Kárná opatření za porušení státní disciplíny (důtka, přísná důtka nebo zbavení funkce) ¹ mohou ukládat Ústřední úřad státní kontroly a statistiky, oblastní oddělení v Bratislavě, krajská oddělení (městská oddělení v Praze) a okresní oddělení státní kontroly a statistiky (městská oddělení v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni) - dále jen "orgány státní kontroly a statistiky".

Kárné opatření zbavení funkce se ukládá po dohodě s orgány oprávněnými odvolávat z funkce pracovníky, kterým má být toto kárné opatření uloženo, anebo s orgány jim nadřízenými. Uložením tohoto kárného opatření nezaniká pracovní poměr; o jeho zániku platí obecné předpisy.

Pracovníkům voleným nebo ustanoveným do funkce plenárním zasedáním národního výboru, jakož i voleným pracovníkům jiných orgánů a organizací, orgány státní kontroly a statistiky kárné opatření zbavení funkce neukládají; v takovém případě podají orgány státní kontroly a statistiky návrh na odvolání těchto pracovníků orgánu oprávněnému rozhodnout o jejich odvolání z funkce․

Peněžitá náhrada se ukládá ve výši škody způsobené státu, nejvýše však v částce rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka.

Průměrný měsíční výdělek se vypočte z hrubého výdělku, který byl odpovědnému pracovníku zúčtován za posledních šest kalendářních měsíců před zjištěním škody orgánem státní kontroly a statistiky. Přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám.

Nebyla-li škoda způsobena úmyslně, může orgán státní kontroly a statistiky v odůvodněných případech výši peněžité náhrady určit nižší částkou, než je stanoveno v odstavci 1; přitom přihlédne k hlediskům uvedeným v § 11. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li tato škoda trojnásobek průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka, musí činit nejméně částku rovnající se jeho průměrnému výdělku za jeden měsíc.

Způsobilo-li škodu několik pracovníků společně, určí se peněžitá náhrada pro každého odděleně podle jeho účasti na vzniklé škodě. Úhrn uložených peněžitých náhrad nesmí přesáhnout výši společně způsobené škody, přičemž každému ze spoluúčastníkům může být uložena peněžitá náhrada jen do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Orgán státní kontroly a statistiky neuloží peněžitou náhradu, byl-li do zahájení prověrky nebo revize nárok na náhradu škody již uplatněn proti odpovědnému pracovníku podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru, ³ nebo v řízení podle jiných předpisů.

Jestliže orgán státní kontroly a statistiky při prověrce nebo revizi zjistí, že odpovědný pracovník způsobil státu škodu a nebyl proti němu uplatněn nárok na náhradu škody podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru, ³ nebo v řízení podle jiných předpisů, je poškozená organizae (popř. nadřízený orgán) povinna vyžádat si k uplatnění nároku na náhradu škody souhlas orgánu státní kontroly a statistiky.

Pracovníci odpovědní za vznik nebo trvání závady, kteří byli seznámeni s obsahem protokolu nebo jeho části a upozorněni na možnost uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady, podají ve stanovené lhůtě písemné vysvětlivky ke zjištěním obsaženým v protokolu o prověrce nebo revizi, zejména o příčinách vzniku a trvání zjištěných závad. Uvádějí-li, že stav věci nebyl přesně a úplně zjištěn, navrhnou zároveň důkazní prostředky, které mají prokázat pravdivost jejich tvrzení. Pracovníci orgánu státní kontroly a statistiky v takovém případě prověří, popř. doplní provedená zjištění, pokud údaje odpovědných pracovníků mohou mít vliv na posouzení věci.

Zjištěný stav věci projednají pracovníci orgánu státní kontroly a statistiky též se zástupci odborové organizace, popř. vyššího odborového orgánu, zejména z hledisek uvedených v § 11.

Peněžitou náhradu uloženou za škodu způsobenou státu vymáhá organizace, v níž odpovědný pracovník pracuje, na podkladě vykonatelného rozhodnutí orgánu státní kontroly a statistiky, a to srážkou až do 25 % měsíčního výdělku odpovědného pracovníka. Tyto srážky mohou být provedeny včetně případných srážek z jiných důvodů jenom v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat.

Na pracovníku, který ještě nezaplatil uloženou peněžitou náhradu a přešel na jiné pracoviště, se náhrada vymáhá až do úplného zaplacení na novém pracovišti. V takovém případě je organizace povinna ihned oznámit na jeho nové pracoviště, v jaké částce byla uložena peněžitá náhrada a jaká částka byla již zaplacena; toto sdělení zašle zároveň okresnímu národnímu výboru, který o tom vyrozumí okresní národní výbor příslušný podle nového pracoviště odpovědného pracovníka.

Peněžité náhrady připadají státu; zaplacené částky se odvádějí jako příjmy ústředního rozpočtu do tří dnů od jejich vybrání okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je sídlo vymáhající organizace.

Včasné vymáhání peněžitých náhrad i jejich odvod kontroluje okresní národní výbor příslušný podle sídla organizace, která tyto náhrady vymáhá.

Peněžitou náhradu lze vymáhat též soudní exekucí, a to na základě vykonatelného rozhodnutí o jejím uložení.

O úplném zaplacení peněžité náhrady a o skončení pracovního poměru pracovníka, který uloženou peněžitou náhradu ještě nezaplatil, je vymáhající organizace povinna uvědomit orgán státní kontroly a statistiky, který rozhodnutí o uložení peněžité náhrady vydal.