Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory

ČÁST PRVÁ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Základy činnosti

(1) Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory (dále jen "Rozhodčí soud") působí při Československé obchodní a průmyslové komoře jako stálý, nezávislý orgán pro rozhodování sporů o majetkové nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku (zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů).

(2) Rozhodčí soud rozhoduje spory uvedené v odstavci 1, jestliže jeho pravomoc vyplývá pro daný spor.

(3) Nedostatek pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu nemůže vytýkat strana, která se pustila do projednávání sporu ve věci samé, aniž nedostatek pravomoci (příslušnosti) namítla. K pozdějšímu uplatnění námitky se přihlédne jen tehdy, Jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení.

(4) Řízení před Rozhodčím soudem je jednoinstanční.

ČÁST DRUHÁ

ORGANIZACE ROZHODČÍHO SOUDU

§ 2

Složení Rozhodčího soudu

Rozhodčí soud se skládá z předsednictva Rozhodčího soudu (dále jen "předsednictvo"), rozhodců, tajemníka a jeho stálého zástupce.

§ 3

Předsednictvo Rozhodčího soudu

(1) V čele Rozhodčího soudu je devítičlenné předsednictvo volené představenstvem Československé obchodní a průmyslové komory na dobu 3 let. Nemůže-li člen předsednictva vykonávat funkci, zvolí představenstvo Československé obchodní a průmyslové komory na zbývající část funkčního období nového člena předsednictva.

(2) Předsednictvo volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Místopředsedové zastupují ve všech jeho funkcích v době jeho nepřítomnosti, a to v pořadí, které určí předsednictvo při jejich volbě.

(3) Členové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu pokud se v téže věci nezúčastní rozhodování předsednictva podle § 24 a 25 Řádu.

(4) Předsednictvo vykonává úkony, které jsou mu svěřeny tímto Řádem a všechny jiné úkony, které patří do pravomoci Rozhodčího soudu a které nepřísluší předsedovi Rozhodčího soudu, rozhodcům ani tajemníkovi. Dohlíží na řádný chod rozhodčího řízení a prostřednictvím sekretariátu obstarává správní agendu Rozhodčího soudu. Schází se na pravidelných schůzích, které svolává předseda Rozhodčího soudu. Schůze předsednictva připravuje tajemník, který se také všech jednání předsednictva zúčastňuje s hlasem poradním.

(5) Předsednictvo je způsobilé se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina jeho členů, usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.

(6) Členové předsednictva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem funkce člena předsednictva.

Rozhodci

§ 4

(1) Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoliv strany.

(2) Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze 3 rozhodců nebo - pokud se strany o tom dohodly - jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu, nebo jmenování jediného rozhodce, se provádí podle tohoto Řádu ( § 23).

(3) Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce.

(4) Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu, také o jediném rozhodci.

§ 5

(1) Rozhodcem může být jen osoba zapsaná v listině rozhodců nebo vykonávající funkci člena předsednictva. Československé státní občanství není pro zápis do listiny rozhodců podmínkou.

(2) O zapsání do listiny rozhodců a vyškrtnutí rozhodců z této listiny rozhoduje předsednictvo. Při rozhodování o zápisech cizích státních příslušníků do listiny rozhodců se přihlíží k vzájemnosti.

(3) Listinu rozhodců vede tajemník Rozhodčího soudu.

(4) Do listiny rozhodců mohou být zapsány osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v mezinárodním obchodu, nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro funkci rozhodce a jejichž vědomosti a zkušenosti, včetně znalosti práva, ve spojení s jejich osobními vlastnostmi dávají záruku úspěšného vykonávání této funkce.

§ 6

Tajemník

(1) Tajemník organizuje agendu spojenou s činností Rozhodčího soudu a vykonává ostatní činnosti stanovené tímto Řádem, zejména pečuje o řádný časový průběh rozhodčího řízení, o řádné vyhotovení všech rozhodnutí Rozhodčího soudu, o úschovu veškerých písemností Rozhodčího soudu, podepisuje doložku o nabytí právní moci rozhodnutí a se souhlasem předsednictva Rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti. Může se zúčastnit všech ústních jednání před rozhodci.

(2) Stálý zástupce tajemníka vykonává práce podle pokynů tajemníka a za jeho nepřítomnosti ho zastupuje.

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ

1. Obecná ustanovení

§ 7

Sídlo Rozhodčího soudu a místo konání ústních jednání

(1) Sídlem Rozhodčího soudu je Praha.

(2) Pravidelným místem konání ústních jednání je Praha. Z podnětu rozhodčího senátu nebo na základě dohody stran lze konat ústní jednání v Bratislavě nebo na jiném místě v ČSSR nebo v zahraničí.

(3) O konání ústních jednání v zahraničí informuje rozhodčí senát předsednictvo. Má-li se konat ústní jednání v zahraničí z podnětu rozhodčího senátu, je k tomu zapotřebí souhlasu stran.

§ 8

Předkládání písemností

(1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát rovněž jedno vyhotovení.

(2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyku kontraktu nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny, nebo zajistit takový překlad na její náklad.

§ 9

Jazyk, ve kterém se řízení koná

(1) Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině nebo slovenštině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodčí soud na tuto žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí Rozhodčího soudu, jakož i jiných písemností.

(2) Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání přímo v jiném jazyku.

§ 10

Základ řešení sporů

Rozhodčí soud řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k mezinárodním obchodním zvyklostem.

