Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční
přepravě zboží (CIM)
O D D Í L I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Č l á n e k l
Rozsah platnosti
§ 1
Tyto Jednotné právní předpisy platí, s výjimkami uvedenými v článku 2, pro všechny zásilky zboží, podané k přepravě s přímým nákladním listem, vystaveným pro přepravní cestu procházející po území nejméně dvou států a jen po tratích, které jsou zapsány do seznamu, sestaveného podle článků 3 a 10 Úmluvy , jakož v daném případě na přepravy jim na roveň postaveným podle článku 2 § 2, 2. odstavec Úmluvy..
§ 2
Výraz "stanice" v Jednotných právních předpisech zahrnuje kromě železničních stanic také přístavy lodní dopravy a všechny ostatní provozovny dopravních podniků otevřené pro veřejnost k provádění přepravní smlouvy.
Č l á n e k 2
Výjimky z rozsahu platnosti
§ 1
Pro zásilky, jejichž odesílací stanice a stanice určení leží na území téhož státu a které se územím druhého státu přepravují jen v průvozu, tyto Jednotné právní předpisy neplatí,
a) | jsou-li průvozní tratě provozovány výhradně železnicí odesílacího státu nebo |
b) | sjednaly-li zúčastněné státy nebo železnice dohody, podle kterých se tyto zásilky nepovažují za mezinárodní. |
§ 2
Na zásilky mezi stanicemi dvou sousedních států, jakož i pro zásilky mezi stanicemi dvou států přepravované přes území třetího státu, se vztahují, jsou-li tratě zúčastněné na přepravě provozovány výhradně železnicemi jednoho z těchto tří států, předpisy platné pro vnitrostátní přepravu po této železnici, pokud odesílatel o to žádá použitím příslušného nákladního listu a pokud tomu neodporují zákony a předpisy žádného ze zúčastněných států.
Č l á n e k 3
Přepravní povinnost železnice
§ 1
Železnice je povinna provést podle těchto Jednotných právních předpisů každou přepravu zboží podaného k přepravě jako vozová zásilka, jestliže
a) | odesilatel vyhoví těmto Jednotným právním předpisům, doplňujícím ustanovením a tarifům; |
b) | je možné provést přepravu pracovníky a normálními dopravními zařízeními, která vyhovují pravidelným provozním potřebám; |
c) | přepravě nebrání okolnosti, které železnice nemůže odvrátit a odstranit je není v její moci. |
§ 2
Železnice je povinna přijímat k přepravě zboží, jehož naložení, přeložení nebo vyložení vyžaduje použití zvláštních zařízení pouze tehdy, pokud příslušné stanice jsou těmito zařízeními vybaveny.
§ 3
Železnice je povinna přijímat k přepravě pouze zboží, jehož přeprava může být provedena okamžitě; předpisy platné v odesílací stanici stanoví případy, kdy je třeba vzít prozatimně k uskladnění zboží, které této podmínce nevyhovuje.
§ 4
Jestliže příslušný orgán rozhodl, aby
a) provoz byl přechodně nebo trvale, zčásti nebo zcela zastaven,
b) určité zásilky byly vyloučeny z přepravy nebo přijímány k přepravě jen za určitých podmínek,
c) určité zboží bylo přijato k přepravě přednostně
musí být tato opatření neprodleně oznámena veřejnosti a železnicím, které o nich informují železnice jiných států ke zveřejnění.
§ 5
Železnice mohou vzájemnou dohodou soustředit přepravu zboží v některých spojích na určité pohraniční přechody a určité průvozní země.
Tato opatření se oznamují Ústřednímu úřadu. Železnice je uvedou ve zvláštních seznamech, které se zveřejní jako mezinárodní tarify a vstoupí v platnost jeden měsíc od data jejich oznámení Ústřednímu úřadu.
§ 6
Každé porušení tohoto článku železnicí může zakládat nárok na náhradu způsobené škody.
Č l á n e k 4
Předměty vyloučené z přepravy
Z přepravy jsou vyloučeny:
a) | předměty, jejichž přeprava je zakázána třeba jen na jednom z území, přes které se |
b) | předměty, jejichž přeprava je vyhrazena poštovní správě třeba jen na jednom z území, přes které se mají přepravovat; |
c) | předměty, které svými rozměry, svou hmotností nebo svou povahou se nehodí k přepravě vzhledem k zařízením nebo provozním prostředkům třeba jen jedné ze zúčastněných železnic; |
d) | látky a předměty, které jsou z přepravy vyloučeny podle Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), Příloha I k Jednotným právním předpisům, s výhradou odchylek uvedených v článku 5 § 2. |
Č l á n e k 5
Předměty připuštěné k přepravě za zvláštních podmínek
§ 1
K přepravě za zvláštních podmínek jsou připuštěny:
a) | látky a předměty připuštěné k přepravě za podmínek stanovených RID nebo za podmínek stanovených dohodami a tarifními ustanoveními podle § 2; |
b) | zásilky mrtvol, železniční vozidla jedoucí na vlastních kolech, živá zvířata a předměty, jejichž přeprava působí zvláštní potíže pro jejich rozměry, hmotnost a povahu, jsou připuštěny za podmínek uvedených v doplňujících ustanoveních; tato se mohou odchylovat od Jednotných právních předpisů. Živá zvířata musí být doprovázena, přičemž průvodce zabezpečí odesílatel. Průvodce však není třeba, je-li to uvedeno v mezinárodních tarifech nebo pokud železnice zúčastněné na přepravě na žádost odesílatele doprovod nepožadují; v tomto případě je železnice - s výhradou opačného ujednání - zproštěna své odpovědnosti za ztrátu nebo poškození, které vyplynulo z nebezpečí, jemuž se mělo předejít doprovodem. |
§ 2
Dva nebo více států mohou úmluvami, nebo dvě či více železnic mohou tarifními ustanoveními, sjednat podmínky, za nichž určité látky nebo určité předměty vyloučené z přepravy podle RID budou přesto připuštěny k přepravě. Státy nebo železnice mohou stejným způsobem zmírnit podmínky uvedené v RID pro připuštění k přepravě. Tyto úmluvy a tarifní ustanovení musí být zveřejněny a oznámeny Ústřednímu úřadu, který je sdělí státům.
Č l á n e k 6
Tarify. Zvláštní ujednání
§ 1
Dovozné a doplňující poplatky se počítají podle tarifů v každém státě právoplatných a řádně uveřejněných, které platí v den uzavření přepravní smlouvy, i když se dovozné počítá odděleně za různé úseky přepravní cesty.
§ 2
Tarify musí obsahovat všechny zvláštní podmínky rozhodné pro přepravu, zejména údaje potřebné pro výpočet dovozného a doplňujících poplatků, a případně i podmínky pro přepočet měn.
Tarifní podmínky se smějí odchylovat od Jednotných právních předpisů jen tehdy, pokud to Jednotné právní předpisy výslovně předvídají.
§ 3
Tarifů se musí používat vůči každému za stejných podmínek.
§ 4
Železnice se mohou usnášet na zvláštních ujednáních o slevách dovozného nebo jiných zvýhodněních, pokud jsou přiznávány i uživatelům, kteří jsou ve srovnatelném postavení.
Slevy ze sazeb dovozného nebo jiná zvýhodnění mohou být přiznávány pro železniční službu nebo pro službu veřejné správy nebo pro dobročinné účely.
Uveřejnění opatření přijatých podle prvního a druhého odstavce není povinné.
§ 5
Mezinárodní tarify mohou být prohlášeny za závazné v mezinárodní přepravě při současném vyloučení použití vnitrostátních tarifů.
Použití mezinárodních tarifů je možné vázat na podmínku, že bude v nákladním listu výslovně předepsán.
§ 6
Tarify a změny tarifů platí za řádně zveřejněné, jakmile železnice o nich dá uživatelům k dispozici všechny podrobnosti.
Mezinárodní tarify musí být zveřejněny jen v těch státech, jejichž železnice jsou na těchto tarifech zúčastněny jako železnice odesílací nebo železnice určení.
§ 7
Zvýšení sazeb dovozného mezinárodních tarifů a jiná ztížení přepravních podmínek těchto tarifů vstoupí v platnost nejdříve 15 dní po jejich uveřejnění, s výjimkou těchto případů:
a) | jestliže mezinárodní tarif předpokládá rozšíření vnitrostátního tarifu na celou přepravní cestu, platí lhůty pro zveřejnění tohoto vnitrostátního tarifu; |
b) | jestliže zvýšení sazeb dovozného mezinárodního tarifu je důsledkem všeobecného zvýšení sazeb vnitrostátních tarifů jedné ze zúčastněných železnic, vstupuje toto zvýšení v platnost v den následující po jeho zveřejnění, pokud přizpůsobení sazeb dovozného mezinárodního tarifu tomuto zvýšení bylo vyhlášeno nejméně 15 dní předem; toto vyhlášení nesmí však předcházet datu, k němuž se zveřejňuje zvýšení sazeb příslušných vnitrostátních tarifů; |
c) | jestliže jsou změny dovozného a doplňujících poplatků mezinárodních tarifů způsobeny kolísáním kursu nebo jde-li o opravy zřejmých chyb, vstupují tyto změny a opravy v platnost v den následující po jejich zveřejnění. |
§ 8
Ve státech, kde neexistuje povinnost uveřejňovat určité tarify ani používat je vůči všem uživatelům za stejných podmínek, ustanovení tohoto článku se nepoužijí, pokud takovou povinnost obsahují.
§ 9
Kromě dovozného a doplňujících poplatků stanovených tarify, smějí železnice vybírat jen své hotové výdaje. Tyto výdaje musí být náležitě zjištěny a zapsány odděleně do nákladního listu a doloženy příslušnými důkazními prostředky. Tvoří-li tyto důkazní prostředky doklady, které se přikládají k nákladnímu listu a přísluší-li zaplatit tyto výdaje odesílateli, nevydají se doklady s nákladním listem příjemci, nýbrž se předají odesílateli s vyúčtováním výdajů podle článku 15 § 7.
Č l á n e k 7
Zúčtovací jednotka. Přepočítací nebo přijímací kursy měn
§ 1
Zúčtovací jednotkou podle Jednotných právních předpisů je Zvláštní právo čerpání, jak je definováno Mezinárodním měnovým fondem.
Hodnota vnitrostátní měny státu, který je členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve Zvláštních právech čerpání se stanoví podle přepočtové metody Mezinárodního měnového fondu používané pro jeho vlastní operace a transakce.
§ 2
Hodnota vnitrostátní měny státu, který není členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve Zvláštních právech čerpání se vypočte způsobem, který stanoví tento stát.
Tento výpočet musí ve vnitrostátní měně pokud možno vést ke stejné reálné hodnotě, jaká by vyplynula z aplikace § 1.
§ 3
Pro stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož zákonodárství nedovoluje použití § 1 nebo 2, se rovná zúčtovací jednotka podle Jednotných právních předpisů hodnotě 3 zlatých franků.
Zlatý frank je definován 10/31 gramu zlata o ryzosti 0,900. Přepočet zlatého franku musí ve vnitrostátní měně vést pokud možno ke stejné reálné hodnotě, jaká by vyplynula z aplikace § 1.
§ 4
Do tří měsíců po vstupu Úmluvy v platnost vždy v každém případě, kdy dojde ke změně metody výpočtu nebo změně hodnoty vnitrostátní měny v poměru k zúčtovací jednotce, sdělí státy Ústřednímu úřadu svou metodu výpočtu pod § 2 nebo výsledek přepočtu podle § 3.
