílo širšího společenského dosahu ⁴ vyžadující si větších finančních nákladů. Zároveň sdělí pro informaci částku, kterou na nákup těchto děl plánují.

Fondy evidují závažná díla výtvarných umění vzniklá z iniciativy umělců, zajišťují nákup, zadávání a vytvoření nových výtvarných děl, poskytují umělcům informace o požadavcích organizací a soustřeďují podle těchto požadavků v pravidelných dohodnutých termínech v krajských, popřípadě i v okresních městech díla výtvarných umění, která byla uměleckými komisemi fondů schválena a doporučena ke společenskému uplatnění. Ve spolupráci s příslušnými orgány Svazu čs. výtvarných umělců a Svazu architektů ČSSR poskytují fondy organizacím konzultace a poradenskou službu.

Při nákupu a zadávání děl výtvarných umění musí organizace dodržovat zásadu nejvyšší hospodárnosti. Nákup nesmí být prováděn na úkor plánovaných úkolů investiční výstavby a na úkor péče o základní fondy. U státních organizací se náklady na tyto akce hradí z prostředků na decentralizované investice. ⁵ Národní výbory mohou k nákupu děl výtvarných umění využít též prostředků ze svých doplňkových rozpočtů. ⁶

Ustanovení předchozích odstavců platí i v případech, kdy organizace si vybere originály děl výtvarných umění přímo v ateliérech umělců nebo na jejich výstavách.

Ustanovení předchozích odstavců - s výjimkou odstavců 3 a 6 - se nevztahují na ministerstvo školství a kultury, Slovenskou národní radu - odbor pro školství a kulturu, na Národní galerii, Slovenskou národní galerii a na jejich pobočky, na galerie a jiné veřejné sbírky děl výtvarných umění řízené národními výbory ⁷ a na Uměleckoprůmyslové muzeum; nákupy děl výtvarných umění u těchto organizací provádějí nákupní komise jmenované ministerstvem školství a kultury (na Slovensku Slovenskou národní radou - odborem pro školství a kulturu) nebo příslušnými národními výbory.

Prodej děl výtvarných umění autory, jejich rodinnými příslušníky nebo dědici nesmí být prováděn formou podomního obchodu nebo soukromé agentáže nebo jiným nedůstojným způsobem, a to ani ve spojitosti s uspořádáním výstavy.

Obchodní činnost tzv. výtvarných kolektivů, rozvíjená buď členy těchto kolektivů nebo prostřednictvím jejich obchodních zástupců a jiných soukromých zprostředkovatelů je nepřípustná.

Návrhy na řešení výtvarných úkolů spojených s výstavami a veletrhy - s výjimkou projektových prací - dále s výtvarnou náborovou a propagační činností, návrhy na díla užité grafiky (plakáty, obaly, etikety, tzv. poutače apod.) a knižní ilustrace nemusí organizace zadávat prostřednictvím fondů, pokud:

k jejich posouzení jsou u organizací zřízeny v součinnosti se Svazem čs. výtvarných umělců umělecké komise ( § 6-9),

u nakladatelství a podniků knižního obchodu jsou ediční rady nebo schvalovací komise doplněny v součinnosti se Svazem čs. výtvarných umělců o jeho členy,

jsou vytvářeny pro vnitřní potřebu organizací jejich vlastními odborně kvalifikovanými pracovníky.

Zadat návrh může objednavatel jen písemnou smlouvou, která konkrétně vymezuje zadaný úkol. Nesmí nikdy rámcově zahrnovat úkoly určené jen podle druhu.

Organizace zabývající se hromadnou výrobou rozmnoženin děl umění užitého (sklad, keramiky, porcelánu, šatového a dekoračního textilu, oděvnictví, bytového textilu. koberců, kožedělných výrobků a módních doplňků, nábytku a výrobků ze dřeva, osvětlovacích těles, strojů, nástrojů, užitkového spotřebního zboží z kovu nebo umělých a nových hmot, hraček, upomínkových a dárkových předmětů, šperků, bižuterie, kalendářů, alb a jiné papírové konfekce apod.) mohou zadávat návrhy na tato díla a rozmnožovat je podle dodaného návrhu externích výtvarníků nebo i vlastních pracovníků bez prostřednictví fondů tehdy, když návrhy (modely, prototypy) budou schváleny uměleckou komisí.

ustanovení § 4 odst. 2 platí obdobně.

