Jednotné zemědělské družstvo jako dobrovolné sdružení ke společné zemědělské velkovýrobě je socialistickou výrobně hospodářskou a společenskou organizací družstevních rolníků, která vzniká a rozvíjí se prací a činností svých členů v souladu se zájmy celé společnosti.

Družstevníci hospodaří podle výhledového plánu rozvoje družstva a celoročního výrobně finančního plánu, sestavených na základě úkolů státního plánu rozvoje zemědělské výroby.

Družstevníci vytvářejí stále lepší materiálně technické a organizační předpoklady pro svou činnost a vynaloží co největší úsilí, aby plánované úkoly a závazky družstva vůči státu byly splněny a aby zemědělská výroba byla dále rozvíjena jako základ trvalého růstu životní úrovně a uspokojování společných kulturních a sociálních potřeb družstevníků.

Orgány a funkcionáři družstva řeší všechny důležité otázky družstevního života za nejširší účasti družstevníků a účelně spojují jejich zájmy se zájmy družstva i celé společnosti. Ke splnění úkolů družstva uplatňují jak hmotné, tak morální podněty, rozvíjejí socialistické soutěžení, podporují zlepšovatelské hnutí, ustavování kolektivů soutěžících o titul Brigáda socialistické práce a věnují jim stálou péči a podporu.

Družstvo k úspěšnému plnění svých výrobních a jiných společenských úkolů všestranně využívá bohatých zkušeností sovětských kolchozníků, předních družstev a státních statků, zlepšovatelů a poznatků pokrokové zemědělské vědy, techniky a ostatních vědních oborů.

Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská výroba.

Družstvo zavádí ve všech výrobních odvětvích velkovýrobní způsoby hospodaření, pokrokovou techniku a technologii ke zvyšování množství zemědělských výrobků při růstu produktivity práce, snižování nákladů na jednotku výrobku a odstranění namáhavé lidské práce.

V rostlinné výrobě družstevníci věnují hlavní pozornost zvyšování výnosů zemědělských plodin na podkladě soustavného zúrodňování půdy, účelného využívání zemědělského půdního fondu, používání uznaných osiv a sádí nejvýkonnějších odrůd a účinné ochrany plodin proti chorobám, škůdcům a plevelům.

Družstvo kryje z vlastních zdrojů potřebu kvalitních krmiv pro plánovaný rozvoj živočišné výroby v náležité skladbě, vytváří potřebné rezervy a hospodárně využívá krmiv, zejména také zlepšením krmné techniky.

V živočišné výrobě družstevníci věnují hlavní pozornost zvyšování stavů a užitkovosti hospodářských zvířat ve společných chovech, jejich ozdravění a plemenářské práci.

Družstvo rozšiřuje park vlastních mechanizačních prostředků a dbá o jejich provozní využití, technický stav, údržbu a hospodárný provoz.

Družstvo provádí výstavbu společných zařízení v souladu s vytvářením nových výrobních a územních celků s ohledem na specializaci rostlinné a živočišné výroby a buduje také byty pro družstevníky a sociální a kulturní zařízení. Stavby provádí družstvo hlavně svépomocí, tj. vlastními pracovními silami a s využitím materiálů z místních zdrojů; dbá o technickou a hospodářskou účinnost stavebních investic.

Družstvo pečuje o lesy sdružené družstevníky ke společnému hospodaření nebo svěřené družstvu, zajišťuje v nich řádné hospodaření, jejich ochranu a zvelebování v souladu s pokyny orgánů vykonávajících odbornou správu lesů.

Družstvo za pomoci státu zřizuje družstevní školu práce a soustavně pečuje o zvyšování kvalifikace družstevníků v družstevních školách práce a vysíláním družstevníků do odborných a jiných kursů a škol; dbá především o školení předsedy, ostatních funkcionářů a o výchovu odborníků z vlastních řad.