Ústřední úřad oznámí toto sdělení státům.
§ 5
Železnice je povinna oznámit kursy,
a) | podle nichž přepočítává částky vyjádřené v cizí měně, jestliže mají být uhraženy v tuzemských platebních prostředcích (přepočítací kursy); |
b) | podle nichž přijímá cizí platební prostředky (přijímací kursy). |
Č l á n e k 8
Zvláštní ustanovení pro některé přepravy
§ 1
Pro přepravu vozů přepravců jsou obsažena zvláštní ustanovení v Řádu pro mezinárodní přepravu vozů přepravců (RIP), Příloha II Jednotných právních předpisů.
§ 2
Pro přepravu kontejnerů jsou obsažena zvláštní ustanovení v Řádu pro mezinárodní přepravu kontejnerů (RICo), Příloha III Jednotných právních předpisů.
§ 3
Pro přepravu spěšnin mohou železnice tarifními ustanoveními sjednat zvláštní předpisy odpovídající Řádu pro mezinárodní železniční přepravu spěšnin (RIEx), Příloha IV Jednotných právních předpisů.
§ 4
Dva nebo více států mohou úmluvami, nebo dvě či více železnic mohou doplňujícími ustanoveními nebo tarifními ustanoveními, sjednat podmínky přepravy, které se mohou odchylovat od Jednotných právních předpisů, a to pro:
a) | zásilky s převoditelnými přepravními listinami, |
b) | zásilky, které mohou být vydány pouze po odevzdání druhopisu nákladního listu, |
d) | zásilky určené pro veletrhy nebo výstavy, |
e) | zásilky nakládacích pomůcek a ochranných prostředků přepravovaného zboží proti vlivu tepla a zimy, |
f) | zásilky přepravované po celé přepravní cestě nebo po jejích částech s nákladními listy, které neslouží jako doklad pro výpočet dovozného a fakturaci, |
g) | zásilky přepravované s doklady automatického zpracování dat. |
Č l á n e k 9
Doplňující ustanovení
§ 1
Dva nebo více států, nebo dvě či více železnic mohou k provádění Jednotných právních předpisů vydat doplňující ustanovení. Tato ustanovení se mohou odchylovat od Jednotných právních předpisů pouze tehdy, pokud to tyto výslovně předvídají.
§ 2
Doplňující ustanovení se zveřejňují a uvádějí v platnost formou stanovenou zákony a předpisy každého státu. Doplňující ustanovení a jejich uvedení v platnost se oznamují Ústřednímu úřadu.
Č l á n e k 1 0
Vnitrostátní právo
§ 1
Nejsou-li v Jednotných právních předpisech, v doplňujících ustanoveních a v mezinárodních tarifech obsažena potřebná ustanovení, platí právo vnitrostátní.
§ 2
Vnitrostátním právem se rozumí právo státu, v němž oprávněný uplatňuje svůj nárok, včetně kolisních norem.
O D D Í L I I
UZAVŘENÍ A PROVÁDĚNÍ PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
Č l á n e k 1 1
Uzavření přepravní smlouvy
§ 1
Přepravní smlouva je uzavřena, jakmile odesílací železnice přijala k přepravě zboží s nákladním listem. Pro označení přijetí se opatří nákladní list a popřípadě každý doplňkový list otiskem datového razítka odesílací stanice nebo strojovým označením účtování a datem přijetí k přepravě.
§ 2
Úkony podle § 1 musí následovat ihned po podeji k přepravě všeho v nákladním listu uvedeného zboží a - pokud je tak stanoveno předpisy platnými v odesílací stanici - po zaplacení výdajů, které vzal na sebe odesílatel nebo po složení jistoty podle Článku 15 § 7.
§ 3
Nákladní list opatřený datovým razítkem nebo strojovým účtovacím označením je důkazem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy.
§ 4
U zboží, jehož nakládání příslušní odesílateli podle ustanovení tarifů nebo podle dohod sjednaných mezi ním a železnicí, jsou-li v odesílací stanici takové dohody dovoleny, slouží zápisy v nákladním listu o hmotnosti zboží nebo o počtu kusů jako důkaz proti železnici jen tehdy, jestliže železnice tuto hmotnost nebo tento počet kusů zjistila a osvědčila to v nákladním listu. Tyto údaje mohou být popřípadě prokázány jiným způsobem.
Údaje v nákladním listu o hmotnosti nebo počtu kusů nejsou důkazem proti železnici, je-li zřejmé, že rozdíl hmotnosti nebo počtu kusů není způsoben skutečnou ztrátou. To je zejména v případě, kdy byl vůz předán příjemci s neporušenými původními uzávěry.
§ 5
Železnice je povinna potvrdit převzetí zboží a den jeho přijetí k přepravě otištěním datového razítka nebo strojového účtovacího označení na druhopisu nákladního listu před jeho vrácením odesílateli.
Tento druhopis nemá význam ani nákladního listu, který doprovází zboží, ani konosamentu.
Č l á n e k 1 2
Nákladní list
§ 1
Odesílatel je povinen předložit řádně vyplněný nákladní list.
Pro každou zásilku musí být vystaven samostatný nákladní list. Každý nákladní list se může týkat pouze nákladu jednoho vozu. Doplňující ustanovení se mohou od těchto pravidel odchýlit.
§ 2
Železnice stanoví jednotný vzor nákladního listu, jehož součástí musí být druhopis určený pro odesílatele. Pro určité přepravy, zejména pro přepravy mezi sousedními státy, mohou železnice v tarifech stanovit použití nákladního listu podle zjednodušeného vzoru. Pro určité přepravy se zeměmi nezúčastněnými v této Úmluvě, mohou tarify stanovit použití zvláštního postupu.
§ 3
Nákladní list musí být vytištěn ve dvou nebo případně ve třech jazycích, z nichž alespoň jeden musí být pracovním jazykem Organizace. Mezinárodní tarify mohou stanovit, ve kterém jazyce musí být zapsány údaje odesílatele v nákladním listu. Jinak musí být tyto údaje zapsány v jednom z úředních jazyků odesílacího státu a musí být připojen překlad do jednoho z pracovních jazyků Organizace, nejsou-li údaje zapsány v jednom z těchto jazyků.
Údaje odesílatele v nákladním listu musí být psaný latinkou, pokud doplňující ustanovení nebo tarify nepřipouštějí odchylku.
Č l á n e k 1 3
Obsah nákladního listu
§ 1
Nákladní list musí vždy obsahovat tyto údaje:
a) | označení stanice určení; |
b) | jméno a adresu příjemce; jako příjemce smí být označena pouze jediná fyzická osoba nebo jiný právní subjekt; |
d) | hmotnost nebo místo ní obdobný údaj podle platných předpisů odesílací stanice; |
e) | počet kusů a druh obalu u kusových zásilek, jakož i u vozových zásilek, které musí být v přepravě železnice-moře překládány, bez ohledu na to, obsahují-li jeden nebo více kusů; |
f) | číslo vozu, u vozu přepravců kromě toho vlastní hmotnost, u zboží, jehož nakládka přísluší odesílateli; |
g) | podrobný seznam listin požadovaných celními nebo jinými orgány státní správy, které jsou přiloženy k nákladnímu listu nebo jsou podle údaje v nákladním listu připraveny pro potřebu železnice v blíže označené stanici nebo na celnici nebo na zcela jiném úředním místě; |
h) | jméno a adresu odesílatele; jako odesílatel může být označena jediná fyzická osoba nebo jiný právní subjekt; vyžadují-li to předpisy platné pro odesílací stanici, musí odesílatel ke svému jménu a ke své adrese připojit svůj vlastnoruční podpis vytištěný nebo otištěný pomocí razítka. |
Pro pojmy "vozová zásilka" a "kusová zásilka" jsou na celé přepravní cestě rozhodující předpisy platné pro odesílací stanici.
§ 2
Nákladní list musí obsahovat, je-li to zapotřebí, všechny ostatní údaje, předepsané těmito Jednotnými právními předpisy. Jiné údaje mohou být zapsány do nákladního listu, jestliže to předepisují nebo připouštějí zákony a předpisy některého státu, doplňující ustanovení nebo tarify neodporují-li Jednotným právním předpisům.
§ 3
Odesílatel však smí zapsat do sloupce nákladního listu vyhrazeného pro tento účel údaje, které se týkají zásilky, avšak jen jako zprávu pro příjemce a bez závaznosti a odpovědnosti pro železnici.
§ 4
Je zakázáno nahrazovat nákladní list jinými listinami nebo k němu připojovat jiné doklady než ty, které předepisují nebo dovolují Jednotné právní předpisy, doplňující ustanovení nebo tarify.
Č l á n e k 1 4
Přepravní cesta a použitelné tarify
§ 1
Odesílatel může v nákladním listu předepsat přepravní cestu uvedením pohraničních přechodů nebo pohraničních stanic, popřípadě přechodových stanic mezi železnicemi; může uvést jen pohraniční přechody a pohraniční stanice otevřené pro přepravu v příslušném spoji.
§ 2
Předpisu přepravní cesty se rovná:
a) | označení stanic, kde mají být splněny předpisy celní nebo předpisy jiných orgánů státní správy, jakož i označení stanic, ve kterých mají být provedeny zvláštní úkony se zásilkou (ošetření živých zvířat, doledování atd.); |
b) | označení tarifů, jichž má být použito, pokud lze z nich zjistit stanice, mezi nimiž má být tarifů použito; |
c) | záznam o placení celého přepravného nebo jeho části až do X (označení jména tarifního bodu mezi sousedními zeměmi). |
§ 3
Železnice může kromě případů uvedených v článku 3 § 4 a 5 a v článku 33 § 1 provést přepravu po jiné cestě než po cestě předepsané odesílatelem pouze za těchto podmínek:
a) | formality požadované celními předpisy nebo předpisy jiných orgánů státní správy, jakož i zvláštní úkony se zásilkou se budou plnit ve stanicích, které označil odesílatel; |
b) | přepravné nebude vyšší a dodací lhůta delší než přepravné a dodací lhůta vypočítaná po přepravní cestě předepsané odesílatelem. |
Písmeno a) se nepoužije pro kusové zásilky, jestliže jedna ze zúčastněných železnic na základě svého předpisu pro organizaci nakládky v mezinárodní přepravě kusových zásilek nemůže dodržet přepravní cestu předepsanou odesílatelem.
§ 4
S výhradou ustanovení § 3 se přepravné a dodací lhůta počítají po přepravní cestě předepsané odesílatelem nebo, není-li jím předepsána po přepravní cestě, kterou zvolila železnice.
§ 5
Odesílatel může v nákladním listu předepsat tarify, jich má být použito. Železnice je povinna použít těchto tarifů, jsou-li splněny podmínky pro jejich použití.
§ 6
Nedostačují-li údaje odesílatele k určení přepravní cesty nebo tarifů, jichž má být použito, nebo vylučují-li se některé z těchto údajů navzájem, zvolí železnice přepravní cestu nebo tarify, které se jeví nejvýhodnější pro odesílatele.
§ 7
Za škodu vzniklou z volby podle § 6 odpovídá železnice jen při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
§ 8
zrušen
Č l á n e k 1 5
Placení přepravného
§ 1
Přepravné (dovozné, doplňující poplatky, clo a jiné výdaje od přijetí zásilky k přepravě až do jejího dodání) zaplatí buď odesílatel, nebo příjemce podle dále uvedených ustanovení.