Vysoká ideová a umělecká kritéria hodnocení při nákupu, prodeji a zadávání děl výtvarných umění, určených ke společenskému uplatnění na všech úsecích hospodářského a kulturního života nebo k reprodukci ve výrobě, zajišťují umělecké komise.

Umělecká komise zřízená při jedné organizaci může být činná i pro organizaci jinou.

Umělecké komise jsou složeny ze zástupců organizací, při nichž jsou zřízeny, ⁸ nebo pro kterou jsou činné, ze zástupců Svazu čs. výtvarných umělců, popř. podle povahy úkolů též ze zástupců Svazu architektů ČSSR (dále jen "Svazy") a jiných uměleckých institucí, a dále ze zástupců příslušných orgánů KSČ, ROH, popř. ČSM:

Umělecké komise jako posudkové a poradní orgány organizací může v součinnosti se Svazy zřídit a jejich členy jmenovat zpravidla na dobu jednoho roku, popř. na dobu trvání úkolu komise, na návrh organizací uvedených v odstavci 3 a příslušných orgánů KSČ, ROH, popř. ČSM:

Počet členů uměleckých komisí stanoví podle povahy úkolů organizace, která členy jmenuje (odst. 4); k zajištění odbornosti komise mají zástupci Svazů tvořit polovinu členů komise. Komise může mít též potřebný počet náhradníků.

Předsedu umělecké komise volí komise zpravidla ze zástupců Svazů. Komise si volí též místopředsedu.

Úkolem uměleckých komisí je podávat organizacím, při nichž jsou zřízeny, nebo pro které jsou činné, objektivní hodnocení ideové a umělecké úrovně předkládaných děl výtvarných umění, posuzovat přiměřenost honoráře za tato díla požadovaného a povahu díla pro účely zdanění. Umělecké komise podávají těmto organizacím též iniciativní návrhy a podněty.

U výtvarných děl, jejichž konečnou realizaci a technické práce provádí výrobní nebo řemeslný podnik (monumentální plastiky, reliéfy, mozaiky, vitráže, díla užitého umění apod.), sledují umělecké komise postup prací až do konečné realizace a umístění díla a vyjadřují se ke konečné fakturaci. Povinnost dozoru autora díla, smluvně zajištěná, není tímto ustanovením dotčena.

Umělecké komise zodpovídají za svou činnost organizaci, která je zřídila. Členové komisí odpovídají za svou činnost v komisi organizaci, která je za členy komise navrhla. Nemůže-li se člen komise z vážných důvodů aktivně zúčastnit jednání komise po dobu delší dvou měsíců, nebo neplní-li jiné povinnosti člena komise, navrhne příslušná organizace jiného zástupce.

Členům uměleckých komisí, pokud jsou zástupci autorských svazů, náleží za jejich práci v komisi odměna podle platných předpisů; ⁹ odměna jim nepřísluší, jestliže členství v komisi vyplývá z jejich pracovního poměru. Členové komise jsou uvolňováni pro práci v komisi v obecném zájmu bez újmy svého pracovního výdělku; je jim poskytováno placené pracovní volno v rozsahu nezbytném pro výkon funkce a v souladu s vlastními pracovními úkoly plynoucími z pracovního poměru. Cestovné a diety jsou členům komise poskytovány podle příslušných předpisů o náhradě cestovních a jiných výdajů. ¹⁰

Umělecká komise je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší se většinou hlasů přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

K jednání komise může předseda přizvat další experty a odborné pracovníky, kteří mají hlas poradní. Jednání komise se může zúčastnit i zástupce příslušného nadřízeného orgánu.

