Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

Základními odměnami a prémiemi se rozumějí tyto příjmy po srážce příspěvku družstevníka na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení ( § 74 zákona).

Naturální požitky se oceňují částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.

Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen "započitatelné příjmy") zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy vznikla pracovní neschopnost nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat z důvodu ošetřování člena rodiny anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství (dále jen "rozhodné období"); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.

Při výpočtu průměrné denní pracovní odměny družstevníka, který v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, se přihlíží jen k započitatelným příjmům za dobu po skončení učebního poměru, které mu byly zúčtovány jako družstevníku za práci vykonanou v této době.

Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou anebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva nebo nově do družstva vstoupil, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po přestupu, popřípadě po vstupu do družstva.

Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (- 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které družstevníku náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními dny podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru.

Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává

Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do 6 týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

Družstevníku, který ke dni 31. března 1962 vykonával činnost v družstvu a byl z této činnosti zabezpečen (pojištěn) v nemoci, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až ch) bez ohledu na lhůtu stanovenou v odstavci 2.

Bylo-li družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, započítává se družstevníkům tohoto družstva do nepřerušené činnosti v témže družstvu i doba činnosti v družstvu před tímto uznáním, pokud byli z této činnosti zabezpečeni (pojištěni) v nemoci.

Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba poslední činnosti v pracovním poměru před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu byl přeškolován na jiné povolání nebo po kterou byla u něho prováděna rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do 6 týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přeškolování nebo rehabilitace.

Poživateli invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu přiznaných podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu a byl zabezpečen (pojištěn) v nemoci, jakož i doba posledního pracovního poměru před přiznáním důchodu.

ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, popřípadě invalidní důchod při pracovním úrazu, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do 6 týdnů po odnětí důchodu.

Jinak platí při počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu u pracujících důchodců všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.

Doba požívání důchodu, po kterou důchodce v družstvu nepracoval, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i předchozí doby, které mu byly jako družstevníku nebo pracovníku v pracovním poměru započítány.

Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení ( § 5 odst. 3 zákona) a doba činnnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná, ⁴ se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož dávka náleží.

Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství.

Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách. Podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud tato vznikla nejdéle do 6 týdnů po dni propuštění.

Průměrná denní pracovní odměna členů družstev s vyšší úrovní hospodaření uvedených v odstavcích 1 a 2 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

Okresní posudková komise sociálního zabezpečení rozhoduje o invaliditě (částečné invaliditě) člena družstva s vyšší úrovní hospodaření

Byl-li členu družstva neschopnému práce, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod, zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve.

Rozhodne-li okresní posudková komise, že člen družstva neschopný práce, jemuž se vyplácí nemocenské a jenž nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo jehož žádosti o takový důchod nebylo vyhověno, je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí okresní posudkové komise doručeno družstvu. Podá-li člen družstva neschopný práce odvolání a namítá, že není invalidní (částečně invalidní), a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je invalidní (částečně invalidní), zastaví se mu výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy bylo doručeno toto rozhodnutí, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li práce neschopný člen družstva s vyšší úrovní hospodaření odvolání proti rozhodnutí okresní posudkové komise, kterým byl uznán částečně invalidním, a namítá, že je invalidní, zastaví se mu výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo orgánu vyplácejícímu nemocenské doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však zákonná podpůrčí doba dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení této podpůrčí doby.

Rozhodnutí vydaná podle ustanovení odstavce 3 se doručují též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí; pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.

Do doby 270 dnů, které je zapotřebí pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, se započítávají kalendářní dny, v nichž družstevnice byla zabezpečena v nemoci:

Kromě dnů uvedených v odstavci 1 se započítávají dny, po které družstevnice v posledních dvou letech před porodem:

Pokud se doby uvedené v odstavcích 1 a 2 navzájem kryjí, započtou se jen jednou.

Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky je:

Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.

Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako jsou: hrubá mzda, měsíční odměna nebo výdělek učně, hrubý příjem studentů a žáků při výrobní práci v závodech, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku apod.

Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně:

Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálních požitků, připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

stipendium nebo jeho část, pokud jsou přiznány jen za výborný prospěch,

výživné (alimenty) placené na dítě,

hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než 6 měsíců,

hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,

nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za jakoukoliv práci konanou jen po dobu školních prázdnin.

Pro výpočet měsíční pracovní odměny, která je rozhodná pro nárok na přídavky na děti a jejich výši (dále jen "rozhodná pracovní odměna"), se započítávají:

Do rozhodné pracovní odměny se započítávají tyto další příjmy družstevníka:

Přestoupil-li družstevník do jiného družstva, nehledí se k příjmům dosaženým v družstvu, v němž byl dříve činný.

odměny poskytované za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši,

věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované družstvem v souvislosti s činností družstevníka v družstvu nebo podnikem v souvislosti s činností v pracovním poměru, a to bez ohledu na jejich výši,

přídavky na děti a obdobná plnění na nezaopatřené děti,

jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů družstevníka.

Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního roku se určují podle výše rozhodné pracovní odměny, zjištěné měsíčním průměrem za předchozí kalendářní rok.

Měsíční průměr za předchozí kalendářní rok se vypočte z příjmů uvedených v § 24, které byly družstevníku za tento kalendářní rok zúčtovány, a pokud jde o důchod, skutečně vyplaceny.

Při výpočtu rozhodné pracovní odměny ( § 24 až 26) se nehledí ke kalendářním měsícům,

Není-li v předchozím kalendářním roce ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodnou pracovní odměnu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v - 28.

Družstevníku povolanému k činné službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil účastných důchodového zaopatření těchto příslušníků, se přídavky na děti poskytují za každý kalendářní měsíc, ve kterém družstevník konal službu; výše přídavků na děti se stanoví podle výše jeho pracovní odměny v družstvu za příslušný kalendářní měsíc. Neměl-li družstevník v kalendářním měsíci žádnou pracovní odměnu, považuje se za měsíční pracovní odměnu částka do 1400 Kčs.

Začal-li družstevník opět pracovat v družstvu po skončení základní nebo obdobné činné služby v ozbrojených silách, postupuje se u něho při určení výše přídavků na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, jako u družstevníka, který nově vstoupil do družstva ( § 28).

Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, prutníky, zahrady (i domovní), ovocné sady, školky, trvalé louky a pastviny.

Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit, tedy i uživatel záhumenku.

Pro zjištění, zda jde o uživatele zemědělské půdy ve výměře vyšší než připouštějí vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, se sčítá zemědělská půda, které užívá družstevník i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.

na dítě starší 15 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do pracovního nebo do učebního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po skončení povinné školní docházky, nebo

za kalendářní měsíc, v němž družstevník nemohl splnit podmínku 20 odpracovaných dnů proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu přestal pracovat v družstvu nebo že během měsíce zemřel.

Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny ostatní stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

Pokud není v mezistátní úmluvě jinak stanoveno, poskytují se přídavky na děti v případě uvedeném v odstavci 1 písm. c) ve výši uvedené v § 27 zákona; vyplácejí se družstevníku i tehdy, nemá-li dítě v přímém zaopatření.

základní odměny ( § 1 odst. 2),

prémie ( § 1 odst. 2),

vyrovnávací příspěvky poskytované družstevníkům z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,

hodnota naturálních požitků ( § 1 odst. 3),

mimořádné odměny vyplacené v souvislosti s pracovní činností družstevníka,

náhrady za ušlou pracovní odměnu.

