208/1989 Sb. znění účinné od 1. 1. 1990 do 31. 12. 1990
208
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 15. prosince 1989
o finančním hospodaření státních podniků a některých dalších socialistických organizací
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 71 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, § 29 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, § 20 zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy, a k provedení hospodářského zákoníku :
§ 1 Úvodní ustanovení Toto nařízení upravuje finanční hospodaření:
a) státních podniků , s výjimkou státních podniků, jejichž finanční hospodaření upravuje zvláštní předpis ,
b) podniků zahraničního obchodu , akciových společností pro zahraniční obchod a sdružení pro zahraniční obchod, s výjimkou podniků se zahraniční majetkovou účastí,
c) bank a spořitelen, zakládaných jako státní peněžní ústavy ,
d) státní organizace Československé státní dráhy .
Č Á S T P R V N Í FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO PODNIKU (§ 2-18)
§ 2 Postavení státního podniku jako subjektu finančního hospodaření (1) Státní podnik (dále jen "podnik") odpovídá za finanční hospodaření podle tohoto nařízení bez ohledu na rozsah oprávnění vnitřních organizačních jednotek jednat v právních vztazích jménem podniku.
(2) Veškeré vztahy vznikající při finančním hospodaření mezi vnitřními organizačními jednotkami podniku jsou vztahy vnitropodnikovými.
§ 3 Majetkové fondy (1) Majetkovými fondy podniku jsou fond základních prostředků a investic, obratový fond a fond cenných papírů.
(2) Podnik hradí nákup cenných papírů z fondu rozvoje, popřípadě vkladem věcí movitých, nemovitých nebo majetkových práv.
§ 4 Vlastní finanční zdroje podniku Vlastními finačními zdroji podniku jsou:
a) zisk vytvořený z veškeré jeho činnosti zjištěný v účetnictví (dále jen "zisk"),
b) odpisy základních prostředků (dále jen "odpisy") ,
c) další finanční zdroje podniku ( § 7).
§ 5 Používání zisku (1) Podnik používá zisk v tomto pořadí:
a) k odvodům ze zisku a daním do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů a k regulačním a cenovým odvodům hrazeným ze zisku,
b) k účelům podle odstavce 2,
c) k jednotnému minimálnímu povinnému přídělu podle normativu do fondu kulturních a sociálních potřeb,
d) k jednotnému minimálnímu povinnému přídělu podle normativu do fondu rozvoje,
e) k povinnému přídělu do výše jednotného normativu minimálního zůstatku rezervního fondu,
f) k dalším přídělům do fondů zřizovaných podle § 10 odst. 1 až 3 a k účelům uvedeným v odstavci 3 podle svého rozhodnutí, popřípadě k úhradě podílu ze zisku ze sdružených činností po splnění všech jeho ročních odvodových a přídělových povinností.
(2) Podnik používá zisk podle odstavce 1 písm. b):
a) k převodům ve prospěch příslušného účtu nemocenského pojištění při úhradě přirážky k pojistnému podle zvláštního předpisu , není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení podniků předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým a dále při vrácení neoprávněně vyplacených dávek nemocenského pojištění v důsledku porušení nebo zanedbání povinností stanovených zvláštními předpisy nebo jiným nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců,
b) k úhradě daně placené v cizině.
(3) Podnik může používat zisk:
a) k poskytování finanční odměny příslušné (závodní) společenské organizaci za sběr odpadového průmyslového materiálu jí organizovaný na základě dohody uzavřené s touto organizací, a to maximálně do výše 30 % hodnoty, kterou podnik za odpad obdrží, po snížení o částku připadající na náklady, které podniku případně vzniknou (například poskytnutím technické pomoci) a dále k poskytování příspěvku na Účty iniciativy mládeže za stanovených podmínek ,
b) ke sdružování prostředků podle § 8 odst. 2,
c) k úhradě výdajů na pohoštění, občerstvení a dary,
d) k dalším účelům podle zvláštních předpisů.
(4) Nerozdělený zisk může podnik koncem roku převést do dalšího roku.
(5) Při nedostatku zisku ke krytí potřeb podle odstavce 1 doplňuje podnik zisk k rozdělení z rezervního fondu podle § 12 odst․ 3 a 4.
(6) Podnik nesmí přidělit do fondů s výjimkou jednotného minimálního povinného přídělu podle normativu do fondu kulturních a sociálních potřeb více zdrojů, než mu zbývá ze zisku (doplněného případně z rezervního fondu) po jeho použití podle odstavce 1 písm. a) a odstavců 2 a 3. Pokud dojde u podniku k překročení rozdělení zisku při tomto jeho použití nebo z titulu vzniklé ztráty, je podnik povinen toto překročení nebo ztrátu uhradit z rozdělení zisku následujícího roku před příděly do podnikových fondů.