Družstvo pečuje o zvyšování kulturní úrovně všech družstevníků; zřizuje čítárnu, knihovnu s odbornou a jinou literaturou, organizuje širokou osvětovou práci mezi družstevníky, jejich rodinnými příslušníky a ostatními pracujícími; rozvíjí pokusnickou činnost a mičurinské hnutí mládeže a podporuje je; podněcuje účast družstevníků, zejména mládeže na vědecké a umělecké tvorbě a aktivitě; může založit a provozovat kulturní klub. Družstvo může sdružit prostředky s místním národním výborem k výstavbě kulturních a jiných zařízení a k výstavbě obce vůbec.

Družstvo zabezpečuje společné a individuální zdravotní a sociální potřeby družstevníků a jejich rodinných příslušníků. Zřizuje kuchyně, jídelny, žňové útulky, jesle, mateřskou školu, pionýrské tábory, prádelny, umývárny, šatny a jiná zařízení. Družstvo vytváří pro své pracovníky zdravotně nezávadné pracovní prostředí a podmínky a důsledně dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Družstevník má tato základní práva:

Družstevník má tyto základní povinnosti:

získává mládež ke vstupu do družstva, zejména z řad dětí družstevníků;

zajišťuje odborný a politický růst mládeže, zvláště jejím přijímáním do učebního poměru, vysíláním do odborných učilišť, do odborných zemědělských a vysokých škol, a poskytuje jim studijní stipendia; umožňuje posluchačům zemědělských škol praktický výcvik ve svém hospodářství;

poskytuje mladým družstevníkům materiální výhody z družstevních fondů (prostředky na založení domácnosti a rodiny, pomoc při výstavbě rodinných domků, bytů apod.);

vytváří podmínky ke zdárnému vývoji mládeže jak při práci, tak i ve volném čase, pomáhá při organizování kulturní a sportovní činnosti mládeže a poskytuje na ni prostředky z kulturního fondu;

dbá o to, aby se rozvíjely tvůrčí schopnosti mládeže , její zdravá iniciativa a aktivita v práci a při řízení družstva, umožňuje ustavování mládežnických kolektivů a podporuje je, vyzdvihuje schopné mladé družstevníky a družstevnice na odpovědné funkce.

Mládeži, která po skončení povinné školní docházky pracuje v družstvu a družstevníkům mladším 16 let (u děvčat 18 let), nesmějí být svěřovány pracovní úkoly, které neodpovídají jejich věku, tělesné a duševní vyspělosti.

Družstvo umožňuje ženám co nejširší pracovní zapojení. Zřizuje proto sociální a kulturní zařízení, aby družstevnice mohly lépe využít svých schopností k účasti na práci a funkcích v družstvu i ve veřejném životě.

Těhotným a kojícím ženám družstvo přiděluje lehčí práci a 4 týdny před porodem a 14 týdnů po porodu (mateřská dovolená) je zprostí práce vůbec.

Družstevníci dobrovolně dodržují družstevní kázeň a důsledně zachovávají předpisy chránící družstevní hospodářství a jeho vlastnictví.

Představenstvo družstva je oprávněno za špatně provedenou práci odepřít přiznání odměny. Za hrubé nebo opětovné porušení družstevní kázně může nestačí-li k zjednání nápravy domluva - udělit družstevníkovi výstrahu, důtku nebo pokárání před členskou schůzí, může jej přeřadit na méně důležitou práci nebo odvolat z funkce, popřípadě snížit odměnu za práci o částku 100 Kčs.

Způsobí-li družstevník družstvu škodu úmyslně nebo z nedbalosti, představenstvo uplatní proti němu nárok na náhradu škody podle ustanovení zákona o JZD.

Členství zaniká vystoupením, dohodou družstva a družstevníka o uvolnění vyloučením a úmrtím.

Družstevník může vystoupit jen po sklizni, musí to však představenstvu oznámit písemně aspoň 6 měsíců předem.

Dohodou družstva a družstevníka o jeho uvolnění, schválenou místním národním výborem, členství může zaniknout také za jiných podmínek než uvedených v odstavci 2, zejména při přestupu do jiného družstva.

Družstevníka lze vyloučit pro soustavné a hrubé porušování družstevní kázně, jestliže veškerá opatření sledující nápravu družstevníka zůstanou bez účinku, jakož i tehdy, jestliže se těžce prohřešil proti společnosti a státu.

