Při stanovení sítě lidových škol umění (dále jen "škola") ¹ se přihlíží k vývoji populace, zájmu rodičů, ke kádrovým, materiálním, prostorovým a hygienickým podmínkám.

Národní výbor může školu zřídit, ² je-li zařazena do sítě a jestliže se ke studiu přihlásí nejméně 70 žáků.

Národní výbor může zřizovat též pobočky škol a detašované třídy.

Škola se vyřadí ze sítě, jestliže klesne počet žáků pod 70; i při nižším počtu žáků lze školu ponechat v síti, existují-li pro to závažné důvody. Škola se zařazuje do sítě nebo vyřazuje ze sítě na začátku školního roku.

Na škole se vyučuje hudebnímu, tanečnímu, výtvarnému a literárně dramatickému oboru.

Vyučování v jednotlivých oborech a ve studijních zaměřeních se organizuje podle příslušných učebních plánů. Učební plány vydané ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČSR jsou uloženy na národních výborech a jejich obsah je konkretizován v učebních osnovách pro jednotlivé předměty.

Výběr oborů, studijních zaměření a jejich výuka se na školách uskutečňuje podle kulturně-společenských potřeb, kádrových, materiálních a prostorových podmínek.

Škola organizuje přípravné studium, základní studium a kursy pro dospělé.

Přípravné studium je určeno pro žáky prvního stupně základní školy. Do přípravného studia se mohou výjimečně přijmout i nadané děti předškolního věku. Pro žáky, kteří nenavštěvovali I. stupeň základního studia v literárně dramatickém oboru, je možno zřídit jednoroční přípravné studium na II. stupni.

Základní studium se člení na I. stupeň, který navazuje na přípravné studium, a na II. stupeň, který navazuje na I. stupeň základního studia. Studium na I. stupni trvá nejdéle sedm let, studium na II. stupni nejdéle čtyři roky.

Žáci I. stupně základního studia, kteří prokáží mimořádné nadání, vynikající studijní výsledky a schopnosti, mohou se po vykonání zkoušky se souhlasem národního výboru zařadit do studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin (dále jen "rozšířené vyučování"), ve kterém se připravují ke studiu na středních odborných školách.

Kursy pro dospělé jsou určeny pro pracující a studující mládež ve věku do 25 let․ Studium trvá nejdéle čtyři roky. Délku studia určuje ředitel školy podle individuálních schopností žáka s přihlédnutím na jeho věk.

Vyučovací hodina trvá 45 minut.

Učitel může vyučovací hodinu spojit nebo dělit. Spojování a dělení vyučovacích hodin musí být účelné a musí vycházet z povahy jednotlivých předmětů; musí respektovat věk žáka a míru jeho únavy. Spojovat je možno nejvíce tři vyučovací hodiny.

Rozvrh hodin schvaluje ředitel školy. Přihlíží přitom na pedagogické, psychohygienické a pracovní požadavky; dbá, aby v rozvrhu byly zařazeny přestávky.

Organizace školního roku na školách se přizpůsobí organizaci školního roku na základních a středních školách. ³

V jednotlivých oborech se výuka organizuje formou individuálního a skupinového vyučování. Vyučování se organizuje takto:

v hudebním oboru

Individuální a skupinové vyučování nepovinných předmětů ve všech oborech zřizuje ředitel školy. Skupinové vyučování nepovinného předmětu je možno zřídit jen tehdy, jestliže se na vyučování přihlásí nejméně 10 žáků.

Do přípravného studia zařazuje uchazeče ředitel školy na základě průzkumu nadání a předpokladů pro studium na škole (dále jen "průzkum").

Průzkum vykonávají pověření učitelé školy na mateřských školách a základních školách v obvodě působnosti školy a ve spolupráci s učiteli mateřských škol a základních škol. Ředitel školy vypracuje plán průzkumu po dohodě s řediteli mateřských škol a základních škol s přihlédnutím k charakteru a specifice jednotlivých oborů. K tomuto účelu přidělí ředitel školy učitelům, pověřeným průzkumem, počet vyučovacích hodin, odpovídající plánu průzkumu, v rámci jejich vyučovací povinnosti. Děti, které nedocházejí do mateřské školy, pozve ředitel školy k průzkumu podle seznamu dětí zapsaných do 1. ročníku základní školy.