(7) Při nedostatku zisku k rozdělení koncem roku po jeho použití podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 a vyčerpání zdrojů rezervního fondu, popřípadě zdrojů fondů zřizovaných podle § 10 odst. 2 je jednotný příděl podle normativu do fondu kulturních a sociálních potřeb za běžný rok zaručen z příslušného státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtu národního výboru. Podnik požádá prostřednictvím zakladatele příslušný orgán v termínu pro uzavření jeho finančního hospodaření o poskytnutí dotace ze zdrojů ze zisku k rozdělení k tomuto účelu. O případné návratnosti této dotace rozhodne příslušný orgán v dohodě se zakladatelem nejpozději do dvou let od roku, za který byla dotace poskytnuta.
§ 6 Používání odpisů Podnik převádí odpisy měsíčně do fondu rozvoje do výše jejich skutečné tvorby po případném odvodu odpisů do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru podle zvláštního předpisu a po převodech odpisů ze zařízení podnikové společenské spotřeby do fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud je jejich provoz financován z tohoto fondu.
§ 7 Používání dalších vlastních finančních zdrojů podniku Další vlastní finanční zdroje používané k přídělům do fondu rozvoje podle § 11 odst. 1 písm. c), d) a e) bod 1, 2, 5 až 7, popřípadě do fondů zřizovaných podle § 10 odst. 3 převádí podnik do fondů v příslušném měsíčním období jejich vzniku.
§ 8 Sdružování prostředků (1) Při sdružování prostředků podnik poskytuje peněžní prostředky pouze ze zdrojů, které jsou podle zvláštních předpisů určeny k financování těchto činností.
(2) Pokud podnik poskytuje peněžní prostředky při sdružování prostředků na další činnosti, které jsou ve společném zájmu podniku a národního výboru, použije zisk podle § 5 odst. 1 písm. f).
§ 9 Odvody podniků a způsob jejich provádění (1) Odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě hradí podnik z rozdělení zisku, těžební podnik případně z fondu škod a náhrad. Odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a za její dočasné odnětí pro zařízení staveniště hradí podnik ze zdrojů určených k financování této investiční výstavby.
(2) Podnik provádí odvody do resortních fondů zřizovaných podle § 20 odst. 1. Předmětem těchto odvodů nemohou být zisk, odpisy a zdroje podnikových fondů. Podrobnosti pro provádění těchto odvodů se stanoví v pravidlech pro tvorbu a používání těchto fondů.
§ 10 Fondy podniku (1) Podnik zřizuje:
a) fond rozvoje,
b) rezervní fond,
c) fond kulturních a sociálních potřeb,
d) fond odměn.
Způsob tvorby a použití fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu odměn upravují zvláštní předpisy .
(2) Podnik může zřizovat podle svého rozhodnutí další fondy, jejichž zdrojem může být výhradně zisk přidělovaný do fondů podle § 5 odst. 1 písm. f).
(3) Podniky, u nichž to specifičnost jejich hospodářské činnosti vyžaduje, mohou zřizovat další účelové fondy, jejichž zdrojem mohou být plně nebo částečně jiné zdroje než zisk, a to:
a) podniky s činností obchodní, zásobovací, odbytovou, podniky služeb, podniky zabezpečující vyšší dodavatelské funkce nebo podniky v zahraničním obchodě rizikový fond,
b) podniky těžební rekultivační fond, fond geologických prací, fond škod a náhrad a v uranovém průmyslu i likvidační fond,
c) podniky dopravy rizikový fond,
d) podniky lesního hospodářství fond na odstraňování škod způsobených exhalacemi, který je tvořen z poplatků a náhrad organizací způsobujících znečištění,
e) podniky zakládané národními výbory, podniky vodního hospodářství a dále podniky, které nebudou hradit z rozhodnutí zakladatele výdaje na opravy a udržování základních prostředků a jiného hmotného majetku prostřednictvím plánovitě vytvářené rezervy, fond oprav a udržování.
Způsob tvorby a použití těchto fondů včetně případné výše normativu přídělů do těchto fondů stanoví zakladatel v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě podle příslušnosti s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo s ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstva financí, cen a mezd republik"). Přitom výše příspěvku z nákladů do fondu oprav a udržování se stanoví způsobem uvedeným v § 14 odst. 7. U podniků zakládaných národními výbory stanoví způsob tvorby a použití těchto fondů příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky.
(4) Příděly ze zisku do fondů může podnik provádět v průběhu roku do výše skutečného zisku k rozdělení podle svého rozhodnutí po jeho použití podle § 5 odst. 1 písm. a) a § 5 odst. 2 a 3; příděly ze zisku do fondů podle § 5 odst. 1 písm. f) provádí tak, aby neohrozil plnění svých povinností za rok jako celek, které pro něj vyplývají z použití zisku podle § 5 odst. 1 písm. a) až e) a krytí oběžných prostředků podle § 13 odst. 5.
