Výše náhrady za vyvlastnění rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí se určuje podle této tabulky:

Kvalita stavby Náhrada v Kčs za 1 m² obytné plochy u staveb postavených

Takto vypočtená částka se snižuje o 1% každý rok stáří stavby, nejvýše však o 80%.

Zařazení rodinných domků a obytných částí zemědělských usedlostí do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 1.

Rodinným domkem se rozumí dům, u něhož z úhrnu podlahové plochy všech místností připadají alespoň dvě třetiny na byty a který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nepočítajíc v to kuchyně, nebo u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností 120 m². ¹

Obytnou částí zemědělské usedlosti se rozumí část, která je vzhledem k svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení a jejíž podlahová plocha nepřesahuje 120 m².

Obytnou plochou pro výpočet náhrady za rodinné domky a obytné části zemědělských usedlostí se rozumí podlahová plocha obytných místností. ²

V náhradě za 1 m² obytné plochy rodinného domku a obytné části zemědělské usedlosti je zahrnuta i hodnota příslušenství a vybavení (kuchyně do 12 m² podlahové plochy, záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna, vestavěná garáž atd.), které k dané kvalitativní třídě I - IV náleží.

Okresní národní výbor může výjimečně povolit stanovení náhrady podle odstavce 1 rovněž u obytných částí drobných živnostenských provozoven (kovárna, hostinec, obchod atd.), a u domků, které nejsou rodinnými domky, avšak v době vyvlastnění vzhledem k svému stavebnímu uspořádání a okruhu uživatelů plní úlohu rodinného domku.

Výše náhrady za vyvlastnění rekreačních chat se určuje podle této tabulky:

Kvalita stavby Náhrada v Kčs za 1 m² zastavěné plochy u staveb postavených

Takto vypočtená částka se snižuje za každý rok stáří stavby

nejvýše však o 80 %.

Zařazení rekreačních chat do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 2.

Náhrada podle odstavce 1 se zvyšuje o 20 %, má-li rekreační chata podkroví, a o 60 %, má-li rekreační chata souvislé patro.

Chatou se rozumí dočasná stavba lehčího rázu, sloužící k odpočinku a rekreaci, nikoliv však k trvalému obývání. ³

Zastavěnou plochou pro výpočet náhrady za vyvlastnění rekreačních chat se rozumí celková zastavěná plocha budovy včetně verandy a včetně příslušenství, pokud je mimo budovu, a dalších staveb (dřevník, kolna na nářadí apod.).

Výše náhrady za vyvlastnění garáží se určuje podle této tabulky:

Kvalita stavby Náhrada v Kčs za 1 m² zastavěné plochy u staveb postavených

Takto vypočtená částka se snižuje za každý rok stáří stavby

nejvýše však o 80 %.

Zařazení garáží do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 3.

Podle odstavce 1 se postupuje pouze u samostatných garáží a u garáží v přístavku rodinného domku, které slouží výhradně k osobní potřebě vlastníka.

U samostatných garáží, které jsou pronajímány a u garáží, které tvoří hospodářský celek s budovami v soukromém vlastnictví, se postupuje podle § 10 odst. 1.

Výše náhrady za vyvlastnění plotů se určuje podle této tabulky:

Kvalita plotu Náhrada v Kčs za 1 bm plotů postavených

Takto vypočtená částka se snižuje za každý rok stáří stavby

nejvýše však o 80 %.

Zařazení plotů do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 4.

Podle odstavce 1 se stanoví náhrada za ploty do celkové délky 120 m u staveb v osobním vlastnictví nebo u pozemků určených k výstavbě rodinných domků, rekreačních chat nebo ke zřízení zahrádky. Náhrada za vyvlastnění zbývající části plotu nad stanovenou délku 120 m a u plotu u staveb v soukromém vlastnictví se rovná hodnotě materiálu po odečtení nákladů na demoliční práce.

