Za pásma pohraničního styku podél československo-maďarských státních hranic se považují oblasti široké zpravidla patnáct kilometrů na území každého státu. Pohraničním stykem se rozumí styk obyvatelstva obou pásem pohraničního styku, který je upravován touto Dohodou.

Seznam obcí, které spadají do pásem pohraničního styku, stanoví příslušné orgány smluvních stran společně․ Do pásem pohraničního styku spadá celý administrativní obvod obcí uvedených v seznamu a také obce a osady, které sice v seznamu uvedeny nejsou, které však jsou spravovány společně s některou obcí v seznamu uvedenou.

Pohraniční styk se uskutečňuje na základě pohraničních propustek, a to "Jednorázové pohraniční propustky" nebo "Stálé pohraniční propustky". Oba druhy pohraničních propustek mají slovenské a maďarské znění; jejich vzory stanoví příslušné orgány smluvních stran společně.

Pohraniční propustky jsou vydávány příslušnými orgány smluvních stran a jsou platné bez předchozího vidování pohraničními orgány druhé smluvní strany s výhradou ustanovení článku 9, odstavce 1.

Jednorázová pohraniční propustka opravňuje k jednorázovému vstupu do pásma pohraničního styku druhé smluvní strany a k návratu. Držitel propustky může překročit státní hranice do čtrnácti dnů ode dne vydání propustky a je povinen se vrátit před uplynutím pátého dne ode dne překročení státních hranic. Platnost jednorázové pohraniční propustky nelze prodloužit ani pokud jde o den výjezdu, ani pokud jde o den návratu.

V případě, že držitele jednorázové pohraniční propustky stihne na území druhé smluvní strany nehoda nebo onemocní a nemůže se proto vrátit před uplynutím pátého dne, musí při návratu své zpoždění odůvodnit a doložit potvrzením příslušných orgánů.

Jednorázová pohraniční propustka se téže osobě vydává zásadně jednou za rok. Ve zvláště odůvodněných případech lze povolit výjimky.

Osoby mladší patnácti let, pokud jde o československé státní příslušníky, a šestnácti let, pokud jde o maďarské státní příslušníky, cestují-li s rodiči nebo osvojiteli, jsou zapsány v jednorázové pohraniční propustce svých rodičů nebo osvojitelů; cestují-li samostatně, bude jim vydána propustka opatřená fotografií.

Jednorázovou pohraniční propustku lze vydat osobě, která má v úmyslu dostavit se k vyřízení osobních záležitostí k úřadům nebo orgánům v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, a to buď na jejich vlastní žádost nebo na předvolání či pozvání těchto úřadů nebo orgánů.

Jednorázovou pohraniční propustku lze také vydat osobě, která má v úmyslu vykonat v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany návštěvu z rodinných důvodů, zejména pokud v okruhu jejích příbuzných nebo příbuzných jejího manžela, jakož i osob jim blízkých (rodiče, děti, sourozenci, sourozenci rodičů, prarodiče, vnuci, osvojitelé a osvojenci), kteří bydlí v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, dojde k uzavření sňatku, k narození dítěte, k úmrtí nebo k vážnému onemocnění. V těchto případech může být jednorázová pohraniční propustka vydána nejen žadateli, ale i jeho manželu a jejich dětem.

Orgány vydávající propustku mohou požadovat, aby osoba žádající o vydání propustky prokázala potvrzením úřadů nebo orgánů druhé smluvní strany (národní výbor, rada, soud, veřejná bezpečnost, nemocnice apod.), že existují důvody uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Stálá pohraniční propustka se vydává osobám, které vykonávají pracovní úkony v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, nebo jsou tam zaměstnány. Vydává se s platností na dobu nejdéle dvanácti měsíců. Stálá pohraniční propustka opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany vždy po dobu nejdéle šesti dnů, nepočítaje v to den překročení státních hranic při výjezdu. Ve výjimečných případech mohou orgány vydávající propustku povolit prodloužení nepřerušeného pobytu na dobu nejdéle šedesáti dnů.

Stálá pohraniční propustka vydaná za účelem používání cest a pozemků na území druhé smluvní strany opravňuje k opětovnému pobytu v pásmu pohraničního styku druhé strany vždy na dobu nejdéle jednoho kalendářního dne. K delšímu pobytu opravňuje tato propustka pouze ve výjimečných a naléhavých případech, na nichž se dohodnou hraniční zmocněnci smluvních stran.

Stálá pohraniční propustka se vydává jen na žádost zaměstnavatele. Zanikne-li pracovní poměr, jímž je vydání propustky odůvodněno, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci propustku odebrat a vrátit ji orgánu, který ji vydal.

Orgány vydávající pohraniční propustky vyrozumí předem příslušné orgány druhé smluvní strany o každé žádosti o vydání stálé pohraniční propustky, mají-li v úmyslu propustku vydat. Vyrozumění bude obsahovat tyto údaje: jméno, příjmení, datum a místo narození, trvalé bydliště a důvody pro vydání propustky. Propustka nebude vydána, jestliže orgány druhé smluvní strany ve lhůtě patnácti dnů ode dne, kdy jim bylo vyrozumění doručeno, oznámí, že s vydáním propustky nesouhlasí. K prodloužení platnosti propustky není třeba souhlasu orgánů druhé smluvní strany.

Příslušné orgány každé ze smluvních stran jsou povinny vydanou propustku zrušit, jestliže zanikne některá z podmínek pro její vydání, nebo jestliže její držitel již nesplňuje podmínky uvedené v článku 2 této Dohody.

Příslušné orgány každé ze smluvních stran jsou povinny na přání orgánů druhé smluvní strany vydanou propustku zrušit nebo ji znovu nevydat.

