Ústřední orgány ¹ spolu s příslušnými odborovými orgány zabezpečují jednotný postup státních, hospodářských a odborových orgánů při přípravě návrhů plánů hospodářského a sociálního rozvoje. K tomu přijímají společná politickoorganizační opatření a závazný harmonogram, ve kterém je stanoven časový postup prací na tvorbě plánu tak, aby se vytvořily věcné a časové předpoklady pro aktivní účast pracujících a odborových orgánů na všech stupních řízení. Přitom musí respektovat vytvoření dostatečného časového prostoru, tj. nejméně osm týdnů pro vypracování a posouzení návrhů hospodářských plánů v organizacích za přímé účasti kolektivů pracujících. Zároveň vytváření podmínky pro souběžnou přípravu návrhů kolektivních smluv podle platných zásad. ²

Ústřední orgány rozpracují ve stanovených termínech úkoly a limity pětiletého státního plánu rozvoje národního hospodářství, popř. směrnice pro vypracování návrhu ročního státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje na výrobní hospodářské jednotky a přímo řízené organizace. Současně s příslušnými odborovými orgány vyhlásí hlavní směry rozvoje iniciativy pracujících a socialistického soutěžení, na které je třeba zaměřit jejich iniciativu v konkrétních podmínkách odvětví.

Orgány středního článku řízení diferencovaně rozpracují úkoly a limity pro vypracování návrhů hospodářských plánů na podřízené socialistické organizace (dále jen "organizace"). Zároveň v dohodě s příslušným odborovým orgánem stanoví konkrétní postup plánovacích prací v souladu se stanovenými termíny a způsob seznamování pracujících s úkoly při vypracování návrhu hospodářského plánu. Rozpracují na vlastní podmínky hlavní směry rozvoje iniciativy pracujících a socialistického soutěžení vyhlášené nadřízenými orgány.

Organizace rozpracují stanovené úkoly na vnitropodnikové útvary a jednotlivá pracoviště a v součinnosti se závodním výborem (podnikovým výborem) Revolučního odborového hnutí s nimi seznamují pracující. V zájmu dopracování kvalitního návrhu hospodářského plánu společně organizují výrobní (provozní) porady, na kterých projednávají konkrétní úkoly návrhu hospodářského plánu s cílem získat racionální náměty a připomínky pracujících, které směřují k odhalování rezerv všeho druhu. Přitom dbají na zlepšování podmínek práce, odstraňování negativních vlivů pracovního prostředí na zdraví pracujících, naplňování norem sociálního vybavení a na zabezpečení dalších oprávněných potřeb pracovních kolektivů. Současně také vyhlásí hlavní směry pro rozvoj iniciativy pracujících, aby konkrétně orientovaly pracovní kolektivy na přijetí a překročení kvalitativních ukazatelů plánu, především ve smyslu dosažení dalšího růstu produktivity práce, zvyšování kvality výroby, snižování nákladů, zvyšování úspor paliv, energie a kovů a snižování pracnosti výroby a služeb. Kromě toho zaměří úsilí pracovních kolektivů k zabezpečení maximálního urychlení modernizace výroby urychleným zaváděním výsledků vědy a techniky do praxe. K tomu účelu využívají osvědčené formy iniciativy pracujících, jako jsou závazkové hnutí, hnutí brigád socialistické práce, komplexních racionalizačních brigád, hnutí vynálezců a zlepšovatelů, usměrňované plány tématických úkolů, hnutí ZENIT, osobních a kolektivních tvůrčích plánů apod.

Odborové orgány na všech stupních hospodářského řízení zaujímají stanovisko k vypracovaným návrhům hospodářského plánu na základě námětů a připomínek pracujících a svého funkcionářského aktivu. Pro vyjádření odborového orgánu je proto povinností příslušných orgánů hospodářského řízení včas předložit k projednání komplexně vypracovaný návrh hospodářského plánu před jeho odevzdáním nadřízenému orgánu. Stanovisko odborového orgánu je nedílnou součástí návrhu hospodářského plánu. Ve stanovisku odborové orgány zhodnotí podmínky pro aktivní účast pracujících na tvorbě plánu a vyjádří se k návrhu zabezpečení státních cílových programů, k celkové efektivnosti předloženého návrhu plánu a k jeho dílčím částem, zejména k návrhům plánu výkonů, rozvoje vědy a techniky, reprodukce základních prostředků, práce a mezd, sociálního zabezpečení, ochrany životního prostředí, plánu personálního a sociálního rozvoje a finančního plánu. Přitom zvláštní pozornost věnují snižování materiálových nákladů a růstu produktivity práce.