Na požádání vyloučeného družstevníka místní národní výbor přezkoumá usnesení členské schůze o vyloučení. V odůvodněných případech doporučí družstvu, aby členská schůze případ znovu projednala a rozhodla.

Všechny práce v družstevním hospodářství vykonávají družstevníci osobně podle pravidel pracovního řádu. V družstvu mohou pracovat také příslušníci rodiny družstevníka, i když ještě nejsou družstevníky, potřebuje-li družstvo jejich pomoc pro plnění svých úkolů.

Do zaměstnaneckého poměru smějí být přijaty jen takové osoby, které mají zvláštní znalosti a odbornou průpravu, nemůže-li družstvo takové pracovníky získat z řad družstevníků.

Dočasné zaměstnávání pracovních sil je přípustné jen výjimečně, jestliže družstevníci při plném pracovním využití vlastních pracovních sil, strojů apod. nemohou sami včas vykonat špičkové práce; pracovní síly je možno zaměstnávat též ve stavební, v pomocné a přidružené výrobě, nelze-li tyto práce vykonávat vlastními silami.

Základní organizační a výrobní jednotkou družstva je stálá výrobní skupina (polní, zelinářská, lesní, chovatelská, mechanizační, stavební apod.). Představenstvo družstva se schválením členské schůze zařazuje členy družstva do jednotlivých výrobních skupin, čet, popřípadě je určí na práci ve společném družstevním podniku, v melioračním družstvu apod.

V rostlinné výrobě představenstvo přidělí každé výrobní skupině pozemky na dobu celého osevního postupu, potřebné nářadí, potahy, stroje, popřípadě hospodářské budovy. Pro usnadnění práce se mohou utvořit ve výrobní skupině pracovní čety.

Živočišná výroba je organizována podle jednotlivých chovů hospodářských zvířat. Chov se zřizuje pro každý druh hospodářských zvířat (skotu, prasat, ovcí, drůbeže apod.), popřípadě jako smíšený chov pro několik druhů hospodářských zvířat. V chovu zajišťuje výrobu jedna nebo více stálých chovatelských skupin, které se zřizují nejméně na dobu tří let. Představenstvo přidělí jednotlivým chovatelským skupinám hospodářská zvířata, potřebný inventář, stáje, potřebné budovy, popřípadě i potahy a pozemky.

Pro přísun krmiv, steliv a jiných potřeb družstvo může určit pracovníky pro celou živočišnou výrobu nebo několik chovatelských skupin a svěřit jim potřebné výrobní prostředky.

V zájmu účelného využívání mechanizačních prostředků, zejména těžkých a zabezpečení dobré provozuschopnosti všech strojů a zařízení utvoří družstvo podle místních podmínek mechanizační skupinu v čele s mechanizátorem. V této skupině budou soustředěny hlavní mechanizační prostředky, výdej pohonných hmot, zajišťování náhradních dílů apod. Družstvo může přidělit jednotlivým výrobním jednotkám ke včasnému zvládnutí určitých výrobních úkolů mechanizační prostředky, zejména ty, které budou plně využity zároveň s pracovníky z mechanizační skupiny.

Představenstvo ustaví podle potřeby stavební skupinu, popřípadě skupinu pro lesní nebo pro pomocnou a přidruženou výrobu.

Vedoucí výrobních a organizačních jednotek určují pracovní úkoly jednotlivým družstevníkům, odpovídají za svěřené výrobní prostředky, jejich využívání a evidování, za řádnou evidenci výroby a práce, za plnění ukazatelů plánu výroby a nákladů.

V zájmu plného využívání výrobních zařízení a zkracování pracovního dne družstvo zavádí podle svých místních podmínek pracovní směny (vícesměnný provoz).

