Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře:

Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:

Pro dále uvedené druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

Připadne-li první den stanovené doby lovu na den nejblíže následující po dni pracovního klidu, začíná doba lovu již v tento den pracovního klidu.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na obory, avšak jen pokud jde o druh zvěře, pro jejíž chov byla obora zřízena.

V honitbách, v nichž byly prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Čedok sjednány pro cizince poplatkové hony, a ve státních vyhrazených honitbách smějí být konány hony na zajíce nebo bažanty již od 16. října.

po celý rok je dovoleno lovit v samostatných a uznaných bažantnicích kunu lesní a skalní, jezevce, ježky, káni lesní, káni rousnou, sovu obecnou (puštíka), od 16. května do 15. července poštolku obecnou a racka chechtavého, a na Slovensku po celý rok kočku divokou.

Na plůdkových rybnících a na výtažnících se smí lovit po celý rok volavka popelavá, kormorán velký a v době od 16. srpna do 31. října roháč. Na ostatních obhospodařovaných rybnících v českých krajích se smí lovit volavka popelavá a kormorán velký od 1. srpna do 30. listopadu. Na rybnících s velkochovy kachen se smí lovit racek chechtavý po celý rok, pokud na takových rybnících není zřízena státní přírodní rezervace.

Okresní národní výbor může po projednání s Československým mysliveckým svazem a krajským střediskem památkové péče a ochrany přírody povolit na žádost uživatele honitby vybrat po jednom mláděti z jednoho nebo několika hnízd výra obecného, pokud v těchto hnízdech je více mláďat než jedno. Uživatel honitby si smí z výrů vybraných z hnízd ponechat jen jednoho, jestliže dosud žádného nemá; ostatní výry je povinen nabídnout ke koupi organizaci pověřené odchytem a nákupem živé zvěře.

Lov užitkové zvěře (odstřel i odchyt) je možno provádět jen v takovém rozsahu, aby nebyly ohroženy její kmenové stavy. Je-li v honitbě současně plánován odstřel a odchyt zvěře (s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3), musí být především splněn plánovaný odchyt. Bude-li v některém okrese odstřel určitého druhu zvěře zakázán, provede se pouze její plánovaný odchyt nebo se souhlasem okresního národního výboru odchyt z důvodů regulace poměru pohlaví.

S výjimkou prasete divokého je zakázáno lovit zvěř podléhající mysliveckému plánování, jejichž chov, odchyt a odstřel nebyl v honitbě plánován.

Prase divoké je povoleno střílet též brokovnicí jednotnou střelou.

Odstřel zajíců, koroptví, bažantů a kachen smí být provádět jen na společných honech za účasti nejméně tří střelců.

Zajíci smějí být loveni v polních honitbách na téže ploše pouze jednou, v lesních honitbách nejvýše dvakrát v roce.

V honitbách, které jsou určeny pro odchyt koroptví do náhonců a zajíců do tenat, nesmí být odstřel koroptví a zajíců plánován a prováděn v tom roce, v němž je plánován odchyt.

odstřel koroptví smí být prováděn na téže ploše pouze jednou v roce a odstřel bažantů na téže ploše nejvýše třikrát v roce. Lov bažantích slepic je zakázán v honitbách, v nichž bažantí zvěř byla v posledních dvou letech nově vysazena. odstřel bažantích slepic smí být proveden pouze v honitbách, v nichž je schválen plán odstřelu nejméně 100 ks bažantí zvěře a kde zároveň stav slepic převyšuje správný poměr pohlaví; přitom se nesmí bažantích slepic odstřelit více než 20 % z plánovaného odstřelu bažantí zvěře. Úhrnný počet odstřelených bažantích slepic a kohoutů nesmí překročit schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu.

Kachny smějí být stříleny též na tahu, a to nejdříve v jednu hodinu před východem a nejpozději jednu hodinu po západu slunce; tohoto odstřelu se musí zúčastnit nejméně tři střelci společně a musí být při něm použito nejméně jednoho lovecky upotřebitelného psa. V českých krajích je povolen lov kachen na tahu třikrát týdně, a to ve středu, v sobotu a v neděli.

Odstřel sluk vyháněním pomocí psa je zakázán.

Počet honů v jednotlivých honitbách musí být úměrný honební ploše honitby, skutečnému stavu zvěře a plánu odstřelu; rovněž počet střelců a honců, zúčastněných na jednotlivých honech, musí být úměrný honební ploše, na které se hon koná (výměře honbiště), počtu lečí a prelimináři odstřelu (počtu zvěře určenému k odstřelu pro jednotlivý hon).

Aby byl zajištěn nutný kmenový stav zvěře k další plemenitbě, musí být nejméně jedna pětina celkové honební plochy honitby ponechána jako komora zvěře, na které nesmí být žádný hon prováděn. Tato část musí být ucelena a vykazovat normální zazvěření zvěří, na kterou se hon koná.

Hony se smějí konat jen v sobotu a ve dnech pracovního klidu. Ve výjimečných případech (např. poblíže velkých měst, kde honitby jsou navštěvovány za účelem rekreačním), může okresní národní výbor z důvodů bezpečnostních povolit hony i ve všední den. V honitbách, v nichž byly prostřednictvím podniku zahraničního obchodu Čedok sjednány pro cizince poplatkové hony, ve státních vyhrazených honitbách a v honitbách, v nichž státní organizace vykonává právo myslivosti na vlastní účet, je možno konat hony i ve všední den.

Myslivecký hospodář je povinen hlásit okresnímu národnímu výboru a okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu každý hon nejpozději pět dní předem s uvedením počtu účastníků honu (střelců) a s označením názvu a velikosti té části honitby, na které bude hon konán (honbiště) a prelimináře odstřelu.

Myslivecký hospodář je povinen se před honem přesvědčit, zda všichni zúčastnění střelci mají platné lovecké lístky, zda zbraně jsou v nich řádně zapsány a zda jejich výrobní čísla souhlasí. Zjistí-li u někoho, že jeho lovecký lístek je neplatný nebo zbraň nebo číslo uvedené zbraně nesouhlasí, je povinen vyzvat jej, aby opustil hon, a případ oznámit orgánu veřejné bezpečnosti. Dále je povinen postarat se o správné uspořádání honu pod vedením spolehlivého a zkušeného myslivce (vedoucího honu), který upozorní na to, aby bylo zvlášť dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých střelných zbraní.

Osoby mladší 18 let se smějí zúčastnit jako střelci pouze společných školních honů. osoby mladší 15 let se nesměji jako honci zúčastnit společných honů.

Pro první tři střelce a pro každých dalších 5 střelců musí být při každém honu k použití jeden lovecky upotřebitelný pes.

Každá leč musí být ukončena výloží a hon řádně provedeným výřadem veškeré ulovené zvěře.

Následující den po skončení honu musí být provedena dohledávka s použitím lovecky upotřebitelných psů. Při dohledávce může mít loveckou zbraň pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž ustanovená pro honitbu, ve které se dohledávka provádí.

Okresní národní výbor ustanovuje k návrhu okresního výboru Československého mysliveckého svazu z řad zkušených členů Československého mysliveckého svazu myslivecké důvěrníky, které pověřuje kontrolou plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu v jednotlivých honitbách. Pověření mysliveckého důvěrníka nenahrazuje povolenku k lovu.

Myslivečtí důvěrníci jsou zejména nápomocni při organizaci honů a dbají o to, aby nebyly narušeny jarní kmenové stavy zvěře a aby veškerá ulovená zvěř se dostala na výřad. O průběhu a výsledku honu vyhotoví myslivecký důvěrník zápis, který odevzdá okresnímu národnímu výboru a prostřednictvím jednoty Československého mysliveckého svazu okresnímu výboru tohoto svazu.

Okresní národní výbor může v honitbách, které mají výjimečně vysoké stavy zvěře, povolit uživateli honitby po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu odchyt přiměřeného počtu zvěře mimo původně stanovený plán odchytu; opis povolení zašle ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství a organizaci pověřené odchytem a nákupem živé zvěře.

V případech, že plánovaný odchyt zvěře nemůže být v některých honitbách z důvodů veterinárních uskutečněn, provede okresní národní výbor po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu změnu rozpisu plánu odchytu zvěře na jednotlivé honitby tak, aby plán odchytu v okrese byl splněn. Nelze-li změnit rozpis plánu odchytu v okrese, provede na žádost okresního národního výboru změnu rozpisu v kraji krajský národní výbor po projednání s krajským výborem Československého mysliveckého svazu. Změnu rozpisu plánu odchytu zvěře je nutno provést včas a uvědomit o ni organizaci pověřenou odchytem a nákupem živé zvěře.

Zakazuje se odstřel chovných jelenů, tj. nadějných mladých jelenů a chovných korunových jelenů dospívajících a dospělých (pětiletých a starších). Z korunových jelenů se za chovné nepovažují dospělí jeleni (devítiletí a starší) s jednostrannou korunou nebo s krátkým či slabým parožím a s krátkými výsadami v koruně. odstřel těchto jelenů a korunových jelenů starších než 12 let povoluje okresní národní výbor v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu; počet takových jelenů musí být v plánu uveden.

Lov spárkaté zvěře kromě prasat divokých nadháňkou (naháňkou) je zakázán; na žádost mysliveckého hospodáře může však okresní národní výbor po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu povolit lov laní a kolouchů zvěře jelení nátlačkou, a to jednou skupinou o nejvýše 5 střelcích a 2 honcích v týž den a v téže honitbě za použití k tomuto lovu způsobilého psa. Výsledek nátlačky musí být do 3 dnů hlášen okresnímu národnímu výboru.

U jelena siky a jelence viržinského lze provádět pouze odstřel průběrných kusů.

Československý myslivecký svaz provádí každoročně chovatelské přehlídky trofejí. myslivecký hospodář je povinen předložit okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu, v jehož obvodu honitba leží, veškeré trofeje ulovené zvěře spolu s horní a dolní čelistí k posouzení.

Československý myslivecký svaz vede evidenci výrů chovaných v zajetí. Chovatelé výrů jsou povinni hlásit Československému mysliveckému svazu všechny výry, které chovají v zajetí. Československý myslivecký svaz vydá jim pro ně evidenční list a kovové kroužky; bez těchto evidenčních listů a kovových kroužků není chov výrů v zajetí dovolen.

Uhynutí nebo jinou ztrátu výra chovaného v zajetí je chovatel povinen hlásit Československému mysliveckému svazu.

Prodej a nákup výrů chovaných v zajetí lze provádět jen prostřednictvím organizace pověřené odchytem, nákupem a obchodem živou zvěří.