(5) Peněžní prostředky fondů uvedených v odstavcích 1 až 3 může podnik podle svého rozhodnutí ukládat na běžném účtu nebo je plně nebo částečně ukládat na samostatných vkladových účtech fondů; peněžní prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb ukládá na samostatném vkladovém účtu.
(6) Podnik zabezpečuje svou platební schopnost tak, aby měl k plnění svých splatných závazků při využívání úvěrů na svém běžném účtu nebo na samostatných vkladových účtech fondů dostatečnou výši peněžních prostředků a nepoužíval své fondy nad výši použitelných zdrojů jednotlivých fondů v průběhu roku.
(7) Normativy pro příděly do fondů zřizovaných podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou:
a) jednotný normativ minimálního povinného přídělu ze zisku do fondu rozvoje,
b) odvětvově jednotný závazný normativ příspěvku z nákladů do fondu rozvoje na financování výdajů na rozvoj vědy a techniky,
c) jednotný normativ minimálního zůstatku rezervního fondu,
d) jednotný normativ minimálního, povinného přídělu ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(8) Základ pro výpočet normativů uvedených v odstavci 7 písm. a) až c) a jejich výše se stanoví ve výstupech komplexního státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen "státní plán") na rok 1990 a pětiletých státních plánů. Základ pro výpočet normativu uvedeného v odstavci 7 písm. d) a jeho výši stanoví zvláštní předpis.
§ 11 Fond rozvoje (1) Fond rozvoje se tvoří:
a) minimálním povinným přídělem ze zisku podle normativu a přídělem ze zisku podle § 5 odst. 1 písm. f),
b) převodem odpisů podle § 6,
c) příspěvkem zahrnovaným do nákladů podle § 10 odst. 7 písm. b),
d) převodem z obratového fondu podle § 13 odst. 6,
e) z dalších zdrojů, a to: 1. z tržeb z prodeje základních prostředků a investic s výjimkou tržeb z prodeje základních prostředků a investic zařízení podnikové společenské spotřeby, jejichž provoz je financován z fondu kulturních a sociálních potřeb, 2. z příspěvků ke sdružování prostředků na financování investic a výdajů na rozvoj vědy a techniky, 3. z účelových dotací ze státního rozpočtu, rozpočtu národních výborů a ze státních fondů, 4. přídělem odpisů soustředěných ve státním rozpočtu , 5. z příjmů z řešení úkolů rozvoje vědy a techniky podle § 15, 6. z tržeb z prodeje cenných papírů, 7. z účelových příspěvků z fondu zábran škod od pojišťoven.
(2) Fond rozvoje se používá:
a) k financování investic a projektové dokumentace včetně autorského dozoru podle § 14 odst. 4,
b) ke splátkám investičních úvěrů,
c) k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 15,
d) k poskytování příspěvků ke sdružování prostředků na financování investic a výdajů na rozvoj vědy a techniky,
e) k doplňování obratového fondu podle § 13 odst. 5,
f) jako doplňkový zdroj k financování oprav a udržování základních prostředků a jiného hmotného majetku, pokud zdroje fondu oprav a udržování, popřípadě plánovitě vytvářená rezerva nepostačí k financování těchto výdajů,
g) k nákupu cenných papírů,
h) k poskytování příspěvku kupujícímu na úhradu kupní ceny při prodeji bytu z podnikového bytového hospodářství do osobního vlastnictví.
(3) Podniky uvedené v § 15 odst. 2, které zahrnují výdaje na rozvoj vědy a techniky přímo do nákladů, nepoužijí odstavce 1 písm. c) a e) bod 5 a odstavce 2 písm. c) a nepoužijí fond rozvoje ke sdružování prostředků při financování výdajů na rozvoj vědy a techniky.
(4) Použití fondu rozvoje není účelově vázáno na druh zdrojů, ze kterých se fond tvoří. Podnik může volně používat zdroje fondu rozvoje, s výjimkou zdrojů uvedených v odstavci 1 písm. e) bod 2, 3 a 7 ke všem účelům, ke kterým tento fond slouží, a to až do výše zdrojů tohoto fondu zvýšených o poskytnutý úvěr na rozvoj vědy a techniky.
§ 12 Rezervní fond (1) Rezervní fond se tvoří přídělem ze zisku podle § 5 odst. 1 písm. e), popřípadě i podle § 5 odst. 1 písm. f).
(2) U rezervního fondu se stanoví minimální výše zůstatku fondu ke konci roku podle § 10 odst. 7 písm. c).
(3) Rezervní fond se používá při krytí ztrát a výkyvů ve finančním hospodaření podniku k doplnění zisku k rozdělení k účelům stanoveným v § 5 odst. 1 písm. a) až d), a pro doplnění těchto zdrojů k přídělu ze zisku do fondu rozvoje pro jeho použití podle § 13 odst. 5, a to i pod stanovenou minimální výší zůstatku rezervního fondu.
(4) Podnik může podle svého rozhodnutí použít rezervní fond k doplnění zisku k rozdělení i pro jeho další použití podle § 5 odst. 1 písm. f), a to pouze ve výši přesahující stanovený minimální zůstatek fondu.