Rostlinných a živočišných výrobků, popřípadě lesních výrobků použije družstvo takto:

Družstvo určí ve svých stanovách, jaké množství výrobků lze odprodat nebo vydat na pracovní jednotky jedné rodině družstevníka, aby s přihlédnutím k výnosu ze záhumenkového hospodářství nepřesahovalo míru odůvodněné osobní spotřeby družstevníka a jeho rodiny a potřeby přípustného počtu záhumenkového zvířectva.

Vzniká-li rodině družstevníka v důsledku získaného vysokého počtu pracovních jednotek nárok na více naturálií, proplatí se rozdíl v nákupních cenách.

Družstvo, které zavedlo peněžní odměňování:

Družstvo, které dosud odměňuje družstevníky podle pracovních jednotek, použije peněžních výnosů takto:

Družstvo založí a bude doplňovat tyto fondy:

Družstvo může zřídit

Fond bytové výstavby

Fond bytové výstavby slouží k výstavbě a rozšíření bytových jednotek pro družstevníky. Vytvoří se jednak přídělem z peněžních výnosů družstva, jednak převodem části prostředků sociálního, kulturního nebo provozního zajišťovacího fondu.

Volné peněžní prostředky

Volné peněžní prostředky ukládá družstvo u Státní banky československé na běžném účtě, peněžní prostředky nedělitelného fondu a odpisy ze základních prostředků ukládá na investičním účtě.

Každý družstevník se podílí na konečných hospodářských výsledcích společného hospodaření družstva podle socialistické zásady odměňování, tj. podle množství, jakosti a společenského významu vykonané práce.

Členská schůze schvaluje zároveň s celoročním výrobně finančním plánem družstva konkrétní soustavu odměňování za práci, vypracovanou podle pokynů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství pro odměňování za práci v družstvu.

Všechny práce v družstvu se provádějí zásadně podle výkonových norem, které odpovídají místním konkrétním pracovním podmínkám a které družstvo vypracovává podle vzorových výkonových norem. Představenstvo a revizní komise sledují během roku, jak se přijaté výkonové normy plní a každoročně před vypracováním celoročního výrobně finančního plánu je doplňují a zpřesňují.

Družstvo zařadí jednotlivé práce (popřípadě pracovníky) podle složitosti, namáhavosti a společenské důležitosti práce do jednotlivých pracovních tříd. Ohodnocení jedné splněné výkonové normy v jednotlivých třídách se řídí zařazením prací do tříd a tarifní stupnicí, vydaných ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

Družstvo stanoví převážně úkolové sazby za jednotku práce nebo za jednotku výrobku podle výkonových norem a jejich ocenění.

Členská schůze stanoví počet pracovních dnů, popřípadě výkonových norem, které každý družstevník je povinen odpracovat.

Družstvo s peněžním odměňováním

Vyplácí pravidelně jednou měsíčně základní odměnu, jakož i jednorázové prémie pouze v penězích. Kromě toho družstvo vyplácí během roku nebo na konci roku prémie uvedené v článku 20 odst. A písm. e) nebo jiné druhy prémií v penězích.

Družstvo s odměňováním podle pracovních jednotek

Družstevníci řídí záležitosti družstva podle zásady družstevní demokracie v souladu s politickohospodářskými směrnicemi strany a vlády, právními předpisy, stanovami a pracovním řádem.

Orgány a funkcionáři družstva napomáhají rozvoji iniciativy a aktivity družstevníků, usměrňují je k úspěšnému plnění a překračování výrobních úkolů družstva a k vytváření soudružských vztahů mezi družstevníky.

Orgány družstva řídí činnost družstva v úzké součinnosti s národními výbory, zejména s místním národním výborem, s nímž projednávají všechna důležitá opatření, jako výhledový plán, celoroční výrobně finanční plán, jejich plnění a kontrolu, investiční činnost družstva.

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, která může rozhodovat o všech jeho záležitostech; zpravidla rozhoduje jen o závažných otázkách.

Členská schůze zejména:

Členskou schůzi svolává předseda družstva podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. Předseda družstva je povinen svolat členskou schůzi, požádá-li o to nejméně jedna třetina všech družstevníků. Členská schůze se může platně usnášet, je-li přítomna nejméně jedna polovina družstevníků. K platnosti usnesení členské schůze je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných družstevníků.

Představenstvo může rozhodovat o otázkách, jejichž rozhodování je výslovně vyhrazeno členské schůzi (odst. 2), jen ve výjimečných naléhavých případech; tato rozhodnutí vyžadují dodatečného schválení nejbližší členskou schůzí. Bez schválení členskou schůzí jsou taková rozhodnutí představenstva neplatná.

Členská schůze volí na dobu dvou let představenstvo čítající 5-15 členů podle velikosti družstva.

Představenstvo jako výkonný orgán řídí běžnou činnost družstva, je v denním styku s družstevníky, plně se opírá o jejich zkušenosti při řízení družstva a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou výslovně vyhrazeny jiným orgánům.

Představenstvo je plně odpovědno členské schůzi za celkové vedení správy a činnosti družstva, za plnění celoročního výrobně finančního plánu, usnesení členských schůzí, socialistických závazků a předkládá o tom zprávu členské schůzi.

Představenstvo dbá o přesné vedení prvotní a účetní evidence k operativním a komplexním ekonomickým rozborům hospodaření družstva. S výsledky rozborů a hospodaření seznamuje pravidelně družstevníky. Dbá zejména o sledování vlastních nákladů družstva a využití rozborů k řízení družstevního hospodaření a pečuje o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Předsedu družstva, který je zároveň předsedou představenstva, volí členská schůze na dobu dvou let.

Předseda řídí každodenní činnost družstva a dohlíží, aby funkcionáři družstva plnili svoje povinnosti. Zastupuje družstvo před úřady, soudy a veřejností. Písemnosti, kterými družstvo přejímá závazky, získává práva a disponuje majetkem, podepisuje předseda a jeden člen představenstva; všechny písemnosti finanční povahy spolupodepisuje účetní.

Ve větších družstvech řídí předseda nebo jeho zástupce výrobu prostřednictvím agronoma a zootechnika.

Předseda řídí práci mechanizační skupiny, stavební skupiny, účtárny, přidružené a pomocné výroby a lesní výroby prostřednictvím vedoucích těchto útvarů.

Družstva mohou v zájmu zkvalitnění ekonomického řízení zřizovat funkci ekonoma, který řídí práci účetních a administrativních pracovníků družstva, skladníka, pokladníka a provádí ekonomické rozbory hospodaření družstva.

Velká družstva mohou v zájmu účelného využívání mechanizačních prostředků, zejména těžkých a k zabezpečení dobré provozuschopnosti všech strojů a zařízení, zřídit funkci mechanizátora.

Agronoma, zootechnika, vedoucí jednotlivých výrobních a organizačních jednotek, bezpečnostního technika, účetního, ekonoma, mechanizátora a další funkcionáře družstva jmenuje představenstvo a schvaluje členská schůze.

Vedoucí výrobních a organizačních jednotek odpovídají za řádné plnění úkolů uložených výrobní a organizační jednotce celoročním výrobně finančním plánem, za svěřený majetek a za dodržování družstevní kázně. Vedoucí výrobních a organizačních jednotek se opírají při řízení práce o zkušenosti a názory družstevníků, získávají je k aktivní účasti na řízení a správě družstva.

Účetní družstva vede účetní evidenci podle směrnic o účtové osnově pro jednotná zemědělská družstva v předepsaných účetních knihách.

Bezpečnostní technik pečuje o bezpečnost a ochranu zdraví při práci podle platných předpisů. Za plnění úkolů odpovídá představenstvu. Při plnění svých úkolů spolupracuje s národním výborem, ROH, orgány dopravního inspektorátu, státní pojišťovnou, okresním hygienikem, orgány Československého červeného kříže, požární ochrany apod.

Úkoly, práva a povinnosti orgánů a funkcionářů družstva jsou podrobněji stanoveny v pracovním řádu.

Členská schůze volí revizní komisi na dobu dvou let v počtu 3-9 členů. Volbu revizní komise potvrzuje místní národní výbor. Revizní komise si volí předsedu. Členové představenstva, ekonom, účetní, pokladník, skladník a vedoucí jednotlivých výrobních a organizačních jednotek nemohou být členy revizní komise.

Revizní komise je kontrolním orgánem družstva, nezávislým na představenstvu a předsedovi; odpovídá pouze členské schůzi.

Revizní komise kontroluje veškerou činnost, zejména výrobní, hospodářskou a finanční činnost družstva, jeho orgánů a funkcionářů. Za tím účelem provádí jednotlivé kontroly a prověrky a předkládá návrhy na opatření členské schůzi.

Revizní komise kontroluje zejména:

Revizní komise při každé kontrole a prověrce sleduje, zda orgány, funkcionáři a družstevníci dodržují při správě družstevních záležitostí zákony a jiné předpisy, zvláště předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, stanovy družstva, pracovní řád, usnesení členských schůzí a zda dbají o ochranu družstevního majetku, dodržování zásady družstevní demokracie a jak družstevníci plní své povinnosti. Dbá, aby usnesení členské schůze byla uváděna v život.

Družstevník má právo obrátit se na revizní komisi ve všech věcech, týkajících se záležitostí družstva a družstevníků. Revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat nápravu a o výsledku uvědomit družstevníka.

Všichni funkcionáři a družstevníci jsou povinni poskytnout revizní komisi požadovaná vysvětlení a informace. Schůze revizní komise se koná podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc; svolává ji předseda. Revizní komise se usnáší většinou hlasů. Při rovnosti hlasů, po opětném hlasování o návrhu, rozhoduje hlas předsedy revizní komise.

Družstevníci sdružují veškeré své především zemědělské a lesní pozemky ke společnému družstevnímu hospodaření; sdružují k němu i ostatní pozemky, na kterých družstevníci až dosud hospodařili, jakož i pozemky, které později získají. Do společného hospodářství připadají též pozemky dané družstvu státem do trvalého a bezplatného užívání nebo půda daná do užívání podle jiných právních předpisů. Úroda na společně obhospodařované půdě je společným družstevním majetkem. Dosavadní vlastnictví ke sdruženým pozemkům zůstává zachováno.

Družstevník při vstupu do družstva odevzdá do společného hospodářství živý a mrtvý inventář, tj. tažná zvířata (koně a voly), a ostatní hospodářská zvířata, kromě drobného hospodářského zvířectva a kromě zvířat, která si ponechá pro záhumenkové osobní hospodářství, hospodářské stroje (secí a žací stroje, mlátičky, výfuky a jiné stroje, potřebné pro společné hospodářství), vozy, nářadí a dále ty hospodářské budovy, které družstvo potřebuje pro společné hospodářství.

Družstevník je povinen odevzdat do společného hospodaření osivo a sadbu podle výměry, se kterou přistoupil ke společnému hospodaření, a zásoby krmiv, kterých bude třeba do nejbližší sklizně a které odpovídají stanovenému plánu jeho hospodářského zvířectva; není-li stanoven plán, stavu připadajícímu na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci. Tyto zásoby jsou povinným vkladem družstevníka do osivového a krmivového fondu družstva.

Vstoupí-li do družstva řemeslník, odevzdá do společného družstevního hospodaření své výrobní prostředky a zásoby sloužící k provozování řemesla, pokud je družstvo potřebuje.

O pozemcích sdružených ke společnému hospodaření se sepíše s každým družstevníkem zápis. V zápise bude vyznačena výměra, druh a katastrální čísla sdružených pozemků.

Odevzdaný živý a mrtvý inventář, osivo a sadba, krmiva, převzaté hospodářské budovy, popřípadě řemeslnické výrobní prostředky a zásoby ocení komise zvolená členskou schůzí. K ocenění bude přizván družstevník, který je odevzdává. Ocenění se provede podle platných cenových předpisů zápisem a schvaluje je členská schůze.

Dvacet procent přejímací ceny živého a mrtvého inventáře a hospodářských budov, popřípadě řemeslnických výrobních prostředků a zásob, je povinným vkladem družstevníka do nedělitelného fondu. Zbývající část přejímací ceny živého a mrtvého inventáře, řemeslnických výrobních prostředků a zásob splatí družstvo v ročních splátkách. Zbývající část přejímací ceny hospodářských budov, popřípadě budov řemeslníků je členským podílem.

Povinný vklad do nedělitelného fondu bývalého vykořisťovatele, který byl přijat za družstevníka činí 50% přejímací ceny živého a mrtvého inventáře a převzatých hospodářských budov. Členská schůze může rozhodnout o vyšším vkladu nad 50%. Toto ustanovení se vztahuje i na bývalé vykořisťovatele, kteří byli přijati již dříve za družstevníky.

Hovězí dobytek, prasata a ovce, které družstevník choval nad stanovený plán, a nejsou-li určeni ukazatelé plánu, které choval nad průměrný stav připadající na výměru jeho hospodářství podle průměru na 1 ha zemědělské půdy v obci, zaplatí družstvo hotově po odvedení do družstevního stáje, beze srážky do nedělitelného fondu. Přinese-li družstevník větší množství osiv, sadby a krmiv než to, které odpovídá výměře sdružené půdy nebo plánovanému stavu dobytka, který odevzdal do společného hospodaření, zaplatí mu družstvo osivo, sadbu a krmiva, přesahující povinné množství, hotově.

Vystoupí-li družstevník z družstva nebo bude-li z něho vyloučen, družstvo provede vyúčtování a vypořádání všech vzájemných nároků do jednoho měsíce po schválení roční účetní závěrky členskou schůzí, nejpozději však do 1. dubna následujícího roku. Vrácení výrobních prostředků se provede po sklizni. To platí i na dědice zemřelého družstevníka, když se nestane družstevníkem.

Přestoupí-li družstevník do jiného družstva a zůstávají-li jeho združstevněné výrobní prostředky v původním družstvu, zachová se mu nárok na splátky za živý a mrtvý inventář.

Základem úspěšného rozvoje družstva, růstu výroby a tím i příjmů družstevníků je poctivá práce všech družstevníků ve společném hospodářství.

Družstvo, které nemá dosud vytvořeny podmínky pro hospodaření bez záhumenků, přidělí rodině družstevníka do užívání záhumenek k doplnění osobních potřeb rodiny družstevníka. Při stanovení jeho výměry přihlíží k pracovní účasti rodiny družstevníka ve společném družstevním hospodářství. Nejvyšší přípustná míra záhumenku činí 0,5 ha včetně zahrady nebo ovocného sadu a v horské oblasti se schválením okresního národního výboru nejvýše 1 ha, z čehož orná půda včetně zahrady nebo ovocného sadu nesmí přesahovat 0,5 ha. Celková výměra speciálních plodin (zelenina, víno apod.) na záhumenku nesmí přesahovat 0,1 ha. Lesní půda nesmí tvořit součást záhumenku.

Rodina družstevníka může mít v osobním vlastnictví 1 krávu, 1-2 prasata na výkrm ročně, nejvýše 10 včelstev, kozy, ovce a drobné hospodářské zvířectvo (slepice, husy, králíky) v počtu stanoveném ve vlastních stanovách družstva. Počet hospodářského zvířectva v osobním vlastnictví nesmí být na újmu rozvoje společného hospodářství a růstu jeho tržní produkce a může být úměrně upraven vzhledem k výměře záhumenku.

Vzorové stanovy spolu se zákonem o jednotných zemědělských družstvech upravují základní hospodářské a jiné společenské vztahy v jednotných zemědělských družstvech. Jejich důsledné provádění zaručuje socialistický rozvoj a upevňování družstva na podkladě růstu výroby a společenské produktivity práce.

Družstevníci vypracují podle těchto Vzorových stanov JZD své vlastní stanovy. Přesné dodržování a uskutečňování Vzorových a vlastních stanov je jednou ze základních podmínek upevňování a rozvoje družstva, neboť ukazují družstevníkům správnou cestu, jak vést a řídit družstevní socialistickou zemědělskou velkovýrobu v zájmu družstevníků i celé společnosti.