Ukončením přípravného studia nevzniká žákovi nárok na zařazení do 1. ročníku základního studia I. stupně.

Uchazeči o studium se zařazují na základě přijímací zkoušky.

Přijímací zkoušky se organizují v době od 1. dubna do 31. května, v odůvodněných případech je možno uchazeče zařadit i v průběhu školního roku.

Termín a místo konání přijímací zkoušky vyhlašuje ředitel školy nejméně 14 dní dopředu; zároveň oznámí obory a studijní zaměření, do kterých se mohou uchazeči zařazovat.

Do základního studia a kursů pro dospělé zařazuje uchazeče ředitel školy.

Podmínkou pro zařazení na školu je úspěšné vykonání přijímací zkoušky.

Při přijímací zkoušce se kromě zájmu uchazeče o zvolený obor zjišťují

Návrhy na zařazení předkládá řediteli školy přijímací komise, která se sestavuje pro každý obor anebo předmět. Přijímací komise je tříčlenná, její členy určuje ředitel školy.

Přihlášku ke studiu podávají zařazení uchazeči na předepsaném tiskopise řediteli školy. Přihlášku nezletilého uchazeče podepíše jeho zákonný zástupce.

Do základního studia kteréhokoli oboru je možno výjimečně zařadit nadané uchazeče, kteří nedosáhli anebo překročili věk určený v učebním plánu oboru nebo předmětu. Starší uchazeči mohou být zařazeni do zkráceného studia I. nebo II. stupně, ve kterém se jim podle schopností, nadání a dosažených výsledků umožní absolvovat za jeden rok učivo dvou ročníků, případně mohou být přímo zařazeni do vyššího ročníku.

Uchazeči, kteří požádají o zařazení do vyšších ročníků I. stupně základního studia, vykonají přijímací zkoušku z učiva odpovídajícího požadavkům předcházejícího ročníku.

Uchazeči o studium zpěvu, dechových nástrojů, akordeonu a tanečního oboru předloží vyjádření odborného lékaře řediteli školy. Tito žáci se během studia na škole podrobují odbornému lékařskému vyšetření.

Studium na I. a II. stupni základního studia a v kursech pro dospělé se uzavírá vykonáním závěrečné zkoušky.

Studium žáka ředitel školy předčasně ukončí:

Ukončení studia podle odstavce 2 písm. a), b), d), e) je možno provést pouze k 31. lednu nebo 30. červnu. Ředitel školy o předčasném ukončení studia na škole vyrozumí žáka nebo jeho zákonného zástupce písemně do jednoho týdne.

Prospěch žáků v jednotlivých předmětech se klasifikuje těmito stupni: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný.

Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí těmito stupni: prospěl s vyznamenáním, prospěl velmi dobře, prospěl, neprospěl.

Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže nemá v žádném povinném předmětu horší stupeň než chvalitebný, z hlavního předmětu byl klasifikován stupněm výborný a průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5.

Žák prospěl velmi dobře, jestliže byl z hlavního předmětu klasifikován alespoň stupněm chvalitebný a z ostatních povinných předmětů stupněm dobrý. Průměr z povinných předmětů nemá horší než 2.

Žák prospěl, jestliže nemá ani v jednom z povinných předmětů stupeň prospěchu nedostatečný.

Žák neprospěl, jestliže má z některého povinného předmětu i po opravné zkoušce stupeň nedostatečný.

Celkový prospěch žáka vychází z výsledků klasifikace jednotlivých předmětů.

Podklady pro klasifikaci žáka se získávají především přímým pozorováním činností žáka a jeho přípravy na vyučování. Poznatky u základního studia a v kursech pro dospělé se ověřují především prakticky, formou ústního zkoušení a ve vyšších ročnících i písemného zkoušení, pokud to dovoluje charakter předmětu. V předmětech a ročnících, kde to předepisují osnovy, slouží jako podklad pro klasifikaci výsledky postupové komisionální zkoušky z učební látky absolvovaného ročníku. Postupová zkouška může být vykonána formou ročníkové přehrávky, účasti na výstavě výtvarných prací, tanečního nebo dramatického vystoupení. Žáci, navržení k zařazení do rozšířeného vyučování a žáci do rozšířeného vyučování již zařazení, se podrobují postupové zkoušce před komisí ustanovenou k tomuto účelu.