§ 13 Financování oběžných prostředků (1) Oběžnými prostředky a zdroji jejich krytí jsou dále uvedené prostředky a zdroje vykázané v rozvaze podniku.
(2) Oběžnými prostředky jsou:
a) peníze, ceniny, vklady a účasti,
b) pohledávky a jiná podobná zúčtování,
c) zásoby,
d) náklady příštích období,
e) ostatní oběžné prostředky.
(3) Podnik používá ke krytí oběžných prostředků obratový fond, jiné vlastní a jim podobné zdroje a neinvestiční úvěry.
(4) Jinými vlastními a jim podobnými zdroji krytí oběžných prostředků jsou:
a) zůstatky ostatních fondů a časové rozlišení,
b) stálá pasiva,
c) ostatní zdroje krytí oběžných prostředků,
d) nerozdělený zisk.
(5) Podnik je povinen k zabezpečení své finanční rovnováhy nejpozději koncem roku doplnit obratový fond z fondu rozvoje ve výši, o kterou úhrn oběžných prostředků (podle odstavce 2) převyšuje úhrn zdrojů krytí oběžných prostředků (podle odstavce 3) snížený o neinvestiční závazky podniku po lhůtě splatnosti. Pokud zdroje fondu rozvoje podle § 11 odst. 4 nepostačí k doplnění obratového fondu, podnik je pro tento účel doplní dalším přídělem z rozdělení zisku při případném zkrácení nebo úplném zrušení přídělů ze zisku provedených v běžném roce do dalších fondů podle § 5 odst. 1 písm. f) a při použití rezervního fondu podle § 12 odst. 3.
(6) Snížení obratového fondu převodem do fondu rozvoje podnik provádí při dlouhodobém snížení oběžných prostředků v dohodě s úvěrující bankou nebo spořitelnou.
§ 14 Financování reprodukce základních prostředků a jiného hmotného majetku (1) Financování reprodukce základních prostředků a jiného hmotného majetku zahrnuje financování výdajů na:
a) investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru,
b) opravy a udržování základních prostředků a jiného hmotného majetku (dále jen "opravy a udržování").
(2) Investicemi podle tohoto nařízení jsou:
a) pořizování základních prostředků,tj. 1. dodávky stavebních a montážních prací a náklady spojené s likvidací základních prostředků, 2. dodávky strojů a zařízení a jejich souborů, dopravních prostředků a inventáře včetně nákladů na jejich dopravu a montáž, 3. dodávky uměleckých děl, pokud jsou nedílnou součástí základních prostředků, 4. první výsadba trvalého porostu, pokud odpovídá pojmu základního prostředku, tj. náklady na výsadbu a následnou kultivaci vynaložené do doby dospělosti trvalého porostu (s výjimkou nákladů na novou výsadbu za rostliny vymřelé, nevzešlé apod.), 5. nákup (úplatný převod) nemovitostí a použitých předmětů charakteru základních prostředků od organizací a občanů s výjimkou předmětů pořizovaných za účelem získání náhradních dílů,
b) nástavby, vestavby a přístavby základních prostředků a nemovitých kulturních památek a zásahy do jejich stavební a technologické části, které mají za následek změnu technických parametrů, změnu funkce (rekonstrukce) nebo kterými se zvyšuje jejich vybavenost, popřípadě se rozšiřuje jejich použitelnost (modernizace),
c) náhrady poskytnuté k odstranění ekonomické újmy zemědělských organizací a odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a za její dočasné odnětí pro zařízení staveniště,
d) zabezpečovací a konzervační práce (popřípadě udržovací a dekonzervační práce) u zastavených staveb,
e) technická část náhradních rekultivací.
(3) Základními prostředky a jiným hmotným majetkem jsou předměty podle zvláštního předpisu.
(4) Podnik hradí výdaje na investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru (dále jen "výdaje na investice") z fondu rozvoje, pokud nejde o zařízení podnikové společenské spotřeby, jejichž provoz je financován z fondu kulturních a sociálních potřeb anebo pokud k jejich financování nepoužije investiční úvěr. Výdaje na investice u víceúčelových zařízení hradí podnik z jednoho zdroje, a to ze zdroje stanoveného pro financování těchto výdajů podle převažující činnosti předpokládané v budovaném zařízení.
(5) Opravy podle tohoto nařízení jsou takové práce, jimiž se odstraňuje částečně fyzické opotřebení nebo poškození základního prostředku a jiného hmotného majetku za účelem jejich uvedení do provozuschopného stavu, obnovují se technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky. Opravy strojů a zařízení lze provádět též výměnou za již opravený základní prostředek.
(6) Udržováním podle tohoto nařízení je pravidelná péče o základní prostředky a jiný hmotný majetek, kterou se zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům za účelem zabezpečit jejich provozuschopný stav a bezpečný provoz, popřípadě odstranit drobnější závady.