Při použití těchto ustanovení se částky, které podle příslušného tarifu mají být při výpočtu dovozného připočteny k sazbám pravidelných nebo výjimečných tarifů, považují za dovozné.
§ 2
Chce-li odesílatel vzít na sebe přepravné zcela nebo zčásti, musí to vyznačit v nákladním listu jedním z těchto záznamů:
a) | l. "Vyplaceno dovozné", bere-li na sebe jen dovozné; 2. "Vyplaceno dovozné včetně...", bere-li na sebe kromě dovozného ještě další výdaje; tyto výdaje musí přesně označit; doplňky, které se mohou týkat jen doplňujících poplatků nebo jiných výdajů vzniklých od přijetí zásilky k přepravě až do jejího dodání, jakož i částek vybíraných celnicemi nebo jinými orgány státní správy, nesmí vést rozdělení celkové částky výdajů stejného druhu (např. celková částka cla a ostatní částky, které se mají zaplatit celním úřadům; daň z přidané hodnoty se považuje za zvláštní druh výdajů); 3. "Vyplaceno dovozné až do X" (označení názvu tarifního bodu mezi sousedními zeměmi), bere-li na sebe dovozné až do X; 4. "Vyplaceno dovozné včetně... až do X" (označení názvu tarifního bodu mezi sousedními zeměmi(, bere-li na sebe kromě dovozného až do X ještě další výdaje, avšak s vyloučením celého přepravného týkajícího se následující země nebo železnice; číslice 2 platí obdobně; |
b) | "Vyplaceno celé přepravné", bere-li na sebe celé přepravné (dovozné, doplňující poplatky, clo a jiné výdaje); |
c) | "Vyplaceno...", bere-li na sebe určitou částku; nestanoví-li tarify jinak, musí být tato částka vyjádřena v měně odesílací země. |
Doplňující poplatky a jiné výdaje, které se musí podle předpisů platných v odesílací stanici počítat za celou přepravní cestu přicházející v úvahu, jakož i poplatek za udání zájmu na dodání podle článku 16 § 2, musí být při placení přepravného podle písmene a) číslice 4 zaplaceny vždy zcela odesílatelem.
§ 3
Mezinárodní tarify mohou stanovit pro placení přepravného výhradní použití záznamů uvedených v § 2 nebo použití záznamů jiných.
§ 4
Přepravné, které odesílatel nevzal na sebe, se pokládá za poukázané na příjemce. Přepravné jde však vždy k tíži odesílatele, neodebral-li příjemce nákladní list ani neuplatnil svá práva podle článku 28 § 4, ani nezměnil přepravní smlouvu podle článku 31.
§ 5
Doplňující poplatky jako zdržné, skladištní a vážné, které vznikly okolnostmi způsobenými příjemcem, nebo které vznikly na jeho žádost, musí vždy zaplatit příjemce.
§ 6
Odesílací železnice může žádat, aby odesílatel zaplatil přepravné předem, jde-li o zboží, které je podle jejího úsudku vystaveno rychlé zkáze, nebo které jí vzhledem ke své nepatrné hodnotě nebo své povaze dostatečně nezaručuje zaplacení přepravného.
§ 7
Nelze-li při podeji k přepravě přesně určit částku přepravného, které odesílatel vzal na sebe, zapíší se tyto částky do výplatního účtu, který musí být s odesílatelem vyúčtován nejpozději do 30 dnů po uplynutí dodací lhůty. Železnice může žádat jako jistotu složení určité částky v přibližné výši přepravného, o němž vydá stvrzenku. Podrobné vyúčtování přepravného, provedené podle údajů výplatního účtu, se vydá odesílateli po vrácení stvrzenky.
§ 8
Odesílací stanice musí v nákladním listu a v druhopisu nákladního listu podrobně rozvést vyplacené přepravné, které vybrala, pokud předpisy nebo tarify platné v odesílací stanici nestanoví, že toto přepravné smí být uvedeno jen v druhopisu nákladního listu. V případě uvedeném v § 7 nesmí být toto přepravné uvedeno ani v nákladním listu, ani v druhopisu nákladního listu,.
Č l á n e k 1 6
Zájem na dodání
§ 1
U každé zásilky může být udán zájem na dodání. Částka udaného zájmu musí být zapsána v nákladním listu v číslicích a vyjádřena v měně odesílací země, v jiné měně určené tarify nebo v zúčtovací jednotce.
§ 2
Poplatek za udání zájmu na dodání se počítá za celou příslušnou přepravní cestu podle tarifů odesílací železnice.
Č l á n e k 1 7
Dobírka a záloha
§ 1
Odesílatel může zatížit zboží dobírkou až do výše jeho hodnoty v okamžiku přijetí k přepravě v odesílací stanici. Částka dobírky musí být vyjádřena v měně odesílací země; tarify mohou předvídat výjimky.
§ 2
Železnice je povinna vyplatit dobírku jen tehdy, jestliže příjemce příslušnou částku zaplatil. Tato částka musí být dána k dispozici ve lhůtě třiceti dnů od zaplacení; po uplynutí této lhůty se částka zúročí 5 % ročně.
§ 3
Je-li zboží vydáno zcela nebo zčásti příjemci bez předchozího vybrání dobírky, je železnice povinna, s výhradou postihu proti příjemci, nahradit odesílateli škodu až do výše dobírky.
§ 4
U zásilek na dobírku se vybírá poplatek stanovený tarify; tento poplatek musí být zaplacen, i když byla dobírka změnou přepravní smlouvy podle článku 30 § 1 zrušena nebo snížena.
§ 5
Zálohy jsou dovoleny pouze podle ustanovení platných v odesílací stanici.
§ 6
Částka dobírky a částka zálohy musí být uvedena v nákladním listu v číslicích.
Č l á n e k 1 8
Odpovědnost za údaje v nákladním listu
Odesílatel odpovídá za správnost svých údajů v nákladním listu. Stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jsou údaje nesprávné, nepřesné, neúplné nebo zapsané na jiném místě než pro ně určeném.
Č l á n e k 1 9
Stav, obal a označování zboží
§ 1
Přijímá-li železnice k přepravě zboží, na němž jsou zřejmé stopy poškození, může požadovat, aby byl stav zboží uveden v nákladním listu.
§ 2
Jestliže podle své povahy vyžaduje zboží obal, je odesílatel povinen zabalit je tak, aby bylo za přepravy chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a před poškozením, a aby nemohlo způsobit škodu osobám, na provozních prostředcích nebo na jiném zboží.
Jinak musí obal vyhovovat předpisům platným v odesílací stanici.
§ 3
Nedodrží-li odesílatel ustanovení § 2, může železnice zboží odmítnout nebo požadovat, aby odesílatel uznal v nákladním listu, že obal chybí nebo je vadný a přesně jej popsal.
§ 4
Odesílatel odpovídá za všechny následky vyplývající z toho, že obal chybí nebo je vadný a je povinen nahradit železnici škodu, kterou by z tohoto důvodu utrpěla. Neobsahuje-li nákladní list příslušné údaje, přísluší železnici, aby podala důkaz o tom, že obal chyběl nebo byl vadný.
§ 5
Označování zboží odesílatelem je upraveno doplňujícími ustanoveními nebo tarify.
§ 6
zrušen
Č l á n e k 2 0
Podej zboží k přepravě a jeho nakládání
§ 1
Postup při podeji zboží k přepravě upravují předpisy platné v odesílací stanici.
§ 2
Zda zboží nakládá železnice nebo odesílatel, řídí se podle předpisů platných v odesílací stanici, pokud Jednotné právní předpisy nestanoví jinak nebo není-li v nákladním listu záznam o zvláštní dohodě sjednané mezi odesílatelem a železnicí.
Přísluší-li nakládání odesílateli, musí odesílatel respektovat dovolenou mez zatížení vozu. Pokud platí na projížděných tratích různé meze zatížení, platí nejnižší dovolená mez pro celou přepravní cestu. Ustanovení o dodržování dovolené meze zatížení vozu se uveřejňují stejně jako tarify. Železnice sdělí odesílateli na požádání mez zatížení vozu, kterou je třeba dodržet.
§ 3
Nakládá-li zboží odesílatel, odpovídá za všechny následky vadného naložení a je zejména povinen nahradit železnici škodu, která jí z toho vznikla. Pro placení výdajů, které vzniknou úpravou vadně loženého nákladu, platí však článek 15. Důkaz o tom, že naložení bylo vadné, přísluší železnici.
§ 4
Zboží se přepravuje podle ustanovení mezinárodních tarifů buď ve vozech krytých, otevřených, otevřených s plachtami, nebo ve vozech zvlášť zařízených, nejsou-li o tom v Jednotných právních předpisech jiná ustanovení. Nejsou-li takové mezinárodní tarify nebo neobsahují-li o tom žádná ustanovení, platí pro celou přepravní cestu předpisy platné v odesílací stanici.
§ 5
Zavěšování plomb na vozy se řídí předpisy platnými pro odesílací stanici. Odesílatel je povinen zapsat do nákladního listu počet a označení plomb, které zavěsil na vůz.
Č l á n e k 2 1
Přezkušování
§ 1
Železnice je kdykoliv oprávněna přezkoušet, souhlasí-li zásilka se zápisy odesílatele v nákladním listu a jsou-li dodržena ustanovení pro přepravu zboží připuštěného podmínečně k přepravě.
§ 2
Jde-li o přezkoušení obsahu zásilky, je třeba k němu přizvat odesílatele nebo příjemce podle toho, přezkouší-li se zásilka v odesílací stanici nebo ve stanici určení. Nedostaví-li se zúčastněný nebo přezkouší-li se zásilka na cestě, provede se přezkoušení v přítomnosti dvou svědků cizích železnici, pokud zákony a předpisy platné ve státě, v němž se zásilka přezkušuje, nestanoví něco jiného. Železnice však smí přezkoušet obsah zásilky na cestě jen tehdy, vyžadují-li to potřeby provozu nebo předpisy celní nebo předpisy jiných orgánů státní správy.
§ 3
Výsledek přezkoušení údajů se zapíše do nákladního listu. Je-li zásilka přezkoušena v odesílací stanici, zapíše se výsledek též do druhopisu nákladního listu, pokud je v držení železnice.
Neodpovídá-li zásilka údajům v nákladním listu nebo nebyly-li dodrženy předpisy pro přepravu zboží připuštěného podmínečně k přepravě, váznou výdaje vzniklé přezkoušením na zboží, nebyly-li ihned zaplaceny.
Č l á n e k 2 2
Zjišťování hmotnosti a počtu kusů
§ 1
Předpisy každého státu stanoví, za jakých podmínek je železnice povinna zjistit hmotnost zboží nebo počet kusů, jakož i skutečnou vlastní hmotnost vozu.
Železnice je povinna poznamenat v nákladním listu výsledek tohoto zjišťování.
§ 2
Zjistí-li železnice převážením po uzavření přepravní smlouvy rozdíl v hmotnosti, zůstává pro výpočet dovozného směrodatná hmotnost zjištěná odesílací stanicí, nebo jinak hmotnost udaná odesílatelem v těchto případech:
a) | je-li rozdíl zřejmě způsoben přirozenou povahou zboží nebo povětrnostními vlivy; |
b) | bylo-li převážení provedeno železnicí na kolejové váze a nepřesahuje-li výsledek vážení 2 % hmotnosti, zjištěné odesílací stanicí nebo hmotnosti udané odesílatelem. |
Č l á n e k 2 3
Překročení meze zatížení
§ 1
Zjistí-li odesílací stanice nebo některá stanice mezilehlá překročení meze zatížení vozu, může být přetěž u vozu vyložena i v případě, když se nevybere přirážka k dovoznému. Případně se vyzve neprodleně odesílatel, nebo při změně přepravní smlouvy podle článku 31 příjemce, aby oznámil, co se má stát s přetěží.
§ 2
Za přetěž se počítá dovozné za projetou trať podle sazeb platných pro hlavní náklad, popřípadě s přirážkou podle článku 24. Výlohy za vyložení přetěže se vyberou podle tarifů té železnice, která výkon provedla.
Přikáže-li oprávněný, aby přetěž byla přepravena do stanice určení hlavního nákladu nebo do jiné stanice určení, nebo aby byla vrácena do odesílací stanice, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou.
Č l á n e k 2 4
Přirážky k dovoznému
§ 1
Kromě doplatku rozdílu dovozného a náhrady případné škody může železnice vybírat:
a) | přirážku k dovoznému ve výši jedné zúčtovací jednotky za každý kilogram hrubé hmotnosti celého kusu |
1. | při nesprávném, nepřesném nebo neúplném označení látek a předmětů vyloučených podle RID z přepravy |
2. | při nesprávném, nepřesném nebo neúplném označení látek a předmětů, které jsou podle RID připuštěny k přepravě za zvláštních podmínek, nebo nebyly-li dodrženy podmínky RID |
Doplňující ustanovení mohou předem stanovit jiné způsoby výpočtu přirážky k dovoznému, zejména paušální přirážku k dovoznému u prázdných vozů přepravců.
b) | přirážku k dovoznému ve výši 5 zúčtovacích jednotek za každých 100 kg hmotnosti, která převyšuje dovolenou mez zatížení vozu, byl-li vůz naložen odesílatelem. |
§ 2
Přirážky k dovoznému váznou na zboží bez zřetele k tomu, kde byly zjištěny skutečnosti, které jejich vybírání opravňují.
§ 3
Výše přirážek k dovoznému i důvod pro jejich vybírání musí být poznamenány v nákladním listu.
§ 4
Případy, ve kterých se přirážka k dovoznému nevybírá, upřesňují doplňující ustanovení.
Č l á n e k 2 5
Listiny pro plnění předpisů orgánů státní správy. Celní závěra
§ 1
Odesílatel je povinen připojit k nákladnímu listu listiny nezbytné ke splnění celních předpisů a předpisů jiných orgánů státní správy před dodáním zboží příjemci. Nestanoví-li celní nebo jiné správní předpisy nebo tarify jinak, smějí se tyto listiny vztahovat pouze na zboží, které je uvedeno v témže nákladním listu.
Nejsou-li tyto listiny připojeny k nákladnímu listu, nebo jestliže mají být dodány příjemcem, je odesílatel povinen označit v nákladním listu stanici, celnici nebo jiné úřední místo, kde budou tyto listiny přichystány pro potřeby železnice a kde mají být splněny příslušné formality. Zúčastní-li se odesílatel plnění předpisů celních nebo jiných orgánů státní správy nebo dá-li se při něm zastupovat zmocněncem postačí, předloží-li se listiny při projednání.
§ 2
Železnice není povinna zkoumat, jsou-li tyto listiny dostačující a správné.
§ 3
Odesílatel odpovídá železnici, pokud jí nelze přičíst vinu, za každou škodu vzniklou z toho, že listiny chybějí, jsou neúplné nebo nesprávné.
Železnice odpovídá při zavinění za následky vyplývající ze ztráty, nepoužití nebo nesprávného použití listin zaznamenaných v nákladním listu a jej doprovázejících nebo železnici svěřených; náhrada škody, kterou by měla platit, nesmí však být nikdy vyšší než náhrada při ztrátě zboží.
§ 4
Odesílatel je povinen postarat se o zabalení a přikrytí zboží podle předpisů celních a jiných orgánů státní správy. Jestliže odesílatel nezabalil nebo nepřikryl zboží podle těchto předpisů, může tak učinit železnice; vzniklé výdaje váznou na zboží.
§ 5
Železnice může odmítnout zásilky, u nichž uzávěry přiložené celnicemi nebo jinými orgány státní správy jsou poškozené nebo vadné.
Č l á n e k 2 6
Plnění předpisů orgánů státní správy
§ 1
Pokud je zásilka na cestě, splňuje železnice předpisy celní a předpisy jiných orgánů státní správy. Může však pověřit tímto úkolem zmocněnce.
§ 2
Při plnění těchto předpisů odpovídá železnice za své zavinění nebo za zavinění svého zmocněnce; v žádném případě není však povinna poskytnout vyšší náhradu škodu než při ztrátě zboží.
§ 3
Odesílatel záznamem v nákladním listu nebo příjemce příkazem podle článku 31 může žádat, aby:
a) | byl on sám nebo jeho zmocněnec účasten řízení za tím účelem, aby podal všechny informace a nutná prohlášení; |
b) | on sám nebo jeho zmocněnec provedl řízení, jestliže zákony a předpisy státu, ve kterém má řízení proběhnout, to připouštějí; |
c) | pokud řízení provádí nebo se jej zúčastní on sám nebo jeho zmocněnec, zaplatil clo a jiné výdaje, jestliže zákony a předpisy státu, ve kterém má řízení proběhnout, to připouštějí. Ani odesílatel, ani příjemce, který má dispoziční právo, ani jejich zmocněnec nemají právo vzít zboží do držení. |
§ 4
Označí-li odesílatel pro splnění předpisů celních nebo předpisů jiných orgánů státní správy stanici, ve které platná ustanovení nedovolují je splnit nebo předepíše-li takový způsob řízení, který nemůže být proveden, učiní železnice co uzná pro oprávněného za nejvýhodnější a zpraví odesílatele o učiněných opatřeních.
Zapíše-li odesílatel do nákladního listu výplatní záznam zahrnující clo, je železnice oprávněna splnit celní předpisy buď na cestě, nebo ve stanici určení.
§ 5
S výhradou ustanovení § 4 druhý odstavec je příjemce oprávněn splnit celní předpisy ve stanici určení, je-li tam celnice a je-li v nákladním listu předepsáno celní řízení ve stanici určení, nebo není-li v nákladním listu takový předpis a zboží dojde do stanice určení nevycleno. Tyto předpisy mohou být příjemcem splněny také ve stanici určení, v níž není celnice, dovolují-li to zákony a předpisy státu nebo jestliže s tím železnice a celní úřady předem vyslovily souhlas. využití některého z těchto práv je podmíněno předchozím zaplacením výdajů váznoucích na zboží. Neodebere-li příjemce nákladní list ve lhůtě stanovené předpisy pro stanici určení, může železnice postupovat podle § 4.
Č l á n e k 2 7
Dodací lhůty
§ 1
Dodací lhůty se stanoví v ujednáních mezi železnicemi zúčastněnými na přepravě nebo v mezinárodních tarifech použitelných z odesílací stanice až do stanice určení. Pro určité zvláštní přepravy a v určitých spojích mohou být tyto lhůty stanoveny na základě přepravních plánů použitelných mezi zúčastněnými železnicemi; v tomto případě musí být lhůty zahrnuty do mezinárodních tarifů nebo do zvláštních ujednání, která se mohou odchylovat od ustanovení § 3 až 9.
Dodací lhůty nesmějí však být v žádném případě delší než jsou lhůty, které vyplývají z následujících paragraf.
§ 2
Nejsou-li dodací lhůty stanoveny podle § 1 platí
- s výhradou ustanovení následujících paragrafů
- tyto maximální dodací lhůty:
a) pro vozové zásilky:
výpravní lhůta .............................. 12 hodin, přepravní lhůta za každých i jen započatých 400 km ..... 24 hodin, b) pro kusové zásilky
výpravní lhůta .............................. 12 hodin, přepravní lhůta za každých i jen započatých 200 km ..... 24 hodin
Všechny vzdálenosti se rozumí v tarifních kilometrech.
§ 3
Výpravní lhůta se počítá pouze jednou, bez ohledu na počet zúčastněných železnic. Přepravní lhůta se počítá za úhrnnou vzdálenost z odesílací stanice do stanice určení.
§ 4
Železnice mohou stanovit přirážky k dodacím lhůtám o určité délce v těchto případech:
a) pro zásilky podávané k přepravě nebo dodávané mimo stanici,
b) pro zásilky přepravované:
1. po tratích s rozdílným rozchodem,
2. po moři nebo po vnitrozemských vodních cestách,
3. po silnici, jestliže není železniční spojení,
c) beze změn,
d) beze změn.
§ 5
Přirážky k dodacím lhůtám podle § 4 písm. a) až c) musí být zřejmé z tarifů nebo z předpisů náležitě uveřejněných v každém státě. Přirážky k dodacím lhůtám podle § 4 písm. d) musí být zveřejněny a nesmí vstoupit v platnost před zveřejněním.
§ 6
Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, kdy byla zásilka přijata k přepravě.
§ 7
Dodací lhůta se prodlužuje o dobu zdržení, které vzniklo bez zavinění železnice:
a) | přezkoušením podle článků 21 a 22 § 1, zjistí-li se odchylky od zápisů v nákladním listu; |
b) | plněním předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy; |
c) | změnou přepravní smlouvy podle článků 30 nebo 31; |
d) | zvláštními úkony se zbožím; |
e) | překládkou nebo úpravou nákladu, ke které došlo pro nesprávné naložení zboží odesílatelem; |
f) | každým přerušením provozu, které dočasně brání začít s přepravou nebo v ní pokračovat. |
Příčina a doba tohoto prodloužení se poznamenají v nákladním listu. Mohou být případně prokázány jiným způsobem.
§ 8
Dodací lhůta neplyne o nedělích a zákonných svátcích. O sobotách neplyne ve státech, kde to je pro jejich železniční nákladní dopravu stanoveno platnými předpisy.
§ 9
Uplynula-li by dodací lhůta po skončení služebních hodin ve stanici určení, končí tato lhůta teprve dvě hodiny po začátku následných služebních hodin.
§ 10
Dodací lhůta je zachována, jestliže před jejím uplynutím:
a) | byla o příchodu zboží podána zpráva příjemci a zboží je přichystáno k odběru, pokud jde o zásilku, která se má vydat ve stanici a o jejím příchodu se podává zpráva; |
b) | je zboží přichystáno k odběru příjemci, pokud jde o zásilku, která se má vydat ve stanici a o jejím příchodu se zpráva nepodává; |
c) | zboží je přichystáno příjemci k odběru, pokud jde o zásilku, která se má podat mimo stanici. |
Č l á n e k 2 8
Dodání
§ 1
Železnice je povinna vydat ve stanici určení příjemci nákladní list a zboží na potvrzení příjmu a po zaplacení pohledávek železnice poukázaných na příjemce. Přijetí nákladního listu zavazuje příjemce, aby zaplatil železnici částky na něho poukázané.