Ústřední orgány, orgány středního článku řízení a organizace při vypracování návrhů plánů využívají racionální náměty a připomínky obsažené ve stanoviscích příslušných odborových orgánů. Státní a hospodářské orgány jsou povinny dát písemnou odpověď do 30 dnů odborovému orgánu odpovídajícímu jejich úrovni. ³

Po vzájemné dohodě informují o využití námětu a řešení připomínek pracujících plenární schůze vyšších odborových orgánů, konference a členské schůze ROH. V případě rozdílného názoru odborového orgánu k návrhu plánu nebo nesouhlasu s některými jeho částmi se postupuje podle bodu 29 těchto zásad.

Ústřední orgány, orgány středního článku řízení a organizace v období po odevzdání návrhu hospodářského plánu nadřízenému orgánu průběžně informují příslušné odborové orgány o všech zásadních změnách v návrhu plánu a vyžadují jejich vyjádření.

Účast orgánů Revolučního odborového hnutí při projednávání plánu sociálního rozvoje upravují zásady plánovitého řízení kádrového, personálního a sociálního rozvoje, schválené vládou ČSSR.

Jednou ze základních forem účasti pracujících na řízení je metoda vstřícného plánování zaměřená na zprogresivnění kvalitativních úkolů plánu. Jeho cílem je mobilizovat a využívat schopností, znalostí a zkušeností pracujících na odhalování vnitřních rezerv v zájmu dosažení celospolečenských cílů. Uplatňuje se ve všech odvětvích a těžiště je v organizacích a jejich vnitřních útvarech.

Vstřícné plánování se uplatňuje v rámci prostředků, limitů a ohraničení určených plánem, a to ve směru jejich racionálního zhodnocování a dosahování vyšší efektivnosti reprodukčního procesu; orientuje se proto především na kvalitativní stránky rozvoje, zejména na snižování materiálové, energetické a dovozní náročnosti výroby, na zvyšování kvality a užitných vlastností výrobků, popř. též na růst efektivní výroby pro vývoz a pro vnitřní trh a soustavný růst produktivity práce. Souhrnným vyjádřením uvedeného zlepšení kvalitativních ukazatelů je zvýšení upravených vlastních výkonů nebo jiného ukazatele tvořícího základ usměrňování vývoje mzdových prostředků. Zvýší-li se upravené vlastní výkony cestou snížení materiálových nákladů, považuje se za vstřícný plán jen takové zvýšení, které se úměrně promítne do zvýšení zisku. Zvýší-li se upravené vlastní výkony cestou zvýšení výroby, popř. výkonů, považuje se za přínos vstřícného plánování jen tehdy, když se současně navrhne

Vstřícné plánování se organizuje jako zprogresívnění prováděcího státního plánu na příslušný rok v ročních hospodářských plánek organizací a orgánů středního článku řízení do termínu jejich potvrzení nadřízených stupněm řízení (zpravidla prosinec předcházejícího roku).

Za zprogresivnění plánu upravených vlastních výkonů nebo jiného ukazatele tvořícího základ usměrňování vývoje mzdových prostředků se organizace stimulují tím, že se jim přiznává nárok na mzdové prostředky v plné výši podle stanoveného normativu. Za zvýšení plánu přijatého po termínu stanoveném v bodě 11 těchto zásad, nebo za jeho překročení se jim přiznává nárok podle zkráceného normativu. Normativ vyjadřující vztah přírůstku mzdových prostředků a přírůstku upravených vlastních výkonů se v realizaci nekrátí. Pro etapu vstřícného plánu může být stanoven zvýhodněný normativ.

Ústřední orgány v dohodě s příslušnými odborovými orgány ve vztahu k orgánům středního článku řízení a jimi řízeným organizacím stanoví zaměření vstřícného plánování a konkrétní formy hmotné stimulace. Přitom zabezpečí dovedení metody vstřícného plánování do vnitropodnikových útvarů s jeho vazbou na vnitropodnikový chozrasčot a odměňování.

Hmotná stimulace spojená se vstřícným plánováním při dodržení určených zásad a podmínek se považuje za povinnou s tím, že bude důsledně respektována zásada adresnosti výhod, případně postihů.