Průměrnou měsíční pracovní odměnou je měsíční průměr pracovních odměn, kterých družstevník (družstevnice) dosáhl

Průměrná měsíční pracovní odměna družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen (zaopatřen) z činnosti v pracovním poměru nebo jako člen výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se stanoví z pracovních odměn a z hrubých výdělků (služebních příjmů) z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod nebo před dovršením 60. roku věku, pokud doba, za kterou tyto hrubé výdělky (služební příjmy) byly získány, spadá do období těchto posledních 10, popřípadě 5 let. Jde-li o družstevníka činného v družstvu s odměňováním podle pracovních jednotek, stanoví se průměrná měsíční pracovní odměna též z hodnoty naturálních požitků ( § 1 odst. 3).

Za hrubý výdělek se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny družstevníka považuje veškerý hrubý příjem z činnosti v pracovním poměru v rozsahu stanoveném předpisy o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

Byl-li družstevník v posledních 10, popřípadě 5 kalendářních letech před vznikem nároku na důchod důchodově pojištěn též jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, považuje se doba tohoto důchodového pojištění za dobu náhradní.

Ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) platí i tehdy, jestliže družstevník dosáhl uvedeného věku před 1. dubnem 1962 a nevznikl mu nárok na důchod před tímto dnem.

Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti

Je-li kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna za celou dobu pracovní činnosti a z pracovních odměn (z hrubých výdělků, služebních příjmů) za ni dosažených; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, v němž se stal poprvé účastným důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření).

náhradní doby ( § 32 odst. 2 zákona),

doby, po které družstevník pobíral invalidní důchod,

doby, po které byla pracovní činnost přerušena z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem podle § 34 odst. 2 zákona, a

u družstevníka činného v družstvu, které není družstvem s vyšší úrovní hospodaření, též doba uznané pracovní neschopnosti.

Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva pracovník v pracovním poměru nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil, jimž se neposkytuje starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod, posuzuje se doba jejich důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) jako doba důchodového zabezpečení družstevníků; to platí též, vstoupila-li nebo vstoupí-li do družstva osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, bylo-li za celou dobu trvání jejich dosavadního důchodového pojištění zaplaceno pojistné.

Náhradní doby započitatelné podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců se započítávají pro vznik nároku na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevníků; jestliže však družstevník byl pracovníkem v pracovním poměru alespoň po dobu 1 roku, započte se náhradní doba jako doba činnosti v pracovním poměru. Doba vojenské služby před 1. říjnem 1948, doba vojenské služby v československých ozbrojených silách a ve spojeneckých armádách a doby odbojové činnosti a věznění z politických nebo rasových důvodů v době nesvobody ( § 32 odst. 2 zákona) se započítávají i pro výši nároků.

Nesplňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru nebo členem výrobního družstva nebo příslušníkem ozbrojených sil, podmínky stanovené v § 43 anebo není-li úprava nároků družstevníka, který splňuje podmínky stanovené v tomto paragrafu, příznivější než úprava podle předpisů platných pro ostatní družstevníky, zvyšuje se základní výměra starobního nebo invalidního důchodu družstevníka z důchodového zabezpečení družstevníků za každý rok důchodového zabezpečení zaměstnanců o 2 %, 1,5 % nebo 1 % základní výměry důchodu podle toho, ve které pracovní kategorii byl družstevník činný.

Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let, byl poté vyslán okresním národním výborem do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu ke kádrovému posílení družstva, a plní v družstvu své poslání podle zjištění okresního národního výboru, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; přitom nesmí být důchod vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činila dvanáctina průměrného ročního výdělku vypočteného ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců. Činnost v družstvu se posuzuje pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců jako činnost ve III. pracovní kategorii. Jestliže pracovník uvedený v první větě vstoupil do družstva po 31. prosinci 1959, náležejí mu též dávky zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle předpisů platných pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření.

Družstevníku, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a vstoupil poté bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro doosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro družstevníka příznivější; jinak platí i zde ustanovení odstavce 1 o výši průměrné měsíční pracovní odměny a o hodnocení činnosti v družstvu pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců.