Jestliže má zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydané vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoušení. Jestliže příslušný předmět vyučuje sám ředitel školy, může zástupce žáka požádat o přezkoušení příslušný národní výbor. Ředitel školy posoudí oprávněnost žádosti a oznámí zástupci žáka, zda bude žák přezkoušený. Jestliže příslušný předmět vyučuje sám ředitel školy, posoudí oprávněnost žádosti národní výbor.

Přezkoušení se uskuteční neodkladně, nejdéle do 10ti dnů; jestliže pro nepřítomnost žáka není možné přezkoušení uskutečnit v určeném termínu, nemůže se dále žák přezkoušet. Výsledek přezkoušení, který je konečný, oznámí ředitel školy zástupci žáka.

Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka, nezletilému žákovi zapisuje výsledky klasifikace do žákovské knížky.

Při klasifikaci žáků mají učitelé na zřeteli dosažené výsledky, jejich úsilí, aktivitu, samostatnost, tvořivost a zájem o studijní předmět. Východiskem pro celkový prospěch žáka jsou výsledky zkoušek, účinkování na koncertech, tanečních a dramatických vystoupeních a úspěchy dosažené na přehlídkách, školních a veřejných výstavách a v soutěžích.

Žáci přípravného studia se neklasifikují, jejich studium je přípravou na zařazení do základního studia.

O prospěchu a chování žáka informuje jeho zákonného zástupce:

Do vyššího ročníku postupuje žák, který dosáhne při souhrnné klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách stupeň celkového prospěchu alespoň prospěl.

Na doporučení učitele hlavního předmětu (vedoucího příslušného oboru) a se souhlasem rodičů může se mimořádně schopný žák přeřadit do vykonání postupové zkoušky ze všech předmětů do vyššího ročníku na konci prvního pololetí nebo na konci školního roku. Žáka přeřazuje ředitel školy.

Žákovi, který neprospěl nebo nebyl klasifikován, ředitel školy na doporučení pedagogické rady umožní opakování ročníku jen v tom případě, jestliže byly příčinou nemoc nebo jiné vážné důvody.

Zařazení žáků do rozšířeného vyučování navrhuje učitel hlavního předmětu řediteli školy.

Žáci zařazení do rozšířeného vyučování, kteří nesplnili požadavky učebních osnov rozšířeného vyučování příslušného ročníků, se na návrh zkušební komise přeřadí do nerozšířené formy vyučování. Pokud jde o přechodnou stagnaci, mohou se v průběhu studia o rozšířené vyučování znovu ucházet.

Žák, který je na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečný z některého přiřazeného předmětu, má nárok vykonat opravnou zkoušku. Z hlavního předmětu nelze konat opravnou zkoušku.

Jestliže žák nepřijde na opravnou zkoušku v určeném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, ze kterého měl konat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný a nemůže pokračovat v dalším studiu.

Komisionální zkoušky se konají v těchto případech:

Členy zkušební komise a jejího předsedu jmenuje ředitel školy.

Zkušební komise je nejméně tříčlenná, skládá se z předsedy a z odborníků pro příslušný učební předmět nebo obor. O klasifikaci rozhoduje komise většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Žák je povinen dodržovat vnitřní řád školy, který vydává ředitel školy. Žák je povinen chovat se mimo vyučování, a to i ve dnech pracovního volna, během prázdnin tak, aby nenarušoval zásady socialistického soužití a mravní normy socialistické společnosti a dělal čest škole i sobě.

Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a zúčastňovat se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná.

Žák musí být ve škole vhodně, čistě a bez výstředností upravený a oblečený.

Žák je povinen šetřit půjčené učebnice, notový materiál, hudební nástroje a ostatní školní potřeby. Udržovat v pořádku a čistotě své místo, třídu a ostatní školní prostory, chránit socialistický majetek před poškozením, je povinen nosit do školy učebnice, některé druhy hudebních nástrojů, cvičební úbor a všechny ostatní školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynu učitelů jednotlivých předmětů a oborů.