Ústřední orgány a orgány středního článku řízení diferencovaně v souladu se stanovenými termíny rozpracují úkoly a limity pětiletého státního plánu a ročních státních plánů rozvoje národního hospodářství na organizace. K zabezpečení společného postupu při realizaci plánu a kolektivních smluv využijí společných jednání s příslušnými odborovými orgány, na kterých projednají sociálně politický obsah a způsob naplňování přijatých úkolů a jejich kontrolu.

Organizace v návaznosti na úkoly a limity pětiletého plánu diferencovaně rozpracují úkoly ročních plánů až na vnitropodnikové útvary a jednotlivá pracoviště. Využívají společných jednání s příslušnými odborovými orgány k realizaci úkolů plánu a kolektivních smluv. Zabezpečují seznámení pracujících se stanovenými úkoly včetně podmínek hmotné zainteresovanosti. V tomto období organizují závazkové hnutí a další formy iniciativy pracujících, využívají pokrokových a novátorských metod práce včetně brigádní formy organizace práce a odměňování. Vytvářejí podmínky a získávají pracující k odhalování vnitřních rezerv zejména ve snižování energetické, materiálové a surovinové náročnosti výroby, pro zvyšování kvality a spolehlivosti výrobků a k rychlejšímu zavádění poznatků vědy a techniky do praxe. V průběhu realizace hospodářských plánů pravidelně seznamují pracující s úrovní časového plnění úkolů plánu, s projevujícími se nedostatky a mobilizují pracující k jejich odstraňování v souladu s přijatými opatřeními.

Orgány středního článku řízení a organizace v zájmu prosazování intenzifikačních faktorů růstu prohlubují chozrasčotní vztahy a principy v řízení. Zvláštní důraz kladou na zdokonalování vnitropodnikového chozrasčotu jako základního předpokladu pro zaměřování, organizaci a hodnocení přínosů socialistického soutěžení a zvyšování zásluhovosti na dosahovaných hospodářských výsledcích v růstu efektivnosti a kvality produkce.

Orgány středního článku řízení a organizace ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány uplatňují jen takové formy iniciativy, které přinášejí prokazatelné výsledky jsou odpovědny za to, že jednotlivé formy soutěže a iniciativy pracujících nebudou uplatňovány direktivně a mechanicky, bez ohledu na konkrétní podmínky a potřeby organizací. Zdokonalují spolupráci výzkumných, vývojových a dalších pracovišť organizací s vědeckovýzkumnými ústavy a vysokými školami, s cílem zefektivňovat spojení výroby s vědou pro úspěšné plnění kvalitativních úkolů plánu. Přitom orientují výzkumná a vývojová pracoviště na urychlení vývoje nových výrobků a technické přípravy výroby. Zabezpečují uzavírání, realizaci a kontrolu plnění sdružených socialistických závazků včetně sdružených internacionálních socialistických závazků na dokončení akcí investiční výstavby a uvádění kapacit do provozu ve stanovených termínech a technickohospodářských ukazatelích, na zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů a uspokojování potřeb zahraničního a vnitřního trhu.

Ústřední orgány, orgány středního článku řízení a organizace předkládají příslušným odborovým orgánům k vyjádření návrhy na změny hospodářského plánu v průběhu roku, které mohou provádět výjimečně za předpokladu, že dodrží úkoly, limity a normativy stanovené nadřízeným orgánem. Odborové orgány upozorňují nadřízené hospodářské a vyšší odborové orgány na případy, kdy ne úkor dobře hospodařících organizací jsou upravovány plány organizací, které nedosahují plánem stanovených výsledků. Zároveň dbají, aby změny plánu byly také promítnuty formou doplňků do kolektivních smluv a upřesněny socialistické závazky. V případě nesouhlasu odborového orgánu se změnou plánu se postupuje podle bodu 29 těchto zásad.

Ústřední orgány a orgány středního článku řízení v rámci své řídící činnosti vytvářejí podmínky a organizace zabezpečují důslednou kontrolu plnění plánů a hospodaření za široké účasti pracujících a v úzké spolupráci s odborovými orgány. VE společných opatřeních vytvářejí věcné a časové předpoklady umožňující pracujícím kolektivně posuzovat dosahované výsledky při plnění výrobně technických, ekonomických a sociálních úkolů a návrhy na řešení vzniklých problémů. Stanoví v nich rovněž okruh ukazatelů plánu, které budou ze strany hospodářských orgánů předkládány odborovým orgánům ke kontrole.

Společným úkolem státních hospodářských a odborových orgánů je zajistit provádění průběžné kontroly plnění plánu a hospodaření včetně dodržování socialistické zákonnosti a pracovní a technologické kázně ve všech organizacích, závodech a provozech. Při organizování pololetní a roční veřejné kontroly plnění kolektivních smluv položit důraz na kontrolu plnění úkolů hospodářských plánů a plánů sociálního rozvoje spolu s hodnocením iniciativy pracujících. Kontrolu organizovat tak, aby podněcovala pracující k aktivnímu řešení problémů spojených s plněním plánu a byly využívány jejich náměty a připomínky k odhalování rezerv v zájmu úspěšného zabezpečení všech plánovaných úkolů.

Kontrolu plnění plánu zaměřit především na rovnoměrné plnění úkolů podle plánovaných směrů společenského užití (zejména vývoz a dodávky do tržních fondů), zvyšování efektivnosti, kvality a hospodárnosti. Pravidelně hodnotit postup realizace úkolů plánu technického rozvoje, zvyšování podílu výrobků vysoké technickoekonomické úrovně z celkového objemu výroby, vývoj ztrát z nekvalitní výroby, využití základních prostředků, snižování spotřeby materiálů, surovin, paliv a energie, snižování podílu živé práce a přesčasové práce a ostatních nákladů. Posuzovat plnění úkolů při realizaci státních cílových programů, programů komplexní socialistické racionalizace, v investiční výstavbě a v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Zajistit soustavnou kontrolu plnění plánu personálního a sociálního rozvoje, ⁵ zvýšenou péči věnovat otázkám pracovních podmínek a pracovního a životního prostředí, zejména bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Hospodářské a odborové orgány dbají, aby na výrobních poradách měsíčně, členských schůzích a konferencích ROH čtvrtletně byly pracujícím objasňovány ve všech souvislostech dosažené výsledky a uváděny příčiny neplnění úkolů a limitů hospodářských plánů a plánů personálního a sociálního rozvoje a předkládány návrhy na řešení zjištěných nedostatků včetně vyvozování konkrétních závěrů vůči těm, kteří své úkoly neplní.

Prováděných rozborů hospodářské činnosti se aktivně účastní odborové orgány, zejména při hodnocení iniciativy pracujících, plnění kolektivních smluv, plánů personálního a sociálního rozvoje, plnění hospodárnostních opatření apod. Provedené rozbory spolu s návrhy na opatření ke zlepšení hospodářské činnosti projednává odborový orgán a zaujímá k nim stanovisko. Zástupce odborového orgánu se účastní závěrečného řízení, kde toto stanovisko uplatňuje. Společným úkolem organizací, středních článků řízení a příslušných odborových orgánů je zabezpečit seznámení pracujících s výsledky ročního rozboru hospodaření a s přijatými nápravnými opatřeními, která se rozpracují na všechny úseky, kde byly zjištěny nedostatky, včetně způsobu jejich kontroly.

Tyto zásady rozpracují ústřední orgány s příslušnými výbory odborových svazů, krajské národní výbory a Národní výbor hl. města Prahy a Národní výbor hl. města SSR Bratislavy s krajskými odborovými radami, Pražskou odborovou radou a Bratislavskou odborovou radou a zajistí společnými opatřeními jejich realizaci na konkrétní podmínky odvětví ve výrobní i nevýrobní sféře.

Zásady se uplatňují ve všech orgánech hospodářského řízení, organizacích a národních výborech.

Přiměřeně podle těchto zásad se postupuje v oblasti speciální techniky a výrobních hospodářských organizací federálního ministerstva národní obrany při dodržení příslušných ustanovení o ochraně státního a hospodářského a služebního tajemství.

Rozporná stanoviska odborových orgánů k návrhům hospodářských plánů, ke změnám ročních hospodářských plánů a k rozborům hospodářské činnosti řeší nadřízený státní nebo hospodářský orgán po projednání s příslušným vyšším odborovým orgánem.

Ústřední orgány spolu s příslušnými odborovými orgány provádějí kontrolu plnění zásad v souvislosti s hodnocením ročních výsledků plnění plánu v odvětvích a orgány středního článku řízení a organizace spolu s příslušnými odborovými orgány současně s rozborem hospodářské činnosti.

Zásady nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zároveň se zrušují zásady schválené usnesením vlády ČSSR č. 401/1980 publikované ve Sbírce zákonů pod č. 14/1981 Sb.