Účelem experimentální výstavby je ověřování souhrnu nejnovějších výsledků vývoje a výzkumu, popřípadě námětů souvisících s rozvojem investiční výstavby z hlediska dodavatelů a objednatelů - uživatelů (společenské funkce experimentu), o kterých se nedá rozhodnout na základě dosavadních zkušeností; úkoly experimentální výstavby vycházejí z generální perspektivy technického rozvoje. Výsledky experimentálních staveb jsou důležitým podkladem pro přípravu typových podkladů a technických norem a pro ověření navrhovaného rozvoje materiálně technické základny a směrů výstavby uvažovaných výhledovými plány.

Tato vyhláška upravuje postup a náležitosti přípravy, realizace a závěrečného vyhodnocení experimentálních staveb, tj. staveb zařazených do plánu experimentálních projektů a staveb.

Ministerstvo výstavby usměrňuje experimentální výstavbu zejména v údobí sestavování plánu experimentálních projektů a staveb, ¹ v posuzování přípravné dokumentace, ve sledování průběhu stavby, v projednávání závěrečných vyhodnocení a ve využití zkušeností z experimentálních staveb.

Ministerstvo výstavby ustavuje v dohodě se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky odborné komise pro sledování, popřípadě posouzení přípravy, průběhu realizace a závěrečného vyhodnocení experimentálních staveb z technického, ekonomického, výtvarného a provozního hlediska. Členy odborných komisí jmenuje ministr výstavby po dohodě s ostatními vedoucími ústředních orgánů.

Ústřední investor zajišťuje zpracování přípravné a projektové dokumentace, zařazení stavby do plánu investiční výstavby a její realizaci, a spolu s ministerstvem výstavby odpovídá za využití zkušeností a výsledků experimentálních staveb (zejména v typizačních pracech).

Odpovědnou vývojovou (výzkumnou) organizací je zpravidla vývojové a výzkumné pracoviště dodavatelské organizace, výzkumný nebo projektový ústav, který si na experimentální stavbě ověřuje výsledky svého vývoje (výzkumu) nebo do jehož náplně část ověřovaných problémů patří. Touto funkcí může být plánem určena i jiná organizace, která má k tomu předpoklady, např. odborné pracoviště vysokých škol. ² I když na experimentální stavbě jsou ověřovány výsledky vývoje (výzkumu) více organizací, pověřuje se funkcí odpovědné vývojové (výzkumné) organizace vždy jen jedna organizace.

Odpovědná vývojová (výzkumná) organizace zejména zpracovává technicko-ekonomické údaje a ukazatele, provádí potřebné zkoušky a měření ještě před zahájením stavby a poskytuje jiné podklady pro přípravnou a projektovou dokumentaci, vykonává technickou pomoc, zajišťuje sledování průběhu stavby, provádí rozbory a zpracovává návrh závěrečného vyhodnocení․ Tyto práce jsou součástí vývojových (výzkumných) úkolů.

Zpracovatele dokumentace a generálního dodavatele stavby nebo generálního dodavatele stavební části (dále jen "dodavatele stavby") a generálního (finálního) dodavatele technologické části zajišťuje ústřední investor; dodavatele stavby zajišťuje po dohodě s ministerstvem výstavby.

Experimentální záměr je stručným a věcným vymezením a odůvodněním zamýšlené experimentální stavby. Určuje technicko-ekonomické cíle, kterých má být dosaženo a problémy, které mají být experimentem řešeny, stanoví vztah a požadavky k vývojovým nebo výzkumným úkolům, objasňuje význam řešených problémů pro národní hospodářství a uplatnění jejich výsledků v praxi, stanoví technicko-ekonomické ukazatele, kterých má být dosaženo ve srovnání se světovými ukazateli, časový harmonogram, rozsah spolupráce vývojových nebo výzkumných organizací a předběžný návrh na oblast nebo místo stavby, určuje výčet a způsob řešení problémů a alternativních studií. Obsahuje návrh na určení ústředního investora, odpovědné vývojové (výzkumné) organizace, popřípadě zpracovatele přípravné a projektové dokumentace. Součástí experimentálního záměru je předběžné určení celkových nákladů na experimentální stavbu členěné na investiční náklady a předpokládané zvýšené náklady vlivem experimentu. Vzorová náplň experimentálního záměru je uvedena v příloze 1.

