Občané jednoho smluvního státu mají na území druhého smluvního státu volný přístup k soudům a mohou před nimi vystupovat za stejných podmínek jako vlastní občané.

Ustanovení této Smlouvy o občanech jednoho ze smluvních států se vztahují rovněž na právnické osoby včetně obchodních společností, které byly zřízeny podle právního řádu jednoho ze smluvních států a mají sídlo na jeho území.

Občanům jednoho ze smluvních států, kteří vystupují před soudy druhého smluvního státu jako žalobci (navrhovatelé) nebo interventi, a mají své bydliště, pobyt nebo sídlo v jednom ze smluvních států, nelze uložit složení žalobní jistoty pro náklady řízení z toho důvodu, že jsou cizinci nebo že nemají ve druhém smluvním státě bydliště, pobyt nebo sídlo․

Pokud se vyžaduje podle právního řádu jednoho ze smluvních států složení zálohy k úhradě soudních poplatků, platí ustanovení odstavce 1.

Pokud se vyžaduje podle právního řádu jednoho ze smluvních států zaplacení soudního poplatku pro řízení při podání žaloby (návrhu), musí být poskytnuta občanu druhého smluvního státu pro zaplacení tohoto poplatku lhůta nejméně 1 měsíc.

Občanům druhého smluvního státu smí být uloženo složení zálohy pro náklady, které má nésti jedna strana, jen za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vlastním občanům.

Pravomocná a vykonatelná rozhodnutí vydaná v jednom z obou smluvních států, kterými bylo uloženo žalobci (navrhovateli) nebo interventu osvobozenému podle článku 2 nebo podle právních předpisů platných ve státě, kde byla žaloba podána, od žalobní jistoty nebo složení zálohy, zaplacení nákladů řízení nebo soudních poplatků, jsou na návrh vykonatelná na území druhého smluvního státu. Návrh může být podán přímo u soudu, který je příslušný pro rozhodnutí o něm, nebo u soudu, který ve věci rozhodl v první stolici.

Ustanovení odstavce 1 platí také pro rozhodnutí, kterými bude výše nákladů řízení nebo soudních poplatků stanovena dodatečně.

Navrhovatel musí předložiti:

Rozhodnutí soudů druhého státu uvedená v odstavci 1 budou vykonána jako tuzemská rozhodnutí s tím, že proti rozhodnutí o návrhu na exekuci je přípustný opravný prostředek. (5) K nákladům řízení ve smyslu odstavce 1 patří také náklady za vydání doložky o právní moci a vykonatelnosti, jakož i za požadované překlady a ověření. Tyto náklady určí na návrh také soud, který rozhoduje o výkonu.

Občané jednoho ze smluvních států požívají před soudy druhého smluvního státu výhod poskytovaných se zřetelem na majetkové poměry (právo chudých) za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako vlastní občané.

Výhody uvedené v odstavci 1, které příslušejí účastníkovi v soudním řízení v jednom smluvním státě, se vztahují také na všechny procesní úkony, které budou provedeny v téže věci ve druhém smluvním státě. Tyto výhody se vztahují též na exekuční řízení o vymáhání nákladů (článek 3) pokud platí pro toto exekuční řízení podle práva státu, ve kterém má být exekuce provedena.

Potvrzení k dosažení výhod uvedených v článku 4, odstavci 1, budou vystavena příslušnými úřady smluvního státu, na jehož území má navrhovatel své bydliště, pobyt nebo sídlo.

Jestliže navrhovatel nemá bydliště ani pobyt na území žádného ze smluvních států, může toto potvrzení vystavit příslušný diplomatický nebo konzulární zastupitelský úřad státu, jehož občanem je navrhovatel. Toto ustanovení nevylučuje poskytnutí výhod uvedených v článku 4, odstavec 1, na základě potvrzení vydaného úřadem státu, ve kterém má navrhovatel své bydliště nebo pobyt.

Chce-li občan jednoho z obou smluvních států mající bydliště, pobyt nebo sídlo v jednom z těchto států použít před soudem druhého smluvního státu výhod uvedených v článku 4, odstavci 1, může podat návrh na přiznání těchto výhod do protokolu u okresního soudu příslušného podle jeho bydliště, pobytu nebo sídla.

K tomuto návrhu se připojí potvrzení uvedené v článku 5 a případně vylíčení podstaty věci.

Návrh i s doklady bude odeslán způsobem uvedeným v článku 9.

Návrh bude projednán bez ohledu na to, že není sepsán v jazyce soudu, který o něm rozhoduje. Překlady, kterých bude popřípadě zapotřebí, opatří orgány státu, jehož soud ve věci rozhoduje.

Soud příslušný k rozhodnutí o návrhu určí navrhovateli v případě, že výhody povolí, z úřední moci zástupce.

Smluvní státy se zavazují, že jejich soudy si budou vzájemně na dožádání poskytovat právní pomoc a provádět doručování ve věcech občanskoprávních, jakož i ve věcech rodinného práva.

Soudy poskytují právní pomoc a provádějí doručování ve věcech uvedených v odstavci 1 také na dožádání správních úřadů, pokud jsou pro tyto věci příslušné. Ustanovení o doručování a o právní pomoci, která se vztahují na dožádání soudů, se užije obdobně i na dožádání uvedených správních úřadů.

označení věci, které se dožádání týká;

jméno a příjmení účastníků, povolání, bydliště nebo pobyt, u právnických osob název a sídlo;

jména, příjmení a adresy jejich zástupců, jestliže byli zřízeni;

potřebné údaje o předmětu dožádání, při dožádání o doručení zejména adresu příjemce a označení písemnosti, která má být doručena, při dožádání o právní pomoc zejména okolnosti, o nichž má být proveden důkaz, popřípadě také otázky, které mají být kladeny osobám, o jejichž výslech se žádá.

Jestliže adresa osoby, která má být vyslechnuta nebo jíž má být doručena písemnost, je uvedena nesprávně nebo nepřesně, zjistí dožádaný soud podle možnosti správnou adresu.

Není-li dožádaný soud pro vyřízení dožádání příslušný, postoupí dožádání příslušnému soudu, je-li tento soud v témže státě. Dožádaný soud o tom vyrozumí přímo poštou soud dožadující.

Dožádaný soud sdělí včas dožadujícímu soudu na jeho žádost doporučeným dopisem přímo poštou místo a čas, kdy dožádání o právní pomoc vyřídí.

Mezi smluvními státy nebudou hrazeny náklady, které vznikly při vyřízení dožádání, s výjimkou odměn vyplácených znalcům.

Výši nákladů, která se podle odstavce 1 nehradí, je třeba sdělit dožadujícímu soudu s tím, o jaké náklady jde.

Provedení znaleckého důkazu může být učiněno závislým na složení zálohy u dožádaného soudu pouze tehdy, jestliže znalečné má hradit účastník, jehož bydliště, pobyt nebo sídlo je ve státě, jehož soud byl dožádán.

Dožádaný soud doručí písemnosti podle svých právních předpisů, jestliže jsou sepsány v jeho jazyce nebo je-li k nim připojen překlad do jeho jazyka; článek 12 není tím dotčen.

V ostatních případech, které nejsou uvedeny v odstavci 1, doručí se písemnosti příjemci pouze tehdy, jestliže je dobrovolně převezme.

Překlad uvedený v odstavci 1 musí být buď vyhotoven úředně nebo jeho správnost potvrzena tlumočníkem, který byl úředně ustanoven v jednom z obou smluvních států; podpis tlumočníka nemusí být ověřen.

Veřejné listiny vydané soudem nebo správním úřadem jednoho ze smluvních států opatřené úředním podpisem a úředním razítkem požívají také před soudy a správními úřady druhého smluvního státu důkazní moci veřejných listin. To platí také pro jiné tuzemské listiny, které mají podle právních předpisů smluvního státu, ve kterém byly vydány, důkazní moc veřejných listin.

Tuto důkazní moc má také ověřovací doložka, kterou soud, správní úřad nebo rakouský veřejný notář ověřil pravost podpisu na soukromé listině.

Oba smluvní státy si budou bezplatně zasílat matriční doklady týkající se narození, uzavření manželství a úmrtí občanů druhého smluvního státu, pokud zápisy byly učiněny po dni nabytí účinnosti této Smlouvy.

Jestliže po dni nabytí účinnosti této Smlouvy byl proveden dodatečný zápis do matriky narození, manželství nebo úmrtí, bude ve smyslu odstavce 1 zaslán úplný výpis původního i dodatečného zápisu.

Úmrtní listy se zasílají ihned, ostatní listy společně jednou za čtvrt roku.

Tato Smlouva nabývá účinnosti 60 dní po výměně ratifikačních listin.

Smlouva je uzavřena na dobu 5 let a platí dále, pokud jeden ze smluvních států neoznámí druhému smluvnímu státu 6 měsíců před uplynutím těchto pěti let, že Smlouvu vypovídá.

Nebude-li Smlouva podle odstavce 2 vypovězena, platí dále na neurčitou dobu, pokud jeden ze smluvních států neoznámí druhému smluvnímu státu, že Smlouvu vypovídá; v tomto případě platí Smlouva ještě jeden rok po výpovědi.