§ 2
Dodání zboží příjemci je postaveno na roveň, jestliže podle předpisů platných pro stanici určení
a) | zboží se vydá celním nebo daňovým úřadům v jejich výpravních místnostech nebo skladištích, nejsou-li tato zařízení pod dohledem železnice; |
b) | zboží se uskladní u železnice nebo zasílatele nebo ve veřejném skladišti. |
§ 3
Předpisy platné pro stanici určení nebo ujednání s příjemcem stanoví, je-li železnice oprávněna nebo povinna přichystat zboží příjemci jinde než ve stanici určení, ať již na vlečce, v domě příjemce nebo ve skladu železnice. Přichystává-li železnice nebo dává-li přichystat zboží na vlečku, do domu příjemce nebo do skladu železnice, pokládá se dodání za uskutečněné okamžikem tohoto přichystání. S výhradou odchylného ujednání mezi železnicí a uživatelem vlečky, nespadají do přepravní smlouvy výkony provedené železnicí na účet a pod vedením uživatele vlečky.
§ 4
Po příchodu zboží do stanice určení má příjemce právo žádat, aby mu železnice odevzdala nákladní list a vydala zboží.
Je-li zjištěna ztráta zboží nebo nedošlo-li zboží ve lhůtě stanovené v článku 39 § 1, je příjemce oprávněn vlastním jménem uplatnit proti železnici svá práva z přepravní smlouvy.
§ 5
Oprávněný může odmítat příjem zboží i po převzetí nákladního listu a po zaplacení přepravného, dokud nebude vyhověno jeho požadavku na zjištění škody, o které tvrdí, že k ní došlo.
§ 6
V ostatním se provádí dodání zboží podle předpisů platných pro stanici určení.
Č l á n e k 2 9
Oprava vybraného přepravného
§ 1
Bylo-li tarifu užito nesprávně nebo došlo-li k chybám při výpočtu přepravného nebo při jeho vybírání, musí být nedoplatek zaplacen a přeplatek vrácen.
Nedoplatek se nevybere a přeplatek se nevrátí, nedosáhne-li u jednoho nákladního listu 8 zúčtovacích jednotek. Vrácení se uskuteční z vlastního podnětu.
§ 2
Nedoplatky zaplatí železnici odesílatel, nebyl-li nákladní list odebrán. Odebral-li příjemce nákladní list nebo změnil-li přepravní smlouvu podle článku 31, zaplatí odesílatel nedoplatek jen toho přepravného, které jde k jeho tíži podle výplatního záznamu v nákladním listu. Zbytek zaplatí příjemce.
§ 3
Částky dlužné podle tohoto článku se zúročí 5 % ročně, a to ode dne příchodu doplatkové výzvy nebo ode dne podání reklamace podle článku 53 nebo, nepředcházela-li ani doplatková výzva, ani reklamace, ode dne podání žaloby.
Nepředloží-li oprávněný železnici doklady potřebné ke konečnému vyřízení reklamace ve stanovené lhůtě, nepočítají se úroky za dobu od uplynutí této lhůty do předložení dokladů.
O D D Í L I I I
ZMĚNA PŘEPRAVNÍ SMLOUVY
Č l á n e k 3 0
Změna prováděná odesílatelem
§ 1
Odesílatel je oprávněn změnit přepravní smlouvu dodatečným příkazem tak, že přikáže, aby
a) | zboží mu bylo vráceno v odesílací stanici, |
b) | zboží bylo zadrženo na cestě, |
c) | dodání zboží bylo oddáleno, |
d) | zboží bylo vydáno jiné osobě než příjemci označenému v nákladním listě, |
e) | zboží bylo vydáno v jiné stanici než ve stanici určení uvedené v nákladním listě, |
f) | zboží bylo vráceno do odesílací stanice, |
h) | byla dobírka zvýšena, snížena nebo zrušena, |
i) | bylo vyplaceno přepravné u nevyplacené zásilky nebo zvýšeno vyplacené přepravné podle článku 15 § 2. |
Tarify odesílací železnice mohou stanovit, že příkazy dle písmen g) až i) nejsou přípustné. Doplňující ustanovení nebo mezinárodní tarify, platné mezi železnicemi zúčastněnými na přepravě, mohou připustit i příkazy shora neuvedené. Příkazy nesmějí mít za následek rozdělení zásilky.
§ 2
Příkazy musí být dány prohlášením podle železnicemi stanoveného vzoru. Toto prohlášení musí odesílatel opakovat a podepsat na druhopisu nákladního listu, který železnici předloží. Podpis může být natištěn nebo nahrazen razítkem odesílatele. Každý příkaz daný jiným způsobem, než je předepsáno, je neplatný.
§ 3
Provede-li železnice příkazy odesílatele, aniž si vyžádala předložení druhopisu nákladního listu, odpovídá příjemci za škodu tím vzniklou, byl-li mu druhopis odesílatelem odevzdán. V žádném případě však není povinna poskytnout vyšší náhradu škody než při ztrátě zboží.
§ 4
Právo odesílatele měnit přepravní smlouvu zaniká, i když vlastní druhopis nákladního listu, v případech, kdy příjemce
c) | uplatnil svá práva podle článku 28 § 4, nebo |
d) | je podle článku 31 oprávněn dávat příkazy, jakmile zásilka vstoupila do celního území země určení. |
Od tohoto okamžiku musí železnice dbát příkazů a pokynů příjemce.
Č l á n e k 3 1
Změna prováděná příjemcem
§ 1
Nevzal-li odesílatel na sebe přepravné za přepravu v zemi určení ani nezapsal do nákladního listu záznam "Příjemce není oprávněn měnit přepravní smlouvu", může příjemce měnit přepravní smlouvu dodatečným příkazem tak, že přikáže, aby
a) | zboží bylo zadrženo na cestě; |
b) | dodání zboží bylo oddáleno; |
c) | zboží bylo vydáno v zemi určení jiné osobě než příjemci označenému v nákladním listu; |
d) | zboží bylo vydáno v zemi určení v jiné stanici, než je stanice určení uvedená v nákladním listu, pokud mezinárodní tarify nestanoví jinak; |
e) | předpisy celní a předpisy jiných orgánů státní správy byly splněny podle článku 26 § 3. |
Doplňující ustanovení nebo mezinárodní tarify, platné mezi železnicemi zúčastněnými na přepravě, mohou připustit i příkazy shora neuvedené. Příkazy nesmějí mít za následek rozdělení zásilky. Příkazy příjemce jsou proveditelné až po vstupu zásilky do celního území země určení.
§ 2
Příkazy musí být dány prohlášením podle železnicemi stanoveného vzoru. Každý příkaz daný jiným způsobem, než je předepsáno, je neplatný.
§ 3
Právo příjemce měnit přepravní smlouvu zaniká v případech, kdy příjemce
c) | uplatnil svá práva podle článku 28 § 4; |
d) | označil podle § 1 písm. c) určitou osobu a tato osoba odebrala nákladní list, převzala zboží nebo uplatnila svá práva podle článku 28 § 4. |
§ 4
Předepsal-li příjemce, aby zboží bylo vydáno jiné osobě, není tato osoba oprávněna měnit přepravní smlouvu.
Č l á n e k 3 2
Provedení dodatečných příkazů
§ 1
Železnice smí provedení příkazů podle článku 30 nebo 31 odmítnout nebo oddálit jen tehdy, jestliže
a) | jejich provedení již není možné v okamžiku, kdy dojdou do stanice, která by je měla vyplnit; |
b) | jejich provedení by mohlo narušit pravidelný provoz; |
c) | jejich provedení odporuje, jde-li o změnu stanice určení, zákonům a předpisům některého státu, zejména předpisům celním a předpisům jiných orgánů státní správy; |
d) | hodnota zboží podle názoru železnice nekryje, jde-li o změnu stanice určení, celkové přepravné, které bude váznout na zboží po jeho příchodu do nové stanice určení, ledaže by toto přepravné bylo ihned zaplaceno nebo zaručeno. |
Toho, kdo dal dodatečný příkaz, je třeba ihned zpravit o překážkách, které brání jeho provedení.
Nemohla-li železnice tyto překážky předvídat, nese ten, kdo dal dodatečný příkaz, všechny následky toho, že jej železnice začala plnit.
§ 2
Výdaje vzniklé prováděním příkazu, kromě výdajů způsobených zaviněním železnice, musí být zaplaceny podle článku 15.
§ 3
S výhradou ustanovení § 1 železnice odpovídá při svém zavinění za následky neprovedení nebo nesprávného provedení příkazu. Případná náhrada škody nesmí však být nikdy vyšší než náhrada při ztrátě zboží.
Č l á n e k 3 3
Přepravní překážka
§ 1
Vyskytne-li se přepravní překážka, rozhodne železnice, je-li účelné přepravit zboží po jiné přepravní cestě nebo v zájmu odesílatele vyžádat si od něj pokyny, přičemž mu oznámí všechny dostupné užitečné údaje.
Železnice je oprávněna, pokud jí nelze přičíst zavinění, vybrat dovozné po použité přepravní cestě a použít dodacích lhůt pro tuto cestu.
§ 2
Nelze-li v přepravě pokračovat, vyžádá si železnice pokyny odesílatele. Železnice však není povinna tak učinit, jde-li o překážku dočasnou, vzniklou z důvodů uvedených v článku 3 § 4.
§ 3
Odesílatel může v nákladním listu uvést pokyny pro případ, že se vyskytne přepravní překážka.
Nelze-li podle úsudku železnice tyto pokyny provést, vyžádá si pokyny nové.
§ 4
Mění-li pokyny odesílatele označení příjemce nebo stanice určení nebo jsou-li sděleny stanicí, kde se zboží nachází, musí odesílatel své pokyny zapsat do druhopisu nákladního listu a tento předložit železnici.
§ 5
Provede-li železnice návrhy odesílatele bez vyžádání předložení druhopisu nákladního listu, odpovídá příjemci za škodu z toho vzniklou, předal-li mu odesílatel tento druhopis. Železnice však není povinna poskytnout vyšší náhradu škody než při ztrátě zboží.
§ 6
Jestliže odesílatel vyrozuměný o přepravní překážce nedá v přiměřené lhůtě proveditelné návrhy, postupuje železnice podle ustanovení o překážkách při dodání, platných v místě, kde bylo zboží zadrženo.
Bylo-li zboží prodáno, musí být výtěžek z prodeje dán k dispozici odesílateli po srážce výloh váznoucích na zboží. Je-li výtěžek prodeje menší než tyto výlohy, musí rozdíl doplatit odesílatel.
§ 7
Pomine-li přepravní překážka před příchodem návrhů odesílatele, přepraví se zboží do stanice určení bez čekání na návrhy; odesílatel se o tom zpraví co nejdříve.
§ 8
Vznikne-li přepravní překážka po změně přepravní smlouvy příjemce podle článku 31, je železnice povinna podat zprávu tomuto příjemci. Ustanovení § 1, 2, 6, 7 a 9 platí obdobně.
§ 9
Nenese-li železnice vinu, je oprávněna při přepravních překážkách vybírat zdržné.
§ 10
Pro přepravy provedené podle článku 33 platí článek 32.
Č l á n e k 3 4
Překážka při dodání
§ 1
Vznikne-li překážka při dodání, musí o tom železnice podat odesílateli neprodleně zprávu a vyžádat si jeho pokyny.
§ 2
Pomine-li překážka při dodání zboží dříve, než dojdou stanici určení pokyny odesílate1e, vydá se zboží příjemci. Odesílatel o tom musí být bezodkladně vyrozuměn.
§ 3
Odmítne-li příjemce zboží, je odesílatel oprávněn dát pokyny, i když se nemůže prokázat druhopisem nákladního listu.
§ 4
Odesílatel může údajem v nákladním listu též žádat, aby mu bylo zboží bez dalšího vráceno, dojde-li k překážce při dodání. Jinak je jeho výslovný souhlas nutný.
§ 5
Pokud není výše nic stanoveno, postupuje železnice příslušná pro dodání zboží podle předpisů platných v místě dodání. Bylo-li zboží prodáno, musí být výtěžek z prodeje dán k dispozici odesílateli po srážce výloh váznoucích na zboží. Je-li výtěžek prodeje menší než tyto výlohy, musí rozdíl doplatit odesílatel.
§ 6
Vyskytne-li se překážka při dodání po tom, kdy příjemce změnil přepravní smlouvu podle článku 31, je železnice povinna podat zprávu tomuto příjemci. Ustanovení § 1, 2 a 6 platí obdobně.
§ 7
Pro přepravy provedené podle článku 34 platí článek 32.
O D D Í L I V
ODPOVĚDNOST
Č l á n e k 3 5
Společná odpovědnost železnic
§ 1
Železnice, která přijala zboží s nákladním listem k přepravě, odpovídá za provedení přepravy po celé přepravní cestě až do jeho dodání.
§ 2
Každá následující železnice tím, že převzala zboží s nákladním listem, vstupuje do přepravní smlouvy podle tohoto dokladu a přejímá na sebe závazky, které z toho vyplývají, bez újmy ustanovení článku 55 § 3, týkajících se železnice určení.
Č l á n e k 3 6
Rozsah odpovědnosti
§ 1
Železnice odpovídá za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením zboží v době od přijetí zboží k přepravě až do jeho dodání, jakož i za škodu vzniklou překročením dodací lhůty.
§ 2
Železnice je zbavena této odpovědnosti, jestliže byla ztráta, poškození nebo překročení dodací lhůty zaviněna oprávněným, příkazem oprávněného nevyplývajícím ze zavinění železnice, vlastní vadou zboží (vnitřní zkázou, ubýváním atd.) nebo okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit a jejichž následkům předejít nebylo v její moci.
§ 3
Železnice je zbavena této odpovědnosti, jestliže ztráta nebo poškození vyplývá ze zvláštního nebezpečí spojeného s jednou nebo několika uvedenými skutečnostmi:
a) | přeprava v otevřeném voze podle stanovených předpisů nebo podle dohody mezi odesílatelem a železnicí uvedené v nákladním listu; |
b) | chybí obal nebo je vadný u zboží, které je při nebalení nebo nedostatečném balení pro svou povahu vystaveno ztrátám nebo poškozením; |
c) | nakládání odesílatelem nebo vykládání příjemcem podle příslušných předpisů nebo podle dohod mezi odesílatelem a železnicí uvedené v nákladním listu nebo podle dohody sjednané mezi příjemcem a železnicí; |
d) | vadné naložení odesílatelem podle příslušných předpisů nebo podle dohody sjednané mezi odesílatelem a železnicí uvedené v nákladním listu; |
e) | plnění formalit požadovaných celními nebo jinými orgány státní správy odesílatelem, příjemcem nebo zmocněncem jednoho z nich; |
f) | povaha určitého zboží, pro kterou je vystaveno úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození, zejména lomem, zrezavěním, přirozenou vnitřní zkázou, vysýcháním, roztroušením; |
g) | nesprávné, nepřesné a neúplné označení předmětů vyloučených z přepravy nebo předmětů připuštěných k přepravě jen za zvláštních podmínek nebo nedbání předepsaných bezpečnostních opatření u předmětů podmíněně připuštěných k přepravě odesílatelem; |
h) | přeprava živých zvířat; |
i) | přeprava zásilky, která podle příslušných předpisů nebo podle dohody sjednané mezi odesílatelem a železnicí uvedené v nákladním listu, musí být doprovázena, pokud ztráta nebo poškození vznikly z nebezpečí, které mělo být doprovodem odvráceno. |
Č l á n e k 3 7
Důkazní břemeno
§ 1
Důkaz o tom, že ztráta, poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly z příčin uvedených v článku 36 § 2, přísluší železnici.
§ 2
Zjistí-li železnice, že podle okolností případu mohla ztráta nebo poškození vzniknout z jednoho nebo z několika zvláštních nebezpečí uvedených v článku 36 § 3, platí domněnka, že z nich vznikly. Oprávněný má však právo dokázat, že škoda nebyla způsobená nebo jen zčásti některým z těchto nebezpečí.
Tato domněnka však neplatí v případě článku 36 § 3 písm. a), jde-li o neobyčejně velkou ztrátu nebo i ztrátu kusů.
Č l á n e k 3 8
Domněnka při novém podeji
§ 1
Je-li zásilka podaná k přepravě podle Jednotných právních předpisů nově podávaná podle týchž předpisů a zjistí-li se částečná ztráta nebo poškození po tomto novém podeji, platí domněnka, že ztráta nebo poškození vznikly za poslední přepravní smlouvy, pokud zásilka zůstala v držení železnice a byla nově podána v takovém stavu, v jakém došla do stanice nového podeje.
§ 2
Tato domněnka platí i tehdy, jestliže přepravní smlouva předcházející novému podeji nebyla sjednána podle Jednotných právních předpisů, pokud tyto předpisy byly použitelné v případě přímé přepravy z původní odesílací stanice do poslední stanice určení.
Tato domněnka platí dále, jestliže přepravní smlouva předcházející novému podeji byla podrobena jiné srovnatelné mezinárodní úmluvě o přímé mezinárodní železniční přepravě a tato obsahuje stejnou právní domněnku ve prospěch zásilek podaných k přepravě podle Jednotných právních předpisů.
Č l á n e k 3 9
Domněnka o ztrátě zboží
§ 1
Oprávněný může bez dalších důkazů považovat zboží za ztracené, nebylo-li dodáno příjemci nebo nebylo-li pro něj přichystáno do třiceti dnů po uplynutí dodací lhůty.
§ 2
Oprávněný může při přijetí náhrady za ztracené zboží písemně požádat, aby byl bezodkladně zpraven, bude-li zboží nalezeno do jednoho roku po vyplacení náhrady. O této žádosti vydá železnice písemné potvrzení.
§ 3
Do třiceti dnů po obdržení takové zprávy může oprávněný požadovat, aby mu bylo zboží dodáno v některé stanici na cestě. V tomto případě musí zaplatit přepravné z odesílací stanice do stanice, v níž došlo k dodání a vrátit přijatou náhradu, popřípadě po odečtení přepravného, které v ní bylo zahrnuto.Zachovává se mu však právo na náhradu škody za překročení dodací lhůty podle článků 43 a 46.
§ 4
Nebyla-li podána žádost podle § 2 nebo nebyly uděleny pokyny ve lhůtě podle § 3, anebo bylo-li zboží nalezeno teprve po uplynutí jednoho roku po vyplacení náhrady, naloží železnice se zboží podle zákonů a předpisů státu, jemuž náleží.
Č l á n e k 4 0
Náhrada při ztrátě
§ 1
Při úplné nebo částečné ztrátě zboží musí železnice poskytnout s vyloučením dalších odškodnění náhradu škody, která se vypočte podle ceny na burze, jinak podle tržní ceny, a není-li ani jedna z nich, podle obecné hodnoty zboží stejného druhu a jakosti platné v den a v místě, kde bylo zboží přijato k přepravě.
§ 2
Náhrada škody však nesmí přesahovat 17 zúčtovacích jednotek za každý chybějící kilogram hrubé hmotnosti.
§ 3
Kromě toho nahradí železnice dovozné, clo a jiné výdaje, zaplacené v souvislosti s přepravou ztraceného zboží.
§ 4
zrušen
Č l á n e k 4 1
Odpovědnost při ztrátě na hmotnosti za přepravy
§ 1
U zboží, které pro svou povahu ztrácí zpravidla přepravou na hmotnosti, odpovídá železnice bez zřetele k projeté vzdálenosti jen za tu část ztráty na hmotnosti, která přesahuje dále uvedené meze:
a) | 2 % hmotnosti u kapalin nebo u zboží podaného k přepravě ve vlhkém stavu |
b) | 1 % hmotnosti u suchého zboží |
§ 2
Omezení odpovědnosti podle § 1 se nelze dovolávat, dokáže-li se, že ztráta nevyplývá z příčin, které ospravedlňují přípustnou mez ztráty podle okolnosti případu.
§ 3
Přepravuje-li se s jedním nákladním listem několik kusů zboží, vypočítává se přípustná ztráta na hmotnosti zvlášť pro každý kus, je-li jeho hmotnost při podeji udána odděleně v nákladním listu nebo lze-li ji zjistit jinak.
§ 4
Při úplné ztrátě nebo při ztrátě jednotlivých kusů se při výpočtu náhrady škody nesráží nic za ztrátu na hmotnosti přepravou.
§ 5
Tímto článkem nejsou nijak dotčena ustanovení článků 36 a 37.
Č l á n e k 4 2
Náhrada za poškození zboží
§ 1
Při poškození zboží je železnice povinna s vyloučením dalších odškodnění zaplatit částku odpovídající snížení hodnoty zboží. Její výše se stanoví procentem znehodnocení zjištěného v místě určení vzhledem k hodnotě zboží stanovené podle článku 40.
§ 2
Náhrada škody nesmí přesahovat:
a) | částku náhrady za úplnou ztrátu, je-li poškozením znehodnocena celá zásilka; |
b) | částku náhrady za ztrátu znehodnocené části, je-li poškozením znehodnocena pouze část zásilky. |
§ 3
Železnice je kromě toho povinna uhradit výlohy uvedené v článku 40 § 3 v poměru uvedeném v § 1.
Č l á n e k 4 3
Náhrada škody za překročení dodací lhůty
§ 1
Vznikne-li překročením dodací lhůty škoda včetně poškození zboží, je železnice povinna platit náhradu, která nesmí přesáhnout čtyřnásobek dovozného.
§ 2
Při úplné ztrátě zboží se náhrada podle § 1 nemůže slučovat s náhradou podle článku 40.
§ 3
Při částečné ztrátě zboží nesmí převyšovat náhrada podle § 1 trojnásobek dovozného připadajícího na ztracenou část zásilky.
§ 4
Při poškození zboží, které nevzniklo překročením dodací lhůty, sloučí se případná náhrada podle § 1 s náhradou podle článku 42.
§ 5
V žádném případě nesmí být náhrada podle § 1 spolu s náhradami podle článků 40 a 42 vyšší než náhrada při celkové ztrátě zboží.
§ 6
Železnice může stanovit v mezinárodních tarifech nebo ve zvláštních ujednáních další úpravy náhrady škody odchylné od § 1, je-li dodací lhůta stanovena na základě plánů přepravy podle článku 27 § 1.
Jsou-li v tomto případě dodací lhůty podle článku 27 § 2 překročeny, může oprávněný požadovat buď náhradu škody podle předchozího § 1, nebo náhradu škody stanovenou mezinárodním tarifem nebo zvláštním ujednáním.
Č l á n e k 4 4
Ztráta práva na omezení odpovědnosti
Omezení odpovědnosti stanovené v článcích 25, 26, 30, 32, 33, 40, 42, 43, 45 a 46 nelze použít, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena jednáním nebo opomenutím železnice způsobeným s úmyslem takovou škodu způsobit, nebo lehkomyslností s vědomím, že k takové škodě může pravděpodobně dojít.
Č l á n e k 4 5
Omezení náhrady škody určitými tarify
Poskytuje-li železnice zvláštní přepravní podmínky zvláštními nebo výjimečnými tarify, které ve srovnání s obecně platnými tarify poskytují slevu z dovozného, může železnice omezit náhradu příslušející oprávněnému za překročení dodací lhůty za podmínky, že toto omezení je v tarifech uvedeno.
Jestliže se tyto zvláštní přepravní podmínky použijí jen na části přepravní cesty, může se železnice tohoto omezení dovolávat jen tehdy, udála-li se skutečnost odůvodňující náhradu na této části přepravní cesty.
Č l á n e k 4 6
Výše náhrady škody při udaném zájmu na dodání
Je-li udán zájem na dodání, může se kromě náhrad škody podle článků 40, 42, 43 a 45 požadovat náhrada další prokázané škody až do částky udaného zájmu na dodání.
Č l á n e k 4 7
Přepočet a zúročení náhrady
§ 1
Musí-li být při výpočtu náhrady škody přepočítány částky uvedené v cizí měně, přepočítávají se podle kursu platného v den a v místě vyplácení náhrady škody.
§ 2
Oprávněný může žádat úroky ve výši 5% ročně, a to ode dne reklamace podle článku 53 nebo, nebyla-li reklamace podána, ode dne podání žaloby.
§ 3
Úroky mohou být požadovány pouze tehdy, přesahuje-li náhrada škody u jednoho nákladního listu 8 zúčtovacích jednotek.
§ 4
Nepředloží-li oprávněný železnici doklady potřebné ke konečnému vyřízení reklamace v jemu stanovené přiměřené lhůtě, nepočítají se úroky za dobu uplynutí od této lhůty do předložení dokladů.
Č l á n e k 4 8
Odpovědnost v přepravě železnice-moře
§ 1
V přepravě železnice-moře po linkách zmíněných v článku 2 § 2 Úmluvy může každý stát doplnit důvody zbavující odpovědnosti podle článku 36 souhrnem dále uvedených důvodů, jestliže požaduje, aby byla do seznamu tratí (linek) podléhajících Jednotným právním předpisům zapsána příslušná poznámka.
Dopravce se jich může dovolávat jen tehdy, dokáže-li se, že ztráta, poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly na námořní lince v době od naložení zboží na loď až jeho vyložení z lodi.
Důvody zbavující odpovědnosti jsou následující:
a) | jednání, nedbalost nebo chyba kapitána, lodní posádky, lodivoda nebo pracovníka dopravce při řízení nebo při provozu lodě; |
b) | nezpůsobilost lodě k plavbě, dokáže-li dopravce, že tuto nezpůsobilost nelze přičíst nedostatku řádné péče z jeho strany o to, aby loď byla ve stavu způsobilém k plavbě nebo aby jí byla zajištěna náležitá výzbroj, lodní posádka a zásoby, nebo aby byly zařízeny a udržovány v dobrém stavu všechny části lodi, kam se ukládá zboží tak, aby byly způsobilé pro přijetí, přepravu a uchování zboží; |
c) | požár, dokáže-li dopravce, že nevznikl jeho jednáním nebo jeho zaviněním ani jednáním nebo zaviněním kapitána, lodní posádky, lodivoda nebo jeho pracovníků; |
d) | ohrožení, nebezpečí nebo nehody na moři nebo na jiných splavných vodách; |
e) | záchrana nebo pokus o záchranu života nebo majetku na moři; |
f) | naložení zboží na palubě lodi, bylo-li naloženo na palubu se souhlasem odesílatele zapsaným v nákladním listu, a není-li na železničním voze. |
Důvody zbavující odpovědnosti, které jsou výše vyjmenovány, ani neruší, ani nezmenšují všeobecné povinnosti dopravce, zejména jeho povinnost řádně pečovat o to, aby loď byla ve stavu způsobilém k plavbě, nebo aby jí byla zajištěna náležitá výzbroj, lodní posádka a zásoby nebo aby byly zařízeny a udržovány v dobrém stavu všechny části lodi, kam se ukládá zboží tak, aby byly způsobilé pro přijetí, přepravu a uchování zboží.
Jestliže se dopravce dovolává předchozích důvodů zbavujících odpovědnosti, zůstává přesto odpovědným, dokáže-li oprávněný, že ztráta, poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly jiným zaviněním dopravce, kapitána, lodní posádky, lodivoda nebo jeho pracovníků, než zavinění, uvedeným pod písmenem a).
§ 2
Obsluhuje-li se jedna námořní trať několika podniky zapsanými do seznamu tratí podle článků 3 a 10 Úmluvy, musí platit pro všechny podniky stejné předpisy o odpovědnosti.
Byly-li tyto podniky zapsány do seznamu na žádost několika států, musí kromě toho dojít dříve k dohodě mezi těmito státy o použití těchto předpisů o odpovědnosti.
§ 3
Opatření učiněná podle tohoto článku se musí oznámit Ústřednímu úřadu. Vstoupí v platnost nejdříve po uplynutí třiceti dnů ode dne data dopisu, kterým Ústřední úřad zpraví o těchto opatřeních ostatní státy.
Zásilky na cestě nejsou těmito opatřeními dotčeny.
Č l á n e k 4 9
Odpovědnost při jaderné nehodě
Železnice je zproštěna odpovědnosti podle Jednotných právních předpisů, byla-li škoda způsobena jadernou nehodou a podle zvláštních zákonů a předpisů upravujících odpovědnost v oboru jaderné energie odpovídá za tuto škodu v některém smluvním státu provozovatel jaderného zařízení nebo jiná jej zastupující osoba.
Č l á n e k 5 0
Odpovědnost železnice za její pracovníky
Železnice odpovídá za své zaměstnance a za jiné osoby, kterých použije k provedení přepravy. Sepisují-li však tito pracovníci železnice a jiné osoby na požádání účastníka nákladní listy, pořizují-li překlady nebo provádějí-li jiné úkony, které železnici nepřísluší, jsou pokládáni za zmocněnce osoby, za niž tyto úkony provádějí.
Č l á n e k 5 1
Jiné nároky
Ve všech případech, pro které platí tyto Jednotné právní předpisy, může být proti železnici uplatňována odpovědnost z jakéhokoliv právního důvodu jen za podmínek a v mezích těchto předpisů.
Totéž platí o odpovědnosti uplatňované proti pracovníkům a osobám, za něž železnice odpovídá podle článku 50.
O D D Í L V
UPLATŇOVÁNÍ NÁROKŮ
Č l á n e k 5 2
Zjištěné částečné ztráty nebo poškozené zboží
§ 1
Zjistí-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození zboží nebo se tak domnívá či tvrdí-li tak oprávněný, je železnice povinna bez průtahu vzhledem k druhu škody zjistit stav zboží, jeho hmotnost a pokud je to možné rozsah a příčinu škody, jakož i okamžik jejího vzniku a sepsat o tom komerční zápis; pokud je to možné, sepíše se komerční zápis v přítomnosti oprávněného. Opis tohoto zápisu vydá železnice oprávněnému zdarma.
§ 2
Neuzná-li oprávněný zjištění uvedená v komerčním zápisu, může žádat, aby stav a hmotnost zboží, jakož i příčiny a výše škody byly zjištěny znalcem jmenovaným stranami nebo soudem. Pro toto řízení platí zákony a předpisy státu, v němž se zjištění provádí.
Č l á n e k 5 3
Reklamace
§ 1
Reklamace z přepravní smlouvy musí být podány písemně u železnice uvedené v článku 55.
§ 2
Právo podat reklamaci přísluší tomu, kdo je podle článku 54 oprávněn železnici žalovat.
§ 3
Podává-li reklamaci odesílatel, musí předložit druhopis nákladního listu. Nemůže-li tak učinit, musí předložit souhlas příjemce nebo prokázat, že příjemce odmítl zásilku převzít. Podává-li reklamaci příjemce, musí předložit nákladní list, byl-li mu odevzdán.
§ 4
Nákladní list, druhopis nákladního listu a jiné doklady, které oprávněný považuje za nutné připojit k reklamaci, musí být předloženy v originálech nebo v opisech, na žádost železnice náležitě ověřených.
Pro vyřízení reklamace může železnice vyžadovat předložení nákladního listu, druhopisu nákladního listu nebo dobírkové průvodky v originále, aby v nich zaznamenala toto vyřízení.
Č l á n e k 5 4
Osoby oprávněné žalovat železnici
§ 1
Žalovat železnici o vrácení částek zaplacených podle přepravní smlouvy může jen ten, kdo je zaplatil.
§ 2
Žalobu na železnici týkající se dobírek podle článku 17 je oprávněn podat pouze odesílatel.
§ 3
Ostatní žaloby z přepravní smlouvy příslušejí
a) | odesílateli až do okamžiku, kdy příjemce 1. odebral nákladní list, 2. přijal zboží nebo 3. uplatnil svá práva podle článku 28 § 4 nebo podle článku 31; |
b) | příjemce od okamžiku, kdy 1. odebral nákladní list, 2. přijal zboží, 3. uplatnil svá práva podle článku 28 § 4 nebo 4. uplatnil svá práva podle článku 31; jeho právo podat tuto žalobu však zaniká, jakmile byl nákladní list odebrán nebo zboží přijato osobou jím označenou podle článku 31 § 1 písm. c), nebo jakmile tato osoba uplatnila svá práva podle článku 28 § 4. |
§ 4
Při podání žaloby musí odesílatel předložit druhopis nákladního listu. Nepředloží-li druhopis nákladního listu, může žalovat železnici pro nároky podle § 3 písm. a) jen se souhlasem příjemce nebo dokázat, že příjemce odmítl zásilku převzít.
Při podání žaloby musí příjemce předložit nákladní list, byl-li mu odevzdán.
Č l á n e k 5 5
Železnice, které lze žalovat
§ 1
Žaloba na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy lze podat proti železnici, která tuto částku vybrala, nebo proti železnici, v jejíž prospěch byla částka vybrána.
§ 2
Žaloba týkající se dobírky podle článku 17 může být podána pouze proti odesílací železnici.
§ 3
Ostatní žaloby z přepravní smlouvy mohou být podány jen proti odesílací železnici, proti železnici určení nebo proti železnici, na jejíž trati došlo k události, která je předmětem žaloby.
Železnice určení může však být žalována i tehdy, když nedostala zboží, ani nákladní list.
§ 4
Má-li žalobce volbu mezi několika železnicemi, zaniká jeho právo volby, jakmile je žaloba podána proti jedné z nich.
§ 5
Žaloba může být podána proti jiné železnici, než jsou uvedeny v § 1, 2 a 3, jde-li o protižalobu nebo námitku v řízení vztahující se na hlavní žalobu a spočívající na téže přepravní smlouvě.
Č l á n e k 5 6
Příslušnost
Žaloby podle Jednotných právních předpisů mohou být podány pouze u příslušných soudů státu žalované železnice, není-li dohodami mezi státy nebo koncesemi stanoveno jinak.
Má-li jedna železnice v provozu více samostatných železničních sítí v různých státech, považuje se pro použití tohoto článku každá z těchto sítí za samostatnou železnici.
Č l á n e k 5 7
Zánik nároků proti železnici
§ 1
Přijetím zboží oprávněným zanikají všechny nároky z přepravní smlouvy proti železnici pro částečnou ztrátu, poškození nebo překročení dodací lhůty.
§ 2
Nároky však nezanikají
a) | při částečné ztrátě nebo při poškození, jestliže 1. ztráta nebo poškození bylo zjištěno podle článku 52 před odběrem zboží oprávněným; 2. zjištění, k němuž mělo dojít podle článku 52, bylo opomenuto pouze vinou železnice; |
b) | při zjevně neznatelné škodě, která byla zjištěna oprávněným teprve po přijetí zboží, jestliže 1. požádá oprávněný o zjištění podle článku 52 ihned po objevení škody a nejpozději do sedmi dnů po převzetí zboží a 2. dokáže kromě toho, že škoda vznikla v době od přijetí zboží k přepravě do jeho dodání; |
c) | při překročení dodací lhůty, uplatní-li oprávněný svá práva u některé železnice označené v článku 55 § 3 do šedesáti dnů; |
d) | dokáže-li oprávněný, že škodu způsobila železnice zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí. |
§ 3
Bylo-li zboží podle článku 38 § 1 nově podáno, zanikají nároky na náhradu škody za částečnou ztrátu nebo poškození z některé z předcházejících smluv, jako by šlo o jedinou přepravní smlouvu.
Č l á n e k 5 8
Promlčení nároků
§ 1
Nároky z přepravní smlouvy se promlčují po jednom roce. Po dvou letech se však promlčují nároky
a) | na výplatu dobírky, kterou železnice vybrala od příjemce; |
b) | na výplatu výtěžku z prodeje uskutečněného železnicí; |
c) | vyplývající ze škody způsobené jednáním nebo opomenutím, ať již s úmyslem takovou škodu způsobit, anebo přímo s vědomím, že taková škoda pravděpodobně vznikne; |
d) | z některé z přepravních smluv předcházejících novému podeji podle článku 38 § 1. |
§ 2
Promlčecí doba začíná:
a) | při odškodnění za úplnou ztrátu: třicátým dnem po uplynutí dodací lhůty; |
b) | při odškodnění za částečnou ztrátu, poškození nebo za překročení dodací lhůty: dnem dodání; |
c) | při nárocích na zaplacení nebo na vrácení dovozného, doplňujících poplatků, jiných výdajů nebo přirážek nebo při nárocích na opravu při nesprávném užití tarifu nebo při chybném výpočtu nebo vybrání: 1. bylo-li zaplaceno dnem placení; 2. nebylo-li zaplaceno: dnem přijetí zboží k přepravě, měl-li platit odesílatel, nebo dnem odebrání nákladního listu příjemcem, měl-li platit příjemce; 3. jde-li o výplatní částky podle výplatního účtu: dnem, kdy železnice podle článku 15 § 7 předá vyúčtování přepravného odesílateli; nedošlo-li k vyúčtování, počíná lhůta pro uplatnění pohledávky železnice třicátým dnem po uplynutí dodací lhůty; |
d) | při nárocích železnice na zaplacení částek, které zaplatil příjemce místo odesílatele nebo odesílatel místo příjemce a které je železnice povinna vrátit oprávněnému: dnem, kdy bylo požádáno o vrácení; |
e) | při nárocích z dobírky podle článku 17: třicátým dnem po uplynutí dodací lhůty; |
f) | při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje: dnem prodeje; |
g) | při nárocích na doplacení částky požadované celnicí nebo jiným orgánem státní správy: dnem, kdy byl nárok příslušným orgánem státní správy uplatněn; |
h) | ve všech ostatních případech: dnem, kdy právo může být uplatněno. |
Den označený jako počátek promlčení lhůty se do ní nikdy nezapočítává.
§ 3
Při reklamace zaslané železnici podle článku 53 s nutnými doklady se staví promlčecí doba až do dne, kdy železnice reklamaci písemně odmítne a doklady vrátí. Vyhoví-li se reklamaci jen zčásti, počne běh promlčecí doby dále jen pro tu část reklamace, která zůstala sporná. Předložit důkazy o doručení reklamace nebo odpovědi a o vrácení dokladů přísluší té straně, která se těchto skutečností dovolává. Pozdější reklamace o témže nároku promlčení nestaví.
§ 4
Promlčené nároky se již nemohou uplatňovat ani protižalobou, ani námitkami.
§ 5
S výhradou předchozích ustanovení se stavění a přerušení promlčecí doby řídí vnitrostátním právem.
O D D Í L V I
VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI ŽELEZNICEMI
Č l á n e k 5 9
Vyúčtování mezi železnicemi
§ 1
Každá železnice, která při podeji zboží nebo při jeho dodání vybrala přepravné nebo jiné pohledávky z přepravní smlouvy, je povinna zaplatit zúčastněným železnicím podíl, který na ně připadá.
Způsob placení stanoví dohody sjednané mezi železnicemi.
§ 2
Odesílací železnice odpovídá za dovozné a jiné výdaje, které nevybrala, ačkoliv je odesílatel podle článku 15 vzal na sebe.
§ 3
Dodá-li železnice určení zboží, aniž by vybrala přepravné nebo jiné pohledávky z přepravní smlouvy, pak za tyto částky odpovídá.
§ 4
Neplatí-li některé železnice a zjistí-li to Ústřední úřad na žádost některé věřitelské železnice, nesou důsledky toho všechny ostatní železnice zúčastněné na přepravě v poměru svých podílů na dovozném.
Právo postihu proti železnici, o níž bylo zjištěno, že neplatí, zůstává vyhrazeno.
Č l á n e k 6 0
Postih při náhradě za ztrátu nebo poškození zboží
§ 1
Jestliže železnice zaplatila podle Jednotných právních předpisů náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu nebo za poškození zboží, má právo postihu proti železnicím zúčastněným na přepravě podle těchto ustanovení:
a) | železnice, která škodu způsobila, odpovídá za ni sama; |
b) | je-li škoda způsobena několika železnicemi, odpovídá každá z nich za škodu, kterou způsobila; není-li rozlišení v daném případě možné, rozdělí se náhrada mezi železnice podle písmene c); |
c) | nemůže-li se dokázat, že byla škoda způsobena jednou nebo několika železnicemi, rozdělí se náhrada škody mezi veškeré železnice zúčastněné na přepravě, s výjimkou těch, které dokáží, že na jejich tratích škoda nebyla způsobena; náhrada se rozdělí v poměru tarifních kilometrů. |
§ 2
Je-li některá železnice neschopna platit, rozdělí se podíl na ni připadající, ale jí nezaplacený, na všechny ostatní na přepravě zúčastněné železnice v poměru tarifních kilometrů.
Č l á n e k 6 1
Postih při překročení dodací lhůty
§ 1
Článek 60 se použije při náhradě za překročení dodací lhůty. Bylo-li překročení dodací lhůty zaviněno několika železnicemi, rozdělí se náhrada mezi tyto železnice v poměru doby zdržení vzniklého na jejich tratích.
§ 2
Dodací lhůty stanovené článkem 27 se rozdělí takto:
a) | v přepravě mezi dvěma železnicemi zúčastněnými na přepravě: 1. výpravní lhůta se rozdělí rovným dílem; 2. přepravní lhůta se rozdělí v poměru tarifních kilometrů; |
b) | v přepravě mezi třemi nebo více železnicemi zúčastněnými na přepravě: 1. výpravní lhůta se rozdělí rovným dílem mezi odesílací železnici a železnici určení; 2. přepravní lhůta se rozdělí mezi všechny zúčastněné železnice - třetina stejným dílem - dvě třetiny v poměru tarifních kilometrů. |
§ 3
Přirážky k dodacím lhůtám se přidělí té železnici, která má na ně právo.
§ 4
Časový úsek od podeje zboží k přepravě do začátku běhu výpravní lhůty se přidělí výhradně odesílací železnici.
§ 5
Výše uvedené dělby se použije pouze tehdy, nebyla-li zachována celková dodací lhůta.
Č l á n e k 6 2
Řízení při postihu
§ 1
Železnice, proti níž se uplatňuje postih podle článků 60 a 61, nemá právo popírat právoplatnost výplaty náhrady železnicí, která postih uplatňuje, byla-li náhrada určena soudem a spor jí byl řádně odpověděn a měla-li možnost do něj vstoupit soud, který vede hlavní spor, určí lhůty pro odpovědění sporu a pro vstoupení do něj.
§ 2
Železnice, která uplatňuje postih, musí podat jen jednu žalobu u téhož soudu proti všem železnicím, s nimiž se nedohodla; jinak ztrácí právo postihu proti těm železnicím, které nežalovala.
§ 3
Soud je povinen rozhodnout jedním rozsudkem o všech postizích, o nichž jednal.
§ 4
Žalované železnice nemohou uplatňovat další postih.
§ 5
Není dovoleno spojit postihy se žalobou na náhradu škody, kterou podal oprávněný z přepravní smlouvy.
Č l á n e k 6 3
Příslušnost při postihu
§ 1
Soud sídla železnice, proti níž je veden postih, je výlučně příslušný k projednávání všech žalob o postihu.
§ 2
Má-li se podat žaloba na několik železnic, má žalující železnice právo zvolit si mezi soudy příslušnými podle § 1.
Č l á n e k 6 4
Dohody o postizích
Železnice se mohou dohodami odchýlit od ustanovení tohoto oddílu o vzájemném postihu, s výjimkou ustanovení článku 62 § 5.
O D D Í L V I I
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Č l á n e k 6 5
Přechodné odchylky
§ 1
Může-li hospodářský a finanční stav některého státu způsobit při používání oddílu VI vážné nesnáze, mohou se dva nebo více jiných států dohodami odchýlit od článků 15, 17 a 30 tím, že pro přepravu se státem nacházejícím se v těžkostech stanoví, že
a) | zásilky odesílané z každého z těchto států musejí být povinně vyplaceny odesílatelem až po hranice státu, který má těžkosti, ale ne dále, |
b) | zásilky určené do každého z těchto států musejí být povinně vyplaceny odesílatelem až po hranice státu, který má těžkosti, ale ne dále, |
c) | zásilky do a ze státu, který má těžkosti, nesmí být zatíženy ani dobírkami, ani zálohami, nebo že tyto jsou dovoleny jen do stanovených částek, |
d) | odesílatel nesmí změnit přepravní smlouvu, pokud jde o zemi určení, výplatní záznam a dobírku. |
§ 2
Za podmínek stanovených v § 1 a se zmocněním svých vlád se mohou železnice, které mají vztahy se železnicí státu nacházejícího se v těžkostech, dohodnout o odchylkách z článků 15, 17, 30 a 31 ve vzájemné přepravě se železnicí státu, který má těžkosti.
Taková odchylka se rozhodne dvoutřetinovou většinou železnic, které mají vztahy se železnicí státu, nacházejícího se v těžkostech.
§ 3
Opatření učiněná podle § 1 a 2 se oznámí Ústřednímu úřadu.
Opatření uvedená v § 1 vstoupí v platnost nejdříve po uplynutí lhůty osmi dnů počítané ode dne data dopisu, kterým Ústřední úřad zpraví o opatření ostatní státy. Opatření uvedená v § 2 vstoupí v platnost nejdříve po uplynutí lhůty dvou dnů počítané ode dne jejich zveřejnění v zúčastněných státech.
§ 4
Zásilky na cestě nejsou těmito opatřeními dotčeny.
§ 5
Bez ohledu na ustanovení tohoto článku, může každý stát přijmout jednostranná opatření podle článku 3, § 4 písmena b).
Č l á n e k 6 6
Odchylky
Ustanovení Jednotných právních předpisů nemají přednost před ustanoveními, která přijmou některé státy pro vzájemnou přepravu k provedení zvláštních smluv, jako například smluv o Evropském hospodářském společenství.