Experimentální záměr zpracovává a předkládá ministerstvo výstavby organizace navrhující provedení experimentu. Experimentální záměr ser předkládá v 6 vyhotoveních.

Navrhovat provedení experimentu mohou ústřední orgány, výzkumné a studijní ústavy, projektové, investorské a dodavatelské nebo jiné organizace. Navrhovatel (nebo jeho nadřízený orgán) je povinen nejpozději před zařazením stavby do plánu experimentálních projektů a staveb zajistit ústředního investora a odpovědnou vývojovou (výzkumnou) organizaci a v průběhu přípravy a realizace stavby poskytnout bezplatně technickou pomoc objasňující původní námět.

K získání námětů na experimentální stavby může být použito konceptních soutěží. ³ V těchto případech zajišťuje povinnosti navrhovatele experimentální stavby vypisovatel soutěže.

Experimentální záměr schvaluje ministerstvo výstavby po jeho posouzení odbornou komisí a po vyjádření ústředního investora, popřípadě jiných dotčených orgánů.

Schválený experimentální záměr je podkladem pro zařazení experimentální stavby do plánu experimentálních projektů a staveb a závazným podkladem pro práce na experimentální studii z hlediska cílů, kterých má být dosaženo a problémů, jež má experiment vyřešit.

Dokumentace experimentálních staveb se člení na experimentální studii, investiční úkol a na projektovou dokumentaci.

Experimentální studie

Experimentální studie je souborným technicko-ekonomickým řešením stavby vymezené experimentálním záměrem. Rozpracovává a ověřuje v projektovém řešení problémy experimentu z hlediska konstrukčního, použitého materiálu, výrobků (dílců), provádění, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, ekonomie, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení. Stanoví orientačně celkový náklad experimentální stavby, členěný na investiční náklad a zvýšené náklady vlivem experimentu. Orientační celkový náklad se sestavuje z objemových, popřípadě jiných rozpočtových ukazatelů a z odborných odhadů.

Skladba a obsah experimentální studie jsou uvedeny v příloze 2.

U složitých a významných úkolů se experimentální studie zpracovává ve více variantách k získání optimálního řešení, podle kterého bude provedena experimentální stavba. každá varianta musí obsahovat technicko-ekonomické zhodnocení.

Zpracování experimentální studie zajišťuje ústřední investor, pokud si to nevyhradí ministerstvo výstavby. Zpracování variant experimentální studie zajišťuje zpravidla ministerstvo výstavby. Experimentální studii ⁴ (a varianty) zpracovávají obvykle výzkumné a studijní ústavy, projektové ústavy, dodavatelské organizace nebo odborná pracoviště vysokých škol.

Zpracovatel je povinen v průběhu prací na experimentální studii projednat:

Experimentální studie nebo její varianty mohou být získány konceptní soutěží. V takovém případě zajišťuje projednání podle předchozího bodu vypisovatel soutěže, pokud soutěžní podmínky nestanoví jinak.

Experimentální studii předkládá ke schválení se svým stanoviskem ústřední investor ministerstvu výstavby. Experimentální studie se předkládá v 6 vyhotoveních. V případech, kde si vyhradilo zpracování experimentální studie ministerstvo výstavby, předkládá projednanou experimentální studii ke schválení její zpracovatel.

Experimentální studii schvaluje na podkladě posouzení odborných komisí, popřípadě vyjádření ústředního investora nebo jiných orgánů, ministerstvo výstavby nejpozději do 60 dnů.

Schválená experimentální studie je závazným podkladem pro zpracování investičního úkolu a projektové dokumentace z hlediska cílů, kterých má být dosaženo, způsobu řešení problémů experimentu a jeho rozsahu a v částce zvýšených nákladů vlivem experimentu.

Jestliže se při zpracování investičního úkolu nebo projektové dokumentace nebo v průběhu provádění stavby ukáže potřebné provést oproti schválené experimentální studii změny ve způsobu řešení problémů experimentu, v jeho rozsahu nebo v částce zvýšených nákladů vlivem experimentu, musí ústřední investor, popřípadě odpovědná vývojová (výzkumná) organizace po vzájemném projednání požádat o souhlas ministerstvo výstavby, které se vyjádří nejpozději do 45 dnů. Takový návrh musí být předem projednán s generálním projektantem a s dodavatelem stavby.