§ 11

Doručování

(1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.

(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem a potvrzením o doručení.

(3) Ostatní písemností se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem nebo telefaxem.

(4) Kterákoliv z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.

(5) Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.

(6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 na její poslední známou adresu.

(7) jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností.

(8) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy Rozhodčího soudu.

§ 12

Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení u přerušení vydává předseda rozhodčího senátu a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno.

§ 13

Navrácení v předešlý stav

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu a nebyl-li vyhlášen, až do jeho doručení, se nemohla některá strana z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala nějaký úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát, a nebyl-li ještě ustaven předseda Rozhodčího soudu k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zmeškala.

§ 14

Zajištění důkazů a předběžná opatření

(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o vydání předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud.

§ 15

Vedlejší účastnící

(1) Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

(2) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§ 16

Použití ustanovení zákona č. 98/1963 Sb.

Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Řádu, se řídí ustanovením zákona č. 98/1963 Sb, o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 17

Platnost ustanovení o řízení

Ustanovení tohoto Řádu o řízení před rozhodčím senátem (před jediným rozhodcem) platí přiměřeně i pro úkony prováděné předsednictvem, předsedou nebo tajemníkem, pokud z tohoto Řádu nevyplývá něco jiného.

2. Zahájení řízení

§ 18

Podání žaloby

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.

(2) Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je ČSSR vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu.

§ 19

Obsah žaloby

(1) V žalobě musí být uvedeno:

(2) Žaloba má také obsahovat:

§ 20

Hodnota předmětu sporu

(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

(2) Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

(3) V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

(4) Jestliže žalobce nestanoví hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

§ 21

Odstranění vad žaloby

(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 19, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 19 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v § 18 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava projednání sporu

§ 22

Odpověď na žalobu

(1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle ji kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu.

(2) Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

(3) V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ní; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

§ 23

Ustanovení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

(1) Rozhodci jmenovaní podle § 19 a 22 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

(2) jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu.

(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu.

(4) Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu.

(5) Dokud není ustanoven rozhodčí senát (jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

§ 24

Odmítnutí rozhodce, znalce a tlumočníka

(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresování na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

(3) Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu.

(4) Stejným způsobem bude postupováno k přípravě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávat věci.

(5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních ve věci konaných do takové změny.

(6) Z důvodů uvedených v odstavci 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

§ 25

Rozhodování o pravomoci (příslušnosti)

(1) O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustaveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný.

(2) Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věcí. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným.

(3) Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolnosti nařídit ústní jednání.

(4) Rozhodčí senát, dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku pravomoci (příslušnosti), učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

§ 26

Příprava projednání sporu rozhodčím senátem

Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

§ 27

Předvolání k ústnímu jednání

(1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

(2) Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

4. Projednání sporu

§ 28

Ústní jednání

(1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

(2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenuji podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

(4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

(6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

§ 29

Rozhodování na základě písemných podkladů

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

§ 30

Žaloba navzájem (protižaloba)

(1) Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

(2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní ( § 19).

§ 31

Pokus o smír

Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§ 32

Zápis o ústním jednání

(1) O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo slovenštině, který musí obsahovat tyto údaje:

(2) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápisu změny nebo doplňky.

(3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, popřípadě spolu s překladem.

5. Dokazování

§ 33

Důkazy

(1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

(2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

(3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo

§ 34

Hodnocení důkazů

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát i předsednictvo podle vlastního uvážení.

6. Skončení řízení

§ 35

Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

§ 36

Vydání rozhodčího nálezu

(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, a nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

(2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.

(3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

(4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

(5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

§ 37

Obsah rozhodčího nálezu

(1) Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

(2) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu předseda Rozhodčího soudu svým podpisem s uvedením důvodů.

(3) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu, tím také ověřují podpisy rozhodců.

§ 38

Hlasování o rozhodčím nálezu

(1) Rozhodčí senát se unáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasování většinou hlasů.

(2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

§ 39

Vyhlášení rozhodčího nálezu

(1) Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

(2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

(3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran.

§ 40

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

(1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

(2) Zjevné překlepy a chyby textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu, mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.

(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo opravou rozhodčího nálezu.

§ 41

Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu v souladu s právním řádem státu výkonu.

§ 42

Zastavení řízení bez vydání nálezu

(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález ( § 36), skončí se řízení vydáním usnesení.

(2) Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

(3) Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 36-40. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu.

7. Náklady řízení

§ 43

Náklady rozhodčího řízení

Náklady rozhodčího řízení včetně sazebníku odměn rozhodců upraví Pravidla o nákladech rozhodčího řízení, která vydává předsednictvo Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory.

ČÁST ČTVRTÁ

SMÍRČÍ ŘÍZENÍ

§ 44

(1) Rozhodčí soud může na podaný návrh v rámci své pravomoci ( § 1) provést dobrovolné smírčí řízení o vzneseném nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.

(2) Smírčí řízení se provádí jen tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana. Řízení se koná před smírčím výborem složeným z tajemníka, který předsedá, a ze dvou členů, z nichž po jednom jmenuje každá ze stran.

(3) Strany přednesou svá stanoviska při jednání, svolaném tajemníkem k provedení smírčího řízení. Výsledkem jednání má být návrh smíru, který strany mohou přijmout nebo zamítnout.

(4) Návrh smíru, který smírčí výbor stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(5) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku placeného při rozhodčím řízení. Poplatek se platí předem a každá strana hradí jednu polovinu.