Před skončením vyučovací hodiny nesmí žáci bez dovolení odcházet ze školní budovy. Žák se může zdržovat ve školních prostorách mimo vyučování jen za podmínek určených vnitřním řádem školy.

Žák je povinen chránit své zdraví a zdraví svých spolužáků. Žákům jsou zakázané všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (kouření, pití alkoholických nápojů a používání zdraví škodlivých látek).

Při organizovaných akcích školou (soutěže, koncerty, výstavy, divadelní představení a exkurse) je žákům povolena návštěva podniků veřejného stravování jen v doprovodu učitele pověřeného dozorem.

Žák může účinkovat na veřejných vystoupeních, které neorganizuje škola, jen se souhlasem třídního učitele nebo ředitele školy.

Vyučováním jednotlivých předmětů pověřuje učitele ředitel školy; může též některé učitele pověřit v rámci jejich vyučovací povinnosti klavírním doprovodem.

Technickohospodářský pracovník na administrativní práci se přijímá na

Školu řídí její ředitel, ⁴ pobočku řídí ředitelem pověřený učitel. Usměrňováním výchovně vzdělávací práce v jednotlivých oborech pověřuje ředitel školy svého zástupce.

Počet zástupců ředitele se řídí velikostí školy. Pro ustanovení počtu zástupců je rozhodující na školách s převažujícím oborem hudebním počet tříd a na školách s převažujícími obory výtvarným, literárně dramatickým a tanečním počty žáků.

Ve škole s převažujícím hudebním oborem se počet tříd určí tak, že se celkový počet vyučovacích hodin ve všech oborech studia dělí průměrnou vyučovací povinností učitele 24 hodin.

Při počtu dvanácti až dvaceti tříd se ustanoví jeden zástupce ředitele školy. Při počtu dvaceti jedné až padesáti tříd se ustanoví dva zástupci ředitele školy. Zástupci ředitele školy se vybírají z učitelů jednotlivých oborů tak, aby mohli podle odbornosti usměrňovat výchovně vzdělávací práci.

Ve škole s převažujícím výtvarným, literárně dramatickým a tanečním oborem se určí počet zástupců ředitele školy:

jeden zástupce ředitele školy se ustanoví při počtu alespoň 350 žáků

dva zástupci ředitele školy se ustanoví při počtu alespoň 750 žáků.

Na návrh ředitele školy národní výbor pověří vedením pobočky nebo oboru vybrané učitele z jednotlivých oborů. Jestliže se vedením pobočky nebo oboru pověří zástupce ředitele, patří mu stejně, jako učiteli, příplatek za vedení pobočky nebo oboru, který určuje platový řád pro pedagogické pracovníky. ⁵

Poradním orgánem ředitele školy v pedagogicko-organizačních otázkách, jestliže není zřízena umělecká rada i v uměleckých otázkách, je pedagogická rada. Jejími členy jsou všichni učitelé školy. Koncem klasifikačního období pedagogická rada projedná hodnocení výsledků procesu vzdělávání žáků, jejich chování, posuzuje, jak škola splnila výchovně vzdělávací cíle školy. Pedagogickou radu svolává ředitel školy nejvíce šestkrát během školního roku.

Poradním orgánem ředitele školy v uměleckých otázkách je umělecká rada, která se zabývá otázkami umělecké výchovy žáků. Členové umělecké rady jsou ředitel školy, zástupci ředitele, vedoucí oborů a předmětových komisí a další členové, které může ředitel jmenovat z odborníků umělecké a pedagogické praxe působících mimo školu. Umělecká rada se schází nejméně jednou za půl roku. Do počtu 15 učitelů se umělecká rada neustavuje, její funkci plní pedagogická rada.

Na školách se zřizují předmětové komise, které se scházejí čtyřikrát do roka podle plánu, který schvaluje ředitel školy. Projednávají odborně-metodické problémy a zabezpečují sjednocení požadavků na výchovně-vzdělávací výsledky. O svých jednáních vedou stručné záznamy. Vedením předmětových komisí pověřuje ředitel školy vybrané učitele. Jestliže jsou na škole jen dva učitelé jednoho předmětu nebo oboru, sdružují se s učiteli téhož předmětu nebo oboru v rámci kabinetu OPS nebo KPÚ.

Ředitel školy vydává vnitřní řád, který obsahuje zejména organizační pokyny, hygienické pokyny, pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Při každé škole se ustavuje sdružení rodičů a přátel školy. ⁶

Na vysvědčení se uvádí klasifikace prospěchu z předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, který žák navštěvoval, a jeho celkový prospěch.

Klasifikační stupeň a celkový prospěch se vyjadřuje slovně.

Žákovi, kterého nebylo možno pro závažné příčiny klasifikovat na konci školního roku ani v náhradním termínu, se na vysvědčení uvede "Žák nebyl klasifikován a povoluje se mu opakovat ročník".

Škola vydá žákovi vysvědčení na konci pololetí na čas určitý a natrvalo na konci školního roku. Závěrečné vysvědčení škola vydá po ukončení I. a II. stupně základního studia, jako i kursu pro dospělé.

Na začátku každého školního roku zaplatí žáci nebo jejich zákonní zástupci zápisné; v přípravném a základním studiu ve výši Kčs 10,-, žáci v kursech pro dospělé zaplatí zápisné ve výši Kčs 20,-.

V přípravném studiu v oboru hudebním, tanečním a výtvarném zaplatí žáci školné ve výši Kčs 15,- měsíčně, v literárně dramatickém oboru Kčs 10,- měsíčně.

V základním studiu platí žáci školné:

v oboru hudebním

při individuálním vyučování hlavního předmětu Kčs 40,- měsíčně

při skupinovém vyučování (2 a více žáků)

hlavního předmětu Kčs 15,- měsíčně

v oboru tanečním Kčs 20,- měsíčně

v oboru výtvarném Kčs 25,- měsíčně

v oboru literárně-dramatickém Kčs 15,- měsíčně.

V kursech pro dospělé platí žáci, kteří jsou v pracovním poměru, školné:

v oboru hudebním Kčs 50,- měsíčně

v oboru tanečním Kčs 30,- měsíčně

v oboru výtvarném Kčs 50,- měsíčně

v oboru literárně-dramatickém Kčs 30,- měsíčně.

Žáci, kteří nejsou v pracovním poměru, platí školné podle odstavce 3.

Školné se platí poštovními poukázkami vždy do 10. dne v měsíci; je možno ho platit i za delší období kalendářního roku. Přestane-li žák bez závažných důvodů navštěvovat vyučování, zaplacené školné se nevrací. Při řádně omluvené nepřítomnosti žáka ve všech předmětech trvající déle nežli čtyři týdny v běžném měsíci, může žák, za nezletilého žáka jeho zákonný zástupce, písemně požádat národní výbor prostřednictvím ředitele školy o osvobození od placení školného pro čas omluvené nepřítomnosti. Školné se žákovi, za nezletilého jeho zákonnému zástupci, za příslušnou dobu vrátí, jestliže se na škole déle nežli čtyři po sobě jdoucí týdny nevyučovalo.

S přihlédnutím k nadání a prospěchu žáka, zájmu školy a sociálním poměrům žáka, může národní výbor osvobodit žáka na návrh ředitele školy od placení školného zčásti nebo zcela, zpravidla na jeden školní rok. Žádost o osvobození od placení školného, doloženou potvrzením o příjmu osob, které mají vůči žákovi vyživovací povinnost, je nutno podat řediteli školy nejpozději do 10. září běžného roku.

Pokud žák navštěvuje na jedné škole vyučování dvou hlavních předmětů nebo oborů, platí jen jedno zápisné.

Zápisné a školné je příjmem národního výboru.

K ověřování úrovně výchovně-vzdělávacího procesu škol se organizují v jednotlivých oborech a předmětech soutěže.

Jednotlivé soutěžní disciplíny se opakují v pravidelných tříletých cyklech. Do soutěže se přihlašují žáci - jednotlivci a kolektivy na příslušných školách. ⁷

Školní kolo organizuje ředitel školy, okresní kolo organizuje a finančně zabezpečuje okresní národní výbor. Krajské kolo organizuje a finančně zabezpečuje krajský národní výbor a ústřední kolo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky.

Celostátní přehlídku vítězů ústředních kol České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky organizuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky a ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy Slovenské socialistické republiky.