Dílčí úpravy v projektové dokumentaci směřující k výhodnějšímu řešení problémů experimentu mohou být prováděny se souhlasem odpovědné vývojové (výzkumné) organizace. Do projektové dokumentace je zakresluje vždy generální projektant.

prokáže-li řešení experimentální studie nemožnost dosažení technicko-ekonomických a provozních cílů experimentu nebo nerealizovatelnost experimentální stavby anebo postačí-li vyhodnocená experimentální studie k vyřešení problémů experimentu, rozhodne ministerstvo výstavby po vyjádření ústředního investora o dalším postupu, popřípadě o upuštění od realizace experimentální stavby a jejím vyškrtnutí z plánu experimentálních projektů a staveb.

Takový návrh může podat také zpracovatel experimentální studie, ústřední investor, odpovědná vývojová (výzkumná) organizace nebo dodavatel stavby.

Investiční úkol a projektová dokumentace experimentální stavby

Pro zpracování, projednání a schválení investičního úkolu a projektové dokumentace experimentálních staveb platí ustanovení předpisů o dokumentaci staveb a této vyhlášky.

Součástí investičního úkolu jsou kromě údajů a ukazatelů stanovených předpisy o dokumentaci staveb vždy též závazné údaje a ukazatele schválené v experimentální studii.

Při objednávání projektové dokumentace odevzdává investor generálnímu projektantovi současně se schváleným investičním úkolem také experimentální studii.

Projektová dokumentace se zpracovává zpravidla v jednom stupni (jednostupňový projekt), pokud objasnění materiálové, konstrukční a technologické přípravy nevyžaduje zpracování ve dvou stupních.

K projektové dokumentaci se přikládá stručná zpráva, která objasňuje jak byly dodrženy závazné údaje schválené v experimentální studii, popřípadě zdůvodňuje nezbytné odchylky a obsahuje rozbor technicko-ekonomických údajů a ukazatel (zejména nákladových), kterých bude možno dosahovat v podmínkách hromadné výstavby.

Rozpočet k projektové dokumentaci experimentální stavby se sestavuje na celou stavbu podle rozpočtových podkladů stanovených předpisy o dokumentaci a o rozpočtování staveb.

Člení se v rekapitulaci na investiční náklady a zvýšené náklady vlivem experimentu.

Investiční náklady experimentální stavby vyjadřují hodnotu běžně prováděné stavby stanovenou na podkladě ukazatelů, z individuálních rozpočtových podkladů cenové povahy (zejména z cen dříve projektovaných staveb) nebo se stanoví ve výši výhledové ceny stavby předpokládané v hromadné výrobě.

Zvýšené náklady vlivem experimentu vyjadřují rozdíl mezi investičními náklady stanovenými podle předchozího bodu a celkovými náklady experimentální stavby. V případě, že by tyto náklady byly v rozpočtu k projektové dokumentaci vyšší než částka schválená v experimentální studii, musí ústřední investor požádat ministerstvo výstavby o souhlas podle bodu 24.

Generální projektant je povinen projednat projektovou dokumentaci s odpovědnou vývojovou (výzkumnou) organizací z hlediska problémů řešených experimentem. Vyjádření odpovědné vývojové (výzkumné) organizace tvoří přílohu projektové dokumentace. Opis svého vyjádření zašle odpovědná vývojová (výzkumná) organizace na vědomí ministerstvu výstavby a ústřednímu investorovi.

Ministerstvo výstavby se k investičnímu úkolu a k projektové dokumentaci nevyjadřuje ani je neprojednává, pokud si to nevyhradilo při schválení experimentální studie anebo pokud je investor nebo generální projektant o to nepožádá.

Ústřední investor je však povinen zaslat opisy rozhodnutí, jimiž se schvalují investiční úkol a projektová dokumentace do 15 dnů po schválení na vědomí ministerstvu výstavby.

Investor je povinen zaslat dvě vyhotovení schválené projektové dokumentace odpovědné vývojové (výzkumné) organizaci ke sledování realizace stavby a k závěrečnému vyhodnocení.

Podkladem k zahájení experimentální stavby je schválená projektová dokumentace, zařazení stavby do ročního plánu investiční výstavby a plánu experimentálních projektů a staveb, uzavření příslušné hospodářské smlouvy a rozhodnutí o přípustnosti stavby.

Ministerstvo výstavby a odpovědná vývojová (výzkumná) organizace musí být na zahájení experimentální stavby upozorněny investorem nejméně 30 dní přede dnem zahájení prací.

Pro provádění experimentální stavby se zřizuje v rámci stavební dodavatelské organizace experimentální pracoviště. Jeho činnost musí být stanovena organizačním opatřením, vydaným ředitelem podniku, které určuje zejména pravomoc a odpovědnost vedení experimentální stavby, způsob evidence, materiálně technické zásobení a vybavení pracoviště, hlediska pro hodnocení práce experimentálního pracoviště apod.

Dodavatelské organizace musí vést vnitropodnikovou evidenci na všech experimentálních stavbách a na místech vyrábějících nové dílce a konstrukce pro tyto stavby odděleně a přehledně tak, aby bylo možno získat potřebné údaje pro hodnocení stavby nebo výroby, zejména evidenci o spotřebě materiálu, energie, práce, využití mechanismů, o vlastních nákladech a speciální ukazatele stanovené v konkrétním případě.

U všech neobvyklých konstrukcí a materiálů, které jsou předmětem experimentu a u nichž to vyžaduje zajištění jejich technické bezpečnosti, zejména u konstrukcí a materiálů, které neodpovídají technickým normám, je nutno nejpozději před uvedením stavby do provozu provést zatěžkávací nebo jiné zkoušky předepsané technickými normami nebo požadované odpovědnou vývojovou (výzkumnou) organizací, popřípadě zpracovatelem experimentální studie.

Případy uvedené v předchozím bodě musí generální projektant v projektové dokumentaci výrazně označit včetně technologických postupů provedení a zkoušení konstrukce a materiálu, a to podle podkladů odpovědné vývojové (výzkumné) organizace, popřípadě zpracovatele experimentální studie. Zároveň podle těchto podkladů určí dobu a způsob sledování a používání konstrukce a materiálů v případech, kdy je třeba experimentální stavbu sledovat i po jejím dokončení.

Provedení zkoušek konstrukcí a materiálů v rozsahu stanoveném ve schválené projektové dokumentaci zajišťuje dodavatel stavby, pokud nebude určeno jinak při schválení experimentálního záměru nebo experimentální studie. Náklady na tyto práce jsou obsaženy v celkovém rozpočtu stavby.

U staveb zařazených do plánu experimentálních projekt a staveb se lze odchýlit od technických norem.

Seznam nutných odchylek musí být uveden v projektové dokumentaci a zaslán na vědomí orgánům, které normy schválily. S těmito orgány musí být také projednán rozsah nezbytných zkoušek k zajištění bezpečnosti života a zdraví nebo ochrany věcí.

Prostředky a opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví vždy v rámci projektové dokumentace generální projektant v dohodě s odpovědnou vývojovou (výzkumnou) organizací, popřípadě se zpracovatelem experimentální studie a v dohodě s příslušným orgánem ROH.

Pokud některé konstrukce nebo materiály ověřované na experimentální stavbě nesplní očekávané výsledky a dojde k jejich deformaci nebo jinému poškození, je dodavatel stavby (popřípadě jeho poddodavatelé) povinen přednostně zajistit odstranění těchto závad na náklady ministerstva výstavby. Návrh dodatečných opatření k odstranění závad vypracovává odpovědná vývojová (výzkumná) organizace v dohodě s investorem, generálním projektantem a dodavatelem stavby a schvaluje jej ministerstvo výstavby.

Sledování experimentálních staveb

Odpovědná vývojová (výzkumná) organizace je povinna ustanovit již v době zpracování projektové dokumentace stálého pracovníka pro stavbu. Jeho povinností je seznámit se s projektovou dokumentací, sledovat průběh stavby, zejména z hlediska dodržování technicko-ekonomických cílů a způsobu řešení experimentu a soustřeďovat potřebné údaje a dokumentaci pro závěrečné vyhodnocení.

Stálý pracovník odpovědné vývojové (výzkumné) organizace nenahrazuje stavební dozor investora, autorský dozor generálního projektanta, ani není oprávněn za ně vykonávat jakékoliv práce.

