3/1989 Sb. znění účinné od 1. 2. 1989 do 23. 11. 1990
3
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České socialistické republiky
ze dne 21. prosince 1988,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb. , o úpravě odměn
a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů
a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění
nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb.
Vláda České socialistické republiky nařizuje podle § 17 odst. 3 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění zákona České národní rady č. 115/1988 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech:
Čl. 1 Vládní nařízení č. 12/1968 Sb. , o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č․ 127/1971 Sb. , kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 12/1968 Sb. , se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 1 se vypouští poslední věta.
2. § 3 zní:
" § 3
(1) Poslanci národních výborů mají nárok na náhradu skutečných výdajů, které jim vzniknou při výkonu funkce, z rozpočtových prostředků národních výborů. Tyto náhrady se poskytují podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru. 1 ) Poslancům národních výborů se mohou náhrady cestovních výdajů paušalizovat. 2 )
(2) Poslanci národního výboru, který řídí nebo založil organizaci městské hromadné dopravy, mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky městské hromadné dopravy v územním obvodu národního výboru. Na území hlavního města Prahy mohou za stejných podmínek používat dopravní prostředky městské hromadné dopravy i poslanci obvodních národních výborů v Praze.
(3) Poslanci krajského národního výboru mohou při výkonu funkce poslance používat na základě předložení poslaneckého průkazu bezplatně dopravní prostředky československé státní automobilové dopravy v pravidelné autobusové dopravě v územním obvodu krajského národního výboru.
(4) Pokud výkon funkce dlouhodobě uvolněného poslance národního výboru, který nebydlí v sídle příslušného národního výboru, nezbytně vyžaduje, aby se do tohoto místa přesídlil, má vůči národnímu výboru nárok na náhradu stěhovacích výdajů, rovněž podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměrů. Podle těchto předpisů je možno poskytovat poslanci národního výboru v odůvodněném případě odlučné, popřípadě náhradu při denním návratu do bydliště, a to po celou dobu výkonu funkce v národním výboru. ".
Čl. 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1989.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck