24/1962 Sb. znění účinné od 1. 3. 1962 do 30. 6. 1967
24
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
ze dne 1. března 1962,
kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o myslivosti
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a po projednání s Československým mysliveckým svazem podle § 44 odst. 2 zákona č. 23, o myslivosti (dále jen "zákon"):
§ 1 Myslivecká sdružení (k § 4 zákona) (1) Pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společně vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecká sdružení je socialistickou organizací.
(2) Činnost mysliveckého sdružení a práva a povinnosti jeho členů se řídí stanovami, jejichž vzor je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.
Č Á S T D R U H Á Myslivecká hospodář (k § 15 zákona) (§ 2-6)
§ 2 (1) Státní organizace a myslivecká sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším "uživatel honitby"), jsou povinny spravovat honitbu s péčí socialistického hospodáře a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. jestliže okresní národní výbor neschválí nestanoveného mysliveckého hospodáře, popřípadě vzdá-li se myslivecký hospodář funkce, je uživatel honitby povinen navrhnout do 30 dnů okresnímu národnímu výboru ke schválení nového mysliveckého hospodáře.
(2) Mysliveckému hospodáři přísluší zejména připravovat plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbát o jeho dodržování, dále dozírat, aby se právo myslivosti vykonávalo podle zásad řádného mysliveckého hospodaření a bylo v souladu s předpisy o myslivosti.
(3) Myslivecký hospodář provádí též potřebná opatření k záchraně užitkové zvěře, zejména hnízdících koroptví a bažantů. Za tím účelem jsou uživatelé honebních pozemků tvořících honitbu povinni oznámit mysliveckému hospodáři této honitby alespoň tři dny předem zahájení senoseče a kosení pícnin.
(4) Mysliveckým hospodářem může být ustanoven československý občan, který má platný lovecký lístek, prokáže, že již nejméně po pět let třeba ne po sobě jedoucích, měl lovecký lístek, je občansky bezúhonný a složí zkoušku pro myslivecké hospodáře.
§ 3 Zkoušku pro myslivecké hospodáře (dále jen "zkoušku") nemusí skládat absolventi odborných lesnických škol nejméně na úrovni lesnických mistrovských škol (bývalé hájenské školy) a dále ti, kteří prokáží, že složili vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání nebo zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku anebo státní zkoušku lesnickou․
§ 4 Zkouška se koná každoročně u okresního národního výboru před zkušební komisí jmenovanou tímto národním výborem. Členem zkušební komise (jeho náhradníkem), s výjimkou zkušebního komisaře pro politickou výchovu, může být jen ten, kdo prokáže, že složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nebo zkoušku pro myslivce z povolání nebo vykonal zkoušku pro odborné lesní hospodáře (ustanovovací zkoušku, státní zkoušku lesnickou) anebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy. Zkušební komisaři pro skupiny zkušebních předmětů obsahující mysliveckou zoologii a biologii, myslivecké psářství a předpisy o myslivosti, zbraních a střelivu a ochraně přírody mohou být jmenování i zkušební myslivci, kteří mají vysokoškolské vzdělání přírodovědecké, ekonomické, právnické, veterinární nebo zemědělské.
§ 5 Žádost o připuštění ke zkoušce se podává u okresního národního výboru příslušného podle trvalého pobytu žadatele, nejpozději do konce prosince předcházejícího roku, ve kterém se zkouška koná. Žadatel musí prokázat, že splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 4. K žádosti připojí krátký životopis. O připuštění ke zkoušce rozhoduje okresní národní výbor; o rozhodnutí uvědomí žadatele.
§ 6 Zkušební řád pro zkoušky pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.
Č Á S T T Ř E T Í Myslivecká stráž (k § 20 zákona) (§ 7-11)
§ 7 (1) K zajištění řádné ochrany myslivosti je uživatel honitby povinen ustanovit mysliveckou stráž pro každých i započatých jejich 500 ha.
(2) Mysliveckou stráží může být ustanoven pouze československý občan, který má platný lovecký lístek a prokázal znalost povinností a práv myslivecké stráže, vyplývajících ze zákona o myslivosti.
§ 8 Uživatel honitby, který chce ustanovit mysliveckou stráž, požádá okresní národní výbor, aby ustanovení schválil a vzal navrženou osobu do slibu. Příslušný je okresní národní výbor, v jehož obvodu je honitba, pro kterou má být myslivecká stráž ustanovena.
§ 9 (1) Myslivecká stráž skládá slib tohoto znění: "Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu ochranu myslivosti vykonávat s největší péčí, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu ihned hlásit a že se vystříhám jakéhokoliv překročení svých oprávnění."
(2) O schválení ustanovení myslivecké stráže a vzetí do slibu vydá okresní národní výbor osvědčení. V osvědčení musí být uvedena honitba, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena. Při výkonu své činnosti musí mít myslivecká stráž osvědčení s sebou a na požádání se jím vykázat.
(3) Okresní národní výbor vede seznam mysliveckých stráží, v němž se uvede jméno a příjmení, povolání a bydliště myslivecké stráže, honitba, pro niž byla myslivecká stráž ustanovena, datum vzetí do slibu a uživatel honitby.
§ 10 (1) Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti viditelně na levé straně prsou služební odznak se státním znakem.
(2) Služební odznak je vyroben z bílého kovu a má tvar elipsy; uprostřed elipsy je státní znak, jehož výška je 5 cm a šířka 3,7 cm. V hořejší části obvodového pásu je nápis "Myslivecká stráž".
(3) Služební odznak vydá myslivecké stráži okresní národní výbor; pořizovací náklady hradí uživatel honitby, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena.
§ 11 Přestala-li myslivecká stráž vykonávat ochrannou službu, je povinna neprodleně odevzdat osvědčení a služební odznak okresnímu národnímu výboru. Uživatel honitby je proto povinen oznámit okresnímu národnímu výboru, když myslivecká stráž přestane vykonávat v určené honitbě ochrannou službu.
Č Á S T Č T V R T Á Bažantnice (k § 8, § 18 odst. 2, § 42 zákona) (§ 12-22)
§ 12 (1) Uživatel honitby může požádat okresní národní výbor, aby prohlásit část této honitby za uznanou bažantnici.
(2) Uznanou bažantnici lze zřídit pouze v částech honitby, kde jsou vhodné podmínky pro chov bažantů, zejména vhodné složení porostů a voda; přitom výměra lesních honebních pozemků nebo remízů musí být alespoň 25 ha.
§ 13 (1) V žádosti o uznání bažantnice uvede uživatel honitby místo a bližší označení honebních pozemků, na nichž má být uznaná bažantnice zřízena, jakou má mít výměru, jakož i důvody pro její zřízení.
(2) K zjištění podmínek pro zřízení uznané bažantnice provede okresní národní výbor potřebné místní šetření za účasti uživatele honitby, mysliveckého hospodáře, zástupce okresního výboru Československého mysliveckého svazu a správce lesa nebo remízků, kterému před rozhodnutím o uznání bažantnice musí být dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému opatření z hlediska lesního hospodářství.
§ 14 (1) V rozhodnutí o uznání bažantnice stanoví okresní národní výbor obvod bažantnice, její výměru a podmínky, za nichž se bažantnice uznává.
(2) Sousedí-li uznávaná bažantnice s cizími honebními pozemky, může okresní národní výbor zaokrouhlit honitbu v zájmu takové bažantnice, popřípadě k honitbě přičlenit tyto pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů.
§ 15 Je-li uznaná bažantnice zřízena z důvodu obecného zájmu a bude-li toto nezbytně třeba k jejímu obhospodařování, omezí, popřípadě si vyhradí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství výkon práva myslivosti ( § 18 odst. 1 zákona) na honebních pozemcích sousedících s bažantnicí.
§ 16 Lesní hospodářský plán pro les (remíz), v němž je zřízena uznaná bažantnice, je nutno v souhlase s předpisy o hospodářské úpravě lesů upravit tak, aby byl umožněn intensivní chov bažantů. Těžba dřeva musí být provedena vždy nejpozději do konce února a dřevo je nutné odvézt vždy do konce března.
§ 17 Uživatelé honebních pozemků sousedících s uznanou bažantnicí jsou povinni oznámit alespoň tři dny předem zahájení senoseče a kosení pícnin uživateli honitby, v níž byla bažantnice zřízena. Myslivecký hospodář učiní opatření potřebná k záchraně hnízd bažantů.
§ 18 Uživatel honitby je povinen
a) podat do jednoho měsíce od uznání bažantnice okresnímu národnímu výboru žádost o nové zařazení honitby do jakostní třídy,
b) zřídit v uznané bažantnici v dostatečném počtu zásypy pro zajištění krmení bažantů, jako i sklopce, truhlíky a jiná zařízení k hubení škodné.
§ 19 Obvod uznané bažantnice se na vhodných místech označí tabulkami. V době hnízdění, tj. v době od 1. dubna do 30. června, je vstup do bažantnice, s výjimkou cest, zakázán; zákazu se nevztahuje na osoby v bažantnici zaměstnané, osoby vykonávající dozor na obhospodařování bažantnice, jakož i na uživatele pozemků ležících v obvodu bažantnice.
§ 20 Evidenci uznaných bažantnic vede okresní národní výbor.
§ 21 Samostatné bažantnice Při uznávání samostatných bažantnic ( § 8 zákona) platí obdobně ustanovení o uznaných bažantnicích.