Zápis o jednání umělecké komise podepisují všichni přítomní členové komise. Ze zápisu musí být zřejmý jasný a zdůvodněný závěr o ideové a umělecké úrovni posuzovaného díla, o přiměřenosti honoráře, popř. o jeho navrhované úpravě a způsobu zdanění, jednání i doba, po kterou komise zasedala. Zápisy o jednání komise s příslušnou dokumentací musí být vedeny přehledně a řádně archivovány. U monumentální tvorby připojují se k faktuře pro objednatele příslušné výpisy ze zápisu o jednání komise.

Nutné administrativní práce pro umělecké komise zajišťuje organizace nebo instituce, při níž je komise zřízena; nese též náklady na činnost této komise. Je-li umělecká komise činna i pro jinou organizaci nebo instituci v takovém rozsahu, že pravidelností nebo počtem, popř. povahou úkolů vznikají organizaci, která komisi zřídila, vyšší náklady (administrativní, vyšší cestovné, porotné apod.) nese organizace, pro kterou je komise též činna, poměrnou část těchto nákladů, a to podle vyúčtování nebo dohodnutým paušálem; toto ustanovení se netýká nákladů fondů, které vznikají z činnosti uvedené v § 2 odst. 5.

Uměleckými komisemi se rozumějí komise zřízené ve smyslu § 2 odst. 5, § 4 odst. 1 a § 5 odst. 1 této vyhlášky, výtvarné rady u podniků, závodů a jiných institucí, nákupní komise uměleckých institucí, soutěžní poroty a podobné komise posuzující díla výtvarných umění, určené k účelům podle § 6 odst. 1, a jejichž složení a úkoly odpovídají ustanovením této vyhlášky. Pokud komise plní účel stanovený v § 6 odst. 1, mohou speciální předpisy ¹¹ stanovit úkoly a složení těchto komisí odchylně od ustanovení této vyhlášky.

Pokud při organizacích působí jiné podobné komise, nemusí být přetvářeny na umělecké komise podle této vyhlášky, pokud organizace při nákupu, prodeji a zadávání děl výtvarných umění použije uměleckých komisí při fondech.

Organizace nesmějí nakupovat práce lidové výtvarné tvořivosti (obrazy, kresby, grafiku, sochy, dekorativní užitkové předměty apod. zhotovené z textilu, dřeva, kůže, proutí, kovů, skla a jiných materiálů), ať již jsou výsledkem činnosti jednotlivců nebo členů výtvarných kroužků při závodních klubech, osvětových besedách, osvětových zařízeních ozbrojených sil apod. nebo vznikly v kroužcích neorganizovaných pracovníků lidové tvořivosti (dále jen "práce lidové výtvarné tvořivosti") ani zadávat těmto osobám návrhy děl umění užitého (průmyslového výtvarnictví).

ustanovení § 2 odst. 8 platí obdobně.

Práce lidové výtvarné tvořivosti nesmějí být prodávány.

Ministerstvo školství a kultury (Slovenská národní rada - odbor pro školství a kulturu) může povolit výjimku z ustanovení odstavce 1 písm. b) s tím, že organizace může uskutečnit nákup jen prostřednictvím fondů, popř. prostřednictvím uměleckých komisí zřízených ministerstvem školství a kultury (Slovenskou národní radou - odborem pro školství a kulturu).

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na předměty lidové umělecké výroby ( § 7 zákona č. 56/1957 Sb., o umělecké řemeslné práci a o lidové umělecké výrobě, § 5 zákona SNR č. 4/1958 Zb. SNR, o lidové umělecké výrobě, a uměleckých řemeslech) dodávané k prodeji lidovými družstvy a Ústředími lidové umělecké výroby.

Pro závodní kluby platí směrnice Ústřední rady odborů pro činnost souborů a kroužků lidové umělecké tvořivosti v kulturních zařízeních Revolučního odborového hnutí a v závodech.