Výše náhrady za vyvlastnění studny se určuje podle této tabulky:

Hloubka studny Náhrada v Kčs za 1 bm u studen postavených

Takto vypočtená částka se snižuje o 1 % za každý rok stáří stavby, nejvýše však o 80 %.

Podle odstavce 1 se stanoví náhrada za studny v užívání u staveb v osobním vlastnictví nebo na pozemcích určených k výstavbě rodinných domků, rekreačních chat a ke zřízení zahrádek. Za studny, které nejsou v užívání nebo které tvoří hospodářský celek se stavbami v soukromém vlastnictví, se stanoví náhrada ve výši 10 % z náhrady, která by příslušela podle odstavce 1.

Náhrady uvedené v odstavci 1 se rozumějí včetně příslušenství (pumpa, čerpadlo apod.).

Výše náhrady za vyvlastnění drobného hospodářského příslušenství se určuje podle této tabulky:

Takto vypočtená částka se snižuje za každý rok stáří stavby

nejvýše však o 80 %.

Zařazení drobného hospodářského příslušenství do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č. 5.

Drobným hospodářským příslušenstvím se rozumějí především drobné stavby, které slouží osobní potřebě (např. dřevník na palivo, kolna na nářadí apod.) a zemědělské stavby.

Podle odstavce 1 se postupuje

V náhradě za 1 m2 zastavěné plochy drobného hospodářského příslušenství je zahrnuta i hodnota příslušenství a vybavení (půdní prostory, močůvková jímka, hnojiště apod.), které k dané kvalitativní třídě I - III podle přílohy č. 5 náleží.

Srážky z náhrad za stavby v osobním vlastnictví se zřetelem k opotřebení a stáří stavby, uvedené v § 2 - 7, se rozumějí při normální údržbě. Tyto srážky mohou být při provedené modernizaci a generálních opravách přiměřeně sníženy nebo naopak při zanedbané údržbě a opravách přiměřeně zvýšeny.

Pokud byla stavba v osobním vlastnictví prokazatelně postavena částečně před 1. červnem 1953 a částečně po 1. červnu 1953, popř. pokud byly na stavbě postavené před 1. červnem 1953 provedeny stavební úpravy (např. přistavěny místnosti, patro apod.) po 1. červnu 1953, stanoví se náhrada za každou část stavby zvlášť podle příslušných tabulek.

Pro posouzení, zda jde o stavbu v osobním vlastnictví postavenou před

Za vyvlastněnou stavbu v osobním vlastnictví může stavební úřad přiznat vyvlastňovanému na jeho žádost nebo na návrh vyvlastnitele náhradu v jiné podobné stavbě, která může být v osobním vlastnictví, nebo ve stavebních prostředcích, není-li to v rozporu s obecným zájmem.

Případné rozdíly v hodnotě obou objektů se vyrovnají v penězích; ke zjištění těchto rozdílů se hodnota obou objektů propočte podle tabulek pro stavby postavené po 1. červnu 1953 podle této vyhlášky.

Nemá-li vyvlastnitel náhradní stavbu, která může být v osobním vlastnictví, může v odůvodněných případech poskytnout tuto náhradní stavbu podle stejných zásad národní výbor. V takovém případě musí mu vyvlastnitel, není-li jím státní organizace, uhradit obecnou cenu stavby; státní organizace náhradu národnímu výboru neposkytují.

Náhrada za vyvlastnění stavby v soukromém vlastnictví se určuje podle této tabulky:

Zařazení obytných staveb do jednotlivých tříd se provádí podle přílohy č. 1, garáží podle přílohy č. 3 a hospodářských staveb podle přílohy č. 5.

Stavbami v soukromém vlastnictví se rozumějí všechny stavby ve vlastnictví občanů a soukromých právnických osob s výjimkou staveb vyjmenovaných v § 2 - 7 této vyhlášky.