§ 22 Dosavadní bažantnice (1) Bažantnice (včetně připojených honebních pozemků), jejichž zřízení povolil okresní národní výbor podle dosavadních předpisů, zůstávají zachovány ( § 42 zákona).
(2) Dosavadní bažantnice obhospodařované státními organizacemi se považují za uznané, jsou-li součástí honitby, která této organizaci bude uznána podle § 6 zákona. Ostatní dosavadní bažantnice obhospodařované státními organizacemi se pokládají v jejich dosavadním rozsahu za bažantnice samostatné ( § 8 zákona).
(3) Dosavadní bažantnice neobhospodařované státními organizacemi zůstávají zachovány jako bažantnice uznané; pokud taková bažantnice neleží celá v nově vytvářené honitbě, přičlení ji okresní národní výbor k té honitbě, v níž leží její větší část.
Č Á S T P Á T Á Lovecký lístek a povolenka k lovu (k § 31 zákona) (§ 23-28)
§ 23 (1) Lovecký lístek opravňuje držet a nosit zbraně v něm uvedené. Vzor loveckého lístku je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Lovecké lístky se vydávají
a) na jeden nebo na tři kalendářní roky pro československé občany,
b) na jeden kalendářní rok pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychovávání myslivci z povolání,
c) na tři kalendářní roky pro myslivce a lesníky z povolání,
d) na jeden kalendářní rok nebo na jeden měsíc pro cizince.
§ 24 (1) Žádost o vydání loveckého lístku se podává na předepsaném tiskopise. Žadatel musí k žádosti připojit tyto doklady:
a) výpis z rejstříku trestů vydaný v době ne delší než tři měsíce před podáním žádosti,
b) průkaz, že žadatel je členem Československého mysliveckého svazu,
c) podobenku z poslední doby,
d) průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek nebo složil zkoušku z myslivosti nebo je posluchačem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci z povolání nebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy (bývalé hájenské školy) nebo složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání, zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku nebo státní zkoušku lesnickou anebo, že je lesníkem a myslivcem z povolání,
e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
f) písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá.
(2) Průkazy podle odstavce 1 písm. a), b) a d) není třeba připojovat k žádostem o vydání loveckých lístků pro cizince.
(3) Jde-li o vydání loveckého lístku s dobou platnosti na tři kalendářní roky, musí žadatel předložit doklady podle odstavce 1 písm. b) a e), platné na dobu, na kterou má být lovecký lístek vydán; u myslivců a lesníků z povolání postačí, předloží-li tyto doklady platné na dobu jednoho roku.
(4) Lovecký lístek vydaný posluchačům odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání, opravňuje tyto posluchače, pokud jsou mladší než 18 let, vykonávat právo myslivosti jen za doprovodu myslivců z povolání nebo učitelů myslivosti na takových školách.
(5) Platnost loveckého lístku se prodlužuje, byla-li podána žádost o jeho prodloužení před uplynutím roku, do konečného vyřízení žádosti, nejdéle však do 31. března příštího roku.
§ 25 Lovecký lístek musí být odepřen osobám:
a) kterým není ještě 18 let, kromě posluchačů odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
b) zbaveným zcela nebo částečně svéprávnosti,
c) které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládat loveckou zbraň,
d) které neprokáží členství v Československém mysliveckém svazu (s výjimkou cizinců) a pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
e) které byly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro trestný čin proti životu a zdraví, spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, pokud nebyla tato odsouzení pravomocně zahlazena.
§ 26 (1) Lovecký lístek může být odepřen zejména osobám:
a) které se v posledních třech letech dopustily přestupku proti předpisům o zbraních, střelivu a výbušninách, proti předpisům na ochranu myslivosti nebo proti předpisům na ochranu přírody,
b) které zneužily povolenky k lovu,
c) které nemají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky,
d) které nejsou československými občany,
e) proti kterým podal Československý myslivecký svaz (jeho organizační složky) námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel musí být slyšen,
f) proti kterým se zahájeno soudní řízení pro trestný čin, při němž odsouzení má za následek, že vydání loveckého lístku musí být odepřeno.
(2) Okresní národní výbor odebere lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno podle § 25, nebo vznikne-li taková okolnost po jeho vydání.
(3) Okresní národní výbor odebere lovecký lístek na dobu nejméně pěti let mysliveckému hospodáři, porušuje-li opětovně nebo hrubě ustanovení předpisů o myslivosti.
§ 27 Zkoušky z myslivosti uchazečů o první lovecký lístek se konají u okresního výboru Československého mysliveckého svazu podle zkušebního řádu, který je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.
§ 28 Povolenka k lovu (1) Členové mysliveckých sdružení a lovečtí hosté musí mít u sebe při výkonu práva myslivosti kromě loveckého lístku též povolenku k lovu. Při společných honech stačí jedna povolenka pro všechny účastníky honu. Povolenku k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenku k lovu podepisuje orgán oprávněný zastupovat uživatele honitby a myslivecký hospodář.
(2) Povolenky k lovu ondatry pižmové na objektech státního rybářství vydávají uživatelé honiteb především pracovníkům národních podniků státního rybářství.
§ 29 Náhrada škod způsobených medvědem (k § 34 odst. 3 zákona) (1) Škodu, kterou způsobil na včelstvech a domácím zvířectvu medvěd, hradí stát.
(2) Poškozený musí číselně vyjádřený požadavek na náhradu škody do třech dnů ode dne, kdy škoda vznikla, uplatnit u místního národního výboru, v jehož obvodu škoda byla způsobena, jinak pozbývá nároku na její náhradu.
(3) Místní národní výbor, u kterého byl požadavek na náhradu škody uplatněn, jej prošetří a se svým vyjádřením zašle okresnímu národnímu výboru.
(4) Okresní národní výbor po projednání s Československým mysliveckým svazem rozhodne o přiměřené náhradě škody; náhradu nepřizná, jestliže poškozený neprokáže, že ke škodě došlo bez jeho zavinění.
Č Á S T S E D M Á Ustanovení přechodná a závěrečná (k § 39 a 40 zákona) (§ 30-35)
§ 30 (1) Socialistické organizace, které mají ve správě nebo užívání honební pozemky, oznámí do 30 dnů ode dne účinnosti zákona příslušnému okresnímu národnímu výboru výměry, popřípadě další údaje týkající se těchto pozemků.
(2) Oznámení vyhotoví socialistická organizace podle stanoveného vzoru a přiloží k němu tyto doklady:
a) 2 jednoduché situační náčrtky v měřítku 1:5000, zachycující honební pozemky a jimi obklopené nebo s nimi sousedící nehonební pozemky, komunikační síť a vodní toky,
b) údaje o výměře honebních pozemků, které má socialistická organizace ve správě nebo užívání, pořízené podle výpisu z jednotné evidence půdy; uvedené údaje musí si dát socialistická organizace potvrdit střediskem geodézie, v jehož obvodu leží honební pozemky. Údaje o výměře lesních honebních pozemků opatřené datem a číslem jednacím schválení lesního hospodářského plánu krajským národním výborem, popřípadě ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství nahrazují potvrzení střediska geodézie.
(3) Socialistická organizace současně navrhne, aby okresní národní výbor její honební pozemky, pokud mají výměru alespoň 500 ha a jsou souvislé, uznal za honitbu, popřípadě, aby okresní národní výbor její honební pozemky, které nedosahují výměry 500 ha, přičlenil k jiné honitbě anebo je sloučil se sousedními honebními pozemky ve správě nebo užívání jiné socialistické organizace a uznal je za honitbu.
§ 31 Okresní národní výbor zašle oznámení se všemi přílohami okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu, který je posoudí z hlediska zásad řádného mysliveckého hospodaření a se svým písemným vyjádřením, popřípadě návrhem je vrátí okresnímu národnímu výboru.
§ 32 (1) Okresní národní výbor rozhodne o uznání honitby (obory, samostatné bažantnice) po uvážení stanoviska okresního výboru Československého mysliveckého svazu a po projednání jeho případného návrhu. V rozhodnutí o uznání uvede okresní národní výbor hranice honitby (obory, samostatné bažantnice), její výměru a které organizaci v ní přísluší právo myslivosti ( § 11 zákona).
(2) Rozhodnutí zašle okresní národní výbor socialistické organizaci, která oznámení podala, ostatním organizacím, jichž se rozhodnutí týká, a okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu.
Likvidace zaniklých mysliveckých společností
§ 33 Likvidaci zaniklých honebních společností a likvidaci zaniklých honebních společenstev provádí Československý myslivecký svaz.
§ 34 (1) Československý myslivecký svaz, který provádí likvidaci, je povinen zejména:
a) soustředit peněžní prostředky zaniklé společnosti (společenstva) u jediného peněžního ústavu,
b) prodat nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem majetek zaniklé společnosti (společenstva) nebo, není-li to možné, jinak s ním naložit a vypořádat její závazky na daních, dávkách, poplatcích a ostatní závazky,
c) oznámit skončení likvidace s konečnou zprávou o celém průběhu likvidace okresnímu národnímu výboru,
d) postarat se o bezpečné uložení spisového materiálu a písemností účetní povahy.
(2) Z případných likvidačních přebytků se vrátí členům společnosti pouze celé, popřípadě zůstatkové členské podíly. Jinak likvidační přebytky připadnou Československému mysliveckému svazu k účelům zvelebování myslivosti; Československému mysliveckému svazu připadnou i likvidační přebytky honebních společenstev.
§ 35 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