(7) Podnik hradí výdaje na opravy a udržování z nákladů prostřednictvím fondu oprav a udržování nebo plánovitě vytvářené rezervy podle normativu stanoveného v jeho plánu hospodářského a sociálního rozvoje na rok 1990 a v pětiletých plánech hospodářského a sociálního rozvoje nebo výjimečně podle § 23 přímo z nákladů. Jako doplňkový zdroj při financování výdajů na opravy a udržování může podnik používat fond rozvoje podle § 11 odst. 2 písm. f). Výdaje na opravy a udržování v zařízeních podnikové společenské spotřeby, jejichž provoz je financován z fondu kulturních a sociálních potřeb, hradí podnik výhradně z tohoto fondu.
(8) Podnik může hradit výdaje na opravy a udržování základních prostředků v dočasném užívání podle odstavce 7.
§ 15 Financování rozvoje vědy a techniky (1) Financování rozvoje vědy a techniky zahrnuje výdaje na:
a) přípravu a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,
b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně technických poznatků z tuzemska i ze zahraničí,
c) činnost vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a pracovišť soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací,
d) příspěvky mezinárodním organizacím, jejichž předmětem činnosti je výzkum a vývoj a československý podnik je oprávněn podílet se na činnosti této organizace.
(2) Podnik hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, kromě podniků výzkumné a vývojové základny, podniků projektových a podniků, u kterých inovační potřeba není soustavná a plynulá. Tyto podniky hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z nákladů s případným časovým rozlišením. Zakladatel po dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky určí podniky, ve kterých inovační potřeba není soustavná a plynulá.
(3) Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů, jako použití fondu rozvoje s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo, popřípadě způsob finančního vypořádání po ukončení řešení úkolu.
(4) Příjmy z řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:
a) příjmy za realizované práce a výkony, které byly provedeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně tvořily součást nákladů řešení,
b) příjmy za předměty použitelné, popřípadě nepoužitelné kromě předmětů postupné spotřeby v používání, které byly pořízeny k řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a jsou již pro další řešení úkolu nepotřebné nebo zbyly po ukončeném řešení úkolu a které byly vyvinuty nebo vyrobeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně tvořily součást nákladů řešení.
(5) Příjmy podle odstavce 4 se převádějí do zdroje, ze kterého byly výdaje na rozvoj vědy a techniky financovány; pokud byly výdaje financovány z více zdrojů, převádějí se do nich v poměru, v jakém se na financování podílely.
(6) Předměty odpovídající pojmu základního prostředku, které byly vyvinuty při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky a výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje, se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.
(7) Výdaje na jmenovité úkoly státního plánu v oblasti rozvoje vědy a techniky hradí nositel z vlastních zdrojů nebo z vlastních zdrojů s podílovou účastí státního rozpočtu nebo zcela z prostředků státního rozpočtu. Při financování ze státního rozpočtu navrhuje výši prostředků příslušného státního rozpočtu podle příslušnosti Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj nebo Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj; přitom současně stanoví podmínky pro poskytování prostředků státního rozpočtu a zajistí si právo hospodaření k výsledkům řešení jmenovitých úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu.
§ 16 Financování výdajů na podnikovou společenskou spotřebu a na některé další činnosti podniku Výdaje na podnikovou společenskou spotřebu a na některé další činnosti podniku vymezují zvláštní předpisy, které také stanoví zdroj jejich úhrady.
§ 17 Sankce (1) Podnik je povinen zaplatit penále do příslušného státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru, jestliže:
a) nedodrží ustanovení o tvorbě a používání podnikových fondů; za nedodržení ustanovení o tvorbě a používání fondů se pokládá rovněž čerpání fondu nad objem jeho použitelných zdrojů,
b) krátí tvorbu hospodářského výsledku nebo použije vytvořený hospodářský výsledek způsobem, k němuž není oprávněn podle zvláštních předpisů ve vztahu k jiným organizacím nebo osobám, i když v souvislosti s tím nedojde ke krácení odvodů ze zisku (daní) do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru,
a to v případech, že tyto nedostatky ve finančním hospodaření vzniklé v průběhu roku neodstraní nejpozději do lhůty stanovené pro odeslání roční účetní závěrky.
(2) Výše penále činí 1 % z částky nedostatku zjištěného ve finančním hospodaření podniku orgánem vnější kontroly k tomu oprávněným.
(3) Penále se neplatí, jestliže:
a) penále za úhrn nedostatků ve finančním hospodaření podniku za příslušný rok nepřesahuje částku 1000 Kčs,
b) podnik nedostatky zjištěné ve svém finančním hospodaření svou vnitřní kontrolou oznámí orgánu vykonávajícímu správu odvodů a nedostatky odstraní před zahájením kontroly orgánem vnější kontroly,
c) za zjištěný nedostatek ve finančním hospodaření bylo podniku předepsáno penále podle zákona o odvodech do státního rozpočtu nebo podle zákona o důchodové dani, popřípadě podle zákona o zemědělské dani, nebo mu byla uložena hospodářská pokuta.
(4) Úlevy na penále uloženém podle odstavců 1 a 2 může povolit v odůvodněných případech federální ministerstvo financí podnikům v působnosti federálních ústředních orgánů a příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky podnikům v působnosti ústředních orgánů republik a národních výborů.
(5) Podnik je povinen provést nápravu nedostatků ve finančním hospodaření do lhůty stanovené pro odeslání ročních účetních výkazů za rok, v němž byly nedostatky ve finančním hospodaření zjištěny. U nedostatků ve finančním hospodaření podle odstavce 1 písm. b) provede podnik jejich nápravu, nebrání-li tomu zvláštní předpisy.
(6) Neprovedení nápravy nedostatků ve finančním hospodaření podniků uvedených v odstavci 1 písm. b), a to i v případech, kdy z důvodů podle odstavce 5 nelze nápravu provést a penále placené podle odstavců 1 a 2 se pokládají za škodu podniku.
§ 18 Finanční hospodaření podniků s počtem do 100 pracovníků a podniků bytového hospodářství (1) Podniky s počtem do 100 pracovníků postupují ve svém finančním hospodaření, pokud zakladatel nestanoví jinak, podle § 2, 4 až 12 a 14 až 17 s tím, že:
a) ziskem je rozdíl mezi peněžními příjmy a výdaji snížený o odpisy; do peněžních příjmů a výdajů se pro tyto účely nezahrnují příjmy a výdaje fondů a výdaje hrazené z rozdělení zisku a do odpisů se nezahrnují odpisy ze základních prostředků, jejichž pořizování se ve smyslu § 14 odst. 4 hradí z fondu kulturních a sociálních potřeb,
b) povinné příděly ze zisku se provádějí pouze do fondu kulturních a sociálních potřeb,
c) fond rozvoje se vytváří pouze ze zdrojů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) s výjimkou povinných přídělů ze zisku, písm. b) a e) bodů 1 a 2 s výjimkou příspěvků k úhradě výdajů na rozvoj vědy a techniky, popřípadě písm. e) bodů 3 a 7; fond rozvoje se používá pouze podle § 11 odst. 2 písm. a), b) a d) s výjimkou příspěvků na výdaje na rozvoj vědy a techniky a písm. h),
d) rezervní fond se používá při krytí ztrát a výkyvů ve finančním hospodaření k doplnění zdrojů ze zisku k rozdělení ke všem účelům uvedeným v § 5 odst. 1,
e) výdaje na opravy a udržování a výdaje na rozvoj vědy a techniky se zahrnují do peněžních výdajů.
(2) Podniky bytového hospodářství při prodeji základních prostředků (budov) a při prodeji bytů, nebytových prostor, popřípadě společných prostor domu nepoužijí ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) bod 1 a odst. 2 písm. h); tržby z těchto prodejů odvádějí do rozpočtu příslušného národního výboru, který poskytuje příspěvek kupujícímu na úhradu kupní ceny při prodeji bytu do osobního vlastnictví.
Č Á S T D R U H Á (§ 19-20)
§ 19 Činnost ústředních orgánů a národních výborů jako zakladatelů při finančním hospodaření podniků v jejich působnosti (1) Zakladatel při finančním hospodaření podniků plní úkoly, které mu z jeho zakladatelské funkce podle zvláštního předpisu příslušejí. Přitom zejména:
a) prověřuje podmínky pro uplatňování principu samofinancování při zakládání podniku a v jeho dalším hospodaření,
b) na základě výsledků finančního hospodaření podniku ukládá zvláštní režimy, popřípadě postupy podle zvláštního předpisu v případech, kdy nejsou v podniku podmínky pro jeho samofinancování,
c) stanoví způsob tvorby a použití fondů uvedených v § 10 odst. 3, pokud v citovaném ustanovení není uvedeno jinak.
(2) Zakladatel potvrzuje roční účetní závěrku podniku a splnění závazných výstupů finančního plánu na základě prověřené formální a věcné správnosti účetní závěrky . V případě závažných nedostatků v hospodaření provede podnik hodnocení hospodářské činnosti po dohodě se zakladatelem a za účasti zakladatele, příslušné finanční správy a příslušné banky nebo spořitelny a přijme opatření k nápravě svého finančního hospodaření.
§ 20 Resortní fondy (1) Ústřední orgány mohou zřizovat resortní účelové fondy, a to:
a) ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky a ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky fond ochrany a rozvoje lesa, kalamitní fond a fond racionálního hospodaření s vodními zdroji,
b) ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky fond hydrogeologických prací,
c) Československý státní film a ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky fond kinematografie,
d) ministerstvo kultury České socialistické republiky a ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky fond knižní kultury.
(2) Pravidla tvorby a použití resortních fondů zřizovaných podle odstavce 1 schvaluje na návrh Československého státního filmu federální ministerstvo financí a na návrh ústředního orgánu republiky příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky; ministerstva financí, cen a mezd republik postupují v dohodě s federálním ministerstvem financí.
(3) Peněžní prostředky resortních fondů se vedou na samostatných vkladových účtech u banky nebo spořitelny.
Č Á S T T Ř E T Í FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH SOCIALISTICKÝCH ORGANIZACÍ A ČINNOST ZAKLADATELŮ PŘI JEJICH FINANČNÍM HOSPODAŘENÍ (§ 21-22)
§ 21 Finanční hospodaření některých dalších socialistických organizací (1) Organizace uvedené v § 1 odst. 1 písm. b) až d) postupují při svém finančním hospodaření podle části první § 2 až 17 a dále podle odstavců 2 až 4.
(2) Podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti pro zahraniční obchod a sdružení pro zahraniční obchod
a) mohou zřizovat rizikový fond, jehož tvorba a použití se stanoví způsobem uvedeným v § 10 odst. 3,
b) hradí výdaje na opravy a udržování z nákladů s výjimkou výdajů na opravy a udržování v zařízeních podnikové společenské spotřeby, jejichž provoz je financován z fondu kulturních a sociálních potřeb,
c) hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z nákladů s případným časovým rozlišením,
d) akciové společnosti pro zahraniční obchod dále 1. používají akciový kapitál, který je zdrojem krytí oběžných prostředků, 2. mohou poskytovat dividendy ze zisku podle § 5 odst. 1 písm. f), a to po splnění všech svých ročních odvodových a přídělových povinností,
e) sdružení pro zahraniční obchod dále 1. zřizují statutární fond z podílů ke sdružení, který je zdrojem krytí oběžných prostředků, 2. mohou poskytovat podíly ze zisku podle § 5 odst. 1 písm. f), a to po splnění všech svých ročních odvodových a přídělových povinností.
(3) Banky a spořitelny zakládané jako státní peněžní ústavy
a) zřizují statutární fond podle zvláštního předpisu ,
b) zřizují rizikový fond, jehož tvorba a použití se stanoví způsobem uvedeným v § 10 odst. 3,
c) nezřizují obratový fond,
d) používají zisk podle § 5 odst. 1 písm. d) ve výši, kterou stanoví u bank zakladatel v dohodě s federálním ministerstvem financí nebo s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky; u spořitelen příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky,
e) rezervní fond mohou tvořit a používat i jinak, než stanoví § 12, a to způsobem, který stanoví zakladatel v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky.
(4) Státní organizace Československé státní dráhy
a) zřizuje rizikový fond a fond zdržného; způsob tvorby a použití těchto fondů stanoví federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem financí,
b) hradí výdaje na opravy a udržování z fondu oprav a udržování s výjimkou výdajů na opravy a udržování v zařízeních podnikové společenské spotřeby, jejichž provoz je financován z fondu kulturních a sociálních potřeb; způsob tvorby a použití fondu oprav a udržování ve smyslu § 10 odst. 3 stanoví federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem financí.
§ 22 Činnost ústředních orgánů jako zakladatelů při finančním hospodaření některých dalších socialistických organizací v jejich působnosti (1) Zakladatel při finančním hospodaření podniků zahraničního obchodu a socialistických organizací uvedených v § 1 písm. c) plní úkoly, které mu z jeho zakladatelské funkce příslušejí podle zvláštního předpisu . Přitom zejména
a) prověřuje podmínky při zakládání socialistické organizace a pro její další hospodaření při uplatňování principu samofinancování,
b) stanoví způsob tvorby a použití fondů uvedených v § 21 zřizovaných podle § 10 odst. 3.
(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu při finančním hospodaření akciových společností pro zahraniční obchod a sdružení pro zahraniční obchod obdobně jako zakladatel zejména stanoví způsob tvorby a použití fondů uvedených v § 21 zřizovaných podle § 10 odst. 3 a dále může zřídit, tvořit a používat resortní rizikový fond pro všechny organizace uvedené v § 1 písm. b) za podmínek podle § 20 odst. 2 a 3.
(3) Federální ministerstvo dopravy a spojů při finančním hospodaření státní organizace Československé státní dráhy zabezpečuje úkoly podle zvláštního předpisu a obdobně úkoly podle odstavce 1 písm. b).
Č Á S T Č T V R T Á VÝJIMKY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 23-29)
§ 23 Výjimky Výjimky z tohoto nařízení může povolit vláda Československé socialistické republiky. Výjimky z § 8 odst. 2, § 10 odst. 3, § 13 až 15 a § 18 odst. 1 pro jednotlivé podniky též federální ministerstvo financí nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky; výjimky z § 14 odst. 7 může povolit federální ministerstvo financí po dohodě se Státní plánovací komisí. Pokud nejde o povolování výjimek podnikům zakládaným národními výbory, postupují ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí.
§ 24 (1) Zůstatky dosavadních podnikových fondů, které:
a) budou zřizovány podle tohoto nařízení, převede podnik do příslušných fondů; případný zůstatek investičního fondu a fondu technického rozvoje převede do fondu rozvoje,
b) nebudou zřizovány podle tohoto nařízení a jejich zdroje byly vytvářeny výhradně ze zisku po odvodech do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru, převede podnik podle svého rozhodnutí do fondu rozvoje, do rezervního fondu nebo do fondů zřizovaných podle § 10 odst. 2,
c) nebudou zřizovány podle tohoto nařízení a jejich zdroje byly plně nebo částečně vytvářeny z jiných zdrojů než ze zisku, převede podnik do mimořádných výnosů.
(2) Zůstatky dosavadních resortních fondů, které:
a) budou zřizovány podle tohoto nařízení, převede ústřední orgán do příslušných fondů,
b) nebudou zřizovány podle tohoto nařízení, převede ústřední orgán do příslušného státního rozpočtu, a to v rámci vypořádání finančních vztahů ústředních orgánů k příslušnému státnímu rozpočtu; to platí i o zůstatcích účtů jiných centralizovaných zdrojů.
(3) Zůstatky dosavadních fondů národních výborů při finančním hospodaření státních hospodářských organizací se pro další činnost státních podniků nepoužijí a národní výbory o jejich použití rozhodnou ve své pravomoci.
§ 25 (1) Zakladatelé podniků ve smyslu § 10 odst. 3 a ústřední orgány ve smyslu § 20 odst. 2 projednají zřízení, pravidla o tvorbě a použití uvedených fondů tak, aby podle nich mohlo být postupováno ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Obdobným způsobem je nutno postupovat, pokud jde o výjimky a odchylky ve smyslu § 28 odst. 2, jejichž použití je nezbytné pro dokončení financování akcí zahájených před nabytím účinnosti tohoto nařízení.
(2) Vláda Československé socialistické republiky stanoví způsob financování výdajů po nabytí účinnosti tohoto nařízení v případech, kdy financování bylo zahájeno před nabytím účinnosti tohoto nařízení a způsob tohoto financování se mění (například financování modernizací a rekonstrukcí prováděných společně s opravami, financování resortních úkolů rozvoje vědy a techniky).
§ 26 (1) V roce 1990 se nepoužije
a) ustanovení § 12 odst. 2 o stanovení minimální výše zůstatku rezervního fondu,
b) ustanovení § 12 odst. 4 o doplňování zdrojů ze zisku k rozdělení pouze do výše přesahující stanovenou minimální výši zůstatku rezervního fondu.
(2) Pokud podnik ve svém účetnictví vykazuje nerozdělený zisk nebo překročení rozdělení zisku z minulých účetních let, provede jejich vyrovnání s rezervním fondem nejpozději do konce roku 1990. K tomu, aby zdroje rezervního fondu postačily k vyrovnání překročeného rozdělení zisku z minulých účetních let je povinen podnik učinit opatření ve své hospodářské činnosti v průběhu roku 1990.
§ 27 Zjistí-li orgán vnější kontroly, že organizace přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení porušila ustanovení o tvorbě a použití fondů podle zvláštních předpisů a obdobně i ustanovení § 73a nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb. , ve znění nařízení vlády č. 100/1985 Sb. , které se podle § 28 zrušují nebo nepoužijí a tyto nedostatky ve finančním hospodaření jsou v rozporu i s úpravou finančního hospodaření provedenou tímto nařízením a organizace je neodstranila ani do zahájení kontroly orgánem vnější kontroly, použijí se sankce podle § 17 tohoto nařízení.
§ 28 (1) Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb. , o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády č. 100/1985 Sb. (úplné znění nařízení vlády č. 106/1985 Sb. ).
(2) Dále pozbývají platnosti veškeré výjimky a odchylky povolené pro výrobní hospodářské jednotky, podniky, ústřední orgány a národní výbory při finančním hospodaření těchto organizací a orgánů ze zvláštních předpisů, které se zrušují podle odstavce 1 nebo nepoužijí podle odstavce 3.
(3) Organizace, na které se vztahuje toto nařízení, nepoužijí:
a) vyhlášku federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb. , o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb. a vyhlášky č. 108/1985 Sb. , s výjimkou § 2 odst. 1 až 6 a § 3; citovaná ustanovení vyhlášky se použijí do doby jejich úpravy jiným obecně závazným zvláštním předpisem,
b) vyhlášku federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb. , o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,
c) vyhlášku federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb. , o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb. a vyhlášky č. 22/1986 Sb. ,
d) směrnice federálního ministerstva financí č.j. V/2-15 200/1976 ze dne 15. července 1976 o hospodaření s prostředky na pohoštění, občerstvení a dary ve státních socialistických organizacích, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 10/1976 (registrované v částce 24/1976 Sbírky zákonů).
§ 29 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
