69/1987 Sb. znění účinné od 10. 4. 1987 do 16. 10. 1996

VYHLÁŠKA

ministra zahraničních věcí

ze dne 26. května 1987

o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Maďarské lidové republiky o železniční dopravě

Dne 24. listopadu 1986 byla v Budapešti podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o železniční dopravě. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 34 odst. 1 dnem 10. dubna 1987. Tímto dnem pozbyla platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistického republiky a vládou Maďarské lidové republiky o vzájemné železniční dopravě ze dne 22. října 1963, vyhlášená č. 156/1964 Sb.

Slovenské znění Dohody se vyhlašuje současně. ¹

Ministr:

Ing. Chňoupek v. r.

DOHODA

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Maďarské lidové republiky o železniční dopravě (čl. 1-34)

Vláda Československé socialistické republiky a vlády Maďarské lidové republiky (dále jen "smluvní strany"), berouce v úvahu neustálý rozvoj železniční dopravy a to, že její předcházející úprava již neodpovídala v plné míře současným požadavkům, rozhodla se uzavřít novou dohodu o železniční dopravě.

K tomu účelu jmenovala své zmocněnce:

za vládu Československé socialistické republiky

Vladimíra Blažka, ministra dopravy

za vládu Maďarské lidové republiky

Lajosa Urbána, ministra dopravy,

kteří po výměně plných mocí, shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se takto:

H L A V A I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (čl. 1-13)

Č l á n e k 1

Úvodní ustanovení

1.	Železniční doprava mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou se uskutečňuje na železničních hraničních přechodech otevřených pro tuto dopravu. Smluvní strany zabezpečí, aby se vzájemná železniční doprava uskutečňovala plynule, nerušené a vzhledem k zájmům obou stran.
2.	Přípojová a přechodová služba na železničních tratích spojujících území Československé socialistické republiky a Maďarské lidové republiky se uskutečňuje ve výměnných stanicích. Výměnnou stanicí je na každém železničním hraničním přechodu jedna z pohraničních stanic. Příslušné orgány smluvních stran mohou na jednotlivých železničních hraničních přechodech určit dvě výměnné stanice.
3.	Příslušné orgány smluvních stran se mohou dohodnout, ve kterých výměnných stanicích, na kterých úsecích železničních tratí a v jakém rozsahu a jakým způsobem se bude společně zabezpečovat přechodová a přípojová služba. Za plynulé zabezpečování společných služeb odpovídají příslušné orgány smluvních stran stejně.

Č l á n e k 2

Vysvětlení pojmů

Pojmy používané v Dohodě mají tento význam:

1.	"územní stát" je stát, na jehož území se vykonává přípojová a přechodová služba; "sousední stát" je druhý stát;
2.	"železnice" jsou Československé státní dráhy (ČSD) a Maďarské státní dráhy (MÁV);
3.	"vlastnická železnice" je železnice té smluvní strany, na jejímž státním území je výměnná stanice; "sousední železnice" je železnice druhé smluvní strany;
4.	"přípojová a přechodová služba" je souhrn železničních činností, které je třeba vykonávat v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou vázány obě smluvní strany, aby se mohl uskutečňovat přechod cestujících, zavazadel, spěšnin, vozů, zboží, kontejnerů a přepravních pomůcek ze železnice jedné smluvní strany na železnici druhé smluvní strany;
5.	"pohraniční služby" jsou činnosti příslušných orgánů smluvních stran spočívající v uskutečňování pasové, celní, devizová, veterinární, fytokarantenní a epidemiologické kontroly osob, zboží a dopravních prostředků;
6.	"výměnná stanice " je železniční stanice, kde se vykonává přípojová a přechodová služba;
7.	"pohraniční stanice" je zpravidla poslední železniční stanice na území sousedního státu;
8.	"datastanice" je pracoviště vybavené zařízením, které umožňuje vykonávat v systému dálkového zpracovávání údajů jejich převzetí, vyhotovení, kontrolu, kódování, obsluhu a přípravu, jakož i spojení se železničním počítačem;
9.	"pohraniční trať" je železniční trať mezi výměnnou a pohraniční stanicí; na hraničních železničních přechodech se dvěma výměnnými stanicemi je to trať mezi nimi;
10.	"pohraniční přípojová trať je část pohraniční tratě mezi státními hranicemi a výměnnou stanicí;
11.	"pohraniční traťový úsek" je část pohraniční tratě mezi státními hranicemi a pohraniční stanicí;
12.	"pracovníci příslušných orgánů" jsou ty osoby, které zabezpečují plnění úkolů vyplývajících z této dohody;
13.	"privilegovaná tranzitní doprava" je způsob železniční dopravy, který se uskutečňuje mezi železničními stanicemi jedné smluvní strany přes státní území druhé smluvní strany․

Č l á n e k 3

Železniční hraniční přechody

1.	Pro hraniční přechod železnic jsou otevřeny tyto pohraniční tratě: Rusovce - Rajka Komárno - Komárom Štúrovo - Szob Fiľakovo - Somosköujfalu Lenártovce - Bánréve Čaňa - Hidsnémeti Slovenské Nové Mesto - Sátoraljaujhely.
2.	Na pohraničních tratích uvedených v odstavci 1 jsou výměnné stanice: Rajka Komárom Štúrovo Somosköujfalu Bánréve Hidasnémeti Slovenské Nové Mesto.
3.	Na pohraničních tratích uvedeních v odstavci 1 jsou pohraniční stanice: Rusovce Komárno Szob Fiľakovo Lenártovce Čaňa Sátoraljujhely
4.	Na pohraniční trati Štúrovo - Szob je dopravna Kamenica nad Hronom.
5.	Tarifní bod pro všechny železniční hraniční přechody je na státních hranicích.
6.	Příslušné orgány smluvních stran dohodnou druh přepravy, který se bude uskutečňovat na jednotlivých pohraničních tratích. Mohou se dohodnout na omezení provozu jednotlivých přechodů uvedených v odstavci 1, jakož i na novém určení výměnných a pohraničních stanic uvedených v odstavcích 2 a 3. Při určení výměnných stanic se bude dbát na jejich rovnoměrné rozložení na území obou smluvních stran tak, aby vzájemné výkony a služby byly podle možností stejné pro každou smluvní stranu.

Č l á n e k 4

Provoz na pohraniční přípojové trati

1.	Dopravu mezistátních vlaků do výměnné stanice po pohraniční trati zabezpečuje sousední železnice svými vlakovými náležitostmi. Příslušné orgány smluvních stran se mohou dohodnout odlišně.
2.	Dopravu místních vlaků na pohraniční trati, které nepřestupují státní hranice, zabezpečují obě železnice na svém území.

Č l á n e k 5

Služební jazyk

1.	Při ústním a písemném styku mezi pracovníky příslušných orgánů se ve výměnných stanicích používá úřední jazyk územního státu. Všechny telegrafické a telefonické zprávy týkající se železniční dopravy se ve styku mezi železnicemi smluvních stran uskutečňují v úředním jazyku sousedního státu. Tím není dotčeno ustanovení článku 15 odst. 1 této dohody.
2.	Pracovníci příslušných orgánů, kteří vykonávají službu v železničních stanicích a ve vlacích na území sousedního státu, jsou povinni ovládat úřední jazyk státu do té míry, aby se mohli dohovořit s pracovníky příslušných orgánů druhé smluvní strany a s cestujícími.
3.	Služební předpisy a tiskopisy, které si budou železnice smluvních stran vzájemně vyměňovat, se nemusí překládat.
4.	Zápis, které vyhotovují a podepisují pracovníci příslušných orgánů, budou dvojjazyčné.

Č l á n e k 6

Zabezpečování vzájemné dopravy

Železnice smluvních stran se budou v souladu s předpisy příslušných mezinárodních smluv informovat o všech překážkách, které by mohly omezit, stížit nebo znemožnit bezchybný průběh železniční dopravy mezi oběma státy, anebo které by mohly jakkoli nepříznivě ovlivnit železniční dopravu druhého státu.

Překážky, které vznikly ve výměnné nebo pohraniční stanici nebo na pohraniční trati, je povinna odstranit železnice toho státu, na jehož území vznikly. Při odstraňování překážek v dopravě si budou železnice smluvních stran na požádání vzájemně pomáhat podle svých možností, zejména poskytnutím potřebného zařízení, vozidel a materiálu, jakož i pracovních sil. Pomoc se bude poskytovat za úhradu.

Č l á n e k 7

Železniční pořádková služba

1.	Železniční pořádkovou službu ve výměnné a pohraniční stanici a na pohraniční trati zabezpečují podle svých předpisů příslušné orgány státu, na jehož území leží stanice, případně příslušný úsek pohraniční tratě.
2.	Železniční pořádkovou službu ve vlacích, které železnice jednoho státu dopravuje na území druhého státu, vykonávají pracovníci této železnice podle příslušných předpisů smluvní strany, na jejímž státním území se vlak nachází.

Č l á n e k 8

Služební místnosti ve výměnné stanici

Pro příslušné orgány sousedního státu je třeba ve výměnné stanici zabezpečit potřebné služební místnosti a případně jiné prostory vyhovující pro výkon služby. Místnosti je nutné označit příslušnými nápisy vyhotovenými v úředních jazycích smluvních stran tak, že znění nápisu sousedního státu bude na prvním místě. Příslušné orgány sousedního státu jsou oprávněny tyto místnosti označit vlastním státním znakem a zástavou.

Č l á n e k 9

Vysílání pracovníků příslušných orgánů a zřizování zastoupení

1.	Příslušné orgány smluvních stran mohou k plnění úkolů vyplývajících z této dohody vysílat na státní území druhé smluvní strany potřebný počet pracovníků na nevyhnutelný čas.
2.	Sousední železnice může na svůj náklad zřizovat ve výměnných stanicích zastoupení. Podrobnosti budou upraveny úmluvou mezi železnicemi smluvních stran.

Č l á n e k 1 0

Právní postavení pracovníků příslušných orgánů na území sousedního státu

1.	Pracovníci příslušných orgánů vykonávají služební úkony na území sousedního státu podle zákonů a jiných předpisů platných na území svého státu. V rámci těchto zákonů a předpisů jsou však povinni řídit se i pokyny příslušných orgánů druhé smluvní strany. Služební úkony pracovníků příslušných orgánů jedné smluvní strany provedena území sousedního státu mají takové právní následky, jako kdyby je vykonávali na území svého státu.
2.	Za služební přestupky spáchané na území sousedního státu odpovídají pracovníci příslušných orgánů výlučně svým nadřízeným orgánům.
3.	Pracovníci příslušných orgánů, kteří jsou služebně činní na území sousedního státu, budou ihned odvolaní, jestliže o to požádají příslušné orgány této druhé smluvní strany. Žádost o odvolání není třeba odůvodnit.
4.	Jestliže bude pracovník příslušného orgánu jedné smluvní strany na území sousedního státu zadržen, zatčen nebo bude jeho osobní svoboda omezena jiným způsobem, je nutné neodkladně vyrozumět o tom jeho služební místo. Současně je nutné učinit opatření potřebné k zabezpečení nerušeného výkonu služby a ochrany zájmů smluvních stran
5.	Pracovníci příslušných orgánů jedné smluvní strany, kteří jsou služebně vysílání na území sousedního státu, jakož i jejich manželé a nezletilé děti žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou na tomto území osvobozeni od přímých daní a poplatků, pokud nejsou občany sousedního státu.

Č l á n e k 1 1

Ochrana a pomoc pracovníkům příslušných orgánů na území sousedního státu

1.	Pracovníkům příslušných orgánů služebně činným na území sousedního státu se bude poskytovat právní ochrana ve smyslu Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních podepsané v Praze dne 2. listopadu 1961.
2.	Příslušné orgány smluvních stran zabezpečí pracovníkům příslušných orgánů druhé smluvní strany nerušený výkon služby na území svého státu a v případě potřeby jim na požádání poskytnou ochranu a pomoc.
3.	Příslušné orgány smluvních stran zabezpečí pracovníkům příslušných orgánů druhé smluvní strany při služebním pobytu na území svého státu přiměřené stravování a ubytování, jakož i jiné podobné sociální výhody za stejných podmínek jako vlastním pracovníkům.

Č l á n e k 1 2

Sociální zabezpečení pracovníků příslušných orgánů

Pro sociální zabezpečení pracovníků příslušných orgánů při pobytu na území sousedního státu platí ustanovení Úmluvy mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou o spolupráci na poli sociální politiky podepsané v Budapešti dne 30. ledna 1959.

Pracovníkům příslušných orgánů, jakož i jejich manželům a nezletilým dětem žijícím s nimi ve společné domácnosti, bude na území sousedního státu bezplatně poskytnuta lékařská pomoc při onemocnění nebo při úrazu ve smyslu Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd podepsané v Budapešti dne 2ě. prosince 1981.

Č l á n e k 1 3

Používání stejnokroje

Pracovníci železnic jsou při služebním pobytu na území sousedního státu oprávněni nosit stejnokroj nebo služební odznak.

H L A V A I I

ŽELEZNIČNÍ A POŠTOVNÍ USTANOVENÍ (čl. 14-20)

Č l á n e k 1 4

Budování, údržba a výkon dozoru nad železničními stavbami a zařízeními

1.	Dozor na pohraniční přípojové trati a ve výměnné a pohraniční stanici, jakož i udržování a obnovu železničních staveb a zařízení provádí vlastnická železnice na svůj náklad, pokud není v Dohodě ustanoveno jinak.
2.	Dozor, údržbu a obnovu železničních staveb a zařízení, které protíná hraniční čára, upravují železnice, případně jiné orgány smluvních stran ve zvláštní úmluvě.

Č l á n e k 1 5

Železniční služba na pohraniční přípojové trati a ve výměnné stanici

1.	Doprava vlaků od státních hranic ke vjezdovému návěstidlu výměnné stanice se provádí zásadně podle předpisů železnice, která dopravu těchto vlaků uskutečňuje podle ustanovení článku 4 této dohody; při služebním styku se v uvedených případech používá úřední jazyk této železnice. Pro sestavení a vypravování vlaků, které mají být předány ve výměnné stanici sousední železnici, platí předpisy sousední železnice. Výjimkou z tohoto ustanovení je uskutečňování železniční dopravy na hraničním přechodu Štúrovo-Szob; podrobnosti dohodnou železnice ve zvláštní úmluvě.
2.	Železniční službu ve výměnné stanice vykonává vlastnická železnice, pokud se příslušné orgány smluvních stran nedohodnou jinak.
3.	Z výměnné stanice může být vlak vypravený až poté, kdy příslušné orgány obou smluvních stran dají souhlas k odjezdu.
4.	Trakční vozidla jedné železnice je možno používat v železniční síti druhé železnice jen po předchozím souhlasu druhé železnice.
5.	Pokud není mezi železnicemi dohodnuto jinak, nesmí se trakční vozidla železnice jedné smluvní strany používat pro potřeby železnice druhé smluvní strany. Totéž platí o pracovnících sousední železnice.

Č l á n e k 1 6

Cestovní řády

1.	Cestovní řády pro vlaky jedoucí po pohraničních tratích budou dohodnuty mezi železnicemi po projednání s příslušnými orgány obou smluvních stran. Při jejich sestavování je potřebné zabezpečit přípoj vlaku téhož druhu.
2.	Při sestavování cestovních řádů pro vlaky jedoucí přes státní hranice je nutno zabezpečit délku pobytu vlaku ve výměnné nebo pohraniční stanici potřebnou pro výkon pohraničních služeb.

Č l á n e k 1 7

Odevzdávání a přebírání železničních vozů

Nákladní a osobní vozy, přepravní skříně, kontejnery, přepravní pomůcky a palety, jakož i železniční zásilky se odevzdávají a přebírají v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou vázány obě smluvní strany. Příslušné orgány smluvních stran se mohou dohodnout na úlevách platných jen pro přepravu mezi nimi.

Č l á n e k 1 8

Služební dálnopisný styk a služební zásilky

1.	Doprava služebních železničních dálnopisných zpráv a písemné korespondence, jakož i jiných služebních zásilek se provádí podle platných mezinárodních smluv a úmluv mezi železnicemi.
2.	Služební korespondence a jiné služební zásilky se odevzdávají ve výměnné stanici určenému pracovníkovi železnice sousedního státu spolu se seznamem. Přepravují se bezplatně na obou železnicích.

Č l á n e k 1 9

Služba oznamovací a zabezpečovací techniky

Výstavbu a údržbu oznamovacích a zabezpečovacích zařízení pro účely pohraniční dopravy, jakož i jiných zařízení sloužících oznamovacími styku obou železnic zabezpečuje každá železnici na svém státním území. Odlišné podrobnosti mohou dohodnout příslušné orgány smluvních stran.

Údržba a oprava nepřenosných návěstidel umístěných na území sousedního státu a k nim patřících náležitostí zabezpečovacích zařízení, jakož i telefonů je povinností té železnice, na jejímž území je místo pro jejich obsluhu.

Obstarání, montáž a údržba železničních datastanic pro přípravu, zpracování, přenos a záznam údajů s případným klimatizačním zařízením je úkolem té železnice, které datastanice slouží. Vybavení datastanice příslušnou technikou, například telefony a rádii, jakož i jejich údržba, je povinností vlastnické železnice.

Ta oznamovací a zabezpečovací zařízení, která slouží zabezpečování a řízení dopravy na pohraniční trati mezi výměnnými a pohraničními stanicemi, musí končit v těchto stanicích a nemohou být zapojena do sítě železnic. Nesmí být umožněno spojení oznamovacích zařízení jinak, než do obvodu výměnné, případně pohraničí stanice na území sousedního státu, jakož i přechod do veřejné telefonní a dálnopisné sítě druhého státu.

Se souhlasem příslušných orgánů smluvních stran se železnice mohou dohodnout na zřízení:

a)	železničních oznamovacích spojení z výměnné stanice napojených na síť sousední železnice;
b)	železničních oznamovacích spojení mezi řídícími orgány železnic.

Při zřizování a provozování železničních rádiookruhů ve výměnné stanici, jakož i mezi výměnnou a pohraniční stanicí jsou směrodatné předpisy toho státu, na jehož území je zařízení v provozu.

Pracovníci příslušných orgánů mohou pro služební účely bezplatně používat oznamovací zařízení sousední železnice. Používání těchto zařízení pro soukromé účely není dovoleno. Spojení uvedené v odstavcích 4 a 5 není možno spojovat s veřejnou (poštovní) oznamovací sítí.

Otázky provozování a údržby vedení oznamovacích a zabezpečovacích zařízení vedených přes státní hranice upraví železnice ve zvláštní úmluvě.

Č l á n e k 2 0

Poštovní služba ve výměnné stanici

1.	Vzájemná výměna pošty přepravované přes státní hranice se provádí podle Světové poštovní úmluvy a jejích prováděcích úmluv závazných pro smluvní strany, jakož i podle úmluv mezi příslušnými poštovními orgány smluvních stran.
2.	Příslušné poštovní orgány smluvních stran v dohodě s železnicemi určí železniční stanice vhodné pro výměnu pošty. Tato výměna se provádí zpravidla ve výměnných stanicích.
3.	Výměnu poštovních uzávěrů mohou provádět i pracovníci železnic, pokud se o tom dohodnou příslušné orgány smluvních stran.

H L A V A I I I

USTANOVENÍ O POHRANIČNÍCH SLUŽBÁCH A O PŘEKRAČOVÁNÍ STÁTNÍCH HRANIC (čl. 21-28)

Č l á n e k 2 1

Výkon pohraničních služeb

Pohraniční služby vykonávají příslušné orgány smluvních stran ve výměnných stanicích uvedeních v článku 3 odst. 2 této dohody podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o společné kontrole na státních hranicích podepsané v Praze dne 18. června 1976.

Č l á n e k 2 2

Překračování státních hranic

1.	Pracovníci příslušných orgánů smluvních stran překračují státní hranice k plnění úkolů vyplývajících z této dohody na průkaz pro překračování státních hranic (dále jen "průkaz"), jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2. Vzory těchto průkazů si vymění příslušné orgány smluvních stran před nabytím účinnosti této dohody.
2.	V odůvodněných případech, zejména při použití pomocných vlaků, sněhových pluhů a v případech, kdy to vyžaduje rychlý zásah a pro pracovníky příslušných orgánů smluvních stran není možno vystavit průkaz, mohou tito pracovníci překračovat státní hranice na jmenný seznam, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4.
3.	Pracovníci příslušných orgánů smluvních stran, kteří nejsou držiteli průkazu ani nejsou uvedeni ve jmenném seznamu, mohou v mimořádných případech překročit státní hranice po předcházejícím oznámení pohraničním orgánům druhé smluvní strany a s jejich souhlasem na záznam ve vlakopisu.
4.	Osoby, které překročí státní hranice podle této dohody, jsou povinny dodržovat během svého pobytu na území druhého státu jeho zákony a ostatní právní předpisy. Příslušné orgány druhé smluvní strany mohou ukončit pobyt nebo odepřít vstup těm osobám, které porušily její zákony nebo jiné právní předpisy. Toto rozhodnutí není potřebné odůvodňovat.

Č l á n e k 2 3

Průkaz pro překračování státních hranic

1.	Průkaz vystavují příslušné orgány smluvních stran s platností do pěti roků, jež může být prodloužena o dalších pět roků.
2.	Průkaz nepodléhá vidování příslušnými orgány druhé smluvní strany.
3.	Ztrátu nebo zničení průkazu je jeho držitel povinný bezodkladně oznámit orgánu, který průkaz vystavil. Ztrátu nebo zničení průkazu na území druhé smluvní strany musí držitel průkazu bezodkladně oznámit nejbližšímu příslušnému orgánu této smluvní strany, který o tom vystaví pro účely návratu potvrzení.
4.	Průkaz opravňuje k překračování státních hranic v neomezeném počtu.

Č l á n e k 2 4

Jmenný seznam

1.	Jmenný seznam vystavují železnice a může být do něj zahrnuto nejvíce dvacet osob.
2.	Osoby uvedené ve jmenném seznamu jsou povinny při překračování státních hranic k prokázání totožnosti předložit služební průkaz s fotografií nebo občanský průkaz. Překračovat státní hranice a zdržovat se na území sousedního státu mohou jen s držitelem průkazu.
3.	Jmenný seznam se vystavuje ve čtyřech vyhotoveních v úředním jazyku té smluvní strany, která seznam vyhotovuje. Jedno vyhotovení jmenného seznamu si ponechává orgán, který tento seznam vystavil, další držitel průkazu, po jednom pohraniční orgány obou smluvních stran.

Č l á n e k 2 5

Pobyt na území druhého státu

Držitel průkazu je oprávněný překročit státní hranice k plnění úkolů stanovených v této dohodě na přechodech uvedených v článku 3 odst. 1 této dohody, a to na přechodu určeném v průkazu. Jestliže si to vyžádá splnění úkolů stanovených v této dohodě, může držitel průkazu ve výjimečném případě překročit státní hranice na nejbližším silničním přechodu. Překročit státní hranice pěšky podél pohraniční trati může jen na základě předcházejícího souhlasu pohraničních orgánů obou stran.

Držitel průkazu je oprávněný opustit v průběhu svého pobytu na území druhého státu obvod výměnné, případně pohraniční stanice v rámci správního území obce, kde se výměnná, případně pohraniční stanice nachází. Svůj odchod je povinen oznámit příslušným pohraničním nebo k tomu účelu určeným orgánům.

Č l á n e k 2 6

Vystupování a nastupování na pohraniční trati

Pracovníkům železnic je dovoleno vystupovat z vlaků a nastupovat do vlaků na pohraniční trati výlučně ze služebních důvodů se souhlasem pohraničních orgánů s výjimkou případů, kdy to nevyhnutelně vyžaduje bezpečnost železničního provozu.

Č l á n e k 2 7

Dovoz a vývoz úředních dokumentů a jiných předmětů a platidel v souvislosti

s výkonem služební činnosti

Pracovníci železnic jsou oprávněni k plnění služebních úkolů dovézt na území sousedního státu nebo dotud vyvézt:

a)	úřední doklady;
b)	předměty a materiál potřebný při výkonu služby a jiné předměty sloužící k zařízení služebních místností.

Pracovníci železnic jsou oprávněni k zabezpečení služebních úkolů vyvézt z území sousedního státu platidla získaná za poplatky a prodej cestovních lístků.

Dovoz a vývoz věcí a poplatků uvedených v odstavcích 1 a 2 se uskutečňuje bez dovozního a vývozního povolení, bez cla a poplatků.

Č l á n e k 2 8

Celní předpisy týkající se pracovníků železnic

1.	Pracovníci železnic, kteří vykonávají službu na území sousedního státu, podléhající při překračování státních hranic celní kontrole.
2.	Pracovníci železnic, kteří se stěhují z důvodů trvalého služebního přidělení na území sousedního státu mohou převážet přes státní hranice bez cla a poplatků, jakož i bez dovozního a vývozního povolení stěhovací svršky na základě předložení trojmo vyhotoveného seznamu.
3.	Pracovníci železnic, kteří se při výkonu služby přechodně zdržuje na území sousedního státu, mohou převážet přes státní hranice bez cla a poplatků, jakož i bez dovozního a vývozního povolení předměty osobní potřeby a potraviny pro vlastní spotřebu v množství, které odpovídá délce pobytu.
4.	Příslušné orgány smluvních stran společně určí podmínky, za kterých mohou pracovníci železnic uvedení v odstavcích 2 a 3 vyvážet předměty zakoupené na území sousedního státu.

H L A V A I V

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ (čl. 29-33)

Č l á n e k 2 9

Zodpovědnost

Jestliže dojde v přípojové nebo přechodové službě na pohraniční trati, ve výměnné nebo pohraniční stanici v důsledků mimořádné události v oblasti železničního provozu k usmrcení cestujícího nebo jeho zranění, nebo se poškodí nebo zničí věc, kterou veze sebou, nebo má na sobě, za splnění nároku na odškodnění zodpovídá oprávněnému železnice toho státu, na jehož území vznikla škoda, a to podle jeho vnitrostátních právních norem.

Podmínky ve vztahu k zodpovědnosti uvedené v odstavci 1 se vztahují i na případy, kdy na uvedeném místě nebo v důsledku události dojde ke zranění třetí osoby (ne cestujícího a ne pracovníka železnice) nebo jejímu usmrcení nebo se poškodí nebo zničí věc a vztahy nejsou upraveny přepravní smlouvou.

Jestliže dojde v přípojové a přechodové služebně v důsledků železniční nehody na pohraniční stanici k úrazu nebo usmrcení pracovníka sousední železnice ve službě nebo zničení věci, kterou má tento pracovník na sobě nebo veze sebou, právní stránku věci třeba z hlediska náhrady škody posuzovat tak, jako kdyby škoda vznikla na území sousedního státu.

Při zodpovědnosti vyplývající z přepravních smluv, jakož i ze ztráty a poškození dopravních prostředků, přepravních skříní, kontejnerů, přepravních pomůcek, a palet jsou pro železnice závazné dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy a dohody, kterými jsou vázány obě smluvní strany nebo železnice.

Při uplatňování vzájemných nároků v důsledku zodpovědnosti železnic podle odstavců 1 až 4 je třeba postupovat takto:

a)	škody způsobené pracovníky železnic snáší ta železnice, k níž tito pracovníci patří;
b)	za škody vzniklé nedostatečným stavem staveb, zařízení a trakčních vozidel určených pro železniční provoz nebo k jeho zabezpečení odpovídá železnice, která je povinna tyto stavby, zařízení a trakční vozidla udržovat a obnovovat;
c)	za škody vzniklé nedostatečným technickým stavem železničních vozidel odpovídá za železnice, která je naposledy technicky převzala;
d)	škoda způsobená oběma železnicemi nebo pracovníky obou železnic se hradí podle míry zavinění; jestliže není možné bezpečně zjistit, jakou měrou se která železnice nebo její pracovníci na ní podílejí, škodu snášejí stejným dílem obě železnice;
e)	škody způsobené vyšší mocí snášejí samy železnice.

Řešení otázky, zda si budou železnice navzájem uplatňovat nároky na úhradu a v jakém rozsahu a jakým způsobem se budou vzájemně odškodňovat, patří do pravomoci železnic.

Č l á n e k 3 0

Vyrovnávání a odúčtování úhrad za výkony služby

Železnice si budou vzájemně naturálně vyrovnávat:

a)	trakční výkony;
b)	poplatky za budovy, místnosti, případně jiné prostory a zařízení dané vlastnickou železnicí do výhradního užívání druhé železnici nebo jiným orgánům sousedního státu;
c)	jiné výkony a služby poskytované železnici orgánům druhé smluvní strany související s plněním této dohody.

Salda, která zůstanou po vzájemném vyrovnání ve smyslu ustanovení odstavce 1 písm. b) a c), se vyčíslí ve finančním vyjádření podle vlastních nákladů vymáhající železnice a stejně podle jejich vlastních nákladů se přepočítávají na osové kilometry; ty se vyrovnají spolu s trakčními výkony uvedenými v odstavci 1 písm. a).

Č l á n e k 3 1

Privilegovaná tranzitní doprava

K zabezpečení privilegované tranzitní dopravy uzavřou smluvní strany zvláštní dohodu.

Č l á n e k 3 2

Řešení sporných otázek

Sporné otázky, které by vznikly při výkladu a plnění dohody, je nutné řešit jednáním příslušných orgánů smluvních stran. Jestliže to nevede k úspěchu, budou se řešit diplomatickou cestou.

Č l á n e k 3 3

Provádění dohody

K provádění dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavřít zvláštní úmluvy.

H L A V A V

(čl. 34)

Č l á n e k 3 4

Závěrečná ustanovení

1.	Tato dohoda podléhá schválení podle ústavních předpisů smluvních stran. Vstoupí v platnost dnem, kdy si smluvní strany vymění nóty o jejím schválení.
2.	Vstupem této dohody v platnost ztrácí platnost Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o vzájemné železniční dopravě podepsané v Budapešti dne 22. října 1963.
3.	Tato dohoda může být měněna na základě souhlasu obou smluvních stran.
4.	Tato dohoda se uzavírá na pět roků ode dne vstupu v platnost a její platnost de bude prodlužovat vždy o dalších pět roků dotud, pokud ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejméně rok před uplynutím právě probíhajícího pětiletého období. Dáno v Budapešti dne 24. listopadu 1986 ve dvou originálech, každé ve slovenském a maďarském jazyku, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za vládu

Československé socialistické republiky:

Ing. Vladimír Blažek v. r.

ministr dopravy

Za vládu

Maďarské lidové republiky:

Ing. Lajos Urbán v. r.

ministr dopravy

Příloha č. 1