Díla výtvarných umění mohou souborně vystavovat na výstavách

Výstavy děl výtvarných umění musí být předem hlášeny krajskému národnímu výboru, zahrnuty do krajského plánu výstav a schváleny tímto národním výborem.

Výstavy musí být řádně instalovány a v celém jejich provozu musí být dbáno jejich kulturně politického a výchovného poslání.

Pro zajištění účelného využití a koordinace výstav děl výtvarných umění celostátního významu, zašlou krajské národní výbory návrhy plánů výstav děl výtvarných umění, které hodlají uspořádat v obvodu jejich působnosti organizace uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a e) ministerstvu školství a kultury k vyjádření, a to do 1. října předchozího roku a event. zásadní změny v plánu na druhou polovinu roku do následujícího 30. dubna.

Organizace, které v následujícím roku hodlají vyslat výstavy děl výtvarných umění do ciziny nebo takové výstavy z ciziny přijmout, jsou povinny zaslat ministerstvu školství a kultury k vyjádření plány těchto výstav a event. zásadní změny v plánu ve lhůtách uvedených v § 12 odst. 4.

Bez souhlasu ministerstva školství a kultury nesmí být žádná výstava děl výtvarných umění do ciziny vyslána, ani z ciziny přijata.

Práce lidové výtvarné tvořivosti mohou souborně vystavovat na výstavách

Výstavy prací lidové výtvarné tvořivosti musí být předem hlášeny příslušnému okresnímu národnímu výboru a jím povoleny.

Uvádění cen na vystavených pracích lidové výtvarné tvořivosti ve výstavních katalozích apod. na výstavách je nepřípustné.

Jakákoli plošná i plastická díla zpodobující presidenta republiky, členy vlády, ostatní ústavní činitele a jiné významné osobnosti života politického a kulturního, domácí i zahraniční, soudobé i historické ať v oboru malířství, sochařství, grafiky či v jiných technikách a materiálech, jakož i fotografie (dále jen "portréty") mohou být rozmnožována za účelem jich rozšiřování jen se souhlasem Komise pro zpodobování ústavních činitelů a jiných významných osobností, zřízené při ministerstvo školství a kultury, na Slovensku při Slovenské národní radě - odboru pro školství a kulturu. Byl-li portrét schválen touto komisí, odpadá další jeho schvalování v závodě, kde má být rozmnožován.

O schválení portrétu podle odstavce 1 žádá se současným předložením originálu autor popř. jeho dědicové a není-li jich, vydavatel. Schválený originál musí být zřetelně označen razítkem komise. Rozmnožovatelé a rozšiřovatelé portrétů spoluodpovídají za to, že portrét byl schválen.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro prototypy grafického a plastického vyjádření státního znaku, pro rozmnožování a jiné rozšiřování, zejména pro hromadnou výrobu státního znaku, státních vlajek (praporů), rudých praporů, vlajek a praporů bratrských států, jakož i látek určených k výrobě vlajek a praporů, dále pro hromadnou výrobu předmětů opatřených státním znakem (razítka, pečeti, součástky výstroje stejnokrojů apod., popř. raznice pro výrobu těchto předmětů).

Portréty a státní znaky určené pro památníky, pomníky a pamětní desky apod. schvaluje Ideová rada pro péči o památníky, pomníky a pamětní desky, zřízená při ministerstvu školství a kultury, na Slovensku při Slovenské národní radě - odboru pro školství a kulturu.

Řízení se zahajuje z podnětu investora, popř. i bez tohoto podnětu.

Příslušné národní výbory dohlížejí přímo nebo prostřednictvím svých orgánů na výtvarnou a zpodobující úroveň individuálně vytvořených plošných i plastických portrétů vystavovaných nebo jinak zveřejňovaných.

Na zachovávání ustanovení této vyhlášky dozírají především příslušné národní výbory; jsou-li porušována, činí potřebná opatření.

Svazy jsou povinny poskytnout orgánům národních výborů odbornou pomoc, požádají-li o ni.