postup socialistických organizací ¹ (dále jen "organizace") v souvislosti s prováděním organizačních změn nebo racionalizačních opatření (dále jen "organizační změny"), při nichž dochází u pracovníků k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů (dále jen "uvolnění"), anebo z týchž důvodů u nich dochází ke změně dosavadní pracovní činnosti vyžadující změnu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě (dále jen "změna pracovní činnosti"), a postup při dalším pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení těchto pracovníků,

podmínky, postup a povinnosti organizací při změnách kvalifikace pracovníků v souvislosti s organizačními změnami (dále jen "rekvalifikace"),

hmotné zabezpečení občanů před nástupem do zaměstnání.

uvolnění a změny pracovní činnosti u členů jednotných zemědělských družstev při organizačních změnách prováděných v těchto družstvech, ⁴

pracovníky, u nichž při organizačních změnách dochází bez uvolnění nebo změny pracovní činnosti k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jinou organizaci. ⁵

uvolňování a změny pracovní činnosti u pracovníků, kteří konají v organizaci práce ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě.

pracovníkem též občan v jiném pracovněprávním nebo obdobném pracovním vztahu k organizaci než v pracovním poměru,

pracovním poměrem též jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci,

zaměstnáním pracovní poměr, jiný pracovněprávní nebo obdobný pracovní vztah k organizaci, a pro účely hmotného zabezpečení občanů před nástupem do zaměstnání též služební poměr ⁷ a poskytování služeb na základě povolení příslušného orgánu podle zvláštních předpisů. ⁸

Pracovníkům, které v důsledku organizační změny nemůže dále zaměstnávat podle pracovní smlouvy, organizace zabezpečuje, jestliže to umožňuje charakter organizační změny, jejich další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání především na jiných svých pracovištích; za tím účelem jim navrhne změnu sjednaných pracovních podmínek, ¹⁰ popřípadě rekvalifikaci potřebnou pro jejich další pracovní uplatnění v organizaci.

Pracovníkům, kterým organizace nemůže zabezpečit další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání podle odstavce 1 a které uvolňuje (dále jen "uvolňovaní pracovníci" a "uvolňující organizace") napomáhá uvolňující organizace jejich umístění ve vhodném zaměstnání v jiných organizacích. Uvolňující organizace přitom účinně spolupracuje s organizacemi, které uvolňované pracovníky přijímají do zaměstnání, a podle potřeby tuto spolupráci zabezpečuje za účasti nadřízeného orgánu (orgánu hospodářského řízení). ¹¹

Uvolňující organizace průběžně informuje nadřízený orgán (orgán hospodářského řízení) a okresní národní výbor, v jehož obvodu má své sídlo, o počtech a kvalifikační struktuře uvolňovaných pracovníků, pro které není zabezpečeno další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání, a podle jejich pokynů s nimi spolupracuje při stanovení programu opatření pro umístění těchto uvolňovaných pracovníků, jestliže je potřebné jej zpracovat, a podle zpracovaného programu postupuje.

Při organizačních změnách prováděných na základě programu strukturálních změn národního hospodářství schváleného příslušnou vládou, v jejichž důsledku bude docházet k uvolňování pracovníků, se postupuje, pokud příslušná vláda stanovila zvláštní opatření pro další pracovní uplatnění a umístění uvolňovaných pracovníků ve vhodném zaměstnání, podle těchto zvláštních opatření.

Ovolňující organizace je povinna seznámit uvolňované pracovníky s důvody uvolnění a s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při zabezpečení nového vhodného zaměstnání včetně případné rekvalifikace pro ně, a to v době nejméně tří měsíců předtím, než jim na základě rozhodnutí o organizační změně ¹² bude dána výpověď nebo s nimi bude uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru.

Projeví-li uvolňovaný pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má jeho pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody o rozvázání pracovního poměru, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru uvede organizace důvod rozvázání pracovního poměru.

Při provádění organizačních změn se uvolňovaným pracovníkům a pracovníkům, u nichž dochází ke změně pracovní činnosti, poskytuje hmotné zabezpečení formou mzdového vyrovnání.

Mzdové vyrovnání se zjišťuje z rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem pracovníka zjištěným naposled v uvolňující organizaci (před změnou pracovní činnosti) podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku ¹³ a hrubým výdělkem dosahovaným pracovníkem v nové organizaci (po změně pracovní činnosti).

Do hrubého dosahovaného výdělku se nezahrnují druhy mezd (příjmů), které se nezahrnují ani do hrubého výdělku pracovníka při zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely; zahrnuje se do něho však náhrada mzdy. Pracovníkům, kterým jsou při jejich odměňování poskytovány některé složky mzdy za delší než měsíční, nejdéle však jednoroční období, se tyto složky mzdy zahrnou do hrubého dosahovaného výdělku v předpokládané měsíční výši. Mzdové vyrovnání se těmto pracovníkům poskytuje zálohově ¹⁴ s tím, že po zúčtování příslušných složek mzdy k výplatě se určí jejich poměrná část připadající na jeden měsíc a provede se zúčtování mzdového vyrovnání. Organizace pracovníka předem vyrozumí o zúčtovacím období a postupu zúčtování mzdového vyrovnání.

Pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného ostatními pracovníky vykonávajícími stejnou práci se poskytuje mzdové vyrovnání s přihlédnutím k hrubému výdělku dosahovanému těmito pracovníky v témže období.

Při zjišťování mzdového vyrovnání podle odstavců 2 až 4 u pracovníka odměňovaného za práci v jednotném zemědělském družstvu odměnami nepodléhajícími dani ze mzdy se vychází z čistých výdělků.

Uvolňovanému pracovníku, který po skončení pracovního poměru nastoupí bez zbytečného průtahu zaměstnání v jiné organizaci, přísluší od nástupu nového zaměstnání mzdové vyrovnání po dobu

Dochází-li u uvolňovaného pracovníka po nástupu v jiné organizaci k takové změně pracovní činnosti, která vyžaduje jeho rekvalifikaci, přísluší mu mzdové vyrovnání po dobu rekvalifikace v plné výši rozdílu mezi výdělky, zjištěného podle § 12, nejdéle však po dobu 12 měsíců. Jestliže rekvalifikace skončí před uplynutím doby, po kterou celkově přísluší mzdové vyrovnání podle odstavce 1, po skončení rekvalifikace se dále poskytuje mzdové vyrovnání po zbývající dobu a ve výši stanovené v odstavci 1.

Mzdové vyrovnání přísluší po celkově stanovenou dobu podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 i v případě, že v nové organizaci, do níž uvolňovaný pracovník nastoupil, dojde v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší, k rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, výpovědí danou pracovníkem, okamžitým zrušením pracovního poměru pracovníkem nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době pracovníkem nebo organizací, popř. k jeho skončení uplynutím sjednané doby a tento pracovník nastoupí zaměstnání v další organizaci (organizacích) bez zbytečného průtahu.

Pracovníku, u něhož dochází ke změně pracovní činnosti [ § 1 písm. a)], přísluší ode dne, kdy ke změně pracovní činnosti došlo, mzdové vyrovnání po dobu a ve výši uvedené v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2. Je-li tento pracovník v době, po kterou mu přísluší mzdové vyrovnání, v důsledku téže organizační změny uvolněn, přísluší mu od nástupu zaměstnání v jiné organizaci mzdové vyrovnání po zbývající dobu, po kterou celkově mzdové vyrovnání přísluší, nastoupí-li zaměstnání bez zbytečného průtahu.

Organizace projedná s pracovníkem, který má být v souvislosti s organizační změnou rekvalifikován, možnosti jeho dalšího pracovního uplatnění na jiné práci, než kterou dosud vykonává nebo vykonával, způsob a postup zabezpečení rekvalifikace pro jinou práci. O provedení rekvalifikace uzavře s pracovníkem písemnou dohodou o rekvalifikaci, ve které se stanoví zejména, na jakou práci bude pracovník rekvalifikován a v jaké době, způsob zabezpečení rekvalifikace a ověření získaných znalostí a dovedností při jejím ukončení, a rozsah hmotného zabezpečení v souvislosti s rekvalifikací.

Při uzavírání dohody o rekvalifikaci organizace vychází z dosavadní kvalifikace pracovníka a ze stanovených předpokladů, popřípadě požadavků pro výkon práce, na kterou má být pracovník rekvalifikován. Přitom dbá, aby podle možností pracovního uplatnění v organizaci byl pracovník rekvalifikován na práci příbuznou té, kterou dosud vykonává nebo vykonával, a aby rekvalifikace byla provedena zpravidla v době, po kterou pracovníku přísluší mzdové vyrovnání ( § 13).

Rekvalifikace se podle obsahu a rozsahu přípravy pro jinou práci provádí zpravidla ve výchovně vzdělávacích zařízeních organizací. Po jejím ukončení organizace ověří získané znalosti a dovednosti pracovníka a vydá mu doklad o rekvalifikaci. Pokud rekvalifikace vyžaduje získat vzdělání absolvováním školy, provádí se v příslušné škole, popřípadě ve spolupráci s ní.