Obestavěným prostorem pro výpočet náhrady za vyvlastnění se rozumí základní obestavěný prostor ohraničený

Náhrada za pozemky prokazatelně určené k výstavbě rodinného domku (včetně dvorku a zahrádky) a k výstavbě rekreační chaty nebo zřízení zahrádky se stanoví částkou za 1 m2

2,- Kčs v městech nad 60 000 obyvatel,

1,60 Kčs v městech od 20 000 do 60 000 obyvatel,

1,20 Kčs v obcích od 2 000 do 20 000 obyvatel,

0,80 Kčs v obcích s méně než 2000 obyvateli.

Celková náhrada za pozemky prokazatelně určené k výstavbě rodinného domku může činit nejvýše

1600,- Kčs ve městech nad 60 000 obyvatel,

1280,- Kčs ve městech od 20 000 do 60 000 obyvatel,

960,- Kčs v obcích od 2 000 do 20 000 obyvatel,

640,- Kčs v obcích s méně než 2000 obyvateli.

Celková náhrada za pozemky prokazatelně určené k výstavbě rekreačních chat a zřízení zahrádky může činit nejvýše polovinu těchto částek.

Podle odstavce 1 se určí i náhrada za pozemky, na nichž v době vyvlastnění je již postaven rodinný domek, rekreační chata nebo zřízena zahrádka.

Za pozemky uvedené v odstavci 1 a 2 může stavební úřad přiznat vyvlastněnému na jeho žádost nebo na návrh vyvlastnitele náhradu v jiném pozemku.

Při současném vyvlastnění více pozemků téhož druhu jednomu vlastníku se výměry sčítají a postupuje se podle odstavce 1.

Za ostatní pozemky, včetně pozemků sdružených ke společnému užívání JZD, poskytne se náhradní pozemek z národního majetku v téže nebo některé jiné obci.

Stavební úřad v rozhodnutí o vyvlastnění stanoví, že vyvlastňovanému přísluší náhrada v náhradním pozemku, který poskytne okresní národní výbor, v jehož obvodu je vyvlastňovaný pozemek. Okresní národní výbor pak k žádosti vyvlastněného převede náhradní pozemek do jeho vlastnictví.

V případě, že dojde k vyvlastnění pozemků během vegetačního období, uhradí se tzv. náklady na novou úrodu, tj. skutečně vynaložené náklady na obdělání, hnojení, zasetí apod. zemědělských kultur na vyvlastňovaných pozemcích. Náhrada za náklady na novou úrodu se poskytne ve výši skutečně vynaložených a prokázaných nákladů. Náhrada za náklady na novou úrodu na pozemcích sdružených ke společnému užívání jednotných zemědělských družstev se poskytuje družstvu. ⁴

Náhrada za ovocné stromoví se určuje podle této tabulky:

Pro stáří mezi vysazením a rokem nabytí plodnosti se náhrada určí interpolací. Podle ní bude náhrada např. za 10letý ořešák činit

(90 - 25

25 + ------- x 10) = 68,30 Kčs.

15

Pro stáří vyšší než stáří nabytí plodnosti se náhrada snižuje za každý rok o částky uvedené v posledním sloupci tabulky. Tak např. náhrada za 50letý ořešák bude činit 90 - [(50 - 15) x 1,30] = 44,50 Kčs. Celková náhrada za ovocné stromoví může činit nejvýše 3000 Kčs.

Náhrada za viniční porosty a zařízení vinice se určuje podle této tabulky:

V náhradě za 1 m2 viničního porostu je zahrnuta i hodnota zařízení vinic.

Celková náhrada za viniční porost a zařízení vinice může činit nejvýše 5000 Kčs.

Náhrada za chmelniční porosty a zařízení chmelnic se určuje podle této tabulky:

Celková náhrada za chmelniční porost a zařízení chmelnice může činit nejvýše 2000 Kčs.