Vstoupil-li nebo vstoupí-li bezprostředně do družstva pracovník v pracovním poměru, který získal v důchodovém zabezpečení zaměstnanců alespoň 5 let a jde-li o nárok na starobní důchod, alespoň 10 let, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jsou-li tyto předpisy pro něho příznivější; přitom se průměrný roční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků z činnosti v pracovním poměru, kterých družstevník dosáhl za posledních 10 popřípadě 5 let před vznikem nároku na důchod.

Za bezprostřední vstup do družstva se považuje, jestliže pracovník v pracovním poměru vstoupil do družstva do tří měsíců od skončení činnosti v pracovním poměru. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též, jestliže se pracovník v pracovním poměru stal jednotlivě hospodařícím rolníkem jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté vstoupil do družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.

ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně též o nárocích družstevníků, kteří byli před vstupem do družstva členy výrobních družstev nebo příslušníky ozbrojených sil; neplatí však pro družstevníky, kterým vznikl a trvá nárok na starobní důchod (výsluhový důchod příslušníků ozbrojených sil) nebo invalidní důchod z činnosti před vstupem do družstva.

Družstvo je povinno samo si vypočítat výši příspěvku, čtvrtletních splátek a měsíčních záloh a odvádět je okresnímu národnímu výboru ve stanovených lhůtách; splátka na IV. čtvrtletí, odvedená nejpozději do konce února následujícího roku, se považuje za včas zaplacenou.

Splatný příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků má na běžném účtě družstva u Státní banky československé přednostní pořadí.

Okresní národní výbor přenese rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na sociální komisi družstva po předchozím vyjádření místního národního výboru v sídle družstva.

Pokud nejsou vytvořeny předpoklady k přenesení rozhodování podle odstavce 1 na sociální komisi družstva, může okresní národní výbor přenést toto rozhodování na místní národní výbor, a to zpravidla na místní národní výbor v sídle družstva; i v tomto případě připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.

Sociální komise družstva rozhoduje, pokud byla na ni přenesena působnost podle § 46 odst. 1:

Sociální komise družstva

Při plnění těchto úkolů vykonává sociální komise družstva působnost orgánu sociálního zabezpečení.

Místní národní výbor zejména

Místní národní výbor přibírá k jednání o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte ekonoma (účetního) družstva.

pomáhá družstvům a jejich sociálním komisím při provádění sociálního zabezpečení především tím, že pro ně organizuje školení, instruktáže, že zajišťuje výměnu zkušeností apod.,

kontroluje činnost sociální komise družstva ve věcech sociálního zabezpečení, správnost evidenčních podkladů pro stanovení dávek, jakož i účetní a statistickou evidenci družstev pro účely sociálního zabezpečení družstevníků,

rozhoduje ve sporných otázkách o vzniku a zániku sociálního zabezpečení družstevníků, o povinnosti družstva nahradit dávky (hodnotu služeb), jež byly poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši ( § 81 odst. 3 zákona) a o odvoláních proti rozhodnutím sociálních komisí družstev o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte,

schvaluje rozhodnutí sociální komise družstva o přeplatku na dávce zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte ( § 60 odst. 2 zákona),

zaujímá stanovisko v případech, v nichž ekonom (účetní) družstva neprovede rozhodnutí o dávce proto, že není v souladu se zákonem.

Na výplatu dávek zabezpečení v nemoci, pokud se poskytují ze státních prostředků, a na výplatu dávek zabezpečení matky a dítěte poskytuje okresní národní výbor družstvu čtvrtletní zálohy; přiměřenou zálohu si družstvo včas vyžádá od okresního národního výboru. Družstvo smí používat svěřených státních prostředků výhradně pro účely, pro něž jsou tyto prostředky určeny.

Družstvo zřídí u pobočky Státní banky československé zvláštní účet pro oddělené hospodaření s prostředky poskytovanými podle odstavce 1.

Družstvo předloží nejpozději do 10 dnů po uplynutí čtvrtletí okresnímu národnímu výboru vyúčtování vyplacených dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte za uplynulé čtvrtletí.