Rekvalifikaci prováděnou ve výchovně vzdělávacích zařízeních organizací zabezpečuje organizace, k níž je pracovník v pracovním poměru, a to ve vlastním zařízení, popřípadě v zařízení jiné organizace.

Příspěvek se přizná občanu, který pokud není dále stanoveno jinak, splňuje současně tyto podmínky:

Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. d) se nevyžaduje u občana,

Do rozsahu celkové doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se započítávají tyto doby:

Příspěvek se nepřizná, i když jsou splněny podmínky uvedené v § 24, občanu, který

Při splnění podmínek pro přiznání příspěvku se příspěvek přizná nejdříve ode dne, kdy občan písemně požádal národní výbor o zprostředkování zaměstnání, pokud není dále stanoveno jinak.

Občanu, který písemně požádal národní výbor o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů ode dne skončení předchozího zaměstnání, nebo po odpadnutí překážky, která mu v tom bránila, se příspěvek přizná již ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Příspěvek se přizná také občanu, jestliže mu národní výbor pro další pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání nabídl zajistit rekvalifikaci a občan tuto rekvalifikaci nastoupí; přitom se nepřihlíží k podmínkám nároku na příspěvek uvedeným v § 24 a § 25.

splnil podmínky uvedené v § 25 odst. 1 písm. a),

bez vážných důvodů [ § 25 odst. 1 písm. b)] odmítl vhodné zaměstnání, které mu národní výbor nabídl, nebo rekvalifikaci, jestliže mu ji národní výbor nabídl zajistit, anebo tuto rekvalifikaci přerušil,

oznámil, že nemá další zájem o zprostředkování zaměstnání,

nespolupracuje s národním výborem a maří vzájemnou součinnost potřebnou ke zprostředkování zaměstnání zejména tím, že se bezdůvodně nedostavuje na národní výbor ( § 33 odst. 2) a neplní jeho pokyny související se zprostředkováním zaměstnání, nebo na delší dobu změní místo svého pobytu, aniž by o tom vyrozuměl národní výbor,

odmítne účastnit se dočasné výpomoci na špičkových zemědělských nebo jiných krátkodobých pracích nepřesahujících celkem 60 pracovních dnů v kalendářním roce doporučené mu národním výborem, aniž mu v takové výpomoci bránil zdravotní stav; národní výbor při doporučování takové výpomoci přihlíží k oprávněným zájmům občana, zejména k péči o dítě do skončení povinné školní docházky a k osobní péči o další osoby uvedené v § 24 odst. 3 písm. a), a to zejména, jestliže se dočasná výpomoc má uskutečnit mimo obvod obce trvalého pobytu občana.

Příspěvek se občanu poskytuje, pokud nedojde k jeho odnětí podle § 27, až do dne nástupu do zaměstnání nebo do ukončení rekvalifikace, jestliže ji zajišťuje národní výbor, nejdéle však po dobu jednoho roku.

Příspěvek se neposkytuje po dobu, po kterou

Příspěvek se poskytuje občanu i v případě vzniku pracovní neschopnosti po uplynutí ochranné lhůty ze zaměstnání, ¹⁸ kdy mu nepřísluší nemocenské; o dobu této pracovní neschopnosti se prodlužuje doba poskytování příspěvku. Prokáže-li občan v době pracovní neschopnosti vyšší náklady spojené s nemocí nebo úrazem, může mu být příspěvek zvýšen až do výše nemocenského, které by mu jinak příslušelo podle právních předpisů o nemocenském zabezpečení, z jeho posledního zaměstnání.

Příspěvek se občanu neposkytuje po dobu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody a po dobu, po kterou se z osobních nebo rodinných důvodů dočasně, po dobu delší než jeden měsíc zdržuje v cizině. Doba poskytování příspěvku se o dobu uvedenou v předchozí větě neprodlužuje.

Příspěvek se poskytuje občanu

Při stanovení výše příspěvku podle odstavce 1 se vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku občana, který u něho byl zjištěn a naposled používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním zaměstnání, podle pracovněprávních předpisů o zjišťování a používání průměrného výdělku. ¹³ U občana, v jehož posledním zaměstnání se pracovněprávní předpisy o zjišťování a používání průměrného výdělku neuplatňovaly, se pro účely příspěvku zjistí průměrný měsíční čistý příjem obdobně podle těchto předpisů.

Jestliže je příspěvek stanovený podle odstavce 1 nižší než 1000 Kčs měsíčně, poskytuje se občanu příspěvek v této měsíční výši, pokud tato částka není vyšší než průměrný měsíční čistý výdělek občana dosažený v jeho posledním zaměstnání.

Občanu, který v posledních třech letech nebyl v zaměstnání a nárok na příspěvek mu vznikl započtením doby uvedené v § 24 odst. 3, se poskytuje příspěvek ve výši 1000 Kčs měsíčně. V téže výši se poskytuje příspěvek občanu, který neprokáže výši průměrného měsíčního čistého výdělku ze svého posledního zaměstnání, do doby, než tuto výši prokáže; tím není dotčeno ustanovení § 34.

Jsou-li splněny podmínky pro poskytování příspěvku jen po část měsíce, přísluší za každý den, kdy tyto podmínky byly splněny, jedna třicetina měsíčního příspěvku; přitom se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Příspěvek se vyplácí v měsíčních splátkách pozadu.

Občanu, který před skončením posledního zaměstnání pobíral důchod za výsluhu let, ¹⁹ příspěvek za službu ²⁰nebo zvláštní příspěvek horníkům ²¹ přísluší příspěvek v takové výši, aby příspěvek spolu s důchodem za výsluhu let, příspěvkem za službu nebo zvláštním příspěvkem horníkům nebyl vyšší než úhrn průměrného měsíčního čistého výdělku, z něhož se příspěvek vypočítává, a této dávky ve výši vyplácené před skončením posledního zaměstnání.

Občanu, který se účastní dočasné výpomoci na špičkových zemědělských nebo jiných krátkodobých pracích doporučených mu národním výborem, se příspěvek snižuje o výdělek dosažený na těchto pracích.

O příspěvku a jeho poskytování podle této vyhlášky rozhoduje orgán, o kterém to stanoví obecně závazný pracovněprávní předpis. ²⁴

Na rozhodování o příspěvku podle této vyhlášky se vztahují obecné právní předpisy o správním řízení. ²⁵

Národní výbor občana, který podává žádost o zprostředkování zaměstnání, poučí o podmínkách nároku na příspěvek a povinnostech, které pro něho v souvislosti s jeho přiznáním a poskytováním vyplývají.

Občan je povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro přiznání příspěvku a do pěti pracovních dnů ohlásit národnímu výboru změny, které jsou rozhodné pro poskytování příspěvku. Nejméně jednou za 14 kalendářních dnů je povinen dostavit se na národní výbor k projednání otázek souvisejících se zprostředkováním jeho zaměstnání, pokud mu k tomu národní výbor podle průběhu zprostředkování zaměstnání neurčí jinou dobu.

Jestliže byl příspěvek zaviněním občana přiznán a vyplácen neprávem nebo ve vyšší výměře než skutečně příslušel, zejména proto, že občan zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou skutečnost anebo nesplnil svoji ohlašovací povinnost podle § 33 odst. 2, je povinen vrátit neprávem přijatý příspěvek nebo jeho část poskytnutou v nesprávné výši. Nárok na vrácení příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne jeho výplaty. O přeplatku rozhoduje orgán, který rozhoduje o přiznání příspěvku a jeho poskytování ( § 32).

Zjistí-li se dodatečně, že příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké přísluší, anebo že byl občanu neprávem odepřen, popřípadě že byl přiznán od pozdějšího data než od kterého přísluší, příspěvek se občanu přizná, zvýší nebo doplatí. Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím tří let ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část přísluší.

Pracovníku, kterému před 1. lednem 1990 vznikl nárok na mzdové vyrovnání podle dosavadních předpisů, se mzdové vyrovnání poskytuje podle dosavadních předpisů.

Občanu, kterému je ke dni 1. ledna 1990 poskytován příspěvek podle dosavadních předpisů a který splňuje podmínky pro poskytování příspěvků podle této vyhlášky, se od 1. ledna 1990 poskytuje příspěvek ve výši a za podmínek stanovených touto vyhláškou tak, aby celková doba jeho poskytování nepřesáhla dobu jednoho roku; jestliže občan podmínky pro poskytování příspěvku podle této vyhlášky nesplňuje, poskytuje se mu příspěvek dále podle dosavadních předpisů.

vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 4/1979 Sb. a vyhlášky č. 234/1988 Sb., s výjimkou § 6 odst. 4, § 7 a § 17,

čl. III a IV vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/1988 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků,

vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 82/1988 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s přestavbou národního hospodářství a ústředních orgánů.