Spolupráce příslušných orgánů smluvních stran při provádění ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se podle potřeby uskutečňuje prostřednictvím hraničních zmocněnců.

Pohraniční propustka opravňuje držitele k překročení státních hranic pouze na hraničním přechodu v ní vyznačeném a k pobytu na místech v ní uvedených. Hraniční přechod bude stanoven tak, aby byl co nejblíže místu, do něhož je pohraniční propustka vystavena.

V odůvodněných případech lze v pohraniční propustce vyznačit více hraničních přechodů.

Seznam hraničních přechodů, jejich druhy a rozmístění, jakož i dobu, ve které lze na jednotlivých hraničních přechodech státní hranice překračovat, stanoví společně příslušné orgány smluvních stran.

V odůvodněných případech a na předběžnou žádost mohou pohraniční orgány smluvních stran povolit překročení státních hranic mimo hraniční přechod. V takových případech je nutno pohraniční propustku předat k vidování pohraničním orgánů druhé smluvní strany.

V jednorázové pohraniční propustce lze uvést jednu nebo dvě vedle sebe ležící obce, kam může držitel propustky cestovat. Výjimečně lze uvést též více obcí, nejsou-li od sebe vzdáleny více než čtyřicet kilometrů za předpokladu, že při cestování nebude překročeno pásmo pohraničního styku.

Držitel pohraniční propustky je po dobu pobytu na území druhé smluvní strany povinen zachovávat platné právní předpisy země pobytu, zejména předpisy týkající se cizinců.

Výhodu účastnit se pohraničního styku lze odejmout osobám:

Zboží lze v rámci pohraničního styku převážet přes státní hranice pouze po celní cestě.

Držitel stálé pohraniční propustky může bez vývozního nebo dovozního povolení a bez cla a jiných poplatků vyvézt případně dovézt:

Držitel jednorázové pohraniční propustky může vzít s sebou cestovní potřeby, potraviny, tabákové výrobky a dárkové předměty ve stanoveném množství.

Osoby, které používají pozemků v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, mohou bez povolení a bez cla a jiných poplatků převážet úrodu z těchto pozemků a prostředky k obdělávání pozemků.

Předpisy zakazující a omezující výměnu zboží a vývoz nebo dovoz hodnot podléhajících devizovým předpisům se vztahují také na pohraniční styk.

Množství a druhy předmětů, které mohou převážet přes státní hranice osoby účastnící se pohraničního styku, stanoví společně příslušné orgány smluvních stran.

Účastník pohraničního styku může dále převézt:

Lhůta zpětného dovozu vozidel, potahů a strojů uvedených v odstavci 1 písmeno a) je shodné s dobou platnosti pohraniční propustky.

Motorová vozidla, která jsou používána v rámci pohraničního styku, podléhají pojištění z povinného ručení a jiným platným předpisům.

V případě nevyhnutelné potřeby je možno přes státní hranice převádět domácí zvířata (s výjimkou drůbeže) na pastvu nebo k napájení v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany. V tomto případě je možno státní hranice překračovat pouze v místech a v době, na nichž se dohodly pohraniční orgány smluvních stran.

Domácí zvířata, která jsou převáděna přes státní hranice, musí být zapsána v osvědčení, v němž je nutno uvést jméno vlastníka, počet zvířat, jejich druh, pohlaví a zvláštní znaky, jakož i důvod přechodu státních hranic. Osvědčení vystavuje místní národní výbor nebo rada příslušné podle bydliště vlastníka; průvodce musí mít stálou pohraniční propustku.

V případě živelní pohromy v pásmu pohraničního styku jedné smluvní strany mohou záchranné oddíly druhé smluvní strany překročit státní hranice bez pohraničních propustek, pokud jsou požádány o pomoc příslušnými orgány smluvní strany, na jejímž území k živelní pohromě došlo. Zprostředkování takové žádosti provádějí pohraniční orgány.

Při lesních požárech na státních hranicích mohou požární oddíly smluvních stran, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zasahovat také tehdy, když nejsou požádány o pomoc.

Státní hranice mohou překročit bez pohraničních propustek také pracovníci zdravotní nebo veterinární služby, jsou-li požádáni o pomoc v případech ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat.

Osoby uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku mohou překročit státní hranice na kterémkoli místě a jsou oprávněny se zdržovat v pásmu pohraničního styku druhé smluvní strany, pokud jejich tam nezbytně třeba a mohou s sebou vzít bez zvláštního povolení veškeré potřeby nutné k provedení záchranných prací. Při návratu jsou povinny použít nejbližšího hraničního přechodu.

V případě povodně, požáru nebo v jiných odůvodněných případech, kdy je ohrožen život nebo zdraví obyvatel pásem pohraničního styku, mohou tito obyvatelé překročit státní hranice na území druhé smluvní strany bez pohraničních propustek a na kterémkoli místě, pokud je to nutné k záchraně jejich života nebo zdraví. Jsou však povinni hlásit se neprodleně u místních orgánů druhé smluvní strany.

Tato Dohoda podléhá schválení podle ústavních předpisů smluvních stran. Vstoupí v platnost třicet dnů ode dne, kdy si obě strany navzájem písemně oznámí toto schválení.

Vstupem této Dohody v platnost pozbývá platnosti Dohoda mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě pohraničního styku podepsaná v Bratislavě dne 7. dubna 1952.

Tato Dohoda se uzavírá na pět let ode dne vstupu v platnost a její platnost se bude prodlužovat vždy na dalších pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejméně šest měsíců před uplynutím právě probíhajícího pětiletého období.