Zjistí-li stálý pracovník odpovědné vývojové (výzkumné) organizace, že stavba se provádí odchylně od projektové dokumentace, nebo jiné závady, upozorní na ně písemně investora zápisem do stavebního deníku. Investor je povinen nejpozději do 5 dnů oznámit zápisem ve stavebním deníku a podle potřeby také písemně odpovědné vývojové (výzkumné) organizaci, jaká opatření budou provedena k odstranění těchto závad.

V průběhu provádění stavby svolává stálý pracovník odpovědné vývojové (výzkumné) organizace podle potřeby kontrolní dny, zejména před zahájením prací, které jsou předmětem experimentu, nejméně však jedenkráte za čtvrtletí. na kontrolních dnech se projednávají problémy experimentu se všemi zúčastněnými organizacemi. Oznámení o kontrolních dnech a záznamy o jednání zašle odpovědná vývojová (výzkumná) organizace v opise ministerstvu výstavby a ústřednímu investorovi.

Stálý pracovník odpovědné vývojové (výzkumné) organizace vede pracovní deník o průběhu stavby a jeho průpis zasílá v dohodnutých termínech na vědomí ministerstvu výstavby a ústřednímu investorovi.

Dodavatel, popřípadě investor jsou povinni poskytnout stálému pracovníku odpovědné vývojové (výzkumné) organizace všechny údaje potřebné pro jeho práci a vhodné místo pro výkon jeho činnosti. Při zjišťování technicko-ekonomických dat a v provádění dalších prací jsou mu v rozsahu vzájemné dohody nápomocni pracovníci podnikových vývojových pracovišť. ⁵ Dodavatel je dále povinen poskytnout odpovědné vývojové (výzkumné) organizaci pomocné síly pro její práci. Práce a služby poskytované dodavatelem jsou zahrnuty do celkového rozpočtu stavby.

Vyhodnocování experimentálních staveb

Odpovědná vývojová (výzkumná) organizace zpracovává na základě údajů vyšetřených dodavatelem stavby souhrnně závěrečné vyhodnocení experimentální stavby a předkládá je ministerstvu výstavby s oponentním stanoviskem dodavatele, ústředního investora (popřípadě uživatele) a generálního projektanta. Závěrečné vyhodnocení předkládá v 10 vyhotoveních do 3 měsíců po uvedení stavby do provozu (užívání), popřípadě v jiných lhůtách stanovených při schválení experimentální studie.

Skladba a obsah závěrečného vyhodnocení jsou uvedeny v příloze 3.

Ministerstvo výstavby schvaluje závěrečné vyhodnocení po jeho posouzení odbornou komisí (bod 4). Současně rozhoduje v dohodě s ústředním investorem, popřípadě s dalšími orgány o nutných opatřeních k využití výsledků experimentální stavby.

Finanční prostředky na úhradu experimentálních studií a jejich variant, popřípadě zvýšených nákladů projektové dokumentace a průzkumných prací jsou zpravidla zahrnuty v plánu experimentálních projektů a staveb.

Podkladem pro financování experimentální stavby je schválený rozpočet k projektové dokumentaci. Investiční náklady stavby (bod 30) financuje ústřední investor (investor) ze svých investičních prostředků. Zvýšené náklady vlivem experimentu (bod 31) se financují z prostředků určených na technický rozvoj. Za účelné použití těchto prostředků odpovídá ústřední úřad, kterému byly přiděleny státním rozpočtem a dodavatelská organizace, která práce provádí.

Prostředků přidělených na zvýšené náklady vlivem experimentu nesmí být použito k financování vyššího standardu vybavení nebo jiného zařízení než jak stanoví schválená experimentální studie.

Do doby než bude sestaven plán experimentálních projektů a staveb (bod 3) vyhlásí ministerstvo výstavby prozatímní seznam experimentálních staveb, na něž se tato vyhláška vztahuje. Pro experimentální stavby, jejichž příprava nebo realizace byly zahájeny přede dnem účinnosti této vyhlášky, stanoví ministerstvo výstavby potřebné odchylky.

Dodávky výrobků, prací a výkonů potřebných pro experimentální stavby se zajišťují hospodářskými smlouvami podle předpisů o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi. ⁶

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1962.