Náhrada za lesní porosty se určuje podle této tabulky:

Celková náhrada za lesní porosty může činit nejvýše 1500 Kčs. Dřevní hmota ve vyvlastněných lesních porostech patří vyvlastniteli. Vyvlastnitel zařídí její vytěžení podle pokynů a za součinnosti popřípadě prostřednictvím organizací, které mají vyvlastněné lesy v odborné správě a jsou též příslušné pro výkup surového dřeva z těchto lesů.

Náhrada za trvalé porosty na pozemcích sdružených ke společnému užívání jednotných zemědělských družstev se poskytuje družstvu. ⁴

Okresní národní výbory organizují náhradní výstavbu za vyvlastněné obytné objekty v osobním vlastnictví v souladu se zásadami schválenými k vyřešení bytového problému především formou družstevní výstavby levných, moderně vybavených vícepodlažních domů.

Vyvlastnitel zajistí ve spolupráci s příslušnými okresními (místními) národními výbory vlastníkům obytných objektů v osobním vlastnictví přednostní získání bytu v družstevní výstavbě v místě nebo v těsné blízkosti pracoviště, popř. zajistí investiční a projektovou přípravu soustředěné výstavby vícepodlažních domů družstevním způsobem.

K zajištění prostředků na získání přiměřeného náhradního bytu v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. na získání náhradních staveb v osobním vlastnictví, uvedených v § 3 - 7, vlastníkům, jimž by příslušela náhrada propočtená podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953, může okresní národní výbor k jejich žádosti povolit přiznání náhrady až do výše propočtené podle tabulek pro stavby postavené po 1. červnu 1953, nejvýše však do 80 000 Kčs. Závazek vlastníka, že si za zvýšenou náhradu pořídí přiměřený náhradní byt v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. náhradní stavby v osobním vlastnictví, uvedené v § 3 - 7, musí být uveden v rozhodnutí o vyvlastnění.

V mimořádných případech, kdy ani náhrada propočtená podle tabulek pro stavby postavené po 1. červnu 1953 by nestačila k získání přiměřeného bytu v družstevní bytové výstavbě, může okresní národní výbor sociálně slabým vlastníkům (např. rodiny s více dětmi, důchodci s malými důchody apod.) povolit zvýšení náhrady až do výše členského podílu ve stavebním bytovém družstvu.

V případě spoluvlastnictví obytných objektů v osobním vlastnictví lze poskytnout výjimku podle odstavce 1 a 2 jen tomu spoluvlastníku, který si potřebuje pořídit náhradní byt. Výjimka může být přiznána pouze do výše odpovídající podílu spoluvlastníka.

Výjimku uvedenou v odstavci 1 a 2 nelze povolit vlastníkům, kteří vlastní více objektů téhož druhu (dva rodinné domky, dvě rekreační chaty apod.), vlastníkům obytných objektů v osobním vlastnictví, kteří si nepotřebují pořizovat náhradní byt, a v případech, kdy její povolení není v souladu se zájmy naší společnosti. Zejména se výjimka nepovolí příslušníkům bývalých vykořisťovatelských tříd, osobám potrestaným za protistátní činnost a vlastníkům, kteří vyvlastňovaný majetek nabyli ke spekulačním účelům.

Výjimka podle odstavce 1 se rovněž nepovolí při vyvlastnění objektů, které vlastník nabyl přídělem od čs. státu podle předpisů o rozdělení konfiskovaného majetku. V těchto případech je však možno náhradu zvýšit až do výše členských podílů na přiměřený byt ve stavebním bytovém družstvu.

Při vyvlastnění obytných objektů v osobním vlastnictví může vyvlastnitel poskytnout vlastníkům zálohu na náhradu za tyto objekty až do výše propočtené podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953, je-li to třeba k včasnému zahájení náhradní bytové výstavby družstevním způsobem. Záloha bude složena ve prospěch vlastníka na účet příslušného stavebního bytového družstva. Odmítne-li dodatečně vlastník družstevní byt, bude záloha vrácena vyvlastniteli.

Přiměřeným bytem v družstevní bytové výstavbě se rozumí byt, jehož podlahová plocha u obytných místností odpovídá počtu členů uživatelů domácnosti. ⁵

Náhrada podle § 18 odst. 1, 2, 3 a 5 vyplacená vlastníku na bezúročný účet zřízený podle předpisů o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob ⁶ je účelově vázána na opatření náhradního bytu v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. na opatření jiné náhradní stavby v osobním vlastnictví uvedené v § 3 - 7. Vyvlastnitel je povinen při složení náhrady na bezúročný účet státní spořitelně sdělit, že jde o náhradu účelově vázanou.

Nepoužije-li vlastník vázané náhrady k povolenému účelu do pěti let ode dne složení náhrady na bezúročný účet, je povinen vrátit organizaci rozdíl mezi náhradou poskytnutou podle § 18 odst. 1, 2, 3 a 5 a náhradou propočtenou podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953; v rozhodnutí o vyvlastnění musí být tento rozdíl vyčíslen a stanovena povinnost k jeho vrácení.

Ustanovení odstavce 2 platí též, jestliže vlastník do pěti let po dokončení stavby ji prodá nebo zanikne-li v téže době jeho členství ve stavebním bytovém družstvu vystoupením, vyloučením nebo zrušením.

Za předběžné užívání pozemků se náhrada neposkytuje. Za předběžné užívání ostatních nemovitostí se poskytne náhrada ve výši 2,5 % ročně z částky, která by za nemovitost příslušela podle § 2 - 7 a podle § 10 vyhlášky.

Náhrada za předběžné užívání nemovitostí se neposkytne v případech, kdy nemovitosti, které mají být vyvlastněny, byly podle vládního nařízení č. 50/1955 Sb. dány do užívání.

O náhradu za předběžné užívání nemovitostí se nesnižuje celková náhrada za nemovitost při vyvlastnění.

Vyvlastnitel předloží stavebnímu úřadu spolu s žádostí o vyvlastnění návrh na způsob a výši náhrady.

Splňuje-li vlastník podmínky uvedené v § 18, může požádat prostřednictvím stavebního úřadu o poskytnutí výjimky.

Ustanovení této vyhlášky platí i pro smluvní nabývání nemovitostí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob.

Organizace hodlající vykoupit pozemky předloží okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu jsou tyto pozemky, řádně zdůvodněný návrh na poskytnutí náhradního pozemku vlastníku.

Okresní národní výbor převede náhradní pozemek, má-li ho ve své správě, do správy vykupující organizace. Vykupující organizace pak uzavře s vlastníkem směnnou smlouvu. Je-li vykupující organizací jiná než státní organizace, převede se náhradní pozemek bezplatně do jejího vlastnictví.

V rozhodnutí o povolení výjimky podle § 18 při smluvním nabývání nemovitostí musí být stanovena výše náhrady a vyčíslen rozdíl uvedený v § 19 odst. 2; ve smlouvě je třeba zavázat vlastníka k vrácení rozdílu, jestliže kupní cenu nepoužije k povolenému účelu do 5 let ode dne jejího složení na bezúročný účet a jestliže vlastník do 5 let po dokončení stavby ji prodá nebo zanikne-li v téže době jeho členství ve stavebním bytovém družstvu vystoupením, vyloučením nebo zrušením.

Ministerstvo financí může v mimořádných případech povolit výjimky z této vyhlášky.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují této vyhlášce; zejména se zrušuje vyhláška č. 228/1951 Ú. l., ve znění vyhlášky č. 44/1952 Ú. l., vyhláška 258/1951 Ú. v., ve znění vyhlášky č. 69/1952 Ú. v., o určování náhrady za vyvlastnění a za předběžné užívání nemovitostí, a § 44 vyhlášky č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu.