Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Ministerstvo školství České socialistické republiky v České socialistické republice a ministerstvo školství Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice (dále jen „ministerstva školství“) stanoví obecně závazným právním předpisem typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.

Výchova a vzdělávání jsou bezplatné.

V rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.

Základní škola poskytuje základy všeobecného polytechnického vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu, výchovu k vědeckému světovému názoru, ideově politickou výchovu, výchovu k socialistickému vlastenectví, socialistickému a proletářskému internacionalismu, mravní, pracovní, estetickou, tělesnou výchovu a brannou výchovu žáků.

Základní škola připravuje žáky pro studium ve všech druzích středních škol.

Základní školu navštěvují žáci nejdéle do splnění povinné školní docházky (§ 34).

Základní škola má osm ročníků; ročníky první až čtvrtý tvoří první stupeň základní školy, ročníky pátý až osmý druhý stupeň základní školy. První stupeň základní školy poskytuje základní vědomosti a dovednosti, základní poznatky o přírodě a společnosti, základní pracovní návyky a návyky kolektivního jednání. Druhý stupeň obsahově navazuje na první stupeň a rozvíjí výchovný a vzdělávací základ, získaný na prvním stupni.

V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech osmi ročníků základní školy, může se zřídit základní škola jen s ročníky prvního stupně. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v povinné školní docházce v základní škole se všemi ročníky, do jejíhož obvodu patří základní škola s ročníky prvního stupně.

Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.

Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; vzdělání získané v těchto školách je rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních středních školách.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na základní školu, a na střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na střední školy.

Školami pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou také zvláštní školy, zvláštní odborná učiliště a pomocné školy.

Do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol a do pomocných škol zařazuje žáky národní výbor.

Ministerstva školství stanoví po projednání s ministerstvy zdravotnictví a ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky pro zařazení žáků do základních škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštních škol, do pomocných škol a podmínky pro přijímání žáků do zvláštních odborných učilišť.

Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení; zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči mají osm ročníků; ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem školy, které mají devět ročníků.

Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení; ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol.

Střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči se člení na tyto druhy: střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.

Národní výbory mohou zřizovat střední odborná učiliště pro mládež vyžadující zvláštní péči i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována pro určitou organizaci.

Ministerstva školství po projednání s ministerstvy zdravotnictví a s ministerstvy práce a sociálních věcí mohou obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči až o dva roky.

Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani v základní škole pro mládež vyžadující zvláštní péči.

Ve zvláštní škole jsou žáci s ohledem na stupeň rozumové vyspělosti vyučováni podle rozdílných učebních osnov. Podle učebních osnov pro rozumově vyspělejší se vyučují žáci, u nichž lze předpokládat, že po ukončení vzdělávání ve zvláštní škole budou moci získat odbornou přípravu. Podle učebních osnov pro rozumově opožděnější se vyučují žáci, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

Zvláštní školu navštěvují žáci nejdéle do splnění povinné školní docházky (§ 34 odst. 4).

Zvláštní odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány.

Zvláštní odborné učiliště připravuje pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až tři roky. Příprava ve zvláštním odborném učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.

Zvláštní odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.

Zvláštní odborné učiliště se zřizuje a zrušuje podle § 10 a vztahují se na ně ustanovení § 11 až 14, § 20 odst. 2 a § 25 odst. 1, 2, 4, 5 a 6; národní výbory mohou zřizovat zvláštní odborné učiliště i pro přípravu mládeže pro dělnická povolání, která nebude připravována pro určitou organizaci.

Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s příslušnými ústředními orgány soustavu učebních oborů, délku přípravy v jednotlivých učebních oborech a délku přípravy pro výkon jednoduchých činností a způsob jejího ukončení ve zvláštních odborných učilištích.

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato do školy, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy. Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, odloží mu národní výbor začátek povinné školní docházky o jeden školní rok.

Povinná školní docházka trvá deset let. Povinná školní docházka do pomocné školy trvá osm let.

Povinnou školní docházku plní žáci, nejde-li o žáky podle § 42 odst. 1, v základní škole a v prvním a druhém ročníku střední školy, pokud ji nesplnili jen v základní škole; žáci škol pro mládež vyžadující zvláštní péči plní povinnou školní docházku v těchto školách. Povinnou školní docházku splní žáci ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.

Žáci zvláštní školy plní povinnou školní docházku v této škole a v prvním a druhém ročníku zvláštního odborného učiliště, pokud ji nesplnili jen ve zvláštní škole (§ 31).

Žáka, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, osvobodí národní výbor trvale nebo dočasně od této povinnosti; současně rozhodne o jiném způsobu jeho vzdělávání.

Dítě, které pro svůj duševní stav není schopné vzdělávání, osvobodí národní výbor od povinné školní docházky.

Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.

Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku.

Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, které vydávají ministerstva školství.

Učební plány a učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy vydávají ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví; učební plány a učební osnovy odborných předmětů pro tyto školy vydávají ministerstva zdravotnictví v dohodě s ministerstvy školství. Učební plány a učební osnovy pro ostatní střední školy vydávají ministerstva školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány.

Při výchově a vzdělávání se používá učebnic a učebních textů, které schvalují ministerstva školství.

Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy schvalují ministerstva školství v dohodě s ministerstvy zdravotnictví; učebnice a učební texty odborných předmětů pro tyto školy schvalují ministerstva zdravotnictví.

Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní školu dříve než za osm let.

Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol může ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.

V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat základní škola, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči jako školy s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu a stravování, internátní školy též ubytování.

Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v místě školy, lze v základní škole nebo ve škole pro mládež vyžadující zvláštní péči zřídit internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.

Součástí škol jsou školní družina, školní klub, školní knihovna, internát, domov mládeže, popřípadě jiné součásti, které určí ministerstva školství.

Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů.⁵

Na výchovném procesu se žáky se podílejí Socialistický svaz mládeže a jeho pionýrská organizace, a to v základní škole a ve zvláštní škole Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže a ve středních školách a ve zvláštním odborném učilišti Socialistický svaz mládeže.

Školy spolupracují se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací zejména při rozvoji ideově politické výchovy, společenské, studijní a pracovní aktivity žáků, při vytváření organizační základny těchto organizací ve školách a při zájmové činnosti žáků.

Zásady spolupráce škol se Socialistickým svazem mládeže a jeho pionýrskou organizací dohodnou ministerstva školství s příslušným ústředním výborem Socialistického svazu mládeže.

Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při jejich výchově a vzdělávání a při činnostech, které s tím přímo souvisejí; soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáků a kontrolují jejich dodržování. Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny.

Ministerstva školství mohou vydávat v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a s Českým úřadem bezpečnosti práce v České socialistické republice a se Slovenským úřadem bezpečnosti práce ve Slovenské socialistické republice obecně závazné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při vyučování a při výchově mimo vyučování.

Pedagogickými pracovníky jsou učitelé a další pracovníci, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání dětí, mládeže nebo dospělých v odvětví školství nebo v jiném odvětví zabezpečujícím přípravu pro povolání, v jejichž pracovní náplni převažuje výchovně vzdělávací činnost.

Učitelé vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.

Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo má odbornou a pedagogickou způsobilost, je občansky bezúhonný a morálně vyspělý.

Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky v souladu s cíly a úkoly státní školské politiky; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat a dále se vzdělávat.

Ministerstva školství stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.

Ministerstva školství stanoví obecně závazným právním předpisem organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ředitelé a ostatní pracovníci středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť s výjimkou učitelů⁷ jsou pracovníky výrobní hospodářské jednotky nebo organizace, k níž je střední odborné učiliště nebo zvláštní odborné učiliště organizačně přičleněno.

K ustanovení do funkce ředitel středního odborného učiliště a zvláštního odborného učiliště a k uvolnění z této funkce je třeba souhlasu národního výboru.⁸

Vojenskými středními školami jsou vojenská gymnázia, vojenské střední odborné školy a vojenská střední odborná učiliště; ustanovení tohoto zákona se na tyto školy vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 10 až 12, § 13 odst. 3, § 14, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 a 4, § 35, 37, § 42 odst. 1, § 46, 52, § 54 až 57, § 60 až 63, § 64 odst. 1, 4, 5, 6 a 7, § 65 až 67.

Vojenské střední školy řídí federální ministerstvo národní obrany. Při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství.

Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonává vůči vojenským středním školám federální ministerstvo národní obrany nebo ministr národní obrany Československé socialistické republiky.

Služební poměry žáků a učitelů vojenských středních škol, kteří jsou vojáky v činné službě, se řídí zvláštními předpisy.⁹

Střední školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 a 4, § 35 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52, 53, § 55 až 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

Střední školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra řídí federální ministerstvo vnitra. Při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvy školství.

Působnost, kterou podle tohoto zákona mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech středních škol Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra federální ministerstvo vnitra nebo ministr vnitra Československé socialistické republiky.

Služební poměry žáků a učitelů středních škol Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti a vojáků v činné službě vojsk ministerstva vnitra se řídí zvláštními předpisy.¹⁰

Střední školy požární ochrany jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, 10, 11, § 12 odst. 2, 3, 4 a 5, § 13 odst. 3, § 14, 15, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 25 odst. 2 a 3, § 28 až 37, § 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 54, § 56, 57, § 58 písm. b), § 60 až 63, § 64 odst. 1, 3, 4, 5, 6 a 7, § 65 až 69; ustanovení § 51 se na ně vztahuje přiměřeně.

Střední školy požární ochrany v České socialistické republice řídí ministerstvo vnitra České socialistické republiky, střední školy požární ochrany ve Slovenské socialistické republice řídí ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupují tato ministerstva v dohodě s ministerstvy školství.

Působnost, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonávají ve věcech středních škol požární ochrany ministerstvo vnitra České socialistické republiky v České socialistické republice a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky ve Slovenské socialistické republice.

Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 55, § 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.

Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky, střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupují tato ministerstva v dohodě s ministerstvy školství.

Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstva školství nebo jiné státní orgány, vykonávají vůči středním školám Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a vůči středním školám Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.

Služební poměry žáků a učitelů středních škol sborů nápravné výchovy, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků sborů nápravné výchovy, se řídí zvláštními předpisy.¹¹

řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základní škole, ve středních školách a ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,

vydávají s předchozím souhlasem příslušných orgánů Revolučního odborového hnutí pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky škol a školských zařízení, pro které plní úkoly organizace vyplývající z pracovněprávních vztahů národní výbor,

vydávají po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť a zvláštních odborných učilišť (§ 52 odst. 1).

Ve výjimečných případech může být se souhlasem ministerstva školství zřízeno střední odborné učiliště, které zajišťuje pouze teoretické vyučování. Pro jeho zřizování a zrušování platí § 10 s tím, že jde-li o střední odborné učiliště, které se zřizuje podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo písm. c), podává návrh příslušný ústřední orgán s vyjádřením národního výboru.

Pro žáky středního odborného učiliště, které zajišťuje pouze teoretické vyučování, zajišťuje praktické vyučování a výchovu mimo vyučování středisko praktického vyučování. Středisko praktického vyučování zřizuje ředitel (vedoucí) organizace, pro kterou se žáci připravují pro výkon povolání, se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky, se souhlasem národního výboru, příslušného ústředního orgánu a ministerstva školství. Ve středisku praktického vyučování mohou být připravováni žáci i pro jiné organizace; ustanovení § 12 odst. 2 a § 14 platí obdobně. Národní výbor může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu mládeže vyžadující zvláštní péči i pro potřebu organizací, které neřídí ani nespravuje, popřípadě pro přípravu mládeže, která nebude připravována pro určité organizace.

Vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky na návrh ministerstev školství stanoví nařízením dobu, od které nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, a den, kterým střední odborná učiliště zajišťující pouze teoretické vyučování a střediska praktického vyučování zaniknou.

Vedoucí a ostatní pracovníci středisek praktického vyučování jsou pracovníky organizace, v níž je toto středisko organizačně začleněno.

Vedoucího střediska praktického vyučování ustanovuje do funkce a uvolňuje z ní ředitel (vedoucí) organizace, pro kterou se žáci připravují pro výkon dělnických povolání, se souhlasem generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky nebo orgánu, který plní funkci obdobnou funkci generálního ředitele výrobní hospodářské jednotky, a národního výboru.

Vedoucí střediska praktického vyučování je podřízen řediteli (vedoucímu) organizace, který zřídil toto středisko, a odpovídá za odbornou úroveň praktického vyučování a za výchovu mimo vyučování. V otázkách výchovy a vyučování je vedoucí střediska praktického vyučování metodicky řízen ředitelem středního odborného učiliště, které poskytuje žákům teoretické vyučování.

Organizace, v níž je středisko praktického vyučování organizačně začleněno, hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li ve středisku praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné organizace, jsou tyto organizace povinny hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.

Žáci devátého ročníku základní devítileté školy ve školním roce 1983/84 ukončí základní devítiletou školu a získají základní vzdělání podle dosavadních předpisů.

Žáci, kteří jsou ke dni 1. září 1984 žáky druhého nebo vyššího ročníku středních škol, ukončí studium podle dosavadních předpisů.

Střední školy pro pracující se zruší dnem 31. srpna 1984; studující v těchto školách pokračují ve studiu ve středních odborných učilištích.

Pracovněprávní vztahy žáků středních odborných učilišť a žáků zvláštních odborných učilišť, s nimiž byla uzavřena učební smlouva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí až do ukončení učebního poměru ustanoveními části třetí zákoníku práce o učebním poměru.

Zvláštní školy, základní devítileté školy pro nevidomé, základní devítileté školy pro děti se zbytky zraku, zvláštní školy pro nevidomé, zvláštní školy pro děti se zbytky zraku, zvláštní školy pro slabozraké, zvláštní školy pro nedoslýchavé, zvláštní školy pro tělesně vadné, zvláštní školy při zdravotnických zařízeních, zvláštní školy při dětských diagnostických ústavech a zvláštní školy při dětských výchovných ústavech zřízené podle zákona č. 186/1960 Sb. zaniknou dnem 31. srpna 1986. Úspěšným ukončením posledního ročníku získají žáci těchto škol základní vzdělání.

Základní devítileté školy pro neslyšící, základní devítileté školy pro děti se zbytky sluchu, zvláštní školy pro neslyšící a zvláštní školy pro děti se zbytky sluchu zřízené podle zákona č. 186/1960 Sb. zaniknou dnem 31. srpna 1987. Úspěšným ukončením posledního ročníku získají žáci těchto škol základní vzdělání.

Žáci základní školy pro neslyšící, základní školy pro žáky se zbytky sluchu, základní školy pro nedoslýchavé, základní školy pro nemluvící, zvláštní školy pro neslyšící, zvláštní školy pro žáky se zbytky sluchu, zvláštní školy pro nedoslýchavé a zvláštní školy pro nemluvící,¹² jejichž povinná školní docházka podle dosavadních předpisů trvá jedenáct let,¹³ plní povinnou školní docházku podle tohoto zákona.

Při praktickém vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť (§ 22) se řídí škola i organizace příslušnými učebními plány a učebními osnovami.

Na právní poměry žáků při praktickém vyučování se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pracovní podmínky žen a mladistvých (§ 83 a 84, § 87 až 89, § 90 odst. 1, § 92 odst. 1 a 2 a § 93 a 94, § 99, § 132 až 140, § 148, § 150 odst. 2 a 3, § 163, § 165 až 168 zákoníku práce).

Za vytvoření podmínek pro praktické vyučování žáků středních škol a zvláštních odborných učilišť odpovídají školy, školská zařízení a organizace, v nichž se praktické vyučování koná.

zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon),

zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon),

zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol,

nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 58/1973 Sb., o internátních středních školách pro pracující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto školách,

nařízení vlády České socialistické republiky č. 91/1978 Sb., jímž se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,

nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 98/1978 Sb., kterým se prodlužuje povinná školní docházka na některých školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.