Nevyčerpaný zbytek zálohy na čtvrté čtvrtletí vrátí družstvo nejpozději do 28. prosince běžného roku okresnímu národnímu výboru.

Doklady a písemnosti účetní evidence vedené družstvem o sociálním zabezpečení družstevníků se považují za účetní doklady, pro jejichž ukládání a úschovu platí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev. ⁷

Družstva vedou 1. evidenci o družstevnících, která musí obsahovat zejména tyto údaje:

Družstevník je povinen sdělit družstvu údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

Administrativní práce spojené s prováděním sociálního zabezpečení zajišťuje ekonom (účetní) družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.

Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí podle předpisů ministerstva zdravotnictví. ⁸ Pro výplatu nemocenského za určité období je mimo to třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem podle předpisů ministerstva zdravotnictví na zvláštním tiskopise. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřena z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o úmrtí.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje družstevnice způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

Nárok na podporu při narození dítěte uplatňuje družstevnice, popřípadě rodinná příslušnice družstevníka předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik potvrdí údaje o narození dítěte.

Nárok na přídavky na děti uplatňuje družstevník na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí osvědčit doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

Ekonom (účetní) družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí družstva slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

Sociální komise družstva jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem (účetním) družstva. Ekonom (účetní) učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom (účetní) zato, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [ § 50 písm. e)].

Vyhoví-li sociální komise družstva žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje. Jestliže sociální komise družstva dávku nepřizná vůbec nebo v žádaném rozsahu, nebo jestliže dávku odejme, sníží její výši nebo zastaví její výplatu, anebo rozhodne o povinnosti vrátit družstvu neprávem poskytnutou dávku nebo její část, vydá sociální komise družstva vždy písemné rozhodnutí.

Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise družstva znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom (účetní) zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom (účetní) nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

O jednání sociální komise družstva vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom (účetní) družstva. Podpisuje je předseda sociální komise družstva a ekonom (účetní).

Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom (účetní) družstva.

Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí pracovní odměny. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžité dávky v den, kdy se vyplácejí pracovní odměny, vyplatí se nejpozději do dalších tří dnů. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí kdykoliv.

Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti. Nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

Odvolání proti rozhodnutí o odnětí, snížení nebo zastavení výplaty dávky ( § 46) nemá odkladný účinek.

Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a nebylo-li vyhotoveno písemné rozhodnutí, do 15 dnů ode dne ústního vyhlášení u sociální komise družstva.

Nevyhoví-li sociální komise družstva sama odvolání v plném rozsahu do 15 dnů, předloží je bez průtahu k rozhodnutí okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla družstva.

Rozhodnutí o odvolání se vydává písemně; doručuje se odvolateli a sociální komisi družstva, která ve věci rozhodovala.

Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

Ekonom (účetní) družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom (účetní) za to, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom (účetní) je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska [ § 50 písm. e)].

na žadatele o dávky důchodového zabezpečení nebo o dávky (služby) sociální péče podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, na důchodce, kterým byl přiznán důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, a na rodinné příslušníky těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení (dále jen "posudková komise"),

ne průvodce osob uvedených pod písm. a), uzná-li vyšetřující lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise,

na zákonné zástupce mladistvých s těžkými zdravotními vadami, jestliže doprovázejí tyto mladistvé na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

Osobám uvedeným v § 60 náleží náhrada jízdních výdajů při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvolány, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než 2 km.

Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže osoba uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musila nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohla včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.

Měla-li oprávněná osoba možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží jí náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného jí nenáleží.

Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li vyšetřující lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřované osoby nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. ⁹

Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen tehdy, jsou-li tyto výdaje prokázány.

Denní stravné náleží osobám uvedeným v § 60 jestliže řízení v místě mimo jejich bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět - nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin částkou 5 Kčs, více než 10, avšak nejvíce 14 hodin částkou 8 Kčs, více než 14 hodin částkou 14 Kčs.

Nocležné náleží osobám uvedeným v § 60, jestliže při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob by se nemohly vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

Družstevníkům, kteří se v řízení o dávkách důchodového zabezpečení nebo o dávkách (službách) sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim z této příčiny ušla pracovní odměna, její náhrada.

Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši poměrné části základní odměny družstevníka, vyplacené v předchozím zúčtovacím období za vykonanou práci v družstvu.

Náhrada ušlé pracovní odměny nenáleží za dobu, za kterou družstevníku náleží nebo bylo vyplaceno nemocenské nebo byla nebo bude nahražena ušlá pracovní odměny (podpora) družstvem.

Náhrada ušlé pracovní odměny náleží ve výši a za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3 také družstevníkům, kteří jako průvodci provázejí osoby, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li vyšetřující lékař, že předvolaná osoba se nemohla dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.

Nárok na náhradu ušlé pracovní odměny lze uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání osudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením vydaným sociální komisí družstva, které obsahuje všechny údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlé pracovní odměny a její výše.

Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz před 1. dubnem 1962 a trvá-li nepřetržitě i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti, avšak výplata nemocenského započne nejdříve až ode dne 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

Vznikla-li dočasná neschopnost člena družstva k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz přede dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a trvá-li i po tomto dni, posuzuje se nárok na nemocenské tak, jako by zákon platil již v době vzniku této neschopnosti a družstvo bylo v tento den družstvem s vyšší úrovní hospodaření, avšak výplata nemocenského započne až dnem, k němuž bylo uznáno družstvo za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, nejdříve však od 1. dubna 1962; to platí též o podpoře při ošetřování člena rodiny.

Porodila-li družstevnice před 1. dubnem 1962, posuzuje se její nárok na peněžitou pomoc v mateřství tak, jako by zákon již platil v době porodu, pokud již přede dnem účinnosti zákona neuplynulo více než 14 týdnů po dni porodu; výplata peněžité pomoci v mateřství započne však nejdříve až ode dne 1. dubna 1962.

Příklady:

Dočasná neschopnost člena družstva s vyšší úrovní hospodaření k výkonu dosavadní činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz vznikla dne 10l února 1962 a trvá i po 31. březnu 1962. Člen družstva byl v družstvu nepřetržitě činný 6 let. Od 1. dubna 1962 obdrží ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 10. únorem 1962. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítává i doba od 10. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva.

Družstevnice porodila dne 11. března 1962. Před tímto dnem byla v družstvu v posledních dvou letech před porodem činna způsobem zakládajícím sociální zabezpečení po dobu delší než 270 dní. Peněžitá pomoc mateřství náleží podle zákona ode dne porodu po dobu 14 týdnů. Poněvadž od 11. března uplynuly od počátku platnosti zákona (1. dubna 1962) tři týdny, počne se vyplácet peněžitá pomoc v mateřství ze státních prostředků od 1. dubna 1962 po dobu 11 týdnů bez ohledu na to, zda a v jaké výši družstevnice obdržela peněžitou pomoc v mateřství od družstva v době před 1. dubnem 1962.

Dočasná neschopnost člena družstva, který je činný 11 let v některém z ostatních družstev, vznikla 5. února 1962 a trvá nepřetržitě i přes 1. duben 1962. Družstvo bylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření od 1. dubna 1962. Od tohoto dne obdrží člen družstva ze státních prostředků nemocenské ve výši 80 % průměrné denní pracovní odměny. Do jednoroční podpůrčí doby, po kterou je nárok na nemocenské, se započítá doba od 5. února do 31. března 1962 bez ohledu na to, zda a v jaké výši dostával člen družstva nemocenské v této době od družstva. Průměrná denní pracovní odměna se vypočítá z příjmu z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před 5. únorem 1962.

Vyhláška č. 63/1960 Sb., kterou se upravuje rozhodování o některých dalších dávkách důchodového zabezpečení (pojištění) národními výbory jihomoravského kraje, se považuje za vydanou podle zákona.

Zrušují se: